pdf, 439 kB - Fair Trade

fairtrade.cz

pdf, 439 kB - Fair Trade

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta mezinárodních vztahů

Obor: Mezinárodní obchod

Bakalářská práce:

Fair Trade – jeho charakteristika a význam

Vypracoval: Pavel Chmelař

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Lenka Adamcová, CSc.


Podě kování

Rád bych poděkoval PhDr. Lence Adamcové, CSc.

za vedení a četné připomínky.

Dále bych rád vyjádřil své poděkování mgr.

Luďkovi Štěrbovi za celkové přečtení a připomínky;

bratru Alešovi za korekturu; bratru Petrovi za místo u

počítače; sestře Janě, psovi Redymu a mnohým dalším,

jež mi snad už prominuli, že jsem je pro tuto práci

zanedbával.

Mé velké díky však patří především mgr. Robertu

Stojanovi, za jeho motivaci a připomínky, bez něhož by

práce nebyla vznikla.

- 1 -


V Praze dne 12. května 2004

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma

Fair Trade – jeho charakteristika a význam“

jsem zpracoval samostatně. Použitou

literaturu a podkladové materiály uvádím

v přiloženém seznamu pramenů.

- 2 -

Pavel Chmelař


Obsah

Úvod........................................................................................................ 5

1. Chudoba a nerovnost ......................................................................... 6

1.1. Některé negativní aspekty obchodu................................................................................. 8

1.2. Znevýhodnění ................................................................................................................ 12

2. Fair Trade – principy a vymezení, vývoj......................................... 13

2.1. Principy Fair Trade ........................................................................................................ 14

2.2. Vývoj Fair Trade............................................................................................................ 17

2.3. Fair Trade X konvenční obchodování ........................................................................... 18

3. Jak funguje Fair Trade..................................................................... 20

3.1. Tradiční forma Fair Trade.............................................................................................. 21

3.2. Labelling ........................................................................................................................ 22

3.3. Producenti ...................................................................................................................... 24

3.4. Současná situace ............................................................................................................ 24

3.4.1. Tradiční forma Fair Trade.................................................................................................................. 25

3.4.2. Labelling............................................................................................................................................ 25

4. Případ kávy...................................................................................... 27

4.1. Světový obchod kávou................................................................................................... 27

4.1.1. Současná krize ................................................................................................................................... 29

4.1.2. Výnosný obchod ................................................................................................................................ 29

4.1.3. Důsledky pro producenty................................................................................................................... 30

4.2. Fair Trade a káva ........................................................................................................... 31

4.2.1. COOCAFÉ......................................................................................................................................... 32

4.2.2. Majomut............................................................................................................................................. 33

4.3. Káva, Fair Trade a životní prostředí .............................................................................. 34

5. Otázky Fair Trade............................................................................ 35

5.1. „Fér“ cena ...................................................................................................................... 35

5.2. Konzumenti.................................................................................................................... 38

5.3. Další problémy............................................................................................................... 39

5.4. Obecnější prospěšnost a perspektivy Fair Trade ........................................................... 40

Závěr...................................................................................................... 42

- 3 -


Prameny ........................................................................................................................................ 44

Seznam použitých zkratek ............................................................................................................ 49

Vymezení vybraných pojmů......................................................................................................... 49

Seznam tabulek............................................................................................................................. 50

Seznam příloh ............................................................................................................................... 50

Přílohy........................................................................................................................................... 51

Anotace ......................................................................................................................................... 58

Abstract......................................................................................................................................... 58

- 4 -


Úvod

Někdy je označení „fair trade“ používáno pro stav mezinárodního obchodu důsledně

aplikujícího zásady obchodního liberalismu, aby jeho účastníci měli rovné šance „na startu“ a

aby žádná ze stran účastnících se mezinárodní dělby práce nebyla ani zvýhodňována, ani

znevýhodňována jinými. Tento „fair trade“ má pramálo společného s „Fair Trade“, kterým se

zabývá tato práce a který je nadto s tímto homonymem ve faktickém rozporu – jeho podstatou je

totiž zvýhodňování určitých skupin producentů v rozvojových zemích. Místo na rovné šance „na

startu“ se zaměřuje na rovnost (lépe redukci nerovnosti) „na výstupu“.

V první kapitole je velmi stručně poukázáno na provázanost problému chudoby a míry a

způsobu zapojení zemí a skupin jejich obyvatel do mezinárodní obchodní směny. Autor se tímto

snaží zdůvodnit, proč by vůbec bylo vhodné zasáhnout do současného systému a formou

pozitivní diskriminace se pokusit zmírnit problémy, které se již po několik desetiletí řešit příliš

nedaří. Tuto pozitivní diskriminaci představuje rozvojová pomoc obecně a snaží se jí být i „Fair

Trade“. V první části druhé kapitoly jsou popsány jeho principy, a to povětšinou tak, jak jsou

prezentovány samotnými organizacemi zabývajícími se „Fair Trade“ (nekriticky tedy ukazuje

spíše než, čím „Fair Trade“ je, to, čím se být pokouší). V další části je velmi krátce zmíněna

historie konceptu „Fair Trade“ a negativním vymezením vůči mainstreamovému obchodování by

se mělo podařit význam „Fair Trade“ dále ozřejmit. Ve třetí kapitole jsou krátce rozvedeny dvě

jeho formy a dále ilustrován maloobchodní rozměr „Fair Trade“. Čtvrtá kapitola si klade za cíl

ukázat na příkladu kávy, proč vůbec někdo prostřednictvím „Fair Trade“ vyvíjí nějaké úsilí, jak

Fair Trade“ v případě kávy funguje a jaký je jeho dopad na producenty. Závěrečné kapitole se

zaměřuje na některé sporné (převážně teoretické) otázky a pokouší se i načrtnout možný přínos

„fair trade“ v širších souvislostech.

Problematikou „Fair Trade“ se zahraniční ekonomická akademická obec zabývá převážně

ze tří pohledů: z hlediska rozvojové ekonomie, podnikatelské etiky a z hlediska marketingu. 1

Tato práce je z největší části pokusem o popis konceptu „Fair Trade“, avšak velmi kuse a

necelistvě na „Fair Trade“ nahlédne také z těchto tří úhlů. Avšak řada důležitých témat zůstává

pro omezený rozsah této práce nepovšimnuta: např. souladu „Fair Trade“ s koncepcí (trvale)

udržitelného rozvoje, otázka jeho ekonomické efektivnosti, environmentální aspekty

mezinárodního obchodu a „Fair Trade“ apod.

1

NICHOLLS, Alexander James. Strategic options in fair trade retailling. Bradford (UK), International Journal of

Retail & Distribution Management, 2002. roč. 30., č. 1, str. 6.

- 5 -


1. Chudoba a nerovnost

„Na počátku jedenadvacátého století nestojí svět před větším problémem, než je problém

chudoby.“ 2 Ačkoliv dnes mimo jiné vlivem lidské činnosti na planetě probíhá největší vymírání

rostlinných a živočišných druhů od poslední doby ledové 3 a některé státy disponují takovým

arzenálem nukleárních zbraní, kterých by stačilo na zničení dokonce několika zeměkoulí, je

problém chudoby s jeho důsledky asi tím nejzávažnějším, kterému musíme nyní čelit.

Světová banka za hranici absolutní chudoby považuje příjem 1 USD denně. Jak napovídá

tabulka č. 1, při použití této metodiky se chudoba snižuje zejména v asijských zemí. Ve zbytku

rozvojového světa naopak v minulém desetiletí chudých přibylo (absolutně i relativně).

Alarmujícím faktem je, že více než polovinu ze všech žijících pod 1 USD denně, tvoří děti. 4

Tab. 1: Obyvatelstvo s příjmem méně než 1 USD denně v rozvojových zemích 5 v letech 1990 a 1998

Počet lidí žijících pod 1 USD denně ( mil.) Míra chudoby (v %)

1990 2000 (odhad) 1990 2000 (odhad)

Východní Asie 470 261 29,4 14,5

bez Číny 110 57 24,1 10,6

Jižní Asie 466 432 41,5 31,9

Subsaharská Afrika 241 323 47,4 49

Latinská Amerika 48 56 11 10,8

Střední Východ a Severní Afrika 5 8 2,1 2,8

Evropa a Střední Asie 6 24 1,4 4,2

Svět 1237 1100 28,3 21,6

Svět – pod 2 USD denně 2650 2740 61 53,6

Zdroj: Assessing Globalization (Part 2), The World Bank, 2003, http://web.archive.org/web/20001216044500/

www.worldbank.org/html/extdr/pb/globalization/index.htm (3.3.2004) a vlastní propočet.

Možnosti řešení chudoby znesnadňuje extrémní nerovnost rozdělení důchodu na Zemi.

Zatímco v roce 2000 asi 15 % světové populace (v rozvinutých zemích) spotřebovalo 77 %

všech příjmů, dalších 80 % (v rozvojových zemích) se muselo spokojit jen přibližně s 21 %

příjmů, z čehož se na nejchudších 11 % v nejméně rozvinutých zemích (LDCs) dostalo pouze

0,6 %. Rozvojové země sice zaznamenaly v období 1980 až 2000 vyšší průměrné relativné

přírůstky HDP na obyvatele (4,6 %) než rozvinuté tržní ekonomiky 2,7 %, v absolutních číslech

se ale HDP na obyvatele v bohatých zemích zemí zvýšil o více než 11000 USD, v rozvojových

2 Assessing Globalization (Part 2), The World Bank, 2003, http://web.archive.org/web/20001216044500/

www.worldbank.org/html/extdr/pb/globalization/index.htm (3.3.2004).

3 Od roku se 1993 např. rozloha deštných pralesů považovaných za „plíce planety“ snížila o 6 mil. hektarů. Viz.

neuvedený autor. Přirozený les pohltí více uhlíku než uměla výsadba, Hospodářské noviny, 19. února 2004, Věda a

lidé, str. 5.

4 2000 UNICEF Annual Report, http://www.unicef.org/publications/pub_ar00_en.pdf (24.2.2004) , str. 4.

5 Širší pojetí rozvojových zemí používané WB a IMF, zahrnující všechny země s HDP na obyvatele nižším než

aktuálně 9076 USD. Viz. The World Bank, http://www.worldbank.org/data/countryclass/countryclass.html

(23.4.2004).

- 6 -


jen o necelých 800 a v LDC dokonce jen asi o 130 USD. 6 Tuto rozšiřující se mezeru přesvědčivě

ilustrují Giniho koeficient vyjadřující relativní nerovnoměrnost rozdělení světového příjmu, jež

od roku 1960 vzrostl z 0,44 na 0,57 v roce 1995, a poměr velikosti příjmu pětiny nejbohatších

k pětině nejchudších, který stoupl z 11,1 v roce 1960 na 17,5 v roce 1995 7 .

Nerovnoměrnost rozdělení důchodu má dalekosáhlé a velmi vážné sociální konsekvence 8 :

− Ve Finsku, Kanadě a USA se na vysoké školy zapisuje kolem čtyř pětin populace

v příslušném věku (tertiary education enrolment) a v některých státech Afriky navštěvuje

základní školu (primary education enrolment) i méně než polovina dětí (např. Burkina

Faso, Niger nebo Demokratická republika Kongo)

− V asi dvaceti zemích přesahuje negramotnost hranici 50 %. V Burkina Faso dosahuje 76 %

a v Nigeru dokonce 84 %. V mnoha převážně muslimských zemí se navíc projevuje velmi

nerovnoprávné postavení žen, kdy podíl gramotných žen je oproti podílu mužů méně než

poloviční (např. Somálsko, Afghánistán, Niger, Mali)

− V desítkách zemí špatný přístup ke zdravotnickým zařízením (např. Rwanda 8 %.

Afghánistán 12 %) má za následek vysokou kojeneckou úmrtnost (Ve více než dvacítce

států umírá do jednoho roku po narození více než 100 dětí na 1000 živě narozených,

v Afghánistánu a Sierra Leone 165) a nízkou očekávanou dobu dožití (asi v dvaceti pěti

zemích pod 50 let – např. Malawi a Zambie 41 let). Kojenecká úmrtnost v rozvinutých

zemích a některých vyspělejších postkomunistických státech se přitom pohybuje od 4 ‰

do 10 ‰ a ve více než stovce zemí je očekávaná doba dožití vyšší než 70 let (nejvíce 80 let

v Japonsku).

− Nerovnoměrné rozdělení výdobytků techniky ilustruje ku příkladu fakt, že okolo poloviny

světové populace dosud nikdy nekonalo telefonní hovor 9 a pouhých 12 % lidstva jsou

uživateli internetu. 10

Nerovnost dosáhla absurdních a zrůdných rozměrů: Každým rokem zemře asi 11 mil. dětí

mladších 5 let (většinou na následky poměrně snadno léčitelných nemocí jako zápal plic, průjem,

spalničky nebo malárie), přičemž podvýživa je v polovině z těchto úmrtí určující 11 . Přitom

v USA nadváhou trpí 61 % a třetina dospělých je obézních 12 a vláda Velké Británie zvažuje

zavedení daně na tučná jídla 13 ; přitom ve více než 17 zemích (např. v Mongolsku, Etiopii,

6

UNCTAD Handbook of Statistics 2002 on CD-ROM. 2002. New York, United Nations, 2002.

7

JENÍČEK, Vladimír, FOLTÝN, Jaroslav: Globální problémy ve světové ekonomice. Praha, VŠE, 1998. str. 67.

8

UNCTAD Handbook of Statistics on CD-ROM 2002, op. cit.

9

Poverty in an Age of Globalization, The World Bank, 2000

http://www1.worldbank.org/economicpolicy/globalization/documents/povertyglobalization.pdf (23.3.2004), str. 2.

10

2003 - odhad prodloužením lineárního trendu dat za roky 1998 – 2002 World Development Indicator Database.

11

2000 UNICEF Annual Report, str. 4.

12

Jana ROVENSKÁ: Diety vs.nadváha: fungují?, Magazín Práva, Ročník: 14, Číslo 8, 21. února 2004, str. 14.

13

Monika KOZÁKOVÁ: Británie proti obezitě, Marketing & media, , roč. 5., č. 8, 23. února 2004, str. 8.

- 7 -


Angole nebo na Madagaskaru) trpí podvýživou více než 35 % populace. 14 V jedné části Země se

umírá pro podvýživu (asi 3 ‰ světové populace ročně) 15 a v jiné pro přejídání se.

Na světě dnes existují dva paralelní světy a hranice mezi nimi někde odpovídá

geografickým hranicím států, jinde vede hranice napříč státy a městy. Tito lidé by si snad ani

nerozuměli, každý řeší denně jiné problémy a každý má zcela jiné sny a jiná přání.

1.1. Některé negativní aspekty obchodu

Ve druhé polovině 20. století. prošly západní země obdobím prudce rostoucí hospodářské

prosperity určované rychlou obnovou válkou postiženého průmyslu a následným dynamickým

rozvojem terciárního sektoru ekonomiky. Toto bylo spojeno s (či lépe usnadněno)

odstraňováním bariér mezinárodního obchodu a rychlým růstem jeho objemu, který se následně

spolu s uvolňováním pohybu kapitálu a nevídaným technickým pokrokem umožňující volnější

šíření informací stal motorem postupující globalizace. Rozvoj mezinárodního obchodu bývá po

této zkušenosti považován za efektivní prostředek ke zvýšení materiální prosperity.

Zatímco ale jedna skupina zemí prosperuje neustále více a více, jiné skupiny zemí přes své

zapojení do mezinárodního obchodu a značnou otevřenost národních ekonomik prosperují stále

stejně špatně. Čím je to způsobeno? Současné nastavení systému mezinárodní dělby práce je

nastaveno příliš jednostranně výhodně. S rozpadem koloniální soustavy se veškeré zbývající

rozvojové země sice vymanily z politické závislosti na bývalých koloniálních velmocí, přetrvala

však závislost ekonomická s jejím nedůležitějším ekonomickým aspektem – přesunem bohatství

z periferií do center.

Tab. 2: Vybrané ukazatele mezinárodního obchodu z let 2000 a 1950 (běžné ceny)

Export v roce 2000 Export v roce 1950

Hodnota (mld. USD) Podíl (%) Hodnota (mld. USD) Podíl(%)

- 8 -

Směnné relace

(1980 = 100)

Svět 6 062 100,00 61 100,00 ..

Rozvinuté země 3 944 64,03 38 61,57 112

Rozvojové země 1 868 31,98 20 32,00 67

Afrika 135 1,84 3 5,39 72

Amerika 356 5,57 7 10,91 67

Asie 1 355 24,23 9 15,34 68

LDCs 26 0,53 2 3,16 89

Zdroj: UNCTAD Handbook of Statistics CD–ROM 2002, op. cit.; a vlastní propočty.

Tabulka č. 2 přesvědčivě dokumentuje nejen stonásobný růst nominální hodnoty

celosvětového exportu za minulých padesát let nebo ostrý kontrast mezi podíly účasti

14 Viz. Food and Agricultural Organization. http://www.fao.org/es/ess/chartroom/gfap.asp# (3.5.2004).

15 JENÍČEK a FOLTÝN, 1998, op. cit., str. 47 a 48.


jednotlivých skupin zemí na mezinárodním obchodě, ale též ukazuje, že kromě rozvojové Asie

se podíl ostatních skupin rozvojových zemí na mezinárodním obchodě výrazně snížil. Celá

rozvojová Afrika (celý kontinent vyjma Jihoafrické republiky) se v hodnotovém vyjádření

účastní jen na velmi malé části obchodu a podíl 49 nejchudších zemí (LDCs), který je oproti

situaci v roce 1950 více než pětkrát nižší, je dnes dokonce zanedbatelný. Dále je patrno, že za

posledních dvacet let se zlepšily mezinárodní směnné relace pouze skupině rozvinutých

ekonomik (po většinu let stabilně rostly), zatímco u ostatních výše uvedených skupin zemí

výrazně poklesly. A to tabulka nezachycuje jejich velice nestabilní průběh, přičemž se v průběhu

některých let dostaly i na nižší hodnoty, než je uvedeno v tabulce. Právě vývoj mezinárodních

směnných relací je asi tím, co nejhůře postihuje většinu rozvojových zemí 16 . Přes výrazné

fluktuace dlouhodobě dramatický pokles reálných cen prvoproduktů 17 , které jsou kromě

některých nově industrializovaných asijských významnými nebo převládajícími skupinami zboží

v komoditní struktuře exportu zboží rozvojových zemí, způsobuje nutnost zvyšovat objem

produkce pro export, jehož úkolem je generovat dostatek deviz k pokrytí importních potřeb země

a často i k velmi nákladnému obhospodařování (tedy implicitně ne umořování) zahraničního

dluhu. Zesiluje se tedy konkurence na straně nabízejících, ačkoliv na straně poptávky je

konkurence mnohem omezenější 18 . V případě, že export dané země není co do komodit

dostatečně diverzifikovaný (jak nasvědčuje tabulka 3), projevují se dosti těžce i krátkodobé

výkyvy světové ceny. Negativní důsledky tohoto se projevují na mikro- i na makroúrovni:

− Poptávka po naprosté většině zemědělských produktů je značně neelastická, čímž se snaha

vyrovnat úbytek exportních příjmů vlivem poklesu světové ceny 19 zvýšením objemu

exportu projeví tak, že cena dále klesne.

− Zvýšení produkce exportních zemědělských komodit má za následek změnu orientace

místního zemědělství ze zajišťování potravinové soběstačnosti na plantážní produkci, která

je nadto často environmentálně o dost nevhodnější. V případě nízké ceny komodity na

světových trzích pak pracovníci na plantážích nemusí dostat ani takový příjem, který by

pokryl jejich základní životní potřeby 20 .

16 „Kromě několika málo asijských nově industrializovaných zemí se export rozvojových zemí soustřeďuje na

omezený počet produktů vznikají prostřednictvím exploatace přírodních zdrojů a/nebo produktů s malou přidanou

hodnotou.“ Viz. Communication from the Comission to the Council and European Parlianment: Trade and

Development – Assisting Developing Coutries to Benefit from Trade, Brusel 18.9.2002,

http://www.eftafairtrade.org/pdf/EC%20COM%20Trade%20and%20Dev%202002.doc (16.3.2004), str. 10.

17 „V roce 1990 bylo potřeba k nákupu traktoru ekvivalent sedmi tun cukru, před vzestupem cen (1970 – pozn.

autora) však k tomuto postačovaly jen dvě tuny.“ Viz. Debt: A Crisis for Development, str. 12.

18 Situaci v případě obchodu zemědělskými produkty a surovinami dále ztěžuje vysoká koncentrovanost trhu, kdy je

kolem 80 % obchodu kontrolováno 6 až 8 velkými nadnárodními společnostmi (jak uvedeno v Chocolate the Facts),

čímž pak disponují silnou monopsonní pozicí, která jim umožňuje dále snižovat výkupní ceny.

