Priorita 06/2013 - Státní fond životního prostředí

sfzp.cz

Priorita 06/2013 - Státní fond životního prostředí

6 7ROZHOVORČÍSLO 6 / ČERVEN 2013Tomáš Chalupa: Protipovodňovou ochranu musíme efektivně dobudovatMinistr životního prostředí TomášChalupa představil dva dotačníprogramy ve prospěch zmírněnínásledků povodní. Prvním je programRychlá pomoc a příjemci dotace jsouobce zasažené povodněmi, maximálnívýše dotace pro obce činí 200 tisíckorun. Druhý program podporujevýměnu kotlů a je určen územněsamosprávným celkům a fyzickýmosobám. Celkem je připraveno 100milionů korun. Lidem postiženýmpovodněmi nabízí podporu i programNová zelená úsporám 2013.Prioritní osa 1 OPŽPOperační program Životní prostředív letech 2007–2013 vyčlenil prostředkyve výši téměř dvou miliard eur na podporuprojektů na zlepšení stavu povrchovýcha podzemních vod, na zlepšení jakostia dodávek pitné vody pro obyvatelstvo,na snížení obsahu nebezpečných látekve vodách a na snížení rizika povodní,například na výstavbu či rekonstrukce čistírenvod, kanalizací, úpraven vod. V rámciprioritní osy jedna tak byly podporoványtyto oblasti: oblast podpory 1.1 – Sníženíznečištění vod, oblast podpory 1.2 – Zlepšeníjakosti pitné vody, oblast podpory 1.3– Omezování rizika povodní.Alokace prostředků v programu Rychlápomoc činí v jeho první výzvě 30 milionůkorun. Nejvyšší dotací pro obce je 200 tisíckorun. Z důvodu rychlého čerpání finančníchprostředků je obcím umožněno získat na dotacimimořádně 100% zálohu.„Podpora je zaměřena ryze prakticky. Směřovatbude na nákup vysoušečů, maximálně deset tisíc korunza jeden kus, čisticí stroje Wap, maximálně deset tisíckorun za kus. Podpora bude také směřovat na nákuppytlů na odpad, kbelíky a nářadí, jako jsou lopaty,hrábě, krumpáče, kolečka, sekery a podobně. V tomtopřípadě počítáme s maximální výši dotace 30 tisíc korunna žadatele,“ uvedl ministr životního prostředíTomáš Chalupa.Žádosti je možné podávat do konce srpna.Obce mohou žádosti podávat prostřednictvímdatové schránky (favab6q) nebopísemně na adresu Státního fondu životníhoprostředí ČR.Dotace na kotleDruhý z programů se zaměřuje na výměnukotlů a programu mohou využít územněsamosprávné celky a fyzické osoby. V případěobcí bude výše podpory záviset na instalovanémvýkonu kotle (17 500 Kč/1 kWt), u fyzickýchosob bude rozhodující druh palivaa emisní třída (od 18 000 korun u plynovéhokotle a až 72 000 korun u kotle na tuhá palivadosahujícího čtvrté emisní třídy, plus podporana instalaci 10 000 korun).Žádosti v rámci této výzvy je možné podávatdokonce srpna. Územní samosprávnécelky mohou žádosti podávat přes datovouschránku (favab6q), fyzické osoby e-mailemna adresu povodne2013.kotle@sfzp.cz neboprostřednictvím krajských pracovišť Státníhofondu životního prostředí ČR.Programem na výměnu kotlů pro lidi postiženépovodněmi však snahy Ministerstvaživotního prostředí nekončí. Myšleno na občanyze zaplavených obcí bylo i při přípravěprogramu Nová zelená úsporám 2013.„Žadatelé, kteří byli zasaženi povodněmi, budou mítmožnost žádat za zvýhodněných podmínek. Napříkladbudou mít vyšší míru podpory na zateplení a výměnuoken o 20 procent,“ uvedl ministr životního prostředíTomáš Chalupa.A nejen to, v rozhovoru pro zpravodajskýčasopis Týden se vyjádřil v tomto duchu: „Lidistejně nezajímá, že se politici hádají jak pitomci. (…)Lidé teď mají úplně jiné starosti než poslouchat bláznivépolitiky, jak se předhánějí, kdo z nich je větší pitomec.“Část rozhovoru Tomáše Menschika s ministremživotního prostředí Tomášem Chalupouv časopisu Týden, pasáž, která se věnujenedávným povodním v ČR, si dovolujemepřetisknout.Všiml jste si kdekoli v zaplavených oblastechnějakého lajdáctví?Jde o to, jak definujete lajdáctví.Mluví se o Bechyni, kde stavěli bariéry snadpo pás ve vodě a starosta se pak snažil svéstvinu na projektanta hrází.Je pravda, že jsou situace, kdy povodeňumíte předpovědět dva dny dopředu, jindy tomůžete udělat s dvouhodinovým předstihem,někdy vám nestačí dvacet minut. O víkendu(8.–9. června, pozn. red.) jsem byl v Dolanechna Kladensku. Potok široký jako normálnístůl se proměnil v řeku širokou 40 metrů.Neměli pomalu ani těch dvacet minut, abystihli reagovat. Živice na hlavní komunikacise během chvilky srolovala jako papír. S tímnic neuděláte. Nad tím jsou zoufalí všichni.Hydrologové i meteorologové to neumějílidem říct dřív.Všechno o povodních šlapalo stoprocentně?To netvrdím, ale o lajdáctví se hovořitnedá. Ani nepřijímám kritiku Povodí Vltavy,že vypouštělo Vltavu dříve nebo později. Přitéto povodni se jim víceméně povedl zázrak.Dokázali skloubit přehrady s kulminujícíBerounkou a neregulovanou Sázavou, a tovšechno v době, kdy v Praze ještě nestálybariéry.Neoddávala se lajdáctví vláda, a to dlouhodobě?Proč je státní mašinerie tak těžkopádná,že Zálezlice neměly dostavěné hráze anijedenáct let od poslední pohromy? Ve Veselínad Lužnicí je dokonce začali budovat teprvetři měsíce předtím, než je letos spláchlavoda.Ne ve všech případech je investorem protipovodňovýchopatření stát. Spíše se přiklánímk tomu, aby to nebyl stát. Nemám k dispozicimateriály o Zálezlicích ani o Klech,abych věděl, kde vznikl problém a kdo bylten, co blokoval situaci. Také jsem slyšel, ženebyla čistá koryta potoků, protože práceblokovalo Ministerstvo životního prostředí.Teď budeme všechno analyzovat. Ze zákonamáme tři měsíce na to, abychom hodnotiliprůběh povodně. Totéž čeká povodňovékomise v obcích.Jak se z toho poučíte?Protipovodňovou ochranu musíme efektivnědobudovat. V Praze vznikla bez přispěnístátu, což je unikum. Když se Pražané pojedoupodívat na obdobné bariéry po světě,zjistí, že se nemají za co stydět. Jako občanšestého obvodu tvrdím, že bychom hráze rádiměli ještě v Podbabě, na Šáreckém potoku.Neví se, co bude se Sedlcem, ale když se podívámna sedmnáct kilometrů hrází v Praze,vidím kus práce.Zažil jste jako starosta, jak Praha fungovalabez hrází?Naprosto přesně. V roce 2002 jsme bylirádi, že jsme sehnali jednu avii a pytle. Přijelijsme do pískovny a řekli jim, že zabavujemepísek. V první chvíli nevěděli, jestli na násnemají zavolat policii.Teď se mluví o nových hrázích a novýchzákonech. Můžete s jejich pomocí zabránitobcím stavět v záplavových územích?Každá obec zná, kam bude sahat hladinapři dvacetileté nebo padesátileté vodě.Povolovat v ní novou zástavbu je hloupost.Tomu bychom měli bránit. Nese to ales sebou složité situace. Majiteli parcely, kterástojí mezi domy starými sto let, se bude těžkovysvětlovat, že na ní nesmí nic postavit kvůlipovodním. I v Praze navíc vznikaly projektyv záplavových územích postavené tak, abyje voda neohrozila. Do budoucna ale určitěbudeme všichni tvrdší. Stát, kraje i obce.Vyznívá to tak, že ti, kdo vlastní některénemovitosti u vody, mají smůlu.To je jiná otázka, co s těmi domy udělat.Máme je vykoupit, lidi odstěhovat, pozemkyzarovnat a udělat tam parky? Tvrdím, ženelze postupovat podle jednotného plánu.Tomáš Chalupa (39) Ještě předtím, než dokončil práva na Univerzitě Karlově,se začal živit jako novinář. Nejprve ve Večerníku Praha, poté v Denním Telegrafu. V roce1997 se stal zástupcem šéfredaktora. Z tohoto postu zamířil na Úřad vlády, kde působiljako mluvčí Václava Klause. Strakovu akademii opustil zároveň s premiérovým pádem.Do ODS vstoupil, jakmile dosáhl osmnácti let, postupně stoupal ve stranické hierarchii.Na volenou funkci poprvé dosáhl v roce 1998, kdy se stal zastupitelem a radním v Praze 6.Později vystřídal ve funkci starosty tohoto obvodu Pavla Béma. V roce 2011 se stal ministremživotního prostředí, o rok později si ho ODS zvolila za místopředsedu. Tomáš Chalupaje ženatý a má tři děti.