Laboratoř ekologie kraji

Laboratoř ekologie krajiny FLE ČZU Praha – Kostelec nad Černými lesy 20 roční úhrn srážek činil 1 130,6 mm (na stanici Klíny), nejnižší 386,1 mm (na stanici Doksany). Maximální denní srážka byla naměřena dne 8. července na stanici Boleboř (50,2 mm). V Karlovarském kraji činil v roce 2004 roční průměr srážek 856,6 mm. Uvedený úhrn znamená 118,1 % dlouhodobého normálu, rok byl tedy srážkově nadnormální. Z plošného pohledu v Karlovarském kraji byly nejnižší srážky v nižších polohách mezi 600–800 mm. Vyšší nadnormální roční úhrny (800–1 400 mm), se objevily pouze v Krušných horách a ve Slavkovském lese. II.1.2 Imisní situace v regionu. Z dlouhodobého hlediska se kvalita ovzduší v regionu výrazně zlepšila, zejména díky odsíření elektráren. (viz Zpráva o zónách a aglomeracích ČR.) Klesající trend byl však v posledních letech přerušen. Vlivem rostoucího objemu dopravy se zvyšují emise oxidů dusíku a dalších exhalátů z výfukových plynů. Nezanedbatelným faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší jsou i domácí topeniště spalující tuhá paliva. Malé stacionární zdroje se v budoucnu pravděpodobně stanou ještě významnějším faktorem, ovlivňujícím kvalitu ovzduší, fosilní paliva totiž nahradí finančně nákladnější elektřinu a zemní plyn. emise Významnými zdroji emisí v kraji jsou elektrárny, teplárny, povrchové doly a chemický průmysl. Mezi největší znečišťovatele patří ČEZ, a. s. – Elektrárny Prunéřov 1 a 2, ČEZ, a. s. – Elektrárna Počerady, ČEZ, a. s. – Elektrárna Tušimice 2, Glanzstoff Lovosice, Chemopetrol, a. s. Litvínov, ČEZ, a. s. – Elektrárna Ledvice, United Energy, a. s. – Teplárna Komořany, Teplárna Ústí n. L. v Trmicích a Spolchemie Ústí n. L. – LOVOCHEMIE, a. s., Lovosice – Česká rafinérská, a. s. Mezi nejvýznamnější bodové zdroje znečišťování ovzduší v Karlovarském kraji patří Sokolovská uhelná, a. s. – zpracovatelská část Vřesová, ČEZ, a. s. – Elektrárna Tisová, Ostrovská teplárenská, a. s. – teplárna, RSM CHEMACRYL, a. s., Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k. s. a AVIRUNION, a. s. V níže publikované tabulce je uveden podíl jednotlivých krajů na celkovém HDP a na celkových emisích. Zejména v Ústeckém kraji je viditelná ohromná emisní zatíženost oblasti, je zde emitováno přes 30% oxidů siřičitého z celkového množství emisí SO 2 v republice. Množství emisí oxidů dusíku je rovněž velmi vysoké. V Karlovarském kraji jsou, ve srovnání s celorepublikovým průměrem, hodnoty emisních ukazatelů výrazně nižší (kromě ukazatele SO 2 ). Tabulka: Podíl krajů na celkovém HDP a na celkových emisích (v %, 2004) Kraj HDP Tuhé látky SO 2 NO X CO VOC NH 3 Praha 25,7 3,1 1,1 5,8 6,0 7,1 3,5 Středočeský 9,0 14,4 11,6 12,2 11,4 14,1 11,7 Liberecký 3,5 3,9 2,0 2,5 3,4 4,0 1,3 Ústecký 6.4 8,7 31,5 22,7 6,6 8,6 5,3 Karlovarský 2,4 3,3 7,0 3,9 2,0 2,9 2,4 Plzeňský 4,9 7,8 5,2 4,9 5,3 6,2 9,3 Jihočeský 5,5 9,6 5,1 5,6 6,2 7,3 14,1 Pardubický 4,1 6,0 9,4 7,2 4,5 5,6 7,5 Královéhradecký 4,6 5,9 3,8 4,0 5,0 6,2 8,0 Olomoucký 4,8 6,0 2,9 4,9 4,8 6,3 5,4 Moravskoslezský 10,3 13,7 13,0 12,0 29,8 10,6 5,7 Jihomoravský 10,3 6,3 1,9 6,6 6,7 10,0 14,4 Vysočina 3,9 7,0 2,0 4,0 4,6 5,8 9,4 Zlínský 4,6 4,4 3,5 3,7 3,5 5,5 5,0 ____________________________________________________________________________________ Dokumentace dle přílohy č. 9 zák. 100/2001 Sb. Vyhodnocení vlivu ROP NUTS II na životní prostředí

Laboratoř ekologie krajiny FLE ČZU Praha – Kostelec nad Černými lesy 21 Zdroj: ČHMÚ-REZZO 1-4, ČSÚ Poloha nejvýznamnější zdrojů znečištění ovzduší v regionu NUTS II - Severozápad: V souladu se Státní politikou ŽP (v oblasti snižování celkové výměry území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší) je v regionu realizováno bezpočet investičních akcí, které mají za cíl snižování emisí zejména velkých zdrojů znečišťování ovzduší. imise Imisní situace je příznivá pouze na území Karlovarského kraje. Na Ústecku došlo k mírnému nárůstu imisního znečištění ovzduší. Již byl zpracován program zlepšování kvality ovzduší v souladu s § 7 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší. Městské úřady Lovosice, Litvínov, Chomutov a Jirkov mají tento dokument pro svá území ve fázi rozpracování. Kvalitu ovzduší krajů v intravilánech měst a obcí v současné době nejvíce ovlivňuje zejména doprava a domácí topeniště vybavená spalovacím zařízením na tuhá paliva. Oba tyto faktory mohou mít negativní dopad i v rámci budoucího vývoje regionu, čemuž je potřeba cíleně předcházet zejména včasným dobudováním páteřních komunikací a systematickou podporou využití ekologických zdrojů energie nejen v rámci průmyslových provozů, ale i jednotlivými obyvateli regionu. II. 2 Voda Zásobování vodou v regionu je na velice dobré úrovni, podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejný vodovod dosahuje 91 % v Ústeckém kraji a 97,8 % v kraji Karlovarském. Na kanalizační síť je v celém regionu napojeno 83,8 % obyvatel. Na území regionu NUTS II Severozápad je velké množství zdrojů přírodních minerálních vod a léčivých zdrojů. Jedná se o nejrozsáhlejší lázeňskou oblast. II.2.1 Povrchové vody ____________________________________________________________________________________ Dokumentace dle přílohy č. 9 zák. 100/2001 Sb. Vyhodnocení vlivu ROP NUTS II na životní prostředí