A417 - Fakulta životního prostředí - UJEP

fzp.ujep.cz

A417 - Fakulta životního prostředí - UJEP

Univerzita J.E. Purkyně, Fakulta životního prostředíÚstí nad LabemZpráva o řešení A417Název aktivity:Využívání biomasy k energetickým účelům, podporanepotravinářského využití půdního fondu za účelem získáníobnovitelných zdrojů energie.Součást projektu:WD – 44 – 07- 1Název projektu:Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí napříkladu Podkrušnohoří.Doba řešení:Od 30. 1. 2008 do 30. 9. 2009Řešitelský kolektiv:Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc.Prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc.2009


OBSAHÚVOD..................................................................................................................................................................... 41 METODIKA................................................................................................................................................... 52 STRATEGICKÉ DOKUMENTY OVLIVŇUJÍCÍ VYUŽÍVÁNÍ OZE.................................................... 52.1 STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE............................................................................................... 52.2 STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ................................................................................................................. 62.3 AKČNÍ PLÁN PRO BIOMASU PRO ČR NA OBDOBÍ 2009 -2011. ........................................................................ 73 LEGISLATIVA.............................................................................................................................................. 94 ZPŮSOBY VYUŽITÍ OZE A PODMÍNKY PRO JEJICH UPLATNĚNÍ V ČR .................................. 124.1 CÍLOVÝ PODÍL OZE V ČR PRO ROK 2010 .................................................................................................... 124.2 PODÍL ZÍSKANÉ ELEKTRICKÉ ENERGIE Z OZE ............................................................................................. 135 BIOMASA .................................................................................................................................................... 145.1 BIOMASA A JEJÍ CHARAKTERISTIKA............................................................................................................. 145.2 ENERGETICKÉ ROSTLINY............................................................................................................................. 195.3 PROCESY PŘEMĚNY BIOMASY V ENERGII..................................................................................................... 315.4 POTENCIÁL ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ BIOMASY ......................................................................................... 345.5 BIOMASA JAKO ZDROJ SUROVIN PRO PRŮMYSLOVÉ ZPRACOVÁNÍ................................................................ 356 STAV A POTENCIÁL VYUŽITÍ OZE..................................................................................................... 386.1 OBECNÉ ČLENĚNÍ ........................................................................................................................................ 386.2 ENERGIE VODNÍCH TOKŮ A JEJICH POTENCIÁL ............................................................................................ 396.3 VĚTRNÁ ENERGIE A JEJÍ POTENCIÁL ............................................................................................................ 396.4 SLUNEČNÍ ENERGIE A JEJÍ POTENCIÁL ......................................................................................................... 416.5 GEOTERMÁLNÍ ENERGIE A JEJÍ POTENCIÁL .................................................................................................. 426.6 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VYUŽITÍ OZE .................................................................................................... 447 OBCE A OZE............................................................................................................................................... 448 VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY K ENERGETICKÝM ÚČELŮM V SEVERNÍCH ČECHÁCH ................. 468.1 CHARAKTERISTIKA MODELOVÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................... 468.2 OBECNĚ K VYUŽITÍ MODELOVÉHO ÚZEMÍ PRO PRODUKCI BIOMASY ............................................................ 498.3 MODELOVÝ PŘÍKLAD VYUŽITÍ REKULTIVOVANÉHO ÚZEMÍ PRO VÝROBU ELEKTRICKÉ ENERGIE Z BIOMASY 619 VYUŽITÍ VYBRANÝCH OZE V ZÁJMOVÉ OBLASTI....................................................................... 729.1 OKRES ÚSTÍ NAD LABEM ............................................................................................................................ 729.2 OKRES TEPLICE........................................................................................................................................... 779.3 OKRES MOST .............................................................................................................................................. 809.4 OKRES CHOMUTOV ..................................................................................................................................... 8110 DALŠÍ VYBRANÁ ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU ALTERNATIVNÍCH ZDROJŮ ENERGIE .............. 8310.1 ÚSTÍ NAD LABEM ........................................................................................................................................ 8310.2 TEPLICE....................................................................................................................................................... 8510.3 MOST .......................................................................................................................................................... 8610.4 CHOMUTOV................................................................................................................................................. 8911 ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 9612 POUŽITÁ LITERATURA.......................................................................................................................... 9813 PŘÍLOHY................................................................................................................................................... 100


