Příloha k tiskové zprávě - Zlínský kraj

kr.zlinsky.cz

Příloha k tiskové zprávě - Zlínský kraj

Chelčického 4, 702 00 Ostrava, Česká republika, tel., fax: +420 596 114 440, tel.: 596 114 469

e-mail: rimmel@rceia.cz, http://www.rceia.cz

Název zakázky : Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava

Číslo zakázky : 26014

Objednatel : Olomoucký kraj

OZNÁMENÍ

o hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí

(podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.)

Regionální operační program pro NUTS II Střední

Morava

Zpracovali:

Ing. Jitka Fidlerová

Mgr. Marek Banaš

Zkontroloval a schválil:

Ing. Vladimír Rimmel

jednatel společnosti

osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93, vydáno dne 3.6.1993

Ostrava, květen 2006 Výtisk č.


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

OBSAH:

SEZNAM ZKRATEK: ............................................................................................................................................. 3

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ............................................................................................................. 4

B. ÚDAJE O KONCEPCI........................................................................................................................... 4

1. NÁZEV ....................................................................................................................................................... 4

2. OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ (OSNOVA)............................................................................................................... 4

3. CHARAKTER .............................................................................................................................................. 5

4. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ .............................................................................................................. 5

5. ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY) ŘEŠENÍ....................................................................................... 5

6. HLAVNÍ CÍLE.............................................................................................................................................. 6

7. PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ............................................................................................. 12

8. VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S

JINÝMI ZÁMĚRY ....................................................................................................................................... 12

9. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ ................................................................................................... 13

10. NÁVRHOVÉ OBDOBÍ................................................................................................................................. 14

11. ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ............................................................................................................................ 14

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................................................................................................ 14

1. VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................................ 14

2. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY... 14

3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................. 17

4. STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ......................................................... 24

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................................................................................... 36

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ......................................................................................................................... 36

1. VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY....................................... 36

2. MAPOVÁ DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ KONCEPCE ............... 36

3. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ

ZDRAVÍ .................................................................................................................................................... 37

2


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Seznam zkratek:

BAT

BSK 5

CO

CO

ČOV

ČR

EO

EU

EVL

EVVO

CHKO

CHOPAV

CHSK Cr

MŽP ČR

NEHAP

NH 3

NH 4

+

NO 2

NO 3-

NO X

NPP

NPR

NRP

NSRR

O 3

OP

OZE

PAU

P celk

PM 10

PP

PR

ROP, ROP SM

SEA

SO 2

TZL

ÚSES

VOC

nejlepší dostupná technika

biologická spotřeba kyslíku

kysličník uhelnatý

oxid uhelnatý

čistička odpadních vod

Česká republika

ekvivalentní obyvatel

Evropská unie

evropsky významná lokalita

environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

chráněná krajinná oblast

chráněná oblast přirozené akumulace vod

chemická spotřeba kyslíku

Ministerstvo životního prostředí

Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky

amoniak

amoniak

oxid dusičitý

dusičnanový dusík

oxidy dusíku

národní přírodní památka

národní přírodní rezervace

Národní rozvojový plán

Národní strategický rozvojový rámec

ozon

operační program

obnovitelné zdroje energie

polyaromatické uhlovodíky

celkový fosfor

suspendované částice

přírodní památka

přírodní rezervace

Regionální operační program NUTS II Střední Morava

posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví

oxid siřičitý

tuhé znečišťující látky

územní systém ekologické stability

těkavé organické látky

3


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

A. Údaje o předkladateli

Olomoucký kraj

60609460

Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc

Ing. Pavel Horák – 1. náměstek hejtmana

Jeremenkova 40a, 779 11Olomouc

Kontaktní osoba: JUDr. Zdeňka Šrámková

Tel.: 585 508 656, e-mail: z.sramkova@kr-olomoucky.cz

Zlínský kraj

IČ: 70891320

tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín

p. Libor Lukáš – hejtman

B. Údaje o koncepci

1. Název

Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava

2. Obsahové zaměření (osnova)

Vymezení obsahu ROP SM bude vycházet z Národního rozvojového plánu, relevantních

strategií regionálního rozvoje v daném území.

Za obsah ROP SM ponese hlavní odpovědnost odpovídající region soudržnosti.

Struktura ROP SM je následující:

1. Situační analýza silných a slabých stránek území regionu soudržnosti NUTS II Střední

Morava a popis zvolené strategie,

2. Návrh priorit ROP, jejich struktury (hlavních oblastí podpory) a indikativního finančního

rámce,

3. Indikativní seznam velkých projektů,

4. Návrhy témat k řešení formou globálních grantů,

5. Návrh implementace,

6. Návrh priorit a jejich struktury včetně finančního rámce (v návaznosti na NSRR)

7. ROP pro Region soudržnosti NUTS II Střední Morava

4


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Zpracovávaný ROP SM je strukturován do čtyř priorit:

1. Doprava

2. Integrovaný rozvoj a obnova regionu

3. Cestovní ruch

4. Technická pomoc

3. Charakter

Regionální operační program bude zahrnovat aktivity, které jsou v působnosti zejména krajů a

obcí a které mohou významnou měrou přispět k rozvoji regionů.

Vymezení obsahu ROP SM bude vycházet z Národního rozvojového plánu, relevantních

strategií regionálního rozvoje v daném území a bude komplementární vůči ostatním

operačním programům.

Východiskem pro formulování tématického zaměření ROP Střední Morava jsou na jedné

straně návrhy nařízení Evropské komise k budoucí politice soudržnosti, Strategické obecné

zásady Společenství a na ně navazující Národní rozvojový plán a Národní strategický

referenční rámec (nejsou zatím dokončeny), na druhé straně programy rozvoje krajů v daném

území a další koncepční dokumenty, přijaté na regionální a místní úrovni.

4. Zdůvodnění potřeby pořízení

ROP SM je zpracováván na základě povinnosti vyplývající ze zpracovávaného Národního

rozvojového plánu pro programové období 2007 – 2013.

Hlavním cílem zpracování ROP je navrhnout promyšlený soubor aktivit zaměřený na podporu

ekonomického a sociálního rozvoje regionů v rámci možností využití strukturálních fondů

EU. Regionální operační program je dokument, který stanovuje strategii rozvoje regionu pro

období let 2007-13, jejíž realizace bude podpořena z Evropského fondu pro regionální rozvoj

a je zaměřen na základě principu subsidiarity na podporu ekonomického rozvoje regionu

v oblastech ve kterých jsou zákonem o krajích (zákon č. 129/2000 Sb.) a zákonem o podpoře

regionálního rozvoje (zákon č. 248/2000 Sb.) svěřeny krajům kompetence.

5. Základní principy a postupy (etapy) řešení

Zpracování ROP SM probíhá v těchto krocích :

1. Situační analýza silných a slabých stránek území regionu soudržnosti NUTS II Střední

Morava a popis zvolené strategie 30. 6. 2005

2. Návrh priorit ROP, jejich struktury (hlavních oblastí podpory) a indikativního finančního

rámce

31. 7. 2005

3. Indikativní seznam velkých projektů 31. 7. 2005

5


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

4. Návrhy témat k řešení formou globálních grantů 30. 9. 2005

5. Návrh implementace 30. 10. 2005

6. Návrh priorit a jejich struktury včetně finančního rámce (v návaznosti na NSRR)

30. 11. 2005

7. ROP pro Region soudržnosti NUTS II Střední Morava 31. 1. 2006

6. Hlavní cíle

V Regionálním operačním programu je popsána Rozvojová strategie, která se řídí třemi

principy:

a) integrovaný přístup k rozvoji území;

b) zaměření podpory na oblasti s dostatečnou absorpční kapacitou;

c) důraz na podporu projektů krajů nebo projektů, které patří mezi krajské priority.

V rámci ROP SM je navíc stanoven globální cíl a specifické cíle rozvoje strategie Střední

Moravy.

„Globálním cílem rozvoje regionu Střední Moravy je podstatné zvýšení

konkurenceschopnosti jeho ekonomiky, trvalé zlepšování životní úrovně jeho obyvatelstva a

zvyšování prosperity. ROP přispěje jednak k výraznému zrychlení ekonomického rozvoje

metropolitních oblastí tvořící rozvojové póly regionu a jednak ke stabilizaci venkovského

prostoru a to zejména prostřednictvím posílení rozvoje vnitřního potenciálu regionu a posílení

vazeb mezi centry zaměstnanosti a jejich venkovským zázemím.“

Globálního cíle ROP SM bude dosaženo prostřednictvím tří specifických cílů, které jsou

jádrem této rozvojové strategie. Specifické cíle ROP SM jsou:

1. Zlepšení dostupnosti a vzájemného propojení městských center a jejich zázemí a posílení

role veřejné dopravy s cílem snížit riziko dopravních kongescí v městských centrech a

umožnit obyvatelům v zázemí měst dojížďku do hospodářských center.

2. Zvýšení atraktivity měst s cílem posílit dynamiku ekonomického rozvoje regionu a

podpoření venkovského zázemí s cílem zvýšení kvality života. Součástí tohoto cíle je i

posílení sektoru malých firem jako stabilizátoru místní ekonomiky.

3. Zvýšení atraktivity regionu v oblasti cestovního ruchu, který může být s ohledem na

historické, kulturní a přírodní atraktivity regionu významným zdrojem příjmů a může

napomoci revitalizaci měst a obcí.

V rámci ROP SM jsou navrženy čtyři priority a 11 specifických cílů:

PRIORITA 1 DOPRAVA

1. Zajistit obnovu a modernizaci regionálních silnic s ohledem na vzájemné propojení

hospodářských center a napojení významných periferních oblastí na tato centra. Zároveň

klást důraz na snižování dopravní zátěže na obyvatelstvo a ekosystémy.

2. Zajistit rozvoj veřejné dopravy formou spolupráce a integrace jejích jednotlivých druhů a

zabránit tak dalšímu zatěžování městských center individuální automobilovou dopravou,

6


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

umožnit obyvatelům venkovských regionů dojíždění do hospodářských center a

zpřístupnit periferní turistické oblasti pro návštěvníky.

3. Podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury pro bezmotorovou dopravu vhodné ke

každodennímu užívání s ohledem na zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu a

snížení dopravního zatížení území.

PRIORITA 2 INTEGROVANÝ ROZVOJ A OBNOVA REGIONU

4. Podpořit revitalizaci městských částí a nevyužívaných nebo nedostatečně efektivně

využívaných areálů a zajistit vyšší kvalitu veřejných služeb za účelem jejich otevření či

navrácení přirozených funkcí a zlepšení kvality života ve městech.

5. Podpořit rozvoj venkovských oblastí integrovanými aktivitami vedoucími ke zvýšení

kvality života.

6. Zvýšit konkurenceschopnost malých firem v regionu.

PRIORITA 3 CESTOVNÍ RUCH

7. Zvýšit atraktivitu území rozšiřováním a zkvalitňováním infrastruktury pro cestovní ruch.

8. Zlepšit vybavení regionu službami cestovního ruchu zvyšováním jejich kvality, jejich

rozšiřováním a vznikem nových služeb

9. Zefektivnit systém řízení a propagace turistických destinací a tvorby a propagace

turistických produktů

PRIORITA 4 TECHNICKÁ POMOC

10. Zajistit úspěšný průběh realizace a dostatečnou kapacitu a kvalitu implementačních

struktur programu.

