18.06.2015 Views

MYŠLENKA

Nezávislý a necenzurovaný časopis pro nezávislé a nezaujaté tvory HOMO-SAPIENS, který se snaží zpestřit váš nechutně znuděný život:)

Nezávislý a necenzurovaný časopis pro nezávislé a nezaujaté tvory HOMO-SAPIENS, který se snaží zpestřit váš nechutně znuděný život:)

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

MYŠLENKA

Nezávislý a necenzurovaný časopis pro nezávislé a nezaujaté tvory HOMO-SAPIENS,

který se snaží zpestřit váš nechutně znuděný život. Nevhodné do 18 let !!!

MOTTO: Kdyby tak moudří tušili, co všechno dokážou vymyslet pitomci.

ODRADNÍK

Chvějící se rukou píší tyto řádky. Slzy mi

smáčejí klávesnici, no alespoň se jednou

za rok umyje. Stékají mi po tvářích

a mé srdce je naplněno nevýslovným smutkem. A pačemů

jsou na mě vidět tyto příznaky postupující nákazy

slintavkou?

Patamů štó, že právě se vám do rukou dostává poslední

číslo časopisu MYŠLENKA. Úplně poslední, rozlučkové.

Ale než si začnete podřezávat žíly a stále se propadat

do bezedné depresivní nicoty, věnujte pozornost následujícím

řádkům, kterými se budu snažit vrhnout na celou skutečnost

jasné světlo.

Je to již pěknejch pár let, co vyšla první MYŠLENKA. Přesně

10. ledna roku 1996 a to je pěkná řádka let! Od té doby

jsem také už trochu vyrostl, na hrudi se mi objevily chloupky

a i jiné části těla ještě více zmužněly. Ale to jsem odbočil.

Tenkrát bylo velmi studená zima a tak jsem čas trávil v teple

za počítačem (to ještě byla herka, která vyplňovala celý sál

naší domácí tělocvičny) a vzniklo první číslo tohoto časopisu.

Tenkrát to byl časopis vycházející na pedagogické škole ve

Znojmě. Už ani nevím, kolik vyšlo čísel, ale vyšlo jich hodně,

vyráběl jsem je svépomocí na formátu A5. Když jsem však

školu dokončil, připravil jsem ještě jedno rozlučkové číslo

ve formátu A4 s velkým parte na konci. Ani tak jsem se

však nedokázal úplně rozloučit s tímto dítkem. Pak jsem byl

na vojně a tam na štábním počítači vzniklo další číslo tohoto

báječného časopisu. Když jsem vojnu skončil, číslo

se pokřtilo a rozdalo se pár známým a přitom došlo k události,

která odeslala všechna moje elektronická data do datového

nebe. Od té doby vznikalo pár dalších čísel tohoto

báječného časopisu, dokonce pár lidí drželo v ruce prototyp,

nicméně se nikdy nepodařilo dotáhnout do zdárného konce.

Přitom materiálu bylo stále dost a tak jsem se rozhodl vydat

toho monstrózní a speciální číslo a tím se rozloučit se všemi,

kteří se nějak někdy k vydávání tohoto plátku nachomejtli.

A je to přes čtrnáct let, co světlo světa spatřilo první číslo ...

Ale nebudu vás dále zdržovat. Toto číslo stejně bude trochu

odlišné od těch předchozích. Ale tak už to chodí. Užijte MYŠLENKA na Internetu:

si jej v pohodě a kdyby se vám někdy náhodou pomastilo,

ODKAZ NAJDETE

můžete si jej stáhnout z internetu ve formátu PDF a vytisknout

a šířit dále !!! Nechť nikdy nezapadne jeho sláva! NA ZADNÍ STRANĚ

zakladatel a poslední redaktor - BENNI

Přišel strana chlapík X do trafiky, MYŠLENKU si koupit chtěl, přečetl ji, zemřel smíchy, pod kytičky šel...


MYŠLENKA

• POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY •

Pták v trní

Malý list mu spadl přesně na řasy. Nehybně

pohnul víčky... Byl v tranzu, nikoho nevnímal

(nikdo široko daleko taky nebyl) ani sebe.

Nerozuměl si, přestal se chápat už někdy před

sto lety od té doby, co... Ale to je už jedno, už

ho to nezajímá. Na krku měl celkem solidní kravatu

- její cípy se ale nevyjímaly na mohutném

hrudníku, nýbrž visely směrem nahoru pevně

přivázané k vrchní větvi. Už stačil jenom jeden

krůček, ten malý krok, nepatrný pohyb a bylo

by to. Asi by nikdo neplakal, proč taky? Vždyť se

to stává denně... Už nevěděl, co má dělat. Všude

kolem děsný ticho - a teď konečně někdo zařval

to rozhodující slovo, na který čekal celou věčnost

JUMPY- JUMPY JUMP! Bezmyšlenkovitě

hupsl dolů. A byl to ten nejskvělejší zážitek -

protože poslední. Za letu zazpíval svou nejlepší

píseň za celý život, bolest ho k tomu donutila,

stejně jako ptáka, který se právě v této chvíli

morbidně nabodává na trn..

Odpolední romance

Ozvalo se zatroubení auta. David uskočil na

chodník. Tohle se mu stávalo často. Přespříliš

často. Sešel z chodníku a odbočil na starou

luční pěšinu. Tyhle výpravy má stejně nejraději.

Prošel už mnohým krajem, ale takovou krásu

ještě nevi-děl. „Bože, jak je tady na Šumavě krásně“

povzdechl si nešťastně. To proto, že se bude

muset vrátit. Vlak mu jede ve 23.00. To stihne.

Ještě si stačí dát na nádraží kafe a pak adieu. Je

mu smutno. To, že ztratil dva týdny u bratra, mu

teď přišlo strašně líto. „Kdybych tak radši chodil

Šumavou...“ usmál se zatrpkle. Na tváři mu

ztuhl úsměv. Před sebou spatřil něco úžasného.

Krásnou starou vilu uprostřed louky v pustině.

Byl to spíš menší zámeček, celkem zachovalý, i

když na několika místech už byly rozvaliny. Ze

zámečku vyčuhovaly velké šlahouny různých

květin. Pokojových květin. Byl úplně opuštěný.

„Kdysi v něm snad bý-vali nějací uprchlící...“

pomyslel si David. Když se nabažil pohledu na

zámeček, bylo už šero. Na okapu cosi zašramotilo.

Až teď si všiml, že na něm rotuje něco jiskřivého.

Jakmile jeho oči začly vnímat tmu, zjistil,

že je to desetník. Pořád se míhal nad okapovým

odtokem nemoha spadnout. David se rozhodl,

že vejde dovnitř. Vešel. Místo podlahy měl zámeček

vzácné kožešiny, na kterých odpočí-vali

uhnilí ptáci. Nábytek zde nebyl žádný, snad kromě

pár nádob s čirou tekuti-nou. Z hlíněných

stěn vyrážely trsy nejroztodivnějších a nejbarevnějších

rostlin, jaké kdy viděl. Na okapu stále

jiskřivě rotoval desetník. Plíšek, který nemá téměř

žádnou hodnotu. „Už je 22.05..., měl bych

jít“, pomyslel si David a zvedl se ze země. Naposledy

se rozhlédl po nádobách s čirou tekutinou,

po šlahounech rostlin a po uhnilých ptácích

a... Desetník spadl do odtoku a zámeček s

Davidem zmizeli, jako by nikdy nebyli. Davidovi

pomalu ujíždí vlak, kterým už nikdy neodjede.

Jak chutná žížala?

Mám hlad a tak si říkám, že bych si mohl dát

něco dobrého na zub. V ruce držím tlustnou

šťavnatou žížalu. Vypadá fakt odporně. To její slizké

tělo, jemně mazlavé. Cítím, jak mě studí na

dlani. Ovšem nevím, jestli budu jíst zrovna tohle.

Ale jo, když už jsem vám to slíbil. Prsty ji chytnu

za jeden konec, třeba tu zadní část, to je jedno, a

ten druhý nechám volně plandat. Bojím se, aby

mi nevypadla. Potom bych ji musel čistit a to její

mazlavé tělo se nečistí zrovna nejlépe. Ale držím

ji pevně. Zvednu ji nad sebe a pomaličku ji vsunu

mezi rty, aniž bych se jí ústy dotýkal. Nevím

jaké to bude, nikdy jsem nic takového nejedl.

A pak ji ucítím na jazyku. Má takovou zajímavou

chuť. Je celkem nasládlá a značně navlhlá. Na

malý okamžik mám pocit, jako bych jedl něco

hrozně zaprášeného, ale to nevadí, však on si to

už žaludek nějak přebere. Začínám opatrně kousat.

Zdá se mi, jako by z ní něco vytékalo. Něco

ulepeného, co mi zůstává na jazyku. Malé částečky

jejího těla se mi dostávají mezi zuby a za

zuby. Oj, to je bolest. Vlezlo mi to do každé díry,

kterou mám v zubu. Brzo musím zajít k zubaři.

Už jsem tam dlouho nebyl. Asi tak před pěti lety

naposled. To nic, existují párátka, později si je

vyšťourám. Když už je pořádně rozkousaná, tak

polknu. Hmmm, tedy řeknu vám, že ta želatinová

žížala z pouti nechutná zase tak špatně...

strana 2


strana 3

MYŠLENKA

• POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY • POVÍDKY •

NEVĚRA

Rozbrečel jsem se. Už jsem to bez ní nemohl déle

vydržet. Bylo to strašný. A přitom jsem ji mohl

vzít sebou!

„Neříkej, že ne!“ nadával jsem si v duchu. Stále

nechápu, jak jsem na ni mohl zapomenout. Kolik

večerů jsem s ní strávil, kolik bezesných nocí byla

mou věrnou společnicí. Nikdy mě nezklamala.

Vždycky dovedla bez slůvka odporu vyslechnout

všechny mé problémy. Co na tom, že mi nikdy neporadila.

Dobře to dělá! Každý si má pomoci sám.

Ale každý potřebuje svou vrbu, do které si může

postěžovat. Ulevit si. A poté najít řešení.

Znovu jsem se převalil na posteli. Rozhlédl jsem

se po zšeřelé místnosti. Po ostatních postelích, na

kterých spalo pět mých kamarádů. Nebyli špatní.

Zapadl jsem mezi ně. Ale ji nahradit nemohli. Ještě

si vzpomínám na ten den, kdy mi matka oznámila,

že pojedu na letní tábor. Zpočátku mi to nevadilo.

Myslel jsem, že ji vezmu s sebou. Že s ní prožiji krásné

tři týdny uprostřed panenské přírody. Při dalších

matčiných slovech jsem zkameněl: „Je to chlapecký

tábor. Chtějí z vás udělat muže!“ Chlapecký tábor,

zněla mi ta slova ještě dlouho v uších. Nemůžu

ji vzít s sebou. Nejde to! Rezignoval jsem...

Ještě musím týden vydržet. Blbý týden! Nemůžu

usnout. Jako každou noc na tom zatraceným táboře.

Pořád na ni myslím. Miluji ji. Nikdy mě nezradila,

nikdy mě nezklamala. Určitě mě má ráda. A já

ji zradím! Jak jí musí být! Co když ji někdo osloví?!

Co když nevydrží o samotě. Mému bratrovi se také

líbila. Mohl na ní oči nechat. Ani se mu nedivím. Je

totiž krásná, nádherná, vzrušující, Moje...................

učebnice chemie.

Amen

Starý Abraham leží v posteli, na sobě má několik

houní a nad sebou několik křížků. U postele

stojí velké kyvadlové hodiny, které jakoby odměřovaly

jeho zbylý čas. Přichází malý upocený mnich

držící v ruce veliký kříž. Stoupne si k jeho posteli a

začíná drmolit modlitby. Abraham neposlouchá.

Náhle se zjeví na kopci a stane se ovčákem. Jedna

z ovcí k němu přiběhne a zadívá se na něj svýma

velkýma očima. Postupně se přidává druhá, třetí,

čtvrtá, až jsou kolem něj všechny. „Co když, co když

zemřeš? Co když, co když spadnem? Co když zemřem?“

ozývá se první. Ostatní se jedna po druhé

ptají také: „Co když zemřem?“ Abraham se je snaží

odehnat, ale jejich otázky mu zaplňují mozek čím

dál víc. „Co když zemřem, co když: Co když, co když

spadnem? Co když zemřem?“ ozývá se první ovce

ještě hlasitěji. Ostatní s přidávají také. Abraham je

zoufalý. „Proboha, co tím myslíte? Co tím k sakru

myslíte???“ ..“Ve jménu otce...“ ozve se nad ním

nenávistný, ale svým způsobem vlastně milý hlas.

Ocitá se opět v kruté realitě. Že leží na posmrtné

posteli, že vedle něho stojí velké kyvadlové hodiny,

které jako odměřovaly jeho zbylý čas a že vedle něj

stojí malý upocený mnich s nenávistným, ale svým

způsobem vlastně milým hlasem, který co chvíli

řekne to svoje AMEN. Vždyť ty ovce měli pravdu...

Jedním dechem

Bylo to tak lehké přiložit pušku k hlavě,

roztřesenými prsty zmáčknout spoušť, silná

rána, záblesk ohně a příliš moc krve na tak

malou dirku, potom jen tma a ticho, srdce

pomalu usnulo a sním i vše ostatní a já uviděl

světlo; světlo na konci života a začátku

něčeho, snad září jasně bíle, zatímco z hlavy

vytéká mozek a nevzpomíná si na níc, jen na

tmavé modročerno před očima coby konec

jedné utrápené duše...

BRUTÁLNÍ FTÍPKY

Povídají si dvě holčičky: „Můj táta ho má táákového.“

Druhá na to „hm, to ten muj ho má mnohem kratšího.. Ale

bolí to stejně.“

Dědo, jak to děláš, že na tebe furt letí mladý holky? Děda

jen mrkne a šibalsky si olízne obočí..

Chlapeček a holčička na pískovišti. Chlapeček zajede

holčičce pod sukýnku a rychle cukne zpátky a udiveně se

ptá: „Ty si taky chlapeček?“

Holčička na to: „Ne, já kakám!“


MYŠLENKA

HISTORICKÝ ODRADNÍK

V Myšlence bylo dobrým zvykem každé číslo nějakým způsobem začínat. Těmto začátkům

se říkalo ODRADNÍK...

Na věžích hodiny odbíjely půlnoc, když v tom se ze země zvedl stín. Ulicí nepříjemně zafoukalo

a na zem se snesl závoj šedého sněhu odněkud ze střechy. Cosi temného procházelo ulicí,

ale nebylo vidět co, nebo kdo to je. A jak procházel párou z kanálů, kolem kterých byl sníh roztátý,

připletla se mu do cesty kočka. Černá kočka, živící se odpadky a neopatrnými hlodavci, kteří se

proháněli mezi popelnicemi a pronikavě pištěli. Podívala se svýma žlutě svítícíma očima na neznámého,

který vrhal hrůzostrašný stín. Naježila chlupy, prohla hřbet a vztyčila chlupatý ocas. I cizí a

tajuplný návštěvník spatřil kočku a kdyby mu bylo vidět do očí, patrně se mu zaleskly nenávistí.

Odkopnutá kočka zavřískala tak silně, že všechny myši v

okolí ztuhly hrůzou. To ale ještě nevěděly, že ta pravá hrůza

teprve přijde. A stín se temně posunoval dál ulicí. Lidé, kteří

se dívali z oken, je rychle zavřeli , zatáhli žaluzie a zamkli se

na všechny možné zámky a po tmě se třásli za závěsy. Jen

vítr se neschovával a temně hučel osamělou ulicí a snášel k

zemi bodavé obláčky sněhu. Na jednom domě blikaly světla

a připomínaly nedávné vánoce.. Avšak v okamžiku, kdy v

dálce zazněl zvuk saní přetahovaných přes asfaltovou silnici

nepokrytou sněhem. Pak se ozvalo skřípění brzd po klouzavé

vozovce, dětský výkřik, hned na to dutý náraz a třeskot

skla. Pak už jen mrtvolné ticho...

A kousek opodál se něco nebo někdo přibližoval tak tiše, že

bylo slyšet jak výkaly šplouchají v hlubinách kanálů. A čím

více se to přibližovalo pod oranžově blikající pouliční lampu,

tím méně bylo vidět stín a jasněji bylo vidět kdo to je. Až

pak se to ukázalo v celém světle. Nebyl to on. Byla to ona...

Zbrusu nová Myšlenka.

benni

Znáte česká přísloví ?

Chemická sloučenina vodíku s kyslíkem, jejíž akustický

projev je minimální, působí erozí na vrstvy hornin, uložených

podél své trajektorie.

Tichá voda břehy mele.

Vydává-li jedinec druhu Canis Domesticus krátké neartikulované

vokály, lze očekávat, že v téže chvíli nebude

schopen androgenního drajvu.

Pes, který štěká, nekouše.

produkce (x) >spotřeba (x) >x = 3

Kdo šetří, má za tři.

PRASÁCI V RESTAURACI

otyk (jurajenko@post.cz)

Černou kávu pane?

Nikolivěk Žáne, snad raději víno řezané!

Jako předkrm vejce, Dámo?

Kdepak vejce, kámo, ty jím ráno.

A co tedy paní?

Mouřenína na šukání!

Dobrá, dobrá, sličná ženo, hned tu bude

Pičpoleno!

Vyšťourám je z krbu ven,

je to sen všech žen.

Jak je horké a jak žhne!

Snad nažhaví pysky mé!

Dobrá, Žáne, a co já?

Hosté jsme tu přece dva!

I můj malý gentleman,

je snem všech žen!

Jak myslíte pane, já si myslím ale,

že co je malé to se v každé dírce ztratí,

a pak celou noc se namáhati jako běžec

na trati!

Ano, je to těžké zamrdání s gentlemanem

na hraní,

ale s velkým výkonem snad dojde občas

na spaní.

Ale rychle k věci přeci,

Potřebuji ňáké věci.

Ženu povětrnou, chlípnou.

