Evaluace nastavení indikátorové soustavy ... - (ROP) Jihozápad

rr.jihozapad.cz

Evaluace nastavení indikátorové soustavy ... - (ROP) Jihozápad

Evaluace nastavení indikátorové soustavy,

finančního a věcného pokroku ROP NUTS II

Zhotovitel: SPF Group, v.o.s.

Masarykova 129/106

400 01 Ústí nad Labem

IČ: 25492781

DIČ: CZ 25492781

Datum: březen 2010

Jihozápad

závěrečná evaluační zpráva


Manažerské shrnutí

Lze konstatovat, že celkové výsledky evaluační studie jsou pro ROP JZ vcelku pozitivní. Zpracovatelé

evalvace pracovali s daty, která byla přiřazena k referenčnímu datu pro tuto studii a to 1. 1. 2010,

z čehož vyplývá, že optimální míra finančního pokroku by se měla pohybovat okolo 40 % a k tomu

odpovídající míra věcného pokroku. Cílem evaluace bylo zodpovědět na evaluační otázky

v navržených 3 oblastech hodnocení Finanční a věcný pokrok programu, Kvalita indikátorové

soustavy, Ověření reálného plnění indikátorů u realizovaných projektů. Zpracovatel studie mírně

upravil základní evaluační otázky po dohodě s pracovníky ÚRR Jihozápad do následujícího členění:

Věcný a finanční pokrok:

1) Je finanční pokrok programu v souladu s plánovaným průběhem čerpání prostředků

ze SF EU?

2) Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp.

oblastech podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3?

3) Směřuje program k naplňování stanovených globálních a specifických cílů, resp.

cílových hodnot indikátorů na úrovni globálních a specifických cílů?

4) Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný

pokrok programu?

Kvalita indikátorové soustavy

5) Jsou indikátory ROP NUTS II Jihozápad nastaveny vhodným způsobem z hlediska

zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti dat?

6) Umožňuje stávající nastavení soustavy věcných indikátorů ROP NUTS II Jihozápad

naplňování jednotlivých cílů programu?

Reálné plnění indikátorů u realizovaných projektů

7) Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný

pokrok programu?

Z odpovědí na evalvační otázky a s přihlédnutím na prokazatelné výsledné hodnoty projektů lze

konstatovat, že nedochází k závažným diskrepancím v plnění finančního pokroku ani věcného plnění

ROP JZ. Indikátorová soustava je nastavena s velkou mírou pragmatického očekávání naplňování

jednotlivých indikátorů resp. cílů programu. Veškerá zjištění, na která tato studie poukazuje, jsou

zatím ve stavu reálně řešitelných a dosažitelných nápravných procesů. Návod k napravení těchto

dílčích nedostatků je pro zadavatele této studie shrnut v kapitole č. 7 Doporučení.

Celkem bylo navrženo 9 dílčích doporučení:

1. Zlepšit stav čerpání statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1

2. Vyhlásit výzvy v oblastech podpory 1.3 a 1.4

3. Vyřešit extrémně vysoké naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS

4. Zvýšit cílové hodnoty hlavních indikátorů v prioritní ose 2

5. Snížit cílovou hodnotu hlavních indikátorů v oblasti podpory 2.6

6. Snížit cílové hodnoty hlavních indikátorů v oblasti podpory 4.1

7. Vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 3.1

8. Sledovat skutečné naplňování indikátorů Počtu pracovních míst u realizovaných projektů

2


9. Sjednotit míry měření plošných indikátorů

Pro zefektivnění řízení ROP JZ ve zbytku programovacího období 2007-2013 byla též vložena do

studie kapitola zaměřující se na identifikaci kritických míst programu, která poskytuje hlubší analýzu

zjištění klíčových problémů. Zde doporučujeme se zaměřit zejména na zvýšení míry čerpání a plnění

indikátorů u oblasti podpory 2.1. Integrované projekty rozvojových center, kde reálně hrozí

problémy s čerpáním alokovaných finančních prostředků.

Z pohledu zjištění této evaluace má ROP JZ v současné době téměř veškeré atributy, naznačující

úspěšné nakročení ke splnění daných cílů programu a vyčerpání finančních prostředků určených

pro období 2007 - 2013. Je nutno ovšem brát v potaz, že je zatím vyčerpáno (převedeno na účty

konečných žadatelů) pouze necelých 12 % prostředků. Dle zkušeností z programového období 2004

- 2006 je až naplnění těchto finálních ukazatelů jasným důkazem (ne) úspěchu jednotlivých

programů. Je nutno proto i v realizační fázi programu, která teď nastává, i nadále systematicky

pracovat s žadateli na zdárné realizaci jejich projektů, což povede také ke zdárné realizaci celého

ROP JZ.

3


Executive Summary

It can be noted that the overall results of the evaluation study are quite positive for the ROP SW

(South-West). The evaluation elaborators have been working with data as of 1 January 2010, the

reference date of this study; in virtue of this, it can be stated that the optimal rate of the financial

progress should vary around 40%, along with the corresponding rate of the substantive progress.

The purpose of the evaluation was to give answers to evaluation questions in 3 selected areas:

Programme's Financial and Substantive Progress, Indicators System's Quality, and Verification of

Actual Performance of Indicators in Completed Projects. Following discussions with the SW ROP

Regional Council Authority (RCA), the study elaborators slightly modified the evaluation questions as

follows:

Programme's Financial and Substantive Progress

1) Is the financial progress in harmony with the planned progress of the EU SF resources

drawing?

2) Is it realistic to draw resources allocated in single priority axes, or support areas, with

respect to the n+2/n+3 rule?

3) Does the programme lead up to performing the stated global and specific targets, or

target values of indicators, on the level of global and specific targets?

4) Are the target values of indicators stated realistically with respect to the financial and

substantive programmes?

Indicators System's Quality

5) Are the ROP NUTS II SW indicators set up appropriately with respect to

determinability, measurability, and consistency of data?

6) Does the current set-up of the ROP NUTS II SW system of substantive indicators allow

completion of programme's single targets?

Verification of Actual Performance of Indicators in Completed Projects

7) Are the indicators' target values realistically stated with respect to the programme's

substantive and financial progress?

Based on the answers to the evaluation questions, and taking into account the demonstrable,

resultant projects' values, it can be noted that there are no major discrepancies in performing the

financial progress and in the ROP SW substantive performance. The system of indicators is set up

with a high rate of pragmatic expectation of performing single indicators, or programme's targets. All

findings this study indicates are, so far, in the state of actually resolvable and attainable corrective

processes. Instructions for correcting these partial insufficiencies are summarised for the sponsor of

this study in Chapter 7 - Recommendations.

9 partial recommendations have been overall suggested:

1. To improve the situation in resources drawing by statutory cities within the Cities' Integrated

Development Plans (IPRM) of the Support 2.1 ;

2. To announce calls within the Supports 1.3 and 1.4 ;

3. To resolve the extremely high performance of the Number of IDS-Involved Municipalities

(Integrated Transport System - IDS) indicator;

4. To increase target values of the major indicators within the Priority Axis 2;

5. To decrease the target values of the major indicators within the Support 2.6;

4


6. To decrease the target values of the major indicators within the Support 4.1;

7. To announce the controlled call within the Support 3.1;

8. To monitor the actual performance of the Number of Jobs indicator for completed projects;

9. To unify measurement rates of overall indicators.

For making the ROP SW management more effective in the rest of the 2007-2013 programming

period, a chapter has been added to the study aimed at the identification of critical points of the

programme and providing a more detailed analysis of finding key problems. Here, we recommend to

focus primarily on the rates of drawing and performing the indicators within the Support 2.1 -

Integrated Projects of Development Centres where the drawing of allocated financial resources is in

real jeopardy.

In virtue of findings of this evaluation study, the ROP SW presently has almost all attributes

indicating the sound basis for the completion of given programme's targets, and full drawing of

financial resources allocated to the 2007-2013 period. However, it has to be taken into account

that the overall drawing (transferred to applicants' accounts) is, so far, just less than 12%. Based on

the 2004-2006 programming period experience, the complete performance of these final indicators

is the clear and ultimate proof of the success (or failure) of single programmes. Therefore, it is

necessary, even in the programme's realisation phase commencing now, to continue with

systematic cooperation with applicants aimed to the successful completion of their projects,

which, consequently, will lead to the successful completion of the entire ROP SW.

5


Obsah

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ................................................................................................................ 2

EXECUTIVE SUMMARY.................................................................................................................. 4

OBSAH ......................................................................................................................................... 6

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...................................................................................................... 7

1 STRUKTURA DOKUMENTU...................................................................................................... 8

2 METODICKÝ POSTUP .............................................................................................................. 9

2.1 Logický rámec evaluace............................................................................................................................ 9

2.2 Evaluační otázky..................................................................................................................................... 10

2.3 Postup při realizaci evaluace programu.................................................................................................. 10

2.4 Popis metod evaluace ............................................................................................................................ 11

2.5 Informační zdroje a jejich využití pro zpracování evaluace..................................................................... 12

3 ZÁKLADNÍ ANALÝZA - FINANČNÍ A VĚCNÝ POKROK PROGRAMU ............................................ 14

3.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metody hodnocení ............................................................................ 14

3.2 Hodnocení finančního a věcného pokroku na úrovni prioritních os a oblastí podpory ........................... 15

3.3 Pokrok realizace ROP JZ z hlediska plnění pravidla n+2/n+3................................................................... 33

4 ZÁKLADNÍ ANALÝZA – KVALITA INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY ................................................... 35

4.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení viz hloubková analýza příčin kritických hodnot

indikátorů ...................................................................................................................................................... 35

4.2 Hlavní zjištění pro prioritní osu 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury ........................................................ 35

4.3 Hlavní zjištění pro prioritní osu 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí........................................................ 35

4.4 Hlavní zjištění pro prioritní osu 3 - Rozvoj cestovního ruchu .................................................................. 36

4.5 Hlavní zjištění pro prioritní osu 4 – Technická pomoc............................................................................. 36

4.6 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení............................................................................ 36

5 ANALÝZA KRITICKÝCH MÍST V NÁVAZNOSTI NA NASTAVENÍ INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY......... 40

5.1 Úvod ...................................................................................................................................................... 40

5.2 Hodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst pro Regionální operační program NUTS II jihozápad ...... 40

5.3 Analýza nízkého stavu čerpání v oblastech podpory 1.3. a 1.4. .............................................................. 41

5.4 Analýza příčin extrémně vysokého naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS ...................... 42

5.5 Analýza příčin kritických hodnot indikátorů ........................................................................................... 43

6 ZÁKLADNÍ ANALÝZA – ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY..................................................... 46

7 DOPORUČENÍ ....................................................................................................................... 50

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................................ 54

6


Seznam použitých zkratek

EK Evropská komise

ES Evropské společenství

EU Evropská unie

IDS Integrovaný dopravní systém

IPRM Integrovaný plán rozvoje měst

IS Informační systém

MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

NOK Národní orgán pro koordinaci

NUTS II Územní statistická jednotka Evropské unie stupeň II

OP Oblast podpory

PCO Platební a certifikační orgán

PO Prioritní osa

PPP Partnerství veřejného a soukromého sektoru

ROP JZ Regionální operační program Jihozápad

ŘO Řídící orgán

SF EU Strukturální fondy Evropské unie

VRR Výbor regionální rady

7


1 Struktura dokumentu

Předkládaná evaluační zpráva představuje dokument, který shrnuje výstupy z evaluace nastavení

indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku Regionálního operačního programu pro NUTS II

Jihozápad.

Uvedená zpráva je rozdělena do následujících čtyř částí:

1. Metodický postup – zde je představena metodika zpracování evaluační zprávy ROP JZ,

2. Základní analýza – zodpovídá na evaluační otázky v navržených 3 oblastech hodnocení:

Finanční a věcný pokrok programu, Kvalita indikátorové soustavy, Ověření reálného plnění

indikátorů u realizovaných projektů.

3. Identifikace kritických míst – poskytuje hlubší analýzu kritických míst definovaných na základě

zjištění klíčových problémů.

4. Doporučení – zde je uveden kompletní přehled doporučení k odstranění problémů z analýzy

evaluace nastavení indikátorové soustavy ROP JZ.

Hodnocené výzvy

V rámci evaluace byly hodnoceny a posuzovány projekty předložené a realizované ve výzvách č. 1, 2,

3, 4, 5, 7 a 10. Do evaluace nebyla zahrnuta výzva č. 6. Podrobné informace k těmto výzvám jsou

uvedeny v následující tabulce.

Veškeré finanční údaje uváděné v evaluační zprávě jsou počítány k podílu ERDF.

Tabulka 1: Přehled výzev ROP JZ zahrnutých do evaluace

Číslo

výzvy

Datum

vyhlášení

Datum

ukončení

Datum

schválení

VRR

Datum

podpisu

smluv

1. 24.9.2007 23.11.2007 22.2.2008 22.4.2008 Projekty v realizaci

2. 17.12.2007 14.3.2008 27.6.2008 12.9.2008 Projekty v realizaci

3. 27.6.2008 31.7.2008 4.11.2008 4.2.2009 Projekty v realizaci

4. 12.11.2008 kontinuální průběžně průběžně Smlouvy podepsány

Poznámka

5. 27.3.2009 30.6.2009 4.12.2009 není Není pravděpodobné, že smlouvy se

schválenými projekty budou nakonec

podepsány. Lze však očekávat, že nově

schválené projekty v průměru naplní podobné

indikátory jako původně schválené projekty.

7. 29.5.2009 30.9.2009 19.2.2010 není Jedná se o projekty velkých měst, u kterých lze

předpokládat podpis smluv (OP 1.3)

10. 6.11.2009 15.12.2009 19.2.2010 není Jedná je o projekty krajů, u kterých lze

předpokládat podpis smluv (OP 1.1)

Zdroj: informace ÚRR JZ

8


2 Metodický postup

Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku ROP JZ (dále jen „evaluace

indikátorové soustavy“) vychází z Nařízení EK 1083/2006. Jejím obecným cílem je zlepšit průběh

implementace ROP JZ a zajistit efektivní naplňování stanovených cílů a indikátorů programu.

Základním cílem evaluace indikátorové soustavy operačního programu (mid-term evaluation) je

kriticky analyzovat první výstupy a výsledky programu z hlediska finančního a věcného naplňování a

ověřit nastavení soustavy indikátorů, včetně jejich návaznosti na cíle programu. Z hlediska zdrojů

informací jsou pro evaluaci pokroku klíčová data z monitorovacího systému programu a zkušenosti

administrátorů programu. Evaluace indikátorové soustavy má primárně formativní povahu a měla by

tedy poskytnout zpětnou vazbu Řídícímu orgánu ROP JZ o aktuální situaci v pokroku programu a

navrhnout doporučení ke zdárné realizaci závěrečných výzev programu.

2.1 Logický rámec evaluace

Klíčovým aspektem při návrhu rozsahu a zaměření evaluace (evaluation design) je správná formulace

evaluačních otázek. Při formulaci evaluačních otázek vycházel zpracovatel z jejich návrhu v zadávací

dokumentaci. Na základě jejich posouzení zpracovatel navrhl jejich částečnou modifikaci (eliminace

duplicit, provázání otázek s evaluačními kritérii, uspořádání otázek do logické matice – viz dále). Tyto

změny nicméně nemění zaměření a obsah evaluace tak, jak byl předpokládán v zadávací

dokumentaci.

