SEA - Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad

nuts2severozapad.cz

SEA - Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad

Laboratoř ekologie krajiny FLE ČZU Praha – Kostelec nad Černými lesy

22

Z hlediska sledování stavu a kvality povrchových vod bylo stanoveno 36 profilů na řekách

Labe, Ohře, Bílina, Ploučnice, Mandava, Kamenice, Chomutovka, Liboc, Teplický potok, Blšanka,

Křinice, Černá voda, Divoká Bystřice, Flájský potok, Mohelský potok, Moldavský potok, Polava,

Rybný potok a Vilémovský potok na území Ústeckého kraje.

V Karlovarském kraji bylo sledováno 25 profilů na řekách Ohře, Teplá, Svatava,

Rolava, Reslava, Odrava, Bystřice, Černá, Černá voda, Bílý Halštrov, Mohelnice, Rokytnice,

Chodovský potok a Lužní potok.

Kvalita povrchových vod není příliš uspokojivá. Zejména v Ústeckém kraji (Bílina na

úseku Chánov–Ústí nad Labem a profily Mandava–Varnsdorf a Liboc–Libočany) byly pro

chemické, fyzikální a mikrobiologické ukazatele stanoveny IV. a V. třídy znečištění vodních toků.

V Karlovarském kraji byl nejvíce znečištěn profil Chodovský potok–Dvory. Na druhé straně,

nejméně zatíženými toky byly Kamenice v Hřensku, Ohře v Kadani, Radovesicích a Černčicích a

Polava.

IIC.2.2 Podzemní vody

V rámci Ústeckého kraje je hodnoceno 8 vrtů a 7 pramenů pozorovací sítě. Ve státní síti

jakosti podzemních vod byly v Karlovarském kraji v roce 2004 sledovány 3 objekty podzemních

vod. Kvalita podzemních vod je vcelku uspokojivá.

zásobování pitnou vodou

Ochrana kvality vodních zdrojů je jednou ze základních priorit Státní politiky životního

prostředí. V roce 2002 bylo pitnou vodou zásobováno více než 89,8 % obyvatel a na kanalizaci

napojeno 77,4 % obyvatel. Počet obyvatel zásobovaných kvalitní pitnou vodou v Karlovarském

kraji se pohybuje kolem 98 % (rok 2004). Přibližně 91 % obyvatel Karlovarského kraje bydlí

v domech napojených na veřejnou kanalizaci. V kraji Ústeckém je zásobování pitnou vodou

z veřejných vodovodů na obdobně úrovni, celkem 96 % obyvatel je pitnou vodou zásobeno.

V případě napojení domácností na veřejnou kanalizaci se však jedná pouze o 76 % obyvatel

kraje, což je méně než představuje celorepublikový průměr z roku 2002.

Technický stav některých potrubních sítí zejména v historických centrech měst je na

hranici své životnosti nebo již za ní. Viz stáří potrubí z let 1890 – 1900. U malých obecních nebo

účelových vodovodů (původně v majetku statků nebo družstev) je špatný technický stav celého

vodovodu způsoben obvykle zanedbanou údržbou nebo nevhodně použitým materiálem.

Podobně také technický stav, účinnost nebo kapacita některých velkých ČOV neodpovídají

potřebám a bude nutné je rekonstruovat nebo intenzifikovat. Mezi hlavní problémy patří zejména

nutnost rekonstrukce kanalizace v centrálních částech měst, kde je kanalizace nejstarší a také

nejvíce opotřebovaná.

____________________________________________________________________________________

Dokumentace dle přílohy č. 9 zák. 100/2001 Sb. Vyhodnocení vlivu ROP NUTS II na životní prostředí

More magazines by this user
Similar magazines