11. Zajistit dostatečnou absorpční kapacitu příjemců podpory.

V rámci jednotlivých priorit jsou dále navrženy hlavní oblasti podpory.

PRIORITA 1 DOPRAVA

1.1 Regionální dopravní infrastruktura

• zpracování projektové dokumentace a provedení dalších příprav nezbytných pro zahájení

výstavby a úprav regionální silniční sítě;

• rekonstrukce a modernizace souvislých úseků regionálních silnic (zajištění dostupnosti

center a napojení hlavních silničních tahů);

• odstraňování nebezpečných míst na regionálních silnicích (např. nepřehledné železniční

přejezdy);

• úprava frekventovaných regionálních silnic v blízkosti sídel s vazbou na zkvalitňování

životního prostředí obyvatel (např. obchvaty sídel, protihlukové stěny, protiprašná

opatření, apod.);

• realizace opatření snižujících dopady provozu na regionálních silnicích na ekosystémy

(např. mimoúrovňová křížení biokoridorů s komunikacemi);

7


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

• zlepšení napojení rozvojových průmyslových areálů a objektů na regionální silniční síť

prostřednictvím výstavby nebo rekonstrukce místních komunikací;

• zavádění moderních technologií na silniční síti (např. telematika);

• modernizace a rekonstrukce regionálních letišť (budov i ploch) a nákup technických

zařízení a dalšího vybavení pro regionální letiště.

1.2 Veřejná doprava

• realizace projektových a přípravných prací nezbytných k zavedení integrovaného systému

veřejné dopravy;

• budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy;

• rekonstrukce nevyhovujících a výstavba nových zastávek veřejné dopravy;

• zavádění moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě;

• bezbariérové úpravy zastávek a souvisejícího vybavení a přístupových cest.

1.3 Bezmotorová doprava

• zpracování projektů a provedení dalších příprav nezbytných pro zahájení výstavby stezek

pro bezmotorovou dopravu;

• výstavba regionálně významných cyklistických stezek;

• realizace opatření pro zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy;

• realizace opatření pro preferenci cyklistické a další bezmotorové dopravy.

PRIORITA 2 INTEGROVANÝ ROZVOJ A OBNOVA REGIONU

2.1 Rozvoj měst

Fyzické revitalizace budou probíhat v následujících typech území:

• městská jádra, zejména taková, kde v důsledku nedostatečného investování v uplynulém

období došlo k jejich úpadku a neplnění funkcí spojovaných s centrálními územími měst;

• ostatní nedostatečně rozvinuté části měst neplnící dostatečně své funkce;

• areály brownfields, tj. území v současnosti nevyužívaná nebo nedostatečně efektivně

využívaná, mající další rozvojový potenciál při zvolení jiného funkčního využití; často se

jedná o území se zdevastovaným fyzickým prostředím a s ekologickými zátěžemi (např.

bývalé průmyslové, vojenské, dopravní aj. areály). Podporovány budou projekty

nesloužící pro následné průmyslové využití;

• ostatní rozvojová území ve městech.

V rámci oblasti podpory budou podpořeny tyto aktivity v oblasti fyzické revitalizace území:

• projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž;

• přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba

infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací;

• odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží;

• obnova a rekonstrukce stávajících objektů;

• hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně;

8


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

• transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití.

Za účelem zlepšení kvality života bude podpora zaměřena na následující typy infrastruktury

veřejných služeb (buď v rámci komplexních integrovaných projektů, nebo samostatně):

• vzdělávací infrastruktury – především mateřské, základní školy a infrastruktura pro další

vzdělávání;

• infrastruktura pro poskytování sociálních služeb – jak služby pro využití převážně

místními obyvateli, tak zařízení, která využívají venkovského prostoru pro svoji

lokalizaci, nicméně jejich klientela není jen lokální;

• infrastruktura pro poskytování zdravotní péče – menší zařízení pro poskytování především

ambulantní péče převážně místním obyvatelům;

• zařízení pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních a

sportovních zařízení.

V rámci oblasti podpory budou podpořeny v oblasti veřejných služeb tyto aktivity:

• budování infrastruktury;

• modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů;

• transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití,

které odpovídá lépe poptávce;

• pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický

rozvoj;

• zavádění moderních technologií a dalších inovací;

• úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např.

osoby s handicapem).

2.2. Rozvoj venkova

Podpořeny proto budou projekty v oblasti:

• vzdělávací infrastruktury – především mateřské, základní školy a infrastruktura pro další

vzdělávání;

• infrastruktura pro poskytování sociálních služeb – jak služby pro využití převážně

místními obyvateli, tak zařízení, která využívají venkovského prostoru pro svoji

lokalizaci, nicméně jejich klientela není jen lokální;

• infrastruktura pro poskytování zdravotní péče – menší zařízení pro poskytování především

ambulantní péče převážně místním obyvatelům;

• zařízení pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních a

sportovních zařízení.

V rámci oblasti podpory budou podpořeny v oblasti veřejných služeb tyto aktivity:

• budování infrastruktury;

• modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů;

• transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití,

které odpovídá lépe poptávce;

9


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

• pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický

rozvoj;

• zavádění moderních technologií a dalších inovací;

• úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např.

osoby s handicapem).

Další oblastí podpory je fyzická revitalizace center a veřejných prostranství venkovských

sídel, v rámci níž budou podporovány tyto aktivity:

• projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž;

• přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba

infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací;

• odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží;

• obnova a rekonstrukce stávajících objektů;

• hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně;

• transformace neefektivně využívaných ploch na nové využití.

2.3 Podpora podnikání

• nákup technologií, softwaru, patentů, licencí, know-how;

• náklady na vývoj nových služeb a budování databází;

• stavební náklady na rozšíření, rekonstrukci či stavbu nových výrobních prostor;

• poradenské a konzultační služby v souvislosti s realizací rozvojového podnikatelského

plánu;

• podpora spolupráce mezi podnikateli.

PRIORITA 3 CESTOVNÍ RUCH

3.1 Veřejná infrastruktura a služby

• rozvoj a obnova infrastruktury pro specifické formy CR (např. vodáckou v údolí jedné

řeky, hippoturistiku, sjezdové či běžecké lyžování) včetně návazné infrastruktury;

• rozvoj a obnova jiných sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně

návazné infrastruktury;

• vybudování jednotného systému turistických okruhů, naučných stezek a/nebo navigačních

tabulí v turistické destinaci;

• rekonstrukce kulturní památky (např. architektonicky cenného objektu), technické

památky (např. historické dílny nebo továrny) nebo kulturní zajímavosti (např. muzea

nebo skanzenu) se záměrem využití pro cestovní ruch (např. pro historickou expozici nebo

exkluzivní ubytování; s možným pronájmem části objektu podnikatelskému subjektu)

včetně návazné infrastruktury.

- v rámci aktivit lze podpořit také budování návazné infrastruktury CR, především

komunikací vedoucích k objektům CR včetně parkovišť, a zajištění propagace, ale pouze

v návaznosti na výše uvedené aktivity.

3.2 Podnikatelská infrastruktura a služby

10


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

• modernizace nebo rozšíření (zvýšení kapacity) ubytovacího zařízení za účelem zvýšení

ubytovacího standardu včetně případné modernizace nebo rozšíření stravovacích služeb;

• rozšíření ubytovacího zařízení o návazné služby (sportovní zařízení vč. půjčoven

sportovních potřeb, wellness služby, služby v rámci venkovské turistiky včetně hippo-,

agro- a ekoturistiky, služby vázané na kulturní a folklorní tradice, zábavní centra, lázeňské

služby, služby v rámci incentivní turistiky);

• vybudování doplňkové služby nebo více doplňkových služeb (sportovní zařízení

vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, služby v rámci venkovské turistiky

včetně hippo-, agro- a ekoturistiky, služby vázané na kulturní a folklorní tradice, zábavní

centra, lázeňské služby, služby v rámci incentivní turistiky);

• rozvoj a obnova areálu pro sjezdové či běžecké lyžování včetně návazné infrastruktury;

• rekonstrukce a modernizace lázeňského objektu včetně návazné infrastruktury;

• rekonstrukce kulturní památky (např. architektonicky cenného objektu), technické

památky (např. historické dílny nebo továrny) nebo kulturní zajímavosti (např. muzea

nebo skanzenu) se záměrem využití pro cestovní ruch (např. pro historickou expozici nebo

exkluzivní ubytování; s možným pronájmem části objektu podnikatelskému subjektu)

včetně návazné infrastruktury.

- v rámci aktivit lze podpořit také budování návazné infrastruktury CR, především

komunikací vedoucích k objektům CR včetně parkovišť, a zajištění propagace, ale pouze

v návaznosti na výše uvedené aktivity

3.3 Propagace a řízení

• založení řídicí struktury krajských agentur a partnerských sdružení (organizací cestovního

ruchu), jehož se účastní větší počet regionálních subjektů z oblasti cestovního ruchu

z veřejného i privátního sektoru; podmínkou je doba následného působení řídicí struktury

alespoň 5 let po ukončení projektu;

• komplexní a jednotný marketing turistické destinace využívající různých způsobů

komunikace, jehož se účastní větší počet veřejných i privátních subjektů v dané destinaci

formou partnerství;

• vytváření nových regionálních produktů cestovního ruchu;

• propagace nových a stávajících regionálních produktů cestovního ruchu;

• zřízení jednotného informačního systému (infocenter, navigačního, orientačního systému

a elektronického/internetového systému) v turistické destinaci.

PRIORITA 4 TECHNICKÁ POMOC

4.1 Implementace

• zajištění administrace a realizace programu, jak technické (např. informační systém), tak

činnosti implementačních orgánů (např. zasedání Monitorovacího výboru, výběrových

komisí);

• zpracování studií a analýz ve vazbě na realizaci programu (např. evaluace);

• zajištění informovanosti a publicity (např. školení, semináře, workshopy, poradenství

žadatelům);

11


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

• posilování administrativní kapacity řídicího orgánu (event. ZS, KP) ve vazbě na všechny

potřebné činnosti (např. řízení, kontrola, monitoring) a zajištění dostatečných dovedností a

odborné znalosti pro přípravu a řízení projektů.

4.2 Absorpční kapacita

• tvorba a příprava projektů pro předložení do OP financovaných ze SF EU;

• zprostředkování a realizace poradenských a konzultačních služeb potenciálním žadatelům

ze SF EU, např. v oblasti zpracování studií proveditelnosti, podnikatelských plánů, apod.

7. Přehled uvažovaných variant řešení

Regionální operační program (ROP) je zpracován jednovariantně, jednotlivé rozvojové

varianty byly diskutovány v procesu přípravy a zpracování ROP.