19 Při současném nedostatku kapitálu potřebného pro investice do zvýšení přidané hodnoty produktu.

20 LITTREL, Marry Ann & DICKSON, Marsha Ann. Social Responsibility in the Global Makret – Fair Trade of

Agricultural Products, Thousand Oaks, SAGE Publications, Inc., 1999, str. 5.

- 9 -


Tab. 3.: Zemědělské produkty tvořící více než 20 % celkového exportu zboží rozvojových zemí

Cukr: St Kitts & Nevis 35 %, Kuba 35 %, Belize 26 %, Guyana 24 %, Fiji 23 %, Mauritius 20%, Swaziland 20 %

Káva: Burundi 79 %, Ethiopia 64 %, Uganda 59 %, Rwanda 56 %, Sierra Leone 32 %, Nicaragua 27 %, El Salvador 24 %,

Guatemala 24 %, Honduras 23 %

Banány: St Lucia 54 %, St. Vincent 37 %, Dominica 27 %, Ecuador 24 %, Costa Rica 21 % (Panama 23 %)

Bavlna: Burkina Faso 39 %, Chad 37 %, Benin 33 %, Mali 30 %, Togo 23 %, Somalia 23 %

Kakao: Niue 71 %, Sao Tome & Principe 69 %, Côte d’Ivoire 36 %, Ghana 24 %

Tabák: Malawi 59 %, Zimbabwe 22 %

Kešu ořechy: Guinea Bissau 48 %

Dýně: Tonga 44 %

Kopra: Vanuatu 43 %, Kiribati 42 %

Sojové boby: Paraguay 39 %

Muškátový ořech: Grenada 38 %

Vanilka: Comoros 34 %

Čaj: Kenya 26 %

Podzemnice olejná: Gambia 20 %

Zdroj: FAO (2002): Dependence on single agricultural commodity exports in developing countries: magnitude and

trends. Analysis covering 1997 – 99. Převzato z Commission Staff Working Paper: Agricultural Commodity Trade,

Dependence and Poverty – An Analysis of Challenges facing Developing Countries,13.8.2003

http://www.eftafairtrade.org/pdf/EC%20working%20paper%20commodities.pdf, (23.3.2004), str. 8.

Rétorika řady západních představitelů obhajující volný mezinárodní obchod se střetává

s praxí jejich zemědělských a z části i zahraničně obchodních politik. Celní sazby jsou v zemích

OECD nastaveny tak, aby více znevýhodňovaly dovoz zboží s malou přidanou hodnotou nebo

pracovně náročné zboží 21 . Toto spolu s nedostatkem místního kapitálu ve většině chudých

zemích způsobuje neustálou reprodukci zaostalosti, místo adekvátního a potřebného

ekonomického rozvoje.

Nejenže necitlivá zemědělská politika zemí OECD (požadovaná mocnou zemědělskou

lobby) v případě některých komodit fakticky znemožňuje producentům z rozvojových zemí

konkurenci na trzích bohatých zemí, ale pokud se navíc tato subvencovaná produkce dostane na

trhy rozvojových zemí 22 , může to mít katastrofální následky pro místní producenty 23 . Na

podporu zemědělství vydaly státy OECD v roce 2001 dohromady 311 mld. USD (347 mld.

EUR) tedy asi 1,3 % jejich HDP. Co do relativní výše podpor však mezi nimi panovaly značné

rozdíly: Zatímco u Nového Zélandu a Austrálie vykazoval index PSE 24 hodnotu 1 %, resp. 4 %,

u Islandu, Japonska, Koreji a Norska okolo nebo přes 60 %. Stejně tak se i lišila výše PSE u

21 Communication from the Commision ..., op. cit., str. 9.

22 USAID např. podporovala dodávky levné americké nadprodukce obilovin na trhy chudých států.

23 Odhaduje se, že 3 mil. rodin, tedy 15 mil. lidí bylo nuceno odejít z mexického venkova do měst, když v roce 1992

zkolaboval trh s obilím. Viz: WATSON, Ian. Rethinking the Politics of Globalization: Theory, concepts and

strategy. Aldershot: Ashgate 2002, str. 105.

24 Producer Support Estimate – index měří roční relativní výši hrubých transferů konzumentů a daňových poplatníků

na podporu zemědělské produkce (z úrovně výkupních cen). Viz. Agricultural Policies in OECD countries:

Monitoring and Evaluating. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 2003, str. 291.

- 10 -


ůzných komodit. Nejvyšších hodnot dosahovala u rýže (přes 80 %), ovčího masa (55 %), cukru

a mléka (45 %) 25 .

Rozvojové země se také snaží lákat zahraniční investory, kteří mají pomoci zvýšit HDP

nebo export, ale i na tomto poli houstne konkurence, a jednotlivé země tak disponují čím dál

slabší vyjednávací pozici. 26 Z 26 % celosvětové výše přílivu přímých zahraničních investic,

které přitekly do rozvojových zemích během let 1990 až 2001, připadalo na Čínu (včetně

Hongkongu) 33 % a na Argentinu, Brazílii a Mexiko dohromady 23 %, na LDCs přitom jen

necelá 2 %. Vliv přímých zahraničních investic je ale velmi diskutabilní. Jedním důvodem jsou

často exploitativní praktiky investorů ze zemí OECD využívající mimo výhod levné pracovní

síly i mnohem mírnější legislativu např. v pracovněprávní nebo environmentální oblasti. 27

Druhým důvodem je, že přes relativně vysoký podíl výrobků náročných na technologie v exportu

se rozvojové země účastní takových stupňů produkčního řetězce, které nevyžadují

kvalifikovanou pracovní sílu (jako např. sestavování). Většina technologií a vysoce

kvalifikované práce je obsažena v importovaných částech vyprodukovaných v bohatších

zemích. 28 Pozitivních účinků pro ekonomiku je tedy často málo a někdy dokonce mohou

převládnout i ty negativní. Nepotřebnost více kvalifikované práce netvoří dostatečný tlak na

kvalifikační rozvoj a vzdělání místních obyvatel – nezbytné podmínky pro potenciální rozvoj

založený na vlastních zdrojích. Nekvalifikovaná pracovní síla totiž nenalezne uplatnění jinde než

opět v nevýhodné práci ve mzdě.

Pokusy rozvojových zemí pomoci si samy skončily zahraničním zadlužením obrovských

rozměrů, kdy jako celek dluží více než 1,2 bil. USD (dlouhodobý dluh) a jen v roce 2000

zaplatily na úrocích z tohoto asi 63 mld. USD. Nejméně rozvinuté země (LDCs) dlužily

dohromady asi 117 mld. USD, což odpovídá 453 % jejich ročního exportu 29 . Kromě souběhu

více nepříznivých okolností 30 , je možné vinu za tento stav do velké míry přičítat jim samotným,

avšak zavinění vládních i soukromých institucí, kteří nechali problém dojít až ke známým

vyústěním, je, dle mého názoru, podceňované. Světová banka i Mezinárodní měnový fond sice

vytvořily programy na pomoc nejvíce postiženým zemím, pomoc je však podmiňována tržními

25

Agriculture Policies in OECD countries …, op, cit., str. 9., 10.

26

Koncentrace světového trhu pokročila již natolik, že řada nadnárodních korporací má vyšší HDP než některé

státy. Obrat 169 mld. USD v roce 1997 společnosti General Motors odpovídal ku příkladu HDP ekonomicky

mimořádně rozvinutého Dánska. Viz. Human Development Report 1999. United Nations Development Programme

1999 str. 32 http://hdr.undp.org/reports/global/1999/en/pdf/hdr_1999_full.pdf (16.3.2004)

27

Tato legislativa nemusí být ještě dostatečně vyvinuta, ale i tam, kde vyvinuta je, mohou ekonomické či jiné

podmínky ztěžovat její uplatnění v praxi.

28

Trade and Development Report, 2002. Ženeva, UNCTAD, 2002, str. 83.

29

Vlastní propočty dle UNCTAD Handbook of Statistics 2002, op. cit.

30

Přebytek petrodolarů v západních bankách (jako následek ropných šoků), propad reálných cen prvoproduktů

(kromě ropy) aj.

- 11 -


eformami 31 , včetně otevření domácího trhu, které má hospodářství dané země posílit. Ne vždy

tomu tak ale musí být 32 .

1.2. Znevýhodnění

Malovýrobci 33 v rozvojových zemí jsou oproti jejich protějškům v bohatších zemích ve

zřejmé nevýhodě. Malí farmáři jsou při odbytu své produkce pro nedostatek kapitálu, informací

nebo zkušeností zcela odkázáni na prostředníky, kteří ji od nich vykupují za značně

nevýhodných podmínek. Prostředníci jsou sice pro tento obchod nezbytní, avšak jejich pozice

jim dovoluje vykupovat produkci za velmi nízké ceny 34 . Farmáři totiž nedisponují možnostmi

zpracovat nebo uchovat svou (rychle se kazící) produkci, ani ji vhodně zabalit, čímž jsou nuceni

prodávat okamžitě po sklizni, kdy je cena nejnižší. 35 Větší plantážoví producenti takové

možnosti sice mají, a nemusí se tedy už spoléhat na prostředníky, na druhé straně ale jejich

zaměstnanci jsou velmi špatně odměňováni a pracují v nevyhovujících podmínkách. 36

V případě řemeslných výrobků drží obchodní prostředníci 37 enormní moc pro ovlivňování

výše ekonomického prospěchu pro řemeslníky. 38 „Bez vnější rady nebo vedení se řemeslníci

mohou snadno ocitnout zaplaveni množstvím vlastních nepotřebných a nevhodně navržených

výrobků, které neplní mezinárodní standardy kvality nebo estetiky.“ 39 Řemeslná výroba se

přitom stává stále významnějším zdrojem obživy také pro ty, jež byli z nějakého důvodu nuceni

odejít z venkovských oblastí a usadit se ve městech. Hromadně vyráběnému zboží dostávajícímu

se v masovém množství na domácí trhy však pochopitelně nejsou s to konkurovat a možnosti

exportu jsou velice omezené.

Ženy (tvořící 70 % nejchudších lidí na zemi 40 ) a děti jsou v rozvojovém světě ve velmi

nerovnoprávném postavení. Pomineme-li mnoho aspektů, v nichž je tuto nerovnoprávnost

možno vysledovat, ženy mají horší přístup k půdě, úvěrům nebo bankovnictví, z kulturních

31 A některé jsou velmi užitečné jako např. ty, jež směřují k potírání klientelismu a korupce.

32 Např. v Zambii a Ghaně vedla rychlá liberalizace k hospodářskému poklesu. Viz. KONEČNÝ, Martin. Kdo se

všechno mýlil o globalizaci. Brno, Sedmá generace, roč. 2003, č. 7/8, str. 62 – 64.

33 Výstižněji „small scale producers“.

34 Farmář nikdy nemůže dostat cenu, za níž se komodita obchoduje na světových trzích, protože v nich jsou již

zahrnuty navíc určité skladovací, dopravní a jiné náklady, ale stále to nečiní opodstatnění proto, aby výkupní ceny

dosahovaly jen asi poloviny cen světových – v případě kávy, viz. Frequently Asked Questions About Fair Trade

Coffee, http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/faq.html (16.3.2003).

35 Brown, Michael Barratt. Fair Trade: Reform and Realities in the International Trading System. London, Zed

Books, 1993, str. 69. Převzato z CARPENTER, Sam Clark. Alternative Trade: Analysis and Eficiancy as a

Development Model, University of Ulster, 2000, http://www.fairtraderesource.org/AlternativeTrade-

DevtModel,SamCarpenter.pdf (8.3.2004), str. 7.

36 FAQs about Fair Trade Coffee. Global Exchange, op. cit.

37 V důsledku absence informací o zahraničních trendech, designech nebo nedostatečné zkušenosti z obchodování

(pouze na lokální nebo regionální úrovni) producentů nebo značné proměnlivosti trhů.

38 LITTREL, Marry Ann, DICKSON, Marsha Ann: Social Responsibility in the Global Makret – Fair Trade of

Agricultural Products, SAGE Publications, Inc., Thousan Oaks, 1999, str. 11.

39 Tamtéž.

40 Fair Trade fair & sustainable trade symposium (Final Proceedings), Cancun, September 10-12, 2003,

http://www.fairtradeexpo.org/ftfproceedingsfinal.pdf (8.3.2004), str. 7.

- 12 -


předsudků nejsou najímány na některá místa a, i když mají stejné vzdělání a zkušenosti,

vydělávají méně. Ženy také tráví více času péčí o domácnost, čímž jim pak zbývá méně času

k hledání práce nebo oddechu („časová chudoba“ – „time poverty“). Co se dětí týče,

„Mezinárodní organizace práce (ILO) odhaduje, že na světě je okolo 250 mil. dětí mezi 5 a 14

lety nuceno pracovat, z toho 120 mil. na plný úvazek a 80 mil. v těch nejtěžších podmínkách.

Velká většina z nich pracuje v zemědělství a dívky nejvíce zaměstnávají domácí práce. Okolo

70 % z těchto dětí vykonává tuto práci zadarmo pro své rodiny doma nebo v malých podnicích, a

to na venkově i v městských oblastech.“ 41

2. Fair Trade – principy a vymezení, vývoj

Na princip Fair Trade (FT) 42 lze nahlížet jako na jednu z více snah 43 o vytvoření

alternativy k současnému fungování mezinárodního obchodu. Asi nejvíce styčných bodů sdílí s

koncepcí sociální odpovědnosti korporací (Corporate Social Responsibility – CSR), v řadě

ohledů se s ní však rozchází 44 . V samém středu zájmu FT nalezneme cíl „zlepšení kvality života

a posílení producentů prostřednictvím integrovaného a trvalého systému obchodního partnerství

mezi producenty, obchodníky a konzumenty.“ 45 „Hnutí FT a organizace, které za ním stojí,

nabízejí politický koncept a praktické metody spravedlivějšího pojetí mezinárodního obchodu.“ 46

FT dokáže přemostit obrovskou vzdálenost mezi producentem a konzumentem, vzdálenost,

která běžně znemožňuje jiný způsob výměny informací mezi výrobcem a spotřebitelem než

prostřednictvím cenového mechanismu, jehož fungování má v některých případech velmi

negativní důsledky. Producentům se tak otevírá přístup k informacím o trzích – o standardech a

přáních, požadavcích a očekáváních konzumentů. Ti jsou na druhé straně ujišťováni, že jimi

41 Do You Know About the ILO Worst Forms of Child Labour Convention?, http://www.antislavery.org/

homepage/resources/ILOeng.pdf (23.4.2004), str. 5.

42 Český překlad „Spravedlivý obchod“ se mi zdá velmi nevhodný, a to ze dvou důvodů. Jednak pro anglický výraz

„fair“ nelze v češtině dost dobře najít všepojímající a výstižný ekvivalent a „spravedlivý“ je pouze jedním z mnoha.

A jednak proto, že spravedlivost je závažné morální kritérium, jehož pojetí je značně individuální a věřím, že

někomu se může zdát mezinárodní obchod ve své dnešní podobě zcela spravedlivý a na druhé straně někomu jinému

se ani FT dostatečně spravedlivý jevit nemusí. Za nejvhodnější (i vhodnější než výraz „FT“) bych asi považoval

řidčeji používaný název „alternative trade“, jelikož v sobě nemá zabudovány žádný implicitní soudy o své

spravedlivosti. Lidé však již přivykly termínu „FT“ a užívání jiného by zřejmě nebylo reálně opodstatnitelné, zato

však jistě matoucí. Proto bude používat pojmu „FT“, který v našich uších přespříliš hodnotově zatíženě nezní.

43 Viz příloha č. 2: Ethical Trading, Initiative, Social Accountability 8000 Standard, The UN Global Compact. Dále

např. ŠTĚRBA, Luděk. Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti v České republice,

Brno, Masarykova Univerzita, Fakulta Sociálních studií, 2003., str. 13 – 15.

44 Viz. např. Fiona GOOCH and Stefan CHROBOK: Fair Trade provides models for Corporate Social

Responsibility. 2002. http://www.traidcraft.co.uk/PDFs/Fairtrade%20and%20CSR.pdf, (23.4.2004).

45 LITTREL a DICKSON, op. cit., str. 5.

46 TIFFEN, Pauline and ZADEK, Simon: Dealing With and in The Global Economy:

Fairer Trade In Latin America (Chapter 6 in Mediating Sustainability, Kumarian Press 1998 )

http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/tiffen98.html (3.3.2004).

- 13 -


nakupované zboží bylo vyprodukováno o obchodováno za podmínek přijatelných pro jejího

výrobce i životní prostředí.

FT je také možno považovat za jednu z formu rozvojové pomoci. Jak uvádí Tiffen a

Zadek 47 , FT jako strategie rozvoje se stal pro mnoho organizací a institucí reprezentantem

rozumné kombinace tržního principu, sociální spravedlnosti a environmentálních zájmů, zvláště

v kontextu neúspěchu některých běžných metod rozvojové pomoci. Avšak dle mého názoru není

tento úhel pohledu zcela přesný. Každý z malých producentů nebo řemeslníků účastnících se na

FT si totiž předně pomáhá svou prací sám, ačkoliv by toto samozřejmě nebylo možné bez aktivní

asistence ze strany FT organizací. FT se řídí spíše heslem „trade not aid“ 48 .

2.1. Principy Fair Trade

Fakt, že se FT po několik desetiletí vyvíjel decentralizovaně, způsobuje, že dodnes

neexistuje naprosto obecně platná definice. Patrně nejširší konsensus nad tím, co FT znamená,

byl dosažen v rámci platformy FINE 49 :

Fair Trade představuje takové pojetí obchodu, které je alternativou ke konvenčnímu

mezinárodnímu obchodu. Fair Trade je obchodním partnerstvím, které se zaměřuje na udržitelný

rozvoj vyloučených 50 a znevýhodněných producentů. Usiluje o to poskytováním lepších

obchodních podmínek, zvyšováním informovanosti a vedením kampaní.

Cíli Fair Trade jsou:

1. Zlepšení živobytí a zvýšení blahobytu producentů zlepšením jejich přístupu na trh,

posílením producentských organizací, placením vyšší ceny a zajištěním kontinuity

obchodních vztahů.

2. Podporovat příležitosti rozvoje pro znevýhodněné producenty, obzvláště ženy a

původní (domorodé) obyvatelstvo, a chránit děti před jejich využíváním ve výrobním

procesu.

3. Mezi spotřebiteli zvýšit povědomí o negativních vlivech mezinárodního obchodu na

producenty tak, aby svou kupní sílu používali pozitivně

4. Dávat příklad obchodního partnerství založeného na dialogu, transparentnosti a

respektu.

5. Vést kampaně za změny pravidel a praxe konvenčního mezinárodního obchodu.

47

Tamtéž.

48

Poselství druhé konference UNCTAD konané v roku 1968 Delhi. Důraz je kladen na vytvoření rovných podmínek

pro obchodování, místo udržování dosavadního systému, kdy bohatým státům plyne zdaleka nejvíce výhod

z mezinárodního obchodu a malou část pak rozdělují v podobě rozvojové pomoci.

49

Viz. kap 3.1.

50

Z orig. „excluded“ – „vyloučeným“ ve smyslu: „těm, jimž je odepřen přístup k výhodám plynoucích

z mezinárodního obchodu.“

- 14 -


6. Chránit lidská práva podporováním sociální spravedlnosti, praktik ohleduplnějších k

životnímu prostředí a ekonomického zajištění.“ 51

1. Zlepšení životních podmínek producentů

Nejviditelnějším momentem všech aktivit FT je „fér“ cena producentům spolu se snahou,

aby tvořila co největší procento z ceny pro konečného spotřebitele. Její spodní hranici vytváří

požadavek, aby producenti dostávali alespoň v daném místě zákonem stanovenou minimální

mzdu. I ta však někdy nemusí postačovat, proto je producentům garantována taková cena, která

pokryje výrobní náklady, umožní uspokojení základních životních potřeb producentů (včetně

jídla, ošacení, bydlení, vzdělání a zdravotnické péče pro jejich rodiny) a ještě nechává jistou výši

minimálního zisku pro investování.

Placení férové ceny však není jedinou aktivitou, jak ekonomicky posílit producenty.