S malou kundou, s malou dírou.

Aby měla útlý bok.

Nekulhala,rovný krok.

Aby měla všechny zuby.

A neměla obě oči skleněné.

Protéza jí nevypadla z huby.

Šaty od semene slepené.

Takovou tu věru nemám, jsem tu jen

já sám.

Ale kdybyste si přál, tak klidně vám to

udělám.

Ach, vy roztomilý Žáne, můj obdiv vždy

patřil vám.

Jako malou odměnu vás domrdám já

sám.

To vy mně neojedete, já dopíchám totiž

vás.

Tam a zpátky, sem a tam, do vás bušit

zas a zas!

strana 4


MYŠLENKA

MŮJ OTEC BYL SKVĚLEJ

Můj otec byl skvělej. Mohl sem s ním sedět u stolu

a kouřit, když mi bylo deset. To nedovolil ani mojí

matce. Platilo tu pouze jediné pravidlo: žádné mluvení.

A moje matka pořád mluvila. Vždycky ji kvůli

tomu musel praštit. Nevadilo mu to ani v ty dny,

kdy sem měl být ve škole, seděl sem u stolu a byl

sem zticha, jenom sem si sem-tam sáhl pro cigárko.

Lidé mluví o tom, že děti mají dělat, co chtějí a já byl

šťastný, že sem to mohl dělat.

Ostatní lidi, co bydleli ve stejném baráku, nás neměli

rádi. Otec si od nich něco občas vzal. Ve skutečnosti

sem ho při tom nikdy neviděl, ale věci se prostě objevovali

v našem bytě. Třeba balíček z ciziny s fotkami

našich sousedů a ještě nějakejch lidí, který sem neznal,

jo a taky fotky nějakýho mimina. Asi si to otec vzal ze

schránky dole v domě, protože si myslel, že tam byly

peníze. Možná, že tam ňáký byly. Jednou přinesl od

dětí od těch sousedů zezdola pár kolečkovejch bruslí.

Párkrát mi je půjčili, když sem s nima ještě chodil ven.

Přišli a ptaly se po nich. Ale měly smůlu, neměly je

nechávat ve skříni na chodbě před jejich bytem a ještě

je ani nezamknout. Jejich škoda. Ale celá ta rodina si

to zasloužila, lidé jako oni nežijí skutečné životy, chovají

se stejně jako všichni ostatní. Můj otec se chová

jinak než všichni ostatní. Když si od nich něco vzal

podruhé, šli na policii. Nic se neprokázalo, tak sem

je přestal zdravit, když sem je potkal na schodech a

s těma dětma sem se přestal kamarádit. Kdo chodí k

policajtům a ještě kvůli sousedům, je prostě hnusák.

Jednoho dne přišel otec domů se psem, teda s malým

štěnětem. Říkal, že ho někde dostal. Asi měl hodně

přátel, protože mu lidé pořád něco dávali, ale nikdy

jsem ho s nikým neviděl, kromě jeho bratra. Nebyli si

podobní. Můj otec nebyl velký, měl světlé vlasy a oči,

které člověk málokdy u někoho viděl, byly malé a stále

jakoby trochu zavřené. Ale jeho bratr byl vysoký a tlustý

s očima jak ping pongové míčky a černými vlasy.

Když byl můj otec se svým bratrem, nenechal mě sedět

u stolu v kuchyni a výraz jeho tváře se měnil. Snažil

se, co mohl, ale bylo mi jasné, že bratra nevidí rád.

Štěně nevypadalo ze začátku moc šťastně, ale dali sme

mu s bráchou vodu, poplácali ho a ono na nás začalo

skákat. Když to zkoušelo na mého otce, odstrčil ho.

Ale myslelo si, že je to hra, bavilo ho to a skákalo čím

dál víc, dokud ho otec nekopnul do žeber. Dlouze

zakvičelo a se svěšenou hlavou odkulhalo na druhou

stranu místnosti. Brácha začal brečet a vyběhl z

místnosti za mámou. Nevěděl sem, co mám dělat, ale

pak se stalo něco zajímavého. Můj otec se začal smát.

strana 5

Když sem ho viděl, začal sem se taky smát. Netrvalo

to dlouho, brzo přestal, sedl si ke stolu a zapálil si cigáro,

ale když se smál, bylo to vzrušující, i když sem

uvnitř cítil i trochu něco jiného.

Štěně s námi zůstalo dva týdny, ale ke konci se už

moc nechovalo jako štěně. Během několika prvních

dnů kňučelo a ti blbí sousedi na nás začli divně koukat.

Když sem s ním chodil ven, čekal jsem vždycky,

až se zastaví, aby se vyčůralo nebo vysralo, a pak sem

prudce trhnul za vodítko a táhnul ho dopředu. A když

bylo přede mnou a chtělo něco očuchávat, táhnul sem

za vodítko dozadu, až začalo kašlat jako kuřák. Štěně

nevědělo, co s tím, tak šlapalo vedle mne, příliš blízko,

abych mohl tahat za vodítko, příliš daleko, abych ho

mohl nakopnout. Tak sem s ním přestal chodit ven.

Jednoho večera sme s otcem kouřili v kuchyni. Otec

najednou vstal a kopnul do psa. Štěně nic nedělalo,

nehýbalo se ani nekňučelo, jenom stálo na všech

čtyřech a trochu se pohupovalo, hlavu mělo svěšenou

dolů a nahlas dýchalo. A najednou leželo tam, kde

předtím stálo, oči otevřené a kolem něho bazének

chcánek. Otec si všimnul mého upřeného pohledu.

„Zasranej parchant,“ řekl, potáhnul si z cigárka a hlasitě

vyfoukl kouř.

Zvedl sem se ze židle a sklonil se nad psem. Dotknul

sem se jeho hlavy. Přes jemnou kůži sem ucítil jeho

lebku. Sklouzl sem rukou po jeho krku a zádech a

zkoušel sem s ním pohnout. Bylo těžký, ale těžký takovým

způsobem, že mi bylo jasný, že je to váha celé

jeho existence. Několikrát sem ho ještě podrbal a pak

se vrátil ke stolu, abych dokouřil svý cigáro.

Tu noc sem nemoh spát. Často sem měl se spaním

problémy, i v tom věku. Ale nevadilo mi to, pokud

mi bylo dost teplo. Obvykle sem zíral do tmy a měl

příjemnej klidnej pocit. Žádné naděje, žádné sny,

jenom já. Ale tu noc sem nějak nemohl odpočívat.

Snažil sem se na něco myslet, ale to štěňátko mi nešlo

z hlavy, poskakovalo v mé hlavě tak, jak to dělalo ze

začátku. Vstal jsem z postele a šinul si to do kuchyně.

Na podlaze byla nevýrazná skvrna a v rohu místnosti

sem viděl plastikovou tašku nahoře pevně utaženou

provazem. Nalil sem si sklenici mlíka z lednice a sed

si ke stolu. Otec tam nechal cigára. Kdyby mě našel, že

kouřím sám, zbil by mě, ale slyšel sem ho chrápat ve

vedlejším pokoji. Zapálil sem si cigárko, seděl sem za

rohem, sklenice mlíka přede mnou, a kouřil. Byl sem

unavenej, ale věděl sem, že dlouho spát nebudu.

Tato povídka NENÍ podle skutečné události.


MYŠLENKA

DEBILNÍ A JINÉ BÁSNIČKY

Dřevorubec dříví kácel,

sekl se a vykrvácel.

Marně svíral pěstičky,

neměl krevní destičky.

Zakopal jsem svoji ženu,

dost hluboko snad,

tu minulou pes vyhrabal,

páni, to byl smrad!

Malé dítě po porodu,

mělo život jepičí,

upadlo na hranu schodu,

teď už vůbec nekřičí.

Uviděl malý černoušek

poprvé sníh a mráz.

Teď je z něho rampoušek,

měl jen bederní pás.

V letadle je turbolence

a to vadí naší Lence.

Ona vždycky na delší trase,

poblije se jako prase!

Milenecká dvojice

leží mrtvá v žitě,

neboť kombajn před chvílí

oba přejel hbitě.

Proč je šroubek plný zmatku,

kam se jeho štěstí skrylo?

Přišel chudák o svou matku,

což ho dosti vytočilo.

To maso je hrozně tvrdé!

Pláče malý Ládík.

Máma na to: „jenom žvýkej,

děda nebyl žádnej mladík!“

U lavice dítě stálo

z plna hrdla křičelo,

bránilo se zuby nehty,

grilovat se nechtělo

Pod stromečkem leží šek,

přines nám ho Ježíšek.

Smějeme se na šek,

to zas bude flašek.

Na tý louce zelený,

pasou se tam jeleni.

Na tý silnici v Dubí,

kanibal šlapky hubí.

Jedna malá nepozornost

k tomu ostrý nůž.

Manželka má hbité ruce,

teď už nejsem muž.

Kryštof nemá maturitu,

ani školu základní.

Už znásilnil třikrát Zitu,

podal výkon parádní.

Ona si však nestěžuje,

diagnóza jasně zní:

Kryštof sekunduje

masochistku brutální.

Běžel šneček do hospody,

domeček si nes,

na maděru rozmačkal ho

zlý divoký mercedes...

Náš Pepánek prdelinku

jak poupátko měl,

nežli si mu na ni sedl,

roj divokých včel.

Letí letí horolezec,

padá kolem skal,

to byl ale ňáký blbec,

co mu lano odvázal.

Sjížděl chlapec po zábradlí,

nevšiml si hřebíku,

teďka mluví tenkým hláskem,

chybí mu kus pytlíku.

Do zásuvky elektrické,

strkal prsty Marek,

ztmavla barva kůže lidské,

teď je z Marka škvarek.

Nádherný je život krtka...

ve dne spí a v noci trtká...

Malý, hnusný človíček

smradlavý jak nočníček,

pejska k večeři si hledá,

smrt však našla kočka hnědá

Sáhni na to a upadne ti ruka,

sáhni na to a zažiješ muka!

Vypadnou ti oči z ďůlků,

vyhnijou ti zuby!

Začneš nosit bílou hůlku,

potáhne ti z huby!

Pampers - ty se vyplatí

když si pustíš do gatí.

Ten kdo si je nebere,

zvlhne, když se posere.

připravil BENNI

strana 6


strana 7

MYŠLENKA

Předpověď počasí na rok 2011

POČASÍ NA PRACOVNÍ DNY

Na celém území našeho státu bude jasno, někde polojasno, jinde

nejspíš zataženo. V zatažených oblastech lze očekávat i srážky. Ty

budou charakteru skíni versus anarchisti, manželky s manželama,

Macek s Ráthem apod... (úplný seznam na Lince úplné nedůvěry).

Místy budou padat i z oblohy trakaře... Proto bacha na to!

Povane jihozápadní inteligence o síle 5,1 Richterovy stupnice,

rychlostí 5 m/s. Nejspíše bude přelétavá, takže se není třeba

obávat trvalých následků. Taktéž začne období přelétání tažných

ptáků a tak pozor na okolí, může vám přiletět nějaká ta facka. Zůstaňte

pro tyto dny raději zalezlí na záchodě. Tam žádné nebezpečí

nehrozí, maximálně se můžete nešťastnou náhodou spláchnout...

POČASÍ NA VÍKENDY A SVÁTKY

V noci bude na celém území našeho státu hustá tma, která se

bude moct ojediněle krájet. Tma možná ustoupí k ránu, kdy s

největší pravděpodobností začne den a vyjde Slunce. (Pro zvlášť

debilní - to je to žlutý kolečko, co občas ve dne svítí nad hlavami

široké veřejnosti).

Inteligenční záření dne bude okolo 30% nad dlouhodobějším

podprůměrem pro tyto dny. Doporučená doba myšlení pro první

inteligenční skupinu jsou dvě minuty. Mohlo by se stát, že by na

nějakého inteligenta mohl přijít záchvat myšlení, což není zrovna

příjemné. Pro malé debílky může být i smrtelné. Zcela určitě to

na většině z řad inteligentů zanechá doživotní následky. Už jsem

pár takových invalidů potkal a řeknu vám, že to není pěknej pohled.

Nejlepší bude pro tento den pudové a instinktivní chování.

POČASÍ PRO ŠKOLÁKY

Po deseti měsících zataženého, deštivého a někdy i bouřlivého

počasí se dne 30. 6. vše vyjasní. No, nebudu vás už dlouho

zdržovat, protože jak vás znám, tak si to jistě čtete pod školní

lavicí a nedáváte pozor v době vyučování. Tak to teda ne! Já

vám dám, vy smrádci jedni malí, nedávat pozor, když se do vás

snaží učitel nebo učitelka nacpat nějaké ty vědomosti. Stejnak

nemá šanci, co? Tak teda pa, pa! A bacha!!! MYŠLENKA se nikdy

neplete!!!

POČASÍ PRO DEBILY

Vzhledem k množícím se dotazům, které se přímo týkají vývoje

počasí nad naším územím, jsme nucení zveřejnit prognózu meteorologického ústavu České akademie

debilů. Podle průzkumu situace za posledních pět měsíců bude chladné počasí nadále trvat. Příští léto

se bude vyznačovat množstvím sněhových přeháněk a teplotami pod bodem mrazu. Po krátkém jaru,

které rovněž očekáváme velice studené, klesnou teploty v noci na mínus deset až mínus dvacet stupňů

Celsia. Při vyjasnění a na horách budou teploty ještě nižší. Denní teploty se při slunečném počasí

budou pohybovat kolem nuly až pěti stupňů nad nulou. Koncem roku v listopadu a v prosinci nastane

enormní oteplení, které potrvá podle odhadů až do roku 2012. Zemědělci očekávají, že by neměly nastat

škody na polních kulturách ani na lesních porostech, protože se vegetační období pouze opozdí.

Tento výkyv ročních cyklů je způsoben změnou oběžné dráhy naší Země kolem Slunce, vlivem oblaku

asteroidů, který prolétl minulý rok nedaleko Jupitera a změnil dráhy všech planet sluneční soustavy

včetně Pluta. Jaký bude vývoj počasí v příštích letech si zatím nedokáže nikdo představit, ale jakmile

budou známy nové skutečnosti k této problematice, čtenáři MYŠLENKY se je nikdy nedozvědí...

OZNÁMENÍ

POZITIVNÍ

Směje se jaro

směje se slunce

směje se mšice

směje se i to sluníčko

sedmitečné sluníčko se směje

čarodějnice se směje

na kouzelníka Dobroděje,

Dobroděj se směje,

voda se směje,

housenka se směje,

tele se směje,

krupiér se směje

policista se směje

cinkátka a činely

zvesela se smějou

pavouk v síti se směje

i ta moucha se směje

papír se směje

kominík se směje

čalamajka se směje

i ta pánev se tlemí

a co ty?

se tebou to nic nedělá?

(S)měj se!

Státní hydrometeorologický ústav v Mračnově se všem velice omlouvá, ale v důsledku úmrtí nejspolehlivější

rosničky Máničky nebude až do odvolání tipovat, jaké bude počasí. Zároveň je vyhlášen

konkurz na novou rosničku, která umí šplhat po žebříčku. Do té doby žádné počasí nebude... { }


MYŠLENKA

nemám ústa a musím řvát, co mám dělat?

mohl bych třeba začít nenávidět!

TO JE ONO!

začnu nenávidět všechno a všechny. chá

jako Bůh si to přeci mohu dovolit

hola HEJ, lidské KRYSY, jste připraveni číst další povídku?

PTÁK V TRNÍ

Malý list mu spadl přesně na řasy. Nehybně

pohnul víčky... Byl v tranzu, nikoho nevnímal

(nikdo široko daleko taky nebyl) ani sebe. Nerozuměl

si, přestal se chápat už někdy před sto

lety od té doby, co... Ale to je už jedno, už ho

to nezajímá. Na krku měl celkem solidní kravatu

- její cípy se ale nevyjímaly na mohutném

hrudníku, nýbrž visely směrem nahoru pevně

přivázané k vrchní větvi. Už stačil jenom jeden

krůček, ten malý krok, nepatrný pohyb a bylo

by to. Asi by nikdo neplakal, proč taky? Vždyť

se to stává denně... Už nevěděl, co má dělat.

Všude kolem děsný ticho - a teď konečně někdo

zařval to rozhodující slovo, na který čekal

celou věčnost JUMPY- JUMPY JUMP! Bezmyšlenkovitě

hupsl dolů. A byl to ten nejskvělejší

zážitek - protože poslední. Za letu zazpíval

svou nejlepší píseň za celý život, bolest ho k

tomu donutila, stejně jako ptáka, který se právě

v této chvíli morbidně nabodává na trn..

Lussy

.:pohádka o princi:.

Narodil se syn, královský princ. I přišly k němu tři sudičky a sklonily se nad kolébkou. První

sudička povídá : budeš silný, krásný a zdravý, jen v patnácti ti vyroste z pupíku šroubek.

Druhá sudička povídá : budeš silný, krásný, zdravý a bohatý jen v patnácti ti vyroste z pupíku

šroubek. Třetí sudička povídá : budeš silný, krásný, zdravý, bohatý a chytrý a opravdu ti v patnácti

vyroste z pupíku šroubek. Ale ty se vydáš na cestu, přejdeš devatero hor a devatero řek.

Tam najdeš jezírko, u něj žabičku kterou políbíš. Změní se v krásnou princeznu a ta ti šroubek

vyšroubuje...

A tak se opravdu stalo.

Princ vyrostl, byl silný, krásný, zdravý, bohatý a chytrý a opravdu mu v patnácti vyrostl z pupíku

šroubek. I vydal se na cestu, přešel devatero hor a devatero řek. Tam našel jezírko, u něj žabičku

kterou políbil. I změnila se v krásnou princeznu a šroubek mu vyšroubovala.

A upadla mu prdel...