Základní kostru a strukturaci evaluačních otázek definuje zpracovatelem navržený „logický rámec

evaluačních otázek“, který člení otázky podle dvou třídících kritérií:

a) Podle vazby na oblast hodnocení, resp. evaluační kritérium

b) Podle typu otázky

Ad a) Na základě zaměření evaluačních otázek stanovených v zadávací dokumentaci jsou navrženy 3

základní oblasti hodnocení (resp. evaluační kritéria):

• Finanční a věcný pokrok programu

• Kvalita indikátorové soustavy

• Reálné plnění indikátorů u realizovaných projektů

Ad b) V každé z výše uvedených oblastí hodnocení jsou nejprve formulovány deskriptivní otázky

(otázky typu CO?), jejichž zodpovězení umožní evaluačnímu týmu provést analýzu pokroku

v implementaci programu, a následně identifikovat jeho kritická místa/hlavní problémy. Následně

budou pro oblasti hodnocení, kde byla identifikována kritická místa/hlavní problémy, formulovány

kauzální otázky (otázky typu PROČ?). Jejich zodpovězení umožní detailnější analýzu příčin

identifikovaných problémů. Odpovědi na kauzální otázky jsou zároveň východiskem pro formulaci

formativních otázek (otázky typu JAK?) a návrh doporučení k případným úpravám operačního

programu (vč. úprav indikátorové soustavy či přesunu alokovaných finančních částek mezi prioritními

osami, příp. oblastmi podpory).

9


2.2 Evaluační otázky

V rámci základních oblastí evaluace – viz kap. 2.1 bylo formulováno 6 základních evaluačních otázek

(z nich je jedna otázka položena ve dvou oblastech hodnocení), na jejichž zodpovězení je zaměřena

základní analýza programu 1 .

Věcný a finanční pokrok

1. Je finanční pokrok programu v souladu s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze SF EU?

2. Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech

podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3?

3. Směřuje program k naplňování stanovených globálních a specifických cílů, resp. cílových hodnot

indikátorů na úrovni globálních a specifických cílů?

4. Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok

programu?

Kvalita indikátorové soustavy

5. Jsou indikátory ROP NUTS II Jihozápad nastaveny vhodným způsobem z hlediska zjistitelnosti,

měřitelnosti a konzistentnosti dat?

6. Umožňuje stávající nastavení soustavy věcných indikátorů ROP NUTS II Jihozápad naplňování

jednotlivých cílů programu?

Reálné plnění indikátorů u realizovaných projektů

7. Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok

programu?

2.3 Postup při realizaci evaluace programu

Postup při zpracování evaluace se skládal ze čtyř níže uvedených fází/postupových kroků.

1) Incepční fáze

V této úvodní fázi hodnocení bylo hlavním cílem schválení celkového designu evaluace ze strany

zadavatele. Za tímto účelem byla na úvodní schůzce zadavatel-konzultant prezentována navržená

metodika hodnocení a následně diskutovány klíčové části navržené metodiky, zejména:

• Evaluační otázky

• Použité metody hodnocení

• Identifikace stakeholderů a způsob komunikace

• Informační zdroje (dostupnost, způsob zajištění)

• Vymezení časového období, které je předmětem evaluace

• Obsah a struktura evaluačních zpráv, forma jejich prezentace

1 Při formulaci evaluačních otázek vycházel zpracovatel z jejich návrhu v zadávací dokumentaci. Na základě

jejich posouzení uchazeče byly částečně upraveny. Tyto úpravy nicméně nemění zaměření a obsah evaluace tak,

jak je předpokládán v zadávací dokumentaci. Návrh struktury a obsahu evaluačních otázek byl diskutován na

úvodní schůzce zadavatel-konzultant a po zapracování připomínek byl odsouhlasen ze strany zadavatele v rámci

incepční fáze.

10


• Harmonogram evaluace

Po odsouhlasení metodiky evaluace a organizace celého procesu hodnocení ze strany zadavatele byla

zpracována úvodní prezentace, ve které byl popsán schválený metodický postup evaluace.

2) Základní analýza

Hlavním cílem analytické fáze bylo zodpovězení deskriptivních otázek v navržených 3 oblastech

hodnocení, tzn. provedení analýzy a vyhodnocení postupu implementace programu v každé oblasti

zadané k hodnocení, následná identifikace a vyhodnocení kritických míst při realizaci programu.

Výstupem této fáze je prezentace průběžných výsledků na pracovní schůzce zadavatel-konzultant.

3) Identifikace kritických míst

Fáze hloubkové analýzy kritických míst je zaměřena na detailnější analýzu příčin vybraných

problémů/úzkých míst ROP JZ. V základní analýze byly identifikovány celkem 4 hlavní problémy

(problémové oblasti) programu. Oblasti hodnocení pro hloubkovou analýzu se vztahují k vybraným

problémům identifikovaným v základní analýze, které jsou buď šířeji podmíněné (mají více komplexní

povahu a širší spektrum příčin) nebo mohou být pro další realizaci programu kritické. Detailnější

analýza příčin těchto problémů pak umožní lépe zacílit doporučení v návrhové části evaluace.

4) Návrh doporučení

V poslední fázi zpracovatel vyhodnotil na základě závěrů předchozích analýz pokrok, který přinesla

dosavadní realizace ROP NUTS II Jihozápad, identifikoval slabé stránky řešených oblastí a hrozby

související s jejich realizací a navrhl 9 doporučení k dalšímu postupu v realizaci programu. Výstupem

této fáze je závěrečná evaluační zpráva, jejíž návrh bude prezentován zadavateli na pracovní schůzce.

Po zapracování připomínek ze strany zadavatele bude schválená závěrečná evaluační zpráva

prezentována zadavateli a zástupcům dalších klíčových subjektů zapojených do realizace ROP JZ na

diseminačním semináři.

2.4 Popis metod evaluace

Na základě členění evaluačních otázek podle oblasti hodnocení a typu otázky byl připraven pro

každou skupinu otázek individuální postup vycházející ze základního schématu analytického procesu,

tedy získání potřebných údajů a dostupných dat, práce s těmito daty a interpretace získaných

výsledků.

Do každé z těchto fází byl začleněn proces verifikace zjištění prostřednictvím průběžného kontaktu

s představiteli zadavatele. Celý projekt byl v souladu s požadavky zakončen prezentací výstupů

evaluace na Monitorovacím výboru ROP pro NUTS II Jihozápad. Hlavní navržené metody hodnocení,

které jsou detailněji popsány níže, ilustruje následující schéma:

11


Schéma 1: Metody hodnocení

V rámci evaluace programu byl využíván rejstřík metod vhodných pro získání dat nezbytných pro

formulaci odpovědi na jednotlivé evaluační otázky. V návaznosti na znění příslušného

evaluačního úkolu byla vybrána nejvhodnější metoda pro sběr potřebných informací. V rámci

přípravy metodiky projektu byly vytipovány následující metody sběru a ověřování potřebných

dat, respektive formulace návrhu:

• Desk research (výzkum od stolu) je metodou rychlého získávání informací z veřejných i

neveřejných zdrojů, která je založena na analýze a porovnání dat uvedených v těchto

zdrojích. Tato metoda bude využita zejména tam, kde se jedná buď o porovnání dat

kvantitativního charakteru či zmapování změn v relevantních dokumentech. Uchazeč

předpokládá její využití zejména ve fázi základní analýzy, ve které budou analyzovány mj.

programové dokumenty, data z monitorovacího systému (zejména data a sestavy dat

z informačního monitorovacího systému a data z monitorovacích zpráv) a socioekonomický

kontext programu.

• Interview (řízený rozhovor) sloužil ke zjištění informací, které není možné získat

prostřednictvím desk research. Výhodou této metody je možnost získání komplexního

pohledu na zkoumaný problém, včetně kvalitativních dat vycházejících z hodnocení

respondenta postaveného na základě jednotných kritérií pro danou oblast evaluace.

V případě přímých rozhovorů v rámci této evaluace zpracovatel využil strukturované

rozhovory s klíčovými aktéry.

2.5 Informační zdroje a jejich využití pro zpracování evaluace

Pro dosažení deklarovaného cíle projektu, kterým bylo zhodnocení nastavení indikátorové soustavy a

naplňování indikátorů jednotlivých oblastí podpory a prioritních os ROP JZ, bylo také nezbytné využít

všechny dostupné zdroje, jež mohly poskytnout informace o pokroku realizace programu. Proto

zhotovitel využil všechny druhy dostupných informačních zdrojů, u nichž předpokládal přínos k

dosažení cílů projektu.

• Zhotovitel využil následující dokumenty a informační zdroje:

• WORKING PAPER n°5: Evaluation during the programming period: on-going evaluation - An

integrated management tool; DG REGIO; Brussels, 06/2006,

• Metodiky a manuály vydané NOK či PCO, a to zejména:

12


o Zajištění evaluace řídícími orgány operačních programů - Dodatek k „Metodice pro

přípravu programových dokumentů pro období 2007-2013“, příloha č. 5 – Pokyny pro

evaluaci,

o Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, MMR ČR, březen 2006,

o Národní číselník indikátorů k 30. 11. 2009.

• Regionální operační program NUTS II Jihozápad,

• Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad,

• Pokyny pro žadatele a příjemce a související metodiky,

• Informační monitorovací systém strukturálních fondů,

• Monitorovací zprávy na úrovni ROP NUTS II Jihozápad (tj. výroční monitorovací zprávy o

provádění ŘO NUTS II Jihozápad, zprávy o realizaci ROP JZ pro MV ROP NUTS II Jihozápad)

• Monitorovací zprávy na úrovni příjemců,

• Zápisy z jednání Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad,

• Texty výzev vyhlášených v rámci ROP Jihozápad včetně příloh.

13


3 Základní analýza - finanční a věcný pokrok programu

3.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metody hodnocení

Cílem analýzy je zhodnotit finanční a věcný pokrok v realizaci intervencí a v plnění cílů programu,

prioritních os a oblasti podpory a identifikovat případné problematické oblasti.

Analýza finančního a věcného pokroku programu je zaměřena na zodpovězení následujících

evaluačních otázek:

• Je finanční pokrok programu v souladu s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze SF

EU?

• Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech

podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3?

• Směřuje program k naplňování stanovených globálních a specifických cílů, resp. cílových

hodnot indikátorů na úrovni globálních a specifických cílů?

• Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok

programu?

Vzhledem ke stavu programu, kdy většina projektů je zatím ve fázi realizace a finanční prostředky

začínají být teprve postupně čerpány, jsou předmětem analýzy hodnoty za soubor projektů

schválených k podpoře, a to v aktuálním stavu k 1. 1. 2010. Hodnoty vztahující se k finančnímu

čerpání a plnění indikátorů těchto projektů je nutné proto považovat za předpokládané. Analýza je

prováděna na úrovni prioritních os a oblastí podpory programu.

V rámci analýzy jsou srovnávány předpokládané hodnoty schválených projektů s cílovými hodnotami

plánu programu.

Hodnoceny jsou dva parametry/kritéria, přičemž u každého parametru jsou stanoveny

referenční/srovnávací hodnoty:

a) Finanční pokrok – Vzhledem k tomu, že evaluátorům zatím nejsou k dispozici finální

plánované hodnoty pro finanční čerpání na úrovni prioritních os a oblastí podpory, byl

stanoven následující postup: za „ideální“ míru plnění finančního plánu je k 1. 1. 2010

považováno 39,06 % z plánované cílové hodnoty, tj. z alokace na období 2007 - 2013

(uvedené procento vyjadřuje poměrné rozložení čerpání celkové alokace či plnění cílových

hodnot v rámci 7 let trvání programu, a to k 1. 1. 2010; zároveň je zohledněno tempo náběhu

čerpání během prvních let). Za kritickou míru plnění jsou považovány hodnoty čerpání nižší

než 67 % „ideální“ míry plnění finančního plánu, tj. pod 26,17 % (kritické neplnění plánu-

KN) a hodnoty čerpání vyšší než 200 % „ideální“ míry plnění finančního plánu, tj. nad 78,12

% (výrazné překročení plánu - KP). V tabulce jsou kritické hodnoty vyznačeny červenou

barvou).

b) Věcný pokrok – Věcný pokrok je hodnocen ve vztahu k finančnímu pokroku. V rámci

hodnocení je porovnáván finanční pokrok v dané prioritní ose / oblasti podpory (vyjádřeno

v procentech na základě plnění finančního plánu) s věcným pokrokem (vyjádřeno

v procentech na základě plnění jednotlivých indikátorů), přičemž jsou stanoveny optimální,

rizikové a kritické hodnoty. Hodnocení je prováděno dle níže uvedené metodiky.

14


Tabulka 2: Metodika pro hodnocení věcného pokroku

Zdrojem dat a informací pro prováděnou analýzu je Regionální operační program NUTS II Jihozápad

revize č. 2 ke dni 29. 8. 2008, Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad verze 3.0, texty výzev a

výstupy z IS MONIT7+.

3.2 Hodnocení finančního a věcného pokroku na úrovni prioritních os a oblastí podpory

3.2.1 Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury

A. Popis stavu

Hlavním cílem této prioritní osy je zlepšit dostupnost regionu a jeho částí. Tohoto by mělo být

dosaženo naplněním následujících specifických cílů:

• zlepšit technické a bezpečnostní parametry a stavební stav silnic II. a III. třídy,

• zastavit pokles zájmu o veřejnou dopravu,

• zvýšit význam letecké dopravy,

• zlepšit stav místních komunikací.

Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 10 hlavních indikátorů (5 indikátorů

výstupu a 5 indikátorů výsledku) a 10 indikátorů vedlejších.

Celková alokace prioritní osy je 7 280 619 289 Kč.

Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovni 5 oblastí podpory:

Oblast podpory 1.1. Modernizace regionální silniční sítě

Globálním cílem oblasti podpory 1.1. je zlepšit napojení regionu na nadřazenou silniční síť

(silniční síť TEN-T).

Specifické cíle pro oblast podpory 1.1. byly stanoveny tyto:

• zlepšit propojení center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť,

• napojit rozvojové plochy na nadřazenou silniční síť,

• zlepšit napojení venkovských oblastí a příhraničních oblastí na centra,

• zlepšit dostupnost hraničních přechodů,

• snížit negativní vliv dopravy na obyvatelstvo (bezpečnost, emise, hluk).

15


Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 3 hlavních indikátorů (2 indikátorů

výstupu a 1 indikátoru výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 5 024 682 043 Kč.

Oblast podpory 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu

Globálním cílem oblasti podpory 1.2. je zvýšit atraktivitu a bezpečnost veřejné dopravy.

Jako specifické cíle byly stanoveny tyto:

• zlepšit dostupnost center z venkovských oblastí veřejnou dopravou,

• integrovat různé druhy veřejné dopravy,

• zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 1 indikátoru výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 145 578 508 Kč.

Oblast podpory 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy

Globálním cílem oblasti podpory 1.3. je zvýšit atraktivitu veřejné dopravy.

Jako specifické cíle této oblasti podpory byly stanoveny tyto:

• zvýšit komfort cestování veřejnou dopravou,

• zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace,

• snížit negativní vliv veřejné dopravy na životní prostředí v sídlech.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (2 indikátorů

výstupu a 2 indikátorů výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 582 373 044 Kč.

Oblast podpory 1.4. Rozvoj regionálních letišť

Globálním cílem oblasti podpory 1.4. je zvýšit význam letecké dopravy v regionu.

Jako specifické cíle této oblasti podpory byly stanoveny tyto:

• zlepšit technické vybavení letišť,

• zvýšit bezpečnost provozu na regionálních letištích,

• napojit regionální letiště na silniční síť.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů výstupu.

Celková alokace oblasti podpory je 509 576 417 Kč.

16


Oblast podpory 1.5. Rozvoj místních komunikací

Globálním cílem oblasti podpory 1.5. je zlepšit stav místních komunikací.