Producenti totiž ve FT nevystupují samostatně, ale zastupují je různé organizace (zejména jimi

tvořená družstva), čímž např. snižují náklady díky možnostem společného nákupu surovin a

materiálu, a tyto organizace jsou celkově ekonomicky mnohem méně zranitelnější než

samostatní producenti. FT vznik a rozvoj těchto organizací podporuje. Běžně se aplikuje zásada

promptní úhrady zboží a obvykle se poskytují platby předem – nejčastěji do výše poloviny ceny

zboží. Producenti a jejich organizace se tedy nemusí zadlužovat, což by pro ně mohlo být značně

rizikové. Uzavíráním dlouhodobých smluv se usiluje o kontinuitu obchodních vztahů, která pro

producenty výrazně snižuje míru rizika nepříznivého budoucího vývoje. Mimo finanční podpory

poskytují FT organizace (FTOs) producentům i technickou a organizační pomoc – informace o

trzích, stylech, balení, kontrolách kvality, zdravotních a bezpečnostních standardech, rozvíjení

manažerských a komerčních dovedností apod. – čímž se snaží vyrovnat informační a znalostní

deficit na jejich straně. Tímto se producentům zpravidla otevírají nové možnosti odbytu jejich

produkce – jinou cestou než FT, tedy mainstreamovým obchodem.

Důraz se klade na to, aby z přínosů FT těžili všichni zúčastnění – aby byli zisky z FT

reinvestovány do společných projektů podpory vzdělání, zdravotního zabezpečení apod., nebo do

rozšiřování produkčních aktivit, zejména kapacit pro zvyšování přidané hodnoty, kterou jsou

producenti schopni produktu dodat (zpracování, balení, vlastní export, ...).V případě, že se jedná

o podnik se zaměstnanci, musí být jejím pracovníkům zaručeno bezpečné a zdravé pracovní

prostředí. Pracovní doba a další podmínky jsou v souladu s podmínkami zakotvenými v zákoně a

konvencích Mezinárodní organizace práce. 52

51 FINE, Duben 1999, převzato z Fair trade is FINE, Traidcraft.

http://www.traidcraft.co.uk/PDFs/Fact%20Sheet%20-%20fair%20trade%20is_fine.pdf (16.3.2004).

52 Deklarace základních pracovních zásad a práv, Geneve, 18. června 1998. www.ilo.org.

- 15 -


2. Podpora znevýhodněných

Respektovány jsou místní kultura a tradice a nepřipouští se žádná diskriminace, ať už na

základě rasy, náboženství, kasty nebo věku. Mimořádně silně je přitom akcentováno

rovnoprávné postavení žen. Za stejnou práci je ženám zaručen stejný výdělek jako mužům,

podporovány jsou v účasti na rozhodování a v ucházení se o řídící posty, a to nejen

v rozvojových zemích (ale rovněž v organizacích v zemích rozvinutých). Dále jsou brány v potaz

speciální zdravotní a bezpečnostní potřeby těhotných žen a kojících matek.Uplatňována je

Konvence o právech dítěte 53 . Práce dětí je využívána pouze v takových případech, neomezuje-li

uspokojování jejich přirozených potřeb, zejména nezbytnost školní docházky.

3. Vzdělávání spotřebitelů

Úspěšná komunikace s konzumenty tvoří základní předpoklad existence hnutí, jeho

efektivnosti a dalšího růstu. Spotřebitel je informován např. o negativních dopadech

mezinárodního obchodu na obyvatele chudých zemí, existenci a důležitosti „fér“ ceny, o

zlepšeních sociální situace prostřednictvím aktivit FT nebo o propojenosti sociálních a

environmentálních problémů a jejich řešení. Pokouší se přimět spotřebitele k tomu, aby využil

jimi nabízenou alternativu, která mu nejen skýtá možnost koupit si kvalitní zboží, ale kterou

navíc pomohou něco zlepšit. „Poskytováním informací o výrobci, kultuře a podmínkách, za

nichž výrobek vznikl Fair Trade organizace, zvyšují mezikulturní porozumění a respekt mezi

spotřebiteli a komunitami výrobců v rozvojových zemích.“ 54

4. Příkladný obchod

FTOs provádějí všechny své komerční aktivity transparentně a jsou ve své činnosti

otevřeny veřejné kontrole. Účastníci FT jsou partnery na základě širokého dialogu, při němž se

navzájem respektují a jednají spolu ohleduplně. Jak uvádí Thomson 55 „o schopnosti pracovat

v partnerství s malými nezkušenými partnery se hovoří jako o jedné z nejsilnějších stránek FT

hnutí.“ FT se snaží dokázat, že je životaschopnou formou obchodu, jejíž některé praktiky (zvlášť

co se transparentnosti, dialogu a respektu týče) jsou uplatnitelné v dalších oblastech. Svými

sdílenými hodnotami, nově definovaným posláním nebo preferencí kooperace před konkurencí

FT ukazuje cestu ke spravedlivějšímu obchodu.

53

Convention on the Rights of the Child, The United Nations, 1989, http://www.unhchr.ch/html/menu2/6/crc/

treaties/crc.htm (23.4.2004).

54

Fair Trade Principles and Practises, Fair Trade Federation, http://www.fairtradefederation.org/ab_princ.html

(16.3.2004).

55

THOMSON, Bob. Lessons Learned: Fair Trade and CED, prezentováno na konferenci o “Community Enterprise

Development and Globalization” v listopadu 1995

http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/thomson1195.html (3.3.2004).

- 16 -


5. Za spravedlivější mezinárodní obchod

„Všechny FTOs považují za základní prvek jejich práce vést kampaně a zasazovat se o

podporu FT a zároveň o zlepšení pravidel a praktik konvenční mezinárodní výroby a

mezinárodního obchodu tak, aby byla zajištěna větší rovnost mezi všemi zúčastněnými – na

Severu i na Jihu.“ 56 FT hnutí nepovažuje mezinárodní obchod za implicitně špatný, záleží však

na tom, za jakých podmínek se provádí. Hnutí FT se stává čím dál profesionálnější v těchto

svých aktivitách. Proniká do masmédií ( do novin, televize i rádia), sbírá podpisy pod petice,

pořádá pohlednicové kampaně a veřejné akce. Snaží se tímto dosáhnout, aby bylo podporováno

na národní (a v EU i komunitární) úrovni, a to jak politicky, tak finančně.

6. Udržitelnost

Zlepšováním informovanosti a sociálního postavení lidí v rozvojových zemí má FT

přispívat k omezování takového zatěžování životního prostředí, které má původ v přílišné

ekonomické nerozvinutosti. FT mimoto usiluje o nižší intenzitu čerpání neobnovitelných zdrojů

surovin a energií (používáním biologicky odbouratelných nebo recyklovaných materiálů,

maximálním využíváním lokálně disponibilních zdrojů, preferováním druhů doprav relativně

méně zatěžujících životní prostředí, zejména námořní) nebo používání k přírodě šetrnějších

produkčních technik (např. omezování používání umělých hnojiv, pomoc při přechodu na

organicko produkci, nebo používání tradičních řemeslných technik). Mezi producenty také

zvyšuje povědomí o možnostech snižování spotřeby energie a o environmentálních rizicích.

2.2. Vývoj Fair Trade

Hnutí FT se vyvíjí již déle než pět desetiletí v Evropě a Severní Americe. Za první počin

by asi bylo lze považovat aktivity amerických Ten Thousand Villages (dříve Mennonite Central

Committee to Help Crafts) a SERRV (Sales Exchange for Refugee Rehabilitation Vocation,

původně pomáhala uprchlíkům ve válkou postižené Evropě). Jednalo se o církvemi založené

organizace, kdy tímto své misijní aktivity rozšířily na ekonomické zabezpečování potřebných

prostřednictvím kostelního nebo podomního prodeje jejich výrobků. V Evropě je možno

vysledovat zrod hnutí v 50. letech v činnosti britského Oxfamu, kdy jeho ředitel při návštěvě

Hong Kongu dostal nápad prodávat řemeslné výrobky prostřednictvím jejich obchodů.

Ve druhé druhé fázi počínající v 60. letech (a pokračující do let 80.) mladí vzdělaní

sociální aktivisté skrze osobní kontakty poskytovali řemeslníkům v rozvojových zemích pomoc

a podporu s prodejem jejich řemeslných výrobků. 57 Následně počal FT expandovat; vznikaly

56 EFTA Yearbook: Challenges of Fair Trade 2001-2003, Brussels, European Fair Trade Association, 2002,

http://www.eftafairtrade.org/yearbook.asp (23.4.2004), str. 38.

57 LITTREL a DICKSON, op. cit, str. 16.

- 17 -


alternativní obchodní organizace 58 (ATOs) včetně importních organizací, otevíraly se obchody a

FT produkty neomezující se už pouze na řemeslné zboží začaly k zákazníkům pronikat různými

způsoby: prostřednictvím specializovaných FT obchodů (World Shops), různých skupin

solidarity, poštovních objednávkových katalogů, dobrovolných zástupců organizace, obchodů

s organickými produkty, lokálních trhů a později též prostřednictvím např. firemních kantýn a

různých jiných institucí. 59

Od konce 80. let se hnutí FT začalo proměňovat též kvalitativně. Jednak se vyvinul princip

FT labellingu (FT certifikace) 60 , který se rychle rozšířil do dalších zemí, a v roce 1997 vznikla

Fairtrade 61 Labelling Organizations International (FLO International) 62 , která sdružuje jednotlivé

národní certifikační iniciativy, vytváří kritéria pro jednotlivé FT produkty a monitoruje jejich

dodržování. Hlavně ale vytvořila jednotné logo pro certifikované FT produkty, čímž zákazníkovi

ulehčila identifikaci FT zboží. Mimo to se i ostatní aktivity evropského FT čím dál více

koordinují na nadnárodní úrovni, dochází tak ke vzniku dalších organizací a platforem:

− 1989 International Fair Trade Association (IFAT), jehož členy jsou producentské

organizace i FT obchodníci z 55 zemí světa a který se dnes snaží zavést „certifikaci“ či

lépe monitoring FT organizací s vlastní známkou;

− 1990 European Fair Trade Association (EFTA) sdružující 12 největších evropských

importérů;

− 1994 Network of European World Shops (NEWS) reprezentující okolo 2500 obchodů ve

třinácti evropských zemích;

− 1999 platforma FINE, jejíž název je tvořen prvními písmeny zkratek posledních čtyř výše

uvedených organizací;

− 1994 Fair Trade Federation (FTF), která je obdobou IFAT s působností v Severní Americe.

2.3. Fair Trade X konvenční obchodování

Adjektivum „fair“ obsažené v názvu budí dojem, že tradičně probíhající obchod „fair“

není. Svými aktivitami se však FT konvenčnímu obchodu velice přibližuje. Na různých stupních

jeho řetězce se lze setkat se stejnými činnostmi jako v běžném obchodování – vývojem výrobku

a jeho produkcí počínaje, přes logistiku a přepravu, po marketing, služby zákazníkům a jejich

58 První organizaci zabývající se výhradně FT, založil roku 1964 Oxfam.

59 FT káva např. u firmy Volkswagen nebo u Evropského parlamentu, Mezinárodního měnového fondu a Světové

banky a řady vládních institucí na národních úrovních.

60 S certifikací FT produktů začala holandská Max Havelaar Foudation v roce 1988.

61 Psaní obou slov názvu FT dohromady je zde záměrné. FLO International používá termín „Fairtrade“.

62 FLO má dnes členy ve 14 evropských státech, USA, Kanadě, Japonsku a Austrálii..

- 18 -


mobilizaci. FT se ale odlišuje motivem, orientací a vlastnictvím, konečným poselstvím a

rozsahem. 63

Zjednodušeně řečeno organizace účastnící se FT se řídí principem „platit co možná

nejvíce,“ 64 namísto snahy tradičních obchodníků platit co možná nejméně, aby byli schopni

svým zbožím cenově konkurovat a zajistili si požadovanou výši zisku. Prvotním zájmem

naprosté většiny běžných obchodníků je jednat v zájmu majitelů či akcionářů („shareholder

approach“). Principiálně zde není možno spatřovat žádný rozdíl, protože cílem nebo zájmem

majitelů jakékoliv obchodní společnosti může být také např. zlepšení životních podmínek

producentů v chudých v zemích. Fakticky však k tomuto nedochází a společnosti se zaměřují na

maximalizaci zisku, obratu apod., čímž následně dochází k požadovanému růstu hodnoty pro

majitele. FT se zaměřuje na mimořádně důsledné a aplikování pojetí prospěchu všech

zúčastněných („stakeholder approach“).

Odvozeným nebo zprostředkujícím cílem, a to cílem, který je oběma koncepcím společný,

je uspokojovat přání konzumentů. Firmy se běžně snaží pozměnit aktuální i budoucí přání a

preference konzumenta takovým směrem, aby korespondovaly s posláním a možnostmi

organizace. To se obvykle projevuje nákladným komunikačním procesem, který má nejen

zákazníka oslovit a něco mu sdělit, ale, což je mnohem důležitější, vzbudit v něm taková přání,

která je daná organizace schopna jednoduše uspokojit. 65 Stejně tak FT organizace pochopitelně

staví na komunikaci se zákazníkem, bez toho by ani nemohly fungovat, snaží se ale spotřebitele

ovlivňovat určitou formou vzdělávání, a to upozorněním na problémy současné mezinárodní

dělby práce (sociální a environmentální a jejich vzájemné propojení). Dále oproti konvenční

praxi se FT účastní ve velké míře neziskové organizace spoléhající se ve velké míře na práci

dobrovolníků. 66

Svým podílem na hodnotě celosvětového zahraničního obchodu, nedosahujícím ani jedné

desetiny promile, se FT v žádném případě nemůže měřit s konvenčním obchodem. Nadto jen

několik málo největších FTOs vykazuje vyšší obraty než 10 mil. EUR. Tyto čísla ale nemají

velkou vypovídací schopnost a – jak později ukážu – tímto podložený soud o bezvýznamnosti

FT by byl velmi unáhlený.

63

TIFFEN a ZADEK, op. cit.

64

LITTREL a DICKSON, op. cit, str. 5.

65

Většinou se firmy zaměřují na plnění původních i jimi vzbuzených přání a očekávání týkající se kvality,

jedinečnosti nebo hodnoty výrobku.

66

V Severní Americe ku příkladu tvoří neziskové organizace 28 % všech organizací zabývajících se FT, přičemž se

zasloužily o odbyt více než poloviny výrobků. A počet dobrovolníků je oproti lidem v zaměstnaneckém poměru více

než dvojnásobný. Viz. 2003 Report on Fair Trade Trends in US, Canada & the Pacific Rim,

http://www.ifat.org/downloads/2003_trends_report.pdf (8.3.2004), str. 11. V Evropském hnutí FT je údajně

aktivních na 100 000 dobrovolníků. Viz. Zpráva o „Fair Trade“ od Evropské Komise pro Evropskou Radu. Brusel,

26. 11. 1999 (neoficiální překlad), http://www.sweb.cz/fairtrade/kategorie/zpravaunie.doc (16.3.2004).

- 19 -


Asi nejzásadněji se FT liší tím, že nabízí novou dimenzi obchodování, kdy strohá a snadno

měřitelná ekonomická efektivnost už není považována za klíčové kritérium, ale do popředí

zájmu se dostává člověk samotný. Jak uvádí Littrell a Dickson 67 , úspěch FT je měřen

prostřednictvím výše ekonomické podpory producentům, posílení pracovníků a rozvojem

komunit. Spotřebitel tedy za svoje peníze dostane zpravidla trochu méně fyzického produktu, o

to více však nasycených krků nebo dětí, které mohou chodit do školy. 68

3. Jak funguje Fair Trade

Účastníky FT je možno rozdělit do několika skupin: 69

− Demokraticky organizovaní producenti (vesnice, komunita) a producentské podniky

(družstva) se sociálně angažovaným managementem pěstující a produkující potraviny a

nápoje jako kávu, čaj, kakao, cukr, koření, víno a další druhy ovoce, ale také řemeslné

zboží, např. skleněné zboží, keramiku, tkaniny a výrobky z nich, šperky a jiné dekorace

atd. Družstva někdy také svou produkci sami vyváží a kvůli odbytu na domácích trzích se

zabývají i velkoobchodní a maloobchodní činností, jindy jsou k těmto účelům zvlášť

zřizovány zastřešující organizace.

− Importní organizace plnící zároveň funkci velkoobchodu, které nakupují od producentů a

jejich organizací a prodávají dále maloobchodům, různým lokálním skupinám,

velkoobchodníkům a objednávkovým katalogům, ale též sami prodávají konečnému

spotřebiteli. Přímo producentům poskytují celou škálu služeb a pomocí. Dále se snaží

zvýšit povědomí o FT a kampaněmi dosáhnout změn v pravidlech a praxi mezinárodního

obchodu. (Mezi nejvlivnější v Evropě patří německá GEPA (Gemeinschaft für

Partnerschaft), nizozemská Fair Trade Organizatie, italské Ctm altromercato, anglický

Traidcraft, belgický Oxfam Fair Trade, francouzský Soliidarmonde, švýcarské Claro

v USA např. Ten Thousand Villages). Tyto organizace jsou nejčastěji označovány jako

FTOs nebo ATOs.

− Maloobchodními organizacemi jsou většinou kamenné obchody (World shops,

Weltläden 70 ) nebo také internetové či tištěné objednávkové katalogy, které nakupují buď

přímo od FT producentů nebo od FT importních organizací. Tyto organizace také někdy

67 LITTREL a DICKSON, op. cit, str. 20.

68 Například členové organizace Action Bag Handicrafts v Bangladéši (jedná se převážně o ovdovělé nebo

rozvedené ženy v čele domácnosti) mají dostatek peněz, aby mohli posílat své děti do školy (a mnozí jim kromě

toho platí domácí vyučování), a s jejich rodinami patří mezi 13 % obyvatelstva Bangladéše, kteří si mohou dovolit

jíst tři jídla denně. Viz. EFTA Yearbook …, op. cit., str. 26.

69 Fair Trade is FINE, op. cit.; IFAT, www.ifat.org; a doplněno autorem.

70 Nejvhodnější se mi zdá překlad „obchod země“ nebo „obchod světa“.

- 20 -


plní funkci importérů a velkoobchodníků včetně poskytování služeb FT producentům.

Organizují informační aktivity, výstavy, vzdělávací programy a akce.

− Labellingové iniciativy, které svou činností garantují, že veškeré produkty nesoucí jejich

označení byly vyprodukovány a obchodovány v souladu s kritérii stanovenými Fair Trade

Labelling Organizations International (FLO). I o těchto organizacích se někdy mluví jako o

FTOs nebo ATOs, ačkoliv nepřesně; s FT produkty totiž přímo neobchodují, ale snaží se

rozšířit princip FT i mezi firmy praktikující konvenční vedení obchodu. Jejich logo ale

nesou i produkty obchodované skrze tradiční FT sítě. Certifikace se (zatím) týká téměř

výlučně zemědělských komodit.

− Další organizace jako finanční společnosti poskytující peníze od etických investorů nebo z

církevních zdrojů FT organizacím a producentům, organizace pomáhající producentům

dosáhnout na trhy rozvojových zemí (formou výrobkového vývoje, školení, konzultačních

služeb atd. 71 ) a různé nevládní organizace propagující zodpovědné konzumenství, rovnější

ekonomické vztahy Sever – Jih, apod.

− Různé sítě FT organizací: IFAT, EFTA, FTF, NEWS, FINE, Latinskoamerická síť pro

společný obchod (RELACC) nebo národní asociace FT v řadě zemí.

− Konzumenti, jejichž informovanost je pro úspěch FT klíčová.

3.1. Tradiční forma Fair Trade

Tradiční formu vedení FT představují FTOs a obchody světa. FTOs jsou nevládní a

zpravidla neziskové organizace, zastávají funkci prostředníků a mají největší podíl na tom, že

zboží mohlo být vyrobeno a že se dostane ke konečnému spotřebiteli – obojí za podmínek

v souladu s FT. Jednotlivá organizace (či lépe jejich identita, která je spodobněna jejich jménem

a logem na výrobku) sama zaručuje, že určitý produkt vyhovuje podmínkám FT. 72 Toto ale činí

vysoké nároky na dobré jméno organizace, na organizační kulturu, obzvláště rozhodovací

proces. 73 Proto byla vyvinuta řada kontrolních mechanismů, které kontrolují náležité uplacování

principů FT, již se kromě samotných FTOs účastní i organizace z rozvojových zemí.

FTOs jsou také specifické mimo jiné tím, že vyřazují z činnosti v mezinárodním obchodě

běžně působící exploativní prostředníky a spekulanty, a kontrolují tedy téměř celou cestu zboží

od výrobce ke konečnému spotřebiteli. Toto jim umožňuje zaměřit se na to, aby cena, kterou

dostávají producenti, tvořila co nejvyšší procento z ceny pro konečného spotřebitele. V případě

řemeslných výrobků se dle Littrell a Dickson 74 jedná o 33 až 45 %.