Moc vědět se nevyplácí

Byla vlahá noc. Na ulici chodili lidé a jezdila auta. Stará Blažková koukala z okna popíjela

kávu. Čím víc se nakláněla, tím víc viděla. Až se z ničeho nic překotila, bezradně zamávala

rukama, nohama a když zjistila, že létat neumí, s mlasknutím spadla na chodník. „PLESK!“ Dutá

rána zazněla ulicí. V protějším okně se rozsvítilo. To se zvědavá Nováková chtěla podívat, co to

bylo za zvuk. Otevřela okno a kouká. Nic nevidí a tak se předklání a předklání. A „PLESK!“ Už

ví, jak ten zvuk vznikl. Ale už to nemůže říct paní Dvořákové, která je také zvědavá. A tak paní

Dvořáková se vyklání z okna více, než je rozumné. Pozdě si uvědomila, že ztratila nad sebou

kontrolu a padá dolů. Ještě v poslední chvíli si uvědomila: „Asi taky plesknu....“ Když se seběhli

lidé, bylo už pozdě a mě to přestávalo bavit. Zavřel jsem proto okno a šel spát. Jen venku se do

ticha noci ozývalo občasné: „PLESK!“

benni

strana 8


MYŠLENKA

CITENEGY

Jednou ráno Vian vstal, protáhl se a podíval se na

hodinky. Potom se znovu protáhl a na chvíli se zamyslel

nad svým snem. Byl dost divnej. Ten sen. Seděl

v něm na lavičce v parku a koukal kolem sebe. Najednou

si všimnul, že vedle něj sedí nějakej chlap. Dost

divnej. Měl totiž zelený vlasy, ale takovejch je celkem

dost, jenže tenhle měl i zelenej obličej, ne nějak křiklavě,

ale tak obyčejně a přirozeně, že to vypadalo

skoro normálně. Chlap se na Viana otočil a dlouho se

na něj koukal. Dost divně. Koukal. On měl totiž oči

celý žlutý. Pak se odvrátil a žlutejma očima hleděl jakoby

do dálky. Najednou udělal takovej nepřirozenej

trhavej pohyb a odešel do nekonečna, který se v tom

snu zdálo podezřele blízko. Vian ještě chvilku přemejšlel

o symbolech, znameních a jestli ten sen vůbec

něco znamenal. Pak se voblík a vyšel do ulic. Koupil

si cigarety a šel si sednout do parku. Votevřel cigarety

a jednu vytáh a zapálil si. Koukal kolem sebe

a marně čekal, že někoho uvidí. Byl sám v parku.

Sám. Kouřil a snažil se nemyslet. Už když dokuřoval si

k němu přisedl Vernon, kterej vypadal smutně.

Dost smutně.

- Vernone?

- Hmmmmmmm?

- Měl jsem sen, takovej divnej.

- Já vim, já taky.

Chvíli mlčeli, kolem proběhl pes. Pak se vrátil a vymočil

se Vernonovi na botu. Vian vstal a do psa kopnul.

- Co je?

- Vychcal se ti na botu

- Aha ...

Vernon vstal, dohnal psa, kterej teď kulhal a jediným

mohutným kopancem mu roztříštil lebku.

/potlesk/

vrátil se na lavičku

- Máš cigáro?

Vian vytáhl z kapsy krabičku a podal ji Vernonovi.

Ten si zapálil.

/z kostela varhny/

Vernon vstal a nechal Viana v parku samotného s

cigaretami a zapalovačem.

benni

Sova povídá zvířátkům v lese:

„Jedno zelené zvíře musí odejít pryč z lesa!“

- Z křoví vyleze žába a povídá: „Chudák krokodýl!“

NÁPIS NA AUTOMATU NA PREZERVATIVY:

„Tak tyhle žvejky ňyc moc...!“

HROMEM

NOVÁ VLNA CHŘIPKOVÉ EPIDEMIE?

V posledních dnech se rozšířila nová

vlna chřipkové epidemie. Jde o zvlášť

nebezpečnou mutaci s neobvyklým

průběhem. Pacient nemá horečky a

jeho tělesná teplota naopak klesá na

27°C. Pokud není nemocný uměle infikován

běžným chřipkovým virem,

klesne jeho teplota na úroveň okolí a

to znamená smrt. Nejspolehlivějším

způsobem, jak nebezpečnou nemoc

zlikvidovat, je vyvolání celosvětové

chřipkové epidemie.

PŘEDČASNÁ SKLIZEŇ

ZNOJMO (LTD) - Jan Petržel překvapil

zaměstnance drůbežářské farmy ve

Holořitcích tím, že vnikl na pozemek

farmy s kombajnem sovětské výroby a

zahájil letošní sklizeň vajec

VYTRŽENA SMRTI

ZNOJMO (ben) - Napůl utopenou a

mrtvou vysílením vytáhl pětiletý chlapec

z řeky Dyje na kusu klacku fčelku

medonosku. Ta byla ihned převezena

do zdejší nemocnice na jednotku intenzivní

péče. Po dlouhé a náročné

operaci stejně podlehla. Vzhledem k

tomu, že byla ošetřována ve zdejší nemocnici,

se nejedná o nic divného.

UDUSIL SE PŘI POŽÁRU

OSTRAVA (iža) - Stoletý starý toulavý

pes zahynul při požáru Domu se sociální

péči pro bezdomovce (kontejner)

v Ostravě-Mariánských Horách. Utrpěl

četné popáleniny a ohořely mu všechny

chlupy. Pak o něj vznikla bitka mezi

postávajícími hladovými bezdomovci.

Případ bude šetřit kriminální policie v

Ostravě.

MRTVOLA VE VLTAVĚ

MĚLNÍK (mž) - Mrtvou láhev od Whisky,

která plavala ve Vltavě, nalezl v obci

Chvatěruby v okrese Mělník náhodný

chodec. Láhev byla převezena na

soudní pitvu a bližší prozkoumání.

LEPŠÍ NEŽ KOČKY

CANBERRA (ČTK) - Australští vědci včera

sdělili, že vytvořili „myší kondomy“.

Speciální kondomy šíří mezi hlodavci

takovou paniku, že se hromadně zabíjejí.

To zabraňuje jejich už tak dost velkému

množení.

strana 9


HROMEM

MRTVÉ NOVOROZENĚ NA HŘBITOVĚ

BRODEK U PŘEROVA (rys) - Hrůzný nález

učinil ve středu odpoledně devětadvacetiletý

gumídek v obci Brodek u

Přerova. Několik minut před šetnáctou

hodinou našel na místním hřbitově

mrtvolku novorezeněte malého tupounka

v igelitové tašce. Podle prvního

ohlodání šlo o donošeného Stoupu

s velmi libovým masem, přičemž doba

úmrtí nebyla delší než dva roky. Na těle

novorozeněte byly odhaleny zjevné

stopy násilí se sexuálním podtextem.

Do podezření ihned upadla věčně nadržená

Šmoulinka. Kriminalisté nařídili

soudní pitvu a čin vyšetřují jako vraždu

bezcenného tupounka.

ODPAD Z POUTI

DUBAJ (ČTI) - Asi 47 400 tun bufeťáků

vylezlo z hromady odpadků z posvátných

míst islámu v okolí saúdskoarabské

Mekky. Odpadky tam zůstali

po dvou miliónech poutníků z celého

světa.

CHTĚJÍ HO...

VÍDEŇ (ČTK) - Spojené státy budou nadále

usilovat o to, aby byl bývalý myšák

bosenských srbů MICKY MOUSE zadržen.

Řekl to včera odstupující americký

zmocněnec pro bývalou Jugoslávii pes

Pluto.

PŘEHLÉDL ŠLAPKY

VSISKO (rys) - Ve středu ráno přehlédl

řidič nákladního automobilu IVECO v

obci Vsisko na Olomoucku tři panenky

jak šli silnicí. Život jedné vyhasl přímo

pod koly jeho vozu. Další dvě o něj bojují

v bývalé Jugoslávii.

OČESAL VŮZ

UNIČOV- (rys) - Neznámý pachatel navštívil

oplocený areál Technických služeb

v Uničově. Z kropícího vozu odcizil

spícího závozníka i s řidičem a vyměnil

je za nafukovací panny.

ŘIDIČ NA DOŽIVOTÍ

WINSTON-SALEM (DPA) - Doživotní vězení,

z něhož nesmí být propuštěn, dostal

v USA Thomas Jones (39) za to, že

podnapilý a po požití léků zabil autem

dva králíky přecházející silnici (oba 3).

Myšlence se bohužel podařilo zjistit, že

šlo o Boba s Bobkem :-((

MYŠLENKA

TEST • TEST • TEST • TEST • TEST

JSTE DRSŇÁCI ?

1. Při sekání dřeva si useknete ruku, co uděláte?

a. máte radost, že to není hlava - 1 bod

b. máte radost, že už nemusíte v divadle tleskat - 2 body

c. nemáte radost - 3 body

2. Chytne Vás slepák

a. zamknete se v koupelně a provedete operaci - 1 bod

b. přemýšlíte o variantě a.) - 2 body

c. voláte doktora Funebráka - 3 body

3. Při procházce Vás tlačí bota...

a. strašně Vás mrzí, že netlačí i ta druhá - 1 bod

b. snažíte se to rozchodit a tak skáčete po té noze, co vás

tlačí - 2 body

c. jdete s brekem domů - 3 body

4. V parku se poperete se skupinou, která má jasně převahu

a. zapějete nějaký husitský chorál - 1 bod

b. v klidu počkáte, jestli nevykrvácíte - 2 body

c. asi vykrvácím - 3 body

5. Co říkáte na DRÁKULU

a. celý já - 1 bod

b. celá manželka - 2 body

c. celý den se klepu, když na něj jen pomyslím - 3 body

6. Máte být popraven/a a máte si zvolit druh popravy...

a. něco zdlouhavého, ať pobavíte obecenstvo - 1 bod

b. to je jedno, jdeme na to - 2 body

c. co kdybych zemřel na stáří? - 3 body

7. Sedíte na kolejích a v tom vám vlak přejede nohy

a. přečtete si MYŠLENKU na notebooku, to vás jistě postaví

na nohy - 1 bod

b. vezmete nohy na ramena a jdete na přední náhon do

nemocnice - 2 body

c. neprodleně vykonáte malou, velkou a kdoví jakou potře

bu... - 3 body

8. Napadne vás roj sršňů zrovna když píšete dopis

a. těší vás, že vás konečně něco napadlo - 1 bod

b. napíšete si o pomoc - 2 body

c. rychle dopis ukončíte a utečete - 3 body

9. Co jste?

1. optimista - 1 bod

2. realista - 2 body

3. pesimista - 3 body

BODÍČKY SEČTĚTE a koukněte na VYHODNOCENÍ:

9 - 13 BODŮ = Bolest vůbec nevnímáte, protože ji ne

znáte a taktéž se s termínem „pud sebe

záchovy“ setkáváte poprvé. V každém

případě jste optimisté.

14 - 19 BODŮ = Vy jste uprostřed

20 - 27 BODŮ = Nemáte vůbec smysl pro humor

Hraje si takhle chlapeček s holčičkou na písku. Najednou

šáhne chlapeček holčičce pod sukni a udiveně se ptá:

„Jé, ty si taky chlapeček?“

„Ne,“ odpoví holčička, „já kakám.“

Zuzka se ptá babičky: „Babi, kdo je to milenec?“

„Milenec? Milenec!!!“ vykřikne babička zděšeně, rozběhne se k

dubové skříni... odemkne ji a na podlahu vypadne kostra...

strana 10


Květina

MYŠLENKA

Na konci chodby stála květina. Stejně tak jako mnoho

jiných i ona tam stála sama. Docela sama v ponuré

chodbě, jen blikající zářivka a ona. Jinak nic.

Tu zářivku vyrobili v Tesle (ale o to nejde) -

40 wattů a teď jen bliká, celý svůj život, zmatený,

ne ublikaný život, nikdy nedokázala nic jiného - jen

blikat. Někde na konci chodby...

A pak taky ta květina, samotná na úplném konci

chodby bez okna na studené zemi. Ona nestála

sama. Měla tam zářivku, blikající světlo. Chtěla si

s ní povídat, zakřičet do blikání a studeného ticha.

Zakřičet: „Hej, ty tam!“ Nestačila, zářivka zhasla.

Nikdo ji nezhasl, rozbila se. Pak přijde údržbář a

vymění ji za jinou Teslu. Možná taky bude blikat.

Teď je tma. A na konci chodby, docela sama v úplné

tmě, jen osamělá květina bez fotosyntézy. Jinak nic.

-myšlenka-

TEST • TEST • TEST • TEST • TEST

„SU IDEALNÍ KRÁVA ?“

1) Jak pozná muž, že ho žena miluje?

# a) podle vůně Old Spice

# b) podle vůně Staré Špajzky

# c) ani nemůže poznat

2) Den odchází...

# a) Black&white přichází

# b) možná přijde i kouzelník

# c) Johnie Walker taky odchází

3) Za volantem nejradši...

# a) řídíte

# b) řadíte

# c) radíte

4) Na co myslíš?

# a) kdy už ten test skonči

# b) autoři testu jsou krávy

# c) na soulož

5) Říkáte často...

# a) co?

# b) cože?

# c) kde je čaj?

6) Čekáte na rande, partner nikde, co uděláte?

# a) řeknu si: su kráva a odejdu domu

# b) počkám ještě 1/4 hodiny a pak si řeknu, že su kráva

# c) uvědomím si: já kráva si spletla ulici

7) Při nákupu v samoobsluze nezapomenu koupit...

# a) hovězí

# b) plnotučné mléko

# c) sýr Veselá kráva

HROMEM

UŽ HO MAJÍ

LUTÍN (rys) - Policisté v Lutíně museli

povolat ozbrojené komando, aby

dopadlo pachatele série vloupání do

restaurace, prodejny a několik kurníků.

Radek K. (134) z Olomouce má na

triku flek od kečupu a škody za dvacet

korun.

OBCHODNÍK OBECNÝ BEZ POVOLENÍ

VSETÍN (ben) - Policisté ve Vsetíně zatkli

podomního obchodníka, ktterý bez

živnostenského listu prodával dům od

domu tablety na věčnou mladost. Po

vyžádání výpisu z trestního rejstříku

vyšlo najevo, že jde o recidivistu, který

byl za stejný přestupek zatčen již třikrát

- v roce 1789, 1896 a naposledy v roce

1935.

SLOVENSKO CHCE VÁLČIT

Tu agent 457/868/5466-B-45. Slovensko

se připravuje k válce. Na letištti Tri

duby byl jeden dub skácen, aby zmátli

nepřítele. U hlavního štábu jsem vyslechl,

že na nás chtějí zaútočit ropovodem

Družba. Také jsem zjistitl, že hlavní

námořní bitva má být na Štrbském

plese. Chtějí válčit i s nějakou větví asijských

kočovníků Hunů. Prý s nějakými

Čehůny. Odhalil jsem jejich hlavní plán.

Budou ustupovat. Tím zmatou nepřítele

i špiony ve vlastních řadách. Ustoupí

do lesů, kde budou připraveny nejmodernější

zbraně: katapulty. Kdyby katupulty

nepomohly, ustoupí do hor. Zde

jim má pomoct nějaký Jano Šík. Mají

ještě plán B, to je, že zvítězí.

8) Kde byste hledala netopýry?

# a) na půdě v koši na prádlo

# b) v ptáčí budce

# c) v telefonní budce

9) Horoskopům...

# a) věřím

# b) nevěřím

# c) cože?

10) Pustím si...

# a) Beatles

# b) plyn

# c) cihlu na nohu

11) Mentos a...

# a) jaro je tu

# b) mentoš - kreslený seriál

# c) dost

12) Sex je...

# a) jako čokoláda. Nejlepší po jídle.

# b) pohádka mládí.

# c) horší než dva sexy.

Vyhodnocení na straně 13

strana 11


MYŠLENKA

TENKRÁT POPRVÉ

ANDULA - 17 let líčí svůj první milostný zážitek

První milování jsem zažila už ve svých osmi letech. Nebudu

se tajit s tím, že jsem z kučuku a sloužím zejména k nácviku

umělého dýchání. Jednou jsem tak ležela na školní lavici v jedné

zdravotní škole. Byla hodina zdravotnické přípravy - resu

scitace. Strašně moc holek mě oblizovalo a strkalo do pusy

nějaký igelity jako resuscitační roušku. Až pak přišel on, vysoká

blonďák. Celá škola po něm šílela, protože na „zdravce“ zase

tak moc holek není. Pak řekl, že nebude oblizovat žádný

smradlavý igelit a mokrým kapesníkem mi otřel ústa a pak se

ke mně přisál. Cítila jsem jeho žhavý dech a jeho ruce na svých

prsech, to když mi oživoval mé kaučukové srdce. Podařilo se

mu to skvěle a ani si nevšiml, že jsem celá zčervenala. Pak

hodina skončila.

Zase jsem tam ležela úplně sama. Pozdě odpoledne přišla

uklízečka uklízet třídu. Je ale stará a tak to odflákla. Když

odešla, uslyšela jsem na chodbě známý hlas.

„Paní uklízečko, nenašla jste tady někde ve třídě hodinky?“

„Ne, nedívala jsem je, ale můžeš se podívat, já nikdy nezamy

kám...“

A pak se otevřely dveře od třídy. V nich stál on. Měl na sobě

bermudy a byl bez trička. Jeho krásné atletické opálené tělo

mě lákalo. Nikdy jsem nepoznala nic tak krásného. Kdybych

se asi mohla hýbat a mluvit, řekla bych mu, co k němu cítím. On

si mě ale nevšímal. Jen hledal svoje hodinky. Pak je našel v lavici,

na které jsem ležela já. Posadil se na židli a koukal na mě. Pak

promluvil krásným hlasem: „Kdyby jsi Andulo věděla, jaký mám

trápení. Peťa mě nechala a nechce se mnou už nikdy nic mít.“ A

jen tak tam seděl, když položil ruku na mou hlavu. Chytil mě

jednou rukou za bradu a druhou položil na čelo. Zaklonil mi

hlavu a začal do mě foukat. A foukal a já se nadouvala. Dva vdechy

a 15x stlačení srdce. Ale zbytečně, nemohla jsem oživnout, vždyť

jsem jen guma...