Jako specifické cíle této oblasti podpory byly stanoveny tyto:

• napojit rozvojové plochy na silniční síť,

• zvýšit bezpečnost dopravy v obcích,

• propojit části obcí.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 3 hlavních indikátorů (2 indikátorů

výstupu a 1 indikátor výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 1 018 409 277 Kč.

K 1. 1. 2010 bylo v této prioritní ose vyhlášeno 15 výzev, z toho 11 bylo k danému datu uzavřeno

(tj. projekty byly schváleny k financování). V oblasti podpory 1.1. byly ukončeny čtyři výzvy, v

oblastech podpory 1.2. a 1.5. po třech výzvách a v oblasti podpory 1.4. jedna výzva. Všechny

ukončené výzvy v oblasti podpory 1.1., 1.2. a 1.5. byly vyhlášeny na veškeré podporované aktivity

v rámci daných oblastí podpory. Výzva v oblasti podpory 1.4. nebyla zaměřena na všechny

podporované aktivity, přičemž byly vyloučeny aktivity, u nichž je potřebná notifikace v oblasti

veřejné podpory. Také výzvy v oblasti podpory 1.3 nebyly zaměřeny na všechny podporované

aktivity. Jedna výzva byla omezena pouze na vozidla městské hromadné dopravy a druhá pouze

na železniční kolejová vozidla. Z dosud neukončených výzev jsou dvě v oblasti podpory 1.3 a po

jedné výzvě v oblasti podpory 1.1 a 1.2. Výzva pro oblast podpory 1.2 je omezena pouze na

projekty PPP.

V rámci 15 výzev bylo na prioritní osu 1 alokováno 6 402 014 643 Kč (z toho alokace pro oblast

podpory 1.1. činila 4 644 594 488 Kč, pro oblast podpory 1.2. 140 331 772 Kč, pro oblast podpory

1.3. 587 291 462 Kč, pro oblast podpory 1.4. 16 650 000 Kč a pro oblast podpory 1.5. 1 103 146

921 Kč). Aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí 2 974 853 879 Kč (z toho

alokace pro oblast podpory 1.1. činila 1 984 628 085 Kč, pro oblast podpory 1.2. 121 993 632 Kč,

pro oblast podpory 1.4. 15 300 000 Kč a pro oblast podpory 1.5. 852 932 162 Kč).

Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 1 a na úrovni jejích 5 oblastí podpory

k 1. 1. 2010 znázorňují následující tabulky.

Tabulka 3: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy

17


Tabulka 4: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblasti podpory 1.1.,1.2.,1.3.,1.4. a 1.5

Pozn.: VP=věcný pokrok, tj. Stav/Cíl; FP=finanční pokrok, tj. vázané finance ke schváleným projektům/celková

alokace PO nebo OP.

Vzhledem k nulovému čerpání oblasti podpory 1.3. není možno zhodnotit poměr VP/FF.

B. Hlavní zjištění

Finanční pokrok

• V této prioritní ose k 1. 1. 2010 dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci

na celé programové období 2007 – 2013 40,86 %. Předpokládaný finanční pokrok je

v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. „ideální“ míru plnění velice mírně převyšuje (o

1,8 procentních bodů).

• Zároveň je ale nutné poukázat na nepoměr v realizaci předpokládaného čerpání uvnitř

prioritní osy (tj. na úrovni jednotlivých oblastí podpory). Z 99 % se na předpokládaném

čerpání alokace prioritní osy podílejí projekty oblasti podpory 1.1. a 1.5., zatímco oblast

podpory 1.3. (Modernizace vozového parku veřejné dopravy) se na předpokládaném čerpání

dosud nepodílí vůbec (tj. vykazuje 0 % čerpání) a oblast podpory 1.4. (Rozvoj regionálních

letišť) se podílí naprosto minimálně (tj. vykazuje 3% čerpání). Nepoměr ukazují i následující

data: v oblastech podpory 1.2. a 1.5. předpokládané čerpání 39,06 % alokace „ideální“ míru

plnění překračuje (o 44,74, resp. o 44,69 procentních bodů) a v oblasti podpory 1.1. je

předpokládané čerpání alokace v souladu s předpokládaným plněním, resp. „ideální“ míru

plnění naprosto minimálně převyšuje (o 0,44 procentních bodů). Oproti tomu v oblastech

podpory 1.3. a 1.4. dosud nedošlo k žádnému předpokládanému čerpání, resp. naprosto

18


Věcný pokrok

minimálnímu (tzn. kritický stav). Příčinou tohoto stavu je zdloudavý proces vyjednávání ROP

JZ a především Notifikační řízení k oblastem podpory 1.3. a 1.4.

• Srovnání věcného pokroku ve vztahu k pokroku finančnímu poukazuje na nepoměr ve

věcném a finančním plnění jednotlivých cílů prioritní osy. Pět indikátorů (z toho 3 typu

CORE na úrovni prioritní osy) vykazují rychlejší věcný pokrok než je pokrok finanční, nicméně

hrozba výrazného překročení plánu na úkor jiných indikátorů, resp. cílů prioritní osy, je

minimální, protože ostatní indikátory jsou naplňovány v souladu s finančním čerpáním.

V rámci oblasti podpory 1.3. a 1.4. lze konstatovat soulad finančního pokroku s věcným

ovšem s poukázáním na skutečnost, že v těchto oblastech podpory dosud nedošlo k žádnému

předpokládanému finančnímu čerpání. V současné době již došlo k vyhlášení výzev, ale

nejsou již zahrnuty do této studie vzhledem k referenčnímu datu 1. 1. 2010. V případě

indikátoru Počet obcí zapojených do IDS je výrazné překročením plánu pravděpodobně

důsledkem nadhodnocení cílových hodnot tohoto indikátoru v projektech či byl tento

indikátor chybně interpretován (dochází k duplicitám při jeho měření).

Kritická místa indikátorů prioritní osy 1

• Hlavní indikátor Počet obcí zapojených do IDS vykazuje téměř 45násobné převýšený věcného

pokroku. Důvodem je několikanásobné načítání hodnoty indikátoru u čtyř projektů. Každý

z těchto projektů stanovil jako cílovou hodnotu 621 ks, což se rovná počtu obcí Jihočeského

kraje. Přitom jsou ale všechny čtyři projekty zaměřeny na rozvoj jednoho integrovaného

dopravního systému. Přijatelnost této cílové hodnoty bude ze strany ÚRR posuzována po

ukončení realizace těchto projektů.

• U kritického nenaplnění indikátorů pro oblast podpory 1.3. a 1.4. je nutno brát do úvahy, že

z hlediska této evaluace je referenční termín 1. 1. 2010.

3.2.2 Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj měst a obcí

A. Popis stavu

Hlavním cílem této prioritní osy je posílit rozvojová centra a rozvojové osy a stabilizovat

venkovské oblasti. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů:

• zvýšit kvalitu životních podmínek a životního prostředí obyvatel,

• vytvořit podmínky pro rozvoj sídelních funkcí měst a obcí,

• zkvalitnit infrastrukturu pro vzdělávání,

• zlepšit infrastrukturu sloužící pro sociální integraci obyvatel,

• zkvalitnit zdravotnickou infrastrukturu.

Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 13 hlavních indikátorů (5 indikátorů

výstupu a 8 indikátorů výsledku) a 19 indikátorů vedlejších.

Celková alokace prioritní osy je 5 311 404 555 Kč.

Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 6 oblastí podpory:

19


Oblast podpory 2.1. Integrované projekty rozvojových center

Globálním cílem oblasti podpory 2.1., je posílení rozvojových center.

Specifické cíle pro oblasti podpory 2.1. byly stanoveny:

• najít nové využití zanedbaných areálů, objektů a ploch,

• připravit rozvojové plochy pro využití,

• doplnit občanskou vybavenost,

• zlepšit stav objektů občanské vybavenosti,

• zlepšit městskou dopravní infrastrukturu.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 4 indikátorů výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 1 084 587 979 Kč.

Oblast podpory 2.2. Rozvojové projekty spádových center

Globálním cílem oblasti podpory 2.2. je vytvořit podmínky pro rozvoj sídelních funkcí města a

obcí.

Jako specifické cíle byly stanoveny následující:

• najít nové využití zanedbaných areálů, objektů a ploch,

• zlepšit stav veřejných prostranství,

• zlepšit stav objektů občanské vybavenosti.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 4 indikátorů výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 915 849 751 Kč.

Oblast podpory 2.3. Revitalizace částí měst a obcí

Globálním cílem oblasti podpory je vytvořit podmínky pro rozvoj sídelních funkcí měst a obcí.

Specifické cíle byly stanoveny následující:

• najít nové využití zanedbaných areálů, objektů a ploch,

• zlepšit stav veřejných prostranství,

• zlepšit stav objektů občanské vybavenosti.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 3 indikátorů výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 549 514 793 Kč.

20


Oblast podpory 2.4. Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství

Globálním cílem oblasti podpory je zlepšit podmínky počátečního vzdělávání a kvalitu výuky.

Specifické cíle byly stanoveny následující:

• modernizovat objekty a prostory pro vzdělávání a kvalitu výuky,

• zlepšit vybavení škol a školských zařízení pro zkvalitnění procesu vzdělávání.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 1 indikátoru výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 864 485 907 Kč.

Oblast podpory 2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci

Globálním cílem oblasti podpory je přispůsobit nabídku zařízení a služeb v oblasti sociální

integrace novým potřebám obyvatel regionu.

Specifické cíle byly stanoveny následující:

• zlepšit kvalitu zařízení a služeb v sociální oblasti,

• zlepšit dostupnost sociálních služeb.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 3 indikátorů výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 670 117 709 Kč.

Oblast podpory 2.6. Rozvoj zdravotnické péče

Globálním cílem oblasti podpory je zlepšit kvalitu poskytovaných služeb zdravotnických zařízení.

Specifické cíle byly stanoveny následující:

• modernizovat zdravotnická zařízení a jejich vybavenost,

• optimalizovat systém neodkladné přednemocniční péče.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 1 indikátoru výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 1 226 848 416 Kč.

K 1. 1. 2010 bylo v této prioritní ose vyhlášeno 18 výzev, z toho 15 bylo k danému datu uzavřeno

(tj. projekty byly schváleny k financování). V oblasti podpory 2.1. proběhla jedna výzva na

předkládání IPRM. Následně byla zahájena kontinuální výzva na předkládání dílčích projektů

v rámci IPRM, přičemž dosud bylo schváleno devět dílčích projektů. V oblastech podpory 2.2. a

2.3. byly ukončeny dvě výzvy, v oblastech podpory 2.4., 2.5. a 2.6. po třech výzvách. Všechny

výzvy ve všech oblastech podpory byly vyhlášeny na veškeré podporované aktivity v rámci

daných oblastí podpory. Jedinou výjimkou je jedna z dosud probíhajících výzev v oblasti podpory

2.2., která je omezena pouze na projekty PPP. Z dosud neukončených výzev jsou dvě v oblasti

podpory 2.2. a jedna výzva v oblasti podpory 2.3.

21


V rámci 18 výzev bylo na prioritní osu 2 alokováno 5 558 117 829 Kč (z toho alokace pro oblast

podpory 2.1. činila 37 463 193 EUR (tj. při kurzu 26,40 Kč/EUR je to 989 028 295 Kč), pro oblast

podpory 2.2. 903 594 458 Kč, pro oblast podpory 2.3. 560 891 331 Kč, pro oblast podpory 2.4.

940 367 530 Kč, pro oblast podpory 2.5. 737 821 141 Kč a pro oblast podpory 2.6. 1 426 415 074

Kč). Aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí 3 642 986 486 Kč (z toho u

oblasti podpory 2.1. 191 134 573 Kč, u oblasti podpory 2.2. 529 244 888 Kč, v oblasti podpory 2.3.

330 501 823 Kč, v oblasti podpory 2.4. 760 557 546 Kč, v oblasti podpory 2.5. 625 063 494 Kč a v

oblasti podpory 2.6. 1 206 484 161 Kč).

Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 2 a na úrovni jejich 6 oblastí podpory k

1. 1. 2010 znázorňují následující tabulky.

Tabulka 5: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 2

Tabulka 6: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.1. a 2.2.

22


Tabulka 7: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.3.,2.4.,2.5. a 2.6.

Pozn.: VP=věcný pokrok, tj. Stav/Cíl; FP=finanční pokrok, tj. vázané finance ke schváleným projektům/celková

alokace PO nebo OP.

*) Vzhledem k nenastavené cílové hodnotě indikátoru v dokumentech ROP JZ není možno vypočítat věcný

pokrok a poměr VP/FF.

B. Hlavní zjištění

Finanční pokrok

• V této prioritní ose k 1. 1. 2010 dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci

na celé programové období 2007 – 2013 68,59 %. Předpokládaný finanční pokrok je

v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. „ideální“ míru plnění převyšuje (o 29,53

procentních bodů). K překračování „ideální“ míry plnění přispívá tempo předpokládaného

finančního čerpání v oblastech podpory 2.4. (překročení o 48,92 procentních bodů), 2.5.

(překročení o 54,22 procentních bodů) a 2.6. (překročení o 59,28 procentních bodů).

Vzhledem k nerovnoměrnému vývoji ve srovnání s věcným pokrokem (viz níže) je nutné tento

jev hodnotit jako možné riziko v plnění cílů programu.

• V oblasti podpory 2.1. na úrovni IPRM je nutné konstatovat, že předpokládané finanční

čerpání není v souladu s plánem, resp. plánu nedosahuje (o 21,44 procentních bodů). Dále je

nutno uvést fakt, že dílčí projekty, které vedou k naplnění indikátorů uvedených v rámci

IPRM, vykazují kritickou míru čerpání 0 %.

23


Věcný pokrok

• Na úrovni prioritní osy 2 lze konstatovat kritický nepoměr mezi finančním čerpáním a

věcným pokrokem. Na jedné straně u 4 indikátorů (z toho 1 typu CORE) odpovídá věcný

pokrok finančnímu. Na straně druhé 9 indikátorů (z toho 1 typu CORE) vykazují rychlejší

tempo věcného pokroku před finančním, resp. překročení cílových hodnot indikátoru. Zde

lze ovšem konstatovat, že daný stav je způsoben nejen rychlým tempem finančního

pokroku, ale i stanovením nízkých cílových hodnot indikátorů, a proto by neměl mít

negativní vliv na plnění cílů prioritní osy.

• Situace na úrovni prioritní osy odráží zejména kritický stav na úrovni jednotlivých oblastí

podpory. V oblasti podpory 2.1. na úrovni IPRM 2 hlavní indikátory vykazují nepoměr mezi

věcným a finančním pokrokem, resp. nulové věcné naplňování, přičemž zde existuje riziko

nenaplnění cílových hodnot. Na straně druhé u 1 hlavního indikátoru tempo věcného

pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání. Kritické neplnění 2 indikátorů by

potenciálně mohlo mít negativní vliv na plnění třetího a čtvrtého cíle oblasti podpory. Je ale

potřeba upozornit na skutečnost, že v oblasti podpory 2.1. je situace vzhledem k jinému

systému řízení výzvy pro IPRM a následně pro předkládání jednotlivých projektů rozdílná od

zbytku programu. Zatím se naplňování indikátorů jeví jako velmi slabé, ale de facto to nijak

přímo neohrožuje plnění pravidla n+2/n+3. Této problematice bude věnována zvláštní

kapitola v analýze kritických míst.

• V oblasti podpory 2.2. je u 1 CORE indikátoru nutné konstatovat zaostávání věcného

pokroku za finančním plněním a existuje zde riziko nenaplnění cílových hodnot. Naopak u 3

hlavních indikátorů tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání,

resp. již došlo k překročení stanovených cílových hodnot. U všech se jedná pravděpodobně o

důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů a neměl by se projevit negativní

vliv na plnění cílů oblastí podpory.