„Podpora je zaměřenaryze prakticky. Směřovatbude na nákup vysoušečů,maximálně deset tisíc korunza jeden kus, čistící strojeWap, maximálně deset tisíckorun za kus. Podpora budedále směřovat na nákuppytlů na odpad, kbelíkya nářadí, jako jsou lopaty,hrábě, krumpáče, kolečka,sekery a podobně.Kdybychom vycházeli z rozlivných územív Českém Krumlově, budeme bourat domy.Máme to udělat? V pražském Dolním Sedlci,kde ti lidé žijí po generace, byli fatálně zaplaveniv roce 2002 i nyní. Každé jarní tání jimvyplaví krám, ale neměl bych tu odvahu jimnavrhnout, ať se někam odstěhují.Nebylo by to lepší pro ně i pro městskýrozpočet?Nikdy nezapomenu, jak jsem jako starostaPrahy 6, pod kterou tato obec spadá, připovodni šel dveře od dveří a říkal jim, že jeto hloupé, ale za hodinu se musí evakuovat.Nikdy nezapomenu na to, jak hledali, kdemají fotku babičky, aby si ji odnesli. Chtělbyste jim život přervat natrvalo?Musel jste letos jako šéf protipovodňovékomise některé starosty postavit do latě?To víte, že se vymlouvají na kdeco, a mněto vadí. Říkám jim, ať mi ukážou rozpočet,a já jim přesně najdu místo, kde mají na danéopatření peníze.Zaujal vás naopak výkon nějakého starosty?Nechci se nikoho dotknout, ale když jsemse díval na starostu Patrika Rolla z Lužce nadVltavou, nechápal jsem. Čtyřikrát po sobě semu situace v obci nikoli zlepšovala, ale zhoršovala.Všichni ostatní hlásili, jak jim opadávoda, ale jemu se provalila další hráz a muselevakuovat další ulici a ještě se to opakovalo.Viděl jsem ho, jak na lodičce s pádlem projíždělobcí, aby viděl, jak to tam vypadá. Opravdusi máknul. Pro mě jde o jednoho z hrdinůpovodní, ale platí to i pro většinu z osmi setstarostů, kteří se s velkou vodou potýkali.


8REPORTÁŽČÍSLO 6 / ČERVEN 20139REPORTÁŽTam, kde létají sovyVelké soví voliéry stojív Borové Ladě na Šumavě.„Nejdříve jsme pro ně hledalimísto. O bývalém lomuna těžbu kamene mi řeklkolega. Když jsem se tamdošel podívat, viděl jsemvhodný biotop. Teprve ažpozději jsem se dozvěděl,že tam několikrát předtím zahlédli výra velkého,“říká o lokalitě Miloš Juha,vedoucí Zoologickéhoprogramu NP a CHKOŠumava.K tomu, aby voliéry vyplnilyprostor bývalého lomu, vedladlouhá cesta. Na jejím počátkusi František Krejčí, bývalý ředitelNP a CHKO Šumava, přál, abybyl zpracován záměr zoologickéhoprogramu, který by mělza úkol naučně populární formoupředstavovat divoká zvířata žijícína území šumavského národníhoparku a chráněné krajinné oblasti.„Dostal jsem za úkol naplnit tutoprázdnou schránku zatím neznámýchprojektů, které se týkaly téměř celého územíparku, a předložit je v podobě dlouhodobéhoprojektového záměru,“ vzpomínáMiloš Juha.Výsledek je vskutku úctyhodný.Když máte štěstí, v sováriuvám nad hlavami poletují zhrubadvě desítky různých sov. Součástíinformačního centra Bubo bubojsou i expoziční panely a pozorovacíkukátka, kterými je možnésledovat i takové detaily ze životasov, jako jsou hnízdění a přijímánípotravy. V prostorách vstupudo voliér najdete tabule s detailnímiinformacemi o prezentovanýchdruzích sov, bezplatnězapůjčených ze zoologickýchzahrad v Hluboké nad Vltavoua v Plzni, a se zajímavostmiz jejich života. Uvnitř voliér lzepozorovat výra velkého, puští-z našich největších a zvláštěchráněných sov. V areálu jei dětské hřiště s houpačkami a seskluzavkou a také dva kotce propsy, kterým je vstup do voliérpochopitelně zakázán.Krok do neznámaS odstupem času se dnes některékroky v počáteční fázi projektuzoologického programu mohoujevit jako triviální, ale to je pocitskutečně jen zdánlivý. V historiinárodního parku nic takovéhoještě nikdy nevzniklo, a proto tobyl velký krok do neznáma.„Jednou z prvních otázek byl názevprojektu, který by vystihoval všechnydo budoucna zamýšlené projekty a navícje nějak logicky spojoval,“ přibližujeMiloš Juha.Když byl projekt pojmenovánjako zoologický program, následovalapříprava jednotné prezentace,loga projektu, materiálů a vůbecjednotného obrazu projektu. Pakpřišlo na řadu vytipování jednotlivýchlokalit a jejich návaznostina konkrétní zvířata, která na Šumavěžijí. To nebyl vůbec jednoduchýúkol, neboť splnit potřebnépožadavky v národním parku jepochopitelně mnohem náročnějšínež mimo chráněné území.„Například co se umístění jednotli-Když máte štěstí, v sováriu vám nad hlavamipoletují zhruba dvě desítky různých sov. Součástíinformačního centra Bubo bubo jsou i expozičnípanely a pozorovací kukátka, kterými je možnésledovat i takové detaily ze života sov, jako jsouhnízdění a přijímání potravy.ka bělavého, kalouse ušatého,puštíka obecného, sýce rousného,sovu pálenou a poštolku, pozdějik nim přibude i sovice sněžní.Chloubou informačního centraje metr vysoká, ze dřeva vytesanásova, u níž začíná dřevěnápovalová stezka s rozšířenýmipozorovacími místy, která spojujejednotlivé voliéry. Vlastní voliéryjsou zavěšeny na lanové konstrukcis dřevěnou jehlanovitoupodporou v maximální výšcekolem 15 m. U vstupu do sovíchvoliér jsou expoziční panelys informacemi o sovách, kteréna Šumavě žijí. Za povšimnutístojí panel věnovaný úspěšnémureintrodukčnímu projektu, kterýse týká puštíka bělavého, jednévých projektů týče, řešil jsem je kroměvlastníků také se státní správou. Neždošlo ke shodě na architektonické otázcea vlastnímu zasazení do terénu, uběhlvíce než rok, během kterého jsem absolvovalněkolik desítek jednání,“ uvádíJuha příklad jednoho z mnohaúskalí, která musel na cestěza úspěšnou realizací projektůzoologického programu zdolat.Trvalo to několik měsíců, alenakonec byl Juhův průkopnickýprojektový záměr zpracováni schválen a zahrnut do plánupéče o národní park.„Dobrým a trvale potřebným bodemu takovýchto dlouhodobých projektů, kterýnelze opomenout ani podcenit, je jehoprovázanost i návaznost na zájmy obcí,které na území realizace projektů leží.Takové spojení přináší každému projektuvětší podporu,“ připomíná.Havárie na poslední chvíliŽádost o dotaci na sováriumzpracovával dvakrát. Poprvéji podal v listopadu 2008, alev dubnu 2009 byla zamítnuta pronesplnění některých požadavků.Po roce, v listopadu 2009, o nipožádal znovu. Tentokrát jižbyla akceptována a v červnu 2010obdržel rozhodnutí o přidělenífinančních prostředků. Výběrovéřízení poté vyhrála společnostLesostavby Třeboň., která voliéryvybudovala. Jako každá realizacerozsáhlejší investice se anistavba sovích voliér neobešla bezproblémů.