71 Tyto činnosti vykonávají samozřejmě také mnohé FT organizace.

72 Ale některé potravinářské zboží obchodované FTOs je certifikováno a nese tedy „Fairtrade“ známku.

73 Tomuto tématu se věnuje Littrell a Dickson nebo Davies a Crane.

74 LITTREL, DICKSON, op. cit., str. 21.

- 21 -


Tradiční FTOs jsou částečně ve své roli suplovány FT labellingem. Ten se však pro

komplikovanost stanovení komplexních kritérií pro FT řemeslné zboží omezuje zatím výhradně

na zemědělské komodity a tedy veškerý obchod nepotravinářským FT zbožím zajišťují pouze

FTOs 75 . Řemeslné výrobky mimo to vyžadují jiný – mnohem složitější – postup

komercionalizace 76 : FTOs jsou jednak nuceny řešit přetrvávající problémy např. se slaďováním

dodávek s rozkolísaností poptávky v průběhu roku 77 a jednak se snaží spojit produkční možnosti

producentů a přání, požadavky a vkus spotřebitelů – je třeba se zaměřovat na přání a potřeby

zákazníků, avšak do takové míry, aby nebyla příliš narušena kulturní integrita producentů.

FTOs se vyvíjeli do velké míry nezávisle a každá mohla zastávat (a stále ještě zastávají

trochu) odlišné pojetí FT. 78 V tomto ohledu je velmi prospěšná činnost FTF a IFAT, které se

snaží sblížit, nebo sjednotit jednotlivé přístupy tím, že vytvořily standardy a principy, které musí

jejich členové splňovat. Zatímco kritéria FTF mají spíše podobu obecných principů a praktik,

IFAT v tomto ohledu pokročil dále a jeho principy jsou definovány konkrétněji, zvláště, co se

týká monitoringu a kontroly dodržování pravidel.

FT zboží nepodléhající labellingu je konečnému spotřebiteli prodáváno většinou přímo

FTOs nebo prostřednictvím obchodů světa.

3.2. Labelling

FT labelling, který se vyvíjí posledních asi 15 let, představuje druhý způsob, kterým FT

produkty (jako káva, banány, čaj, kakao, med, cukr a jiné) putují ke konečnému spotřebiteli. Pro

distribuci FT certifikovaných produktů se využívá nejen kapacit tradičních FTOs, ale přidává se

k nim též řada mainstreamových obchodních organizací. FT výrobky tedy mohou dovážet běžní

obchodníci a prodávají se v již existující a husté mainstreamové distribuční síti (zejména

v retailingových řetězcích). Namísto organizace samotné zaručuje plnění FT kritérií na produktu

přítomná FT známka („FT pečeť“). Tuto známku propůjčují národní iniciativy sdružené ve FLO

International za předpokladu, že jsou splněny jí vytvořená kritéria. Při stanovování kritérií se

FLO řídí mimo jiné mezinárodně uznávanými standardy a konvencemi (zejména konvencemi

Mezinárodní organizace práce 79 ). O certifikaci produktu, resp. o propůjčení práva užívat známku

FT, mohou požádat skupiny producentů, zpracovatelé a obchodní organizace (importní, exportní,

velkoobchodní i maloobchodní), kteří se následně musí otevřít kontrole FLO a jejích členů.

75 Výjimku tvoří fotbalové míče, na které se certifikace FLO International vztahuje.

76 LITTREL a DICKSON, op. cit., str. 22.

77 Littrell a Dickson (op. cit., str. 22) k tomu uvádí: „Pro všechny ATOs objednávky jsou charakteristické dobou

provedení 6 až 12 měsíců, mající za následek nedostatečné množství zboží v nejdůležitějších obdobích (jako

Vánoce – pozn. autora)”.

78 Viz. Příloha 5.

79 Konvence týkající se nucené práce (Konvence č. 29), svobody sdružování (č. 87), práva se organizovat a

kolektivního vyjednávání (č. 98), odpovídajícího odměňování (č. 100), odstranění nucené práce (č. 105),

diskriminace (č. 111), minimálního věku (č. 138), zdraví a bezpečnosti práce (č. 155), domácí práce (č. 177).

- 22 -


Pro producenty, kteří se chtějí nechat certifikovat existují dva soubory standardů – jeden

pro malé farmáře, druhý pro pracovníky na plantážích a v továrnách. První se vztahuje na

maloproducenty organizované v družstvech nebo jiných organizacích s demokratickou

participativní strukturou. Druhý soubor se uplatňuje v případě organizovaných pracovníků,

jejichž zaměstnavatelé jim platí „slušné“ mzdy, zaručují jim právo sdružovat se v odborech,

v továrnách a na plantážích jsou dodržovány zdravotní, bezpečnostní a environmentální

standardy a nevyužívá se dětské nebo nedobrovolné práce. Producenti nemusí splňovat veškeré

kritéria okamžitě, ale jsou stanoveny minimální standardy, kterým musí producent vyhovovat,

aby mohl být certifikován, a dále průběžné (pokrokové) standardy, které se producent zaváže

postupně splňovat a které ho podporují ve zlepšováni jeho ekonomického, sociálního,

environmentálního a celkového FT profilu. V tomto procesu kontinuálního rozvoje je

producentům nápomocna samotná FLO. Zde je patrný rozdíl oproti způsobu certifikace

praktikujícímu se v případě ekologického zemědělství, na kterou mnoho malých producentů pro

nadměrnou výši vstupních nároků a poplatků nedosáhne.

Obchodníci a zpracovatelé, pokud chtějí pro určitý výrobek získat právo používat známku

FT, musí splňovat kritéria, která zahrnují obvyklé principy FT – platit producentům „fér“ cenu

(zahrnující prémii, kterou producenti mohou investovat do svého rozvoje) a, požádají-li o to, její

část předem; uzavírat smlouvy, které umožňují dlouhodobé plánování a udržitelné výrobní

praktiky. Obchodníci a zpracovatelé také odvádí poplatky za licenci ke známce, které kryjí

většinu nákladů certifikace 80 a další náklady FLO a jejích členů.

Kromě obecných standardů existují kritéria pro jednotlivé produkty, které určují např.

minimální kvalitu, prahovou cenu nebo požadavky na produkci a zpracování (jako třeba z kolika

procent musí konkrétní produkt obsahovat FT suroviny, aby mohl nést FT známku 81 ).

Rozvoj FT labellingu zapříčinil mnohem snadnější komunikovatelnost konceptu FT – nyní

ho lze komunikovat jako teoretický rámec bez vazby na konkrétní firmy nebo komerční značky.

Touto nestranností se mu otevírají nové možnosti podpory ze strany veřejných institucí. 82

Významným kvalitativní posun představuje od roku 2003 úspěch snahy o sjednocení čtyř FT

známek (Transfair, Fairtrade Mark Max Havelaar a Rättvisemärkt 83 ), které má spotřebiteli

ulehčit jednoznačnou identifikaci FT produktů 84 , a zabránit tak jeho desorientaci prostřednictvím

jiných nedůvěryhodných označení, které si mohou nárokovat stejný obsah.

80 Zde je patrný rozdíl oproti certifikaci v ekologickém zemědělství, kdy poplatky hradí producent.

81 V minulosti např. rakouské a nizozemské labellingové iniciativě postačovalo, že FT čokoláda obsahovala FT

kakao, ostatní evropské iniciativy však požadovaly také použití certifikovaného FT cukru.

82 Zpráva o „Fair Trade“ od Evropské Komise pro Evropskou Radu, op. cit.

83 Jedná se o modrozelenočerné logo, v jehož dolní části se nachází nápis identifikující původní známky. Souběžně

s novým logem však dosud iniciativy často používají zároveň svá loga původní.

84 Produkt nesoucí znánku (label) „Fairtrade“ bude označován také jako „FT značený“.

- 23 -


3.3. Producenti

FT výrobky produkují skupiny různé velikosti: družstva, rodinné jednotky, svazy

producentů, dílny pro hendikepované, státní organizace a stále více i skupiny v bohatých státech

produkující zboží v kontextu sociální ekonomiky. 85 Tyto producentské skupiny „fungují většinou

v rámci neformálního hospodářství, kde mzdy a příjmy jsou nízké, pracovní podmínky náročné a

sociální dávky téměř neexistují. Bez pomoci organizací zabývajících se FT by kvůli

ekonomickým nebo geografickým faktorům, nedostatku zkušeností nebo dostupných zdrojů,

nebyly schopny získat přímý přístup na trh – místní i zahraniční. Tyto těžkosti často dále

komplikuje rasová, etnická nebo genderová nerovnost. Potenciálním partnerem FT hnutí je

jakákoliv skupina, která usiluje o podporu udržitelného rozvoje ve své skupině a komunitě,

poskytuje pravidelný příjem svým členům, podporuje demokratickou participaci a respektuje

další vzájemně dohodnutá kritéria jako posilování role žen, úcta k lidským právům, životnímu

prostředí a domorodé kultuře. Avšak, aby byla skupina nebo organizace přijata jako obchodní

partner, musí být schopna (obvykle po určité míře asistence) produkovat prodejný výrobek. Musí

být ho schopna dodávat za rozumnou cenu a v dostatečných množstvích v rámci určitého

časového období.“ 86

3.4. Současná situace

FT má dnes významnější spotřebitelskou základnu výlučně v rozvinutých zemích – ve

státech EU, Norsku, Švýcarsku, USA, Kanadě, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandě.

Z důvodů absence materiálů je nemožné podat aktuální zprávu o konkrétních číslech týkajících

se FT; situace je značně dynamická, a tak rok či dva staré údaje umožňují sestavit pouze

neúplný a orientační obraz.

Povědomí o FT je mezi spotřebiteli v Evropě poměrně slušné; znalost konceptu FT nebo

FT známky prokázalo v různých zemích nejčastěji 15 – 30 % dotazovaných (celkové rozpětí 6 –

74 % v 11 zemích reflektuje vývojovou zralost jednotlivých trhů). 87 Tyto čísla však není možno

přeceňovat, protože přes polovina z dotazovaných přes znalost pojmu FT nevěděla, co vlastně

znamená.

Tabulka 4 ilustruje kromě jiného prodejnost FT výrobků ve třech regionech. Nejvyšší

prodeje vykazuje evropský region, nejvyšší dynamiku ale region severoamerický, na němž byl

vzrůst prodejnosti zapříčiněn zejména rozvojem FT labellingu (oproti roku 2001 nárůst o 54 %).

85 Největší sítí exportující FT produkty je Frente Solidario de Pequeñps Cafetaleros de America Latina

reprezentující na 200 tis. producentů kávy. Mnohé organizace však čítají jen několik desítek členů. Viz. EFTA

Yearbook ... , op. cit., str. 28.

86 EFTA Yearbook ..., op. cit., str. 28-31.

87 Fair Trade in Europe 2001: Facts and Figures on the Fair Trade sector in 18 European countries. EFTA.

http://www.eftafairtrade.org/pdf/FT_f&f_2001.pdf (22.4.2004), str. 15 a 16.

- 24 -


Tab. 4: Maloobchodní obrat FT zboží v letech 2001 a 2002

Evropa ( mil. EUR) Severní Amerika 88 (mil. USD) Pacifický region 89 (mil. USD)

2001 2002 2001 2002 2001 2002

Celkový obrat 260 … 125,2 180 57,5 70,6

- pod známkou FT 210 260 91,0 140,1 47,8 59,6

Distribuce FTOs 20 % … 15,4 % 11,6 % 0,5 % 0,5 %

- bez známky FT 50 … 34,2 39,9 9,7 11,0

Zdroj: Fair Trade in Europe 2001: Facts and Figures on the Fair Trade sector in 18 European countries. EFTA.

http://www.eftafairtrade.org/pdf/FT_f&f_2001.pdf (22.4.2004), str. 16; 2003 Report on Fair Trade Trends in US, Canada & the

Pacific Rim, http://www.ifat.org/downloads/2003_trends_report.pdf (8.3.2004), str. 1.

FT výrobky lze v Evropě koupit na více než 63 tis. místech (např. v 2740 obchodech světa

nebo 43 tis. supermarketech). 90 V USA je zboží nesoucí FT známku dostupné na 12 tis.

prodejních místech. 91

3.4.1. Tradiční forma Fair Trade

Tento, do konce 80. let jediný, způsob distribuce FT zboží v současnosti ztrácí svůj podíl;

jak dokumentuje tabulka 4, v Evropě generuje asi 35 % maloobchodního obratu, v Americe

31 %. Předmětem zájmu tradičního hnutí FT jsou na rozdíl od labellingu také řemeslné produkty

a některé další potraviny 92 , které se na jejích prodejích podílí v Evropě 54 % a v Americe 71 %.

Zbytek tržeb obstaraly certifikované FT produkty, výrobky z nich.

Z importních organizací by v Evropě v roce 2002 nejvýznamnější následující čtyři: GEPA

(Německo, obrat 40 mil. EUR), CTM Altromercato (Itálie, 32 mil. EUR), Fair Trade Organisatie

(Nizozemí, 18 mil. EUR), Traidcraft (15 mil. EUR). 93 V FT importních organizacích, obchodech

světa a různých jiných skupinách a organizacích zabývajících se FT působí v Evropě asi 96 tis.

dobrovolníků v 18 zemích. V těchto organizacích je placeným personálem obsazen ekvivalent

asi 1150 pracovních míst (plných úvazků). 94

3.4.2. Labelling

Produkty prodávané se známkou FT v Evropě tvoří přes 80 % všech prodaných FT

výrobků, přibližně stejně i v dalších regionech (viz. tabulka 4). V současnosti se jako FT

certifikovaný produkt obchoduje káva, čaj, kakao, cukr, med, banány, některé druhy čerstvého a

88

Zahrnuje USA a Kanadu.

89

Zahrnuje Japonsko, Austrálii a Nový Zéland. Labellingová iniciativa existuje zatím pouze v Japonsku, takže

veškerý obrat FT značeného zboží v tomto regionu připadá pouze na Japonsko. Od letošního května by měla být

členem FLO labelllingem se zabývající Fair Trade Association in Australia and New Zealand (FTAANZ) sídlící

v Austrálii, mající působnost pro obě země.

90

Fair Trade in Europe 2001 ..., op. cit., str. 16.

91

2003 Report on Fair Trade Trends in US, Canada & the Pacific Rim, op. cit., str. 8.

92

Ku příkladu koření.

93

ŠŤERBA, op. cit., str. 22.

94

Fair Trade in Europe 2001 ..., op. cit., str. 16.

- 25 -


sušeného ovoce, ovocné džusy, rýže, víno, ořechy a semena, některé druhy čerstvé zeleniny a

sportovní míče. Pro některé další druhy tropického ovoce, bavlnu a textilie jsou zatím standardy

FLO International ve vývoji. 95

FLO International deklaruje, že pracuje s 360 certifikovanými producentskými

organizacemi, zastupující přes 800 tis. rodin farmářů a pracovníků v 45 zemích v Africe, Asii a

Latinské Americe, a její členové že poskytují licence na produkty určené k prodeji konečnému

zákazníkovi 449 organizacím v 17 zemích v Evropě, Severní Americe a Japonsku (stav k

prosinci 2003).

Tabulka 5 zobrazuje tržní podíly tří nejvýznamnějších produktů se známkou FT na trzích

evropských zemí. Veliký úspěch zaznamenávají banány ve Švýcarsku a dále také káva, která se

poměrně slušně etablovala na trzích Švýcarska, Lucemburska, Nizozemí, Velké Británie a

některých dalších zemí.

Tab. 5: Tržní podíl FT značených produktů v evropských zemích v roce 2001 (resp. 2003)

Tržní podíl Káva Čaj Banány

> 4 %

3 – 3,9 %

2 – 2,9 %

1 – 1,9 %

Lucembursko 3,3 %

Švýcarsko 3,0 % (6 %)

(Velká Británie 3 %)

- 26 -

Švýcarsko 4 % Švýcarsko 15 % (30 %)

Nizozemí 4,2 %

Lucembursko 4,0 %

(Velká Británie 4 %)

Nizozemí 2,7 % Dánsko2,0 %

Švédsko 1,8 %

Dánsko 1,8 %

Velká Británie 1,5 %

Belgie 1,0 %

Německo 1,0 %

Dánsko 2,5 % Itálie 1,2 %

Zdroj: Fair Trade in Europe 2001 ..., op. cit., str. 15 a stránky národních labellingových iniciativ.

Na příkladu Velké Británii lze zase ilustrovat zapojení retailingových řetězců do obchodu

se značeným FT zbožím. Ku příkladu retailingový gigant Tesco a menší řetězec Co-op uvedli do

prodeje FT výrobky pod vlastní značkou. Co-op bylo prvním řetězcem ve Velké Británii, který

se konceptu FT otevřel, aktivity Tesco jsou dnes však mnohem extenzivnější (Tesco se svými

více než 60 produkty dosahuje 21% podílu na trhu značeného FT zboží ve Velké Británii). 96 Dle

údajů Fair Trade Foundation (člena FLO International), maloobchodní prodej výrobků s FT

známkou v roce 2003 ve Velké Británii přesáhl 100 mil. GBP (asi 150 mil. EUR). Nějaký FT

výrobek si podle průzkumu provedeného pro britský časopis Marketing koupilo již více než

50 % Britů. 97 Oba řetězce se také připojily k propagační akci „Fairtrade Fortnight“ (1. –

95 FLO International, www.fairtrade.net (16.4.2004).

96 BARNES, Rachel. Fairtrade enters mainstream. Marketing (UK), 3. března 2004, str. 14.

97 BARNES, Rachel. More than 50 % of consumers buy Fairtrade goods. Marketing (UK). 3. března 2004, str. 3.


3.4.2004) Fairtrade Foundation – Tesco připravilo ochutnávky a vnitroprodejní propagaci, Co-op

se navíc snažilo nalákat zákazníky 20% slevou na jeho veškerý FT sortiment.

4. Případ kávy

Káva je víceletý stále zelený keř, který obyčejně plodí jednou do roka. Káva se pěstuje ve

dvou odrůdách – jako na pěstování náročnější, kvalitnější „arabica“, jejíž produkce tvoří kolem

70 % celkové produkce (z čehož 80 % pochází z Latinské Ameriky) 98 , a méně kvalitní „robusta“,

která roste primárně v Africe a Asii. Káva je klasickou koloniální plodinou. Pochází původně

z Etiopie, ale dnes se pěstuje asi na 10,7 mil. hektarech zemědělské půdy ve více než 50

rozvojových zemí tropického a subtropické klimatického pásu. Výše její roční úrody se

v poslední době pohybuje většinou mezi 6 a 7 mil. tun 99 – po ropě je druhou nejvýznamnější

exportní komoditou zemí jižní polokoule a nejvýznamnější zemědělskou komoditou vůbec. Její

pěstování je náročné na práci; tvoří důležitý zdroj zaměstnanosti v rozvojových zemích – přímo

poskytuje obživu odhadem 25 mil. farmářům. 100 Celkově se na produkci, zpracování a

obchodování kávy podílí asi 100 mil. lidí na celém světě. 101 Největší množství kávy produkuje

tradičně Brazílie – 32 %; Vietnam a Kolumbie přes 10 %, Indonésie 6 %; Indie, Mexiko a

Guatemala asi 4 %; Pobřeží Slonoviny, Etiopie a Uganda 3 % a Honduras, Peru a Kostarika

mírně nad 2 %. 102

V posledních třech letech se však trh s kávou nalézá v těžké krizi, kdy (v sezóně 2001/02)

reálné ceny sestoupily na úroveň jako před sto lety. 103 Z tohoto vývoje sice profitují velké

nadnárodní společnosti, avšak výhoda nákupu laciné kávy je vykoupena problémy

producentských rozvojových zemí a živořením miliónů jejich obyvatel. Káva se od svého

uvedení mezi FT artikly v roce 1973 stala vůbec tím nejúspěšnějším a někdy je považována za

symbol celého FT hnutí.

4.1. Světový obchod kávou

V průběhu celých 60. let a až do poloviny let 70. vykazovala cena kávy relativně stabilní

průběh. Po šoku z let 1976/77, kdy cena přesáhla hranici 3 USD/lb. 104 , se až dokonce 80. let

držela po většinu času mezi 1 a 1,5 USD/lb. (pouze v letech 1979/80 a 1985/86 dosáhla

98

FAQs About Fair Trade Coffee, op. cit.

99

Údaje International Coffee Organization (ICO), www.ico.org, (9.5.2004).

100

Průměr z dat ICO reprezentující roky 1998 – 2003.

101

Spilling the Beans on the Coffee Trade. The Fair Trade Foundation, 2002, http://www.fairtrade.org.uk/

downloads/pdf/spilling_the_beans.pdf (23.4.2003), str. 6.