• V oblasti podpory 2.3. je u 2 hlavních indikátorů nutno konstatovat, že tempo věcného

pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo k překročení

stanovených cílových hodnot. U všech se jedná pravděpodobně o důsledek nízkého

stanovení cílových hodnot indikátorů.

• Obdobná situace je v oblasti podpory 2.4. U obou hlavních indikátorů tempo věcného

pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo k překročení

stanovených cílových hodnot. Také zde se jedná pravděpodobně o důsledek nízkého

stanovení cílových hodnot indikátorů.

• Podobná situace se opakuje také v oblasti podpory 2.5. U 2 indikátorů (z toho 1 je typu

CORE) tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo

k překročení stanovených cílových hodnot. Také zde se jedná pravděpodobně o důsledek

nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů.

• Nejvíce kritická je situace v oblasti podpory 2.6., protože zde již téměř došlo k vyčerpání

plánované finanční alokace (resp. byly schváleny projekty s finančním objemem téměř

dosahujícím stanovené alokace), zároveň ale tomuto faktu neodpovídá věcný pokrok. Zde již

lze u 1 hlavního indikátoru konstatovat významné riziko nenaplnění cílových hodnot

indikátoru při praktickém vyčerpání plánované finanční alokace. Naopak zbývající 1 hlavní

indikátor ve stavu vyčerpání finanční alokace překračuje cílové hodnoty. Vzhledem k tomu,

že se jedná o nenaplnění hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní

24


projekty, jedná se o důsledek vyšší cílové hodnoty a jeho nenaplnění pravděpodobně

nebude mít negativní vliv na splnění cílových hodnot oblasti podpory a prioritní osy.

Kritická místa indikátorů prioritní osy 2

V rámci prioritní osy 2 došlo u indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro

služby OVS k extrémnímu překročení přepokládaného věcného plnění. Příčinou tohoto stavu je

pravděpodobně stanovení nízkých cílových hodnot indikátoru.

U oblasti podpory lze konstatovat, že jsou indikátory zatím naplňovány z vyhlášených výzev nejméně

v celém programu a lze konstatovat, že je to nejkritičtější místo celého programu. Této problematice

bude věnována větší pozornost v kapitole kritická zjištění.

Obdobným případem je riziko nenaplnění cílové hodnoty indikátoru Počet podpořených projektů na

ostatní projekty. Vzhledem k tomu, že je tento indikátor naplňován pouze v rámci oblasti podpory

2.6., ve které jsou v současné době schváleny projekty s finančním objem dosahujícím téměř celkové

alokace oblasti podpory, je nutno konstatovat významné riziko nenaplnění cílové hodnoty tohoto

indikátoru. Příčinou tohoto stavu je pravděpodobně stanovení vyšší cílové hodnoty indikátoru, resp.

schválené projekty vykazují vyšší průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou

částku dotace).

3.2.3 Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu

A. Popis stavu

Hlavním cílem této prioritní osy je zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit význam

cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve

venkovském i městském prostoru. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících

specifických cílů:

• zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu,

• zvýšit podíl zahraničních návštěvníků.

Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 10 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 9 indikátorů výsledku) a 18 vedlejších indikátorů.

Celková alokace prioritní osy je 3 276 122 753 Kč.

Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 3 oblastí podpory:

Oblast podpory 3.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Globálním cílem oblasti podpory je zvýšit využití potenciálu území posílením infrastrukturní

vybavenosti pro cestovní ruch.

Specifické cíle pro oblast podpory 3.1. byly stanoveny následovně:

• posílit vzájemnou provázanost atraktivit cestovního ruchu a jejich dostupnost,

• zvýšit podíl turisticky atraktivních a k životnímu prostředí šetrných způsobů dopravy,

• rozšířit nabídku možností pro trávení volného času,

• posílit konkurenceschopnost nabídky v období zimní sezóny,

25


• zvýšit kvalitu a úroveň poskytovaných služeb.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 7 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 6 indikátoru výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 2 229 120 821 Kč.

Oblast podpory 3.2. Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního

ruchu

Globálním cílem oblasti podpory je zlepšit stav kulturně historického dědictví pro rozšíření

nabídky cestovního ruchu v regionu.

Specifické cíle oblasti podpory 3.2. byly stanoveny následovně:

• zachovat kulturní a historické dědictví,

• zlepšit využití kulturně-historického potenciálu.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 1 indikátoru výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 850 440 540 Kč.

Oblast podpory 3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

Globálním cílem oblasti podpory je zvýšit kvalitu nabízených služeb cestovního ruchu.

Specifické cíle oblasti podpory 3.3. byly stanoveny následovně:

• zlepšit kvalitu a dostupnost informací o nabídce cestovního ruchu v regionu,

• zvýšit podíl informačních technologií při prezentaci a propagaci regionu,

• vytvořit nové produkty cestovního ruchu.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 3 indikátorů výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 196 561 392 Kč.

K 1. 1. 2010 bylo v této prioritní ose vyhlášeno 12 výzev, z toho 11 bylo k danému datu uzavřeno

(tj. projekty byly schváleny k financování). Vyhlášeno bylo šest výzev pro oblast podpory 3.1. a

vždy po třech pro oblast podpory 3.2. a 3.3. Tři výzvy pro oblast podpory 3.1. byly omezeny

pouze na vybrané aktivity – v prvním případě pouze na cyklostezky a cyklotrasy, v druhém

případě pouze na pěší stezky a hipostezky a ve třetím případě pouze na projekty PPP. Ostatní

výzvy byly vyhlášeny na všechny podporované aktivity. Jedna dosud neukončená výzva je

v oblasti podpory 3.1.

V rámci 12 výzev bylo na prioritní osu 3 alokováno 3 366 888 912 Kč (z toho alokace pro oblast

podpory 3.1. činila 2 390 685 268 Kč, pro oblast podpory 3.2. 791 619 806 Kč a pro oblast

podpory 3.3. 184 583 838 Kč), přičemž aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům

činí 2 294 512 065 Kč (z toho u oblasti podpory 3.1. 1 417 679 329 Kč, u oblasti podpory 3.2. 715

463 896 Kč a u oblasti podpory 3.3. 161 368 840 Kč).

Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 3 a na úrovni jejich 3 oblastí podpory

k 1. 1. 2010 znázorňují následující tabulky.

26


Tabulka 8: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 3

Tabulka 9: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 3.1.,3.2. a 3.3.

Pozn.: VP=věcný pokrok, tj. Stav/Cíl; FP=finanční pokrok, tj. vázané finance ke schváleným projektům/celková

alokace PO nebo OP.

*) Vzhledem k nenastavené cílové hodnotě indikátoru v dokumentech ROP JZ není možno vypočítat věcný

pokrok a poměr VP/FF.

27


B. Hlavní zjištění

Finanční pokrok

• V této prioritní ose k 1. 1. 2010 dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci

na celé programové období 2007 – 2013 70,04 %. Předpokládaný finanční pokrok je

v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. „ideální“ míru plnění relativně významně

překračuje (o 30,98 procentních bodů). Uvnitř prioritní osy lze konstatovat nerovnoměrné

čerpání: v oblasti podpory 3.1. je finanční pokrok v souladu s předpokládaným čerpáním,

oproti tomu je finanční pokrok kriticky překročen v oblastech podpory 3.2. (překročení o

45,07 procentních bodů) a 3.3. (překročení o 43,04 procentních bodů).

Věcný pokrok

• Na úrovni prioritní osy 3 u 6 indikátorů (z toho 1 typu CORE) lze konstatovat výrazně rychlejší

tempo věcného pokroku ve srovnání s pokrokem finančním, které vede ke kriticky vysokým

hodnotám plnění. Naopak v případě 1 indikátoru je nutno konstatovat, že předpokládané

plnění na úrovni prioritní osy zaostává za finančním pokrokem a pohybuje se v rizikových

hodnotách. Podíl na tomto stavu mají kriticky nízké hodnoty na úrovni oblasti podpory 3.1.

• Kritická je situace v oblasti podpory 3.1., kde u 3 indikátorů (z toho 1 typu CORE) věcný

pokrok kriticky převyšuje pokrok finanční a cílové hodnoty indikátoru jsou již nyní

překročeny, zatímco plnění indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras

celkem kriticky nedosahuje úrovně finančního pokroku. Při zachování dosavadního tempa

věcného pokroku u zmíněných indikátorů hrozí nesplnění některých cílů oblasti podpory,

resp. pouze částečné splnění prvního specifického cíle prioritní osy.

• V oblasti podpory 3.2. je u 1 CORE indikátoru nutno konstatovat, že tempo věcného pokroku

kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo k překročení stanovených

cílových hodnot.

• Kritická situace je také v oblasti podpory 3.3. Zde se již významně přiblížilo vyčerpání

plánované finanční alokace (resp. byly schváleny projekty s finančním objemem téměř

dosahujícím stanovené alokaci), zároveň ale tomuto faktu neodpovídá věcný pokrok CORE

indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst na rozvoj cestovního ruchu, který

nedosahuje úrovně finančního pokroku. Na úrovni celé prioritní osy však díky oblasti

podpory 3.1. tento CORE indikátor naopak výrazně překračuje předpokládané tempo

věcného pokroku.

Kritická místa indikátorů prioritní osy 3

V rámci prioritní osy 3 existuje nejvýznamnější riziko nenaplnění cílových hodnot indikátoru Délka

nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem. Příčinou tohoto stavu může být nižší zájem ze

strany žadatelů o tento typ indikátoru, resp. projektu.

Na úrovni oblastí podpory má v rámci oblasti podpory 3.3. nižší předpokládané naplňování cílové

hodnoty indikátor Počet nově vytvořených prac. míst na rozvoj cest. ruchu. Vzhledem k tomu, že je

předpokládané naplňování tohoto indikátoru v oblasti podpory 3.1. naopak výrazně překračováno,

nejedná se o riziko pro prioritní osu 3, ale pravděpodobně pouze o nepřesné stanovení cílové

hodnoty indikátoru v obou oblastech podpory.

28


3.2.4 Prioritní osa 4: Technická pomoc

A. Popis stavu

Hlavním cílem této prioritní osy je zajistit úspěšnou realizaci ROP a naplnění jeho cílů. Tohoto by

mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů:

• zajistit dostatečnou administrativní kapacitu pro realizaci ROP,

• zajistit plynulé plnění veškerých úkolů řízení, implementace, monitoringu a kontroly ROP,

• podpořit absorpční schopnost regionu nejen v rámci ROP, ale i v rámci dalších operačních

programů.

Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 3 indikátorů výsledku) a 8 indikátorů vedlejších.

Celková alokace prioritní osy je 488 649 647 Kč.

Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 2 oblastí podpory:

Oblast podpory 4.1. Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu

Globálním cílem oblasti podpory je zajistit efektivní a účelnou realizaci ROP NUTS II Jihozápad

prostřednictvím Úřadu regionální rady.

Specifické cíle byly stanoveny následovně:

• zajistit odpovídající administrativní kapacity pro funkce řízení programu, monitorování a

hodnocení, kontroly a publicity,

• zajistit materiálně technické zázemí pro výkon funkce ŘO.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 3 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 2 indikátorů výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 451 324 920 Kč.

Oblast podpory 4.2. Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu

Globálním cílem oblasti podpory je zajistit pro navržené prioritní osy a aktivity ROP NUTS II

Jihozápad odpovídající kvalitu absorpční kapacity.

Specifické cíle byly stanoveny následovně:

• zajistit dostatečnou informovanost o podmínkách podpory,

• vyhodnocovat potřeby rozvoje území,

• posílit kapacity technické přípravy projektů,

• zlepšit schopnost příjemců podpory, zajistit přípravu a realizaci projektů,

• zajistit kvalitní projektové řízení.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru

výstupu a 1 indikátoru výsledku).

Celková alokace oblasti podpory je 37 324 727 Kč.

29


K 1. 1. 2010 byly v rámci prioritní osy 4 vyhlášeny 4 výzvy, přičemž všechny mají charakter

kontinuální výzvy. V obou oblastech podpory bylo vyhlášeno po dvou výzvách. VRR byly

schváleny již čtyři projekty. Tyto jsou zahrnuty také do analýzy. V obou oblastech podpory byly

výzvy vyhlášeny na všechny aktivity podporované v rámci této oblasti podpory.

V rámci 4 výzev bylo na prioritní osu 4 alokováno 21 870 046 EUR, tj. při kurzu 26,4 Kč/EUR je to

577 369 214 Kč (z toho alokace pro oblast podpory 4.1. činila 17 469 036 EUR neboli 461 895 350

Kč a pro oblast podpory 4.2. 4 374 010 EUR neboli 115 473 864 Kč), přičemž aktuální stav

vázaných financí ke schváleným projektům činí 225 340 100 Kč (z toho u oblasti podpory 4.1.

213 355 100 Kč a u oblasti podpory 4.2. 11 985 000 Kč).

Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 4 a na úrovni jejich 2 oblastí podpory

k 1. 1. 2010 znázorňují následující tabulky.

Tabulka 10: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 4

Tabulka 11: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 4.1. a 4.2.

Pozn.: VP=věcný pokrok, tj. Stav/Cíl; FP=finanční pokrok, tj. vázané finance ke schváleným projektům/celková

alokace PO nebo OP.

B. Hlavní zjištění

Finanční pokrok

• V této prioritní ose k 1. 1. 2010 dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci

na celé programové období 2007 – 2013 46,11 %. Předpokládaný finanční pokrok je

v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. „ideální“ míru plnění mírně překračuje (o 7,05

procentních bodů). Také uvnitř prioritní osy je nutné konstatovat rovnoměrné čerpání.

Věcný pokrok

• Na úrovni prioritní osy lze konstatovat u 2 hlavních indikátorů výrazně nižší tempo věcného

pokroku oproti pokroku finančnímu. V tomto případě ale není ohroženo naplnění cílů

prioritní osy, jedná se pravděpodobně o důsledek stanovení vyšší cílové hodnoty u daných

indikátorů.

30


• Zároveň je nutné upozornit na skutečnost, že k pomalejšímu tempu plnění hlavního

indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc dochází v oblasti

podpory 4.1. Tento stav pravděpodobně souvisí se stanovením nereálné cílové hodnoty

indikátoru na úrovni této oblasti podpory (resp. s ohledem na dosavadní vývoj se cílová

hodnota indikátoru jeví jako nereálná). Schválené projekty vykazují vyšší průměrný finanční

objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno

při stanovení cílové hodnoty indikátoru.

Kritická místa indikátorů prioritní osy 4

V rámci prioritní osy 4 existuje reálné riziko nenaplnění cílové hodnoty indikátorů Počet podpořených

projektů zaměřených na technickou pomoc a Realizace evaluačních studií a zpráv celkem.

Pravděpodobně se jedná o důsledek stanovení nereálné cílové hodnoty.

3.2.5 Souhrnné hodnocení finančního a věcného pokroku

V následujících grafech je přehledně uvedeno předpokládané čerpání za prioritní osy, resp. oblasti

podpory včetně zobrazení „ideální“ míry plnění finančního plánu.

Graf 1: Předpokládané finanční plnění k 1. 1. 2010 za prioritní osy ROP JZ

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010

Z uvedeného grafu přehledně vyplývá skutečnost, že všechny prioritní osy ROP JZ dosahují

předpokládaného finančního plnění, které odpovídá „ideální“ míře plnění.