„Když to nejsou zásadní problémy,musíte je vnímat jako běžnou součást každérealizace. Řeší se průběžně a nepřinášejínic zvláštního. U sovích voliér se rozsahproblémů mnohonásobně zvětšil tím, žejsme zahájení jejich provozu museli posunouto celý jeden rok,“ vzpomíná.Tento posun způsobila havárieocelové konstrukce, která vzniklatěsně před předáním dokončenéstavby. Miloš Juha proto odmítlstavbu převzít a následoval rokplný nepříjemných jednání a prací.Dodavatel nakonec konstrukcirozebral, opravil a znovu sestavil,tak aby plnila všechny požadavky,které byly zadány na počátkuprojektu.„Dalšími problémy, které projektprovázely, se už nechci zabývat. Uzavřelbych to s tím, že když je konec dobrý, tak jevšechno dobré,“ říká Juha. Soví voliérybyly pro veřejnost otevřenyv květnu 2013.Kvalitní analýzaMiloš Juha je od počátkuautorem celého projektovéhozáměru Zoologického programuNP a CHKO Šumava a stejnětak je autorem a spoluautoremvelkého množství analýz určujícíchbudoucí směr a dlouhodobouudržitelnost zamýšlenýchprojektů.„Při zpracovávání analýz vás napadajídalší otázky, bez nichž často ani nelzepokračovat,“ vyzdvihuje důležitostmnohdy nezáživné práce na počátkuprojektového záměru.„Na začátku projektu, kdy jejpotřebujete rychle posouvat k realizaci,vás zpracovávání nejrůznějších analýz mimořádnězdržuje a zatěžuje,“ přiznává,ale okamžitě dodává, že pozdějije všechny velmi ocenil. Nastalototiž poměrně dlouhé období, kdymusel zodpovídat množství otázekvšech stran zainteresovanýchdo projektu.„Možná, že správně zpracovanáanalýza se správnými závěry je jeden z klíčovýchbodů pro dlouhodobou udržitelnostprojektu,“ zamýšlí se Juha.Většina autorů investičníchprojektů si totiž podle Juhy přeje,aby jejich projekty dlouhodoběvynikaly.„V případě zoologického programujsem k dlouhodobé udržitelnosti také přímoúměrně vztahoval výši investice do jednotlivýchprojektů,“ dodává.Více hlav více víV době zrodu zoologickéhoprogramu Juha přemýšlel, jakcelý projekt nastavit, aby vzniklyzajímavé a dlouhodobě perspektivníprojekty, které by bylypřínosné pro veřejnost a zároveňpro ochranu přírody. Prezentacezvířat je podle Juhy sama o soběvelmi náročná a vyžaduje velkouzodpovědnost.„Ovšem pouhá prezentace mi pro celýprojekt nepřipadala dostatečná, protožejsem si byl vědom i dalších důležitýchtémat ochrany přírody, která se dobře hodído národního parku a zároveň se dajídobře propojit se zvířaty. Zamýšlel jsem


10REPORTÁŽČÍSLO 6 / ČERVEN 201311REPORTÁŽse nad životem zvířat v přírodě a jaké jejejich celkové působení na životní prostředíve srovnání s člověkem. Z toho jsem za dobřeuchopitelné vyhodnotil získávání energiez alternativních zdrojů a její případnéúspory,“ říká Juha.Dodává však, že provést celýprojekt od prvotní myšlenkypo vlastní realizaci by byl projediného muže úkolvpravdě nadlidský.A tak se obklopil lidmi,kteří mu s nejrůznějšímifázemi projektupomohli. Už na samémpočátku požádalněkteré odborníky, zdaby se na zoologickémprogramu nechtěli podílet,a mnoho z nichmu vyšlo vstříc. S jejichsvolením vytvořiltakzvanou externí skupinu, jejímižčleny jsou odborníci na různéchovy zvířat. Externí skupina seod počátku scházela a setkáníodborníků vždy přinesla cennérady v diskuzích nad jednotlivýmiprojekty.Těžko dosažitelný souladAle bylo to náročné. „Přidokončování projektu je příznivé, kdyžnemusíte některé věci doplňovat z vlastníchzdrojů. Během realizace totiž často přijdetena nějakou drobnost, kterou se opomenulodo projektu zahrnout. Právě v této části jenejdůležitější role manažera projektu. Projektantijsou schopni projekty velmi pečlivězpracovat, ale komplexnost projektu znápouze jeho zadavatel, který ví, jak budeprojekt využíván v místních podmínkáchNávrat puštíka bělavéhoPuštík bělavý je nejvzácnější šumavskou sovou. Tatoasi 60 cm velká sova s nápadně dlouhým ocasem jedoma v severské tajze. Izolované populace puštíkabělavého ve střední Evropě jsou pozůstatkem jehorozšíření na konci poslední doby ledové, zhrubapřed deseti tisíci lety. Tehdejší krajina Šumavy mělacharakter tundry a lesotundry. Kromě Šumavy žijepuštík bělavý v Karpatech a ve východních Alpách.Puštík bělavý je velice věrný svému teritoriu. Aktivněbrání své hnízdiště před predátory, a dokoncei před člověkem. Při obraně mláďat může nezkušenéhonebo drzého vetřelce poranit.Puštík bělavý bývá aktivní i ve dne, zvláště v doběhnízdění.Na Šumavě hnízdil puštík bělavý až do první poloviny20. století, ale zejména vlivem pronásledováníčlověkem a úbytkem pralesovitých porostů vymizel.Poslední hnízdiště jsou známa z oblasti Boubína,ze Stožce, ze Želnavy, z Knížecích plání a takéa jaká bude jeho kontinuita,“ vysvětlujeJuha.NP a CHKO Šumava máv tomto ohledu velkou výhodu:konkrétní biotopy. Když byl vytvořenseznam atraktivních zvířat,která budou v rámci zoologickéhoprogramu prezentována, hledal sepro ně správný biotop.Uvnitř voliér lze pozorovat výra velkého, puštíkabělavého, kalouse ušatého, puštíka obecného,sýce rousného, sovu pálenou a poštolku,později k nim přibude i sovice sněžní. Chloubouinformačního centra je metr vysoká, ze dřevavytesaná sova, u níž začíná dřevěná povalovástezka s rozšířenými pozorovacími místy, kteráspojuje jednotlivé voliéry.„Mimořádně potřebný je celkovýsoulad, a někdy je složité jej docílit,“přibližuje problematiku vznikuzoologického programu jehovedoucí.Ne každý biotop je snadno přístupnýa ne každý vhodný biotopje současně ve vlastnictví SprávyNP Šumava. „V tomto ohledu se cílevědomápráce vyplácí, a to i finančně.Například v zoologických zahradách ječasto finančně nejnáročnější vybudovatprávě příslušný biotop. U nás biotopymáme, ale nesmíme je při realizaci zničit,“tvrdí Juha.V zoologickém programupostupně vzniká nebo již vznikloněkolik jednotlivých projektů,které jsou spolu buď využitímv jednotlivých ročních obdobíchpropojené, nebo spadají do společnýchtematických okruhů.K nim patří sruby pro pozorováníjelenů ve volné přírodě, ekologickécentrum stanice pro handicapovanázvířata v Klášterci u Vimperka,návštěvnické centrum Kvilda,návštěvnické centrum Srní a právěsoví voliéry v Borové Ladě.VýjimečnápříležitostInformačnícentrum, sovívoliéry v BorovéLadě, jsouprojektem, kterýje výjimečnýrozsahem. Toproto, že přescelý bývalý lomna těžbu kamenebyla vybudována konstrukce,díky které se využilo skutečněvelkého prostoru. Mimořádněvelké voliéry umožňují přeletyjednotlivých sov.