Centrální banka

Téma 7: Centrální banka
Struktura přednášky:
1. Vznik CB
2. Funkce CB
3. Bilance CB
4. Nástroje CB
5. Regulace a dohled

1. Vznik CB
Způsob založení:
1. Pověřením jedné z existujících bank:
- vedením účtů pro panovníka/vládu
- úvěrováním schodků státní pokladny/SR
- později i dalšími funkcemi (emise peněz, provádění MP)
(Sveriges Riksbank)
2. Zvýhodněním některých obchodních bank a jejich pozdějším
sloučením (Banca d´Italia)
3. Založení CB jako zcela nové instituce
(Bank of England)

1. Vznik CB
Anomálie:
1. Na daném území neexistuje CB - její funkce zabezpečuje:
a) jiná CB
(Andorra, Lichtenštejnsko, San Marino)
b) měnová rada (Currency Board) ---- emise domácí měny je
závislá na přílivu/odlivu zahraničních měn
(Bahrajn, Brunej, Hongkong, Singapur)
2. Na daném území působí více CB - funkčně ale jde o 1 banku
( US Fed, Bundesbank + Landeszentralbanken v Německu)

2. Funkce CB
1. Emisní fcn
- emisní monopl = CB jako jediná emituje hotovostní peníze na
daném území
2. Vrcholný subjekt MP
- CB prostřednictvím regulace měnové báze, úrokových sazeb,
příp. měnového kurzu ovlivňuje stanovené cíle - především
stabilitu cenové hladiny
a) CB MP pouze provádí
b) CB o MP samostatně rozhoduje a vykonává ji (ČR)
3. Banka bank
- přijímá vklady od ostatních bank (PMR, dobrovolné rez.)
- poskytuje úvěry bankovnímu systému
- provádí platební styk

2. Funkce CB
4. Regulace a dohled
- regulace= stanovení pravidel
- dohled = kontrola jejich dodržování
CB se vždy účastní regulace a dohledu
- někdy jako jediná instituce
- někdy spolu s dalšími
5. Banka státu (vlády) - CB je „fiskální agent vlády“
- vede účty vládě a státním institucím (operace související se SR)
- spravuje státní dluh - na účet státu provádí operace s CP (emise,
platba úroků,…)
- přímé úvěrování státu centrální bankou je v podstatě zakázáno

2. Funkce CB
6. Správce devizových rezerv (DR)
- zabezpečuje devizovou likviditu země = CB drží dostatečnou výši
DR v žádoucí struktuře
- udržuje hodnotu DR (hedging)
- ovlivňuje měnový kurz (kursovými intervencemi)
7. Reprezentace vlády v měnové oblasti
- uvnitř ekonomiky ----- informování veřejnosti
- vůči zahraničí ----- reprezentace země na IMF, WB, BIS, ...

3. Bilance CB
Aktiva = hlavní způsoby emise penězl
1. Nakoupené CP (jen domácí, zahr. jsou v deviz. rezervách (bod 4)
- pouze prvotřídní CP (SPP, státní dluhopisy)
- monetizace státního dluhu ------ inflační tlaky
2. Poskytnuté domácí úvěry (jen domácí měna)
a) úvěry bankám
- motivy KB
- zisk (úvěr od CB je levný zdroj)
- problémy s likviditou - CB potom vystupuje jako
lender of last resort
- motivy CB
- zvýšení množství peněz v oběhu
- pomoc ohroženým bankám
b) úvěry státu
- státní dluhy z minulých let
- dočasně V> P při běžném hospodaření SR
c) úvěry nebankovním subjektům (Lockheed, Chrysler)