8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a

veřejné zdraví s jinými záměry

Regionální operační program má z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví vztah

k následujícím národním a regionálním koncepcím:

Národní úroveň

- Strategické obecné zásady Společenství

- Národní rozvojový plán ČR 2007-2013

- SEA Národní rozvojový plán (2006)

- Národní strategický referenční rámec

- Národní rozvojový plán ČR 2004 - 2006

- SEA pro Národní rozvojový plán ČR 2004 - 2006

- Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004)

- Státní politika životního prostředí (2004)

- Plán odpadového hospodářství ČR (2003)

- Státní surovinová politika (1999)

- Státní energetická politika (2004)

- Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999)

- Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004)

- NEHAP - Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998)

- Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů

energie (2002)

- Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004)

- Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005)

- Dopravní politika ČR (2005)

12


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

- Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004)

- Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004)

- Zdraví 21

Regionální úroveň

- Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje

- Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje

- Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje

- Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje

- SEA Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje

- Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji

- SEA Koncepce politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji

- Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje

- Akční plán EVVO ve Zlínském kraji na léta 2005 – 2006

- Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji

- Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji

Předběžné hodnocení vazeb existujících koncepčních dokumentů na jednotlivé prioritní

oblasti ROP je uvedeno v podkapitole C.4 tohoto oznámení.

Vztah k jiným koncepcím je mj. jedním z úkolů SEA posouzení (SEA dokumentace - kapitola

č. 1 „Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím“). V SEA hodnocení budou tyto

vazby sledovány, na případný nesoulad s jinými koncepčními materiály bude upozorněno a

budou navržena opatření k jejich odstranění.

ROP samotný by měl napomoci zabránit možné kumulaci negativních vlivů jednotlivých

projektů na životní prostředí a veřejné zdraví již na koncepční úrovni.

Přesto, že není pravděpodobné, že by ROP obsahoval aktivity u nichž by mohlo dojít ke

kumulaci vlivů, je úkolem SEA posouzení také upozornění na případné kumulace ať ve

vztahu k jiným koncepcím a navrhovaným projektům či ke stávajícímu stavu.

9. Předpokládaný termín dokončení

Tvorba Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava závisí na procesu tvorby

Národního rozvojového plánu (NRP), Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a

operačních programů (OP) pro období 2007-2013, tzn. na rozvojových dokumentech na

národní úrovni.

NSRR a OP vč. ROP za jednotlivé NUTS II, by měli být formálně předloženy Evropské

komisi v říjnu 2006. Návrh operačních programů se předpokládá na konci prvního čtvrtletí

2006, formální schválení OP je naplánováno na únor 2007.

V současné době nelze přesně určit termín dokončení ROP SM.

13


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

10. Návrhové období

2007 - 2013

11. Způsob schvalování

Regionální operační program NUTS II Střední Morava bude schvalován Regionální radou.

C. Údaje o dotčeném území

1. Vymezení dotčeného území

Regionální operační program je zpracováván pro NUTS II Střední Morava, tedy pro území

Olomouckého a Zlínského kraje. Avšak některé hlavní oblasti podpory svým charakterem

mohou přesahovat vymezené hranice, resp. vzhledem k umístění obou krajů, také hranice

státu. Jedná se především o záměry z priority Doprava.

2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být

koncepcí ovlivněny

Regionální operační program bude více či méně ovlivňovat celé území NUTS II Střední

Morava, tzn. všechny obce nacházející se ve vymezeném území (řazení dle krajů a obcí

s rozšířenou působností):

Olomoucký kraj

- Hranice: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd,

Hrabůvka, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Malhotice, Milenov,

Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát,

Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice

nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky;

- Jeseník: Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Javorník, Kobylá nad Vidnavkou, Skorošice,

Stará Červená Voda, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava, Vlčice, Žulová, Bělá pod

Pradědem, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Ostružná, Písečná,

Supíkovice, Velké Kunětice, Mikulovice, Zlaté Hory;

- Konice: Bohuslavice, Brodek u Konice, Březsko, Budětsko, Dzbel, Hačky, Horní

Štěpánov, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Lipová, Ludmírov, Ochoz, Polomí, Raková u

Konice, Rakůvka, Skřípov, Stražisko, Suchdol, Šubířov;

- Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice,

Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby,

Týn nad Bečvou, Veselíčko;

- Litovel: Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Cholina, Litovel,

Loučka, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Olbramice, Pňovice, Senice na Hané, Senička,

Slavětín, Střeň, Vilémov;

14


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

- Mohelnice: Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany,

Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština, Úsov;

- Olomouc: Hlubočky, Bělkovice-Lašťany, Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice,

Bystrovany, Daskabát, Dolany, Doloplazy, Drahanovice, Dub nad Moravou, Grygov,

Hlušovice, Hněvotín, Horka nad Moravou, Charváty, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-

Břuchotín, Liboš, Loučany, Luběnice, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Náměšť na Hané,

Olomouc, Přáslavice, Příkazy, Samotišky, Skrbeň, Slatinice, Suchonice, Svésedlice,

Štěpánov, Těšetice, Tovéř, Tršice, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd,

Věrovany, Libavá;

- Prostějov: Dobromilice, Doloplazy, Dřevnovice, Hruška, Koválovice-Osíčany, Mořice,

Němčice, nad Hanou, Nezamyslice, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Tištín, Víceměřice,

Vitčice, Vrchoslavice, Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bousín, Brodek u ,

rostějova, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané,

Dětkovice, Dobrochov, Drahany, Hluchov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice,

Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín,

Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Obědkovice, Ohrozim,

Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Prostějov,

Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Skalka, Slatinky,

Smržice, Stařechovice, Stínava, Tvorovice, Určice, Vícov, Vincencov, Vranovice-Kelčice,

Vrbátky, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč;

- Přerov: Kojetín, Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Oplocany, Polkovice,

Stříbrnice, Tovačov, Uhřičice, Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk,

Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní

Moštěnice, Hradčany, Kokory, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipová, Líšná,

Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice,

Přerov, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice, Rokytnice,

Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Sušice, Šišma, Troubky, Tučín, Turovice, Věžky, Vlkoš,

Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice;

- Šternberk: Moravský Beroun, Norberčany, Babice, Domašov nad Bystřicí, Domašov u,

Šternberka, Hlásnice, Hnojice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová, Jívová,

Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice, Mutkov, Řídeč, Strukov, Štarnov, Šternberk,

Žerotín;

- Šumperk: Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov,

Vikantice, Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Bratrušov, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky,

Hraběšice, Hrabišín, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Libina, Loučná nad Desnou, Nový

Malín, Olšany, Oskava, Písařov, Rapotín, Rejchartice, Ruda nad Moravou, Sobotín,

Sudkov, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice, Vikýřovice;

- Uničov: Dlouhá Loučka, Lipinka, Medlov, Nová Hradečná, Paseka, Šumvald, Troubelice,

Újezd, Uničov, Želechovice;

- Zábřeh: Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová,

Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile,

Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh,

Zborov, Zvolen;

15


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Zlínský kraj

- Bystřice pod Hostýnem: Blažíce, Brusné, Bystřice p. Hostýnem, Chomýž, Chvalčov,

Komárno, Loukov, Jelínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov p.

Hostýnem, Vítonice;

- Holešov: Bořenovice, Holešov, Horní Lapač, Janovice, Kostelec u Holešova, Kunovice,

Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Prusinovice, Přílepy,

Roštění, Rymice, Třebětice, Zahnašovice, Žeranovice;

- Kroměříž: Bařice-Velké Těšany, Bezměrov, Břest, Cetechovice, Dřínov, Honěnice,

Hoštice, Hulín, Chropyně, Chvalnov-Lísky, Jarohněvice, Karolín, Koryčany, Kostelany,

Kroměříž, Kunovice, Kvasice, Kyselovice, Litenčice, Lubná, Lutopecny, Morkovice-

Slížany, Nítkovice, Nová Dědina, Pačlavice, Počenice-Tetětice, rasklice, Pravčice, Rataje,

Roštín, Skaštice, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Šelešovice, Troubky-

Zdislavice,Uhřice, Věžky, Vrbka, Záříčí, Zástřizly, Borovice, Zdounky, Zlobice,

Žalkovice;

- Uherské Hradiště: Babice, Bílovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy,

Buchlovice, Částkov, Hluk, Hostějov, Huštěnovice, Jalubí, Janovice, Kněžpole, Kostelany

n. Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Medovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice,

Nedakonice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Podolí,

Polešovice, Popovice, Salaš, Staré Hutě, Staré Město, Stříbrnice, Stupala, Sušice, Svárov,

Toporná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Újezdec, Vážany,

Velehrad, Zlámanec, Zlechov;

- Uherský Brod: Bánov, Bojkovice, Březová, Bystřice pod Koprníkem, Dolní Němčí,

Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Koma, Kopytná, Koprník, Nezdenice,

Nivnice. Pašovice, Pitín, Praktice, Rudice, Slavkov, Starý , Hrozenkov, Strání, Suchá Loz,

Šumice, Uherský brod, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žitková;

- Rožnov pod Radhoštěm: Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva,

Rožnov p. Radhoštěm, Valašská Bystřice, Vidče, Vigantice, Zubří;

- Valašské Meziříčí: Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladruby, Kunovice, Lešná, Loučka,

Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Střítež nad Bečvou, Valašské Meziříčí, Velká Lhota,

Zašová;

- Vsetín: Bystřička, Francova Lhota, Halenkov, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí,

Huslenky, Jablůnka, Janová, Karolínka, Kateřince, Lačnov, Lískovec, Lhota u Vsetína,

Lidečko, Liptál, Lužná, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Pozděchov, Prlov, Pržno,

Ratiboř, Růžka, Seninka, Střelná, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velké

Karlovice, Vsetín, Zděchov;

- Luhačovice: Biskupce, Bohuslavice n. Vláří, Dolní Lhota, Horní Lhota, Lipová,

Ludkovice, Luhačovice, Petrůvka, Podhradí, Pozlovice, Rudimov, Sehradice, Slavičín,

Slopné, Šanov;

- Otrokovice: Bělov, Halenkovice, Komárov, Napajedla, Oldřichovice, Otrokovice,

Pohořelice, Spytihněv, Tlumačov, Žlutava;

- Valašské Klobouky: Brumov-Bylnice, Drnovce, Haluzice, Jestřabí, Křekov, Loučka,

Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Rokytnice, Štítná nad Vláří-Popov, Študlovm

Tichov, Újezd, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice,

Vysoké Pole;

16


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

- Vizovice: Bratřejov, Březová, Dešná, Hrobice, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Neubuz,

Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Ublo, Veselá, Vizovice, Všemina, Zádveřice-

Raková;

- Zlín: Bohuslavice u Zlína, Březnice, Březůvky, Dobrkovice, Doubravy, Držková, Fryšták,

Hostišová, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Lhota, Lípa,

Lukov, Lukoveček, Machová, Mysločovice, Ostrata, Provodiv, Racková, Sazovice,

Šarovy, Tečovice, Velký Ořechov, Vlčková, Zlín.

Některé navrhované hlavní oblasti podpory budou svým charakterem přesahovat hranice

NUTS II Střední Morava, proto lze za dotčené celky považovat také NUTS II

Moravskoslezsko, Jihovýchod a Severovýchod, resp. kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a

Pardubický. Zároveň, vzhledem k umístění NUT II Střední Morava, lze předpokládat možný

přeshraniční vliv také v Polsku a na Slovensku.