Pak ale z ničeho nic přestal foukat a začal mě líbat. Jeho jazyk

hladil moje gumový zuby a laskal hnědý kaučuk na hlavě, který

měl představovat vlasy. Pak mi pomalu začal svlékat oděv. Kdybych

ho mohla také svlékat, tak bych to udělala, takhle ale to musel udě

lat sám. Najednou jsem na svém gumovém těle ucítila něco tvrdého.

Pomalu pak do mě vnikl, ani jsem necítila bolest. Pak mě opatrně

miloval a já jsem myslela, že tento okamžik už nikdy neskončí.

Bohužel skončil jeho vyvrcholením. Pak si natáhl kalhoty a zapl

zip, který schovával jeho obrovský orgán. Pak mě natáhl oděv a

odešel ze třídy. Já jsem zase zůstala na studené lavici úplně sama.

Doufala jsem, že mě ještě někdy bude milovat jako zvíře. Bohužel

se tak nestalo. Teď k nám na školu ale chodí další dva kluci.

Mám i já u nich šanci?

pokračování rubriky na straně - 15

strana 12


strana 13

MYŠLENKA

CESTOPIS SLAVNÉHO BADATELE

MILINA BIKIMINA

Redakci MYŠLENKY se po dlouhých útrapách (co

bych pro čtenáře neudělal, že?) podařilo získat originální

zápisky bádání světoznámého badatele nigerijského

původu Milina Bikimina. Abyste o mě neřekli,

že smetanu slíznu zas jenom já, rozhodl jsem

se uvést několik úryvků z jeho deníku, napsaném na

kůře baobabu (volně přeloženo z roku 1888)

12. týden Pomejí

Sedím si na baobabu, zpívám si dětskou píseň

„Jedna, dvě, tři, pes, nosorožec na tebe vlez“ a v

tu ránu vidím na obzoru kouř. Neklamné znamení,

že sloni už táhnou.

(Později bylo připsáno: Mýlil jsem se, bratr jen

klepal rohože.)

17. týden Kňourů

Domluvil jsem se s bratrem, že mi naláká nějaké

ty gepardy. Já mezitím vylezl na můj oblíbený

baobab s prakem v ruce a čekal. Po chvíli se skutečně

přiřítil bratr s gepardem v zádech. Pozdě

jsem pochopil, že brouci hovniválové nejsou

vhodnou municí, a tak jsem mohl jen nečinně

přihlížet masakru mého bratra.

24. týden Termitů

Monokl na mém zbylém oku už není vidět, bratra

už nesvrbí pěsti a kůže mu také dorostla. A

Atraktivní dívka stopuje na frekventované silnici, když v tom jí zastaví

vůz s mladým řidičem. Proběhne klasická konverzace a dívka

se najednou zarazí:

„Ježíšmarjá, nejste náhodou ten moderátor z rádia?“

„No, jsem a co má být,“ odpoví řidič.

„Víte moji rodiče dneska slaví výročí svatby a já bych jim chtěla nechat

něco zahrát. Nešlo by to?“ ptá se skromně dívka.

„Bohužel, je mi líto, ale dneska máme opravdu plno, víte hodně lidí

chce nechat něco zahrát,“ říká jí moderátor.

Dívka je ovšem neoblomná.

„Udělám pro vás, co budete chtít.“ Mladý muž samozřejmě souhlasí

a na první zatáčce odbočí do lesa, rozepne si kalhoty a vybízí

dívku k činnosti“.

„Víte, já jsem to nikdy nedělala, jsem trochu nervózní,“ červená se.

„To je v pořádku, to určitě zvládnete, chlácholí ji moderátor.

„Myslíte?“, ptá se dívka.

„Určitě,“ ujišťuje ji mladík.

Dívka se tedy sehne k jeho přirození, vezme je do ruky a roztřeseným

hlasem říká: „Milá maminko a tatínku...“

tak jsme se spolu s ním a se strýcem vydali na

lov nosorožců. Bratr opět posloužil jako návnada,

vždyť v tom už má praxi. Aby byl nenápadný

mezi zebrami, byl do půl těla natřen bělobou

krycí. Já a strýc jsme vylezli na můj oblíbený

baobab a ve volném čase jsme vyráběli toliko

žádané žvýkačky z velbloudího a termitího trusu

(trochu zavání, ale účel plní). Mezitím přiběhl

bratr s asi pětimetrovým nosorožcem, ale my

ho nepoznali skrze maskování a tak jsme vesele

vyráběli dál. Poznali jsme ho až mizel v dáli napíchnut

na rohu nosorožce.

DODATEK:

1) V deníku není uveden návrat Milinova bratra,

ani stav přírody po tomto datu. Je jen psáno, že

mlátil Milina pravou rukou, kterou držel v levé.

2) Dnes již v Nigérii zase roste tráva. Sem tam se

dají nalézt i baobaby, ale někdo z Milinových potomků

těžko. Prý se věnuují výzkumu po vzoru prapředků.

(Na jihu země se poslední dobou rozšiřují

pustiny.)

3) Další zápisky snad uvedeme někdy příště, protože

to dá strašnou práci to přelouskat z kůry. Pokud

se vaše okolí najednou začne měnit v pustinu,

sdělte to bez okolků redakci skvělé MYŠLENKY a já

už provedu exkluzivní rozhovor s některými Milinovým

potomkem...

„SU IDEALNÍ KRÁVA ?“

Výsledek testu ze strany 11 - spočítejte si body

za jednotlivé odpovědi a dostanete výsledek:)

Číslo A B C

1 0 1 2

2 1 2 0

3 0 2 1

4 2 0 1

5 0 1 2

6 2 1 0

7 0 1 2

8 2 1 0

9 1 0 2

10 0 1 2

11 1 2 0

12 0 1 2

0-9 bodů: Sami dobře víte, že se

vám nedá věřit Své odpovědi měníte

podle nálady, za svým názorem si

nestojíte. Prostě jste ideální kráva.

10-13 bodů: Často chybujete, ale

nikdy věc nevzdáte, nezáleží vám

na mínění ostatních, jste ideální

kráva.

14-24 bodů: Máte o sobě vysoké

mínění, hodně si věříte totéž očekáváte

od svých blízkých. V podstatě

jste ideální kráva.


HROMEM

OPĚTOVNÉ ZAVEDENÍ TĚLESNÝCH

TRESTŮ NA NAŠICH ŠKOLÁCH!

Tento měsíc se bude projednávat návrh

zákona o znovuzavedení tělesných

trestů na některých našich školách.

Očekává se, že zákon bude přijat, i

když asi v poněkud pozměněném

znění, než je jeho návrh podporovaný

ministerstvem školství. Tělesné tresty

se nebudou zavádět celoplošně, ale

vedení každé školy se samo rozhodne,

jaké postihy bude svým žákům udělovat.

Bude mít dokonce i právo takto

odměňovat žáky místo známek. Místo

aby děti nosily ze školy pětky, budou

mít nateklé nosy a sem tam i monokl.

Parlament také ustanoví, jaká odměna

bude nahrazovat další známky. Je

téměř jisté, že nejeden vzorný žáček

bude mít do pololetí vyhlazenou na

hlavě lysinku.

Jak bude vypadat vysvědčení prozatím

nevíme, jen se proslýchá, že

propadnout se rovná téměř jisté smrti.

Děti se mají na co těšit!

ZNOJMO: Památkáři vyhodili rotundu

sv. Kateřiny do vzduchu. Město již zadalo

zakázku společnosti VHS Znojmo

na vybudování nové rotundy. Ta bude

stát nově na parkovišti naproti finančnímu

a pracovnímu úřadu.

KRÁTCE

PRAHA: Aleš Brichta ztratil oko. Je duhové

a slyší na jméno Skleněnka.

AMAZONIE: Misionář obrátil domorodce

naruby. A zmizel.

MALŠOV: Ve čtyřkilovém melounu nalezla

uklízečka kus koberce.

LIBEREC: Opilý invalida ozbrojený

francouzskou holí zhmoždil řidiče

tramvaje.

VATIKÁN: Papež vzkázal věřícím celého

světa jednoduché poselství. Neserte

Boha!

GOOGLE: Víme o vás naprosto vše!

JAROSLAVICE u ZN: „Vyschl nám rybník,

tak jsme pro vás napekli aspoň

buchty“ vzkazují rybníkáři.

ČR: Zjistili jsme, které zvíře má na hřbetě

kokota. Je to policejní kůň.

Kájínek: Až zmizím, budu zmizelej..

MYŠLENKA

PROGRAM TV MYŠLENKA

05:00 STUDIO 666 - pekelné vysílání - uvádí Satan, dnešní host SYFON

06:00 ZAČÍNÁME S MÉĎOU BÉĎOU

06:30 BLÁZNIVÁ STŘELA - vysílání pro mateřské školky o kulce, která létá

od cíle k cíli

07:30 VOLT DISNEY a jeho elektrický svět - hrajeme si s napětím

08:00 KUŘÁTKA - kurz kouření pro nejmenší

09:00 ŠÍP A UHLÍŘ - o postřeleném pracovníku uhelných skladů

09:15 KDO CHCE POBLÍT JASSI? - nechutná pohádková komedie

09:45 BRUTY - záznam koncertu legendární brutální kapely

10:25 POHLAVNÍ HLÍDKA - erotický seriál z pláže pro nejmenší

10:50 PEPEK MÁTOŽNÍK - o drogách a jejich účincích (animovaný seriál)

11:15 M.A.S.H. - Co bylo potom (6978) - co se děje po smrti

12:00 CHCETE MĚ - najde roztomilý streptokok svůj domov?

13:00 KRÁVASHOPING - teledospělo - dokument

14:15 NEKONEČNÝ PŘÍBĚH - ze života jepic

15:15 ZBITÝ TESÁK - drastický života psa

15:30 SNĚHURKA A SEDM HROBAŘÍKŮ - smrt a rozklad Sněhurky

16:10 LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR - pyrotechnický dokument

17:00 OSTŘE SLISOVANÉ VLAKY - o železničním neštěstí Intercontinentalu

19:25 CHCETE MĚ? - nabídka bezdomovců

19:30 KRVAVÉ NOVINY - výbuch v trafice

20:00 KULOVÁ ŠANCE - beznadějný seriál

21:30 CHALUHÁŘI - s J. Sovákem a jeho přáteli ve vodách oceánu

22:00 BAREVNÁ ŠKÁLA - pořad pro slepé se skrytými titulky

22:30 ZA VLASTNÍ OČI - nový způsob placení v obchodech se zeleninou

23:00 CHRCHLÁTOR - neohrožený tuberák z budoucnosti

00:10 ČERNÉ OVCE - o rafinovaných fintách chovatelů dobytka

00:50 DALLAS? - pořad pro dívky

01:20 NEBLINKEJ A TOČ! - humorný pořad (repríza)

01:55 TABUN - o paralytickém plynu v acki - uvádí R. ŠMUCLER

02:15 FK NUDLE PROTI KUDLE - záznam krvavého utkání dvou rivalů

02:45 O ROZKLAD ANEŽKY ČESKÉ - soutěžní hra pro nekrofily

03:30 HOŘÍŠ MÁ PANENKO - benzin je sviňa

03:55 BARBAR ONAN - osamocený válečník - erotický film

04:15 CHCÍPKOVÁ RŮŽENKA - o princezně z infekčního oddělení

04:45 SHNILO NÁS PĚT - dobrý seriál

05:15 SMRTONOSNÝ CHLAST - akční trhák

06:30 NEVÁHEJ A KOS - co dělat, když to přeženem s chlastem

06:40 KONEC SRAČEK - běžte už chrápat!!!

Býval dobrým politikem, ale spáchal ten nejhorší zločin. Přivlastnil si titul

JUDr. a neprávem ho používal. Měl rád svoji práci v poslanecké sněmovně,

ale tu musel za svůj hřích opustit. Obviněn z podlosti projíždí krajinu země

České na Jawě, nula mezi nulama, Renda Rorejs - propadlík...

strana 14


MYŠLENKA

TENKRÁT POPRVÉ

VERONIKA - 16 let

„Hurá!“ zakřičela jsem, když mi kamarádka

sdělila tu ohromnou zprávu, že jede na chatu

bez rodičů, a ptala se, jestli bych nechtěla jet

s ní. Já samozřejmě souhlasila a po dlouhém

přemlouvání souhlasili i moji rodiče. Když jsme

dorazily na chatu, vybalily jsme si, trochu si odpočinuly

a vyrazily si na disku. Hned u vchodu

jsme potkali Hančiny kámoše. Jeden z nich se

jmenoval Tomáš a byl tak krásný, že jsem hnedka

zvlhla, zvrátila hlavu a přejela si jazykem po

okraji rtů. Nejspíše si toho všimnul, protože

hned jakmile jsme tancovaly, došel za mnou. A

pak jsme byli už jen spolu. Tancovali jsme spolu

na všechny ploužáky a když začal ploužák od

Savage Garden, začal mě líbat na krku a pak na

tváři, až jsme se začli tak franckovat, že mi vykousl

kus jazyka. Pak se mě zeptal, jestli se nechci

projít po venku. A já řekla, že jo.

Došli jsme až k chatě, kde jsme si sedli na

lavičku a on mě začal líbat tak divoce, že se mi

zatočila hlava. Pak mi rukou sklouzl pod tričko a

hladil mě na prsou. Byli jsme oba šíleně vzrušení.

Pak se mě zeptal, jestli to chci. Hlavou mi problesklo,

že ho ani neznám, ale nemohla jsem té

touze odporovat a řekla jsem: „Ano, chci to.“ Tak

mi podal flašku rumu a tak jsme se zpráskali, že

jsem domů lezla po čtyřech. Od té doby chlastám

jen rum a občas to prokládám zelenou.

ILONA - 17 let

Byla jsem na prázdninách u babičky. Bylo perné

léto... (několik stránek jsem úmyslně vynechal,

protože nás nezajímá slohová práce na téma příroda

v létě a tak jdeme přímo na věc. - BENNI) ...

pevný stisk, tvrdá překážka a najednou to vniká

mezi zuby. Je to kost!!! (abychom vás uvedli v

obraz, tak jsme u večeře, druhého chodu, pátého

sousta - BENNI). Vyplivla jsem to na jeho horkou

pleť, ehmmm, totiž na její horkou plotnu. Začalo

se to škvařit, smažit. Pak přišel ON. Vysoký, štíhlý,

špinavý blonďák (od oleje - má totiž Harleya), s

modrýma očima, nebo spíše okoloočím, oči má

hnědé. Přitisknul se na mně, zavrávoral. Svalili

jsme se na postel. V jeho kalhotách jsem ucítila

strana 15

cosi tvrdého. Byla to flaška broskvové!!!

Pak se to stalo. Později se to stávalo často, ale

tenrkrát to bylo poprvé; poprvé, co jsem ochutnala

tu lahodu, originál KASKENKORVA PEACH!!!

VÁCLAV - 9 let

Tenkrát jsem chodil do čtvrté třídy na zvláštní

školu, kde jsem se seznámil s Klárou, které bylo

18 let a chodila se mnou do třídy. Byla to krásná

dcera jednoho popeláře, po kterém zdědila

dlouhé vlnité vlasy a hustý plnovous. Matku

nikdy nepoznala, protože ještě nikdy nejela po

dálnici E55. Jednou se tam za ní chce vydat. Tak

do této dívky jsem se zamiloval. Začlo to všechno

dopisem, který jsem ji napsal. Stálo tam:

„Myluju Tě! Václav.“ Jeji odpověď zněla: „Dnes o

půl paté na skládce.“ To mi úplně vyrazilo dech,

ale musel jsem se připravit. V obchodě jsem si

koupil dva rohlíky a šlohl krabičku kondomů.

Stejně je budu muset ještě trošku stáhnut provázkem,

aby mi nesklouzly. Strašně jsem hořel

nedočkavostí a tak jsem si skočil na jedno pivko

do POOLa, abych se uklidnil. Z jednoho se jich

ale vyklubalo patnáct, což sice byla moje norma,

ale jaksi jsem zapomněl na mou schůzku s Klárou.

Vyběhl jsem proto ven a přemýšlel, co mám

dělat. Když v tom jsem viděl popelářské auto

svážející odpad. Myšlenka mnou projela jako

blesk a málem mě zabila, vlezl jsem si do nejbližší

popelnice. Už nás tam bylo víc, někteří už

ani nedýchali, ale to nevadí, hlavně že budu včas

u Kláry. Když nás vyklopili na skládku, Klára už

čekala. Měla na sobě jen podvlékačky a zbytky

nějakého jídla. Zvlášť na zádech měla moc dobrý

salát. Začal jsem se svlékat a ona také. Za chvíli

jsme proti sobě stáli nazí a já si je uvědomil,

že jsem kondomy zapomněl v POOLu. Naštěstí

vždy duchapřítomná Klára neztratila hlavu a ponořila

se do kupy odpadků. Za chvíli opět stála

proti mně a držela několik kondomů. Vůbec mi

nevadilo, že jsou už aspoň třikrát použité. ....Pak

jsem se spolu zabořili do odpadků a bylo nám

moc krásně. Dodnes ji dlužím 50,- Kč, což nebyla

její obvyklá taxa, ale tenkrát to bylo poprvé a tak

mi dala speciální slevu. Díky Kláro... Myluju Tě.


MYŠLENKA

LŽI, SEX A PRACHY

KONKURENČNÍ RUBRIKA K RUBRICE V BRAVU

Ta naše je ale lepší a hlavně skutečná ze života. A navíc na ni odpovídá ten nejpovolanější

z nepovolanějších - totiž já. Ano, nezastavím se před žádným problémem a neuhnu

před ničím (vyjímky: rozjetý kamión, šibalsky si to kosící vlak po poli aj.)

Máš problémy které nestojí za řeč? Nic tě netrápí?

Nemáš trable s láskou a sexem? Potom potřebuješ

naši intimní poradnu, která je jedinná svého

druhu u nás!

Našel jsem u své sestry tampón. Co s ním?