102

Vlastní propočet z dat ICO – průměr za posledních 5 let.

103

ICO.

104

Hodnota cenového kompozitního indikátoru, který je aritmetickým průměrem ceny za druh robusta a nejběžnější

typ arabica (obojí ex-dock New York). Viz. UNCTAD Handbook of Statistics 2002, op. cit.; 1 lb. = 0,45 kg.

- 27 -


k 2 USD/lb.). V druhé polovině roku 1989 se ale propadla k 0,6 USD/lb. a na této úrovni se

držela do konce roku 1993. Poté a pak ještě v polovině roku 1997 opětovně vystoupila až k 2

USD/lb. Od té doby cena kávy stabilně klesala až do sezóny 2000/01, od níž se cenový

kompozitní indikátor drží na stabilní úrovni v rozmezí 0,4 a 0,55 USD/lb.

Obecně lze vysledovat pět hlavních případů, které tuto cenovou fluktuaci způsobují: 105

− výkyvy v nabídce v důsledku exogenních faktorů jako např. mráz, sucho, silné deště

znemožňující sklízení úrody, botanický produkčně cyklický charakter, škůdci a nemoci;

− cenová neelasticita nabídky, zejména v krátkém období;

− cenová neelasticita poptávky;

− sezónní výkyvy;

− spekulační vlivy.

Z exogenních faktorů má zcela jistě nejvyšší váhu počasí v Brazílii, které dvakrát

(v sezónách 1976/77 a 1985/86) vymrštilo ceny kávy hodně vysoko. Zvýšené příjmy,

zapříčiněné vyššími cenami kávy, zabezpečují dostatek finančních prostředků umožňující dobrou

péči o kultivované plochy a osazování nových – předpoklad dobré úrody pro příští sezónu – čímž

nabídka stoupá a cena klesá. Na druhé straně nízká cena, která nepokryje adekvátní péči o

vzrostlé stromy a další investice, vede k poklesu objemu úrody a následnému opětovnému

vzrůstu ceny. Toto se ale přirozeně neprojevuje v jedné sezóně, kdy má na cenu kávy

významnější vliv pouze rozdílnost doby sklizně v jednotlivých regionech.

Poptávka, která dle ICO v posledních letech roste ročně asi o 2 % je značně rigidní. Nelze

si totiž představit, že někdo začne pít kávu kvůli tomu, že je levnější. Jediné, co poptávku ve

dvacátém století významněji zasáhlo byly světové války, kdy se nejdříve prudce propadla, aby

poté po skončení konfliktu několik let strmě rostla.

Cena kávy je také nestálá v průběhu roku, jelikož největší část světové produkce se sklízí

přibližně ve stejnou dobu. Tato nestabilita je zhoršována mimo jiné nízkými skladovacími

kapacitami, akutní potřebou příjmu, neefektivním odbytovým systémem a pesimismem o

budoucím cenovém vývoji v produkčních zemích. 106

Jak nasvědčuje vývoj posledních deseti let, velice významný vliv na cenu kávy mohou mít

také spekulanti. Jejich činnost je na trhu s kávou nezbytná a často užitečná, protože jeho

účastníkům nabízí možnost „pojistit“ se proti možnému nepříznivému vývoji cen v budoucnu –

prostřednictvím tzv. futures 107 . Někdy však mohou už při náznacích možného nepříznivého

105

MSHOMBA, Richard E. Africa in the Global Economy. London: Reinier, 2002, str. 166.

106

Tamtéž.

107

V dokumentu Spilling the Beans ... (str. 10) se uvádí, že pouze asi v 10 % objemu obchodu na burzách figuruje

káva i fyzicky. Zbytek připadá na ostatní operace jako futures, z nichž některé mohou mít čistě spekulační povahu.

- 28 -


vývoje záměrně vyvolat paniku a rostoucí ceny, z nichž pak profitují – to byl případ cenového

vývoje přelomu let 1996 a 1997 a částečně i 1994.

4.1.1. Současná krize

V jádru dnešní krize leží převis nabídky nad poptávkou. Tento problém (nebo jeho hrozba)

se po více než 40 let snažily řešit Mezinárodní smlouvy o kávě (ICAs). Té předposlední –

v pořadí čtvrté – skončila působnost v polovině roku 1989. Mezi jejich členy patřily jak kávu

produkující, tak kávu odebírající země. Producentské země ICAs si mezi sebou vyjednaly

exportní kvóty, které nesměly překračovat, a importující členové se zase zavázaly nakupovat

kávu pouze od členských zemí. Tímto tedy vzniknul mechanismus, který producenty účinně

bránil před přílišným poklesem cen. Problémem však bylo, že ne všechny státy světa byly

členové těchto smluv, a vznikl tak fakticky dvojí trh – na jednom se obchodovalo za ceny de

facto kartelové, na druhém za tržní a tato levnější káva se různými nelegálními způsoby

dostávala na trhy členských zemí. 108 Dalším problémem bylo, že odběratelské členské země

nedostávaly kávu v takové druhové struktuře, jak požadovaly (nedostávalo se kvalitnějších

odrůd), což zpětně vytvářelo tlak na pašování a změnu pro ně nevyhovujícího systému. Mezi

producentskými zeměmi ICAs navíc panovala neshoda ohledně výše exportních kvót, které

zvýhodňovaly tradiční producentské země jako Brazílii nebo Kolumbii, zejména oproti africkým

členům a také nově se etablujícím vývozcům jako Vietnam 109 . Tyto problémy se nepodařilo

vyřešit, a tak byla v červnu 1989 ekonomická opatření smlouvy suspendována. Během několika

následujících dnů spadly ceny o více než 25 %. 110

V roce 1994 bylo dosaženo sice ještě jedné ICA, její součástí však nebyla ekonomická

opatření a mezi její členy nepatřilo USA. Několik pokusů o zvýšení cen kávy podniklo Sdružení

zemí exportujících kávu (v čele s Brazílií), ale tyto pokusy nebyly úspěšné a spíše prohloubily

rozestup mezi dovážejícími a vyvážejícími zeměmi. 111

Nynější problém vyvstává z toho, že se do sezóny 2000/01 v importujících zemích

naakumulovaly zásoby ve výši 40 mil. pytlů 112 (tj. asi třetina roční produkce). K udržení

krizového stavu pak navíc přispěla rekordní produkce z roku 2002.

4.1.2. Výnosný obchod

Kávový průmysl a obchod je v rozvinutých zemích vnímán jako výnosný a nekontroverzní.

Výnosný skutečně je; dle údajů ICO vzrostl maloobchodní obrat kávy z 30 mld. USD na počátku

108 Členské producentské země prodávaly kávu nečlenským zemím za ceny o polovinu nižší. Do členských zemí se

nelegálně dostávalo odhadem asi 10 % z jejich celkové kvóty. Viz. MSHOMBA, op. cit. str. 172.

109 Vietnam se během asi deseti let vyšvihl z pozice nevýznamného producenta kávy až na 2. místo za Brazílii.

110 MSHOMBA, op. cit, str. 172.

111 MSHOMBA, op. cit, str. 173.

112 ICO; 1 pytel = 60 kg.

- 29 -


90. let až na současných asi 70 mld. 113 Exportní příjmy rozvojových zemí se v průběhu téhož

období naopak snížily z 10 až 12 mld. USD na polovinu. Je tedy zřejmé, že z obchodu kávou

museli v průběhu několika posledních let profitovat zejména majitelé spekulačního kapitálu,

zpracovatelé a velko- a maloobchodní firmy. 114

Toto silně nerovnoměrné rozdělení výhod plynoucích z mezinárodní směny je částečně

způsobeno i zahraničně obchodní politikou, která chrání domácí zpracovatele kávy před levnější

konkurencí. Zatímco dovoz zelené kávy nepodléhá žádnému clu, dovoz pražené nebo rozpustné

kávy je už cly zatížen. Tento stav způsobuje nepatřičnou stimulaci produkce, jejíž růst se snaží

nahradit výpadky v exportních příjmech způsobené propadem cen (což opět vede k reprodukci

nadvýroby), namísto toho, aby podporoval zvyšování přidané hodnoty exportované kávy, které

by vedl k vyšším příjmům exportu, a to bez nadprodukce.

4.1.3. Důsledky pro producenty

Jak již bylo zmíněno, exportní příjmy zemí produkující kávu, které se na počátku 90. let

pohybovaly mezi 10 a 12 mld. USD, klesly v posledních letech vlivem rekordně nízkých cen až

na polovinu a způsobily ekonomické problémy zemím, pro které káva představuje velkou část

exportu, jako např. Uganda. 115

Z přibližně 25 mil. farmářů pěstujících kávu jich přes dvě třetiny neobhospodařuje více než

5 ha zemědělské plochy. 116 Tito maloproducenti vypěstují přibližně polovinu z celkové světové

produkce. 117 Právě oni jsou na vývoj světové ceny nejvíce citliví. Bývají sice potravinově

soběstační, příjmy z kávy jim však opatřují prostředky na nákup ošacení a potravin, které sami

nevyprodukují, a dále na úhradu zdravotní péče a vzdělání pro své děti. 118 Svou produkci kávy

maloproducenti obyčejně prodávají prostředníkům, kteří disponují mnohem silnější vyjednávací

pozicí a kteří jim jsou schopni ihned po sklizni 119 zaplatit hotově, ačkoliv jimi poskytovaná cena

je velmi nízká 120 . Jak uvádí Hudson a Hudson 121 „Místní „kojoti“ (takto jsou obecně v Latinské

113 ICO.

114 Podíl čtyř největších zpracovatelů kávy (Procter & Gamble, Philip Morris, Sara Lee a Nestlé) dosahuje výše asi

40 %. Podobně šest exportních firem kontroluje asi 60 % světového trhu kávou. Viz. Spilling the Beans ..., op. cit.,

str. 8.

115 Viz. ICO a tabulka 3.

116 Jako pracovní sílu využívají primárně svou vlastní rodinu, na dobu sklizně však mohou najmout několik málo

lidí, kteří jim však značně sníží příjem z prodeje kávy. Viz. Spilling the Beans ..., op. cit., str. 6 a 9.

117 HUDSON, Ian; HUDSON, Mark. How Alternative is Alternative Trade?: Alternative Trade Coffee in the

Chiapas Region of Mexico, Department of Economics, University of Manitoba, 2003,

http://www.fairtraderesource.org/ Hudson-HowAlternIsAlternTrade.pdf (8.3.2004), str. 3.

118 Spilling the Beans ..., op. cit., str. 10.

119 Káva se sklízí pouze jedenkrát do roka, a tak někdy farmářům pro akutní nedostatek finančních prostředků

nezbude než svou produkci prodat ještě dříve, než ji vůbec sklidí – samozřejmě za značně nevýhodných podmínek.

120 Ve Frequently Asked Questions About Fair Trade Coffee uvádí 0,3 – 0,5 USD za libru. Např. farmáři chudého

mexickém regionu Chiapas dostávali v roce 2001 pouze 0,28 USD/lb. (Hudson a Hudson; 2003: 3) Jak ukázal

výzkum FLO International, výrobní náklady kávy arabica se přitom v případě maloproducentů pohybují mezi 0,75 a

0,91 USD/lb. (Spilling the Beans ..., op. cit., str. 14).

- 30 -


Americe tito prostředníci označováni – pozn. autora) jsou často jedinými členy komunit

disponujícími prostředky k dopravě úrody do zpracovávacích center a také mnohdy vlastní

sklady a poskytují peněžní půjčky.“ Farmáři sice někdy se svými sousedy založili družstvo,

kterému mohou svou produkci prodat 122 za vyšší ceny, ale tyto družstva jim jsou málokdy

schopna platit hotově.

V důsledku výkupních cen, které nestačí pokrýt výrobní náklady (často již několik po sobě

jdoucích let), zanedbávají někteří farmáři svá políčka, čímž dojde k poklesu výnosu a kvality

kávových bobů, tedy i peněžního příjmu z nadcházející úrody. Jiní svá pole opouštějí a vydávají

se hledat práci do měst. 123 Ve městech se však ocitají bez podpory svých komunit a bez přístupu

k půdě a čeká je nejpravděpodobněji život ve slumech. 124 V Kolumbii se k těmto možnostem

přidává ještě jedna ilegální – co do příjmu čtyřikrát výhodnější pěstování koky. 125 Přeorientování

se na pěstování jiné komerční plodiny (např. na rentabilnější kakao) je pro malého farmáře

postrádajícího finančních prostředků bez vnější podpory nedosažitelné.

Co se plantážních farem týče, ty sice dokáží stlačit výrobní náklady pěstování kávy arabica

až na 0,5 USD/lb. 126 , konají tak avšak na úkor mezd dělníků, které většinou nestačí pokrýt

základní potřeby 127 . Dělníci sebou na plantáže navíc někdy musí brát své děti, aby jim pomohly

splnit denní kvótu. Tyto děti ale nejsou oficiálně zaměstnáni a tedy se na ně nevztahují žádné

zákonem stanovené ochranné normy. 128

4.2. Fair Trade a káva

Káva byla poprvé uvedena mezi FT výrobky Holandskou FTO Fair Trade Organizatie

v roce 1973. Poté ji následovaly i další FTOs, ale větších úspěchů začala FT káva dosahovat až

zavedením labellingu po roce 1989.

Pokud chce obchodník nebo zpracovatel kávy 129 označit svůj produkt známkou FT musí

splňovat podmínky FLO International. 130 Tyto kritéria např. předepisují poskytovat producentům

příplatek 0,05 USD nad aktuální tržní cenu libry druhu arabica, stanovují zároveň její minimální

121

HUDSON a HUDSON, op.cit., str. 3.

122

Spilling the Beans..., op. cit. str. 5.

123

„Odhaduje se, že v Hondurasu samotném zhruba 100.000 farmářů do konce roku 2001 opustí svou půdu. (…)

Zprávy z mexického Chiapas uvádějí, že týdně 500 zemědělců pěstujících kávu prchá z do měst a do USA hledat

nový život.“ Viz. EFTA Yearbook, str. 59.

124

Spilling the Beans ..., op. cit., str. 4.

125

Spilling the Beans ..., op. cit., str. 11.

126

ŠTĚRBA; op. cit., str. 26.

127

Podle nedávného výzkumu polovina z pracovníků na kávových plantážích v Guatemale nedostává minimální

mzdu, ale v průměru v přepočtu 127 USD měsíčně. Oficiální spotřební koš základních potravin však v Guatemale

v roce 1998 dosahoval výše 171 USD a spotřební koš zahrnující kromě jídla navíc poplatky za vzdělání, zdravotní

péči, ošacení a dopravu dokonce 313 USD. Tato studie také ukázala, že pouhých 13 % dělníků na plantážích

dokončilo základní vzdělání. Viz. FAQs About Fair Trade Coffee, op. cit.

128

FAQs About Fair Trade Coffee, op. cit.

129

Jedno, zda se jedná o FTO či mainstreamovou organizaci.

130 Viz. Příloha 6.

- 31 -


výši (práh) 1,26 USD/lb. V licenční smlouvě uzavřené s příslušnou národní FT labellingovou

iniciativou se organizace zavazuje uzavřít s producentem smlouvu v délce 1-10 let a, je-li o to

požádán, poskytnout mu na začátku období sklizně úvěr ve výši 60 % z ceny kontraktu.

Organizace je dále povinna odvádět z každé konečnému zákazníkovi prodané libry kávy licenční

poplatek ve výši 0,1 USD/lb. 131 , který jsou určeny k pokrytí největší části nákladů certifikace 132 .

Producenti se na úhradě těchto nákladů podílí jen málo. 133

FLO International dále vede Registr producentů kávy (Coffee Producer Registry), do

něhož se mohou nechat zapsat producentské organizace, většinu jejíchž členů tvoří malí a chudí

producenti (de facto rodinné podniky nespoléhající na námezdní práci) 134 , zavážou-li se

dodržovat řadu podmínek. K těm základním patří: politická nezávislost organizace a její

demokratická struktura; účast členů organizace na důležitých rozhodnutích (zvláště, co se určení

použití zisku z FT týče); a další nosné principy FT 135 .

4.2.1. COOCAFÉ 136

COOCAFÉ (založené roku 1988) je družstvem devíti do velké míry nezávislých

producentských družstev na Kostarice čítajících dohromady 4000 členů, kteří pěstují kávu na

ploše průměrně 2 ha. Družstvo se podílí asi ze 3 % na celkové produkci kávy Kostariky. Kromě

kávy pěstují členové COOCAFÉ pro komerční účely v menším rozsahu mimo jiné i citrusy,

banány a některé druhy hlíznaté zeleniny. Část své FT produkce dodává družstvo na evropské

trhy jako praženou a balenou kávu pod vlastní značkou.

Odbyt kávy prostřednictví FT v první polovině 90. let výrazně ulehčil existenci družstva i

živobytí jeho členů 137 – v této době řada jiných družstev na Kostarice svoji činnost přerušily.

Během let 1993 – 2000 se prostřednictvím FT dařilo družstvu prodávat 53 % vyprodukované

kávy, za což získali dohromady dodatečný příjem ve výši 7 mil. USD., který byl použit

následovně:

− 2,8 mil. USD uloženo do fondu, z něhož se financují úvěry jednotlivým družstvům

poskytované za podmínek o mnoho výhodnějších než obvykle dostupné komerční 138 ;

131

0,11 EUR/lb.

132

Výlohy na kontroly a monitoring, zahrnující pravidelné návštěvy osob pověřených FLO International atd.

133

FLO International.

134

Mezi FT producenty kávy (na rozdíl od jiných produktů, které jsou také předmětem certifikace) nenáleží

plantáže. Je to zdůvodněno tím, že současná kapacita trhu není dostatečná a jejich zapojení že by údajně výrazně

ublížilo dosavadním maloproducentů. Viz. FAQs About Fair Trade Coffee, op. cit.

135

Viz. Kap. 3.2., 3.6. a konkrétněji Příloha 5.

136

Převzato a zkráceno z materiálů: RONCHI, Loraine. The impact of Fair Trade on Producers and Their

Organizations: A Case Study with COOCAFÉ in Costa Rica. Brighton. University of Sussex,

http://www.eftadvocacy.org/pdf/Coffee_CostaRica_Ronchi.pdf (26.4.2004), str. 7 – 23; FAQs about Coffee, op. cit.

137

V letech 1989 – 1995 pobírali družstevníci v průměru o 39 % vyšší příjem než jejich kolegové na FT

neparticipující.

138

Úrok 2 % oproti 22 % na úvěr v domácí měně, resp. 11 % na úvěr v USD.

- 32 -


− 2,3 mil. USD poskytnuto přímo pěstitelům;

− 1,5 mil. vyplaceno jako komise pro COOCAFÉ;

− 0,25 mil. Latinskoamerické frontě malopěstitelů kávy (Frente Solidario);

− 0,25 mil. do stipendijních a vzdělávacích programů. Tyto aktivity se zaměřují na podporu

středních škol, univerzitní stipendia a překonávání rozdílů v úrovni vzdělání městského a

venkovského obyvatelstva. 139

Devět družstev za dobu existence COOCAFÉ investovalo celkově 3,5 mil. USD do

ochrany životního prostředí a rozvojových projektů, které zahrnují: vzdělávání a výzkum

v oblasti životního prostředí, rozvoj hydroenergetických programů, 10násobná redukce spotřeby

vody v procesu oddělení kávových slupek od jádra 140 , využívání obnovitelných zdrojů surovin

v procesu sušení kávy 141 , přechod k extenzivnímu způsobu pěstování kávy 142 , programy

zalesňování nebo přechod k organické produkci kávy 143 . Jedno z družstev COOCAFÉ,

Sarapiqui, vlastní zpracovatelský závod a na domácím trhu prodává kávu pod svou značkou.

Mimoto disponuje dvěma místními obchody, kde členové družstva nakupují za zvýhodněných

podmínek, a také ve velkém nakupuje pěstitelské potřeby apod.

Management COOCAFÉ je odpovědný „Administrativní radě“ volené generálním

shromážděním, které se koná jednou či dvakrát do roka a na němž se projednávají společné

záležitosti. Nedostatečné je však zapojení žen, tvořících asi 20 % členů jednotlivých organizací,

které jsou údajně často členy pouze „na papíře“, aby se zvýšil hlasovací potenciál jednotlivých

družstev. Ženy se velmi málo účastní rozhodování (během generálních shromážděních např.

musí často zůstat doma a starat se od děti). Sporadické pokusy zlepšit tento stav měly velmi

omezené účinky.