3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí

Ovzduší

Emise

Kvalita ovzduší v obou krajích se na základě dlouhodobého sledování emisní bilance a

imisního zatížení území v některých ukazatelích zlepšuje. Snižování emisí v krajích je

důsledkem rekonstrukcí významné části stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, při nichž

jsou v rámci technologií použity způsoby výroby a zpracování, které odpovídají svými

parametry nejlepším dostupným technikám (BAT). Nepříznivá emisní bilance u NO x je

způsobena neustálým nárůstem provozu mobilních zdrojů znečišťování ovzduší a

nedostatečnou kapacitou stávajících silnic v krajích. Ke zlepšení této situace přispěje

plánovaná výstavba sítě dálnic a rychlostních komunikací spolu s výstavbou obchvatů měst. Z

emisní bilance za rok 2003 vyplývá, že v daném roce měly v Olomouckém a Zlínském kraji

největší podíl na produkci tuhých znečišťujících látek (TZL) a SO 2 stacionární zdroje

znečišťování ovzduší. K největším producentům TZL patří malé zdroje znečišťování ovzduší

(lokální topeniště v obytných domech a bytech) a na produkci SO2 se pak nejvíce podílely

velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší. Největším producentem emisí NOx, CO a

těkavých organických látek (VOC) jsou stejně jako v předešlém období mobilní zdroje

znečišťování ovzduší (silniční automobilová doprava). Údaje o NH 3 zohledňují výskyt

průmyslových podniků v obou krajích, což znamená, že nedochází k navyšování NH 3 u

zemědělských zdrojů. Emisní zatížení Olomouckého a Zlínského kraje je značně

nerovnoměrné, vzhledem ke koncentraci průmyslu a osídlení. Největší zdroje znečišťování

ovzduší jsou lokalizovány v jižní části Olomouckého kraje, zejména se jedná o okresy Přerov

a Olomouc a v severní a východní části Zlínského kraje, tj. v okresech Vsetín, Kroměříž a

Zlín.

Dalším výrazným problémem v oblasti znečišťování ovzduší jsou emise pachových látek

z technologií a z chovů hospodářských zvířat a nově také z provozovaných kompostáren

(Tlumačov, Buchlovice). Snižování emisí těchto látek je ekonomicky náročné a mnohdy i

technicky obtížně řešitelné.

Ze srovnání celkových emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku,

oxidu uhelnatého, těkavých organických látek (VOC) a amoniaku mezi Olomouckým a

17


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Zlínským krajem a Českou republikou za rok 2003 vyplývá, že oproti průměru ČR je podíl

obou krajů na celkových emisích ČR podprůměrný. Mezi nejvýznamnější stacionární zdroje

základních znečišťujících látek v regionu NUTS II patří velké teplárny v Přerově, Olomouci,

ve Zlíně, v Otrokovicích, Valašském Meziříčí, ve Vsetíně, Uherském Hradišti, dále pak

kotelny nebo provozy v průmyslových a potravinářských podnicích Cement Hranice a. s.,

Olšanské papírny a. s., Setuza a. s. Olomouc, Precheza a. s. Přerov, Moravský lihovar Kojetín

a. s., Cukrovar Vrbátky a. s., OP Papírna s. r. o., UNEX Uničov a. s., Cukrovar Kojetín; TON

v Bystřici pod Hostýnem a v Holešově; CTZ s. r. o., Uherské Hradiště; ZEVETA a. s.,

Bojkovice; HAMÉ a. s., Babice; LET a. s., Kunovice; DEZA, Valašské Meziříčí; Energoaqua

a. s. Rožnov pod Radhoštěm; Zbrojovka Vsetín a. s.; STV Glass a. s., Valašské Meziříčí;

Slévárna Vsetín s. r. o.; CS Cabot s. r. o., Valašské Meziříčí.

Z hlediska emisí z technologických procesů jsou významné výrobní závody základních

chemických látek situované ve Valašském Meziříčí a Otrokovicích, dále pak výroby

pneumatik v Otrokovicích a Zlíně a v neposlední řadě i výroba barev ve Starém Městě u

Uherského Hradiště.

Na celkových emisí z obou krajů se nejvíce podílí emise z dopravy a rovněž velké stacionární

zdroje znečišťování ovzduší. Z hlediska jednotlivých ukazatelů v letech je zřejmé, že celkové

emise oxidu siřičitého a uhelnatého a čpavku klesají, stagnují emise tuhých látek, oxidu

dusíku a narůstají emise organických látek (pouze Zlínský kraj).

Oproti roku 2002 došlo v regionu k mírnému nárůstu emisí všech sledovaných znečišťujících

látek. Produkce VOC se naopak nepatrně snížila.

Imise

V roce 2003 bylo prováděno měření kvality ovzduší celkem na 12 monitorovacích stanicích v

Olomouckém kraji a na 22 monitorovacích stanicích ve Zlínském kraji. Imisní hodnoty SO 2

lze hodnotit oproti předcházejícím rokům jako klesající. Znečištění ovzduší imisemi oxidu

siřičitého - SO 2 , oxidu dusičitého - NO 2 , oxidu uhelnatého - CO a většiny těžkých kovů z

hlediska ochrany zdraví a ochrany ekosystémů nepředstavuje pro území regionu vážnější

nebezpečí. V NUTS II nadále zůstává stálým problémem překračování limitních hodnot u

suspendovaných částic velikostní frakce PM 10 a u přízemního ozonu. Příčinou tohoto

znečištění je silniční automobilová doprava (mobilní zdroje) ve všech větších městech a

sekundární prašnost. K nejpostiženějším lokalitám z hlediska překračování limitu pro PM 10 a

ozon patří města Přerov, Olomouc, Prostějov a z hlediska ozonu i Jeseník. Ze současných

znalostí lze konstatovat, že k překračování imisních limitů by mohlo docházet v okolí

Valašského Meziříčí (benzen, benzo(a)pyren) a v okolí Kroměříže (Ni).

Z hlediska celkového hodnocení meziroční změny kvality ovzduší NUTS II je situace

stabilizována, neboť nedošlo k výraznějšímu navýšení ani poklesu imisí. Imisní situace v

regionu NUTS II je uspokojivá a k překračování imisních limitů bude docházet pouze při

velmi nepříznivém stavu ovzduší. Jako nejvýznamnější škodlivina v ovzduší regionu se

projevují suspendované částice velikostní frakce PM 10 .

Na většině území regionu dochází k překračování cílového imisního limitu ozonu (O 3 ) pro

ochranu zdraví. Výskyt ozonu je výrazný i v nezasažených krajích, a to vlivem jeho vyššího

přírodního výskytu, migrace znečištění a nebo spolupůsobením oxidu dusíku a některých

organických látek.

18


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Voda

Plošné rozložení srážek v oblasti NUTS II bylo rovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese

Jeseník (739,2 mm) a Vsetín (719 mm), naopak nejméně spadlo v okrese Přerov (521,8 mm) a

Uherské Hradiště (505 mm).

Odtokové poměry

Odtokové poměry byly v posledních letech na řekách této oblasti výrazně proměnlivé. Větší

povodně, které postihly prakticky celé území regionu, nastaly v roce 1997 a 2006. Riziko

povodní stále přetrvává a potřebná preventivní opatření nebyla dosud realizována v plné šíři.

Podzemní vody

Ve státní síti jakosti podzemních vod bylo v roce 2003 sledováno 21 objektů podzemních vod

v kraji Olomouckém a 18 objektů podzemních vod ve Zlínském kraji. Účelem monitoringu je

hodnocení podzemních vod, které slouží pro zásobování pitnou vodou. Kvalita podzemních

vod je vyhovující, pouze některé vzorky nevyhověly normativům v ukazatelích NH 4 + , Cl - , Al

a u 4 vzorků koncentrace NO 3- přesáhly limit pro pitnou vodu.

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Zásoby podzemních vod jsou bohaté a jejich jakost je dobrá, výměra všech CHOPAV činí

téměř 27 % rozlohy regionu NUTS II.

Stav povrchových vod a přehled největších znečišťovatelů

V regionu NUTS II Střední Morava bylo sledováno celkem 28 profilů na řekách hlediska

kvality povrchových vod. Stav povrchových vod v regionu není uspokojivý, protože ve

většině případů byly na základě chemických, fyzikálních i mikrobiologických ukazatelů

stanoveny jako vody silně až velmi silně znečištěné ve IV.-V. třídě.

V Olomouckém kraji bylo sledováno 17 profilů na řekách a potocích. Ve skupině A

chemických a fyzikálních ukazatelů byl nejzatíženějším profilem Valová–Polkovice. Ve IV. a

V. třídě byly nejčastěji hodnoceny biologická spotřeba kyslíku (BSK 5 ), celkový fosfor (P celk )

a chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ). Ve skupině B specifických organických látek na

všech profilech, kde byla měřena suma polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) byly

hodnoty ve III. třídě, ostatní látky byly zařazeny do I. a II. třídy. Ve skupině C kovů a

metaloidů se vyskytovaly všechny hodnoty ukazatelů ve III. třídě, pouze Hg na profilu

Morava–Olomouc byly ve IV. třídě. Ze skupiny D mikrobiologických a biologických

ukazatelů byly na profilu Bečva–Dluhonice enterokoky zařazeny do IV. a chlorofyl do V.

třídy.

Ve Zlínském kraji bylo sledováno 11 profilů na řekách. Ve skupině A chemických a

fyzikálních ukazatelů byly nejčastěji zařazeny ukazatele v V. třídě na profilu Olšava–

Kunovice. Z ukazatelů byly v této skupině nejčastěji ve IV. a V. třídě celkový fosfor a BSK 5 .

Ve skupině B specifických organických látek byly všechny profily, na kterých byly sledovány

PAU ve III. třídě, ostatní organické látky ve třídě I. a II. Zejména veškerý mangan ve skupině

C kovů a metaloidů byl příčinou zařazení 45 % profilů do IV. třídy. Vysoký obsah chlorofylu

byl důvodem zařazení téměř dvou třetin profilů do IV. a V. třídy ve skupině D

mikrobiologických a biologických ukazatelů.

Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické

látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele.

19


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV –

Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda.

Výsledná třída skupiny u každého profilu byla určena podle nejméně příznivého zatřídění

jednotlivých vybraných ukazatelů ve skupině.

Největšími znečišťovateli povrchových vod v regionu NUTS II zůstávají jednotlivá města –

Olomouc, Přerov, Prostějov, Hranice, Šumperk, Jeseník, Vsetín, Valašské Meziříčí, Zlín,

Uherské Hradiště, Kroměříž (výusti z čistíren odpadních vod – ČOV). Z průmyslových

znečišťovatelů povrchových vod jsou to PRECHEZA Přerov, FARMAK Olomouc,

LG.Philips Hranice, Olšanské papírny, Cukrovar Kojetín, Bojkovice; HAMÉ a.s., Babice a v

okrese Vsetín DEZA, Valašské Meziříčí; Energoaqua a. s. Rožnov pod Radhoštěm; STV

Glass a. s., Valašské Meziříčí.