3. Bilance CB
3. Úvěry poskytnuté zahraničním subjektům (v dom. i zahr. měně)
Dlužníci: CB nebo vlády cizích zemí
4. Devizové rezervy
a) volně směnitelné měny
b) SDR = Special Drawing Rights u tzv. rezervní pozice u IMF
c) zahraniční cenné papíry
5. Zlato
Problém ocenění:
a) fixní cenou ---- stabilita vykazování X odchýlení od reality
b) aktuální tržní cenou ---- reálná hodnota X permanentní
přeceňování
6. Nakoupené vlastní CP - před lhůtou splatnosti
7. Hmotný a nehmotný majetek
8. Pokladní hotovost
9. Ostatní aktiva

3. Bilance CB
Pasiva = některé druhy peněz v ekonomice
1. Emise oběživa = bankovky a mince
3 části:
- oběživo v pokladnách CB (=„pokladní hotovost“ na A)
- hotovostní oběživo u NBS
- (někdy-npř. ČR) hotovostní rezervy v pokladnách bank
2. Rezervy bank
3 části:
- PMR
- dobrovolné rezervy (pro platební styk, další dobrovolné
rezervy)
- (někdy-npř. USA, Německo) hotovostní rezervy v pokladnách
bank

3. Bilance CB
3. Vklady státu
- běžné hospodaření SR = P>V
- ostatní závazky vůči SR = dlouhodobé a účelově vázané
prostředky a přebytky SR z minulých let
4. Vklady domácích NBS
- výjimečně (npř. Polsko)
5. Vklady zahraničních subjektů
- CB, KB, IMF, …
6. Kapitál - je tvořen:
- u a.s. zejména kmenovými akciemi
- u státních CB splacenými prostředky ve statutárním fondu

3. Bilance CB
7. Emitované vlastní CP
- v domácí měně: při nedostatku vhodných SCP (pro MP)
- v ČR: poukázky ČNB
- v zahraniční měně: pro zvýšení devizových rezerv
8. Ostatní pasiva
9. Zisk

3. Bilance CB
Bilance CB a měnová báze
Měnová báze = hotovostní oběživo u NBS + rezervy bank
Bilanční rovnováha: celková aktiva = báze + jiná pasiva
6 možností:
1. A_1 U, A_2 D
2. JP_1 U, JP_2 D
3. B_1 U, B_2 D
4. A U, B U
5. A U, JP U
6. JP U, B D

3. Bilance CB
Aktiva a měnová báze
1. nakoupené CP
a) od domácích subjektů A U, B U
b) od jiných subjektů A U, JP (vklady, …) U, B N
2. poskytnuté domácí úvěry
a) bance A U, B U
b) státu A U, JP (vklady státu) U, B N
c) NBS A U, JP (vklady NBS) U, B N
U variant b), c) možný dopad na B později při hotovostním výběru
vkladu státu nebo NBS.
3. úvěry do zahraničí
a) v domácí měně A U, JP (vkld. zah. subj.) U, B N
b) v zahraniční měně A U, A (deviz. rezer.) D, B N

3. Bilance CB
4. Deviz. rezervy - nákup za domácí měnu:
a) od domácích bank A (dev.rez) U, B U
b) od jiných subjektů A (dev.rez) U, JP (vkld …)U,B N
5. Zlaté rezervy - nákup za domácí měnu:
a) od domácích bank A (Au) U, B U
b) od jiných subjektů A (Au) U, JP (vkld, …) U , B N
c) nákup za zahraniční měnu A (Au) U, A (dev. rez) D, B N
6. Ostatní aktiva – vliv na B závisí na konkrétním případu

3. Bilance CB
Pasiva a měnová báze
1. vklady státu a NBS
a) přesun z KB do CB JP (vkld státu) U, B D
c) jiné operace B N
2. vklady zahraničních subjektů
a) v zahraniční měně JP U, A (dev. rez.) U, B N
b) v domácí měně JP U, A (uvěry zahr. subj.)U, B N
3. emitované vlastní CP
a) prodej domácím bankám v domácí měně JP U, B D
b) prodej v zahraniční měně JP U, A (dev.rez.) U
4. kapitál
a) prodej akcií CB domácím bankám JP (kapitál) U, B D
c) jiné způsoby zvýšení B N