ÚVODSoučástí řešení projektu WD 44-07-1 „ Modelové řešení revitalizaci průmyslovýchregionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří“ je i problematika využíváníobnovitelných zdrojů energie, zejména využívání biomasy k energetickým účelům. Biomasaje jedním z nejstarších a nejvyužívanějších obnovitelných zdrojů energie. Obecně meziobnovitelné zdroje energie dále (OZE) řadíme zdroje, které jsou člověku v přírodě volněk dispozici a jejich zásoba je z lidského pohledu nevyčerpatelná, nebo se obnovuje v časovýchměřítcích srovnatelných s jejich využíváním. Využívání obnovitelných zdrojů energie jezákladním předpokladem pro další existenci života na planetě Zemi, neboť vyčerpáníneobnovitelných zdrojů energie - fosilních paliv - je očekáváno v horizontu maximálně stoveklet.V roce 2006 pocházelo necelých 18 % celosvětově vyprodukované energie ze zdrojů,označovaných jako obnovitelné. Většina z toho (13 % celkové spotřeby) pochází z tradičníbiomasy (především pálení dřeva). Vodní energie, poskytující 3 % celkové spotřeby primárníenergie, byla druhý největší obnovitelný zdroj. Moderní technologie, využívající geotermálníenergie, větrná energie, sluneční energie a oceánská energie dohromady poskytovaly asi 1 % zcelkové výroby. V březnu roku 2007 se vedoucí představitelé Evropské unie dohodli, že vroce 2020 má být 20 % energie jejich států vyráběno z obnovitelných zdrojů, aby se omezilyemise oxidu uhličitého, který je obviňován z globálního oteplování. V té době Českárepublika kryla obnovitelnými zdroji (biomasa, voda, tepelná čerpadla, solární energie) zatímasi jen 2% energetické bilance. Podíl jednotlivých zdrojů na produkci elektřiny z OZE v roce2006 je uveden na obrázku č. 1.Využívání obnovitelných zdrojů energie v obcích České republiky je základnímpředpokladem pro zachování udržitelného stavu a vývoje životního prostředí nejen na územínašeho státu. To je také důvodem, proč v Podkrušnohoří, v okresech Chomutov, Most,Teplice a Ústí nad Labem bylo provedeno ve spolupráci se studenty FŽP, pracovištěm VURVi agrární komorou šetření zaměřené na současný stav využívání obnovitelných zdrojů v tétooblasti. Šetření vyústilo i v návrhy možného nepotravinářského využití půdního fondu s cílemmožného rozvoje.Obr. 1: Podíl využití OZE v České republice v r.2006 (Cenia, 2009)4


Rozdělení OZE:• Biomasa – využívání spalování biomasy pro výrobu elektřiny• Vodní energie – využívání toku vody pro výrobu elektřiny• Větrná energie – využívání větru pro výrobu elektřiny• Bioplyn – využívání biologicky rozložitelných odpadů pro výrobu bioplynu• Elektrovoltaika – využívání dopadu slunečního záření pro výrobu elektřiny• Fototermika – využívání dopadu slunečního záření pro ohřev vody• Geotermalní energie – využívání tepla z nitra ZeměBiomasa zaujímá z OZE dominantní postavení.1 METODIKACílem zprávy je zaměřit se na možnosti uplatnění OZE v modelové oblasti, za tímúčelem analyzovat:• Významné dokumenty (strategie trvale udržitelného rozvoje, státní energetickákoncepce ČR, Akční plán pro biomasu pro ČR v období 2009-2011 a legislativu)• výhody a nevýhody OZE• specifickou problematiku využití biomasy k energetickým a nepotravinářskýmúčelům• problematiku obnovitelných zdrojů energie• úrovně využívání OZE v České republice, konkrétně uplatnění OZE v Chomutově,Mostě, Ústí nad Labem a TeplicíchZpracování Zprávy za Aktivitu A 417 se opírá především o analýzu zásadníchdokumentů vztahujících se k problematice OZE a biomasy v ČR, místní šetření v modelovéoblasti, internetové zdroje, knižní publikace a legislativu spojenou s touto problematikou.Práce je rozdělena do kapitol, které logicky a hierarchicky popisují řešenou problematiku odobecné úrovně popisu OZE až po konkrétní případy jejich využívání v Chomutově, Mostě,Teplicích a Ústí nad Labem.2 STRATEGICKÉ DOKUMENTY OVLIVŇUJÍCÍ VYUŽÍVÁNÍ OZE2.1 Strategie trvale udržitelného rozvojeStrategie udržitelného rozvoje ČR (dále SUR ČR) byla vládou schválena dne 8.prosince 2004 (usnesení č. 1242/04). Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinacíRady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představujedlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČRpřijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Pro rozvoj energetické politiky ČRje zásadním výchozím materiálem.Strategie je východiskem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru(sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správya územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami.Strategie reaguje na potřebu koordinovaného vývoje a vzájemné rovnováhy sociální,ekonomické a environmentální oblasti, přičemž jejím obecným cílem je zajišťovat co nejvyšší5