Odpadní vody

Na veřejnou kanalizaci bylo v roce 2003 napojeno 74 % obyvatel, na kanalizaci zakončenou

ČOV bylo napojeno 60,5 % obyvatel NUTS II.

U mnoha ČOV v kraji (zejména u větších měst), které byly v minulosti přetížené nebo jejichž

čistící schopnost byla nedostatečná, byly v roce 2003 dokončeny rekonstrukce a intenzifikace

(Olomouc – I. a II. etapa, Zábřeh, Litovel, Mikulovice, Vsetín a Kroměříž), což se významně

projevilo snížením množství vypouštěného znečištění do vodních toků.

Podíl vypouštěných odpadních vod a čištěných odpadních vod vztažený k celkové produkci

ČR je těsně pod průměrem, vyšší je podíl čištěných odpadních vod v Olomouckém kraji.

V porovnání s ČR je podíl vypouštěných splaškových odpadních vod nízký v obou krajích.

Podíl vypouštěných průmyslových a ostatních odpadních vod do kanalizace je v rámci České

republiky vyšší zvláště ve Zlínském kraji.

Z významných zdrojů znečištění o velikosti nad 10 000 ekvivalentních obyvatel byla uvedena

do zkušebního provozu ČOV Vsetín a probíhalo dokončení rekonstrukce ČOV Kroměříž. Je

potřeba zajistit rekonstrukce a výstavbu ČOV v obcích o velikosti 2 000 - 10 000 (závazek

ČR vůči EU).

V rámci projektu TRANSCAT (Integrované vodní hospodářství přeshraničních povodí)

spolupracuje Olomoucký kraj s Polskou republikou (Opolským vojvodstvím) na systému

podpory při rozhodování ve vodním hospodářství.

Odpady

Celková produkce odpadů i nebezpečných odpadů je v porovnání s jinými regiony ČR vysoká

(zejména v Olomouckém kraji). Podíl upravovaných nebo využitých odpadů kategorie ostatní

zůstává vzhledem k předchozímu období konstantní, ale patrné je dvojnásobné zlepšení u

odpadu kategorie nebezpečný odpad. Nakládání s odpady je prováděno v souladu s

legislativou, daří se zvyšovat podíl využívaných odpadů oproti odpadům předaných k

odstranění. V minulých letech byl formou finanční pomoci z Operačního programu

Olomouckého kraje posílen primární sběr separovaných složek komunálních odpadů, a to

zvýšením počtu kontejnerů. Největším problémem subjektů, které se zpracováním odpadů

zabývají, je kvalita třídění. Celkové množství odstraňovaných odpadů se snižuje v důsledku

zavádění důsledného třídění při vzniku odpadu, zaváděním nízkoodpadových technologií a

využíváním odpadu jako suroviny nebo náhrada surovin odpadem. Nejvýznamnějšími

producenty odpadů jsou průmyslové podniky, obce, ČOV a stavební výroba.

20


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Převažujícím způsobem odstraňování odpadu je nadále jejich ukládání na skládky, a to včetně

biologicky rozložitelného odpadu, což je způsobeno nedostatečnou kapacitou zařízení

využívajících tento druh odpadu. Celkově se jako největší problém v oblasti odpadového

hospodářství projevuje nedostatečná kapacita, špatná dostupnost a nerovnoměrnost sítě

zařízení k využívání, úpravě a odstraňování odpadů. Přetrvává problém černého skládkování,

kdy v nezanedbatelné míře dochází k nežádoucímu ukládání odpadu do volné krajiny. K

materiálovému využití stavebních odpadů dochází převážně formou terénních úprav, ale

pouze v případech, kdy se jedná o vhodnou lokalitu i materiál. Dalším způsobem využití

těchto odpadů je jejich recyklace a opětovné použití recyklátu.

Zařízení pro odstraňování odpadů, separace a recyklace odpadů jsou na území regionu

zastoupeny v následující podobě: spalovny, skládky, úpravny nebezpečných odpadů,

provozovny na demontáž autovraků, na zpracování plastů, na recyklaci stavebního a

demoličního odpadu, kompostárny a dotřiďovací linky. Na území regionu NUTS II Střední

Morava bylo provozováno celkem 35 skládek, z toho 22 v Olomouckém kraji a 13 ve

Zlínském kraji.

Produkce odpadu celkem (v kategorii ostatních i nebezpečných) a úprava nebo další využití

odpadu je vyšší v Olomouckém než ve Zlínském kraji.

Staré ekologické zátěže

V současné době probíhá sanace starých skládek odpadů a průmyslových areálů dle Seznamu

priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží připravený MŽP ČR, a to převážně

podle smluv uzavřených s Fondem národního majetku nebo s Pozemkovým fondem pro

sanace zemědělských objektů.

Ke starým ekologickým zátěžím na území regionu patří zejména staré skládky. Z hlediska

kvantitativního je možno tyto zátěže z převážné většiny hodnotit jako lokální. Za

nejrizikovější pro životní prostředí je nutno považovat skládky, které byly nevhodně založeny

v prostředí příhodném pro eventuální šíření kontaminace, např. v blízkosti vodních toků, kdy

je navíc podloží skládek dobře propustné, a na kterých byly v minulosti ukládány jak odpady

komunální, tak i odpady průmyslové.

Další skupinu starých ekologických zátěží představují objekty a areály bývalých

průmyslových podniků. Tyto zátěže jsou sanovány na základě smluv s Fondem národního

majetku ČR. Sanační práce probíhají na území Olomouckého kraje v následujících lokalitách:

Sigma Lutín a. s. v konkurzu, MORA MORAVIA a. s. Hlubočky-Mariánské údolí,

FOUNDEIK, s. r. o. Hlubočky-Mariánské údolí; bývalý areál ETA a. s. Litovel; VELAMOS

a. s., na lokalitách PILANA TOOLS v Hulíně, PILANA TOOLS ve Zborovicích,

Jihomoravské dřevařské závody; v Bystřici pod Hostýnem, MAGNETON v Kroměříži,

MAGNETON ve Valašských Kloboukách, Autopal v Hluku, COLORLAK ve Starém Městě,

Hanhart v Morkovicích a Česká zbrojovka v Uherském Brodě. Sanační práce dále probíhají

na železničních stanicích ČD v lokalitách Olomouc, Hanušovice, Šumperk, Lipová lázně a v

rámci rekonstrukcí čerpacích stanic PHM. Vesměs se jedná o odstraňování ropných látek z

podzemních vod.

Problémem jsou stále nedořešené zátěže v některých lokalitách kraje např. MOPAS Holešov,

Letecké závody Kunovice, Chemická prádelna a čistírna Uherský Brod a ČS PHM ČEPRO

Valašské Klobouky.

21


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Hluk

Hlavními zdroji hluku jsou převážně doprava, částečně stavebnictví a průmyslové podniky.

Dopravně nejzatíženějšími úseky silnic v kraji jsou silnice I. třídy – intenzita dopravy

dosahuje 30–35 tis. vozidel. Po dokončení stavby části obchvatu města Olomouce došlo k

mírnému poklesu intenzity vozidel na silnici I/35 – ul. Velkomoravská (cca o 25 %).

Nejzatíženější dopravní tahy jsou současně nejzávažnějším liniovým zdrojem hluku. U silnic

II. třídy je patrný výrazný nárůst intenzity dopravy, který souvisí s používáním těchto silnic

namísto přetížených komunikací I. třídy.

V roce 2004 se započalo s realizací protihlukových opatření pro zlepšení životního prostředí

obyvatel měst a obcí v průjezdním úseku silnic II. a III. třídy.

Půda a krajina

Zemědělská půda pokrývá v regionu 51,8 % celkové výměry a stupeň zornění představuje

36,7 %. V posledních letech došlo k mírnému snížení rozlohy orné půdy a k nárůstu plochy

trvalých travních porostů a lesní půdy.

Přetrvává zatížení půdy větrnou erozí v rovinatých oblastech a v podhůří Bílých Karpat a

Chřibů, vodní eroze přetrvává na svažitých pozemcích pahorkatin. Eliminace vodní a větrné

eroze pokračuje realizací prvků Územního systému ekologické stability (ÚSES) v rámci

komplexních pozemkových úprav. Závažným lokálním problémem jsou přívalové srážky, při

nichž dochází k poškozování zemědělských půd splachem úrodné vrstvy půdy do vodních

toků či do zastavěného území obcí. Nebyla zjištěna nová kontaminace zemědělských půd

rizikovými látkami.

Z pohledu ochrany přírody a bilance půdy z celkové výměry krajů představují problematická

území následující okresy: Olomouc, Prostějov, Přerov, Kroměříž (62 % zemědělské půdy z

celkové rozlohy), Uherské Hradiště (59 %), Zlín (46 %). Jedná se o intenzivně využívanou

zemědělskou krajinu s velkým podílem orné půdy a minimální biodiverzitou.

Střety se vyskytují zejména mezi zájmy těžby štěrkopísků a ochranou podzemních a

povrchových vod (CHOPAV Kvartéru řeky Moravy, řeky Moravy a Bečvy), dále mezi

vymezenými územními systémy ekologické stability (ÚSES) a stávající těžbou na území

(CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví). Několik existujících maloplošných

chráněných území je dotčeno dobývanými prostory ložisek.

Příroda

V regionu se nachází jak horská a relativně nedotčená extenzivně využívaná lesnatá a členitá

krajina se zachovaným krajinným rázem, tak intenzivně využívaná nížinná krajina s velkým

podílem orné půdy (okolo toku řeky Moravy).

Region Střední Morava se vyznačuje poměrně kvalitním a relativně málo narušeným životním

prostředím zejména v jeho severní a východní části. Ta se převážně vyznačuje značným

přírodním bohatstvím zahrnujícím chráněná území různé velikosti. Celkové zatížení životního

prostředí je únosné, vyšší zatížení ŽP se vyskytuje v oblasti velkých měst se zastoupením

průmyslové výroby (Olomouc, Přerov, Šumperk, Valašské Meziříčí, Vsetín, Otrokovice) a v

okolí hlavních komunikací.

Podíl velkoplošných chráněných území v regionu NUTS II Střední Morava je v rámci ČR

pětinový - 20,4 % rozlohy regionu, což patří k největšímu podílu v rámci republiky. Jedná se

o CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy, CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Bílé Karpaty.

22


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Maloplošná chráněná území zahrnují národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní

památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Ve Zlínském kraji se

nachází 178 a Olomouckém kraji 138 maloplošných zvláště chráněných území. Podíl

maloplošných chráněných území není na území obou krajů v rámci ČR významný.

Na území Zlínského kraje se nachází významné přírodní parky: Hostýnské vrchy, Vizovické

vrchy, Záhlické rybníky, Chřiby, Prokšická vrchovina a Želechovické paseky a na území

Olomouckého kraje se nacházejí přírodní parky Březná, Kladečko, Sovinecko, Jerezské údolí,

Údolí Bystřice, Velký Kosíř.