No, nejprve ho z ní vytáhni a pak mi napiš druhej

dopis!

Myslíte si, že jsem škaredá?

Podle mailu určitě, podle ksichtu nevím.

Poslala jsem své kamarádce milostný dopis

a ona teď tvrdí, že jsem lezba!

No, jsi. A nepíše se lezba, ale lesba, huso!

Milá MYŠLENKO,

nevím, jak začít. Jsem v koncích. Víš, žili jsme s Bedřichem

celé roky, na hromádce a mohu říct, že máš vztah

byl harmonický. Béďa pokažé věděl, jak a kde mi nejlépe

vyhovět, zkrátka na kterou strunu zahrát. Nebudu

to blíže rozepisovat, protože časopis čtou i děti.

Potom však začal chodit po různých putykách, tancovačkách

a mejdanech, do práce chodil navoněný,

vymydlený, z práce pak namydlený nebo vůbec. Na

můj pláč odpovídal, že je pracovně zaneprázdněn. Ale

posuď sám, jaké mohlo být jeho zaneprázdnění, když

byl pomocníkem v zahradnictví.

Jednou se vymlouval, že zapíjeli odznak o nejmenší

plevel, podruhé zase, že jim nedodali zásilku umělých

hnojiv, a tak že všichni museli zůstat po směně a hnojit

klasicky. Ale kdo ví, jak to bylo?

Samozřejmě, že všechno to jsou jen výmluvy. Vím to

velmi dobře, že má ženskou, byl s ní několikrát viděn.

A já se ptám tebe, MYŠLENKO, cožpak člověk, jako byl

můj Bedřich, může hodit za hlavu všechno krásné, na

čem jsme budovali náš vztah, cožpak se může zříci našich

společných morálních zásad?

Je to charakterní?

Milý Vojto, zkus se zamyslet nad tím, co se ve vašem vztahu změnilo.

Zkus si vzpomenout na to, co jste udělali špatně, co by mohlo

Bedřicha vést k jeho úchylce. Nikdo se přece nezačně chovat tak

perverzně bez příčiny. Pokud si tedy tyto situace pečlivě projdeš,

měl bys v nich nalézt příčinu vašeho problému.

Mohla to být například společná návštěva baru se striptýzem, kde

Bedřich možná poprvé uviděl zblízka ženské tělo a zachtělo se mu

podlehnout jeho svodům. Nebo to byla návštěva obchodu s dámským

prádlem. Béďa mohl vidět některou část dámského prádla a

chtěl poznat, jak to funguje.

Zkrátka až takovou situaci najdeš, zavolej Bedřicha a promluv si s

ním. Bedřich by měl poznat, že jeho chování je absolutně nenormální

a snad toho nechá.

AHOJ MYŠLENKO, NAZDAR BENNI,

Mám problém, pomožte mi! Jsem moc tlustá.

Mám 198 kilo a jsem jen 88 cm vysoká. V plavkách

vypadám strašně, bez nich ještě hůř. A

přitom tolik nesním. Co to jsou tři kuřata denně

a 60 knedlíků pro vyvíjející se dívku jako

jsem já? Mám komplexy méněcennosti, nikdo

mně nechce a všichni se mi jen smějí. Co mám

dělat?

Štíhlá Sylva - 18 let

AHOJ Sádlo, co tě tak žere? Já bych si tě taky nevšímal

a raději se ti vyhl. Já bych trpěl komplexy

spíš nežli ty. Jak se asi musej cejtit ty lidi, co tě

potkají na ulici. Nedej bože, když se s nimi dáš

do řeči. Například mně by jsi zkazila celej tejden

a to bych navíc musel být v dobrým rozmaru,

aby zůstalo jen u toho týdne. Divím, že nám

nepíšou naši čtenáři, kteří tě potkají: „Ahoj MY-

ŠLENKO! Denně potkávám odbludu. Nevím jestli

je to hroch nebo něco horšího. Kam se hnu, tam

je...“ Zkrátka divím se. A co máš dělat? Buď nežer

nebo nežer a nežer. A na ty komplexy - raději

nevycházej ven. Greenpeace by tě mohli zahnat

zpátky do moře...

Benni

Adéla 22 - Je mi dvacet dva let a chodím na VŠ.

Mám takový problém, často se mi totiž stává,

že se při smíchu počůrám. A protože jsem veselé

povahy, směju se téměř pořád. Takže žiju

celý den ve chcánkách. Už jsem to zkoušela

zamaskovat těma plenama na počůrávání, ...

pokračování na straně 17

strana 16


strana 17

MYŠLENKA

dokkončení ze strany 16

jak mají staří lidi, ale jsem na ně alergická.

Když si chci například přečíst MYŠLENKU, zalezu

si do vany. Začínám pěkně smrdět a snažím

se, ač zbytečně, maskovat mokrý rozkrok.

Vy jste asi jediní, co mi mohou pomoci.

Ano, máš pravdu. Jsme opravdu jediní, co ti mohou

pomoci. V ostatních časopisech (třeba jako

je BRAVO) by tě poslali na vyšetření. To my dělat

nebudeme. Takže zkusíme něco jiného, časově

méně náročného a hlavně to 100% zabere. Co

k tomu budeš potřebovat? Slabý vlasec (nebo

silnou režnou niť) a jehlu s velkých uchem. Niť

nebo drátek navlékni do ucha jehly a roztáhni

nohy. Zašij si ji. No, vidíš a je po problémech. Už

žádné počůrávání! Jako desinfekci použij vodku.

Jmenuji se Riki a je mi 18 let. Letos maturuju

a mám velký problém, který spočívá v mém

hlasu. Mluvím jako malá holka. Nevím, jak se

toho mám zbavit. Občas i připadám jak buzerant,

ale nejsem. Občas dostávám i návrhy od

stejného pohlaví k těm věcem, co dělám zatím

jen s nafukovací pannou. Byl jsem s tím už u

psychiatra, ale ten mě začal ošahávat. Vím, že

homosexualita není nemoc, ale já prostě takovej

nejsem a být nechci. Zkoušel jsem se zabít,

ale můj vnitřní buzerantský hlas mi to zatím

rozmluvil. Co mám dělat? Přiškrtit se nebo zajít

někam k lékaři?

Ahoj RIKI, ty berušáku, co máš proti naší menšině?

Nelíbí se ti medovoučce lahoďnoučký hlásek?

No dobře, ty berušáku, náš hlásek ti rozmluvil

sebevraždu, za což si teď můj kámoš detektiv

KOJAK rve své imaginární vlasy, ale pomoc ti

musím. Je to má občanská povinnost. Tak tedy,

zkus si koupit kondomy a ty nafouknout. Pak se z

nich občas nafoukni a říkej, že tam máš hélium a

vyprávěj vtipy. Uvidíš, jak se bude okolí bavit. No

a taky mužeš zkusit navštívit nějaké foniatrické

oddělení, třeba mě napadá jedno: Pan Broučínek

& syn. Sídlí někde u Gay clubu na nám. Gorkého

v Teplicích.

Vážená redakce MYŠLENKY,

chtěla bych se zeptat, co se stane, pokud se

zjistí, že jsem měla pohlavní styk před patnáctým

rokem. Bude to mít nějaký vliv na můj

pohlavní život. Můžu dostat nějakou infekci?

Už dřív se mi stávalo, že jsem byla ošahávaná,

ale nejenom já, ale i moje kamarádka. Je

nám oběma třináct, ale vypadáme spíš na

osmnáct. Nedávno jsem šla spát a nic jsem

netušila. Naši se pohádali. Bylo mi do breku. A

proto jsem zalezla do měkoučkých peřin. Tam

jsem ke svému údivu našla králička Azurita.

Byl moc něžný, všude mě hladil těma svejma

chloupkama. On byl všude chlupatý i tam, kde

by nemusel. Pak jsme se spolu vyspali. Bylo to

nádherné, ale můžu otěhotnět? Budu mít z

toho životní trauma? Nebudu třeba zoofil?

No, pokud bude zjištěno, že jsi měla styk před

patnáctým rokem a pokud tomu králíčkovi bylo

víc než patnáct roků, tak bude soudně potrestán

(uříznou mu uši a péro). Jesliže mu už bylo osmnáct,

může se dostat i do vězení pro plyšáky. Pokud

to ohlásíš na policii nebo ve firmě Proton &

Gáble spol. s r. o., může se s tím něco dělat. Otěhotnění

se nemusíš bát, s králíčkem nemůžeš mít

děti.. A nějakých větších psychických následků

se bát nemusíš, horší je anální sex s robotem z

lega kostek. V redakci víme, o čem mluvíme.

A něco skutečného z internetu:

Andynaaa 15.10.10: Pomoc

Dobrý den, chtěla bych se zeptat..je mi 14 let,

a když si to dělám vybrátorem tak mi to nic

nedělá.Ale , když například proudem vody

tak dosáhnu orgasmu.Proč tomu tak je ?Je

možné že třeba při norm. sexu s mužem nedosáhnu

orgasmu? Děkuju moc

Netrapte se tím, užívejte si hezkého orgasmu

sprchou, zkoušejte to i rukou a až budete mít

partnera, určitě spolu najdete způsob, který se

vám bude líbit.

Za TH tým: MUDr. Ondřej Trojan;

www.sexuologie.com

(zdroj: http://poradna.dama.cz/

sexuolog.php?akce=odpoved&id_d=19115)

Pozn. profíka: ten je skoro tak dobrej ve svých

odpovědích jako já :)

BENNI

DEFINICE SLOVA PIČOVINA:

Má víc významů. Zpravidla tímto výrokem označujeme

výroky dnešní koaliční vlády. Nikdy však takto

neoznačujeme obsah skvělého plátku MYŠLENKA


MYŠLENKA

ŇÁKÉ TY FTIPY

Po dlouhé noční souloži si muž všimne

fotografie jiného muže na ženině

nočním stolku a znejistí.“To je tvůj

manžel?“ zeptá se nervózně.“Není, ty

hloupý,“ odpoví ona a přitulí se k

němu. „Tak tvůj přítel?“ „Ne, vůbec ne“

odpoví ona. „Tvůj tatínek, nebo snad

bratr?“ vyšetřuje muž a snaží se být

klidný. „Ne, ne, ne!“ odpoví ona. „Dobře,

kdo to tedy do pekla je?““To jsem

já, před operací“....

„Šly kolem dvě děti a chtěly pochovat,

tak jsem je pochoval,“ pravil hrobník.

KAMEN: Leží Pinokio na poušti a nad

ním krouží datle....

„Omyl“, řekl ježek a slezl z kartáče.

Umřel Putin. Všude smutno, povinné

smutno. V jedné hospodě to komentoval

polský zedník: „Koupím si noviny

- Putin. Poslouchám radio - Putin.

Přijdu do práce - Putin. Koupil jsem si

konzervu... a bojím se ji otevřít.“

U LÉKAŘE: „Pane doktore, já má strašně

tvrdou stolici, kolikrát ji nemůžu

ani pokousat.“

Zuzka se ptá babičky: „Babi, kdo je

to milenec?“ „Milenec? Milenec!!!“

vykřikne babička zděšeně, rozběhne

se k dubové skříni... odemkne ji a na

podlahu vypadne kostra...

Jde ženská darovat krev do nemocnice.

Dole u výtahu se sejde s nějakým

chlapem. Ten se jí ptá kam jede. „Do

druhého patra darovat krev za 200,-

Kč. A Vy?“ „Já jedu do 4.patra darovat

sperma za 400,-Kč.“ Potkají se zase za

měsíc u výtahu. „Jedete do druhého?“

Ženska se tváří, že ho nezná „Jedete

do druhého???“ „Povídám, jedete do

druhého.?!?“ Ženská najednou vyprskne

a říká: „Tak a čtyři stovky v hajzlu!“

Óda na pívo

Sedím v rohu místnosti a kolem mě se točí svět. Jako

nezvyklákovi mi pět piv docela stačí a kecám nesmysly

už pěkně dlouho. Milan něco vypráví, ale vůbec ho nevnímám.

Je to skvělé. Točí se se mnou svět. Jé, donesli

mi další pívo. Mňam, chmelová dobrota je tady. Klopím

ho do sebe a nálada je v tahu. Dostavila se teplá opilost.

Točí se mi svět a šachy, které hraju s Milanem se mi

rozplývají před očima. Och, zrovna jsem dopil a nečekaje

na vrchního, ochutnávám z Milanovi sklenice. Pokud

mě chuťové buňky nepletou, má stejnou značku jako já.

Každého abstinenta posílám do horoucích pekel. Neboť

nálada je lepší nežli sex. I když jednu šestnácku bych teď

taky snes. Točí se mi svět a cítím se jako třtina klátivá se

ve větru, jako papír v trávě, na kterém je cizí potřeba a

vítr jim pohazuje sem a tam. Jsem jako brouček, který se

nechává unášet na svých křidýlkách. Mě už moc nebaví

psát a než si objednám dalšího pivsona, prohlašuji zcela

při smyslech - chlast slast. Už jsem do sebe křoupl sedmý.

Rozlil jsem pivo a kecám nesmysly. A hlavně, všichni se

na mě šklebí, jako bych byl vožralej. A přitom jsem úplně

střízlivej. Je mi hrozně dobře, ale úplně si uvědomuji, že

kdybych si křoupl ještě jedno, zahraju si cestou domů na

slimáka. Budu se plazit a plazit, dokud mi nedojde sliz. Ale

stejně bych si dal ženskou, nebo pívo. Ale myslím, že pívo

zvítězí. Nebo oboje. Ale teď končím a radši se odplazím

domů. Konec, jdu si hrát na hada.

Lekce

„Nehltej tak, nebo se jednou udávíš!“ Tohle často říkával

děda mému bratru při společných obědech a večeří naší

rodiny. A už je to tady. Právě nám volali ze školy, že je

bratr v nemocnici, protože se mu v krku zasekla zápalka.

Když nám to matka s nevěřícím výrazem v očích sdělila,,

ocitl se náš škodolibý děd na koni: „Já jsem mu to říkal a

pořád a už bylo také načase., nebo by nás sežral všecky.“ A

s pocitem zadostiučinění zasedl k novinám. „Ale proč sirky,

proč zrovna sirky, vždyť sirky nikdá nejedl?“ Přemítá máti

a zvolna si okusuje nehty. „Jen nech bejt,“ začíná děda,

„vono je ho pacholka dost. Zrovna tudle jsem ho viděl,

jak závodí se sousedovic psem, kdo dřív sežere kýbl zbytků

vod voběda. A představ si,“ líčí děda nadšeně, „že ten

pacholek to vyhrál, ale jen vo fous.“ „No tak dědo, ty bys

tomu klukovi nedopřál ani kus žvance,“ probírá se matka

ze šoku, ošetřuje si prokouslý prst a vyráží do nemocnice.

„Jo, jo, všecky by nás sežral.“ mumlá si děda, když odchází,

a v kapse županu si chrastí zbytkem zápalek, které už

nestačil ráno napíchnout bratrovi do rohlíků ke svačině...

strana 18


strana 19

MYŠLENKA

CO DĚLAT PO MEJDANU?

Občas drazí rodičové vypadnou na celej víkend někam „kamsi“ a vy sezvete všechny

známé na pořádný mejdlo. Všude mraky kouře, alkoholu, zbytky jointů a strašná

kocovina. Dám vám všeobecné rady: pokuste se spát na místě, kde nespí víc než

dva další lidé. Nedoporučuje se spát v zimě na balkónu. žampiony nejsou vhodné

na žaludek ani nemají halucinogenní účinky. Pokud si je nespletete s muchomůrkou

bílou. Tak a teď po mejdanu: Probudíte se a uvidíte věci, na které nezapomenete

do smrti (pokud máte agresivní rodiče, nemusí to být moc dlouho). Velmi

pomůže, když máte během úklidu ještě pár promile alkoholu v krvi - tomu okolo

se pak budete smát, místo abyste tu hromadu zvratků ještě zvětšovali. Seznam

předmětů, které pravděpodobně najdete:

Hajzl jeden zasranej (to není označení některého z účastníků mejdanu, nýbrž výraz,

kterým nejspíš označíte toalety), použité prezervativy naleznete kolem šířící se vůně

lesních jahod (doporučujeme sbírat kleštičkami), rozšlápnutého křečka (lépe sebrat

před luxováním), několik ožralých prasat. Dobré je všechny kouty dokonale prošťouchat

hygienickou tyčí.

Pokud se vám ožralá prasata nepodaří přinutit k úklidu (ale zkoušejte to dlouho,

někdy pomůže, když si byt rozdělíte na teritoria působiště a ta poté společně uklidíte),

tak je vyhoďte. V případě, že se probudíte v úplně prázdném bytě, hledejte

průser. Nejdříve si dejte studenou sprchu a silnou kávu, poté si porovnejte jmenovku

na bytě se jménem na vaší občance (případně na jiném průkazu). Pokud občanku

nemáte, máte smůlu a musíte si vzpomenout, jak se jmenujete. Nyní mohou

nastat dvě eventuality - buď jste ve svém bytě, nebo v cizím. Ve druhém případě

je rada jednoduchá - vypadněte co nejrychleji. Pokud jste ve svém bytě, projděte

všechny místnosti, zjistěte škody a nakonec se je snažte odstranit. V nejzávažnějším

případě volejte policii.

Pozůstatky po mejdanu se dělí na lehce kontaminované a vysoce radioaktivní. Lehce

kontaminovaný odpad je definován jako objekt, na který lze šáhnout rukou bez

gumových rukavic. Likvidaci tohoto odpadu přenecháme na vašich motorických a

jiných schopnostech. Likvidace radioaktivního typu odpadu je o poznání složitější.