„Návštěvník voliér tak může pozorovatsovy při letu, což v Čechách nabízí jen máloprojektů,“ vysvětluje Miloš Juha.Výjimečné jsou i tím, že prostorvoliér je věnován právě sovám,s nimiž se návštěvník přírodyběžně nesetká, neboť aktivní jsoupředevším v noci.Miloš Juha měl se žádánímo dotace předchozí zkušenostiz minulých let, kdy zpracovalmnožství jednoduchých žádostína jednodušší projekty. I veškerépodklady pro zpracování žádostio dotaci zpracovával sám. Říká, žez Blanského lesa. Poslední doložené hlášení o jehovýskytu pocházelo v roce 1938 ze Žihobcí u Sušice.Od 70. let 20. století je puštík na Šumavě opětpozorován. Souvisí to s projektem opětovného vypouštění,které začalo v národním parku Bavorskýles. Do volné přírody tam v letech 1975–2005 bylovypuštěno 212 mláďat odchovaných v zajetí.Úspěšnosti obnovení populace napomohl i projektreintrodukce na české straně Šumavy, kdebylo v letech 1995–2010 postupně vypuštěno107 jedinců. Brzy po vypuštění první páry puštíkabělavého zahnízdily. Pro vytvoření životaschopnépopulace je důležitá ochrana pralesovitýchporostů a ponechávání doupných stromů. Vhodnépodmínky doplňuje také instalace sovích budekna vytipovaných místech. Dnes se odhaduje, žena Šumavě hnízdí a vyvádí mláďata již minimálně15 až 25 párů. Projekt reintrodukce puštíkabělavého pokračuje sledováním stávající populacea její životaschopnosti.Projekt v číslechCelkové náklady:Celkové uznatelné náklady:Celková výše podpory:8 310 740 Kč8 124 734 Kč6 906 023 Kčvýhodou mu v tom byla znalostOperačního programu Životníprostředí, kterou postupem časuzískal nastudováním příslušnýchdokumentů Státního fondu životníhoprostředí ČR.Ke znalostem přispěly i konzultacese zaměstnanci fondu. Juhasi pochvaluje, že vždy dostávalvčasné a přesné informace.„I Bene-fill se mi s odstupem času jevíjako jednoduchý a uživatelsky přátelský,“hodnotí počítačový program určenýk podávání žádostí o dotace.„Ovšem takhle jednoduše to vypadá,když máte za sebou několik projektů,“dodává vzápětí. Při přípravěvycházel z implementačníhodokumentu operačního programua z nejrůznějších podkladů prožadatele, které jsou na stránkáchprogramu prezentovány. „Prvnízkušenosti byly poměrně tvrdé,“ vzpomínáa míní tím nejrůznější požadavkystátního fondu.Dalším problémem bylopodle Juhy najít a získat všechnypotřebné dokumenty pro základníorientaci.„Stránky OPŽP i s odstupem času vnímámjako ne úplně přehledné. Myslím, žežadatelé by ocenili, kdyby neplatné a starédokumenty byly v archivu a oni se jiminemuseli zbytečně zabývat. Nejvhodnějšíby nejspíš bylo, kdyby dokumenty bylyseřazeny chronologičtěji a jejich návaznostbyla prezentována stejně jako při přípravěprojektu,“ zamýšlí se.Za nejpracnější ve vlastnímzpracování považuje přílohy,které zaberou velké množstvíčasu. Avšak doplňuje, že má-ližadatel vše připravené, samotnévypracování žádosti již není taksložité. Přesto Operační programŽivotní prostředí, co se týče administrativy,považuje Juha za nejvícenáročný ze všech operačníchprogramů. „Oproti jiným programůmto mohou být i násobky času strávenéadministrací,“ konstatuje.Projekt dělá jeho manažerK projektu takového typu,jakým jsou soví voliéry, je potřebadodat i velké množství podkladů.Kromě těch, které jsou běžné prokaždého žadatele, jsou to taképodklady specifické pro národnípark i předpisy týkající se ochranydivokých zvířat. Dobře zrealizovanýprojekt však nejvíce stojína práci projektového manažera.„Než se začne tvořit projekt, je nejdřívenezbytné, aby manažer projektu znalpodrobně možnosti dotací, protože pak jemožné, aby byl projekt ušit na míru a zároveňaby předmětné stavby byly efektivnězrealizovány. Nedokážu si představit, jakby to dopadlo, kdybych přišel se záměremmajícím nižší dotaci než devadesát procent.V případě sovária bylo i o zbývajícíchkofinancovaných deseti procentech nutnédlouhodobě diskutovat se zainteresovanýmistranami a vysvětlovat zřizovateli smysla dopady projektu,“ přibližuje Juhazákulisí své práce na projektusovích voliér v Borové Ladě.Teď už je to jednoduchéProvoz sovária je poměrnějednoduchý. Obnáší každodenníprohlídku sítí jednotlivýchvoliér, neboť je nutné se ubezpečit,že nějaké dravé a divokézvíře se přes noc nechtělo k sovámve voliérách dostat. Musejíse dodržovat veškerá veterinárníopatření a každá sova musí vždydostat svůj denní přísun potravyv podobě den starých mrtvýchkuřat. Aby si pečovatelé všimlipřípadného zdravotního problémuu některého z ptáků, jsounavíc nutné zkušenosti a určitýpostřeh. A ošetřovatelé si musejíbuď poradit sami, nebo požádato pomoc veterináře. Velmidůležitou pro bezproblémovýchod voliér je komunikace s návštěvníky.„A tu zvládá naše obsluhaperfektně, takže doufám, že projektbude přinášet více a více radosti,“pochvaluje si Juha.Z Operačního programuŽivotní prostředí byly a budouna Šumavě financovány nejen sovívoliéry v Borové Ladě, ale i dalšízmíněné projekty: Ekologickécentrum stanice pro handicapovanázvířata Klášterec, Návštěvnickécentrum Kvilda a Návštěvnickécentrum Srní. Stanice pro handicapovanázvířata je již dokončenýprojekt, který si po roce provozumůže připsat řadu úspěchůspojených se záchranou zvláštěchráněných živočichů.„Dobrým příkladem je rys ostrovids hrozivými zraněními po srážce s automobilem.Dnes se těší dobrému zdraví a úrazynezanechaly na jeho pohybu pražádnoustopu,“ hrdě vypráví Juha.Další projekty by měly býtzahájeny ještě v letošním roce,vše záleží na procesu výběrovéhořízení pro dodavatele. Miloš Juha,vedoucí zoologického programua projektový manažer těchtoprojektů, tak postupně dokončujeposlední etapu, která byla v dlouhodobémprojektovém záměrunastavena, a do konce současnéhodotačního období již pravděpodobnědalší projekt nevznikne.„Avšak nic bych definitivně neuzavíral,protože se nám rodí další projekt. Všechnovšak bude záležet na rychlosti přípravy, aletu nejsem v tuto chvíli schopen odhadnout,“uzavírá Miloš Juha.ECHOOPŽP ŽelechovicímZbavit školní budovu karcinogenníhoazbestu, zateplit její plášťa zároveň ještě zajistit výměnutepelného čerpadla. To jsou úkoly,které si pro letošek naplánovaliv Želechovicích nad Dřevnicí.Základní škola v Želechovicíchse skládá ze dvou budovpropojených spojovacím krčkem.Starší z budov pamatuje rok 1949,mladší byla postavena v roce1982. Rekonstrukce školy byŽelechovické měla přijít zhrubana dvacet milionů korun, třináctmilionů z této částky pokryjedotace z Operačního programuŽivotní prostředí.Spor o hřištěV Knínicích na Blanensku máv areálu mateřské školy vzniknoutpřírodní hřiště. Některým rodičůmse to však nelíbí. Zda budehřiště na světě, závisí na úspěchužádosti o dotaci. Investice přesahujedva miliony korun. Dotacez Operačního programu Životníprostředí by pokryla 90 procentnákladů. Někteří rodiče však argumentují,že děti budou špinavéa zvířata, jako morčata, králícinebo včely, na hřiště nepatří. Vyjadřujíobavy z přírodních nástrah.Jiní rodiče myšlenku přírodníhohřiště naopak vítají. „Když jsemjá byl špunt, tak jsem dostalspoustu žihadel, do rybníka jsemtaky spadl, kohout mě prohnal ažna skalku. Podle mě je myšlenkabezvadná,“ uvedl jeden z rodičů,který si však nepřál být jmenován.Zapojení univerzityAkademici z ostravské Vysoké školybáňské zkoumají vlivy různýchtypů domácích topenišť na ovzdušíi účinky průmyslu a jehodopady. Nyní se jejich poznatkyuplatní v praxi. „Dohodli jsme ses univerzitou na spolupráci. Jejichvýzkumy nám poskytnou návod,jak v otázce ovzduší dále postupovat,“uvedl ministr životníhoprostředí Tomáš Chalupa. Technickáuniverzita bude mít díkytomu širší přístup k podrobnýmdatům o stavu ovzduší. Na základědohody s ministerstvem budedata univerzitě poskytovat Českýhydrometeorologický ústav.