kvalitu života obyvatel a současně i vytvářet příznivé podmínky pro kvalitní život generacíbudoucích.Cílem SUR ČR je vytvořit konsensuální rámec pro zpracování dalších materiálů např.sektorové politiky nebo akční programy. Strategie tak bude důležitým východiskem prostrategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní součinnost aspolupráci se zájmovými skupinami.Orgánem odpovědným za přípravu SUR ČR je Rada vlády pro udržitelný rozvoj,nositelem úkolu vlády je ministr životního prostředí. Aktualizace stávající strategie (schválenévládou v roce 2004) byla zahájena v roce 2007 a klade si za úkol určit možné hrozby(sociální, ekonomické a environmentální) pro další vývoj České republiky a najít cesty anástroje, které umožní se těmto hrozbám vyhnout. Současně usiluje o vytvoření předpokladůpro využití příležitostí k rozvoji s maximálním možným uplatněním vzájemnéhospolupůsobení mezi sociální, environmentální a ekonomickou oblastí.V období duben–červen 2009 je aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje Českérepubliky připravená zástupci relevantních resortů předmětem veřejné diskuse. Diskuse sodbornou veřejností se zaměřuje na témata a problémy, které byly z hlediska udržitelnéhorozvoje České republiky označeny jako zásadní.Priority a cíle jsou v rámci aktualizace seřazeny do pěti tzv. prioritních os:• Prioritní osa 1: Populace, člověk a zdraví• Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace• Prioritní osa 3: Rozvoj území• Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biologická rozmanitost• Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnostProblematika obnovitelných zdrojů energie se prolíná ve všech základních pilířích,prioritních osách, je významným materiálem.Strategie je živým dokumentem, který slouží politické reprezentaci, krajům, odbornéveřejnosti, obcím, veřejné správě i nevládním organizacím. Je konsensuálním rámcem prozpracování dalších materiálů - sektorových politik, akčních programů a je důležitýmvýchodiskem pro strategické rozhodování, kam problematika energetické politiky patří.2.2 Státní energetická koncepceStátní energetická koncepce byla schválena vládou ČR dne 10. 3. 2004. Koncepcedefinuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a popisuje konkrétnírealizační nástroje energetické politiky státu. Součástí je i výhled do roku 2030.Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky Českérepubliky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé adlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro jejíefektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadamiudržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativníhorámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství, kde OZE mají svoje místo.Státní energetická koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle,jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledupříštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky.Na základě analýz vývoje a současného stavu energetického hospodářství Českérepubliky, vyhodnocení plnění cílů energetické politiky z roku 2004, s přihlédnutím kzahraničním zkušenostem, postupům a standardům Evropské unie, k závazkům ČR z6


mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí, pozpracování a vyhodnocení souboru energetických scénářů možného budoucího vývoje doroku 2030 se aktualizuje Státní energetická koncepce. Stanovuje se komplexnější souborpriorit a dlouhodobých cílů, které bude Česká republika v energetickém hospodářství sledovatv rámci udržitelného rozvoje. K jejich naplnění budou použity vhodné a účinné nástroje aopatření.Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce bylarespektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální.Naplňování priorit a cílů Státní energetické koncepce bude vyhodnocovat Ministerstvoprůmyslu a obchodu v tříletých intervalech. O výsledcích vyhodnocení bude informovat vláduČR a v případě potřeby bude vládě překládat návrhy na změnu Státní energetické koncepce.V příloze Státní energetické koncepce (SEK) jsou k dispozici doplňující přílohy,původně navrhované scénáře vývoje energetiky, jejich porovnání, SWOT analýzu a dalšíanalytické a informační dokumenty zpracované v rámci přípravy SEK a dokument oposouzení vlivů SEK na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. (MPO, 2009).2.3 Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 -2011.Jedná se o program schválený vládou ČR orientovaný na rozvoj trhu s biomasou.Cílem je zvýšit využívání biomasy dosáhnout 8 % podíl elektřiny z OZE na tuzemské hrubéspotřebě v r. 2010, z dosaženého podílu na trhu 4,8% v r. 2005.Program vychází z Akčního plánu pro biomasu EU(schválen 7.12.2005) jehož cílem jezdvojnásobit v EU podíl energie z biomasy v roce 2010 oproti roku 2003. Dále vychází zeStrategie Evropské unie pro biopaliva (2006) a Státní energetické koncepce ČR z roku 2004.Pro splnění záměru zvýšit v ČR využívání OZE navrhuje celou řadu opatření jako jsounapř.daňové úlevy, využití produkce trvalých travních porostů k energetickým účelům,vytipování optimálních energetických plodin i ochranu zemědělské (orné) půdy.Zabývá se energetickým využitím biomasy, ale zohledňuje také ostatní způsobyvyužití biomasy. Stanovuje potenciál energetického využití biomasy na základě vyhodnocenístávajícího využití biomasy a jeho trendů v souladu principy udržitelného rozvoje a správnézemědělské praxe, řeší i návrat živin do půdy.Vychází z reality, že v ČR rozvoj OZE stále nezaznamenal požadovaný rozsah avyužívání biomasy pro výrobu elektřiny a tepla z OZE nedosahuje žádoucího tempa, zvlášťve využívání biomasy a bioplynu. To i za skutečnosti, že jsou podporovány na základě zákonač.180/2005 Sb. a následně garantovanými výkupními cenami, nebo zelenými bonusy.Produkce elektřiny z OZE se nezvyšuje, nové energetické zdroje nejsou uváděny doprovozu, důvodem je že za stávajících podmínek v oblasti palivových nákladů jsouekonomicky nerentabilní a produkce biomasy stagnuje, je využívána pouze malá částpotenciálu možné produkce a je riziko nesplnění závazku vůči EU.Hlavní cíle Akčního plánu (dále AP) pro biomasu vycházejí z požadavků naplnitzávazky ČR vůči Evropské unii pro výrobu energie z OZE v r.2010 a rovněž k roku 2020vyplývající z přístupové dohody k EU, ze Státní energetické koncepce a z Dohody obudoucím směrování EU v oblasti energetiky (březen 2007) a to při respektování principůtrvale udržitelného rozvoje.7


Konkrétní cíle EU v oblasti OZE jsou následující:• 12 % celkového podílu OZE na PEZ (primární energetické zdroje) v roce 2010;• 20 % podíl energie z OZE na konečné spotřebě energie pro rok 2020 s diverzifikacípodílu jednotlivých členských států; ( Pozn.Vláda ČR schvaluje cíl 13 % podílu energiezískané z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě, tzn. podíl 8,6 % OZE na PEZ);• indikativní cíl 21 % podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny navnitřním trhu EU v roce 2010; (pro ČR 8 % podílu elektřiny na hrubé domácí spotřebě vroce 2010 z OZE);• 5,75 % podílu kapalných biopaliv z celkového objemu PHM v roce 2010;• 10 % podílu kapalných biopaliv z celkového objemu PHM v EU v roce 2020;Za účelem naplnění dohodnutých cílů pro ČR bylo stanoveno v AP celkem 14konkrétních aktivit s jejich popisem, návrhem řešení a gescí jednotlivých ministerstev(tabulka aktivit viz příloha 14.1).Předpokládá se pro podporu cílů AP efektivně využívat prostředky ze Strukturálních adalších fondů jako Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a dalších národních imezinárodních zdrojů, odstranit administrativní bariéry, optimalizovat systémy podporyzejména pro oblasti venkova jako hlavního dodavatele energie z biomasy, s tím souvisírekvalifikace zemědělců, vybavení pro výrobce biomasy, investice do zařízení na výrobubiopaliv, nastartování procesu rozvoje venkova a efektivní zemědělské činnosti s cílemzískání dlouhodobých příjmů, zvýšení nabídky energetické biomasy na domácím trhu. Toumožní zvýšení zaměstnanosti především na venkově a přispěje k vyššímu zapojenípodnikatelů v obcích, ale zapojení výzkumných a vývojových pracovišť.Předpokládá se průběžné sledování plnění aktivit, monitoring a hodnocení efektů APpomocí následujících indikátorů:Mezi základní sledované parametry patří:• Velikost a způsob využití potenciálu• Instalovaný výkon• Roční výroba energie (elektřiny a tepla)• Roční výroba biopaliv• Ekonomické dopady• Roční obrat odvětví• Přidaná hodnota• Vliv ekonomických nástrojů• Náklady a přínosy• Podpora SME a zaměstnanosti• Regionální rozvoj• Environmentální efekty• Ochrana klimatu• Kvalita půdy• Údržba kulturní krajiny• Ochrana ovzduší(cit. Akční plán pro biomasu pro ČR 2009-2011, MZe 2009)8


