čištění odpadních vod

storm.fsv.cvut.cz

čištění odpadních vod

Životní prostřed

edí

VODA A PROSTŘEDÍ II.

čištění odpadních vod

povod

ČOV

přirozené

příčiny

následky

budoucnost

Ing. Martin Dočkal, Ph.D.


Znečištěná voda je každým rokem příčinou 5 miliónů úmrtí.

To je více než 3 milióny úmrtí způsobených ročně AIDS...

(WHO)

Kořenová ČOV

A přitom je to tak

jednoduché...

Mech.-biol ČOV

viz Hovno pluje

Reflex 27/2003

www.reflex.cz

V rozvojových zemích se 90% odpadních vod vypouští do řek a potoků

bez čištění... ☹ V ČR připojeno ke kanalizaci 79,1%

(WWF) (Mze 2005)


Princip ČOV – v zásadě pouze odstranění mechanického a

biologicky odbouratelného znečištění :

odstranění chem. látek jen v případě konkr. prům provozu

Česle, norná stěna – zachycení hrubých a plovoucích nečistot

Primární sedimentace

Biologická degradace

(biofiltr,aktivace-O 2 !)

Sekundární sedim.

(zachycení kalu)

Případně další chem.

stupně – odstraň. N, P

ČOV – do r.2010 všechny

obce >2000 obyvatel !


Čištění vod v ČOV = intenzifikace přirozených procesů

běžných ve vodním toku...

sedimentace + aktivace...

→ stále dokola!

Kořenové ČOV

Prosté biologické a

mechanické principy...

spotřebovávání živin rostlinami a rozkladu znečištění destruenty

sedimentace a filtrace, srážení, adsorpce a chemický rozklad,

mikrobiální rozklad látek → vše na BIOLOGICKÉM principu!

V současné době je v ČR více než 130 KČOV (10÷1400 EO)

http://www.enki.cz/ENKI_cesky/mokrady/mokr.htm

http://www.korenove-cistirny.cz/


Kvalita povrchových vod

(dle ČSN 75 7221)

Hodnotící ukazatele

Organoleptické hodnocení

Organické l.

Mechanické

Radioaktivita

Chemické l.

5 tříd – výsledek podle nejhorší hodnoty


Stav 1990


Stav 2002


Chemické znečištění – snazší na stanovení → konkr. chem.látka

Množství organického znečištění ve vodě zjišťujeme dle...

BSK 5 – biochemická spotřeba kyslíku (pětidenní) = „množství

kyslíku, spotřebované na mikrobiální rozklad biologicky rozložitelných

organických látek ve vodě během 5 dnů“ [mg O 2 .l -1 ]

CHSK Mn (resp. CHSK Cr ) – chemická spotřeba kyslíku

(manganistanem, resp. dichromanem) = „množství kyslíku,

spotřebované pro oxidaci (rozklad) všech organických látek pomocí

chemických činidel“[mg O 2 .l -1 ]


Vznik povod

Malé povodí – přívalová srážka (vysoká intenzita malý objem)

→ za kopcem neprší


Velké povodí → regionální srážka (spojení odtoků z podpovodí)

→ náhlé tání sněhu/ledu (zejm. s deštěm)


Povodňová hlásná

služba v ČR

Limity pro stupně povodňové aktivity

3. stupeň H = 370 [cm] III.SPA (ohrožení)

ČHMÚ cca 400 stanic,

informace na:

http://www.chmi.cz/

2. stupeň H = 310 [cm] II.SPA (pohotovost)

1. stupeň H = 220 [cm] I.SPA (bdělost)


Jaké jsou u nás srážky???

Dlouhodobý průměr ČR (1961–1990) – 674 mm

Nejvyšší roční úhrn srážek 2 725 mm na stanici Zbojnícka chata

(Vysoké Tatry, 1958 m nad mořem (bývalé Československo) ) 1938.