4.2.2. Majomut 144

Družstvo Majomut (čítající v současností asi 1500 členů v mexickém regionu Chiapas)

bylo založeno roku 1983 s cílem vyhnout se působení místních prostředníků (kojotů) a získat

větší podíl na příjmu z procesu produkce a komercializace kávy. Od té doby se však tento čistě

ekonomický cíl rozšířil – vedle ekonomického zajištění členů družstva, též zlepšení sociálních a

environmentálních podmínek.

139

V roce 1997 bylo 71 školám darováno průměrně 360 USD. V letech 1997 – 1999 pobíralo středoškolské

stipendium v roční výši 105 USD 574 studentů a univerzitní stipendium 250 USD 96 studentů (z toho 54 % dívek).

140

Jenom na toto bylo dohromady vynaloženo 600 tis. USD.

141

Namísto dřeva používají kávové slupky, jedno družstvo dokonce vlastní vysoce sofistikovaný systém využívající

k tomuto účelu solární energii – jediné zařízení tohoto druhu v Kostarice.

142

Viz. kapitola 4.3.1.

143

Jedno z družstev je certifikováno jako organické, dvě jsou v přechodném tříletém období.

144

Převzato a zkráceno z HUDSON a HUDSON, op. cit., str. 5 – 7. Celý název „La Unión de Ejidos y Comunidades

de Cafecultores Beneficio Majomut“.

- 33 -


Rozdíl mezi výkupní cenou kávy, kterou nabízelo družstvo a místní prostředníci, nebyl

kolem poloviny 90. let příliš markantní, protože byly ceny relativně vysoké (rozdíl 0,1 – 0,15

USD/lb.). V roce 2001 vykupovalo ale družstvo neorganickou kávu od farmářů za 0,6 USD/lb.,

což představuje dvounásobnou výši ve srovnání s místními prostředníky, kteří vypláceli pouze

0,3 USD/lb. Ačkoliv družstvo Majomut nemělo kapacity na odbyt veškeré kávy vyprodukované

jejími členy za podmínek FT, i 60 % kávy prodané prostřednictvím FT vygenerovalo průměrný

dodatečný příjem 148 USD na každého jejího člena. Družstvo využilo příjmu z FT a úvěru od

FTO na vybudování úpravny kávy (kde se káva váží, třídí, brousí, praží, balí a skladují), čímž

zvyšuje její přidanou hodnotu. 145 Významným úspěchem družstva Majomut je jeho nezávislost

na státní asistenci 146 (na níž spoléhalo zejména v prvních letech své existence). K financování

využívá téměř výhradně externích zdrojů.

Družstvo Majomut dále vede program zaměřený na podporu pěstování plodin pro domácí

spotřebu – průměrně 40 % půdy je věnováno kávě, zbytek zejména kukuřici a fazolím.

Potravinová soběstačnost členů družstva je tak poměrně značná. 147 Družstvo také vzdělává své

členy – zejména v oblasti mechanismů a principů mezinárodního trhu kávou.

Nejméně dvakrát do roka se koná generální shromáždění, které činí rozhodnutí týkající se

výdajů družstva a každé tři roky volí nové vedení, které má na starosti běžný chod organizace.

V mezidobí mezi shromážděními přijímá závažnější rozhodnutí orgán tvořený delegáty

z jednotlivých komunit, kteří přinášejí jednotlivá témata do komunit na diskusi. Neuspokojivý

stav ale vykazuje vztah družstva k ženám a k lidem nevlastnící půdu. Ženy se vlivem kulturních

tradic angažují (a jsou připouštěny k činnosti) pouze na úrovni pěstování, sklízení a primárního

zpracování kávy; obchodních činností se tak příliš neúčastní. Početní bezzemci (tvořící

v Chiapas nejchudší vrstvu) doplácejí na to, že se členem družstva může stát pouze farmář

nějaký pozemek vlastnící 148 . Tento problém je však aktuální také pro členy družstva, protože

jimi vlastněná půda většinou pro svou malou rozlohu neuživí více než rodinu jediného potomka.

4.3. Káva, Fair Trade a životní prostředí 149

Obecně je možno kávu pěstovat dvěma rozdílnými způsoby. Při extenzivním, tradičním,

způsobu (shade grown coffee) se káva pěstuje spolu se vzrostlými stínícími stromy, jež brání

erozi a poskytují útočiště řadě druhů ptactva, hmyzu a jiných zvířat. Jejich plody nadto slouží

145

Tento rozvoj na základě místního kapitálu představuje opačný přístup, než který reprezentuje mexická vláda

spoléhající na příliv přímých zahraničních investic.

146

Závislost na ní v prostředí nepříliš demokratickém „živí systém klientelismu a ovládání uplatňující se v aktivitách

vládnoucí strany a místních zastupitelů.“ HUDSON a HUDSON, op. cit., str. 6.

147

Z 25 dotázaných členů družstva, 14 uvedlo, že část svého příjmu vydává na potraviny – průměrně však pouze

6 %.

148

Teoreticky jedinou podmínku vstupu je, že rozloha farmářem obhospodařované půdy nepřesáhne 10 hektarů.

149

Převzato a zkráceno z dokumentu Fair Trade and the Environment. Global Exchange.

http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/FlyerEnvironment.pdf (23.4.2004).

- 34 -


jako zdroj potravin nebo dodatečného příjmu. Farmáři, kteří většinou nemají peníze na drahé

pesticidy a umělá hnojiva, používají v tomto případě převážně udržitelné zemědělské techniky.

Na druhé straně intenzivní způsob (sun cultivation technique) představuje monokultury

vyžadující nasazení chemických pesticidů a hnojiv. Tento o mnoho výnosnější způsob

propagovala např. agentura USAID, která plantážím v Střední Americe v 70. a 80. letech

poskytla za tímto účelem 80 mil. USD. Důsledkem byl sice významný růst produkce, současně

ale ztráta relativně bohaté biodiverzity na 1,1 mil. hektarech kultivované půdy. Pesticidy

kontaminují lokální zdroje vody, kumulují se v půdě, v tělech lidí a živočichů.

Odpovědí na tento stav je rozvoj organické produkce a některých dalších méně striktních

iniciativ, které zaručují, že káva byla vypěstována tradičním (extenzivním) způsobem. Co se

organické kávy týče, neexistuje zde žádná významná přímá spotřebitelská výhoda, neboť zbytky

pesticidů z kávy vymizí v průběhu procesu pražení, bio-káva ale představuje důležitý pozitivní

faktor pro malé farmáře, dělníky na plantážích a životní prostředí jako celek. Organická

certifikace však představuje finančně nákladnou investici 150 , čímž je pro některé producenty

nedostupnou. Ale organická káva nezaručuje zlepšení ekonomického a sociálního postavení

farmářů a jiných pracovníků; podobně FT káva nezbytně nezaručuje dodržování všech

environmentálních zásad – z celkového objemu FT kávy se 85 % pěstuje extenzivním způsobem,

a to buď aktivně nebo pasivně organicky 151 . Kritéria FLO International však zakazují používání

některých nebezpečných pesticidů a používání jiných limitují. Tímto se tedy i v případě zbylých

15 % dá hovořit o přínosu životnímu prostředí.

5. Otázky Fair Trade

5.1. „Fér“ cena

Problematikou „fér“ ceny, tj. výše producentské finanční odměny ve FT, se je možno

zabývat z více pohledů. Pro prostředníka, FT producenta i producenta FT se neúčastnícího

vyplývají z FT ceny jiné možnosti a jiná omezení.

Obecně je možno říci, že se FT pokouší do ceny zakomponovat i jiné náklady než snadno

měřitelné peněžní výdaje bezprostředně vázané na produkci výrobku, a sice obtížně

definovatelné a ještě obtížněji měřitelné sociální a environmentálních náklady produkce 152 .

Určení nebo odhad (alespoň částečné výše) těchto nákladů představuje klíčový problém pro

150 Poměrně vysoké poplatky a minimálně tříletá lhůta, kdy se káva musí pěstovat podle zásad bioprodukce, ale není

za takovou považována (nelze ji tedy po tuto dobu prodávat za vyšší cenu). Viz. Spilling the Beans ..., op. cit.,

str. 23.

151 Za certifikovanou bio-kávu je producentům garantován příplatek 0,15 USD/lb.

152 V rozvinutých zemích existuje již poměrně slušně fungující systém úhrady externích nákladů prostřednictvím

zdanění a veřejných výdajů (zvláště, co se sociální oblasti týče; v případě životního prostředí již znatelně méně). Ve

většině rozvojových zemí funguje tento systém často velmi neuspokojivě.

- 35 -


určování výše producentské odměny. V případě FT labellingu padá tento problém na FLO

International, která ve svých kritériích pro jednotlivé komodity a produkty stanovuje příplatek

(prémii) k aktuální tržní ceně a minimální garantovanou cenu. Všechny organizace, s nimiž

některá z národních iniciativ uzavře licenční smlouvu, se potom těmito kritérii řídí. Principu

minimální ceny lze vytknout, že v případě jejího aktivování je vyřazen stimul snižovat

nadměrnou nabídku na úroveň poptávky. Tento vyrovnávací proces však u zemědělských

komodit trvá v nejlepším případě jednu sezónu 153 a producentům postrádající systém sociálního

zabezpečení vyvstávají závažné problémy. FT tedy před těmito nebezpečími ochrání, ale, aby byl

sám ekonomicky udržitelný, musí FT producenti na tržní podnět byť nepřímo zareagovat a svoji

produkci snížit (resp. částečně přeorientovat). FLO International podporuje vzdělávání FT

producentů, kteří by v případě negativního tržního stimulu měli sami adekvátně zareagovat,

ačkoliv jím sami až tak výrazně zasaženi být nemusí. K tomu přispívá i fakt, že pouze zřídkakdy

se daří prodávat veškerou produkci za výhodnějších podmínek jako FT. 154

Naproti tomu u tradiční formy FT, kdy s producenty přímo obchodují FTOs, je proces

stanování „fér“ ceny složitější v tom, že musí proběhnout jednotlivě pro každý produkt každé

producentské skupiny. Tiffen a Zadek 155 zmiňují, že FTOs chápou význam FT ceny následovně:

− více než je aktuálně producentovi k dispozici a to na místní i mezinárodní úrovni;

− dostatečná, aby producent a jeho rodina dosáhla „slušného“ nebo národně uznaného

životního standardu;

− cena, která umožní partnerům na severu být ne více než životaschopný (nikoli realizovat

významnější výši zisku);

− obchodní režim, který dovoluje producentům na Jihu získávat z partnerství stejný prospěch

jako jejich obchodním partnerům;

− upevnění odměňování všem stranám přímo se účastnících v řetězci, zohledňující vstupy,

schopnosti a míru rizika (ne tedy ekonomickou sílu), a to ku prospěchu všech.

Obecnost tohoto pojetí „fér“ ceny je teoreticky výhodnější, přináší však řadu praktických

problémů. Výhodnost i většina omezení spočívají právě v individualitě každé „fér“ ceny, která

skýtá potenciál zohledňovat specifičnost podmínek (např. klimatických a geografických)

jednotlivých producentů. 156 Cena ve FT labellingu tuto možnost nenabízí a producentům již tedy

pokrytí nákladů produkce a výdajů na živobytí nezaručuje. Individuální stanovování ceny je ale

153

Současná kávová krize však ukazuje, že tento proces může probíhat i několik let.

154

U kávy se např. daří prodávat asi polovinu produkce prostřednictvím FT; pro zbytek je využito mainstreamových

kanálů. Viz. HUDSON a HUDSON, op. cit., str. 4.

155

TIFFEN, Pauline, ZADEK, Simon: Dealing With and in The Global Economy:

Fairer Trade In Latin America (Chapter 6 in Mediating Sustainability, Kumarian Press 1998 )

http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/tiffen98.html (3.3.2004).

156

EFTA uvádí, že evropské FTOs ve většině případů akceptují nákladové kalkulace producentských organizací.

Viz. Fair Trade Yearbook ..., op. cit., str. 39.

- 36 -


alitvně nákladné a navíc skýtá potenciálně velký prostor nekalým jednáním nebo dokonce

korupci. Toto téma zatím nemusí být příliš aktuální, protože tradiční forma FT je co do rozsahu

dosud poměrně malá 157 a protože jsou FTOs poměrně dobře zavedené a požívají (doufejme

právem) vysokého mravního kreditu. Dosud je tedy poměrně jednodušší těmto a podobným

problémům čelit.

Pro producenta představuje FT cena přínos jednak v podobě přímého navýšení příjmu a

jednak i nepřímým zvýšením životní úrovně v důsledku povinného užití určité části FT ceny na

společné rozvojové projekty. FT cena může ale představovat i potenciální problém, a sice

v podobě možné ztráty motivace a sklonu k příliš neekonomickému chování 158 nebo vzniku

přespřílišné závislosti na odbytu prostřednictvím FT (u tradiční formy FT). FTOs sice uvádějí, že

jejich finálním cílem je umožnit producentům výhodný odbyt jejich produkce prostřednictvím

mainstreamovách distribučních kanálů (stát se tedy na FT nezávislými), ale např. v případě

malých producentských skupin to může být úkol velice obtížný. EFTA zase tvrdí, že 40 let FT

ukázalo, že jen málo producentů důsledkem „fér“ ceny rozšířilo svoji produkci (vlivem vlastnění

malých pozemků nebo nedostatku kapitálu a zdrojů). 159

Sporný je také dopad FT ceny na producenty, kteří se FT neúčastní. Na místě je jistě

otázka, je-li vůbec „fér“, že nejsou do FT zapojeni nebo že se do něho z nějakého důvodu zapojit

nemohou (nejčastěji. z důvodů omezené kapacity FT). Dále je nasnadě otázka, jaký vliv má

zvýhodnění některých producentů na ostatní v určité oblasti. FTOs uvádějí, že FT má pozitivní

vliv i na ně, protože snížení lokální nabídky mainstreamovým prostředníkům, vlivem odbytu

části produkce prostřednictvím FT, se projeví ve vzrůstu ceny, z které budou těžit všichni.

Naproti tomu Yanchus a de Vanassay 160 dochází na základě své analýzy příkladu kávy k závěru,

že producenti zahrnuti do FT, motivováni vyšší cenou, svoji produkci rozšiřují a producenti

stojící mimo FT jsou tedy nuceni svou produkci snížit. Pokud bychom ale vzali výše uvedené

empirické tvrzení EFTA za pravdivé a uznali, že FT cena většinou nepřispívá k růstu produkce,

neznamená to, že závěry, ke kterým se dobrali Yanchus a de Vanassay, jsou mylné. Poklesne-li

totiž světová cena významněji a dlouhodoběji pod úroveň FT ceny, producenti participující na

FT jsou pro odbyt části (většinou alespoň poloviny) své produkce FT kanálem vystaveni

mnohem nižšímu tlaku omezit produkci než ostatní a pro výhody plynoucí FT jsou schopni

dodávat stejné množství na přesycený mainstreamový trh. Zároveň pro svou částečnou oporu ve

157

V roce 2001 na bylo na celém světě prodáno výrobků nenesoucí známky FT asi za 100 mil. EUR. Viz.

www.fairtrade.org.uk.

158

Ekonomickým chováním však nemám na mysli takové chování, které dociluje úspor příliš nízkými mzdami,

nešetrností k životnímu prostředí, zneužíváním silné vyjednávací pozice apod.

159

Fair Trade in Europe 2001 ..., op. cit., str. 16.

160

YANCHUS, Dennis; de VANASSAY, Xavier. The myth of fair prices: A graphical analysis. Washington,

Journal of Economic Education, léto 2003, roč. 34, č. 3; str. 235.

- 37 -


FT potenciálně mohou za zbytek své produkce inkasovat nižší cenu než ostatní, aniž by tím bylo

ohroženo jejich živobytí. Tímto se tedy FT, zvláště v případě komodit, může projevit negativně.

Z hlediska prostředníka představuje nutnost vyplácet producentům vyšší ceny zřejmou

konkurenční nevýhodu. Jednotkové náklady jsou dále zvýšeny mj. i tím, že za současného

nevelkého rozsahu FT není možnost těžit z úspor z rozsahu. 161 Vliv této cenové nevýhody 162 ale

může být úspěšně potlačen, je-li si zákazník vědom, proč je cena vyšší (je-li s rozuměn a

ztotožňuje-li se alespoň částečně s cíly FT). Velmi významným přínos pro udržení přijatelné

ceny zboží obchodovaného tradiční formou FT konají tisíce dobrovolníků 163 , na nichž je

distribuce (zejména provoz obchodů světa) do velké míry závislá.

5.2. Konzumenti

Vzrůst zájmu spotřebitelů o FT výroky, je možno srovnat s rozmachem „zeleného

konzumerizmu“ v ekonomicky rozvinutých zemích posledních několika desetiletí. Dle Strong 164

„mnoho vědců tvrdí, že se spotřebitelé stále více starají a zajímají o motivy obchodování a že

zájem spotřebitelů přesahuje environmentální témata, která se jich přímo dotýkají. Zájem o

zdraví a blaho lidí a zvířat, poškozování životního prostředí a genetické inženýrství jsou

v důsledku uvědomění si těchto problémů již po nějaký čas mezi konzumenty poměrně

rozšířené. Také však zájem o obchodní vztahy se ‚třetím světem‘ se ve zvýšené míře dostává na

denní pořádek, čímž se tvoří FT faktor ve spotřebitelském rozhodování o nákupu.“ Toto, byť

v poněkud obecnější formě, podporuje i Nicholls 165 , který zmiňuje změnu v preferovaných

kritériích značek za posledních třicet let – posun od pragmatického upřednostňování nízké ceny

(charakteristické pro 70. léta) nebo vyšší přidané hodnoty (v 80. letech) směrem k preferenci

značek s vyšší „reálnou hodnotou“ (v 90. letech a dále). Strong 166 dále dochází k závěru, že za

rozmachem tohoto „etického konzumerizmu“ možno hledat zejména zvýšený zájem médií o

problematiku rozvojových zemí, rozšíření aktivit občanského sektoru, zrod „zeleného

konzumenta“ a další faktory. Dle průzkumu provedeného v roce 1996 v Anglii 86 % dotázaných

uvedlo, že by pravděpodobně kupovali produkty pozitivně spojené se sociálními a

environmentálními tématy. 167

161 What is a fair price? Traidcraft, 2003, http://www.traidcraft.co.uk/PDFs/fair_trade_fair_price.pdf (27.4.2004 ).

162 Cena u pochutin a potravin je vyšší o řádově desítky procent. Pro případ řemeslných výrobků se uvádí (EFTA

Yearbook, op. cit., str. 29), že asi polovina cen je nižších a polovina vyšších v porovnání s běžně dostupným

zbožím.

163 Viz. kap. 2.3. nebo 4.

164 STRONG, Carolyn. Features Contributing to the growth of ethical consumerism: a preliminary investigation.

Marketing Inteligence & Planning. Bradford, 1996. roč. 14, č. 5, str. 5.

165 NICHOLLS, op. cit.

166 STRONG, Carolyn. The problems of translating fair trade principles into consumer purchase behaviour. Bradford

(UK), Marketing Inteligence & Planning. 1997, roč. 15, č. 1, str. 32.

167 ZADEK, Simon. Human values come to market. New Statesman. London, 14.3.1997. Svazek 10, č. 444; str. 18.

- 38 -


Optimistické závěry je však třeba bohužel brzdit. Průzkum provedený pro Evropskou

komisi roku 1997 sice naznačil, že by 74 % lidí kupovalo FT banány, pokud by byly běžně

dostupné jako mainstreamové banány, ale jen 34 % by údajně bylo ochotno zaplatit za ně o

pouhých 10 % navíc. 168 O realitě spíše svědčí další průzkumu, který v Severní Americe zjišťoval

postoje spotřebitelů k certifikovanému dřevu. Jeho výsledky podporují závěr, že se spotřebitelé

obecně nezajímají o proces, během něhož byl produkt vytvořen. „Oni [spotřebitelé] mají postoj

‚neptej se, neříkej‛, který jim umožňuje se vyhnout rušivým otázkám o environmentálním

dopadu jejich nákupních aktivit.“ 169 I když se však podaří tuto informační clonu překonat,

vyvstává zde ještě jedna otázka: Nepovede snažení organizací a iniciativ aktivních ve FT pouze

k tomu, že si lidé budou prostřednictvím FT kávy nebo banánů kupovat dobrý pocit, zatímco

jejich ostatní konzumní aktivity zůstanou nepovšimnuty a neovlivněny?

5.3. Další problémy

FT se potýká s řadou teoretických i praktických 170 rozporů a omezení a kritiky se mu

dostává z mnoha stran. Častou výtkou je, že se organizace zabývající se tradiční formou FT

dosud ani nedokázaly shodnout na tom, co to „fér“ vlastně znamená. Zatímco většina organizací

svoji činnost označuje jako „fair trade“ (nebo „Fairtrade“ u labellingu), některé se drží názvu

„alternative trade“ (např. Ten Thousand Villages v USA) a jsou velice opatrné vynášet jakýkoliv

mravní soud nebo hodnotový výrok nad svými aktivitami, na který by se ze samotného slova

„fér“ dalo usuzovat. 171 Je navíc FT „fér“ vůči těm potřebným v rozvojových zemích, jež do něho

zapojeni nejsou?