Představte si kuchyňské prkénko pokryté zvratky (cizími!), pozvraceného křečka (či

jiného oblíbence rodiny) v papiňáku, hajzl jeden zasranej (opět v obou případech),

matčiny svatební šaty se skvrnami různých barev a neurčitého původu, otcův sváteční

oblek s ještě doutnajícími klopami, čínskou vázu s uraženým uchem naplněnu

podivnou viskózní, nevábně zapáchající tekutinou, rozkládající se mrtvou kurvu

pod postelí (smells like shit and looks even worse!) a o možnostech koberce se

ani nebudeme rozepisovat. Uznáte, že likvidace těchto objektů je náročná. Proto

doporučujeme vyhradit si na úklid bytu několik hodin. Podle následující rovnice

přibližně vypočítáte kolik: t (minuty) = (n! * Sp * 2Sa* A/n ) * K , A = (V/100) * w

t.. čas úklidu, n.. počet osob, Sp.. pasivní plocha bytu (těžko přístupná místa -

např. pod skříní či za zavřenými dveřmi), Sa.. aktivní plocha bytu, A.. účinnost

alkoholu, V.. objem vypitého alkoholu v decilitrech ,w.. průměrná koncentrace

vypitého alkoholu (v procentech), K.. stupeň kontaminace (1 až 5 - viz tabulka)

TABULKA STUPNĚ

KONTAMINACE

stupeň 1: první společné

posezení s intelektuálně založenou

slečnou

stupeň 2: setkání v době

nepříznivé finanční situace

(nějaké peníze se vždycky

najdou)

stupeň 3: průměrná oslava

narozenin na 13 let věku

stupeň 4: oslava návratu z

protialkoholické (popřípadě

protidrogové) léčebny

stupeň 5: setkání spolku

mladých alkoholiků těsně po

vybrání celoročních úspor

rodičů

stupeň 6: při šestém stupni

kontaminace doporučujeme

hromadnou sebevraždu

Rovnici si raději vypočítejte

předem (zkuste to ráno po

mejdanu vypočítat bez chyby!)

SAMOTNÝ ÚKLID

Nejprve vyhoďte hajzly jedny zasraný

(poznáte o který druh se jedná) a

ostatní nepoužitelné trosky bývalých

společníků. Avšak pokud se vám u

nich podaří nahmatat puls, probuďte

je, aby pomohli při úklidu. Vybavte se

tím nejodolnějším oblečením, které

najdete (pokud není žádné k dispozici,

uklízejte raději v plavkách). Přiložte

k nosu vlhký kapesník a pusťte se do

toho. Nejdříve uhaste doutnající předměty,

případně ohniště.

Dokončení na straně 21


MYŠLENKA

Světový vědecký fekalismus

Úvod do teorie

Vědecký fekalismus je vědecký světový názor, který

můžeme definovat lapidárně větou Všechno stojí

za hovno.

Fekalismus jako světový názor existoval samozřejmě

již odedávna, avšak lidé si jeho působení neuvědomovali.

Toto období tudíž nazýváme Fekalismem

živelným.

Lidé postupně zastávali názor, že lecos stojí za

hovno. Pokrok se však nedá zastavit, a tak byly postupně

přepracovány původní zákonitosti a lidé

se propracovali k názoru, že za hovno stojí úplně

všechno. Jednotlivý fekalisté však toto tvrzení vykládali

roztříštěně a nedovedli zdůvodnit jednotlivé

etapy děje a vývoje. Toto období nazýváme Prefekalismem.

Poté přišel tzv. Neofekalismus, který hlásal, že

všechno nestojí úplně za hovno. Toto období vědeckého

omylu již naštěstí minulo, neboť platnost

věty tak obecné že to ani za hovno nestojí nutno

chápat jako ostře vyhraněný případ.

Zkoumáme-li podrobně vývoj fekalismu v posledních

desetiletích, zjistíme, že můžeme definovat

šest vyhraněných období, ze kterých poslední tři

jsou prognózou let budoucích.

1. období - jeden sral na všechny

2. období - všichni srali na jednoho

Toto období vzniklo relativně snadno přeměnou období

prvého. Kdy však tato přeměna nastala nelze přesně

stanovit.

3. období - všichni serou na všechno

Toto období trvá a přechod k dalším se očekává.

4. období - nebude se srát

5. období - nebude co srát

Toto období je očekáváno v blízké budoucnosti, protože

bude všechno definitivně v prdeli.

6. období - nebude z čeho srát.

Vrcholem je třetí stádium. Vychází a opírá se především

o teorii průserů se základním postulátem

Všechno stojí za hovno. Utopočtí fekalisté tento

postulát považují za axiom, tedy nezvratnou pravdu,

ale vědečtí fekalisté jej mohou a dovedou dokázat.

Soustavným studiem a spoluprácí několika příbuzných

disciplín bylo zjištěno, že tzv. průser vyplňuje

prostor spojitě, rovnoměrně, záleží pouze na teplotě

a času. Základní částicí je jeden PRUSERON, který

je podobně jako hmota nezničitelný. Průseron se

dá vyjádřit dvěma způsoby:

1. jako průsrový potenciál daného bodu

2. jako tok průseru prostorem

Pohybuje-li se průseron prostorem, vytváří kolem

sebe průserové pole, jehož intenzita je daná derivací

bordelu podle blbosti. Jednotkou blbosti je

jeden BLB, tj. množství blbosti obsažené, ve výroku

Žije se nám lépe a radostněji. Proto se takový průser

šíří do prostoru tak, aby v době co nejkratší zachvátil

co nejvíce lidí. Rychlost šíření průseru dosahuje

často vysokých hodnot, často až rychlosti světla.

Znamená to například, že když si na něco posvítíme,

vznikne okamžitě průser. Urychlení průseru

nastává, když se v jednom prostoru a v daném čase

vyskytne jeden KILOBLB - kritické možství blbosti.

Urychlení je pak přímo úměrné počáteční blbosti.

V celkovém vědeckém pojednání zbývá ještě definovat

tzv. Přenos nasranosti z osoby na osobu.

Potkají-li se dvě osoby A a B, z nichž je jedna nasraná

na potenciál Á a druhá na potenciál B‘, jsou při

rozchodu obě osoby nasrané na průměr potenciálů.

Potkají-li se v prostoru dvě osoby mírně nasrané,

rozcházejí se ještě více nasranější.

Je-li jedna osoba nasraná a druhá nikoliv, je po

setkání o to nasranější, oč méně je nasraná osoba

první, která je pak nasraná průměrně.

Aby pojednání bylo úplné, je nutné ještě podotknout

a vysvětlit vztah mezi průserem a srandou. Po

dlouhém bádání byla objevena částice průseron

mínus (antiprůseron), která je lidově nazývána srandou.

Vznikne-li tedy na jednom místě průser, pak

na místě druhém z toho mají srandu. Zákonitost je

přes vrtkavost obecná, takže i ti, kteří z toho měli

srandu, mohou z toho mít po čase průser. Průser

však může existovat i samostatně a nabýt při tom

takových průserových rozměrů, že při něm přestává

každá sranda, o čemž svědčí řada zkušeností z

posledních let.

strana 20


MYŠLENKA

KTERAK ŽÁKOVI FACKU VRAZITI

Myšlenka jest plátkem, který v dávné minulosti vycházeti ráčel na

škole střední a sice pedagogické, jediné to ve Znojmě té doby.

Zde je přepis návodu pro budoucí učitele z historických pramenů.

Pomůcky: 1 pádná pravice(levák může užít i ruku levou),

1 biceps(nejlépe vytrénovaný), 1 otravný žák, 0 svědků,

20mg adrenalinu v krvi, notná dávka přesnosti, 5l odvahy

Nejprve je třeba připravit vhodné podmínky: Odchytíme

zpravidla hodně drzého a poněkud drobnějšího žáka, nejlepší

jest bafnout ho za flígr, a dopravíme jej do prostředí beze

svědků a případných kibiců (vhodná je prázdná chodba, v

případě přestávkových deliktů vřele doporučujeme kabinet).

Pak rychle překontrolujeme hladinu adrenalinu v naší krvi

(nedostačuje-li aktuální stav, vzpomeneme na některé další

žákovy delikty, nízký plat, školní jídelnu, bohatě poslouží i

výrok nějakého politika, co jste ráno slyšeli v rozhlase). Proměříme

i hladinu vlastní odvahy (její zvýšení tzv. vitamíny s

OH chvostíkem je v pracovní době nepřípustné!). Je-li vše OK,

započneme vlastní akci. Žáka uchopíme levou rukou za klopy

a nataženou pravou rukou pootočíme kolem její svislé pohybové

osy o cca 30 - 45 stupňů tak, aby dlaň směřovala k tváři

dítěte (tomuto ději se říká nápřah). Pak vedeme pohyb dlaní

po přibližně kruhové trajektorii tak, aby kdesi na konci oblouku

byla žákova tvář. Míření lze během máchnutí rukou ještě

nepatrně vylepšit. Kontrolou budiž pro nás mohutné PLESK.

Ozve-li se k tomuto char.zvuku ještě KŘUP,urazili jsme žákovi

čelist a je třeba hledat dobrého advokáta. Dejte dobrý pozor,

aby vám to žák nevrátil. Důležité upozornění: Než odejdete

ze třídy, je třeba ostatním žákům udělit práci. Chcete-li mít

větší jistotu nad chováním opuštěných robátek, lze též požádat

volného kolegu o chvilkový záskok.

BENNI

CITÁTY BÁRTA

SIMPSONA

• Nebudu plýtvat křídou

• Nebudu krkat ve třídě

• Nebudu podněcovat revoluci

• Nebudu nazývat paní učitelku

„Skvělá buchta“

• Česneková žvýkačka není legrační

• Nebudu nabádat jiné, aby lítali

• Nebudu si xeroxovat zadek

strana 21

• Nebudu dělat tu věc s jazykem

• Nebudu rozprodávat školní majetek

• Nebudu ve třídě dělat plynaté zvuky

• Nebudu říhat národní hymnu

• Nebudu mazat olejem bradla

• Nikdy už neudělám nic špatného

• Spodní prádlo se nenosí vně

• Vánoční besídka není nudná

• Nebudu mučit citově slabé

• Nebudu si vyřezávat bůžky

• Nebudu plácat ostatní

CO DĚLAT PO MEJDANU

Dokončení ze strany 19.

Pak zlikvidujte nejvíce zapáchající objekty.

Nám se osvědčila lopatka (od čtvrtého stupně

kontaminace doporučujeme spíš hrabadlo

na sníh), pohrabáč s dlouhou rukojetí a dětské

hrabičky. Špínu na kobercích a ubrusech

nejlépe vyčistíme neředěným prostředkem

SAVO nebo nějakou žíravinou. Je-li ubrus,

záclona či jiné textilie ohořelé a propálené

cigaretami, vyhodíme je. Fleky na kobercích

odstraníme vystřižením dotyčného místa a

do vzniklé díry dáme záplatu ustřiženou z jiné

části koberce, která není na očích (například

pod postelí není třeba mít koberec bez děr.

Mrtvá zvířátka rozsekáme na kousíčky a pokrmíme

rybičky. Zvířátka napůl živá nejprve v

pračce vypereme a pak pověsíme na prádelní

šňůru, aby nejprve vyčuchli a uschly. Lehčí

špínu stačí vysát nebo umýt silným roztokem

jarové vody. Láhve dejte nějakému praseti do

igelitky, až je hodí do kontejneru na láhve.

Neodpitý alkohol přelijte do jedné láhve - příští

mejdan se bude driják hodit:-)))

„Jaký je rozdíl mezi

pedofilem a pivařem?“

„????????“

„Žádný, oba rádi

studenou dvanáctku.“

• Nebudu mířit na hlavu

• Nebudu odhalovat nevědomost

učitelského sboru

• Nebudu pořádat vlastní požární

cvičení

• Divné zvuky nejsou legrační

• Nebudu předstírat záchvaty

• Nejmenuji se Dr. Smrt

• Nebudu nebudu předepisovat léky

• Nebudu pohřbívat nového spolužáka

• Tento trest není nudný a nesmyslný


MYŠLENKA

• POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE •

KRÁLÍČEK

uprostřed koloparku

válí se zbahňalý

malý králíček

jeho jazyk je vypláznut,

vypláznut pro kapku vody

jen jedna kapka a uhyne

jen jedna kapka, která

ve svém vzniku byla vodou

a teď...

přes všechny lidské faktory,

jež tolikrát už selhaly

se mění v kyselinu sírovou...

TICHO! pískání,

NE! to není pískání

tak zní kapka,

jež se dotkla králíčkova

jazýčka, jazýčka, jazýčka...

bez názvu

Napiš všem známým

ať se stále radují

nezapomínej, vzpomínej,

trošku si zatanči

nebo jen tak poslouchej

Raduji se s nimi,

napiš jim ještě jeden

o něčem hezkým

třeba si zatančí

až budou radostně číst

vzpomínat a zapomínat

nebudou, nepříjdou...

bez názvu

Tiše se točí molekula

v polygonálním prostoru

snědý chlapec

z prostoru utekl

po kapajících slovech

trošku barvitější

zatímco toneme

v bezvadném článku

ocelová písmena, břemena

každého dřeva

SMRT NA TISÍC

ZPŮSOBŮ

Smrt v skořápce hlínokůže

ocelové černé růže

je jen pád a

třmot v oknech z lampiónů

dívky s plášti

plují pláčem

smrt splakaným Blátomáčem

zemřít to jsou slova jiná

zahynout jak plastelína

umačkaný v ruce z kůže

zahozený v tichu louže

plát jak plamen parafínu

smrt má všude jenom vinu

lesk hran v slunci, světle, vínu

unuděnou limuzínu

smrt na tisíc způsobů

zmatků, klecí podvodů

bez názvu

Zmítající se těla

vůně poševních vzdechů

rozšlapané plechovky

a stěny plné dehtu

křičíš a nepouštíš

se do debaty

proč asi

piješ mé tělo

horké a vábné

se spoustou jiných chutí

aroma sladké hry

NOC VE SKLE

Když noc je

ocelová královna

a píše rtutí

svému králi

a ten jak

hloupý králík

čeká a čeká

na svou smrt...

DĚLÁNÍ

Sedím v baru

dívám se na barmana

kde se vzala

tu se vzala

do baru zabloudila Barbara

Nezabloudila děti Barbara

vyhmátla mě za barem

jak si povídám s barmanem

a hned to na mě vybalila

že prý nemám sedět v baru

ale s Barbarou dělat malá

Barbarátka

a že jsem barbar

nechávat ji ladem

Abych jí dokázal

že nejsem žádný barbar

vzal jsem ji něžně za ruku

tu moji krásnou Barbaru

opustil jsem bar

a šli jsme spolu dělat Barbarátka

ale pouze za barák

abych to neměl daleko za bar

nejsem barman

jsem barový muž

EXTÁZE

Poslední noc byla jen stínem,

šaty i vzpomínky polité vínem.

Nebeská obloha ztratila zář,

zůstala bolest, s ní dívčí pláč.

Noc plná kouzel probdělejch

snů,

zčernalá duše do příštích dnů.

Měsíc byl v úplňku, verše jsem

ji psal,

k ránu nám stíny nadobro vzal.

strana 22


MYŠLENKA

• POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE •

STEPUJÍCÍ

STONOŽKA

Když luka létem vonící,

svým svitem měsíc protkal,

růžovou stepující

stonožku jsem potkal.

Stepovala bez dechu,

ta potvůrka malá,

tlapičkami po mechu,

krásně tancovala.

Roztomile funěla,

bříško se jí chvělo,

stepování nožiček

mezi stébly znělo.

Do tance jí cvrček hrál,

sbor mravenců zpíval,

potichu jsem ve tmě stál,

na tanec se díval.

Pak mě ale spatřila,

vyděšeně prskla,

mezi stébly zmizela,

jen zadečkem mrskla.

ONA, JÁ A PES

Rád kouřím na procházkách,

zasněženou krajinou

se psem a milou.

Křoupání sněhu,

válení v něm,

radostné štěkání,

horké polibky,

nenechavé ruce,

kino pro psy.

... kolem prošel tlustý pán

ještě z něho smrdělo jeho

tlusté hovno

strana 23

KVĚTINA

Našel jsem ji tam opuštěnou a špinavou

stála tak sama, prázdná, samotinká,

v prachu u cesty a všude kolem

jen zlí lidé, co dokážou jen závidět...

a zabít... lásku, co nikdy nikomu

chuť čerstvých jaho, teď chutnám...

odnesl jsem si ji domů a ukryl

tu špinavou... už ne opuštěnou

teď moji akorát

teď stojí na stole

jenom v bílých šatech a ten parfém

trošku, jen trošku, tak akorát

... jen doufám, že mi vydrží

ta špinavá, ale jen chvíli

tak jak má být, ne dlouho...

SKŘÍŇ NÁŘKŮ

Váleli jsme se na posteli a pili víno

Řekl jsem M.

Napiš něco na skříň

A ona tam napsala UMÍRÁME PRO ŽIVOT

Chechtali jsme se až do rána

a mlátili do zdí prázdnejma flaškama

ŽIVOT V RADOSTI

Já velmi těžko nesu,

když pesimista spílá,

že užívá se ve stresu

a že mu chybí síla.

Život má přeci jenom páru

a je dobře chtít ho žít,

abych až dožiju se k stáru

mohl se za něj pochlubit.

Nemám rád pesimisty,

co na všechno jen brblají,

že nic není zcela čistý

- nadávají potají.

Já mám ale život rád

a pevně věřím v lepší svět,

kde nikdo nic nepostrádá,

a radost bude zpět se zahledět.

KYSELÝ DÉŠŤ

Koukám z okna,

prší kyselý déšť

lidé se rozpouští

jen zbytky masa

na nich zůstávajíc

oni smějíce

povídajíce

zatímco jim

kyselina rozpouští duši

NUDA

K SMRTI

nuda k smrti?

běžné kecy

upsané parodesky

líné věci

nuda k smrti?

slabá záře

blbost trháš

z kalendáře

nuda k smrti?

často mlžná

párek sépií

se dělí o své království

se sebrankou

blboučkých řečí

netolerance a pesimismu

jejich duše jsou

vychladlé

jako ty naše - vaše - jejich

NÁŘEK MATEK

Nechci mít dítě,

rizikový porod.