14GALERIE OPŽPČÍSLO 6 / ČERVEN 201315GALERIE OPŽPOdbahnění a zvýšení retenčního objemuDubinského rybníkaProjekt umožnil provedení celkovérekonstrukce Dubinského rybníka,realizaci poldru, revitalizaci vodníhotoku, provedení protierozního opatřenía realizaci vegetačních výsadeb.Projekt rozšířil krajinnou a druhovoubiodiverzitu a zvýšil protipovodňovouochranu.Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 –Optimalizace vodního režimu krajinyKraj: Středočeský krajOkres: Kutná HoraPříjemce podpory: obec RašoviceUkončení projektu: 28. 2. 2011Celkové náklady: 7 544 840 KčCelková výše podpory: 5 526 889 KčPodpora ERDF: 5 526 889 KčDotace SFŽP ČR: 325 111 KčRevitalizace Všeměřického potokaV rámci uskutečnění projektu oživeníVšeměřického potoka byly vytvořenytůně a mokřady a především novémeandrující koryto. Zároveň bylyupraveny stávající rybník a částikoryta toku. Úprava rybníka spočívalav odtěžení sedimentů, v rozšířenízátopového prostoru a ve vybudováníbezpečnostního přelivu. Vysazenabyla i doprovodná zeleň.Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 –Optimalizace vodního režimu krajinyKraj: Jihočeský krajOkres: Český KrumlovPříjemce podpory: František KotnauerUkončení projektu: 31. 12. 2012Celkové náklady: 5 363 183 KčCelková výše podpory: 4 784 025 KčPodpora ERDF: 4 066 421 KčDotace SFŽP ČR: 17 604 KčObnova soustavy retenčních nádrží „Na Americe“Obsahem projektu bylo provedeníkomplexních opatření v oblasti přírodníhoparku Písecké Hory. Opatřeníse týkala úpravy vodních nádržíBašta a Tichávek, soustavy retenčníchnádrží „Na Americe“. Projektumožnil zpomalení nežádoucíhorychlého odtoku povrchové vodyz krajiny, zvýšení akumulace vodyv obnovených rybnících a vytvořeníretenčního prostoru v nádržích.Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 –Optimalizace vodního režimu krajinyKraj: Jihočeský krajOkres: Jihočeský krajPříjemce podpory: město PísekUkončení projektu: 1. 12. 2009Celkové náklady: 9 657 108 KčCelková výše podpory: 5 003 702 KčPodpora ERDF: 4 725 719 KčDotace SFŽP ČR: 277 983 KčObnova retenčního potenciálu rybníka Chochola jeho povodíPředmětem podpory byla rekonstrukcevodní nádrže v k. ú. Svratouch.V rámci realizace akce bylaodbahněna vodní nádrž, revitalizovalyse vodní tok a niva a byly vybudoványtůně. Díky projektu došlok zadržení vody v krajině, k odstraněnínepříznivých úprav vodního tokuBrodek a jeho levostranného přítokua k přiblížení se k přírodnímu stavuv této části povodí.Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 –Optimalizace vodního režimu krajinyKraj: Pardubický krajOkres: ChrudimPříjemce podpory: obec SvratouchUkončení projektu: 29. 6. 2011Celkové náklady: 3 113 705 KčCelková výše podpory: 2 698 557 KčPodpora ERDF: 2 548 637 KčDotace SFŽP ČR: 149 920 KčObnova retenční nádrže v OstojkovicíchVarovný hlásný profil Dobrovodského potokaOperační program Životní prostředíumožnil obnovu retenční nádrže(poldru) v Ostojkovicích, v jedné zečtyř sídelních částí obce Budíškovice.V rámci projektu došlo také k obnověbezpečnostního přelivu. Celkovýobjem vzniklého (obnoveného)retenčního prostoru je 3 422 m 3 .Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 –Optimalizace vodního režimu krajinyKraj: Jihočeský krajOkres: Jindřichův HradecPříjemce podpory: obec BudíškoviceUkončení projektu: 30. 4. 2010Celkové náklady: 1 417 685 KčCelková výše podpory: 1 264 460 KčPodpora ERDF: 1 194 212 KčDotace SFŽP ČR: 70 248 KčÚčelem stavby podpořené z Operačníhoprogramu Životní prostředíbylo zřízení pevné limnigrafickéstanice pro pozorování vodníchstavů na Dobrovodském potoce, podmostem v ul. U Křížku v Dobré Vodě.Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 –Omezování rizika povodníKraj: Jihočeský krajOkres: České BudějovicePříjemce podpory: statutární městoČeské BudějoviceUkončení projektu: 15. 7. 2011Celkové náklady: 1 179 598 KčCelková výše podpory: 892 734 KčPodpora FS:843 138 KčDotace SFŽP ČR: 49 596 KčProtipovodňová a revitalizační opatření toku Jihlávkyv lokalitě bývalého Horního Jarošova rybníkaPředmětem podpory bylo vybudováníprotipovodňových a revitalizačníchopatření úseku toku Jihlávkyv zastavěné části obce Stonařov,v jejím katastrálním území. V rámcirealizace byly provedeny terénníúpravy, obnovena byla protipovodňováhrázka a lokalitu doplnily neprůtočnéa nevypustitelné tůně, kterése staly součástí mokřadu.Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 –Omezování rizika povodníKraj: VysočinaOkres: JihlavaPříjemce podpory: městys StonařovUkončení projektu: 31. 12. 2012Celkové náklady: 1 540 163 KčCelková výše podpory: 1 340 992 KčPodpora FS:1 266 492 KčDotace SFŽP ČR: 74 500 KčVíceúčelový poldr v obci Velký RybníkPodpora z Operačního programuŽivotní prostředí umožnila výstavburetenčního poldru v k. ú. Velký Rybník.V rámci realizace akce byla vybudovánazemní hráz včetně funkčníchobjektů. V retenčním prostoru nádržebyly založeny čtyři tůně.Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 –Omezování rizika povodníKraj: VysočinaOkres: PelhřimovPříjemce podpory: obec Velký RybníkUkončení projektu: 30. 4. 2013Celkové náklady: 19 001 766 KčCelková výše podpory: 17 101 589 KčPodpora FS: 16 151 501 KčDotace SFŽP ČR: 950 088 Kč