Dále někteří autoři nejsou spokojeni s rozsahem aktivit FT a postrádají v něm vytyčení

takových cílů, které by přesahovaly problematiku mezinárodní směny. Paul Ekins 172 např. FT

vytýká, že pouze reaguje na projevy chudoby, aniž by řešil jejich kořeny. Na příkladu Srí Lanky

ilustruje, že snažení jedné organizace (svojí činností velmi blízké s FTOs) pravděpodobně

nepovede k vytvoření trvalých řešení, protože jsou opomíjeny otázky politické a etnické.

Radikálněji smýšlející Greg Ogle 173 kritizuje FTOs, že svojí účastí na kapitalismu tento

168

Zpráva o „Fair Trade“ od Evropské komise pro Evropskou radu, op. cit.

169

HUDSON a HUDSON, op. cit., str. 4.

170

Z důvodu nedostatku prostoru zcela opomenu ty praktické, týkající se ponejvíce certifikace. Věnuje se jim např.

ŠTĚRBA, op. cit., str. 54 – 62.

171

CARPENTER, op. cit, str. 13.

172

EKINS, Paul; A New World Order: Grassroots Movements for Global Change. London: Routeledge, 1992.

Převzato z CARPENTER, op. cit., str. 12 – 13.

173

OGLE, Greg; An Alternative Trade. Social Alternatives. Listopad 2004, str. 17 – 19. Převzato z CARPENTER,

op. cit., str. 13.

- 39 -


nespravedlivý systém fakticky legitimizují 174 , a věří, že namísto praktikování etického obchodu

musí být zaveden zcela nový systém.

Někomu se může zdát sporné také zapojování mainstreamových retailingovách řetězců. Je

to pochopitelné; běžné praktiky těchto společností jsou totiž s principy FT v ostrém kontrastu a

možností participace na FT se jim dostává příležitosti „zastínit“ ostatní svoje aktivity a budovat

si (byť dosti nepodložený) image CSR dbajících korporací.

5.4. Obecnější prospěšnost a perspektivy Fair Trade

Evropská Komise ve svém materiálu zdůvodňuje, že, „má-li mít [mezinárodní] obchod

udržitelný a pozitivní vliv na redukci chudoby, musí být součástí širší strategie, která zahrnuje

silný prvek rozvoje lidského kapitálu a věnuje pozornost situaci zranitelných skupin včetně

žen.“ 175 FT, zdá se, těmto požadavkům vyhovuje. FT však nepřináší výhody pouze lidem

v rozvojových zemích a jejich komunitám, kteří jsou míněni být jeho přímými beneficienty, a

životnímu prostředí. FT přes některé (výše zmíněné a jiné) problémy představuje slibný koncept,

jež by mohl být prospěšný v širším než původně zamýšleném rozměru. Dosud se však význam

FT, pro jeho rozsah, nesmí přeceňovat. Nicméně je velmi pravděpodobné, že hnutí FT se bude

v příštích letech dále rozmáhat, zejména vlivem FT labellingu. 176

Tradičnímu hnutí FT, které se narozdíl od FT labellingu pokouší nabídnout stávajícímu

systému alternativu v plném rozsahu, by bylo značně idealistické klást za cíl nahradit stávající

produkční a distribuční sítě, nemluvě o tom, bylo-li by to vůbec možné a hlavně žádoucí. 177

Nelze si navíc představit, že by již zavedené společnosti ochotně vyklidily pozice; ony jsou totiž

schopny se přizpůsobovat měnícím se požadavkům a podmínkám a zpočátku zastírající tvrzení o

jejich etických (a jiných) zájmech se po čase zřejmě stanou čestně míněnými. Činnost FTOs je

však velmi záslužná, protože disponuje potenciálem pracovat s největší šíří producentů (i s těmi

nejvíce marginalizovanými) a podporovat je v jejich aktivitách, dokud sami nedosáhnou na

mainstreamový trh (případně nejsou-li pro jejich produkty dosud vyvinuty kritéria FLO

International). Rozvoji labellingu, který je svou praktickou (nikoliv ideovou) stránkou mnohem

blíže mainstreamu, však pro jeho mírnější reformistické snažení, zdá se, v cestě nic nestojí.

174

Ogle přímo tvrdí: „Je to jako napravení otroctví tím, že bychom s otroky zacházeli dobře.“ Převzato z

CARPENTER, op. cit., str. 13.

175

Communication from the Commision to the Council and the European Parlianment: Trade and Development,

str. 9

176

Dle mého názoru by se mohl FT v příštích dvaceti letech (co do maloobchodního obratu) zdvacetinásobit, což by

odpovídalo průměrnému ročnímu růstu o necelých 15 %. Tento potenciál spatřuji zejména v rozvoji FT labellingu –

ve zvýšení podílu FT certifikovaného zboží na trzích bohatých zemí (vč. nových zemí EU) a rozšíření jeho

sortimentu i mimo zemědělské produkty (oděvy, obuv, hračky apod.).

177

Je nepravděpodobné, že by nevládní neziskové organizace (NGOs) byly vůbec schopny zabezpečovat

významnější část světového obchodu.

- 40 -


Výhodou FT je příležitost informačně snížit geografickou odlehlost místa výroby a

spotřeby produktu, která běžně znemožňuje jinou výměnu informací než prostřednictvím ceny.

Mainstreamové společnosti se tedy mohou zaměřit na to, aby jimi nabízený produkt dosahoval v

aspektech viditelných pro konečného zákazníka (ceně, množství, kvalitě, image apod.) co

nejpříznivějších charakteristik. Co je ale spotřebitelovým očím skryto 178 , je proces produkce (se

svými sociálními a environmentálními důsledky), který je ale s produktem samotným

neoddělitelně spjat. Hudson a Hudson 179 si myslí, že nejvýznamnějším přínosem FT může být

právě vzdělávání zákazníka k tomu, aby se tázal po procesu, který se skrývá za produktem. Zdá

se totiž logické, že bude-li konečný spotřebitel navyklý dostávat informace o tom, že určitý

výrobek vyhovuje jistým kritériím, bude se podobné informace snažit získat i o dalších

produktech. Tímto by se tedy mohl vytvořit tlak na mainstreamové organizace, který by je měl v

jejich vlastním zájmu donutit svoje komerční praktiky postupně měnit. Hudson a Hudson 180 také

diskutují možné hrozby FT v této jeho informační roli – problém obtížnosti zajišťování

spolehlivých informací, zvláště s ohledem na očekávaný růst hnutí; a, jak je již možno

v omezené míře pozorovat, rozšíření výrobků, které si nárokují stejná či podobná etická tvrzení,

jež však (někdy i záměrně) nelze ověřit, což ke ztrátě důvěry v labelling vůbec.

FT dále nabízí možnost poměrně snadného mechanismu redistribuce bohatství mezi

globálním Severem a Jihem. Jak se zmiňují Hudson a Hudson 181 , ačkoliv redistribuce není

jediným způsobem, jak zlepšit životní podmínky lidí v rozvojovém světě, zdá se být tím

nejvýhodnějším. Je totiž stále zřetelnější, že současná podoba ekonomického růstu (představující

druhou možnost) je značně environmentálně problematická. Dle jejich názoru obecně rozšířená

dobrovolná redistribuce mezi bohatými a chudými státy (umožňující růstu na Jihu být

kompenzován redukcí růstu na Severu) by mohla být, v porovnání se spoléháním se na

hospodářský růst na Jihu, výhodnější (přispělo by to navíc ke snížení obrovské disproporce

v příjmech lidí obou skupin zemí). Možnost této dobrovolné redistribuce je o to významnější, že,

dle mého názoru, nějaká forma povinné oficiální redistribuce asi nemůže být za podmínek

současného systému prosaditelná, tím méně dlouhodoběji udržitelná. Jenže problémem je že, jak

ukázal vývoj ekonomicky rozvinutých zemích, uspokojení základních životních potřeb (včetně

přístupu ke vzdělání, zdravotnictví atd.) nevede k ekonomickému uspokojení obyvatelstva.

Existenční strádání v dnešním překomercionalizovaném západním světě nahradila sociální

deprivace mající kořeny v neuspokojení většinou již velmi malicherných potřeb (či přesněji

přání) a tento systém by zřejmě stejně, jako „vyhovuje“ nám, „vyhovoval“ i rozvojovým zemím.

178 HUDSON a HUDSON (op. cit., str. 13) hovoří v tomto kontextu o „komerčním tajemství“.

179 HUDSON a HUDSON, op. cit., str. 13.

180 HUDSON a HUDSON, op. cit., str. 9.

181 Tamtéž.

- 41 -


Asi by bylo hodně smutné, kdyby FT dopomohl lidem z rozvojových zemích skončit v područí

primitivního konzumu (nemluvě o tom, jak dlouho by zemský ekosystém tento tlak vůbec

vydržel).

Závěr

FT plní dvě základní funkce. Jednak poskytuje podporu a pomoc znevýhodněným

producentům (převážně) v rozvojových zemích prostřednictvím přesunu malé části bohatství

z globálního Severu na Jih a dále se snaží přispět ke změně nákupního chování obyvatel relativně

velmi bohatého Severu tím, že poukazuje na širší aspekty výroby a spotřeby (pochopitelně

převážně u výrobků, které jsou skrze FT dostupné, u kterých tedy nabízí alternativu). Obě tyto

funkce jsou na sobě navzájem závislé a ze samé podstaty FT se nesmí upřednostňovat jedna na

úkor druhé. Producentům je totiž zaručen poměrně slušný a stabilní příjem prostřednictvím toho,

že se spotřebiteli v bohatých zemích nabídne příležitost zmírnit negativní aspekty jeho

nákupního chování. Pragmaticky vzato, práce organizací účastnících se na FT s konzumenty je

pro rozvoj FT významnější, neboť determinuje jeho komerční kapacitu (kolik producentů se

v jaké míře může zapojit do FT). Avšak na druhé straně co nejvyšší intenzita a extenzita pomoci

producentům představuje prvotní cíl hnutí FT a tento navíc zpětně (mj. prostřednictvím médií)

ovlivňuje ochotu spotřebitelů FT zboží kupovat.

Při pohledu na FT jako na formu rozvojové pomoci je nutno zdůraznit jeho jednoduchost

pro spotřebitele, který se chce do FT zapojit (finančně ho podpořit) – je-li totiž v dostatečné míře

zajištěna dostupnost FT zboží, v ideálním případě konzumentovi pouze stačí sáhnout do jiné

police, v horším případě zajít do jiného obchodu. Posoudit výhodnost FT (ne však její míru) jako

alternativy pro producenta je velmi jednoduché; producent se totiž vždy může pokusit o odbyt

svého zboží prostřednictvím mainstreamových distribučních cest, a volí-li kanál FT, svědčí to o

tom, že je FT pro něho tou lepší z možností. Podobně v případě konzumentů zájem o FT zboží

nasvědčuje, že je FT akceptovatelný a potenciálně preferovaný před konvenčním zbožím, a to

tím spíše, že se jedná o naprosto dobrovolné rozhodnutí. 182 FT představuje alternativu nezávislou

na politických strukturách a je do velké míry soběstačný i finančně, čímž by měl fungovat i ve

společnostech, kde je majoritní názor na sociálně i environmentálně únosnější produkční a

konzumní aktivity značně negativní.

Velmi významné na FT je už pouze samotné to, že existuje – že pro určitou oblast

mezinárodní dělby práce nabízí alternativu, která, jak se posud jeví, funguje. Nakolik je však tato

182 A morální imperativy bývají často účinnější než legislativní.

- 42 -


alternativa životaschopná do budoucna a ve výrazně větším rozsahu je nejasné. Nicméně mít dvě

možnosti je vždy lépe než mít pouze jedinou.

Koncept FT zjevně odporuje zásadám obchodního liberalismu, avšak to, že někdo (nadto

ne svou vlastní vinou) živoří, je těžko ospravedlnitelné nějakou ekonomickou teorií. Ekonomická

teorie a veškeré ekonomické aktivity nesmí být samoúčelem, nýbrž musí mít vždy sledovat

nějaký širší cíl nebo hodnoty mimo ně samotné. A hodnocení FT je právě závislé na sdílených

hodnotách. Pokud je převládajícím motivem jednání člověka jeho egoistická, slepě materiálně

racionalizační stránka 183 (tj. pojetí homo oeconomicus), potom je FT zcela zřejmě nepatřičnou

koncepcí způsobující více škody než užitku. Pokud jsou však u člověka mimo této stránky

významněji zastoupeny též motivy vedoucí k sociálně a environmentálně empatickému jednání,

je pohled na FT (ale samozřejmě nejen na něj) poněkud odlišný.

183 Záměrně nepoužívám v tomto ohledu běžně používané slovo „racionální“, protože jednání, které (ač v zájmu

jednotlivce či určité skupiny) škodí ostatním členům společnosti nebo ekosystému, nelze, dle mého názoru,

považovat za nikterak rozumné.

- 43 -


Prameny

Tištěné publikace

Agricultural Polcies in OECD countries: Monitoring and Evaluating. Paris: Organisation for

Economic Co-operation and Development, 2003

Debt: A crisis for developement. United Nations Departement of Public Informations, 1990

JENÍČEK, Vladimír, FOLTÝN, Jaroslav. Globální problémy ve světové ekonomice. Praha,

VŠE, 1998.

LITTREL, Marry Ann; DICKSON, Marsha Ann. Social Responsibility in the Global Makret –

Fair Trade of Agricultural Products. Thousand Oaks, SAGE Publications, Inc., 1999

MSHOMBA, Richard E. Africa in the Global Economy. London: Reinier, 2002

ŠTĚRBA, Luděk. Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti

v České republice. Diplomová práce. Brno Masarykova Univerzita, Fakulta sociálních

studií, 2003

Trade and Development Report 2002. New York, United Nations Conference on Trade and

Development, 2002

WATSON, Ian. Rethinking the Politics of Globalization: Theory, concepts and strategy.

Aldershot: Ashgate 2002

Dokumenty a studie v elektronické formě

2000 UNICEF Annual Report, http://www.unicef.org/publications/pub_ar00_en.pdf (24.2.2004)

2003 Report on Fair Trade Trends in US, Canada & the Pacific Rim,

http://www.ifat.org/downloads/2003_trends_report.pdf (8.3.2004)

Assessing Globalization, The World Bank, 2003

http://web.archive.org/web/20001216044500/www.worldbank.org/html/extdr/pb/global

ization/index.htm (8.3.2004)

CARPENTER, Sam Clark. Alternative Trade. Analysis and Eficiancy as a Development Model,

University of Ulster, 2000, http://www.fairtraderesource.org/AlternativeTrade-

DevtModel,SamCarpenter.pdf (8.3.2004)

Commission Staff Working Paper: Agricultural Commodity Trade, Dependence and Poverty –

An Analysis of Challenges facing Developing Countries. 13.8.2003,

http://www.eftafairtrade.org/pdf/EC%20working%20paper%20commodities.pdf

(16.3.2004)

- 44 -


Communication from the Commision to the Council and the European Parlianment: Trade and

Development,

http://www.eftafairtrade.org/pdf/EC%20COM%20Trade%20and%20Dev%202002.doc

(1.3.2004)

Do You Know About the ILO Worst Forms of Child Labour Convention?,

http://www.antislavery.org/homepage/resources/ILOeng.pdf (1.3.2004)

EFTA Yearbook: Challenges of Fair Trade 2001-2003. Brussels, European Fair Trade

Association, 2002, http://www.eftafairtrade.org/yearbook.asp (23.4.2004), str. 38

Fair Trade and the Environment. Global Exchange.

http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/FlyerEnvironment.pdf

(23.4.2004)

Fair trade is FINE, Traidcraft. http://www.traidcraft.co.uk/PDFs/Fact%20Sheet%20-

%20fair%20trade%20is_fine.pdf (16.3.2004)

Fair Trade Principles and Practises. The Fair Trade Federation,

http://www.fairtradefederation.org/ab_princ.html (16.3.2004)

Fair Trade fair & sustainable trade symposium (Final Proceedings), Cancun, 10.-12.9.2003,

http://www.fairtradeexpo.org/ftfproceedingsfinal.pdf (8.3.2004)

Frequently Asked Questions About Fair Trade Coffee, The Global Exchange

http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/faq.html (1.3.2004)

GOOCH, Fiona, CHROBOK, Stefan. Fair Trade provides models for Corporate Social

Responsibility. 2002. http://www.traidcraft.co.uk/PDFs/Fairtrade%20and%20CSR.pdf,

(23.4.2004)

HUDSON, Ian; HUDSON, Mark. How Alternative is Alternative Trade?: Alternative Trade

Coffee in the Chiapas Region of Mexico. Department of Economics, University of

Manitoba, 2003, http://www.fairtraderesource.org/Hudson-

HowAlternIsAlternTrade.pdf (8.3.2004)

Human Development Report 1999. United Nations Development Programme 1999,

http://hdr.undp.org/reports/global/1999/en/pdf/hdr_1999_full.pdf (16.3.2004)

KUNZ, Martin. Fair Trade – How does it Relate to Other Attempts to Improve Working

Conditions in Global Economy? Wiesbaden, World University Service, 1999,

www.fairtradesolutions.com/fairtradeenglish.pdf (24.2.2004)

Poverty in an Age of Globalization, The World Bank, 2000

http://www1.worldbank.org/economicpolicy/globalization/documents/povertyglobalizat

ion.pdf (23.3.2004)

- 45 -


RONCHI, Loraine. The impact of Fair Trade on Producers and Their Organizations: A Case

Study with COOCAFÉ in Costa Rica. Brighton. University of Sussex,

http://www.eftadvocacy.org/pdf/Coffee_CostaRica_Ronchi.pdf (26.4.2004)

Spilling the Beans on the Coffee Trade. The Fair Trade Foundation, 2002,

http://www.fairtrade.org.uk/downloads/pdf/spilling_the_beans.pdf (23.4.2003)

The ABC’s of Fair Trade. http://www.fairtraderesource.org/abc.html (8.3.2004)

THOMSON, Bob. Lessons Learned: Fair Trade and CED, prezentováno na konferenci o

“Community Enterprise Development and Globalization” v listopadu 1995

http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/thomson1195.html

(3.3.2004)

TIFFEN, Pauline; ZADEK, Simon. Dealing With and in The Global Economy:

Fairer Trade In Latin America. (Chapter 6 in Mediating Sustainability. Kumarian Press

1998 ) http://www.globalexchange.org/campaigns/fairtrade/coffee/tiffen98.html

(3.3.2004)

Zpráva o „Fair Trade“ od Evropské Komise pro Evropskou Radu. Brusel, 26. 11. 1999

(neoficiální překlad) http://www.sweb.cz/fairtrade/kategorie/zpravaunie.doc

(16.3.2004)

Tištěná periodika

BARNES, Rachel. Fairtrade enters mainstream. Marketing (UK), 3. 3.2004, str. 14

BARNES, Rachel. More than 50% of consumers buy Fairtrade goods. Marketing (UK).

3.3.2004, str. 3

DAVIES, Iain A.; CRANE, Andrew. Ethical decision making in fair trade companies. Journal of

Business Ethics, Červen 2003; str. 79

KONEČNÝ, Martin. Kdo se všechno mýlil o globalizaci. Brno, Sedmá generace, roč. 2003,

č. 7/8, str. 62 – 64

KOZÁKOVÁ, Monika. Británie proti obezitě. Marketing & media, 23.02.2003, roč. 5., č. 8

LITTREL, Marry Ann; DICKSON, Marsha Ann. Alternative Trading Organizatoins: Shifting

Paradigm in a Culture of Social Responsibility. Human Organization; Fall 1997,

vol. 56, č. 3, str. 344

NICHOLLS, Alexander James. Strategic options in fair trade retailling. Bradford (UK),

International Journal of Retail & Distribution Management, 2002. roč. 30., č. 1, str. 6

ROVENSKÁ, Jana. Diety vs.nadváha: fungují? Magazín Práva, roč. 14, č. 8, 21.02.2004

- 46 -


STRONG, Carolyn. The problems of translating fair trade principles into consumer purchase

behaviour. Bradford (UK), Marketing Inteligence & Planning. 1997, roč. 15, č. 1,

str. 32

STRONG, Carolyn. Features Contributing to the growth of ethical consumerism: a preliminary

investigation. Marketing Inteligence & Planning. Bradford, 1996. roč. 14, č. 5, str. 5.