Hladit ho a ostatní šikanovat

bít a posmívat se

začne pít

heroin píchat si doma na

záchodě

nechráněný styky

a zemře dřív než já...


MYŠLENKA

• POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE • POEZIE •

KOŽENÁ KRÁSA

Mozek v rajské omáčce

papoušek co nikdy nepláče

na svém bidle si sedí

unavení lidojedi

zahnaní do kouta

s kokrháním kohouta

vůbec netuší jestli může

had svlečený ze své kůže

tiše si zpívají do kroku

kůže upnutá v rozkroku

ke slunci pak tiše vstanou

snad se jednou nedostanou

korálky místo očí, zoubky

místo kalhot jenom chloupky

v tom dvojitém bezedni

čekají až se rozední

pak zase tiše odletí

navždy

KVŮLI SOBĚ

Ocel vzít a nebo horké železo

a jedním tahem

otevřít peklo pod sebou

V hrsti držet svůj osud

a smát se zítřku

i to se dá

když už nic nepomáhá

Vzdát se

a zahodit minulost

a mít klid už napořád

S vodou se přátelit

A nebo se zemí být kamarád

Prostě jen tak to udělat

Jen tak kvůli sobě

ZE ŽIVOTA

Pavel z POOLu

Jel jsem koupit do Primy

salát, sýr a šlehačku,

zpátky už jsem nedojel,

auto bylo na sračku.

bez názvu

TIŠE se LOUDÍ

temnou ULICÍ

CHCE spatřit svět

dnešní DEN se NEVYVED

PTÁ se KOLEMJDOUCÍCH

KAM spěchají

DO PRÁCE

zdržet se NEDAJÍ

začal SI tančit

proč ASI

VIDÍ výš

po DOBŘÍŠ

až k AŠI

trochu VLEVO

SEM tam zdraví

OCELOVÝ brouci

TIŠE se LOUDÍ

oceloví MANÍCI

CHCE spěchat

RYCHLEJI spěchají

zadržet se NEDAJÍ

polapit do SÍTĚ

trošku v něm VRTAT

sekat a SPĚCHAT

než ZJISTÍ

východ temnou ULICÍ

JSI ZLÁ

Právě minulost ta

všechno

všecičko zná

jak jsi zlá

zlá,

to slovo zní skoro

jako bonbón

nebo spíš šálek čaje

hořkého a ošklivého

JSI HODNÁ

Voníš a úsměv zdobí

tvoji tvář

s rozverností povídáš

a upřímností v očích

malé hvězdičky

zdá se, máš.

SCHOVEJ

Schovej mě,

schovej mě před světlem,

abych nemusel přivírat oči

a nutit se k slzám.

Schovej mě před světem,

který se točí,

a já se bojím závratě.

Schovej mě před zlobou,

která zatím nezná tě

a nezná ani tvé kroky.

Schovej mě.

Nedávej mě samotě,

co trvá roky

a bez přestání.

Schovej mě k lásce.

Schovej mě k milování.

Schovej mě k sobě

ve své náruči.

Obestři mě něhou z pavučin.

Zahrň mě touhou,

která se za mě zaručí.

Schovej mě na chvíli,

šíleně dlouhou,

bez pocitu litování,

schovej mě k milování.

V OKOVECH

železná pěst drtí poslední okovy

konec spoutání a zajetí

cítíš... slunce a stromy

ryby, ptáci... divnej vzduch

vyjdi temnota nás sevřela

a příliš mnoho...času

snad tím... a z nařízlé kůže

vytéká pramínek rudé šťávy

najde ji špinavou a opuštěnou

povadlou panenku ze zbytků jídel

a ty stále musíš jít bolestí

ven ze tmy a zpět do reality

některých osudů... je jich tu mnoho

skoro jak v mraveništi

stejně jako stromů

cítíš to zase, ten divnej vzduch

z vůně kyseliny mravenčí

strana 24


strana 25

MYŠLENKA

BOJ PROTI SVÉMU ZDRAVÍ

Zdraví každého z nás je věc velice zákeřná a nevyzpytatelná.

Jakákoliv jeho porucha je provázena

bolestí a nepříjemnými stavy, které se dostavují

neočekávaně a zpravidla tehdy, když to nejméně

potřebujeme. Je tedy na nás, abychom zakročili!

Se svým zdravím je tedy nutno rázně zatočit a jednou

pro vždy skoncovat. Musíme také podniknout

radikální kroky vedoucí k tomu, aby se nám náhle

neobnovilo, zvláště tehdy, když vlastníme mladý a

odolný organismus. Je tedy potřeba uvést tělo na

cestu fyzické recidivity a to hned několika způsoby.

Pro ty, kteří neholdují jídlu, ať už z morálních,

ci finančních důvodů, není problém vypěstovat

si rozbujelou podvýživu, spojenou nejlépe s celkovou

dehydratací organismu. Především hodně

sportujeme a nedáme se zmást tím, že to doporučují

i lékaři. Důležité je, že dodržujeme pravidelný

přísun potravy - tedy pravidelně nejíme. Máte-li

náhodou na něco chuť, uvědomíme si, jak se to

nevyplácí a vzpomeneme si na Vávru, jak dopadl,

když dostal chuť na kafe, nebo na Kaligulu, který

mohl umlátit po fících a nebo co takový Jeníček

a Mařenka. To byl pořád jen perníček, perníček a

jak z toho měli dořezané prstíčky! Pokud si ještě

před zahájením huntování zdraví nejste jistí, že o

něj příjdete dřív, než pojdete hlady, zvolíme úplně

jiný způsob - podle MUDr. Otesánka. Sežereme

všechno na co přijdeme, ale jak lékaři praví, musí

to být strava hodnotná a vyvážená, tedy jíme věci

hodnotné, jako jsou šperky, peníze, akcie a podobně

a vyvážená úměrně našemu tělu - tedy sníme

denně tolik, co sami vážíme. Po čase zjistíme, že

nám odchází srdeční sval a to je začátek úspěchu.

V obouch případech diet přestaneme kouřit svých

šedesát cigaret denně a zvýšíme dávku na dvojnásobek,

ale Kubánských doutníků. Hodně zapíjíme

alkoholem, u kterého při koupi zjistíme, že byl vyroben

z technicky denaturovaného lihu s přísadou

nemrznoucí směsi. Sehnat takový nápoj není dnes

žádný problém. Potraviny, které se rozhodneme

konzumovat, nakupujeme zásadně v obchodě

pro běžné spotřebitele, kde spolehlivě seženeme

výrobky s prošlou záruční lhůtou. Většinu dne

trávíme pohybem po ulicích, abychom mohli v

pauzách, než si zapálíme nový doutník, vdechovat

zplodiny z lehkých topných olejů, na které se

u nás běžně jezdí, nebo z ekologického benzínu

- natural ovšem produkovaného vozidly bez katalyzátorů.

Dobře sledujeme situaci kolem sebe a

nic nenecháme bez povšimnutí. Rozčilujeme se

nad každou prkotinou a pamatujeme při tom na

staré japonské učení, že každá maličkost se nějak

dotkne každého člověka. Prostě žijeme v souladu

s přírodou. V létě, to znamená červen, červenec a

srpen pro zvlášť blbé, se dlouhé hodiny budeme

válet na slunci a v zimě pro změnu na mrazu. Naše

podlomené zdraví to otužuje jen zdánlivě a náš

cíl se blíží. Je nejvyšší čas přestoupit do hornické

pojišťovny, abychom měli záruku, že v případě

upadnutí do bezvědomí nebudeme proti naši vůli

ošetřeni v nějakém zdravotnickém zařízení. Uvidíte,

že výsledek se zanedlouho dostaví a naše zdraví

neselže, protože nebude přítomno...

MUDr. Ing. prof. BENNI CSC

PRD POLICIE ČR

Policie ČR - Pátrá Radí Definuje

UKRADENÝ HOVNOCUC: Police ČR pátrá po voze typu hovnocuc, H-59/36 ZN. 57-39. Toto vozidlo

se pohybovalo 28.11.1997 v severní části Znojemského okresu. Je podezření, že v tomto voze byl odvezen

tajný šifrovací klíč z tajného vojenského střediska. Zaměstnanec tohoto střediska dle bezpečnostních

předpisů výše jmenovaný šifrovací klíč z důvodu utajení spolkl. Po chvíli v jeho útrobách začal působit

burčák. Již však nestihl doběhnout ke skartovací mašině KADIBUD - 120LS a odběhl na obyčejné sociální

zařízení. Než stačil tento agent na toto upozornit ostrahu a likvidační skupinu, výše jmenované vozidlo

hovnocuc, s SPZ ZN. 57-39 vycucl venkovní jímku. Existuje tedy možnost, že nedokonale strávený

šifrovací klíč byl vyvezen z objektu a může být použit nepřátelskými silami. Nelze též vyloučit, že celá

akce byla naplánována. Agent byl za svou neprofesionálnost potrestán; spáchal sebevraždu.


B&W KRONIKA

LOUPEŽ V ÚSTAVU - K loupeži v ústavu

pro nevidomé došlo během uplynulého

víkendu. Pacienti tak přišli o

technické vybavení odpočinkových

místností, zásoby potravin a z kanceláře

ústavu se ztratil trezor s výplatami

pro zaměstnance a počítač s vybavením.

Policisté vyslechli všechny obyvatele,

kteří sice slyšeli podezřelé zvuky,

ale nepodařilo se jim sehnat ani jednoho

očitého svědka.

OKRADLI BANKU - Přepadení banky

nahlásila vyděšená bankovní dělnice

21. 10. v obci Plenkovice. Z její výpovědi

na nás dýchne hrůza, když si pomyslíme,

co všechno musela prožít. Citujeme:

„Zrovna, když jsem přehazovala vidlemi

marky, na trakař, na které se normálně

vozí jen doláče, vtrhli do místnosti dva

ozbrojení muži. Jednoho z nich jsem

poznala, byl to Mikuláš a ten druhý taky.

Ale myslím si, že tak byli jen převlečeni,

aby mě zmátli. Ten vyšší Mikuláš na mě

namířil berlou mrazilkou a chtěl ruble.

Stála jsem jako přimražená, tak si je vzal

sám...“

Policie odmítla do ukončení vyšetřování

prozradit, zda šlo o dvě stě rublů a patnáct

kopějek. Ředitel banky potvrdil,

že bude léta trvat, než se bance podaří

vzniklou ztrátu nahradit.

ŠEL NA ZKUŠENOU - Minulý týden odešel

z domu Jan Hloupý. S sebou si vzal

pouze pět buchet, které si svázal v uzel

a napsal dopis na rozloučenou, ve kterém

stojí, že se vydává hledat štěstí do

světa. Není vyloučené, že až ho potkáte,

bude už mít uzlíček prázdný. Hledaný

má na sobě rozdrmané šedivé kalhoty

a košili oškubanou podle posledního

BRAVÍČKA. Barva ani vzor spodního prádla

nebyly zjištěny. Tento poznatek a o

tom, kde se Jan Debil (ehmm - Hloupý)

skrývá, podejte neprodleně na nejbližší

pobočce devítihlavého draka nebo devítihlavé

policie.

MYŠLENKA

Toto nám přišlo na redakční email, BŮH

ví, kde se to vzalo...

Dalo mi to opravdu mnoho práce. Konstrukce základního

drátěného modelu mi zabrala sice jen pouhých sedm dní, ale

málokdo ví, kolik prototypů živočichů jsem uvedl v provoz a

později jsem je musel vyřadit v z výroby. Vůbec nejambicióznější

produkt, dinosaurus, se ukázal jako příliš nestabilní, tak

jsem svůj produkt zformátoval a uvedl v provoz zcela nový

produkt. Člověka.

Věř nebo ne. Zprvu se zdál můj výtvor geniální. Reakce na

vnější podněty hned ze začátku byly výborné. Druhý typ dokonce

vyřešil i chyby v celkové konstrukci tělesné schránky.

Podařilo se mi bezchybně implantovat i algoritmus učení. Jaké

pak bylo moje překvapení, když jsem propočítal časový skok a

z vřeštící opice mi vzešlo něco jako civilizace (mimochodem:

myslím, že jí říkali něco jako Egypt). Lidé, tak jsem je začal nazývat

v množném čísle, se množili a rozvíjeli dále a dále.

Mimochodem - jednoho člověka mi XS5 počítá zhruba devět

měsíců, chtěl jsem se zeptat, jestli by se to nedalo nějak urychlit

, či jestli se to nedá přepnout do multitasku?

Pak se ale něco nepozdávalo. Jednak se ti lidé začali nějak

sdružovat a přirozeným vývojem získali řadu vlastností a i jednu,

která byla blíže nespecifikovatelná. Chtěl jsem se zeptat

moderátora, ale raději se zeptám nejdříve tebe. Tedy ti človíčci

se začali navzájem vyřazovat z provozu. Začalo to poté, co začali

bez logického důvodu provádět vyměňování zlatých koleček,

později papírových obdélníků. Prvních dvě stě let jsem to

bral jako rituál, bohužel jsem původní kódy zahesloval a jako

obvykle ztratil klíč, takže se dnes nemůžu kouknout do myšlenkového

zázemí tohoto jednání.

Mám takové tušení, že si hrál synek. No, já mu vyčiním co proto,

jen se neboj.

Následky to začalo mít, až jak oni tomu říkají... dvacátém století,

kdy se ti človíčci začali vyřazovat hromadně. Navíc využili

atmosféry, kterou jsem jim naprogramoval a sestrojili první

primitivní hvězdné lodě. Tedy jejich způsob je založen na vyřazování

tělesné schránky. Entitu pak přebírám a spravuji já.

Mimochodem, syn má dnes narozeniny, jsi zván.

No, tak tedy, občas to na ty tvorečky přišlo a jejich hromadné

ničení mělo za následek katastrofální mutace jednotlivých

členů. Tak jsem je v tom jejich jednadvacátém století zformátoval.

Teď pracuji na novém modulu, jen mám jaksi zastaralý

program a tak nevím, co z toho bude.

strana 26


strana 27

MYŠLENKA

ŠKOLNÍ ŘÁD

1. V sychravých dnech chodí student do školy

proto, aby si odpočinul a seznámil se s novými

anekdotami.

2. Do školy chodí kdy chce, nejlépe ve vyučování.

3. Vstoupí-li do třídy ředitel nebo jiná povolaná

osoba, pozdraví student lehkým kývnutím

hlavy a sundá nohy ze stolu.

4. Ze třídy odchází student libovolně.

5. Při vyučování leží na lavici, nehraje-li ovšem

karty.

6. Není-li student spokojen s výsledkem a známkou,

dá to najevo hlasitými výkřiky. Nehvízdá

však na prsty, aby nevzbudil spící spolužáky.

7. Osoby, které potká na chodbách, pozdraví

hlasitým „Čau“. Zásadně se nepřezouvá!

8. Je-li student podrážděn, předseda třídy včas

upozorní učitele, aby žáka dále nedráždil.

9. Student ignoruje všechny učitele, ale nemlátí

je. A když ano, tak ne po hlavě ...

10. Je ukázněn ke všem spolužákům. Zajistí pivo,

je-li na něm řada.

11. Hraje jenom o peníze. Když to neumí, ostatní

ho to naučí.

12. Svévolně ničí školní majetek, s cizím jedná

jako se svým.

13. Je-li student opilý, nerozptyluje učitele svým

žvaněním a jde se domů vyspat.

14. Když něco rozbije, samozřejmě se nepřizná!!!

15. Za pořádek ručí služba, která po zazvonění

vyběhne první ze třídy. Jestliže nemá čas probudit

spící spolužáky a udělat nepořádek, dokončí

tuto práci uklízečka nebo školník.

16. Školní pomůcky nosí student jen tehdy, chybíli

student z jeho karetního družstva.

17. Student přichází do ?koly s úsměvem a krabičkou

cigaret v kapse!

18. Při písemném zkoušení opisuje z taháku nebo

od spolužáků.

19. V přestávkách se větrají zakouřené učebny -

jestliže někdo vypadne z okna, ohlásí to služba

třídnímu učiteli a ten si dotyčného vyškrtne

ze seznamu. Celá třída se zúčastní pohřbu.

20. Na konci roku, poděkují profesoři studentům

za výdrž. Po té si studenti rozeberou školu.


MYŠLENKA

O HETEROSEXUÁLNÍM HONZOVI

Vypravěč:

Žil v jednom městečku Honza

sám s matkou,

Honza byl bez práce a matka

šlapkou.

Celý den se na peci Honza válel,

všech velkých lenochů nazván

byl králem.

Z pece ho nedostal ani pár koní,

jenom tác s buchtama, když

krásně voní.

Tak jednou po ránu Honza

se vzbudil,

přes noc mu jeho pot

zadnici zprudil.

Honza:

Au mámo, maminko,

joj to to bolí,

přes noc mám zpruzenou

prdelku svojí

Pomoz mi maminko,

nemůžu spát,

zkus to vzít zásypem,

ten já mám rád.

Matka:

Já ti dám zásypa,

ty línej pacholku,

táhne ti na dvacet

a nemáš na holku.

Já ti zadnici řemenem zmaluju,

pořád jen za tebe

v hospodě cáluju.

Vypadni do světa a to teď hned,

dones si prachů dost a holku

jak květ.

Honza:

Já nemám náladu na blbý vtipy,

zajdu si zasázet, mám nový tipy.

Prachů mít budeš dost,

tak to si piš,

ženskýho pohlaví seženu myš.

Buď ráda, že mě vůbec máš,

beze mě si stejně prd vyděláš.

Vypravěč:

Tak Honza vyrazil

do smogu rána,

na nebi sípala dušená vrána.

Dav lidí Honzíčka

po proudu strhnul,

do kapsy u kalhot

kdosi mu vtrhnul.

Honza neměl rád tyhlety typu,

zvlášť, když mu ta ruka

roztrhla slipy.

Rozrušen nevšim si,

po psovi sklouznul,

do díry kanálu po hlavě

vklouznul.

Proletěl kanálem,

proletěl šachtou

rozplác se na beton s ksichtem

jak plachtou.