18VÝZVYČÍSLO 6 / ČERVEN 201319VÝZVYXLIX. výzva Operačního programu Životní prostředíPrioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajinyMinisterstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životníhoprostředí České republiky XLIX. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámciOPŽP, podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj.Prioritní osa 6Zlepšování stavu přírody a krajinyOblast podpory6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura 2000V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřenéna opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000 včetně monitoringuzvláště chráněných území, vybraných území soustavy Natura 2000a stavu populací rostlinných a živočišných druhů.Oblast podpory6.2 Podpora biodiverzityV rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:• opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, realizovaná předevšímprostřednictvím záchrany druhů a ekosystémů a vytváření vhodnýchpodmínek pro jejich další existenci,• zajišťování péče o chráněná území včetně evropsky významných lokalita ptačích oblastí a vyhodnocování výsledků péče s využitím zásadekosystémového přístupu při ochraně biodiverzity in situ,• opatření k minimalizaci a předcházení škodám způsobeným silněa kriticky ohroženými zvláště chráněnými druhy živočichů na komunikacích,vodohospodářských objektech, zemědělských a lesních kulturách,chovech ryb a včel,• investiční opatření směřující ke zvyšování adaptivních schopností ekosystémůa druhů na rostoucí fragmentaci krajiny, další antropogennívlivy a na zátěžové faktory životního prostředí včetně opatření v souvislostis péčí o handicapované živočichy,• předcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhůrostlin a živočichů,• realizace trvalých opatření na ochranu jeskyní a krasových jevů,• investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastrukturyve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významnýchlokalitách, přírodních parcích a geoparcích (včetně návštěvnickýchstředisek),• zpracování studie zajištění průchodnosti fragmentované krajiny a vodníchtoků pro volně žijící živočichy.Omezení v rámci výzvy pro oblast podpory 6.2Projekt vodní nádrže (obnova či tvorba) může být do 6.2 předloženpouze:• pokud jde o opatření v maloplošném zvláště chráněném území či I.nebo II. zóně CHKO nebo NP, které je v souladu s plánem péče (potvrzujepříslušný orgán ochrany přírody),• pokud jde o opatření v evropsky významné lokalitě (EVL) a ptačíoblasti (PO) a bez realizace opatření je ohrožena existence hlavníhopředmětu ochrany EVL či PO, pokud je pro území schválen souhrndoporučených opatření (SDO), musí být opatření v souladu s tímtoSDO (potvrzuje AOPK ČR),• pokud jde o opatření vyplývající ze Záchranného programu silně čikriticky ohroženého druhu, tento program musí být schválen MŽP(potvrzuje AOPK ČR).Opatření, jejichž součástí bude obnova nebo výstavba vodních nádrží nesplňujícívýše uvedené podmínky, nebudou akceptována z důvodu nesplněnípodmínek výzvy.Oblast podpory6.3 Obnova krajinných strukturV rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:• realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkovýchúprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranupůdy,• příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability,• zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí,solitérních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historickýchkrajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významnýchalejích), péče o památné stromy,• opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesíchve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezenýchregionálních a nadregionálních biocentrech územních systémůekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladbyporostů, odpovídající místním přírodním podmínkám,• realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvořenízákladních podmínek a nastartování procesu regenerace lesůsměrem k druhové a prostorové skladbě porostů, odpovídající místnímpřírodním podmínkám v prioritních oblastech pásem ohroženíimisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláštěchráněných územích nebo územích soustavy Natura 2000.• zpracování lesních hospodářských plánů pro lesy na územích národníchparků a v jejich ochranných pásmech s využitím metody pro zajištěnístrukturálně bohatých lesůOmezení v rámci výzvy pro oblast podpory 6.3V rámci podporovaných opatření v oblasti podpory 6.3 nemůže být podpořenaobnova nebo výstavba vodních nádrží a/nebo poldrů. Opatření,jejichž součástí bude obnova nebo výstavba vodních nádrží a/nebo poldrůnebudou akceptována z důvodu nesplnění podmínek aktuální výzvy.Oblast podpory6.4 Optimalizace vodního režimu krajinyV rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:• realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzityvedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnověpřirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikovýchsituací, zejména povodní (podpora přirozených rozlivů v nivních plochách,opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podleRámcové směrnice o vodách, budování a obnova retenčních a akumulačníchprostor, které neslouží k chovu ryb nebo slouží jen k takovémuchovu ryb, který neoslabí ekologické funkce nádrží, výstavbapoldrů nebo soustavy poldrů o celkovém objemu do 50.000 m 3 atd.),• realizace opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podleRámcové směrnice o vodách obsažená:a) v Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe,b) v Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe,c) v Plánu oblasti povodí Horní Vltavy, Plánu oblasti povodí Berounkya Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy,d) v Plánu oblasti povodí Odry,e) v Plánu oblasti povodí Moravy a Plánu oblasti povodí Dyje,• zpracování studií podélných revitalizací toků a niv (studií, které komplexněřeší vodní toky a jejich nivy, navrhují opatření pro obnovu jejichmorfologického a ekologického stavu a navrácení toků a niv do přírodníhostavu, v opodstatněných případech se také zabývají posílenímprotipovodňové ochrany, především formou obnovy a tvorby rozlivnýchúzemí a dalších přírodě blízkých opatření, a migrační prostupnostívodních toků, především formou odstranění migračně neprostupnýchmíst nebo tvorbou rybích přechodů),• realizace opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezovánínegativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnovamezí, zasakovacích pásů a průlehů, větrolamů apod.).Podporu ve výši až 100 % z celkových způsobilých výdajů mohou získatpouze projekty na revitalizaci vodních toků, říčních ramen, tvorbu neboobnovu mokřadů a tůní (tj. projekty, které získají 20 bodů za technické kritériumTyp opatření).Finanční účast příjemce podpory na spolufinancování projektu budovánía obnovu malých vodních nádrží neobsažených v plánech oblastí povodíse pro žádosti podané od roku 2010 stanovuje na min. 30 % z celkovýchzpůsobilých výdajů.Oblast podpory6.5 Podpora regenerace urbanizované krajinyV rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:• opatření pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleněs preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopůa vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě: podporaje zaměřena na obnovu přírodě blízké zeleně v sídelním prostředí,individuální zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleněna plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadía významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městskýcha obecních lesoparků, školních zahrad a komponovanýchkrajinných areálů, současně bude