Lesy

Kvalitní lesní porosty přispívají k naplnění cílů v oblasti ochrany přírody např. obnovení

environmentálních funkcí, podpoře biodiverzity nebo udržitelnému turismu. Důležitou funkcí

lesa je protierozní a protipovodňová ochrana. Celková rozloha lesů v NUTS II Střední

Morava činí 36,1 % z celkové rozlohy území. Podíl lesů Zlínského kraje dosahuje

nadprůměrných 38,9 % jeho rozlohy, jedná se o 3. nejvyšší zastoupení celkové rozlohy lesů v

ČR. Druhová skladba lesů s vysokým podílem smrku není optimální.

NATURA 2000

V zájmovém území NUTS II Střední Morava (na území Olomouckého a Zlínského kraje) se

nachází celkem 128 evropsky významných lokalit (EVL) a 7 ptačích oblastí. EVL

v zájmovém území byly vyhlášeny nařízením Vlády ČR č. 132/2005 Sb. a jeho přílohami.

Na území Olomouckého kraje se nachází celkem 67 evropsky významných lokalit. Mezi

plošně nejrozsáhlejší patří následující EVL: Litovelské Pomoraví (CZ0714073) - 9726 ha,

Rychlebské hory-Sokolský hřbet (CZ0714086) - 8046 ha, Praděd (CZ0714077) - 6071 ha,

Sovinec (CZ0810018) - 2561 ha, Keprník (CZ0714075) - 2543 ha. V Olomouckém kraji se

dále nachází 4 ptačí oblasti: Jeseníky (CZ0711017) - 52228 ha (zřízena nařízením Vlády ČR

č. 599/2004 Sb.), Libavá (CZ0711019) – 32 728 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 533/2004

Sb.), Králický Sněžník (CZ0711016) – 30 225 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 685/2004

Sb.), Litovelské Pomoraví (CZ0711018) - 9319 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 23/2005

Sb.).

Na území Zlínského kraje se nachází celkem 61 evropsky významných lokalit. Mezi plošně

nejrozsáhlejší patří následující EVL: Beskydy (CZ0724089) – 120 387 ha, Chřiby

(CZ0724091) - 19 226 ha, Bílé Karpaty (CZ0724090) - 14 915 ha, Morava-Chropyňský luh

(CZ0714085) 3205 ha. Dále se zde nachází 3 ptačí oblasti: Horní Vsacko (CZ0721023) –

27 001 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 686/2004 Sb.), Hostýnské vrchy (CZ0721024) -

5177 ha (zřízena nařízením Vlády ČR č. 22/2005 Sb.), Beskydy (CZ0811022) - 41 907 ha, z

toho na území Zlínského kraje zasahuje jen malá část ptačí oblasti (zřízena nařízením Vlády

ČR č. 687/2004 Sb.).

Na území stávajících CHKO v zájmovém území (Jeseníky, Litovelské Pomoraví, Beskydy,

Bílé Karpaty) se nachází 20 evropsky významných lokalit (z celkového počtu 128) a 4 ptačí

oblasti (z celkového počtu 7), přičemž ptačí oblasti přesahují hranice CHKO.

Ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody (správy CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky,

CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Bílé Karpaty, Krajského úřadu Olomouckého kraje a

Krajského úřadu Zlínského kraje) vydaných dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění

vyplývá (dále: zákon), že hodnocená koncepce může mít samostatně nebo ve spojení s jinými

významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Správa CHKO Jeseníky

zmiňuje v této souvislosti zejména v koncepci uvedený zamýšlený rozvoj regionální silniční

23


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

sítě (opatření 1.1) a infrastruktury cestovního ruchu (opatření 3.2). Odkazy na jednotlivé

specifické části hodnocené koncepce nejsou v ostatních stanoviscích, vydaných dle §45i

zákona příslušnými orgány ochrany přírody, blíže uvedeny.

Zdroj: Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – Socio-ekonomická

analýza, Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky - Olomoucký kraj,

Zlínský kraj.

4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

Olomoucký kraj:

Stav ovzduší v Olomouckém kraji je sledován prostřednictvím imisního monitoringu měřících

stanic. Krajské město Olomouc a okresní města Přerov, Šumperk a Prostějov patří

v Olomouckém kraji mezi nejvíce imisně zatížené lokality. Největším producentem znečištění

(NO x , CO a VOC) a současně jedním z největších problémů v oblasti ochrany ovzduší

na území Olomouckého kraje, jsou mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční doprava).

Po dokončení stavby části obchvatu města Olomouce došlo k mírnému poklesu intenzity

vozidel na silnici I/35 - ulice Velkomoravská (cca o 25 %). Nejvíce TZL emitují do ovzduší

malé zdroje a nejvíce emisí SO 2 velké a zvláště velké zdroje. Významný podíl na snižování

emisí znečišťujících látek mají ve smyslu právní úpravy na úseku ochrany ovzduší opatření

u zdrojů znečišťování ovzduší (plány snižování emisí a plány zavedení zásad správné

zemědělské praxe). Specifickým problémem Olomouckého kraje je zatížení imisemi jemné

frakce tuhých látek PM 10 (problematikou se zabývá „Program snižování emisí a imisí

znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje“).

V rámci projektu TRANSCAT (Integrované vodní hospodářství přeshraničních povodí)

spolupracuje Olomoucký kraj s Polskou republikou (Opolským vojvodstvím) na systému

podpory při rozhodování ve vodním hospodářství. Projekt je zaměřen na identifikaci, časovou

a prostorovou analýzu sociálních, ekonomických a enviromentálních problémů při využívání

vodních zdrojů v povodí řeky Bělé. Dále se zabývá i nesoulady vyplývajícími z rozdílnosti

české a polské legislativy pro oblast vodního hospodářství. Smyslem projektu je optimalizace

a integrace vodního hospodářství, zavedení hospodaření s vodou v povodí bez ohledu

na správní členění, vyřešení přeshraničních konfliktů vyplývajících z rozdílné legislativy,

podpora udržitelné spotřeby vody, snižování negativních dopadů nejednotného způsobu

v hospodaření s vodou a vytvoření vhodných nástrojů k řešení výše zmíněných problémů,

včetně nalezení vhodných komunikačních kanálů.

Zlínský kraj:

1. Stav ovzduší v kraji a jeho vývoj – hlavní cíle:

a. snížení emisí benzo-a-pyrenu a pachových látek z provozu DEZA, a. s. Valašské

Meziříčí;

b. výstavba silnic a dálnic mimo zastavěné území;

c. zvýšení účinnosti odsíření v Teplárně Otrokovice;

d. snížení druhotné prašnosti;

24


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

e. zlepšení stavu ovzduší zejména ve městech.

2. Prioritní cíle v oblasti vod:

a. odstranění starých zátěží – sanace kontaminace vod;

b. snížení znečištění povrchových vod výstavbou a intenzifikací ČOV (např. zahájení a

realizace projektu Čistá Bečva, napojení kanalizace Města Kunovice na ČOV Uherské

Hradiště apod.).

3. Nejvýznamnější zátěže životního prostředí:

a. skládky zařazené mezi skládky s možným vlivem na okolí;

b. kontaminace půd a podzemních vod (vlivem starých zátěží);

c. znečištění ovzduší z mobilních zdrojů.

V rámci Socio-ekonomické analýzy Regionálního operačního programu Střední Morava byly

definovány následující klíčové problémy

• Imisní zatížení ovzduší vlivem silniční dopravy

Stav ovzduší v regionu NUTS II Střední Morava je problematický v některých imisně nejvíce

zatížených lokalitách regionu. Největším producentem znečištění ovzduší (NO x , CO a VOC) a

současně jedním z největších problémů v oblasti ochrany ovzduší na území regionu jsou

mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční doprava). Specifickým problémem na

regionální i celostátní úrovni je zatížení imisemi suspendovaných částic frakce (PM 10 ) a

ozonu. Je pravděpodobné, že nárůst silniční dopravy a celkových imisí lze těžko zvrátit.

Nicméně je potřeba snížit intenzitu silniční dopravy v postižených lokalitách a odklonit ji

zejména z intravilánů měst, kde způsobuje sekundární prašnost a hlukovou zátěž s dopady na

zdraví lidí a životní prostředí. Osvědčilo se budování obchvatů měst (snížení dopravy v centru

Olomouce o 25 %) nebo nových komunikací. Prašnost je potřeba eliminovat pravidelným

úklidem měst a údržbou komunikací.

• Špatná jakost povrchových vod

Příčinou znečištění povrchových vod je vypouštění odpadních vod do vodních toků z

průmyslu a komunální sféry. Stav povrchových vod ve sledovaných profilech vodních toků

regionu není uspokojivý, protože ve většině sledovaných chemických, fyzikálních i

mikrobiologických ukazatelů byly stanoveny jako vody silně až velmi silně znečištěné (ve

IV. - V. třídě jakosti). Podíl vypouštěných odpadních vod a čištěných odpadních vod vztažený

k jejich celkové produkci je těsně pod průměrem ČR, vyšší je podíl čištěných odpadních vod

v Olomouckém kraji (o 6,4 %) než ve Zlínském kraji. Pro zlepšení jakosti povrchových vod je

potřeba zajistit další rekonstrukce a výstavby kanalizací a ČOV v obcích pod 2 000 EO a od

2 000 do 10 000 EO (závazek ČR vůči EU). Poloha České republiky ve středu Evropy

(střecha Evropy) předurčila území citlivou oblastí, proto byly přijaty přísnější limity pro

vypouštění odpadních vod.

• Nedořešené staré ekologické zátěže

Problémem jsou stále nedořešené staré ekologické zátěže v některých lokalitách kraje, a to

právně i finančně. Překážkou jsou nevyjasněné majetkové vztahy některých kontaminovaných

lokalit a vysoká finanční náročnost sanačních prací. Zátěže mohou mít charakter

kontaminovaných průmyslových areálů postižených minulou činností nebo starých skládek

25


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

odpadů. Proto je potřeba prioritně sanovat území, která mohou ohrožovat podzemní a

povrchové zdroje vody a vzácné ekosystémy nebo jsou příležitostí pro ekonomický rozvoj.

• Intenzivně využívaná krajina

Vysoký podíl intenzivně využívané zemědělské plochy v některých správních obvodech

regionu zvyšuje riziko eroze půdy a potlačení biodiverzity. Eliminace vodní a větrné eroze

pokračuje realizací prvků Územního systému ekologické stability (ÚSES) v rámci

komplexních pozemkových úprav. Závažným lokálním problémem jsou přívalové srážky, při

nichž dochází k poškozování zemědělských půd splachem úrodné vrstvy půdy do vodních

toků či do zastavěného území obcí a vzniku povodňových situací.

• Střety mezi těžbou surovin a ochranou přírody

Intenzita a rozmach těžby zvláště štěrkopísků je na území střední Moravy markantní. Střety se

vyskytují zejména mezi zájmy těžby štěrkopísků a ochranou podzemních a povrchových vod

(CHOPAV Kvartéru řeky Moravy, řeky Moravy a Bečvy), dále mezi vymezenými územními

systémy ekologické stability (ÚSES) a stávající těžbou na území (CHKO Jeseníky a CHKO

Litovelské Pomoraví). Několik existujících maloplošných chráněných územích je dotčeno

dobývacími prostory ložisek. V dotčených i potencionálních lokalitách je potřeba důkladně

zvážit zájmy ekonomické a ochrany životního prostředí.