Honza:

Kdepak to asi jsem, co pak to je?

Sakra, vždyť je tu smrad jak v

kupě hnoje.

Vypravěč:

Tak šel dál kanálem,

brodil se močkou,

po cestě potkal

se se chcíplou kočkou.

Skopl jí do vody, ukop jí hlavu,

potom jí sledoval

k blízkému splavu.

Když šplouchla do hlubin,

odešel dál

chodbou, jenž těžký puch

odkudsi vál.

Honza:

Asi jsem zabloudil, já chudák

malý,

bolí mě nožičky a šilhám hlady.

Zpruzená prdýlka taky mě bolí,

že já jsem nezůstal s maminkou

svojí.

Vypravěč:

Uviděl Honzíček světélko v dáli,

spěchal tam přes všechny

odporné kaly.

Vyběhl uřícen na čerstvý

vzduch,

zanechal za sebou

ze stoky puch.

Vyběhl ven, kde mňoukaly

kočky,

(tím bych rád pozdravil

Petra Vočky)

Honza:

Tady je nádherně

a ten hrad v dáli

třeba se zalíbím i panu králi.

Teď bych zrovinka něčeho slup,

maminko, prosím tě,

jídlo mi kup.

Vždyť nejsme doma, jsem

někde v čudu,

musím se zbaviti tohoto pudu.

Vypravěč:

Vyrazil Honzíček, vyrazil krajem,

vyrazil ku hradu za panem

králem.

Dorazil k hradním zdem,

uviděl vrata,

(teď by rád pozdravil

Michala Bráta)

Zaklepal na vrata, uviděl stráž.

Stráž:

Co pro nás tlusťochu,

co pro nás máš?

Honza:

Na koho mluvíš,

ty struno z kytary,

že já ti pořádnou

do nosu napálím?

Stráž:

Služebníčku, páničku,

copak to bude?

pro sebe:

Já ti teď ukážu, ty jeden úde.

Honza:

Doveď mě ke králi,

pitomý stehno.

Stráž:

Tak se to říká? Ani mě nehlo.

Máš nějakou protekci?

Nebo snad úplatek?

Honza:

Co třeba takovej kávovej

oplatek?

strana 28


Stráž:

S tím si tak akorát podráždi

sliznici,

teď čelem vzad a hurá k silnici.

Honza:

A já chci za králem,

vodsaď se nehnu!

Stráž:

Že tě ty neřáde

přes nohu přehnu!

Za králem můžeš jít

jedinou cestou,

to jako s princeznou,

tvojí nevěstou.

Ta je teď daleko, uklízí sluje,

zachraň jí, zab draka

a bude tvoje.

Honza:

To je mák pro Honzu,

tvrdého chlapa,

požádám o ruku jejího papá.

Vypravěč:

Vyrazil Honzíček k drakově sluji,

po cestě dobrý plán

v hlavě mu bují.

Honza:

Kdybych já nečet furt jen tikety,

musím si vzpomenou, co četl

jsem před lety.

Jak draka dostanu,

jak ho zdolám?

Na rty mu pořádnej polibek dám.

To je ten správnej plán,

ten je oukej,

větříčku, chci hruštičku,

větříčku tak foukej!

„Hej, vylez ven

ty draku odporný!“

Drak:

„Polib mi laskavě…,

ty zmetku mizerný.“

Honza:

Vylez ven zbabělý srabe,

ty jeden oslizlý hade.

Drak:

Cože? Ha, co sis to vymyslel,

spálím tě na prach a na uhel.

Vypravěč:

Jak vylezl ze sluje draků

všech pán ,

strana 29

MYŠLENKA

Honza mu šťavnatý polibek dal.

Proměnil draka do lidské

podoby,

ženské však nebyl

ani moc podobný.

Byl to sám princ,

krásný a udatný,

byl to chlap, tak to je nezvratný.

Princ:

Ach, ty můj hrdinný,

nádherný Honzíčku,

vezmi mě k vám domů,

chci vidět mamičku.

Honza:

Teplej princ, to mi tu chybělo.

Vypravěč:

Na Honzu celkem mu to i pálilo.

Otočil Honza směr svého

pobytu

a zdrhal po cestě k blízkému

ohybu.

Zdrhnul pryč, vrátil se domů

a teď jen vypráví,

co stalo se mu.

Teď už jen na peci užívá slávu,

cpe se jen buchtama

a cucá kávu.

Proto vy, až draka potkáte,

pusu mu nedejte,

raději zdrhejte!

PÁR VTIPŮ

Kulínský a Jackson v letadle

Letí letadlo s dětským sborem a

jejich doprovodem je Kulínský a

Michael Jackson.

Letadlo začne z neznámých důvodů

padat,

přiběhne Majkl a říká: “Ty vole,

průser! Máme jen dva padáky!”

Kulínský: “…a co děti?”

Majkl: “Ty mrdáme!”

Kulínský: “..stíháme???”

Krematorium

Babička odchází z krematoria,

smutně se otočí, dívá se na černý

dým kouřící se z komína a

povzdychne si:’tak vidíš dědo,

konečně tě někdo vykouřil až

dokonce.

Škaredá holka

“Ani nevím, proč se s tebou miluji,

když jsi tak škaredá…”

“Ale no tak, něco pěkného snad

ve mně je!”

“To jistě, ale to za chvíli vytáhnu...”

Opilý Pepa

Pepa přijde v noci společensky poněkud unavený domů. Svalí se do

postele vedle manželky a usne. Najednou se ocitne před nebeskou

bránou. Svatý Petr mu říká: “Tak vidíš, Pepo, umřel jsi ve spánku”.

Pepa zalamentuje: “Ale proč, svatý Petře”? “Vždyť já toho mám

ještě tolik v živote udělat”? “Nešlo by to nějak, abych se vrátil”?

Svatý Petr se poškrábe za uchem a říká: “No, šlo, ale mohl by ses

vrátit jedině jako slepice. Chceš”?? “To víš, že chci”. Pepa se ocitne

zpátky na zemi v hejnu slepic, porostlý peřím, s ostatními

slepicemi se popelí v prachu a zobe zrní. V tom si ho všimne kohout,

a ptá se:

“Á, ty jsi tu nová. Jak se ti vede”? ”No, šlo by to, ale mám takový

divný pocit tam dole”. “To jsou vajíčka, to je vpořádku”.

“Zatlač, sneseš je a pak to přestane.” Za chvilku Pepa snese první

vajíčko.

Štěstím je celý bez sebe, a brzy následuje druhé a třetí vajíčko.

Najednou sním někdo třese a manželka křičí: “Sereš do postele, ty

vožralý prase”!!!


MYŠLENKA

VYTRŽENO Z KONTEXTU...

Kvůli této rubrice jsme měli spoustu problémů a pokud jsme nadále chtěli vycházet jako školní časopis,k

museli jsme tuto rubriku zrušit. Učitelé učili v tu dobu na SPgŠ a Gymnáziu ve Znojmě. Jednalo se

jejich časté fráze, ke kterým jsme si lecos připsali, ale také o zcela smyšlené výroky :)

Hlávka (školník): „To je štěkací roura ňáká,“ zajímal se o rouru, do které žáci narvali uklízečku a ta velmi

nadávala.

Vítková (prof. biologie) - „Tak, k tabuli si vyvoláme nějakou děvčicu... Knebl, pojďte!“

Nevrklová (prof. matem.) - Ještě jednou ji obtáhni, pořádně!

Nesvadba (prof. informatiky): Já si ho tady trošku promsrkám a pojedeme dál...

Gross (prof. TV k Martinu Caskovi): „Vopravdu by si normálně šel?“ vyzvídal na Martinovi, jestli je pravda,

že s ním dvanáct piv nic neudělá.

Bastl (prof. TV): „Je mi z toho nějak divně,“ prohlásil profesor při společném posezení v hospůdce, když

do sebe lámal osmou dvanáctku.

Havlíková (prof. teor. TV) - „A teď mi každej ukáže, jak má rychlou pravačku.“ (oznámila hloučku svých

svěřenců uprostřed náměstí v hodině kapsářství:)

Gretz (prof. AJ): „Já ji udělám na sto procent!“

Plichtová (tř. uč.): „Kneble, ty si myslíš že tě nevidím, ale já tě celou dobu pozoruji...“

Součková (prof. chem.): „Hebelko, už si zase koušeš nehty? Jestli máš hlad, tak pojď se mnou do kabinetu.

Já ti dám kus sýra a rohlík...“

Vítková (prof. biologie) - Viktore, ty nevíš? To nevadí, stejně ti dám jedničku.

Svoboda Pet: „Je tady nějaký zdařilý jedinec, který by nám chtěl zápis konstrukce zapsat na tabuli?

Mojmíre!!??“ Mojmír: „Hmm, a co za to?“ Profesor: „Co takhle vykopnout řezák nebo umělý dýchání z nohy

do úst?“

Součková (prof. chem.): Gavelčíku, učil ses? ANO ? Máš za pět.“

Svoboda Petr:“Chceš, abych tě přesvědčil, že nejsem ženská?“

Svoboda Pavel: Vám je zima? Já se potím i na jazyku...

Svoboda Pavel: Všichni měli ruce od krve, jen já hubu.

Svoboda Pavel: Zmrzlí odešli, aniž by zanechali spoušť na mojí agrokultuře.

Svoboda Pavel: Já se tady vyskytuji v tak intelignentím prostředí, že ani nechápu, co tady dělám.

Dohnal (prof. fyz.): Budeme se zabývat spíše kapalinou, protože se vzduchem se nesetkáváme zas tak

často.

Dohnal (prof. fyz.): Mám dvě koule. Je jasné, že obě mají stejný obsah.

Dohnal (prof. fyz.): Když lokomotiva jede po silnici, tak na ni působí gravitační síla....

Dohnal (prof. fyz.): Hadice vytéká z hadice a působí na hadici.

Dočkalová (prof. psych.): „Nebo vám vyskočí pérko, když si tady hrajete!“ (Gavelčík si hrál s propiskou)

Navrátil (prof. ped.): „Tak, Tomáši, výchovné metody... je tvoje téma.“ Tomáš: „Jo, tak to prvně začíná,

ehm, následuje a pak .. . pak to přechází...“

Nesvadba (prof. IT): „To už je tvrdý?“ - zpetal se, když ho někteří žáci umístili do lavoru s betonem a

chystali se ho svrhnout z mostu.

Plichtová (tř. prof.): „Vy dva ptáci, nechte toho!“ (okřikla dva žáky, kteří si vymysleli, že v hodině občanské

nauky vyletí a za tímto účelem si donesli křídla, kterými se teď mlátili po hlavách:)

Plichtová (tř. prof.): „Co na mě koukáte, jak hladoví vlaci?“

Štohl (prof. ek.): „Jak může odejít podnikatel ze společnosti?“ ... Tom: „Třeba Orlík a tak...“

Pourová (prof. mat.): k Petrovi, jež seděl zády k tabuli: „Máte pěkná zada, Petře, ale ráda bych viděla i

jinou část vaší fyziognomie...“

Havlová (prof. spec. TV): „A když řeknu, že to zas tak pravda není, mám tím na myslí, že kecáté úplné

blbosti...“

Zapletal (prof. HV): „Já vám to rozmnožím..“

Hrůzová (prof. TV): „Neříká se, že je to hrůza, ale že je to šílenost. Hrůzu mám doma.“

strana 30


strana 31

MYŠLENKA

V MASNĚ

Přijde načančaná paní asi tak kolem 30 let věku do masny, kde

zrovna nikdo nebyl. Řezník se jí ptá: „Co byste si dala, mladá

paní?“ „No, vzala bych si deset deka toho uzeného bůčku a

kousek jater na polévku.“ „Zajisté paní… ten bůček nakrájet?“

„To je jedno.“ „Ještě něco?“ „Ano, ještě bych si vzala kotletu.“

„Tuhle?“ „Ne, ne, tu ne, ani tu vedle, nemáte něco v mrazáku?“

„Mám počkejte, donesu ji…“

„No, ta taky není nic moc, to bych si teda raději vzala kilo z

té, co jsem mi ukazoval prve.“ „Hned vám ukrojím.“ „No, tak

tu flákotu bych si tedy nevzala! Tam uprostřed je pěkné maso,

to bych si vzala.“ „Je toho o tři deka víc, mohu to tak nechat?“

„Když říkám, že bych si vzala kilo, mám na mysli kilo!“ „Samozřejmě

paní, jen se nerozčilujte, hned kousek ukrojím.“ Co to

krájíte?! Je to libové? Jen najděte někde kousek tučného Říkala

jsem vám, že bych si vzala kilo libové kotlety.“ „Tak paní, už je

to v pořádku, přejete si ještě něco? „Ještě bych si vzala domácí

klobásy, deset nožek, rozkrojte mi nějakou, abych viděla, jestli

není tučná.“ „Jak si přejete… podívejte, úplně libová, rozkrojte

mi ještě jednu, ať se přesvědčím, že to nebyla náhoda.“ „No, že

jste to vy, pro jiného bych to nedělal! No vidíte, zase libová.“ „V

pořádku, vzala bych si tedy deset nožiček.“ „Už vám je vážím.“

„Co to tam strkáte! Ty rozkrájené bych si teda nevzala! Švance

jakési!“ „Ach, promiňte, už jsem je dal pryč.“ „No vidíte, tak to

má být! Ještě bych si vzala tlačenku, ale libovou a nakrájenou

na tenké plátky.“ „Na tenké plátky? To jsem tedy ještě neviděl…

Kolik jí chcete?“ „Celou šišku, bych si vzala.“ „A nakrájenou?“

„Už jsem snad řekla, ne?“ „Ale ano, ano, slyšel jsem.“

- Za deset minut -

„Co jste mi to nakrájel? Tohle že je libová tlačenka? Tak tu

bych si tedy nevzala, vždyť je to samá křupka, nebo co…“ „Ale

paní, tlačenka je taková!“ „Ne, tu bych si teda nevzala, ale víte

co? Vzala bych si ještě kabanos na opékání, ovšem jen v tom

případě, že by byl nakrájeny po deseti centimetrech a s nařezanou

kůžičkou, aby z něj mohla při opékání vytékat šťáva.“ Já

vám ho teda nakrájím, ať už vás mám z krku.“

- Za dalších deset minut -

„Ještě byste si něco vzala?“ No jéje, já bych si vzala věcí, ale nemám

peníze… jen asi dvě koruny. Máte něco za dvě kačky?“

„Jistěéééééé!!!!! Ránu sekáčkem do hlavy!!!!!“ „Jen jednu?“

„Deséééééét! Ty kráááávo!!!!! Tu máš! Tu máš! A ještě jednu!

A ještě! Sakra, to jsem se zase rozčílil, ale nebýt takových zákazníků,

tak bych musel jezdit na nákup masa snad někam do

masokombinátu!“

B&W KRONIKA

HROZÍ JIM TREST SNĚDENÍ - Dne 26.

11. 1997 z obchodu U zloděje utekla

parta sýrů HERMELÍN. Měli na sobě

plesnivej pláštík, na kterém byla napsána

cena. Tato parta sýrů je obviněna

z nedovoleného opuštění regálu a

hrozí jim trest odnětí svobody až na

pět let nebo trest výjimečný a to trest

úplného sežrání a strávení.

SANTA KLAUS - Včera v noci volal

někdo o případu zloděje Santa Klause,

který se chová jako Jánošík a bere

bohatým a chudým dává. Kačer Skrblík

na něj vypsal odměnu v hodnotě 500

000 Zlotých. Hledaný zloděj se převléká

jako Mikuláš, ale někdy také jako

Jéžišek. Je velmi nebezpečný zvlášť

pro děti bohatších rodičů a jich psy a

kočky!

KRÁDEŽ KOLA? - Minulý týden přišla

nahlásit občanka z okresního města

Znojma, že jí někdo zamknul druhým

zámkem její uzamčené kolo ke stojanu.

Hlídka policie se na místo neuváženého

činu dostavila, zámek přeřezala a

kolo odfotila...

INFORMACE - Na služebnu strážníků

městské policie ve Znojmě volala neznámá

osoba, že na náměstí se povaluje

neznámá osoba, která se přestává

hýbat... Kdo ví, kdo byl ona osoba,

nechť se přihlásí u nás na služebně!!!

Z křoví se ozve: „Kokodák,

kokodák.“ Vlítne tam nadržený

kohout, chvilku lítá peří

a zase: „kokodák, kokodák!“

Situace se opět opakuje a

pak vyleze z křoví medvěd

a povídá: „Kdybych neuměl

ty cizí jazyky, ani bych se

nenažral.“


MYŠLENKA

KONEČNÍK

Uff, právě jste dočetli naprosto a definitivně poslední číslo časopisu MYŠLENKA, které vycházelo

svého času (v letech 1994 -1997) na SPgŠ a Gymnáziu ve Znojmě. Děkuji všem, kteří dočetli až

sem. Děkuji, že jste to vydrželi a ve zdraví přežili. Ale věřte a nebo ne, podobnou tvář měla Myšlenka

i ve své době. Byla nenáviděná, milovaná, vyhledávaná i zatracovaná. Ve školní kantýně se

o ni vedly mnohdy i krvavé bitvy. Ale všechno krásné jednou končí. Ne jinak tomu bude i s tímto

naprosto bombovým plátkem. Bude umístěn na internetu (adresa v zápatí této strany) a jeho sláva

nikdy nezahyne. Články, básničky, povídky i další obsah tohoto plátku podléhá samozřejmě

autorským právům a bez vědomí vydavatele nesmějí býti v žádné podobě v celku ani části dále

šířeny. Naopak, jako celek může býti Myšlenka dle libosti volně kopírována a jako kompletní dílo

v ko piích nadále šířeno :) Mějte se fanfárově.

BENNI

DRTIVOU VĚTŠINU POVÍDEK A BASNÍ NAJDETE NA: http://benni.own.cz/archiv/myslenka/

SPONZOŘI:

MYŠLENKA NA INTERNETU: www.benni.cz/MYSLENKA

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!