4. Nástroje CB
- ovlivňování měnové báze (B) a krátkodobé úrokové míry ( kr. IR)
Klasifikace nástrojů:
1. Tržní (nepřímé)
- plošné působení na celý bankovní systém
- potenciálně méně účinné (pro MP)
2. Administrativní (přímé)
- často selektivní dopad
- omezují podnikatelskou samostatnost bank
- jsou obvykle účinnější než nepřímé nástroje

4. Nástroje CB
Klasifikace nástrojů
Nepřímé:
a) diskontní nástroje
b) operace na volném trhu
c) kurzové intervence
Přímé:
a) pravidla likvidity
b) limity úvěrů
c) limity úrokových sazeb
d) povinné vklady
Přímé i nepřímé:
a) PMR (nepřímé, pokud jednotné pro všechny banky)
b) doporučení, výzvy a dohody

4. Nástroje CB
1. Diskontní nástroje - 3 druhy úvěrů:
A. Diskontní úvěr = úvěr, který KB získávají v urč. limitu v zásadě
automaticky a obvykle se proti němu nevyžaduje zástava CP
(„otevřené diskontní okénko“)
3 podoby:
- běžné diskontní úvěry = pro překlenutí kr. výkyvů likvidity
- sezónní = pro překlenutí sezónních výkyvů (npř. pro banky
poskytující úvěry v zemědělství)
- nouzové = pomoc bankám s dlouhodobějšími problémy s
likviditou (charakter úvěrů od věřitele poslední instantce)
- úročeny diskontní sazbou = obvykle nejnižší sazba v ekonomice

4. Nástroje CB
dopad na B
- zvýšení diskontní sazby by mělo vést ke snížení měnové báze
- nejistá reakce bank, neboť rozdělení B na vypůjčenou a
nevypůjčenou
Problematické účinky na B
- diskontní sazba se často mění jen mírně a v delších časových
obdobích - poté působí spíše jako signál k vyjádření záměrů MP
(cheap talk?)
- ČNB přestala poskytovat diskontní úvěry, přesto vyhlašuje
diskontní sazbu (pro jiné účely)

4. Nástroje CB
B. Reeskontní úvěr = úvěr poskytnutý CB formou odkupu
směnek od bank
Klientu ---eskont--- KB ---reeskont----CB
- CB odkupuje jen prvotřídní krátkodobé (cca 3M) směnky
- úvěr je splatný 7 dní před splatností směnky a je úročen tzv.
reeskontní sazbou
- od r.1997 ČNB zrušila reeskontní úvěr
C. Lombardní úvěr = poskytnutý CB proti zástavě směnek a
dalších CP
- poskytován bankám s výraznějšími problémy s likviditou
(nouzový úvěr)
- úročen tzv. lombardní sazbou - často značně vysoká
- výše úvěru nižší než hodnota zastavených CP (npř. 70)

4. Nástroje CB
Limity úvěrů
- Reeskontní a lombardní úvěr - má přirozené limity (dány
množstvím dostupných CP)
- Diskontní úvěr - nemá přirozené limity
a) CB předepíše každé bance maximální objem
b) limity se stanoví změnou oproti minulosti
c) limity se stanovují podílem na kapitálu banky (nejčastěji)
Struktura úrokových sazeb
- diskontní sazba
- reeskontní sazba
- mezibankovní sazby - LIBOR, PRIBOR, …
- PRIME rate = nabízené nejlepším klientům banky
- tržní úrokové sazby = týkají se ostatních klientů
Lombardní sazba - zpravidla vyšší než reeskontní sazba, může i
vyšší než tržní úrokové sazby

