ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Tab. 3.3.2 Spotřeba dusíkatých, fosforečných a draselných hnojiv v čistých živinách v kilogramech na hektar orné <strong>půdy</strong> v tom kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Spotřeba dusíkatých hnojiv (N) 2000 69,1 52,6 70,6 78,7 73,4 55,0 49,0 50,3 67,6 66,7 78,3 71,2 71,0 68,3 57,5 2008 78,6 34,6 87,7 81,9 73,3 45,3 71,1 51,9 86,8 86,1 78,7 83,7 69,9 76,3 68,3 Spotřeba fosforečných hnojiv (P 2 O 5 ) 2000 12,9 9,5 12,2 14,1 5,6 3,3 7,1 5,5 13,8 12,7 19,9 12,0 22,6 13,6 12,9 2008 16,2 5,7 17,5 13,6 7,3 7,8 13,1 5,0 19,2 15,9 16,4 18,4 27,2 21,7 16,5 Spotřeba draselných hnojiv (K 2 O) 2000 8,6 8,8 8,2 9,4 2,9 1,0 5,8 4,6 9,6 8,9 7,6 7,4 25,3 5,2 9,0 2008 11,0 5,0 12,1 13,8 3,2 1,7 6,6 4,7 13,1 10,0 8,9 10,9 25,2 8,1 11,9 Graf 3.3.1 Spotřeba statkových hnojiv v tunách na 1 ha <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> v krajích v roce 2008 6 5 hnůj kejda močůvka ostatní 4 t/ha 3 2 1 0 ČR PHA STČ JHČ PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY 2010 71
ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Ekologické zemědělství Indikátor Podíl ekologicky obhospodařované <strong>půdy</strong> na celkové výměře <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> v % Návaznost na strategické dokumenty ČR SUR 2004, SZ 2006, OSUR 2007, SZ 2009, SRUR 2010 Zdroj dat Ministerstvo zemědělství Územní dostupnost kraje, okresy, ORP Periodicita ročně Popis Ekologické zemědělství je založeno na hospodaření bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů, umělých látek a genetických modifikací, a to v oblasti pěstování rostlin i v chovu zvířat. Hlavním principem je biologický koloběh: zdravá půda – zdravé rostliny – zdravá zvířata – zdravé potraviny – zdraví lidé – nenarušená krajina. Zemědělci, kteří se k ekologickému hospodaření přihlašují a registrují na Ministerstvu zemědělství, se řídí zákonem č._242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a Vyhláškou MZe č. 53/2001. Data vycházejí ze seznamů ekologických zemědělců zveřejňovaných MZe od roku 2003. Podíl ekologicky obhospodařované <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> je vypočten jako podíl výměry <strong>půdy</strong> v ekologickém zemědělství a přechodném období na celkové výměře <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong>. Přechodné období je zákonem stanovená doba (2 nebo 3 roky podle typu <strong>půdy</strong>), po kterou je zemědělec povinen dodržovat podmínky zákona o ekologickém zemědělství, ale jeho produkty ještě nejsou považovány za ekologické. Data za rok 2003 jsou v územní struktuře k 31. 12. 2006 a následující roky v územní struktuře k 31. 12. příslušného roku. Tab. 3.4.1 Podíl ekologicky obhospodařované <strong>půdy</strong> na celkové výměře <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> v % Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký v tom kraje 2003 5,97 0,37 0,36 6,09 5,67 41,90 10,86 13,11 4,20 1,23 0,93 1,28 8,59 10,66 10,76 2006 6,47 1,22 0,52 7,21 5,89 40,88 11,03 16,53 4,35 1,49 1,10 1,37 8,26 13,25 11,86 2007 7,33 0,14 0,91 8,69 6,71 42,89 12,34 18,16 5,17 1,69 1,25 1,66 9,40 15,08 13,24 2008 8,05 0,25 1,23 10,01 7,32 43,90 13,69 18,91 5,71 2,17 1,78 2,26 9,86 15,83 14,52 Ekologické zemědělství je v České republice na vzestupu. Každým rokem přibývá několik set zemědělských podnikatelů, kteří se rozhodli využít dotací a hospodařit podle zásad ekologického zemědělství. Je rozšířeno spíše v oblastech méně vhodných pro intenzivní <strong>zemědělské</strong> hospodaření (např. v horských a podhorských oblastech – viz kartogram). Nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> byl zjištěn v Karlovarském kraji (více než pětinásobek průměru ČR), dále v Libereckém a Zlínském kraji. Nejnižší podíl <strong>půdy</strong> v ekologickém zemědělství a <strong>půdy</strong> v přechodném období měly (kromě hlavního města) kraje Středočeský, Vysočina, Pardubický a Jihomoravský, které mají relativně nejvyšší rozlohu <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> celkem. Pro tyto kraje (s výjimkou Středočeského) je typický vysoce nadprůměrný podíl zemědělských podnikatelů, kteří kromě ekologického zemědělství souběžně hospodaří na konvenční půdě. Nepřímou závislost mezi podílem ekologicky obhospodařované <strong>půdy</strong> a podílem <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> na výměře kraje znázorňuje graf 3.4.1. Graf 3.4.1 Podíl ekologicky obhospodařované <strong>půdy</strong> na <strong>zemědělské</strong> půdě a podíl <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> na výměře kraje v roce 2008 Zdroj: Ministerstvo zemědělství, <strong>Český</strong> <strong>úřad</strong> zeměměřický a katastrální Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský % 70 60 50 40 30 20 10 podíl <strong>zemědělské</strong> <strong>půdy</strong> na výměře kraje podíl ekologicky obhospodařované <strong>půdy</strong> na <strong>zemědělské</strong> půdě 0 ČR PHA STČ JHČ PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Počet ekologických zemědělců je absolutně nejvyšší v Jihočeském kraji, který zároveň zaznamenává v několika posledních letech významný rozmach ekologického zemědělství, o čemž svědčí největší rozloha <strong>půdy</strong> v přechodném období. 72 VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY 2010