31


Graf 2: Předpokládané finanční plnění k 1. 1. 2010 za oblasti podpory ROP JZ

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010

Při pohledu na předpokládané finanční plnění konkrétních oblastí podpory lze konstatovat, že

naprostá většina má předpokládané finanční čerpání v souladu s „ideální“ mírou čerpání nebo ji

mírně převyšují. V případě oblastí podpory 2.4, 2.5 a 2.6 již prakticky došlo k vyčerpání celé alokace

na programovací období 2007-2013. Opačná situace je v případě předpokládaného finančního

čerpání oblastí podpory 1.3, 1.4 a 2.1., které mají kriticky nízké finanční čerpání.

V následující tabulce navazuje porovnání finančního a věcného pokroku hlavních indikátorů za

jednotlivé prioritní osy.

Tabulka 12: Vztah finančního a věcného pokroku naplňování hlavních indikátorů za prioritní osy

Pozn.: Vzhledem k nulovému finančnímu i věcnému plnění nebyly hodnoceny 3 indikátory prioritní osy 1.

Zdroj: vlastní výpočet na základě podkladů z IS Monit k 1. 1. 2010

Na základě provedené analýzy finančního a věcného pokroku lze provést následující kategorizaci

oblastí podpory:

1. Oblasti podpory s kritickou tendencí k nesplnění cílů: 1.3, 1.4, 2.1

2. Oblasti podpory s rizikem v plnění cílů: 2.5, 2.6, 3.1,

3. Oblasti podpory s tendencí k předčasnému naplnění cílů: 2.2, 2.3

Dle výše uvedeného zde konstatovat, že významné riziko nesplnění cílů se vyskytuje v případě tří

32


oblastí podpory 1.3, 1.4, 2.1, které mají kriticky nízké finanční plnění a související problémy

s naplňováním indikátorů.

U oblastí podpory 2.5, 2.6 a 3.1 existuje určité riziko v plnění některých cílů, které souvisí s jejich vyšší

mírou finančního plnění a menšími problémy při věcném naplňování některých indikátorů.

Potenciálně by mohlo dojít až k částečnému nesplnění některých cílů prioritních os.

V případě oblastí podpory 2.2. a 2.3 dochází naopak k tendenci předčasného naplnění stanovených

cílů. Důvodem je významné překročení věcného pokroku při optimálním finančním plnění.

3.3 Pokrok realizace ROP JZ z hlediska plnění pravidla n+2/n+3

A. Popis stavu

V rámci Programového dokumentu ROP JZ jsou stanoveny roční alokace finančních prostředků ze SF,

které má ROP JZ k dispozici a tyto roční alokace jsou zohledňovány i při naplňování pravidla n+2/n+3.

Konkrétně je pro finanční alokace let 2007 až 2010 platné pravidlo n+3 a pro finanční alokace let

2011 až 2013 pravidlo n+2. Čerpání příslušné alokace musí být uzavřeno vždy k 31. 12. příslušného

roku. Čerpání alokace, resp. naplňování pravidla n+2/n+3 se vztahuje k certifikovaným prostředkům.

K 1. 1. 2010 byla kumulovaná částka proplacených žádostí o platbu ze SF ve výši 1 920 391 285 Kč.

Tato částka je o 50 764 159 Kč, resp. o 2,7 %, vyšší než byla plánovaná výše čerpání vycházející

z finančních plánů jednotlivých schválených projektů. Dle poskytnutých podkladů, především pak

počtu a objemu schválených projektů, dosavadnímu proplácení prostředků žadatelům a

harmonogramu realizace schválených projektů by mělo do 31. 12. 2010 dojít k navýšení

proplacených finančních prostředků na 4 985 686 646 Kč.

Základní přehled prostředků proplacených žadatelům i objem certifikovaých prostředků za celý

program a jednotlivé prioritní osy je přehledně uveden v následujících tabulkách. Uvedené částky

představují pouze podíl ERDF.

Tabulka 13: Čerpání alokace roku 2007 za program a jednotlivé prioritní osy k 1. 1. 2010

Pritoritní

osa

Alokace 2007 Prostředky

proplacené

žadatelům (v Kč)

Prostředky

proplacené

žadatelům (v %)

Certifikované

prostředky (v

Kč)

Certifikované

prostředky (v

%)

PO 1 903 552 907 579 402 378 64,12 194 183 382 21,49

PO 2 659 898 190 813 041 807 123,21 405 281 551 61,33

PO 3 406 091 194 426 562 568 105,04 86 625 060 21,33

PO 4 60 913 679 101 384 531 166,44 0 0

Celkem

ROP JZ

2 030 455 970 1 920 391 285 94,58 686 089 993 33,79

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010, kurz 26,40 Kč/EUR

33


Tabulka 14: Čerpání alokace let 2007 – 13 za program a jednotlivé prioritní osy k 1. 1. 2010

Pritoritní

osa

Alokace 2007 -

13

Prostředky

proplacené

žadatelům (v Kč)

Prostředky

proplacené

žadatelům (v %)

Certifikované

prostředky (v

Kč)

Certifikované

prostředky (v

%)

PO 1 7 280 619 289 579 402 378 7,96 194 183 382 2,67

PO 2 5 311 404 555 813 041 807 15,31 405 281 551 7,63

PO 3 3 276 122 753 426 562 568 13,02 86 625 060 2,64

PO 4 488 649 647 101 384 531 20,75 0 0

Celkem

ROP JZ

16 356 796 244 1 920 391 285 11,74 686 089 993 4,19

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010, kurz 26,40 Kč/EUR

B. Hlavní zjištění

• K 1. 1. 2010 dosahuje objem prostředků proplacených žadatelům vzhledem k alokaci na celé

programové období 2007 – 2013 11,74 % a vzhledem k alokaci roku 2007 94,58 %. Skutečné

čerpání alokace, tj. objem certifikovaných prostředků dosahuje 4,19 % vzhledem k alokaci

na celé programovací období a 33,79 % vzhledem k alokaci roku 2007. Objem proplacených

prostředků i skutečné čerpání alokace je tedy, i díky uvedenému zvýšení oproti plánované

výši, na takové úrovni, že lze v současné době tento stav nazvat optimálním. I díky vyššímu

objemu proplacených prostředků oproti předpokladu vycházejícímu z finančních plánů

jednotlivých schválených projektů, a vzhledem k jeho očekávanému dalšímu výraznému

nárůstu do 31. 12. 2010 a související certifikaci výdajů, dojde k plnému vyčerpání alokace

roku 2007 a s vysokou pravděpodobností také alokace roku 2008. V čerpání alokací dalších let

však může dojít k problémům vzhledem k dosavadnímu kriticky nízkému čerpání některých

oblastí podpory (1.3., 1.4. nebo 2.1.). Rizikem bude čerpání alokace roku 2010 a 2011, které

vzhledem k souběhu pravidel n+3 a n+2, musí být obě vyčerpány k 31. 12. 2013.

34


4 Základní analýza – kvalita indikátorové soustavy

4.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení viz hloubková analýza příčin kritických

hodnot indikátorů

Cílem analýzy je zhodnocení současného nastavení soustavy věcných indikátorů ROP JZ a to

především jejich definic a návaznosti indikátorů na naplňování cílů programu. Indikátory jsou

posuzovány z hlediska zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti.

Ve vazbě na tyto problémové okruhy byly formulovány následující otázky:

• Jsou indikátory ROP NUTS II Jihozápad nastaveny vhodným způsobem z hlediska

zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti dat?

• Umožňuje stávající nastavení soustavy věcných indikátorů ROP NUTS II Jihozápad

naplňování jednotlivých cílů programu?

Hodnocení kvality indikátorové soustavy bylo založeno zejména na analýze relevantních dokumentů

souvisejících s ROP JZ. Především se jedná o programový a prováděcí dokument, Národní číselník

indikátorů a data z monitorovacího systému Monit.

4.2 Hlavní zjištění pro prioritní osu 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury

Nastavení indikátorů v prioritní ose 1 Rozvoj dopravní infrastruktury je dle zpracovatelů evaluace

nastaveno velmi realisticky, což lze konstatovat na základě doposud dosažených cílových stavů

jednotlivých indikátorů. Jediný problém se vyskytuje v hlavním indikátoru (Počet obcí zapojených do

IDS), kde v současném stavu je počáteční cíl překročen o 45násobek, což je zřejmě zapříčiněno

špatným výkladem metodiky naplňování indikátoru ze strany příjemců. Z vedlejších indikátorů se jeví

nízce nastaven indikátor Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné

dopravě, z původních 5 je již stav 74. Nelze tento fakt označit za výrazný problém. Potencionálním

problémem se může též jevit indikátor Počet nových či modernizovaných parkovišť P+R, K+R, B+R

v místech přechodu z IAT na VHD, kde je koncový cíl naplnění indikátoru 5 (v současné době stav

pouze 1) a je již vyčerpána skoro celá alokace pro oblast podpory 1.2 (83,8 %). Velmi pozitivně lze

naopak hodnotit nastavení cílových hodnot u délky silnic II. a III. třídy a délky rekonstruovaných silnic

II. a III. třídy, kde je velmi reálné, že budou dosaženy cílové stavy.

4.3 Hlavní zjištění pro prioritní osu 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí

V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí je hlavní indikátorová soustava nastavena celkem

úspěšně a realisticky. Výjimku tvoří všechny hlavní indikátory, které se zaměřují na plochu

regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem, pro služby OVS, pro rozvoj

vzdělávání, pro sociální služby a zdravotní péči. U všech těchto indikátorů dochází ke značnému

překročení původně nastavené plochy v m 2 , a to až do hodnoty 916 %, což je 14násobek původně

stanovené hodnoty. Možným problémem na úrovni podpory 2.6 může být i indikátor Počtu

podpořených projektů na podpořené projekty, kde cílový stav 15 je v současné době naplněn 10

projekty, ale pro tuto oblast podpory je již téměř vyčerpána celá alokace (98,3 %). S vysokou

pravděpodobností je důvodem tohoto stavu vyšší průměrný finanční objem projektů než ÚRR

35


předpokládal při nastavování cílové hodnoty indikátoru. Velmi problematická je u tohoto indikátoru i

míra porozumění co je předmětem sledování.

U vedlejších indikátorů obdobný nedostatek (nízké počáteční nastavení indikátoru) lze vysledovat u

Plochy nově založené nebo rekonstruované zeleně.

Specifická situace je v oblasti podpory 2.1 (IPRM), kde vzhledem k téměř nulové realizaci projektů

nelze zatím odhadnout, jaký bude další vývoj v plnění nastavených indikátorů.

4.4 Hlavní zjištění pro prioritní osu 3 - Rozvoj cestovního ruchu

I u této prioritní osy lze konstatovat, že nastavení jednotlivých indikátorů je celkem realistické. K jisté

diskrepanci dochází z hlavních indikátorů pouze u Počtu nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných

lůžek a Počtu nově vytvořených pracovních míst na rozvoj cestovního ruchu. Ze znalosti věci lze

obecně potvrdit, že tyto dva indikátory jsou překračovány ve všech regionálních operačních

programech, jelikož u projektů zaměřujících se na naplňování těchto indikátorů je obecně největší

konkurence v rámci ROPů.

Z hlavních indikátorů lze ještě za částečně rizikové brát Délku nově vybudovaných cyklostezek a

cyklotras, kde oproti stanovenému cíli 80 km je zatím stav pouze 33,2 km.

Z vedlejších indikátorů se největší problém jeví u nastavení Délky rekonstruovaných cyklostezek

celkem, kde z původních 160 km je realizováno zatím pouze 5,5 km. Dále stojí ještě za zmínku nízké

nastavení Plochy upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích oblasti

podpory 3.2, cíl 4 tis. m 2 a stávající stav 71,5 tis. m 2 . Větší odchylku od původně stanovených hodnot

má též indikátor Počtu vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch,

původní stav 30, současný stav 226. Překročení tohoto indikátoru nelze považovat za jakýkoliv

problém.

4.5 Hlavní zjištění pro prioritní osu 4 – Technická pomoc

U této specifické oblasti podpory lze vysledovat z hlavních indikátorů jisté nadhodnocení indikátoru

Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc, cíl 30, stav 6. Z vedlejších indikátorů

je zatím nulový stav u Počtu vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů a Počtu

vyrobených propagačních předmětů. Jinak lze konstatovat, že tato oblast i vzhledem k nízkému

finančnímu plnění nebude mít s naplněním indikátorů žádné problémy.

Obecně lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP NUTS II Jihozápad je nastavena vhodným

způsobem téměř pro všechny hlavní a vedlejší indikátory sledující naplňování cílů programu.

Komentáře k hodnocení zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti dat indikátorové soustavy jsou

předmětem odpovědi na evalvační otázku č. 5.

4.6 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení

Cílem analýzy je zhodnocení reálného stupně naplňování indikátorů příjemci tedy porovnání

skutečného naplňování indikátorů a deklarovaného stavu v podepsaných Smlouvách o podmínkách

poskytnutí dotace.

36


Ve vazbě na tento problémový okruh byla formulována následující otázka:

• Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok

programu?

Hodnocení reálného plnění indikátorů u realizovaných projektů bylo založeno zejména na analýze dat

z monitorovacího systému Monit a na řízených rozhovorech s klíčovými aktéry/zaměstnanci ÚRR.

Posuzovány byly projekty ve stavu P6 (Financování projektu ukončeno). Konkrétně se k datu 1. 1.

2010 jednalo o 90 projektů. Jejich rozdělení do oblastí podpory je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 15: Počet ukončených projektů v jednotlivých oblastech podpory

Oblast podpory Počet ukončených projektů

1.1 7

1.2 2

1.3 0

1.4 0

1.5 32

2.1 0

2.2 4

2.3 6

2.4 9

2.5 5

2.6 7

3.1 10

3.2 4

3.3 4

4.1 0

4.2 0

Celkem 90

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010

Po posouzení uvedených projektů lze konstatovat, že jsou ve všech oblastech podpory plněny

nastavené cílové hodnoty indikátorů vůči dosaženým hodnotám indikátorů téměř bez výhrad. Pouze

u projektů uvedených v tabulce 15 došlo k odchylkám (kladným či záporným) proti předpokladu.

37


Tabulka 16: Odchylky předpokládaného a skutečného naplňování indikátorů u jednotlivých

projektů

Reg. č. projektu Název projektu Indikátor

CZ.1.14/1.2.00/02.00238

CZ.1.14/2.5.00/02.00131

CZ.1.14/2.5.00/02.00229

CZ.1.14/2.5.00/02.00229

CZ.1.14/3.1.00/02.00539

Přístavba a rekonstrukce Počet nově vytv. PM -

CZ.1.14/3.1.00/03.00874

3,00 2,00 - 1,00

penzionu Bezdrev projekty na rozvoj CR

Pozn.: V případě, že rozdíl cílové hodnoty a skutečného plnění má kladnou hodnotu, došlo k vyššímu naplnění

indikátoru, než bylo v projektu předpokládáno.

V případě, že uvedený rozdíl je záporný, je naplňování indikátoru nižší, než bylo předpokládáno a nedošlo tak

na naplnění cílové hodnoty indikátoru.