podpora zaměřena k obnověa rozvoji funkčních ploch sídelní zeleně zlepšujících kvalitu životačlověka v urbanizované krajině,• zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolemsídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci,• výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněnýchmalých (na pozemcích menších než 10ha) a ekonomickytěžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikovýchprostorů (v případě, že se nejedná o velkoplošné zalesňování), jinýchstaveb a zařízení, zátěže či následků geologického průzkumu,• odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektůve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavyNatura 2000.Projekty realizované v rámci oblasti podpory 6.5, s výjimkou projektůodstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektůve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavyNatura 2000, mohou získat podporu max. do výše 75 % z celkovýchzpůsobilých výdajů.Oblast podpory6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorůa následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelnýchpřírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vodV rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:• stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů, které bezprostředněnebo v krátkém časovém horizontu svými negativními projevya následky ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturusídel a dále monitoring zaměřený na kontrolu účinnostiŽádosti o podporu v rámci prioritní osy 6 budou přijímányod 27. června 2013 do 29. listopadu 2013.Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové nákladyprojektu do 50 mil. EUR včetně DPH).Alokace na schválené projekty je vyhlášena ve výši 300 mil. Kč.Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musíbýt v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačnímdokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí.Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálnímznění Směrnice MŽP č. 12/2012 pro předkládání žádostía o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽPnápravných opatření,• přehodnocení celkové kapacity zásob podzemních vod využívanýchi nevyužívaných, vyhledání a realizace nových zdrojů pro zásobováníobyvatelstva,• provádění geologických a hydrogeologických prací včetně projektůza účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobováníobyvatel pitnou vodou,• vyhledávání, průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemníchvod povrchovými vodami (umělé infiltrace) z vodníchtoků nebo nádrží,• realizace technických prací sloužících k zajištění dalších neobnovitelnýchpřírodních zdrojů,• zjištění možných negativních důsledků pozůstatků po hornické činnosti,navržení a realizace technického řešení, které zabrání dalšímuohrožování životního prostředí v návaznosti na „Směrnici Evropskéhoparlamentu a Rady 2006/21/ES“ ze dne 15. 3. 2006, o nakládání s odpadyz těžebního průmyslu a o změně směrnice Rady 2004/35/ES,• provedení inženýrsko geologických a hydrogeologických prací v sídlechpostižených v minulosti hornickou či obdobnou činností a provedenínásledných sanačních prací,• inventarizace sesuvů a jejich kategorizace, stanovení priorit pro výběrnejzávažnějších sesuvů ke stabilizaci nebo sanaci.Typ žadateleV rámci této výzvy jsou přijatelnými příjemci podpory pouze správy národníchparků.Informace k povinným přílohám žádosti dle Závazných pokynů pro žadatelea příjemce podpory v OPŽP:Žadatel není povinen předkládat jako povinnou přílohu žádosti Rozhodnutío povolení ke kácení a Souhlas orgánů památkové ochrany. Tyto dokladybudou předloženy nejpozději společně s dalšími podklady k vydáníRozhodnutí o poskytnutí dotace (dle přílohy č. 1 Směrnice MŽP 12/2012).Určení výše podpory u projektů s kombinací více oblastí podporyV případě projektů s kombinací více oblastí podpory nebo v rámci jednéoblasti podpory, u kterých je rozdílná výše podpory, bude konečná výšepodpory stanovena jako vážený průměr z nákladů jednotlivých opatřenía následně zaokrouhlena na nejbližší nižší číslo dělitelné pěti.Příklad:Projekt spojuje opatření výstavba rybího přechodu a revitalizace vodníhotoku.Náklady na výstavu rybího přechodu: 5 mil. KčNáklady na revitalizaci vodního toku činí: 2 mil. KčVýpočet výše dotace v procentech:(2 000 000 x 100) + (5 000 000 x 90)/7 000 000 = 92,86 % po zaokrouhlení90 %včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR– kapitoly 315 a Závazných pokynů pro žadatele a příjemcepodpory v OPŽP.Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačníhosystému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovenépro příjem žádostí. Žádost je třeba doručit na příslušnákrajská pracoviště AOPK ČR do 16 hodin posledního dne lhůty.V případě zaslání žádosti poštou je rozhodující datum a čas doručenía je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetovýchstránkách OPŽP www.opzp.cz, v sekci „Dokumenty ke stažení“.


24ZPRÁVY MŽP„První vlna podpory v rámci programuNová zelená úsporám 2013 směřujek podpoře pro rodinné domy. Teprve pakbudou následovat bytové domy a veřejnýsektor,“ uvedl při představováníprogramu Nová zelená úsporám2013 ministr životního prostředíTomáš Chalupa.Nový program Ministerstvaživotního prostředí nabídnena zateplení domů více nežjednu miliardu korun. Ta je protento program vyčleněna v současnédobě ze zdrojů Státníhofondu životního prostředí ČR,z prodeje emisních povolenek jepřipraveno 300 milionů koruna dalších 500 milionů korunz prodeje povolenek ministerstvoočekává do konce roku.„Celkem tedy letos na financováníprogramu půjde 1,8 miliardy korun.Nová zelená úsporám 2013 se tak stanevýznamným impulsem a přínosem pro celoučeskou ekonomiku. A to jak přímo prostátní rozpočet, tak i pro rozvoj podnikatelskésféry,“ uvedl ministr životníhoprostředí Tomáš Chalupa.Podle ministra budou z programuprofitovat kromě příjemcůdotací i firmy ve stavebnictví,strojírenství a v dalších oborech.Nová zelená úsporám 2013 navícvelmi pružně reagovala na situaciv povodněmi zasaženýchoblastech.„Žadatelé, kteří byli zasaženi povodněmi,budou mít možnost žádat za zvýhodněnýchpodmínek. Například budoumít vyšší míru podpory na zateplenía výměnu oken o 20 procent,“ doplnilChalupa.Program Nová zelená úsporám2013 byl ve svém nastaveníinspirován pravidly přidělovánídotací v rámci Operačního programuŽivotní prostředí. To jeznát například v tom, že v rámciprogramu Nová zelená úsporámbudou vyhlašovány jednotlivéa konkrétně zaměřené výzvy.Stejně tak je tomu v Operačnímprogramu Životní prostředí.Program Nová zelená úsporám2013 je zaměřen na snižováníenergetické náročnostistávajících rodinných domů, výstavburodinných domů s velminízkou energetickou náročností,efektivní využití zdrojů energiea na podporu přípravy a zajištěnírealizace opatření, napříkladpodporu na zpracování odbornéhoposudku, technickéhodozoru stavebníka a na provedeníměření průvzdušnosti obálkybudovy. Přitom všem platí pravidlo,že čím je nižší energetickánáročnost budovy po realizaciopatření, tím je vyšší podpora.