Na základě analýzy relevantních národních a regionálních koncepcí a na základě stavu

životního prostředí v NUTS II SM (viz část C.3 a C.4 tohoto oznámení, kde jsou popsány

hlavní problémy v oblasti životního prostředí) identifikoval zpracovatel SEA následující

referenční cíle v oblasti životního prostředí. Tyto referenční cíle představují prioritní

problémy životního prostředí a po doplnění budou sloužit jako rámec pro hodnocení hlavních

oblastí podpory navrhovaných v ROP SM.

Navržené indikátory jsou z větší části převzaty z Národního číselníku indikátorů pro

programové období 2007-2013. V případě, že nebyly pro daný referenční cíl nalezeny vhodné

indikátory, byly navrženy indikátory vlastní, popř. převzaty z SEA Národního rozvojového

plánu.

26


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Č. Referenční cíl Zdroj - koncepce Indikátor

1. Dosáhnout národních

emisních stropů pro oxid

siřičitý, oxidy dusíku,

těkavé organické látky a

amoniak v horizontu

roku 2010 a dosažení

směrných cílových

hodnot pro acidifikaci

pro lidské zdraví a pro

vegetaci k roku 2020

2. Snížení znečišťování

ovzduší z mobilních

zdrojů a malých

lokálních topenišť

Integrovaný národní

program snižování

emisí

Akční plán zdraví a

životního prostředí ČR

SEA Programu rozvoje

územního obvodu

Olomouckého kraje

Měrné emise za

všechny kategorie

zdrojů tuhé částice

(210600)

Měrné emise za

všechny kategorie

zdrojů SO 2 (210700)

Měrné emise za

všechny kategorie

zdrojů NO x (210800)

Měrné emise za

všechny kategorie

zdrojů CO 2 (210900)

Emise znečišťujících

látek způsobujících

acidifikaci

212100

Emise ze

stacionárních zdrojů

tuhé částice (812100)

Emise ze

stacionárních zdrojů

SO 2 (812200)

Emise ze

stacionárních zdrojů

NO x (812300)

Emise ze

stacionárních zdrojů

CO 2 (812400)

Jednotky,

způsob

měření

t.km 2

kt

v potenciálu

acidifikace

t.km 2

Definice

Emise znečišťujících

látek za určité časové

období v tisícich

tunách za rok na km 2

Hodnota indikátoru je

součtem celkových

ročních emisí v

tunách

násobených jejich

faktorem potenciálu

acidifikace.

Emise znečišťujících

látek za určité časové

období v tisícich

tunách za rok na km 2

Zdroje dat

ČSÚ, MŽP

ČHMÚ

ČSÚ, MŽP,

Region

Kritérium pro

výběr

projektů

Přispěje

realizace

projektu ke

snížení emisí

hlavních

znečišťujících

látek,

spojených

s danou

činností

Ano

(tuny/rok) /

Ne

Přispěje

realizace

projektu ke

snížení emisí

hlavních

znečišťujících

látek,

spojených

s danou

činností

Ano

(tuny/rok) /

Ne

Zdroje dat

Energetický

audit,

projektová

dokumentac

e, vlastní

výpočet,

ecolabeling

Energetický

audit,

projektová

dokumentac

e, vlastní

výpočet,

ecolabeling

27


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

3. Snižovat zábory půdy Formulováno na

základě SPŽP

4. Podporovat využívání

brownfields

5. Zlepšit kvalitu

povrchových vod v

regionu

6. Podporovat

environmentálně šetrné

formy dopravy včetně

managementových

opatření

Národní strategie

ochrany biologické

rozmanitosti ČR,

Státní politika

životního prostředí ČR

Formulováno na základě

klíčových problémů

regionu ROP SM

Formulováno na

základě Národní

strategie ochrany

biologické

rozmanitosti ČR

Plocha revitalizovaných

území (81 05 00)

km 2

Přírůstek plochy

revitalizovaného

území.

Podíl zastavěných a ostatních % Změna podílu

ploch na celkové ploše Č

zastavěných a

(ze SEA NRP)

ostatních ploch na

území ČR za

sledované období.

Plocha revitalizovaných km 2

Přírůstek plochy

území (81 05 00)

revitalizovaného

Plocha

regenerovaných a

revitalizovaných

zanedbaných

objektů

(83 02 00)

Počet obyvatel nově

připojených

na kanalizaci (81

02 00)

Core 26

Investice na ochranu

vody (81 65 00)

Zvyšování podílu

veřejné dopravy a

cyklodopravy

Formulováno na

základě indikátorů k

SEA NRP

m 2

Osoby

Tis. Kč

mil.oskm

území v km 2 .

Plocha

regenerovaných a

revitalizovaných

zanedbaných objektů

Počet obyvatel nově

připojených na

kanalizací

proveřejnou spotřebu

ve správě hlavních

uživatelů

V tisících Kč b.c v

agregaci za všechny

zdroje financování

Podíl přepravních

výkonů v individuální

osobní dopravě (IAD)

a veřejné dopravě.

MŽP,


Olomouckéh

o kraje, KÚ

Zlínského

kraje

MŽP,


Olomoucké

ho kraje,


Zlínského

kraje

MŽP

ČSÚ

Region

MŽP

ČSÚ

Region

MD

Data

z jednotlivý

ch projektů,

podpořenýc

h v rámci

programu

Bude projekt

realizován na

nově zastavěné

ploše

Ano (počet ha)

/ Ne

Bude projekt

realizován na

nově zastavěné

ploše

Ano (počet

ha) / Ne

Přispěje projekt

ke zlepšení

kvality

povrchových

vod

Ano (jak,

počet obyvatel

napojených na

kanalizaci,

investice na

ochranu vod) /

Ne

Bude v rámci

projektu

investováno

do rozvoje

systémů

veřejné

dopravy

Ano (Kč) / Ne

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace,

MD

28


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

7. Zvýšit využívání odpadů

s upřednostněním

recyklace na 55% všech

vznikajících odpadů do

Formulováno na

základě: Plán

odpadového

hospodářství

Délka

rekonstruovaných

silnic (85 03 00)

Počet vlakových spojů

(85 06 00)

Obce zapojené do

integrovaných

dopravních systémů

(85 07 00)

Využití alternativních

paliv celkem (37 19

00)

Podíl

recyklovaných

odpadů

(22 03 00)

délka v km

počet spojů

Počet obcí

zapojených do

integrovaných

dopravních

systémů

Využití

alternativních

paliv v

dopravě

celkem

v km dle členění

silnic podle tříd

Celkový počet spojů

v regionu a jejich

změna v daném roce

region

region

Dojde realizací

projektu ke

změnám délky

nových, případně

rekonstruovanýc

h silnic

Ano (km) / Ne

Dojde realizací

projektu ke

změnám počtu

spojů veřejné

autobusové

dopravy, nebo ke

změnám počtu

vlakových

spojů

Ano (počet) / Ne

Počet obcí region Dojde realizací

projektu ke

zvýšení počtu

obcí zapojených

do IDS

Ano (počet) / Ne

Změna za období v % ČSÚ Dojde realizací

projektu ke

zvýšení využití

alternativních

paliv a biopaliv

v dopravě

Ano (%) / Ne

% Podíl recyklovaných

odpadů na celkovém

odpadu

MŽP, ČSÚ,

Data

z jednotlivý

ch projektů

Zahrnuje projekt

využívání

recyklátů

Ano (tuny) / Ne

Projektová

dokumentace

29


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

roku 2012 a zvýšit

materiálové využití

komunálních odpadů na

50% do roku 2010 ve

srovnání s rokem 2000

8. Snížit měrnou produkci

nebezpečných odpadů o

20 % do roku 2010 ve

srovnání s rokem 2000

s předpokladem dalšího

snižování

9. Zvyšovat podíl

obnovitelných zdrojů

energie na celkové

spotřebě

Olomouckého a

Zlínského kraje, Plán

odpadového

hospodářství ČR

Formulováno na

základě: Plán

odpadového

hospodářství

Olomouckého a

Zlínského kraje, Plán

odpadového

hospodářství ČR

Formulováno na základě

Státní energetické

koncepce a SEA

Programu rozvoje

územního obvodu

Olomouckého kraje

Komunální odpad

uložený na skládku

(22 06 00)

Objem odpadů

v tis. tunách

(22 02 00)

Zvýšení kapacit na

výrobu energie

z obnovitelných

zdrojů

(36 03 00)

Core 24

kg/os/rok

tis. tun

Přírůstek

kapacit v

MWh celkem

Objem komunálního

odpadu uloženého na

skládku

Snížení produkce

nebezpečných odpadů

Celková výroba energie

z OZE – teplo, elektřina i

společná výroba tepla a

elektřiny

podpořenýc

h v rámci

regionu

ČSÚ,

Eurostat

MŽP, ČSÚ,

Data

z jednotlivý

ch projektů

podpořenýc

h v rámci

regionu

ČSÚ

ČSÚ

ročenka,

statistika

MPO

Data

z jednotlivý

ch projektů,

podpořenýc

h v rámci

programu

Zahrnuje projekt

materiálové

využívání

odpadů

Ano (tuny) /

Ne

Dojde

v souvislosti

s realizací

projektu ke

snížení objemu

produkovaných

nebezpečných

odpadů

Ano (tuny) / Ne

Dojde

v souvislosti

s realizací

projektu ke

zvýšení

výroby

energie

z obnovitelný

ch zdrojů:

Ano (GJ) /

Ne

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace,

energetický

audit

Výroba tepla

z obnovitelných

zdrojů celkem (36 21

00)

Výroba tepla

z obnovitelných

zdrojů (36 22 00)

Pevná biomasa

GJ

GJ

Výroba tepla

z obnovitelných zdrojů v

TJ celkem

Podíly jednotlivých

druhů na výrobě v %

ČSÚ

ČSÚ

Dojde

v souvislosti

s realizací

projektu ke

zvýšení

výroby

energie

z obnovitelný

Projektová

dokumentace,

energetický

audit

30


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

Výroba tepla

z obnovitelných

zdrojů - Komunální

odpady (36 24 00)

Výroba tepla

z obnovitelných

zdrojů – Bioplyn (36

25 00)

Podíl elektřiny

z obnovitelných

zdrojů

(36 27 00)

GJ

GJ

MW

Podíl elektřiny

z obnovitelných zdrojů

na celkové spotřebě

energie v %

ČSÚ

ch zdrojů:

Ano (GJ-

MW) / Ne

31


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

10. Omezovat fragmentaci

krajiny a zabezpečovat

ochranu a obnovu

migračních tras,

koridorů a zastávek

migrujících druhů

11. Chránit ohniska („hotspots“)

biodiverzity

Formulováno na základě

Národní strategie

ochrany biologické

rozmanitosti ČR a

Dopravní politiky ČR

na léta 2005 – 2013

SEA Národního

rozvojového plánu

Míra fragmentace

krajiny

Převzato ze SEA

NRP

Rozloha ohnisek

biodiverzity (SEA

NRP)

km 2

Ha/sledova

né období

Celková výměra

dopravou

nefragmentovaných

území o plošném

rozsahu větším než

100 km2

(Pozn.: limity

fragmentace jsou

silnice s intenzitou

dopravy vyšší než

1000 vozidel/den a

vícekolejné železniční

tratě)