WELFORD, Richard; MEATON, Julia; YOUNG, William. Fair trade as a strategy for

international competitiveness. London: International Journal of Sustainable

Development and World Ecology. Březen 2003. Vol. 10, Iss. 1, str. 1

YANCHUS, Dennis; de VANASSAY, Xavier. The myth of fair prices: A graphical analysis.

Journal of Economic Education. Washington, Léto 2003, roč. 34, č. 3; str. 235

ZADEK, Simon. Human values come to market. New Statesman. London, 14.3.1997, svazek 10,

č. 444, str. 18

Internetové stránky

EFTA, European Fair Trade Association – www.eftafairtrade.org

Fairtrade Foundation – www.fairtrade.org.uk

FLO International, Fair Trade Labelling Organization International – www.fairtrade.net

FAO, Food and Agricultural Organization of the United Nations – www.fao.org

FTF, Fair Trade Federation – www.fairtradefederation.org

FTRN, Fair Trade Resource Network – www.fairtraderesource.org

Global Exchange – www.globalexchange.org

ICO, International Coffee Organization – www.ico.org

IFAT, International Fair Trade Association – www.ifat.org

ILO. International Labour Organization – www.ilo.org

Max Havelaar Netherlands – www.maxhavelaar.nl

Max Havelaar Switzerland – www.maxhavelaar.ch

Oxfam International – www.oxfam.org

Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání – www.fairtrade.cz

The World Bank – www.wbg.org

The United Nations – www.un.org

Internetové databáze

Anopress - online plnotextová databanka TAM-TAM – anopress.vse.cz

EBSCO – search.epnet.com/

ECONbase – www.elsevier.nl/homepage/sae/econbase/

- 47 -


ProQuest 5000 – www.umi.com/pqdauto

The CIA World Factbook – www.cia.gov/cia/publications/factbook/

World Development Indicator Database, (data z let 1998 – 2001) – devdata.worldbank.org/data-

query/

Ostatní prameny

Chocolate the Facts. brožura, Oxford, Third World First, bez vročení

UNCTAD Handbook of Statistics 2002 on CD-ROM. 2002, New York, The United Nations,

2002

- 48 -


Seznam použitých zkratek

ATO Alternative Trading Organizations, Alternative Trade Organization

CSR Corporate Social Responsibility (sociální odpovědnost korporací)

EFTA European Fair Trade Association

FLO Fair Trade Labelling Organization

FT Fair Trade

FTF The Fair Trade Foundation

FTO Fair Trading Organizations, Fair Trade Organization

HDP Hrubý domácí produkt

ICA International Coffee Agreement

ICO International Coffee Organization

IFAT International Fair Trade Association

ILO International Labour Organization, Mezinárodní organizace práce

LDCs Least Developed Countries (nejméně rozvinuté země)

NGO Non-governmental Organization (nevládní nezisková organizace)

OECD Organization for Economic Co-operation and Development (Organizace pro

ekonomickou spolupráci a rozvoj)

PSE Producer Support Estimate

USAID The United States Agency for International Development

Vymezení vybraných pojmů

Mainstream Hlavní proud, běžný způsob.

Konzumerizmus Šířeji pojaté konzumní chování, které je silně ovlivněno hodnotovou

orientací jeho subjektu.

Fair Trade Princip obchodní spolupráce, zaměřený především na odstranění některých

negativních aspektů mezinárodního obchodu, a to hlavně nerovného

rozdělení jeho přínosů pro jednotlivé skupiny účastníků.

- 49 -


Seznam tabulek

Tabulka 1: Obyvatelstvo s příjmem méně než 1 USD denně v rozvojových zemích v letech 1990

a 1998............................................................................................................................ 6

Tabulka 2: Vybrané ukazatele mezinárodního obchodu z let 2000 a 1950 (běžné ceny) .............. 8

Tabulka 3: Zemědělské produkty tvořící více než 20 % celkového exportu zboží rozvojových

zemí............................................................................................................................. 10

Tabulka 4: Maloobchodní obrat FT zboží v letech 2001 a 2002.................................................. 24

Tabulka 5: Tržní podíl FT z produktů v evropských zemích v roce 2001 (resp. 2003) .............. 56

Seznam příloh

Příloha 1: IFAT standardy pro FT organizace ............................................................................. 51

Příloha 2: Ethical Trading Initiative (ETI, 2000) ......................................................................... 53

Příloha 3: Social Accountability 8000 (SA8000) Standard.......................................................... 54

Příloha 4: The UN Global Compact ............................................................................................. 55

Příloha 5: Kritéria FLO International pro producenty kávy ......................................................... 56

Příloha 6: Kritéria FLO International pro obchodníky kávou ...................................................... 57

- 50 -


Přílohy

Příloha 1: IFAT standardy pro FT organizace

1. Vytváření příležitostí pro ekonomicky znevýhodněné producenty

Redukce chudoby prostřednictvím různých forem obchodu je nejdůležitějším cílem

organizace. Ta také podporuje ekonomicky znevýhodněné nebo marginalizované producenty, ať

už se jedná o rodinné podniky, nezávislé producenty nebo seskupené v sdružení nebo družstva.

Organizace se jim snaží umožnit vykročit ze zranitelného postavení k zajištěnému,

z materiální chudoby k příjmu a vlastnictví. Má plán činnosti, jak toto uskutečnit.

2. Transparentnost a odpovědnost

Organizace je transparentní ve svých hospodářských a obchodních vztazích a se svými

obchodními partnery jedná férově a ohleduplně. Je odpovědná všem svým zúčastněným

v procesu, který respektuje citlivost a důvěrnost poskytovaných obchodních informací.

Organizace nalezne vhodné způsoby participace, aby do rozhodovacího procesu zapojila

personál a producenty, a zvláštní pozornost věnuje rozšiřování relevantních informací všem

jejím obchodním partnerům. Informační kanály jsou na všech stupních dodavatelského řetězce

spolehlivé a přístupné.

3. Rozvoj schopností 184

Organizace usiluje o rozvíjení schopností producentů. Vyvíjí specifické aktivity

poskytování pomoci producentům a zavazuje se po danou sjednanou dobu zajišťovat kontinuitu

obchodních vztahů se svými partnery v dodavatelském řetězci.

Organizace zodpovídá za přiměřenou asistenci producentům a odbytovým organizacím

(jak exportním, tak importním) ve zlepšení jejich hospodářských dovedností a přístupu

k mezinárodním, regionálním a/nebo místním trhům – fairtradovým i mainstreamovým.

Organizace také rozvíjí schopnosti svého vlastního personálu.

184 Capacity building.

- 51 -


4. Propagace FT

Organizace zvyšuje povědomí o úsilí FT a možnosti větší spravedlivosti v mezinárodním

obchodě prostřednictvím FT. S ohledem na působnost organizace hájí cíle a aktivity FT.

Organizace uznává důležitost konzumentů pro růst a efektivnost hnutí. Jsou jim

poskytovány informace o organizaci, produktech a o podmínkách, v nichž jsou produkovány.

Používány jsou čestné propagační a marketingové techniky. Organizace se zaměřuje na vysoké

standardy kvality a balení.

5. Placení férové ceny

Férová cena je taková, která byla dohodnuta v procesu dialogu a za zapojení obou stran –

zajišťuje producentovi férovou platbu za zboží a může být zároveň udržena trhem. Kde již

existují FT struktury stanovování cen, fér cena se aplikuje jako minimum.

Férový výdělek znamená poskytnutí sociálně přijatelné odměnění (v místním kontextu),

které je výrobci považováno za férové a které zohledňuje rovné odměňování za stejné práci pro

muže a ženy.

FT odbytové organizace dle potřeby producentů podporují tvorbu jejich schopností

provádět nákladové a cenové kalkulace, aby byli schopni stanovit pro ně férovou cenu.

FT kupující, importéři a prostředníci zabezpečují promptní úhradu cen producentům a

dalším partnerům a, kdykoli je to možné, pomáhají producentům s přístupem k předsklizňovému

nebo předprodukčnímu financování („advanced payments“ – rozvinuté placení). Podněcována a

podporována je produkce s vyšší přidanou hodnotou.

6. Rovnoprávnost žen

Organizace zajišťuje příležitosti pro ženy a muže rozvíjet své schopnosti a aktivně

podporuje žádosti žen o práci. Zaměstnankyním je poskytováno školení pro vedoucí pozice a

jsou podporovány v jejich vyhledávání.

Organizace přímo pracující s producenty zaručují, že práce žen je náležitě ohodnocována a

odměňována. Za svou účast v produkčním procesu jsou ženy vždy placeny. Organizace bere

v potaz speciální zdravotní a bezpečnostní potřeby těhotných žen a kojících matek.

Ženy se podílí na rozhodování týkajících se výhod vycházejících z produkčního procesu.

Respektovány jsou místní kultura a tradice a jsou učiněna opatření pro zabránění diskriminace na

základě náboženství, kasty nebo věku.

- 52 -


7. Pracovní podmínky

Organizace podniká kroky pro podporu bezpečného a zdravého pracovního prostředí pro

producenty, včetně čisté pitné vody, odpovídajících hygienických opatření a přístupu k základní

zdravotní péči. Pracovní doba je v souladu s podmínkami zakotvenými v zákoně a konvencích

Mezinárodní Organizace Práce (ILO). Organizace zvyšuje povědomí o zdravotních a

bezpečnostních otázkách mezi producenty.

8. Dětská práce

Organizace a její členové respektují Konvenci OSN o právech dítěte, stejně jako zákony a

sociální normy v místním kontextu tak, aby bylo zajištěno, že účast dětí v produkčním procesu

FT zboží (je-li nějaká) nepůsobí nepříznivě na jejich prospěch, bezpečí, potřebu vzdělání a hraní

si. Organizace pracující přímo s neformálně organizovanými producenty zveřejňují informace o

účasti dětí ve výrobě.

9. Životní prostředí

Organizace maximalizuje používání surovin z udržitelně řízených zdrojů a, kde je to

možné, nakupuje na místních trzích. V případě, že se jedná o kupující a importéry, je-li to

možné, dávají přednost nákupu zboží vyrobených z udržitelně řízených zdrojů a podporují své

dodavatele v tom, aby takové zdroje vyhledávali.

K balení se využívá recyklovaných nebo snadno bio-degradovatelných materiálů a pro

dopravu zboží se v co největší míře využívá námořní dopravy.

Organizace podporuje užívání takových technologií, které jsou ohleduplné vůči životnímu

prostředí, podporuje iniciativy směřující ke snížení spotřeby energie a zvyšuje povědomí o

environmentálních rizicích.

Příloha 2: Ethical Trading Initiative (ETI, 2000) 185

Role Iniciativy etického obchodování (ETI) je identifikovat a propagovat dobrou praxi

v implementaci pracovních kodexů, včetně monitoringu a nezávislého prověření dodržování

pravidel ustanovených firmami. Jedná se o alianci firem, NGOs a odborů, jež se zavážou

spolupracovat, aby tuto roli splnily.

185 Převzato z WELFORD; Richard; MEATON, Julia; YOUNG, William. Fair trade as a strategy for international

competitiveness. London: International Journal of Sustainable Development and World Ecology. Březen

2003. Vol. 10, Iss. 1, str. 1.

- 53 -


Členské firmy ETI se zavázaly přijmout pravidla založená mezinárodně uznaných

standardech a postoupit k zjevné implementaci jejich kodexů. ETI je znalostní organizací spíše

než certifikačním orgánem. Základní kodex ETI („The ETI Base Code“ – je dobrovolný a ETI

ho nedosvědčuje) zahrnuje následující předpisy:

• žádná nucená práce;

• svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání;

• bezpečné a hygienické pracovní podmínky;

• nevyužívání dětské práce;

• vyplácení mezd pokrývající životní minimum;

• žádná nadměrná pracovní doba;

• žádná diskriminace;

• poskytování stálého zaměstnání;

• žádné hrubé nebo nehumánní zacházení

Tyto předpisy reflektují platné deklarace a konvence OSN a ILO, včetně ústředních

konvencí ILO a jeho Ženevské Deklarace základních pracovních zásad a práv z roku 1998.

Příloha 3: Social Accountability 8000 (SA8000) Standard 186

V USA sídlící NGO, Social Accountability Intarnational (SAI) vyvinula SA8000 –

standard obzvláště se dotýkající etického nakupování. Liší se od kodexů firem (včetně

Základního kodexu ETI) v tom, že vyžaduje, aby externí auditorská firma prověřila továrny na

tento standard. Jak maloobchodní, tak velkoobchodní firmy mohou využít tohoto standardu.

Zakládá se na principech mezinárodních norem o lidských právech, jak jsou popsány

konvencemi ILO, Konvencí OSN o právech dítěte a Všeobecnou deklarací lidských práv.

SA8000 má devět hlavních oblastí:

• dětská práce;

• nucená práce;

• zdraví a bezpečnost;

• náhrady (odměňování);

• pracovní doba;

• diskriminace;

• disciplína (řád);

• svoboda sdružování a kolektivní vyjednávání;

• systémy řízení.

186 Převzato z WELFORD; MEATON; YOUNG; op. cit.

- 54 -


Příloha 4: The UN Global Compact 187

Koncept

The Global Compact (OSN, 2001a) není regulačním mechanismem, ani kodexem, ale spíše

hodnotovou platformou navrženou k podpoře učení organizací. Využívá sílu transparentnosti a

dialogu k identifikaci a rozšiřování dobrých praktik založených na universálních principech.

The Global Compact zahrnuje devět principů navržených Všeobecnou deklarací lidských

práv, Deklarací základních pracovních zásad a práv ILO, a Rio principy o životním prostředí a

rozvoji (Rio Principles on Environment and Development). Také žádá od firem, aby jednaly

podle těchto pravidel v oblasti svého firemního působení. The Global Compact tedy podporuje

dobré chování firem; nekontroluje ale jejich chování.

Devět principů (OSN, 2001b)

Liská práva

Generální tajemník žádá světové podnikatele, aby:

• Princip 1: podporovali a respektovali ochranu mezinárodních lidských práv v rámci své

sféry vlivu;

• Princip 2: se ujistili, že jejich vlastní společnosti se neúčastní porušování lidských práv;

Práce

Generální tajemník žádá světové podnikatele, aby dodržovali:

• Princip 3: svobodu sdružování a skutečné uznání práva na kolektivní vyjednávání;

• Princip 4: vyloučení všech forem nucené a povinné práce;

• Princip 5: skutečné odstranění dětské práce;

• Princip 6: vyloučení diskriminace, co se povolání a zaměstnávání týče;

Životní prostředí

Generální tajemník žádá světové podnikatele, aby :

• Princip 7: podporovali preventivní přístup k environmentálním problémům;

• Princip 8: podnikli počáteční krok k podpoře větší environmentální odpovědnosti;

• Princip 9: podnítili rozvoj a rozšíření technologií šetrných k životnímu prostředí.

187 Převzato z WELFORD; MEATON; YOUNG; op. cit.

- 55 -


Příloha 5: Kritéria FLO International pro producenty kávy 188

Povinnosti producentů náležejících k FLO:

1. většina členů organizace jsou malopěstitelé kávy. Malopěstiteli se rozumí takoví, kteří

nejsou strukturálně závislí na námezdní práci a kteří svou farmu obhospodařují

vlastními silami a s pomocí práce svých rodin;

2. organizace je nezávislá a je demokraticky kontrolována jejími členy. To znamená, že

její členové participují na procesu rozhodování o obecné strategii organizace zahrnující

určování použití dodatečných zdrojů, které jsou výsledkem operací v rámci této

smlouvy;

3. administrativní průhlednost organizace a efektivní kontrola managementu jejími členy

a Výborem je zajištěna, minimalizování rizika podvodů a nabídnutí členům nutné

nástroje, aby byli schopni v případě podvodu adekvátně jednat;

4. filozofie motivující organizaci je založena na konceptu a praktikách solidarity;

5. žádná z forem politické, rasové, náboženské nebo pohlavní diskriminace není

praktikována;

6. organizace je ze svého statutu otevřená novým členům;

7. organizace je politicky nezávislá a existují dostatečné garance, že se nestane nástrojem

jakékoliv politické strany nebo politického zájmu;

8. s FLO International a dalšími organizacemi zapsanými v Registru producentů sdílí

organizace následující principy a všeobecné cíle:

o integrální ekonomický rozvoj, zaměřující se na zlepšení výrobních technik a

diverzifikaci výroby, aby klesla závislost na jediném produktu jako tržní plodině;

o integrální organizační rozvoj, zlepšující manažerské a administrativní schopnosti

současného a budoucího vedení organizace a zajišťující plnou účast členů na

definování strategií a použití dodatečného příjmu pocházejícího z Fairtrade;

o integrální sociální rozvoj, např. prostřednictvím zdravotní péče nebo vzdělávacích

programů, zlepšením bydlení a zásobování vodou vytvoření lepších životních

podmínek pro členy, jejich rodiny a komunity, v nichž žijí;

o strategie udržitelného rozvoje, aplikující produkční techniky, které respektují

konkrétní ekosystémy a přispívají k ochraně a udržitelnému využívání přírodních

zdrojů, aby se v co největší míře– eventuelně zcela – vyhnulo použití chemických

vstupů;

o integrální lidská participace, nabízející zvláště ženám příležitost hrát aktivnější

roli v procesu rozvoje, rozhodovacím procesu a managementu organizace;

188 Převzato z FAQs about Fair Trade Coffee, op. cit.

- 56 -


o zlepšování kvality produktu jako strategický požadavek pro maloproducenty, aby

se uplatily jak ve Faitrade, tak na běžném trhu.

Samozřejmě je nezbytné, aby kvalita k vývozu nabídnuté kávy korespondovala s

minimálními standardy kvality požadované různými trhy a aby organizace byla manažersky

schopna kávu efektivně exportovat a jednat jako spolehlivý obchodní partner.

Příloha 6: Kritéria FLO International pro obchodníky kávou 189

1. kupovat přímo a exkluzivně od maloproducentských organizacích uvedených

v Registru producentů;

2. platit minimální cenu pěstitelům, bez ohledu na aktuální cenu na světových trzích. Tato

prahová cena je závislá na typu a původu kávy, poskytuje ale záchytnou síť, která

zaručuje, že jsou pokryty alespoň náklady produkce;

3. platit prémii ve výši 0,05 USD/lb. nad světovou cenu běžné kávy a dodatečných

0,15 USD/lb. za certifikovanou organickou kávu, kdykoliv je světová cena vyšší než

stanovené prahové ceny;

4. na žádost producenta poskytnout producentské organizaci úvěr až do výše 60 %

hodnoty kontraktu (oceněného prahovou cenou), který bude k dispozici na začátku

sklizně;

5. ve vzájemné součinnosti s producentskou organizací založit dlouhodobé a stabilní

vztahy, ve kterých jsou práva a zájmy obou stran vzájemně respektovány. Žádné

obchody se neuzavírají na období kratší než jeden cyklus úrody. Dlouhodobé dohody

jsou předkládány ve vzájemně dohodnutých a vyměněných předběžných smlouvách.

189 Převzato z HUDSON a HUDSON, op. cit., str. 10.

- 57 -


Anotace

Tato práce se v první části výčtem některých negativních rysů současného systému

mezinárodní dělby práce snaží podat zdůvodnění vhodnosti nějaké jeho změny. Dále se pokouší

vymezit pojem Fair Trade, a to uvedením jeho cílů a principů. Charakterizuje dvě formy Fair

Trade (tradiční formu a labelling) a ilustruje jejich maloobchodní rozměr. Na příkladu kávy se

práce zabývá fungováním mezinárodního obchodu komoditami a jeho negativními dopady na

pěstitele kávy, ukazuje, jak Fair Trade labelling v případě kávy funguje, a demonstruje přínos

pro producenty v rozvojových zemích. Nakonec se zabývá některými spornými tématy Fair

Trade, a sice problematikou „fér“ ceny, postoji konzumentů, otázkou prospěšnosti a perspektiv

Fair Trade a některými dalšími otázkami.

Abstract

Fair Trade – its characterization and significance

Through listing some of the negative aspects of the contemporary international division of

labour the first part of this paper aims at giving reasons for the desirability of its change. There is

an attempt then to define Fair Trade by stating its aims and principles. It characterizes two forms

of Fair Trade (the traditional form and labelling) and illustrates their retail dimension. On the

example of coffee, the paper deals with the system of the world commodity trade and its negative

impacts on coffee producers, shows how the Fair Trade labelling works, and demonstrates the

benefits for producers in developing countries. Finally, it deals with some of the questionable

issues of Fair Trade, namely the problem of a “fair” price, the FT consumers’ attitudes, the

question of utility and perspectives of Fair Trade and some others.

- 58 -