Žadatelé navíc mají možnostzískat speciální bonus ve výšideseti tisíc korun za kombinacivybraných opatření.Konkrétní podporaDotace v rámci programuNová zelená úsporám 2013budou nastaveny podle rozsahuučiněných opatření. Rozsahopatření je rozdělen do několikakategorií.„Dosáhne-li středně velký rodinnýdům například parametru A3, což je55procentní podpora, tak dotace oscilujekolem 600 tisíc korun nenávratné podporypro jednoho žadatele,“ vysvětlilministr životního prostředíTomáš Chalupa.Podpora typu B se týkávýstaveb nových domů s nízkouenergetickou náročností, přičemžv jejich případě může být jednorázovápodpora přiznána ve dvoukategoriích. Takzvaný pasivnídům v kategorii B1 má nárokna 400 tisíc korun, dům takzvanéhonulového standardu v kategoriiB2 může získat jednorázovoupodporu až 550 tisíc korun.Podle zástupců ministerstvaje nutné nezaměňovat podporuC s takzvanými kotlíkovýmidotacemi.„U kotlíkové dotace přispívámena výměnu kotle, způsob vytápění,který však nemusí mít žádnou vazbuna jakoukoli rekonstrukci ve smysluenergetické náročnosti,“ upozornilChalupa.ČÍSLO 6 / ČERVEN 2013Program Nová zelená úsporám 2013 se inspiroval u OPŽPMinisterstvo životníhoprostředí spustilo programNová zelená úsporám2013. První výzva tohotoprogramu je zaměřenana podporu úprav rodinnýchdomů. Podle vyjádřenízástupců Ministerstvaživotního prostředíbude důraz na podporuveřejných budov kladenzejména v rámci nástupceOperačního programuŽivotní prostředí. Přestožei program Nová zelenáúsporám podpoří takéúpravy veřejných budov.Podpora C se komplexnípodporou v tom ohledu, že lidé,kteří získali podporu na opatřenítypu A, mají možnost žádati o podporu na výměnu kotle.„V minulém programu jsme viděli,že se mnohdy stávalo, že lidé realizovalinapříklad zateplení domu, oken,ale na výměnu kotle jim již třebanezbyly peníze.Ta výše podporyv tomto případě jenastavena podlekvality kotle, alev těch nejlevnějšíchpřípadech je to 15tisíc korun, v těchnejnáročnějšíchaž 80 tisíc korunna jeden tepelnýzdroj,“ uvedl Chalupa.Podle něho bude novýprogram nadále podporovat instalacisolárních termických systémů,což jsou solární systémyna ohřev teplé vody, nebo systémůnuceného větrání se zpětnýmzískáváním tepla, u nichž semůže podpora vyšplhat až ke stotisícům korun.Podpora D je určena na zpracováníodborného posudku,technického dozoru a provedenítestu průvzdušnosti obálkydomu.„Jsou to ty technické parametry, kteréjsou finančně náročné, přičemž k nim jeještě definován finanční bonus. To značí,že jestliže někdo učiní opatření A a C,může získat podporu ve výši deseti tisíckorun,“ vysvětlil Chalupa.Problémy s financováním programu jsme vyřešilihlavně z vlastních zdrojů a prostřednictvímStátního fondu životního prostředí ČR.Pro začátek je připravena jedna miliarda s tím,že do konce roku ještě získáme peníze z dražbyemisních povolenek.Snaha rozjet programPodle ministra životníhoprostředí Tomáše Chalupy bylocílem jeho úřadu rozjet programco nejdříve, a to bez ohleduna ne zcela příznivý vývojna trhu s emisními povolenkami.„Proto jsme problémy s financovánímprogramu vyřešili hlavně z vlastníchzdrojů a prostřednictvím Státníhofondu životního prostředí ČR. Prozačátek je připravena jedna miliardas tím, že do konce roku ještě získámepeníze z dražby emisních povolenek,“zdůraznil Chalupa. „Při současnýchodhadech ceny povolenky by tomohlo být až 800 milionů korun.“Příjem žádostí v rámci I. výzvybude zahájen zhruba v půlcesrpna 2013, první prostředkybudou vyplaceny na podzim2013.„V rámci programu je možné podpořiti všechna ta opatření žadatelů,která byla realizována po prvním lednu2013, tedy včetně těch, kteří opatřenírealizují v tomto čase, avšak finančníprostředky chceme vyčerpat v průběhupříštího roku, to znamená, že realizacetěch opatření musí proběhnout nejpozdějiv průběhu léta 2014,“ vysvětlilChalupa.Další podrobnosti včetněvypracovaných modelovýchpříkladů, kalkulačky provýpočet výše podpory, návoduna podání žádosti nebo vzorovésmlouvy o dílo najdou zájemcina webových stránkách www.nzu2013.cz.Žádosti budoupřijímány elektronicky,přičemžkaždý uvidí,kolik je žádostív té které oblastipodpory.„Žádosti se budouprodávat elektronicky,aby se nestávaloto, co v minulosti, že v nějaké místnostileží bezpočet beden s nedefinovatelnýmmnožstvím žádostí,“ řekl Chalupa.V rámci programu byl vytvořeni nový seznam dodavatelůjednotlivých technologií a materiálů,které budou moci žadateléo podporu použít.„V tomto ohledu upozorňuji na to, žejsou to stovky a tisíce firem, aby nedošlok mýlce, že v rámci tohoto programudochází k nějaké diskriminaci některýchsubjektů na trhu,“ řekl Chalupaa dodal, že vyplnit žádosto podporu v rámci programuNová zelená úsporám 2013zvládne skutečně každý.„A to říkám s ohledem na to, že jsemto zvládl i já,“ uzavřel s jistou mírounadsázky ministr životníhoprostředí Tomáš Chalupa.25ZPRÁVY MŽPECHO317 lip u cestySilnici první třídy vedoucíz Mikulova na Sedlec v Jihomoravskémkraji bude lemovat 317lip. Dožívající stromy z devatenáctéhostoletí nahradí novéstromy, a to i díky penězůmz evropských fondů. „MěstoMikulov bylo úspěšným žadatelemo finanční podporu v rámciOperačního programu Životníprostředí,“ sdělila Jarmila Kondllováz Odboru rozvoje a živnostenskéhopodnikání Městskéhoúřadu Mikulov. Nákladyna projekt výsadby nové alejedosahují bezmála dvou milionůkorun. „Dotace činí 95 procent,zbývajících pět procent činí spolufinancováníze zdrojů Státníhofondu životního prostředí ČR,“doplnila Kondllová.Oživení vodních tokůPovodí Odry bude revitalizovatvodní toky v Moravskoslezskémkraji. Na podzim se rozběhnoupráce na sedmi projektech, kterébudou stát celkem 180 milionůkorun. Náklady na výstavbubudou hrazeny z Operačníhoprogramu Životní prostředí.Mezi nejdůležitější projektypatří například revitalizace řekySedlnice za třicet milionů korun.Významnější pro obyvatele Ostravybude plánované obnovenípůvodního ramene řeky Odryv Ostravě-Přívoze nedalekohornického muzea Landek.Zateplení školMěsto Uherský Brod využíváškolních prázdnin k zateplenívybraných škol. „Získali jsmedotaci na zateplení Mateřskéškoly Těšov a také školky na uliciPrimátora Hájka. Dotaci jsmenavíc obdrželi také na zateplenídomu s pečovatelskou službou.Práce přitom souvisejí i s výměnouoken,“ sdělil starosta PatrikKunčar. Na zimu se chystá takézákladní škola na Mariánskémnáměstí. „Tam se uskutečnízateplení školní jídelny a výměnaoken v téměř celé budově,“doplnil starosta Kunčar. Školácibudou mít také nové sociálnízařízení. Práce na všech místechsi v celkovém součtu vyžádajína 20 milionů korun.

More magazines by this user
Similar magazines