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010

IDS Jižní Čechy a

Jihočeská karta - Studie

IDS JIŽNÍ ČECHY A

JIHOČESKÁ KARTA

Sociálně terapeutické

dílny a stacionář

Pohodička

DD H. Planá - půdní

vestavba, rekonstrukce

pavilonu "C" včetně

rekonstrukce přípravy

TUV

DD H. Planá - půdní

vestavba, rekonstrukce

pavilonu "C" včetně

rekonstrukce přípravy

TUV

Rekonstrukce kempu a

pensionu U Kukačků

CZ.1.14/3.1.00/02.00553 Harmony Club Písek

CZ.1.14/3.1.00/02.00553 Harmony Club Písek

CZ.1.14/3.1.00/03.00863

CZ.1.14/3.1.00/03.00863

CZ.1.14/3.1.00/03.00874

CZ.1.14/3.1.00/03.00874

Multifunkční sportovněrelaxační

centrum Černé

údolí - II. etapa

Multifunkční sportovněrelaxační

centrum Černé

údolí - II. etapa

Přístavba a rekonstrukce

penzionu Bezdrev

Přístavba a rekonstrukce

penzionu Bezdrev

Počet obcí

zapojených do IDS

Počet nově

vytvořených

pracovních míst pro

ženy

Počet nově

vytvořených

pracovních míst pro

muže

Počet nově

vytvořených

pracovních míst pro

ženy

Počet nově

vytvořených

pracovních míst pro

muže

Počet nově vytv. PM -

projekty na rozvoj CR

Počet nově

vytvořených

pracovních míst pro

ženy

Počet nově

certifikovaných ubyt.

zařízení v CR

Počet nově

vytvořených

pracovních míst pro

ženy

Počet nově

certifikovaných ubyt.

zařízení v CR

Počet nově

vytvořených

pracovních míst pro

ženy

Cílová

hodnota

Skutečné

plnění

Rozdíl

621,00 628,00 + 7,00

2,00 0,00 - 2,00

7,00 6,00 - 1,00

51,00 50,00 - 1,00

1,00 0,00 - 1,00

6,00 7,00 + 1,00

6,00 7,00 + 1,00

1,00 0,00 - 1,00

1,00 0,00 - 1,00

1,00 0,00 - 1,00

2,00 1,00 - 1,00

38


Drobné odchylky se ve větší míře vyskytují pouze u indikátorů, které jsou zaměřené na „Počet nově

vytvořených pracovních míst“. U tohoto typu projektů (indikátorů) je, ale dle pravidel ROP Jihozápad

možnost vytvořit pracovní místo až jeden rok od ukončení projektu. Doporučujeme proto řídícímu

orgánu sledovat tento ukazatel v delším časovém horizontu.

Ve dvou případech nebyl naplněn indikátor „Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR“.

Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o vedlejší indikátor a k této situaci došlo pouze u dvou projektů,

nejedná se zásadní problém.

Naopak v souvislosti s hlavními zjištěními uvedenými v kap. 3.2.1. je mnohem zásadnější skutečnost

vyššího naplňování indikátoru „Počet obcí zapojených do IDS“. Doporučujeme tuto skutečnost řešit

dle zjištění uvedených k tomuto kritickému místu v kap. 6 a souvisejícímu doporučení uvedeném

v kap. 8.

Celkově je možno konstatovat, že v dosud realizovaných a finančně ukončených projektech jsou

cílové hodnoty indikátorů nastaveny reálně a jsou ze strany žadatelů dodržovány a naplňovány.

39


5 Analýza kritických míst v návaznosti na nastavení indikátorové soustavy

5.1 Úvod

Fáze analýzy kritických míst je zaměřena na detailnější analýzu příčin vybraných problémů ROP JZ.

V základní analýze byly identifikovány celkem 4 hlavní problémy (problémové oblasti) programu.

Oblasti hodnocení pro analýzu kritických míst se vztahují k vybraným problémům identifikovaným

v základní analýze, které jsou buď šířeji podmíněné (mají více komplexní povahu a širší spektrum

příčin) nebo mohou být pro další realizaci programu kritické. Detailnější analýza příčin těchto

problémů pak umožní lépe zacílit doporučení v návrhové části evaluace.

Oblasti hodnocení pro analýzu kritických míst:

1. Hodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst

2. Analýza nízkého stavu čerpání v oblastech podpory 1.3. a 1.4.

3. Analýza příčin extrémně vysokého naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS

4. Analýza příčin dosahování kritických hodnot indikátorů

5.2 Hodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst pro Regionální operační program NUTS II

jihozápad

Hodnocení

Předem při hodnocení této oblasti podpory je nutno brát v potaz, že otázka realizace projektů v rámci

IPRM je zcela odlišná než u zbytku projektů v ROP JZ. Už při vyjednávání programu s EK byl na tuto

oblast podpory brán zvláštní důraz. Po spuštění programu nejprve musely být připraveny vlastní

strategické dokumenty (Integrované plány měst Českých Budějovic a Plzně), které byly schváleny

Výborem regionální rady dne 4. 11. 2008. Jednalo se o čtyři IPRM (dva Českých Budějovic a dva Plzně)

z nich byly tři tematické a jeden zonální. Vlastní příjem projektů byl zahájen kontinuální výzvou číslo 4

pro obě města, která probíhá od 12. 11. 2008 do 31. 12. 2013. Z dosavadních výsledků resp.

naplňování indikátorů je zjevné, že realizace projektů je ve své počáteční fázi. Současný kritický stav

této oblasti podpory je do značné míry dán „opožděným startem“ pro příjem žádostí. Během roku

2009 byl pouze 1 projekt realizován, 3 jsou ve stavu realizace, 5 doporučeno k financování a 1 projekt

je zaregistrován.

Z dosavadních zkušeností zpracovatelů evaluace lze konstatovat, že objektivními příčinami tohoto

stavu mohou být zejména následující okolnosti:

1. Velkým problémem se obecně jeví celková náročnost přípravy jednotlivých dílčích projektů

(pravidla jsou složitější, než vyžadují české dotační programy).

2. U IPRM není možné na města a ostatní žadatele v rámci IPRM uplatňovat jasný a předem

daný časový rámec pro předkládání a následnou realizaci projektů, čehož města v hojné míře

využívají (platí nejen pro ROP JZ).

40


3. Mandát jednotlivých projektových manažerů může být komplikovaný s ohledem na

náročnost celkové koordinace projektů napříč jednotlivými odbory (majetek, finance,

regionální rozvoj a plánování) příslušných magistrátů.

4. Velkým problémem může být opoždění či zastavení velkých projektů u jednotlivých IPRM.

Příčiny mohou být různé. Například archeologické nálezy, různá odvolání při schvalovacím

procesu pro stavební povolení, atd. Za tyto velké projekty není adekvátní náhrada a ve svém

důsledku to může vést až k nevyčerpání prostředků v oblasti podpory 2.1.

5. Při naplňování pravidla n+3, by mělo být v roce 2010 utraceno dle optimálního čerpání cca

40 % prostředků jednotlivých IPRM. U všech IPRM došlo k posunu čerpání, že skluz by měl být

dohnán v letech 2011 až 2013, ale nelze s jistotou predikovat. Proces plnění pravidla n+2/n+3

pro ROP JZ to neohrožuje, ale je nutné zdůraznit, že je zde také smluvní závazek mezi

Regionální radou JZ a oběma statutárními městy, který obsahuje i indikativní plán čerpání

jednotlivých IPRM.

6. Vhodnost nastavení indikátorů byla specificky pro tuto oblast podpory předmětem dohod se

zástupci EK. Lze ale z dosavadních výsledků určit, že nastavení je vhodné, byť se projeví, až

bude zrealizováno větší množství projektů.

Cílem hodnocení bylo zaměřit se na identifikaci možných příčin kritického neplnění téměř všech

indikátorů pro oblast podpory 2.1. Integrované projekty rozvojových center (statutární města České

Budějovice a Plzeň). Je nutno zdůraznit, že vlastní vhodnost nastavení a plnění indikátorů nebylo

možno zatím z dosažených ukazatelů indikátorů relevantně hodnotit.

Hlavní zjištění

• Přes velkou snahu všech zainteresovaných stran se lze domnívat, že původně navržené plány

na realizaci IPRM nebudou dodrženy.

• Jako velkým problémem se jeví projektová připravenost a s tím spojená koordinace

jednotlivých projektových záměrů vně jednotlivých magistrátů.

• IPRM jsou stále ve stavu reálného splnění předem daných cílů, ale za předpokladu, že již

nebude žádná další časová prodleva s přípravou projektů.

5.3 Analýza nízkého stavu čerpání v oblastech podpory 1.3. a 1.4.

Hodnocení

K 1. 1. 2010 byly v oblasti podpory 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy vyhlášeny 2

výzvy k překládání projektů, ale žádná nebyla vyhodnocena a proto tato oblast podpory vykazuje 0%

předpokládané čerpání. Podobně byla v oblasti podpory 1.4. Rozvoj regionálních letišť vyhlášena

jedna výzva s alokací pouhých 16,5 mil. Kč. Tato výzva je již vyhodnocena, ale vzhledem k nízké

alokaci dosahuje její předpokládané čerpání pouhých 3 %.

Důvodem zdržení vyhlašování výzev těchto oblastí podpory byl zdlouhavý proces vyjednávání; v prvé

řadě s Ministerstvem dopravy ČR o přesunu financování hromadné dopravy z Operačního programu

41


Doprava do Regionálních operačních programů, což bylo po vzájemné dohodě učiněno během roku

2007. Následně celý rok 2008 probíhalo Notifikační řízení v oblasti podpory 1.3 a 1.4 (tam již ROP JZ

postupoval samostatně). V souladu s ustanovením čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení Evropských

společenství probíhalo notifikační řízení v oblastech podpory 1.3 Modernizace vozového parku

veřejné dopravy a 1.4 Rozvoj regionálních letišť ROP NUTS II Jihozápad. Dne 10. 3. 2009 vydala

Evropská komise rozhodnutí č. N 409/2008, N 410/2008 a N 411/2008, kterými schválila výše

uvedený postup. Oznámený režim podpory je tudíž slučitelný se společným trhem dle čl. 73 Smlouvy

o ES. Notifikační proces v OP 1.3 byl tímto úspěšně dokončen. Oproti tomu došlo v případě

Notifikačního řízení v oblasti podpory 1.4 na základě jednání se zástupci EK v červnu 2009 ke

zpětvzetí oznámení programu podpory ze strany Regionální rady. V případě této oblasti podpory

bude tedy postupováno podle pravidel veřejné podpory.

V neposlední řadě je též nutno vzpomenout, že byla učiněna dohoda všech Úřadů regionálních rad v

rámci koordinace výzvy týkající se drážních vozidel. Proto z naprosto objektivních důvodů byly výzvy

pro oblast podpory 1.3 a 1.4 vyhlášeny později než ostatní výzvy v rámci ROP Jihozápad, konkrétně na

konci roku 2009 a začátku roku 2010.

Vzhledem k pozitivnímu vývoji v čerpání ostatních oblastí podpory neohrožuje dosavadní vývoj

v těchto oblastech podpory proces plnění pravidla n+2/n+3 ROP JZ, ale mohlo by to způsobit

problémy v čerpání alokací dalších let.

Hlavní zjištění

• Zpoždění v čerpání těchto oblastí podpory je způsobeno zdlouhavým procesem vyjednávání

ROP JZ a především Notifikačními řízeními.

5.4 Analýza příčin extrémně vysokého naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS

Hodnocení

V rámci oblasti podpory 1.2. došlo k předložení a schválení financování čtyř projektů předložených

Jihočeským krajem a zaměřených na rozvoj jednoho integrovaného dopravního systému. Všechny

čtyři projekty mají však nastavenou extrémně vysokou cílovou hodnotu hlavního indikátoru Počet

obcí zapojených do IDS (každý z těchto projektů stanovil jako cílovou hodnotu 621 ks, což se rovná

počtu obcí Jihočeského kraje). Vzhledem k tomu vykazuje tento indikátor téměř 45násobné

převýšený věcného pokroku v rámci oblasti podpory, resp. více než 90násobné z hlediska celé

prioritní osy.

Problém je v několikanásobném načítání hodnoty indikátoru. Všechny čtyři projekty jsou zaměřeny

na rozvoj jednoho integrovaného dopravního systému pro celé území Jihočeského kraje.

Z uvedeného nastavení indikátoru ale vyplývá, že každá obec Jihočeského kraje bude zapojena do

čtyř samostatných integrovaných dopravních systémů. To se však nezakládá na pravdě. Z tohoto

důvodu je nutno upravit cílové hodnoty indikátoru v uvedených projektech do stavu odpovídajícímu

skutečnosti.

Zároveň je nutno upozornit na skutečnost, že jeden z projektů je v současné době již ve stavu P6

(Financování projektu ukončeno), dva projekty jsou v realizaci a jeden doporučen k financování.

Hlavní zjištění

• Extrémní převýšení věcného pokroku indikátoru Počet obcí zapojených do IDS je způsobeno

nesprávným několikanásobným načítáním hodnoty indikátoru u čtyř projektů zaměřených na

rozvoj jednoho integrovaného dopravního systému.

42


5.5 Analýza příčin kritických hodnot indikátorů

V rámci této kapitoly dochází k hlubší analýze těch hlavních indikátorů, u kterých tempo věcného

pokroku velice významně převyšuje tempo finančního pokroku nebo naopak nedosahuje tempa

finančního pokroku a tato odchylka může mít vliv na naplňování cílů programu.

Hodnocení

Oblast podpory 2.2.

V oblasti podpory 2.2. kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování těchto hlavních

indikátorů: Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS a Plocha

regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem. V obou případech již došlo

k překročení stanovených cílových hodnot, a to v obou případech naprosto zásadním způsobem

(25krát, resp. 8,5krát), navíc v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory teprve na úrovni 58 %.

Extrémně vysoké naplňování těchto indikátorů však nemá negativní vliv na naplňování ostatních

indikátorů v této oblasti podpory. Proto je možno konstatovat, že tento stav nemá vliv na naplňování

cílů oblasti podpory.

Indikátor Počet projektů zvyšující atraktivitu – ostatní města má věcné naplňování v souladu

s finančním čerpáním. Proto je možno konstatovat, že počet realizovaných projektů odpovídá

předpokladu, ale v rámci jednotlivých projektů dochází k revitalizaci výrazně větší plochy objektů, než

bylo předpokládáno.

Příčinu těchto vysokých hodnot je nejspíše možné hledat ve velice střídmém přístupu ÚRR při

nastavování cílových hodnot těchto indikátorů a to v kombinaci s vysokým zájmem žadatelů ze strany

municipalit a zároveň úspěšností projektů zaměřených především na občanskou vybavenost a

revitalizace.

Oblast podpory 2.3.

Podobně jako v oblasti podpory 2.3. zde kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování

hlavního indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS. Také v této

oblasti podpory již došlo k překročení cílových hodnot tohoto indikátoru a to podobně zásadním

způsobem (20,5krát), a to v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory pouze na úrovni 60 %. Avšak

ani zde nemá extrémně vysoké naplňování tohoto indikátoru negativní vliv na naplňování ostatních

indikátorů v této oblasti podpory. Proto je možno konstatovat, že tento stav nemá vliv na naplňování

cílů oblasti podpory.

U souvisejícího indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí (obcí) celkem

dochází také k převýšení tempa věcného pokroku ve srovnání s finančním pokrokem.

Proto je příčinou takto vysokých hodnot indikátoru možné hledat ve velice střídmém přístupu ÚRR při

nastavování cílové hodnoty tohoto indikátoru, a to v kombinaci s vysokým zájmem žadatelů a

zároveň úspěšností projektů zaměřených na občanskou vybavenost.

Oblast podpory 2.4.

Situace se do určité míry opakuje v oblasti podpory 2.4., zde kriticky převyšuje tempo finančního

pokroku naplňování hlavního indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených

pro rozvoj vzdělávání. Také v této oblasti podpory již došlo k překročení cílových hodnot tohoto

indikátoru a to zásadním způsobem (3,5krát), a to v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory na

úrovni 88 %. Avšak ani zde nemá vysoké naplňování tohoto indikátoru negativní vliv na naplňování

druhého hlavního indikátoru. Proto je možno konstatovat, že tento stav nemá vliv na naplňování cílů

oblasti podpory.