4. Nástroje CB
2. Operace na volném trhu (OMO) = nákupy a prodeje SCP příp.
vlastních CP (poukázky ČNB) mezi CB a KB s cílem ovlivnit B
nebo kr. IR.
Nejpoužívanější nástroj:
- jednoduchost
- nízké náklady
- operativnost
- B lze přesně ovlivňovat (v minimálním rozsahu + lze předem
kvantifikovat dopad) a to oběma směry
----- „nevypůjčená“ část B
Členění: a) aktivní - s cílem změnit B/ kr. IR
b) vynucené - s cílem kompenzovat npř. vliv devizových
intervencí na B („sterilizace“ dev. intervencí)

4. Nástroje CB
1. CB reguluje B ---- potom stanovuje pouze objem CP (ne úrok)
protistranou bývají KB, proto:
- nákup CP centr. bankou od KB ----- B U and A_CP U, kr.IR D
- prodej CP ----- B D and A_CP D, kr.IR U
2. CB reguluje kr. IR ----- CB stanoví úrok (v podobě tzv. repo
sazby), ale potom nemusí realizovat zamýšlený objem transakcí
a nemá tedy pod dokonalou kontrolou B.
Způsoby provádění OMO
1. běžné/ prosté OMO = běžný nákup/prodej ----- trvalý dopad na B
2. REPO operace
a) prosté REPO = prodej a pozdější nákup CP
----- dočasné snížení B
b) reverzní REPO = nákup a pozdější prodej CP
----- dočasný růst B

4. Nástroje CB
REPO nejčastěji prováděno aukcí (KB znají své nabídky) nebo
tendrů (neznají) (compare open and sealed bid auctions)
a) úroková aukce/tendr - banky nabízejí objem i IR
------CB má B pod dokonalou kontrolou
b) objemová aukce/tendr - CB fixuje REPO sazbu a banky nabízejí
jen objem obchodů
---- CB má pod dokonalou kontrolou úrok
(tím ovlivňuje kr. IR)
---- CB nemá pod dokonalou kontrolou B
(banky mohou požadovat nižší objem obchodů)
Omezení OMO
1. monetizace státního dluhu
2. změny úrokových sazeb (při regulaci B)
3. objem použitelných CP

4. Nástroje CB
3. Kursové intervence: provádějí se ve vztahu k domácím KB
- cíl: regulace MK
- neprovádějí se za účelem změny B/kr. IR, ale mohou B/kr. IR
ovlivnit
Členění:
a) přímé = prodej/nákup domácí měny za měnu zahraniční
- proti zhodnocení: nákup zahr. měny od dom.KB---rezervy KB
U---- B U, příp. IR D (růst nabídky dom. měny dom. měna se
začne znehodnocovat)
→
- proti znehodnocení: prodej zahr. měny ---- B D, příp. IR U
b) nepřímé = změna diskontní sazby ----- příliv/odliv kapitálu
Sterilizace dopadů (vynucené OMO):
- CB nakupuje zahr. měny (B U) ----- současně CB prodává CP
za domácí měnu (B D)
- prodej zahr. měny (B D) ----- nákup CP (B U)

4. Nástroje CB
4. PMR = povinně vytvářené vklady u CB
- požadovaná výše = 2% z primárních vkladů (vklady NBS)
- skutečná výše = průměrný stav na účtu PMR za určité období
(npř. 14 dnů)
a) požadovaný stav < skutečný stav ----- KB drží dobrovolné rezervy
b) požadovaný stav > skutečný stav ----- CB poskytne “nouzový
úvěr” se sankční úrokovou sazbou
PMR nemají přímý dopad na B/kr. IR, ale mají vliv na peněžní
multiplikátor ( PMR U ---- m D)

4. Nástroje CB
5. Pravidla likvidity = stanovení závazné struktury A a P
6. Limity úvěrů = velmi účinné - působí přímo na zprostředkující
kriterium (střednědobé, např. M1, M2)
Možnosti stanovení:
a) absolutní výše nových úvěrů
b) přírůstek úvěrů proti minulosti
c) poměr úvěrů ke kapitálu banky
7. Limity úrokových sazeb
- stanovení max. sazeb z úvěrů
- stanovení max. nebo min. sazeb z vkladů
------ stabilizace kr. IR
------ nepřímý vliv na B