Nejnižší roční úhrn srážek - 247 mm, stanice Skryje, Písky

(okr.Rakovník, 360 m nad mořem) 1959

Extrémy svět -

22 990 mm, 1861 stanice Čerápundží, Indie

0 (už 14 let bez deště) Iquique, Chile

Nejvyšší úhrn srážek za 24h :

ČR → 345,1 mm Nová Louka, Jizerské hory, 29. 7. 1897

Svět → 1 870 mm, 15. 16.3. 1952, stanice Cilaos, Réunion


Vývoj klimatu – množství srážek v ČR v budoucnosti...

Prognózy a matematické modely... (vysoká míra nejistoty)

lze však vysledovat následující trendy:

posledních 100 let meteorologických pozorování

(Milešovka) - pokles ročního srážkového úhrnu o 15 mm

lze očekávat zvýšení četnosti krátkodobých silných

srážek a naopak delších období sucha.

v letních měsících srážek méně, v zimních více...

V žádným zásadním změnám v množství srážek nedochází,

přesto jsou povodně častější...

...v důsledku změn v povodích!


Velké zpevněné plochy (střechy, parkoviště, komunikace), které

dnes v okolí sídel vznikají, zvyšují povrchový odtok


Zastavování inundací (niva Ohře e v Lounech) brání rozlití vody


Extrémním průtokům nelze zabránit -

Metly 2002 – protržená hráz…


Český Krumlov 2002 – zahrádkářská kolonie bez plotů…


Český Krumlov 2002 – plot napříč inundací


…škody jsou mnohem větší!


Bod nejvzdálenější

od uzávěrového

LES/

ZPEVNĚNÁ

PLOCHA

H(mm)

T(min)

Dráha odtoku v

upraveném povodí

intercepce

retence

4 / 0

3 / 1

20 / 0

15 / 5

Dráha odtoku v

přirozeném povodí

Bod nejbližší

uzávěrovému

infiltrace

8 / 0,5

15 / 1,5

40 / 5

75 / 10

Doba konc.

50 / 10

Uzávěrový bod povodí

Doba koncentrace T...

Déšť konst. intenzity

Q

Počátek srážky

Kritická doba deště

V V

Konec srážky

T INT T RET T INF

T KONC.

T


Odtokový součinitel: „jaká část srážky odtéká povrchovým odtokem“

Les…………………… 0,05 = 5 %

Zpevněné parkoviště…..0,9 = 90 %

Do srážky cca 20-ti leté, odtok ovlivněn – land-use

(les/pastvina/pole/zástavba + péče o pozemky)

Pro větší srážky – vegetace nemá vliv!

Charakteristika:

Srážky → intenzita I ≈ výška H [mm ≈ l/m 2 ], T [min], Doba opak.

Povodně = průtok Q MAX , objem V → povodeň n-letá (Q 20 )

(událost, která se v dlouhodobém průměru vyskytuje 1x za n let)

Q 100 může přijít klidně 2 roky po sobě!

Q 20 není obecně vyvolána srážkou S 20 !!!

→ záleží na konkrétní situaci a využití území


Sokolovsko 2005 – význam vegetačního pokryvu


Jak se povodním bránit? – nelze! → omezit následky...

• udržet volnou inundaci

• počítat s rozlivem a podporovat retenci vody v krajině

• níže ležící stavby ohrožují objekty nad sebou vzdutím

(mosty)

Příčiny povodní ?

extrémní

meteorologické

situace

stav (změny) v

povodí


Největší škody vždy v sídlech

a na infrastruktuře

New Orleans 2005

ČR 2002


Závěr

Voda

čistit vodu je třeba → napodobujeme a využ. přírodu...

čistota vody ≈ množství znečištění ≈ BSK 5 , CHSK Mn

povodně byly, jsou a budou → minimalizovat škody!

Opatření

→ důsledně čistit vodu u každého zdroje znečištění

→ uvolnit cestu pro vodu

→ nechat vodu, ať se rozlije a vsakuje

→ nesoustřeďovat odtok

More magazines by this user
Similar magazines