Také u souvisejícího indikátoru Počet podpořených projektů na lidské zdroje a zaměstnanost dochází

k významnému převýšení tempa věcného pokroku ve srovnání s finančním pokrokem.

43


Příčinu této vysoké hodnoty je podobně možné hledat ve velice střídmém přístupu ÚRR při

nastavování cílové hodnoty tohoto indikátoru.

Oblast podpory 2.5.

V oblasti podpory 2.5. kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování CORE indikátoru

Počet nově vytvořených pracovních míst na udržitelný rozvoj měst. Také v této oblasti podpory již

došlo k překročení cílových hodnot tohoto indikátoru a to podobně zásadním způsobem (7,7krát) a to

při praktickém vyčerpání celkové plánované alokace této oblasti podpory. Oproti tomu má CORE

indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí)

tempo věcného pokroku na úrovni tempa finančního pokroku.

Příčinou tohoto stavu je pravděpodobně větší zájem žadatelů z měst oproti žadatelům z venkovských

oblastí a/nebo větší ochota žadatelů z měst zavazovat se k vytvoření nových pracovních míst

vzhledem k flexibilnějšímu pracovnímu trhu ve městech.

Oblast podpory 2.6.

V případě oblasti podpory 2.6. se v případě hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na

ostatní projekty jedná o významné riziko nenaplnění cílových hodnot indikátoru při praktickém

vyčerpání celkové plánované alokace této oblasti podpory. Oproti tomu druhý hlavní indikátor této

oblasti podpory - Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a

zdravotní péči - mírně překračuje cílové hodnoty. Vzhledem k užšímu zaměření této oblasti podpory a

vzájemné provázanosti těchto dvou indikátorů je možné konstatovat, že předpokládané nenaplnění

cílových hodnot uvedeného indikátoru nebude mít negativní vliv na splnění cílů oblasti podpory.

Oblast podpory má stanoveny cíle naprosto přiměřeně k objemu finančních prostředků. Příčinu

tohoto stavu je proto nutno hledat v nepřesném odhadu průměrné velikosti podpořených projektů,

kdy ÚRR přepokládal větší počet menších projektů, resp. schválené projekty vykazují vyšší průměrný

finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno při

stanovení cílové hodnoty indikátoru.

Oblast podpory 3.1.

V oblasti podpory 3.1. kriticky převyšuje naplňování CORE indikátoru Počet nově vytvořených prac.

míst na rozvoj cest. ruchu tempo finančního pokroku. V této oblasti podpory již došlo k překročení

cílových hodnot tohoto indikátoru zásadním způsobem (12,5krát), a to v době, kdy je finanční plnění

oblasti podpory na úrovni 64 %. Tempo věcného pokroku převyšuje (i když ne tak významně) tempo

finančního pokroku také u souvisejících indikátorů (Počet nových sportovně rekreačních zařízení a

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem). Oproti tomu tempo věcného

pokroku indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem nedosahuje úrovně

tempa finančního pokroku.

Příčinou tohoto stavu je možný větší zájem žadatelů (podnikatelů) o projekty ubytovacích nebo

sportovních zařízení ve srovnání se zájmem žadatelů (měst a obcí) o projekty zaměřené na budování

nových cyklostezek. Může se jednat o důsledek hospodářské krize, kdy prudce poklesly o příjmy

veřejných rozpočtů a tedy zdrojů na profinancování a spolufinancování projektů. Následkem je

koncentrace municipální sféry na projekty zásadního významu (např.: technická infrastruktura,

komunikace apod.) oproti „doplňkovým“ projektům z oblasti cestovního ruchu a volnočasových

aktivit.

Oblast podpory 3.3.

V oblasti podpory 3.3. kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování hlavního indikátoru

Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch. V této oblasti

podpory již došlo k překročení cílových hodnot tohoto indikátoru a to zásadním způsobem (9krát) a

to v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory na úrovni 82 %. Tempo věcného pokroku převyšuje

(i když ne tak významně) tempo finančního pokroku také u souvisejícího indikátoru (Počet

vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků). Oproti tomu tempo věcného pokroku

44


CORE indikátoru Počet nově vytvořených prac. míst na rozvoj cest. ruchu nedosahuje úrovně tempa

finančního pokroku.

Příčinou tohoto stavu je celkové zaměření oblasti podpory vyplývající ze zaměření předkládaných

projektů více na aktivity a činnosti, které nevyžadují vytvoření nových pracovních míst. Případně

jejich realizací vzniknou nová pracovní místa, ale jen na omezenou dobu a žadatel nechce a nemůže

být vázán povinností udržet vytvořené pracovní místo po dobu 5, resp. 3 let.

Oblast podpory 4.1.

Rizikem oblasti podpory 4.1. je nedosažení cílových hodnot u dvou hlavních indikátorů, z čehož jeden

indikátor se přímo váže k cílům oblasti podpory (tj. existuje riziko nenaplnění těchto cílů).

Důvodem nedosažení cílových hodnot hlavního indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených

na technickou pomoc je nereálné stanovení cílové hodnoty indikátoru (resp. s ohledem na dosavadní

vývoj se cílová hodnota indikátoru jeví jako nereálná). Schválené projekty vykazují vyšší průměrný

finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno při

stanovení cílové hodnoty indikátoru. Avšak vzhledem k tomu, že tempo věcného pokroku

souvisejícího indikátoru Realizace evaluačních studií a zpráv celkem také nedosahuje úrovně tempa

finančního pokroku, mohlo by se v této kombinaci a při pokračování negativního vývoje jednat o

potenciální riziko nenaplnění cílů oblasti podpory.

Hlavní zjištění

• Kritické je převýšení věcného pokroku indikátorů zaměřených na Plochy regenerovaných a

revitalizovaných objektů v oblastech podpory 2.2., 2.3. a 2.4., avšak při neohrožení

naplňování ostatních indikátorů těchto oblastí podpory. Lze konstatovat, že jde o

signifikantní jev, který se vyskytuje u všech Regionálních operačních programů.

• Výrazně vyšší zájem žadatelů v oblasti podpory 2.5. o projekty realizované ve městech oproti

projektům realizovaným ve venkovských oblastech. Je to do jisté míry spojeno s lepší

možností vytvořit nová pracovní místa v městských oblastech.

• Větší průměrný finanční objem schválených projektů v oblasti podpory 2.6., a tedy riziko

nenaplnění cílové hodnoty hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní

projekty.

• V oblasti cestovního ruchu je větší zájem ze strany soukromých podnikatelů, než žadatelů

z veřejné sféry. Tento závěr potvrzuje správné nastavení priority CR, u které se očekával velký

vliv soukromých investorů na rozvoj turisticky atraktivních destinací, což je naprosto

přirozená tendence.

• Nereálné stanovení cílové hodnoty dvou indikátorů - Počet podpořených projektů

zaměřených na technickou pomoc a Realizace evaluačních studií a zpráv celkem - oblasti

podpory 4.1., a tedy riziko nenaplnění jejich cílových hodnot.

45


6 Základní analýza – odpovědi na evaluační otázky

Věcný a finanční pokrok

1. Je finanční pokrok programu v souladu s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze

strukturálních fondů EU?

Odpověď:

Finanční pokrok na úrovni jednotlivých prioritních os (PO) dosahuje různé míry plnění. Na základě

výsledků základní analýzy lze konstatovat následující:

- K souladu předpokládaného čerpání s „ideální“ mírou finančního plnění jak na úrovni PO, tak

na úrovni oblastí podpory dochází pouze v PO 4.

- Na úrovni ostatních PO existuje soulad předpokládaného čerpání s plánem, avšak uvnitř

těchto PO (tj. na úrovni oblastí podpory) dochází k výraznému nepoměru čerpání a je zde

dosahováno rizikových a kritických hodnot zaostávání za plánem.

- V PO 1 se jedná o kritické nulové plnění v oblasti podpory 1.3. a rizikový stav plnění v oblasti

podpory 1.4. a zároveň kritické překročení „ideální“ míry finančního plnění v oblasti podpory

1.2. a 1.5.

- V PO 2 má rizikový stav plnění oblast podpory 2.1., a zároveň dochází ke kritickému

překročení „ideální“ míry finančního plnění v oblasti podpory 2.4., 2.5. a 2.6.

- V případě PO 3 dochází ke kritickému překročení „ideální“ míry finančního plnění v oblasti

podpory 3.2 a 3.3. hodnoty

2. Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech

podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3?

Odpověď:

Čerpání alokace, resp. naplňování pravidla n+2/n+3 se vztahuje k certifikovaným výdajům.

V současné době probíhá certifikace výdajů a tedy čerpání alokace ROP JZ optimálním tempem.

Vzhledem k vysokému objemu skutečného proplácení prostředků žadatelům a navazující

certifikaci výdajů k 1. 1. 2010 a jejich předpokládanému vývoji do 31. 12. 2010 vycházejícího

z finančních plánů jednotlivých schválených projektů dojde k plnému vyčerpání alokace roku 2007

a s vysokou pravděpodobností také alokace roku 2008. V čerpání alokací dalších let však může

dojít k dílčím problémům vzhledem k dosavadnímu kriticky nízkému čerpání některých oblastí

podpory (1.3., 1.4. nebo 2.1.). Rizikem bude čerpání alokace roku 2010 a 2011, které vzhledem

k souběhu pravidel n+3 a n+2, musí být obě vyčepány k 31.12.2013.

3. Směřuje program k naplňování stanovených globálních a specifických cílů programu, resp.

cílových hodnot indikátorů na úrovni globálních a specifických cílů?

Odpověď:

Plnění stanovených cílů na úrovni programu je prováděno především prostřednictvím hodnocení

plnění indikátorů dopadu, které nelze v současné fázi programu relevantně vyhodnotit.

Doporučujeme proto zopakovat evaluaci k posouzení naplňování stanovených cílů na úrovni

programu na větším počtu vzorků v pozdější fázi implementace.

46


Na základě analýzy naplňování cílů/indikátorů priorit a oblastí podpory ve vztahu k finančnímu

pokroku lze konstatovat následující:

- Ve všech PO dochází k naplňování jak cílů PO, tak cílů jednotlivých oblastí podpory v souladu

s finančním pokrokem. V těchto prioritních osách a jejich oblastech podpory se vyskytují u

některých indikátorů taktéž rizikové či kritické hodnoty, tyto ale nemají vliv na plnění cílů.

- Na úrovni oblastí podpory 1.2, 2.1 (úroveň IPRM), 2.2, 2.3, 2.5, 3.1, 3.3 a 4.1 dochází k

nepoměru mezi finančním a věcným pokrokem, přičemž kritické hodnoty signalizují na jedné

straně riziko/hrozbu „překročení“ cílových hodnot, na straně druhé riziko/hrozbu jejich

nedosažení. Nutno konstatovat, že ve výrazně větší míře se jedná o „překročení“ cílových

hodnot, které nemá negativní vliv na naplňování cílů. Tento stav poukazuje zejména na

nepoměr v plnění jednotlivých indikátorů (tj. nepoměr v naplňování jednotlivých cílů oblasti

podpory). Ale pouze v případě PO 3 a PO 4 se odráží také v kriticky nízkých hodnotách

indikátorů na úrovni těchto prioritních os. Tento stav signalizuje pouze částečné naplňování

některých cílů těchto PO. Na úrovni PO 3 se konkrétně jedná o nízké naplňování indikátoru

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem, které může mít negativní vliv na

naplňování příslušného cíle. V případě PO 4 se jedná o nízké naplňování indikátorů Počet

podpořených projektů zaměřených na technickou asistenci a Realizace evaluačních studií a

zpráv celkem. Při pokračování negativního vývoje by se i zde mohlo jednat o potenciální riziko

nenaplnění cílů oblasti podpory.

4. Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok

programu?

Odpověď:

Většina cílových hodnot indikátorů je stanovena reálně nebo je mírně podhodnocena, a proto

nedochází k zásadním problémům při jejich naplňování.

Ve všech prioritních osách a jejich oblastech podpory se však vyskytují u některých indikátorů

taktéž rizikové či kritické hodnoty, a to jak kritické převýšení věcného pokroku, tak nenaplňování

cílových hodnot. Jedná se o následující indikátory:

- Kritické převýšení věcného pokroku hlavních indikátorů zaměřených na Plochy

regenerovaných a revitalizovaných objektů v oblastech podpory 2.2., 2.3. a 2.4.

- Kritické převýšení věcného pokroku CORE indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst

na udržitelný rozvoj měst v oblasti podpory 2.5.

- Riziko nenaplnění cílové hodnoty hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní

projekty v oblasti podpory 2.6.

- Kritické převýšení věcného pokroku CORE indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst

na rozvoj cestovního ruchu a zároveň riziko nenaplnění cílové hodnoty indikátoru Délka nově

vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem v oblasti podpory 3.1.

- Kritické převýšení věcného pokroku indikátoru Počet vytvořených propagačních nebo

makretingových produktů pro cestovní ruch a zároveň riziko nenaplnění cílové hodnoty CORE

indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst na rozvoj cestovního ruchu v oblasti

podpory 3.3.

- Riziko nenaplnění cílových hodnot dvou indikátorů v oblasti podpory 4.1.

47


Kvalita indikátorové soustavy

5. Jsou indikátory ROP NUTS II Jihozápad nastaveny vhodným způsobem z hlediska zjistitelnosti,

měřitelnosti a konzistentnosti dat?

Odpověď:

Lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP NUTS II Jihozápad je nastavena vhodným

způsobem téměř pro všechny hlavní a vedlejší indikátory sledující naplňování cílů programu.

V níže uvedeném výčtu lze identifikovat drobné diskrepance v nastavení některých indikátorů.

U zjistitelnosti dat jen s výjimkou počtu obcí zapojených do IDS (chybně nastavený propočet

sledování indikátoru) a sledování počtu nově vytvořených pracovních míst, kde je nutno tento

údaj sledovat v delším časovém horizontu (vzhled k pravidlu umožňujícím vytvořit pracovní do

jednoho roku od ukončení projektu) je verifikace dat bez výjimky v okamžiku podání stoprocentní.

Zcela nevhodně je nadefinován indikátor u oblasti podpory 2.6 Počet podpořených projektů na

ostatní projekty. Definice i vysvětlení propočtu naplňování indikátoru je velmi zavádějící a obtížně

měřitelné.

Z hlediska měřitelnosti dat (indikátorů) je situace obdobná. Indikátorová soustava je nastavena

velmi pragmaticky z hlediska možnosti jednoduše měřit jednotlivé indikátory. Většinou jde o

prosté počty sledování naplnění jednotlivých indikátorů (projekty, pracovní místa, bodové závady

atd.) a jejich měření z hlediska délky v km v prioritní ose 1 je také zcela bezproblémové. U

měřitelnosti plochy v prioritní ose 2 a 3 lze identifikovat dvě problémové oblasti a)

nekonzistentnost z hlediska veličin měření ha vs. m 2 b) Indikátory plochy revitalizovaných

nevyužívaných a zanedbaných areálů mohou být bez jasného popisu (návodu) v Příručkách pro

žadatele vykládány (měřeny) velmi nepřesně. U ploch objektů je tato hrozba nepřesnosti

vzhledem k nutnosti doložení stavebního povolení značně eliminována.

Konzistentnost dat je u všech projektů do jisté míry zaručena nutností dodržet pravidlo

udržitelnosti projektů, které je odvislé od typu žadatele (podnikatel 3 roky, ostatní subjekty 5 let).

V reálném životním cyklu projektů se jeví dle závěrů této studie a zkušeností zpracovatelského

týmu indikátory zaměřené na tvorbu a udržitelnost pracovních míst jako nejméně konzistentní.