4. Nástroje CB + současný vývoj CB
8. Povinné vklady (u CB)
- některým subjektům (státní instituce) je předepsáno ukládání
svých prostředků jen u CB
- cíl= odčerpat likvidní prostředky z oběhu
9. Doporučení, výzvy a dohody
- vysoká účinnost - banky si „nedovolí nerespektovat“ přání CB
Současný vývoj = posilování samostatnosti CB

5. Regulace a dohled
Důvody regulace:
a) makroekonomické - provádění MP
b) mikroekonomické - efektivnost, bezpečnost a důvěryhodnost
bankovního systému
Vždy se účastní 3 skupiny subjektů:
1. regulátor a dohlížející subjekt/supervizor (CB+příp. další subjekty)
2. regulovaný a dohlížený subjekt (KB)
3. externí auditor - prověřuje pravdivost, správnost a úplnost
bankovních výkazů
4 základní součásti:
1. vstup do bankovního odvětví
2. základní povinnosti (pravidla činnosti) bank
3. povinné pojištění vkladů
4. věřitel poslední instance

5. Regulace a dohled
Základní povinnosti (pravidla činnosti) bank:
1. Kapitálová přiměřenost (CAR)
2. Přiměřenost likvidity
3. Úvěrová angažovanost (= stanovení únosné koncentrace úvěrů
vůči jednomu klientovi)
4. Poskytování informací
5. PMR
6. Pravidla ochrany před nelegálními praktikami (insider trading,
praní špinavých peněz, …)

5. Regulace a dohled
Kapitálová přiměřenost (CAR, Cooke-Ratio)
Kapitál je nejvhodnější zdroj ochrany před nesolventností banky
(buffer = nárazník před ztrátami)
CAR = kapitál/(RVA+EPP+KTR) > 8%
RVA…. rizikově vážená aktiva
EPP… úvěrové ekvivalenty podrozvahových položek
KTR… krytí tržního rizika

5. Regulace a dohled
a) kapitál - 3 části:
1. vlastní kapitál (core)
- základní kapitál
- ážiový fond
- zákonný rezervní fond
- nerozdělený zisk
2. dodatkový kapitál (supplementary)
- všeobecné rezervy
- podřízený termínový dluh (splatnost > 5 let)
3. kr. podřízený dluh (při bankrotu banky uspokojen jako poslední)
b) RVA
W_i … váhy
RVA=
∑ AW
i i

5. Regulace a dohled
c) EPP - podrozvahové položky se přepočítají stanovenými
koeficienty na úvěrové ekvivalenty a násobí příslušnou vahou
rizikovosti
d) KTR - ex. poměrně složité modely stanovení požadavků na krytí
tržního rizika (finanční deriváty a další položky reagující na
změny tržních úrokových sazeb)
Možnosti ovlivnění CAR:
1. zvýšením kapitálu
2. změna struktury A (směrem k méně rizikovým aktivům)
3. změna struktury podrozvahových položek

5. Regulace a dohled
Povinné pojištění vkladů
- korunové i devizové
- 90%, max vyplaceno 25 tisíc Euro
- ochrana drobných vkladatelů - podstatné
- zabránit „bank runs“ - spíše mezibankovní vklady (lepší info, běží
dříve), řešeno věřitelem poslední instance
Problém: asym. informace
Asymmetrické informace:
1. Morální hazard:
- vkladatelé se nesnaží
- banky se nebojí poklesu důvěry vkladatelů----- riskují
2. Adverse selection (=nepříznivý výběr)
- vstup rizikových subjektů (hit and run banks) - malá
pravděpodobnost úspěchu, ale vysoký zisk při úspěchu