7. kontaminace veterinárních komodit a potravin - Centrum pro ...

recetox.muni.cz

7. kontaminace veterinárních komodit a potravin - Centrum pro ...

R - T & A

Úvodní národní inventura POPs v ČR

Část IV – Potraviny, člověk

vyšetření pro daný analyt z důvodu vyhledání zdroje kontaminace. Proto jsou v této studii odděleně

uvedeny v některých případech i výsledky cíleného vyšetřování případně i dovážených komodit

zpracovávaných na našem území. Těžiště předkládaných výsledků však spočívá ve výsledcích

z monitoringu. Dalším charakteristickým znakem monitoringu je jeho plošnost odběru vzorků

rovnoměrně po celém území ČR, daná systémem odběru určených vzorků na území všech okresních a

městských veterinárních správ (OVS).

Výsledky lze hodnotit podle průměrného (případně maximálního) obsahu konkrétního analytu v dané

matrici a nebo z hlediska incidence výskytu nadlimitních hodnot ve srovnání s MLR pro konkrétní

vzorkovaný materiál.

7.1.2 Charakteristika let 1984 – 1989 z hlediska POPs

Jedním z úkolů veterinární hygieny a toxikologie v tomto období bylo reagovat na vznikající problémy

spojené s odhalením kontaminace krmiv, surovin a potravin živočišného původu, které postupně

vyvstávaly po zavádění plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu v analytických

laboratořích státních veterinárních ústavů. Podle tehdy platné legislativy – Směrnice MZ ČSR č.

50/1978 Sb., o cizorodých látkách v poživatinách, byly stanoveny reziduální limity v poživatinách

domácí výroby prakticky jen pro DDTs, HCB a γ–isomer HCH (lindan) a to jen pro některé druhy

potravin. Byla zde tedy výrazná absence limitů, podle kterých by kontrolní orgány mohly hodnotit

své výsledky. Tento fakt byl řešen cestou vydávání limitů Hlavním hygienikem ČSR pro jednotlivé

látky a poživatiny. Při orientačním hodnocení výsledků se používalo i doporučení Codex

Alimentarius, případně limitů některých členských států EU nebo limitů USA.

V roce 1984 byly v naší šunce exportované do USA zjištěny jejich kontorními orgány vysoké hladiny

polychlorovaných bifenylů (PCBs), které překračovaly maximální reziduální limity stanovené

legislativou USA. Tento případ nastartoval zvýšený a soustředěný zájem státního veterinárního dozoru

na zjišťování kontaminace živočišných produktů a krmiv PCBs a ostatními chlorovanými uhlovodíky

(chlorovanými pesticidy) a na hledání zdrojů této kontaminace. Kontrola byla soustředěna především

na PCBs a DDTs. Průměrné hodnoty obsahu PCBs v hovězím mase, mléce a rybách prezentované

v tabulkách za toto období dokladují značný stupeň kontaminace. V případě DDTs byly vysoké

hodnoty, překračující tehdy platný hygienický limit 2,0 mg.kg -1 tuku zjišťovány především

v sladkovodních rybách. U hovězího masa nebyla situace nikterak dramatická ve srovnání s limitem

2,0 µg.g -1 tuku. Stejně tak v konzumním mléce, kde se výrazně projevil ředící efekt, nedosahovaly

průměrné hodnoty DDTs limitního množství (0,4 µg.g -1 tuku).

Tato doba však byla charakteristická především celou řadou hygienicky, toxikologicky a

environmenálně závažných „havarijních“ situací zvláště z hlediska odhalení vysoké kontaminace

zemědělského výrobního prostředí polychlorovanými bifenyly (PCBs). Byly registrovány i četné

průmyslové havárie spojené s únikem toxických látek do vodních toků (zvláště PCBs).

Obecně se dá říci, že čím více bylo zemědělské družstvo tzv. „na výši“ tj. používalo nátěrových hmot

k ošetření betonových silážních žlabů, disponovalo senážními věžemi, využívalo techniku

s hydraulickým zařízením pro manipulaci s objemným krmivem, používalo nátěry na konstrukce

stájových zařízení, mělo asfaltové podlahy ve stájích apod., tím více byla zvířata a jejich produkty

kontaminována PCBs z těchto technických zdrojů buď přímo nebo prostřednictvím kontaminovaného

krmiva. Při dohledávání primárních zdrojů kontaminace PCBs bylo prakticky ve všech případech

kontaminovaných chovů skotu, ale i prasat prokázáno, že zdrojem byly nátěrové hmoty, izolační

hmoty, hydraulické kapaliny a ostatní technické suroviny s obsahem PCBs, které přišly do styku

s krmivem nebo i přímo do kontaktu se zvířetem (barvy na krmných žlabech a hrazení).

IV-3

More magazines by this user
Similar magazines