6. Umožňuje stávající nastavení soustavy věcných indikátorů ROP NUTS II Jihozápad měřit

naplňování jednotlivých cílů programu?

Odpověď:

Nastavení stávajících indikátorů programu umožňuje zcela dostatečným způsobem pracovníkům

Úřadu regionální rady sledovat naplňování jednotlivých indikátorů, resp. cílů programu.

Indikátory jsou z tohoto hlediska nastaveny dobře. Jisté drobné diskrepance, které mohou

znepřesnit měření, jsou popsány v odpovědi na otázku č. 5.

V polovině programového období je z hlediska naplňování cílů programu ale zatím těžké vyřknout

závazné doporučení či zásadní připomínky. Stále je ukončeno malé množství projektů. Za

relevantní pro zhodnocení této otázky přichází do úvahy období, kdy ukončené resp. zrealizované

projekty budou tvořit alespoň 50 % z celkového objemu alokace programu ROP JZ. V současné

době je vyčerpáno pouze 11,07 % z celkového objemu finanční alokace ROP JZ.

Reálné plnění indikátorů u realizovaných projektů

7. Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok

programu?

48


Odpověď:

Z hlediska reálnosti nastavení cílových hodnot indikátorů v projektech a ve vztahu k finančnímu a

věcnému pokroku programu je možno konstatovat, že v dosud realizovaných a finančně

ukončených projektech jsou cílové hodnoty indikátorů stanoveny reálně a jsou ze strany žadatelů

dodržovány a naplňovány.

Pouze ve dvou případech se vyskytují odchylky od cílových hodnot hlavních indikátorů:

- Drobné odchylky se ve větší míře vyskytují pouze u indikátorů, které jsou zaměřené na „Počet

nově zřízených pracovních míst“. U tohoto typu projektů (indikátorů) je to ovšem z důvodu, že

dle pravidel ROP Jihozápad má žadatel možnost vytvořit pracovní místo až jeden rok od

ukončení projektu.

- V případě indikátoru Počet obcí zapojených do IDS dochází k vyššímu naplňování.

49


7 Doporučení

Na základě provedených analýz a ve vazbě na identifikaci hlavních problémů indikátorové soustavy a

věcného a finančního pokroku ROP JZ bylo navrženo celkem 9 následujících doporučení:

1) Zlepšit stav čerpání statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1

2) Vyhlásit výzvy v oblastech podpory 1.3 a 1.4

3) Vyřešit extrémně vysoké naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS

4) Zvýšit cílové hodnoty hlavních indikátorů v prioritní ose 2

5) Snížit cílovou hodnotu hlavního indikátoru v oblasti podpory 2.6

6) Snížit cílové hodnoty hlavních indikátorů v oblasti podpory 4.1

7) Vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 3.1

8) Sledovat skutečné naplňování indikátorů Počtu pracovních míst u realizovaných projektů

9) Sjednotit míry měření plošných indikátorů

Jednotlivá doporučení se liší jak svým zaměřením (doporučení zaměřená na vybranou oblast podpory

vs průřezová doporučení), tak i mírou komplexnosti problému, ke kterému se jednotlivá doporučení

vztahují, resp. který řeší. Prvních sedm doporučení je zaměřeno výlučně na řešení relativně

konkrétních problémů ve vybraných oblastech podpory a souvisí převážně s problémy v oblasti

finančního a věcného pokroku. Výjimku v tomto ohledu představuje doporučení č. 1, které se týká

realizace IPRM a to zejména s ohledem na váhu problému, ke kterému se uvedené doporučení váže.

Doporučení 8 a 9 mají spíše průřezovou povahu a navrhují komplexnější doporučení, která se vztahují

k nastavení indikátorové soustavy.

V další části je uveden stručný popis a zdůvodnění jednotlivých doporučení:

1. Zlepšit stav čerpání statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

V roce 2010 by mělo být utraceno cca 40 % prostředků jednotlivých IPRM. U všech IPRM dochází ke

zpožďování čerpání finanční alokace v rámci 2.1 a tedy potenciálnímu ohrožení programu z hlediska

naplňování pravidla n+2/ n+3, a to zejména po r. 2010. Vzhledem k predikcím čerpání finančních

prostředků v oblasti podpory 2.1. bude většina projektů realizována až po roce 2010. Je proto velmi

nutné, aby města své projekty začala realizovat co nejdříve, a to i za cenu zvýšené koncentrace

prostředků a pracovních sil na projekty financované z ROP JZ, jelikož při jejich pozdním začátku hrozí

nenávratná ztráta financí z fondů EU.

Pro urychlené čerpání jednotlivých projektů v rámci magistrátů je nutné též zapojit politickou

reprezentaci obou měst a VRR a dovést danou kritickou situaci společně ke zdárnému posunu v

čerpání. IPRM jsou stále ve stavu reálného splnění předem daných cílů a naplnění indikátorů, ale za

předpokladu, že již nebude žádná další časová prodleva u přípravy projektů, a to velkou měrou

mohou ovlivnit projektoví manažeři se silným politickým mandátem a jasnými rozhodovacími

pravomocemi v rámci koordinace projektů na svých úřadech.

50


2. Vyhlásit výzvy v oblasti podpory 1.3 a 1.4

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

Kriticky nízké finanční čerpání oblasti podpory 1.3 a 1.4 a nulové hodnoty všech indikátorů v oblasti

podpory 1.3 představují riziko nenaplnění cílů těchto oblastí podpory. Situace souvisí se zpožděním

ve vyhlašování výzev v těchto oblastech podpory, a to z důvodů notifikačních řízení v oblasti veřejné

podpory. Vzhledem k tomu, že notifikace byly již ukončeny, doporučujeme následující výzvy zaměřit

na podporu aktivit vedoucích k plnění indikátorů s kriticky nízkou hodnotou a zajistit příjemcům

v rámci posilování absorpční kapacity takovou podporu, aby byl zajištěn dostatečný počet kvalitních

projektů. Již v současné době lze konstatovat, že aktuální kroky ŘO ROP JZ (viz Aktuálně vyhlášené

výzvy) jsou v souladu s doporučeními.

3. Vyřešit extrémně vysoké naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

Extrémní převýšení věcného pokroku indikátoru Počet obcí zapojených do IDS je způsobeno

nesprávně nastavenou cílovou hodnotou čtyř projektů realizovaných Jihočeským krajem. V současné

době je již jeden z projektů ukončen a proplacen. Dva projekty jsou v realizaci a jeden je doporučen k

financování.

Vzhledem k náročnosti problému navrhuje zpracovatel tři varianty řešení:

1) Snížit cílové hodnoty indikátoru těchto projektů z původní kumulované hodnoty 2484 na 621 obcí

zapojených do IDS. Tato navržená hodnota představuje počet všech obcí Jihočeského kraje a tedy

skutečnou cílovou hodnotu pro realizovaný integrovaný dopravní systém.

Vzhledem k tomu, že k naplnění tohoto indikátoru dojde reálně až po ukončení posledního

z uvedených projektů, považuje zpracovatel za nejvhodnější snížit hodnoty indikátorů u ukončeného

projektu a u obou realizovaných projektů vždy z 621 na 0. V případě ukončeného projektu se bude

jednat o poněkud složitější řešení vyžadující konverzi v IS Monit a konzultaci s NOK. U realizovaných

projektů bude úprava nejvhodnější v době kontroly závěrečné zprávy projektu, resp. v době, kdy

bude žadatel dokládat naplnění tohoto indikátoru. Současně by bylo vhodné najít jiný monitorovací

indikátor, který by dokázal snížený indikátor nahradit. Možností je například indikátor Počet

podpořených projektů zaměřených na rozvoj dopravy.

Možností je také částečné snížení indikátoru u všech čtyř projektů v určitém poměru, a to tak, aby byl

zachován součet cílových hodnot na počtu 621.

Současně zpracovatel doporučuje podrobně a kriticky zhodnotit předpokládané a realizované

naplňování tohoto indikátoru také u ostatních projektů oblasti podpory 1.2.

2) Výrazné převýšení věcného pokroku ve srovnání s finančním pokrokem uvedeného indikátoru by i

po případném snížení uvedeném výše bylo na úrovni 10násobku cílové hodnoty indikátoru uvedené

v ROP JZ. Proto je možným řešením zásadní navýšení cílové hodnoty indikátoru Počet obcí zapojených

do IDS a to o 500 %.

Toto řešení samo o sobě však neřeší nelogické čtyřnásobné navýšení hodnoty indikátoru

v projektech.

3) Jako nejvhodnější řešení doporučuje zpracovatel kombinaci obou výše uvedených řešení, tedy

snížit cílové hodnoty problematických projektů a zároveň navýšit cílovou hodnotu indikátoru Počet

obcí zapojených do IDS.

51


4. Zvýšit cílové hodnoty hlavních indikátorů v prioritní ose 2

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

Kritické převýšení věcného pokroku ve srovnání s finančním pokrokem u hlavních indikátorů Plocha

regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS, Plocha regenerovaných a revitalizovaných

objektů ve městech celkem a Počet regenerovaných a revitalizovaných objektů určených na rozvoj

vzdělávání v rámci prioritní osy 2 představuje potenciál pro navýšení cílových hodnot těchto

indikátorů. Vzhledem k naplňování těchto indikátorů v jednotlivých oblastech podpory doporučuje

zpracovatel zvážit možnost navýšit cílovou hodnotu indikátoru Plocha regenerovaných a

revitalizovaných objektů ve městech celkem v oblasti podpory 2.2 a to o 100 %; cílovou hodnotu

indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS v oblasti podpory 2.2 a

2.3, a to vždy o 500 % a cílovou hodnotu indikátoru Počet regenerovaných a revitalizovaných objektů

určených na rozvoj vzdělávání v oblasti podpory 2.4 a to o 100 %.

5. Snížit cílovou hodnotu hlavního indikátoru v oblasti podpory 2.6

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

Kritické nenaplnění cílové hodnoty hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní

projekty při současném praktickém vyčerpání celé alokace oblasti podpory 2.6 představuje riziko

nenaplnění cílové hodnoty tohoto indikátoru. Oproti tomu druhý hlavní indikátor této oblasti

podpory - Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní

péči - mírně překračuje cílové hodnoty. Vzhledem k užšímu zaměření této oblasti podpory a vzájemné

provázanosti těchto dvou indikátorů je možné konstatovat, že předpokládané nenaplnění cílových

hodnot uvedeného indikátoru nebude mít negativní vliv na splnění cílů oblasti podpory. Proto

zpracovatel doporučuje snížit cílovou hodnotu hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na

ostatní projekty. Současně doporučuje upravit definici tohoto indikátoru tak, aby bylo zřejmější, co

daný indikátor představuje.

6. Snížit cílové hodnoty hlavních indikátorů v oblasti podpory 4.1

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

Hlavní příčinou nedosažení cílových hodnot hlavního indikátoru Počet podpořených projektů

zaměřených na technickou pomoc je nereálné stanovení cílové hodnoty indikátoru (resp. s ohledem

na dosavadní vývoj se cílová hodnota indikátoru jeví jako nereálná). Schválené projekty vykazují vyšší

průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo

předpokládáno při stanovení cílové hodnoty indikátoru. Podobně nízké tempo věcného pokroku má

také související indikátor Realizace evaluačních studií a zpráv celkem.

Doporučujeme proto změnit cílové hodnoty indikátorů s ohledem na reálný stav poptávky a velikosti

projektů, a to jak na úrovni oblasti podpory 4.1, tak v logické návaznosti na úrovni prioritní osy 4.

52


7. Vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 3.1

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

Na úrovni oblasti podpory 3.1 nedosahuje tempo věcného pokroku indikátoru Délka nově

vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem úrovně tempa finančního pokroku. Představuje tak

riziko nenaplnění dotčených cílů oblasti podpory 3.1, resp. prioritní osy 3. Doporučujeme vyhlásit

výzvu zaměřenou a omezenou výhradně na podporu aktivit vedoucích k plnění indikátoru s nízkou

hodnotou a zajistit příjemcům v rámci posilování absorpční kapacity takovou podporu, aby byl

zajištěn dostatečný počet kvalitních projektů.

8. Sledovat skutečné naplňování indikátorů Počtu pracovních míst u realizovaných projektů

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

Finančně ukončené projekty v celém programu plní nastavené cílové hodnoty indikátorů. Jedinou

významnější výjimkou jsou indikátory zaměřené na „Počet nově vytvořených míst“ a to v různých

oblastech podpory. U tohoto typu projektů (indikátorů) je ale dle pravidel ROP Jihozápad možnost

vytvořit pracovní místo až jeden rok od ukončení projektu.

Doporučujeme proto Řídícímu orgánu sledovat a kontrolovat naplňování těchto typů indikátorů

pravidelně v průběhu stanoveného roku od ukončení projektu.

9. Sjednotit míry měření plošných indikátorů

Stručný popis a zdůvodnění doporučení:

Z hlediska měřitelnosti dat (indikátorů) je indikátorová soustava nastavena velice pragmaticky.

Většinou jde o prosté počty sledování naplnění jednotlivých indikátorů (projekty, pracovní místa,

bodové závady atd.) či jejich měření z hlediska délky v km je také zcela bezproblémové. Lze však

identifikovat dvě problémové oblasti u měřitelnosti plochy v prioritní ose 2 a 3. První je

nekonzistentnost z hlediska veličin měření (ha vs. m 2 ). Zpracovatel doporučuje sjednotit všechny

indikátory, u kterých se měří plošné míry na m 2 . Za druhé mohou být indikátory plochy

nevyužívaných a zanedbaných areálů bez jasného popisu v Příručkách pro žadatele vykládány a

měřeny velice nepřesně. Z tohoto důvodu u těchto typů projektů navrhuje uskutečnit ex-ante

kontrolu ve fázi hodnocení. Tímto krokem by mělo dojít ke značnému omezení nepřesností, které

vznikají u výpočtu indikátorů plochy nevyužívaných a zanedbaných areálů.

Zpracovatel proto doporučuje sjednotit míry měření indikátorů zaměřených na plochy a v Příručkách

pro žadatele uvádět definici a jasný popis Indikátorů ploch revitalizovaných nevyužívaných a

zanedbaných areálů. V této souvislosti dále doporučujeme na základě dosavadní zkušenosti s realizací

projektů zahájit jednání s NOK s cílem sjednotit míry měření plošných indikátorů na obecné úrovni

Národního číselníku indikátorů.

53


8 Seznam použitých zdrojů

Zhotovitel využil následující dokumenty a informační zdroje:

• WORKING PAPER n°5: Evaluation during the programming period: on-going evaluation - An

integrated management tool; DG REGIO; Brussels, 06/2006,

• Metodiky a manuály vydané NOK či PCO, a to zejména:

o Zajištění evaluace řídícími orgány operačních programů - Dodatek k „Metodice pro

přípravu programových dokumentů pro období 2007-2013“, příloha č. 5 – Pokyny pro

evaluaci,

o Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, MMR ČR, březen 2006,

o Národní číselník indikátorů k 30. 11. 2009.

• Regionální operační program NUTS II Jihozápad,

• Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad,

• Pokyny pro žadatele a příjemce a související metodiky,

• Informační monitorovací systém strukturálních fondů,

• Monitorovací zprávy na úrovni ROP NUTS II Jihozápad (tj. výroční monitorovací zprávy o

provádění ŘO NUTS II Jihozápad, zprávy o realizaci ROP JZ pro MV ROP NUTS II Jihozápad)

• Monitorovací zprávy na úrovni příjemců,

• Zápisy z jednání Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad,

• Texty výzev vyhlášených v rámci ROP Jihozápad včetně příloh.

54

Similar magazines