Přírůstek nebo úbytek

plochy ohnisek

biodiverzity za

sledované období

(Pozn.: za ohniska

biodiverzity lze

považovat: 1. a 2.

zóny NP a CHKO,

NPR, NPP, PR, PP,

evropsky významné

lokality)

MŽP,

Data

z jednotlivých

projektů,

podpořených

v rámci ROP

MŽP,

AOPK ČR

Data

z jednotlivý

ch projektů,

podpořenýc

h v rámci

ROP

Přispěje

projekt ke

zvýšení

celkové

výměry

dopravou

nefragmentov

aných území

[Pozn.:

nefragmentov

aná území:

území o

plošném

rozsahu

větším než

100 km2

(limity

fragmentace

jsou silnice s

intenzitou

dopravy vyšší

než 1000

vozidel/den a

vícekolejné

železniční

tratě)]

Ano (km 2 ) /

Ne

Dojde

v souvislosti

s realizací

projektu k

přírůstku

nebo úbytku

plochy

ohnisek

biodiverzity

Ano (počet ha) /

Ne

Projektová

dokumentace

32


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

12. Chránit přírodní prvky

v zastavěných územích

13. Podporovat aktivity

udržitelného CR

v regionech, se zřetelem

na rozvoj malého a

středního podnikání,

zejména ve strukturálně

postižených a

hospodářsky slabých

regionech

SEA Národního

rozvojového plánu

Koncepce státní

politiky cestovního

ruchu v ČR

Vytváření

podmínek pro

zachování

významných

biotopů (kód 2505,

2506)

Rozloha zelených

ploch

v intravilánech

sídel.

Převzato ze SEA NRP

Počet projektů

88 01 00

Core 34

88 02 00 Počet

vytvořených

pracovních míst

Core 35

Počet akcí a

výdaje v Kč

ha

Počet

projektů

Počet

pracovních

míst

Počet realizovaných

akcí zaměřených na

praktickou péči o

krajinu a biodiverzitu

a výdaje na jejich

realizaci.

Rozloha nových

zelených ploch,

realizovaných v rámci

plánu

Počet projektů

zaměřených na rozvoj

cestovního ruchu

Vytvořená pracovní

místa brutto, v přepočtu

na plnou pracovní dobu

Data

z jednotlivý

ch projektů,

podpořenýc

h v rámci

ROP, MŽP,

AOPK ČR

Data

z jednotlivých

projektů,

podpořených

v rámci plánu

ČSÚ

ČSÚ

Dojde

v souvislosti

s realizací

projektu

k podpoře

zachování

významných

biotopů

Ano (počet

akcí, částka

Kč) / Ne

Dojde v rámci

realizace

projektu ke

zvýšení

rozlohy

zelených

ploch

v sídlech

Ano (ha) / Ne

Podporuje

projekt rozvoj

udržitelného

cestovního

ruchu

Ano (jak) / Ne

Dojde v rámci

realizace

projektů

k vytvoření

nových

pracovních

míst

Ano (počet) /

Ne

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace

33


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

14. Podpora systému

výchovy a vzdělávání

zaměřeného na osvojení

principů udržitelného

rozvoje

SEA Programu

rozvoje územního

obvodu Olomouckého

kraje

Akční plán EVVO ve

Zlínském kraji na

léta 2005 – 2006

Kapacita

ubytovacích zařízení

cestovního ruchu

a) pokojů (88 05 00)

b) lůžek (88 06 00)

c) zaměstnanců (88

07 00)

Počet projektů na

podporu MSP

(89 01 00)

Core 07

Investice do MSP

(89 05 00)

Core 10

66 01 00 Počet

projektů

Core 36

Počet vzdělávaných

osob

Počet

pokojů,

lůžek a

zaměstnanc

ů

Počet

projektů

mil. Kč / mil.

EUR

Ks

osoby

Kapacita je

charakterizována

počtem pokojů,

lůžek, zaměstnanců ve

všech typech

ubytovacích zařízení

Vnitřní členění

indikátoru podle typů

ubytovacích zařízení

Počet podpořených

projektů zaměřených na

podporu MSP

Objem investic do MSP

v mil EUR

Počet projektů

zaměřených na

celoživotní

vzdělávání v oblasti

UR

Počet osob, které

budou vzdělávány

v oblasti UR

ČSÚ

Region

Region

ÚIV

MŠMT

Dojde v rámci

realizace

projektu ke

vzniku nových

pokojů, lůžek a

pracovních míst

v oblasti

cestovního

ruchu

Ano (počet) /

Ne

Dojde v rámci

projektu

k podpoře

malého a

středního

podnikání

Ano (počet

podniků) / Ne

Budou v rámci

realizace

projektu

finančně

podpořeny

malé a střední

podniky

Ano (mil.

EUR, popř.

Kč) / Ne

Podporuje

projekt

osvojení vzorců

chování,

odpovídajících

principům

udržitelného

rozvoje

Ano (jak, pro

kolik osob)/Ne

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace

Popis

projektu,

kvantifikace

cílové

skupiny

34


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

15. Podporovat účast

veřejnosti při

rozhodování

Koncepce EVVO

Olomouckého kraje

66 01 00 Počet

projektů

core 36

Ks

Počet projektů

realizovaných za

aktivní účasti

veřejnosti

Počet zapojených osob osoby Počet osob aktivně se

účastnících na tvorbě

či realizaci projektu

Data

z jednotlivý

ch projektů,

podpořenýc

h v rámci

programu

Podporuje

projekt aktivní

účast

veřejnosti

Ano (jak, kolik

osob se zapojí)

/ Ne

Popis

projektu,

kvantifikace

cílové

skupiny

16. Zlepšovat retenční

funkci krajiny a

ekologické funkce

vodních toků

Formulováno na

základě Národní

strategie ochrany

biologické

rozmanitosti ČR a

Rámcové směrnice o

vodách (2000/60/ES)

Obnova stabilního

vodního režimu

krajiny a prvků

ekologické stability

(kód 2502)

Délka přirozených

koryt vodních toků

(SEA NRP)

Počet akcí

km

Počet realizovaných

akcí revitalizace

vodních toků, nádrží a

odvodňovacích

soustav

Změna délky

přirozených koryt

vodních toků na

území ČR

MŽP, MZe

Data

z jednotlivý

ch projektů,

podpořenýc

h v rámci

ROP

MŽP, MZe,

podniky

povodí

Data

z jednotlivý

ch projektů,

podpořenýc

h v rámci

ROP

Přispěje

projekt

k obnově

stabilního

vodního

režimu

krajiny a

prvků

ekologické

stability

Ano (jakým

způsobem) /

Ne

Dojde

v souvislosti

s realizací

projektu ke

zvýšení nebo

úbytku délky

přirozených

koryt vodních

toků

Ano (počet

km) / Ne

Projektová

dokumentace

Projektová

dokumentace

35


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné

zdraví ve vymezeném dotčeném území

Podrobné hodnocení vlivů Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava na

životní prostředí bude předmětem strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA

posouzení). V současné době nelze u většiny hlavních oblastí podpory tyto vlivy

identifikovat.

Hodnocení vlivů ROP SM na veřejné zdraví bude předmětem SEA vyhodnocení kapitoly 12

„Vlivy koncepce na veřejné zdraví“. Jako základ hodnocení bude využito znalosti současných

problémů, které v Olomouckém a Zlínském kraji existují, jako relevantní dokumenty budou

použity NEHAP a Zdraví 21, ve kterých jsou víceméně definovány cíle ochrany veřejného

zdraví.

U všech hlavních oblastí podpory budou tabulkovou formou hodnoceny vlivy na složky

životního prostředí, tedy i na zdraví obyvatel. U negativního hodnocení budou tyto vlivy blíže

specifikovány a případně budou navržena opatření vhodná ke zmírnění, resp. zamezení vzniku

těchto negativních vlivů.

E. Doplňující údaje

1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky

Vzhledem k umístění NUTS II Střední Morava, v bezprostřední návaznosti na sousední

Polsko a Slovensko, lze předpokládat, že především rozvojové záměry týkající se prioritní

oblasti Doprava budou vyvolávat vlivy přesahující hranice České republiky.

2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

koncepce

Součástí Oznámení jsou stanoviska orgánu ochrany přírody z hlediska možného ovlivnění

EVL a PO dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen stanovisko).

Příloha č. 1: Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje

Příloha č. 2: Stanovisko Krajského úřadu Zlínského kraje

Příloha č. 3: Stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky

Příloha č. 4: Stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy

Příloha č. 5 Stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví

Příloha č. 6: Stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty

Mapová příloha č. 1: Vymezení území NUTS II Střední Morava

Mapová příloha č. 2: Lokality soustavy NATURA 2000 v NUTS II Střední Morava

36


Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava – oznámení

3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní

prostředí a veřejné zdraví

Hodnocení důsledků ROP SM na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Novelizací zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byla do právního řádu České

republiky implementována směrnice Rady 79/409/EHS, ze dne 2. dubna 1979, o ochraně

volně žijících ptáků, a směrnice Rady 92/43/EHS, ze dne 21. května 1992, o ochraně

přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Na základě těchto

směrnic se pro stanovené druhy ptáků, dalších živočichů a rostlin a typy přírodních stanovišť

vytvářejí chráněná území, evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti, které spolu

vytvářejí soustavu chráněných území Natura 2000. Vláda svým nařízením č. 132/2005

stanovila národní seznam evropsky významných lokalit. Dnem jeho vyhlášení začala platit

legislativní ochrana tzv. navržených EVL. Národní seznam zahrnuje celkem 863 EVL, které

pokrývají v České republice rozlohu 7 242 km 2 . Vláda svými nařízeními dosud stanovila 38

ptačích oblastí na ploše 6 936 km 2 . Ptačí oblasti se do značné míry s navrženými evropsky

významnými lokalitami překrývají, dohromady mají rozlohu 10 460 km 2 .

Jakákoliv koncepce, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit

území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jejích důsledků na

toto území a stav jeho ochrany. Součástí Oznámení jsou stanoviska jednotlivých orgánů

ochrany přírody z hlediska možných vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000.

Všechny OOP požadují posouzení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Toto hodnocení

bude součástí procesu posouzení vlivů ROP SM na životní prostředí dle zákona č. 100/2001

Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Datum zpracování oznámení koncepce: 16.5. 2006

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení

koncepce:

Mgr. Marek Banaš, tř. Obránců míru 1270/4, 792 01 Bruntál, tel.: 605 567 905, banas@prfnw.upol.cz

Ing. Jitka Fidlerová, Výškovická 184, 700 30 Ostrava, tel.: 777 138 755, fidlerova@rceia.cz

Ing. Vladimír Rimmel, Chelčického 4, 702 00 Ostrava, tel. 596 114 440, rimmel@rceia.cz

37


Mapová příloha č. 1


Mapová příloha č. 2

More magazines by this user
Similar magazines