3 LEGISLATIVAV České republice je vytvořena legislativní síť týkající se obnovitelných zdrojůenergie, kterou tvoří především dva zákony:• Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie• Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energiía prováděcí předpisy:• Vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasypři podpoře výroby energie z biomasy• Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpořevyužívání obnovitelných zdrojů• Vyhláška č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny přispolečném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje (MŽP, 2009)Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energieV České republice vešel již v roce 2005 v platnost Zákon č. 180/2005 Sb., o podpořevýroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který vznikl za účelem ochrany klimatu aživotního prostředí. Zákon dále rozšiřují vyhlášky a přílohy k těmto vyhláškám.Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství způsob podporyvýroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a z důlního plynu z uzavřených dolů a výkonstátní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.Účelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí:a) podpořit využití obnovitelných zdrojů energie,b) zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárníchenergetických zdrojů,c) přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvojispolečnosti,d) vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelnýchzdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % k roku 2010a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010.Pojem obnovitelný zdroj energie je v tomto zákoně vysvětlován takto: Obnovitelnýmizdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru,energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu,energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.Předmětem podpory zákona 180/2005 je: Podpora na výrobu elektřiny z obnovitelnýchzdrojů vyrobenou v zařízeních v České republice využívajících obnovitelné zdroje, svýjimkou větrných elektráren umístěných na rozloze 1 km 2 o celkovém instalovaném výkonunad 20 MWe. V případě výroby elektřiny z biomasy se podpora vztahuje na druhy a způsobyvyužití biomasy, které z hlediska ochrany životního prostředí stanoví prováděcí právnípředpis.Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanovena odlišně s ohledem nadruh obnovitelného zdroje a velikost instalovaného výkonu výrobny a v případě elektřinyvyrobené z biomasy i podle parametrů biomasy stanovených prováděcím právním předpisem.Při stanovení podpory Energetický regulační úřad ekonomicky zvýhodní pro účelyvýlučného spalování pevné biomasy využívání odpadní biomasy z dřevovýroby a9


průmyslového zpracování dřeva a v případě společného spalování pevné biomasy aneobnovitelného zdroje energie účelově pěstovanou energetickou biomasu.Podpora se rovněž vztahuje na výrobu elektřiny z důlního plynu z uzavřených dolů.Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energiíPředmětem tohoto zákona je: Tento zákon stanoví práva a povinnosti fyzických aprávnických osob při nakládání s energií, zejména elektrickou a tepelnou, a dále s plynem adalšími palivy. Přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředív České republice, ke zvyšování hospodárnosti užití energie, konkurenceschopnosti,spolehlivosti při zásobování energií a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.Evropská energetická politika již několik let snaží zajistit tři základní priority:obnovitelné zdroje, energetickou efektivnost a bezpečnost zásobování energií.Zásadní legislativní stimuly na evropské úrovni představují např. Směrnice:• 2001/77 ES, o podpoře elektřiny z OZE na jednotném trhu• 2003/30 ES o podpoře využití biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv pro dopravu• 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny• 2002/91/ES o energetické náročnosti budov• návrh Směrnice o účinnosti konečné spotřeby energie a o energetických službách(MŽP, 2009b)Další legislativa spojená s biomasou• 180/2005 Sb. Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změněněkterých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) ve znění pozdějšíchpředpisů• 458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetickýchodvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů• 406/2000 Sb. Zákon o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů• 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů• 426/2005 Sb. Vyhláška o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetickýchodvětvích ve znění pozdějších předpisů• 213/2001 Sb. Vyhláška kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického audituve znění pozdějších předpisů• 482/2005 Sb. Vyhláška o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy připodpoře výroby elektřiny z biomasy ve znění pozdějších předpisů• 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů• 100/2001 Sb. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některýchsouvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)• 185/2001 Sb. Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějšíchpředpisů• 86/2002 Sb. Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon oochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů• 597/2006 Sb. Nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší ve zněnípozdějších předpisů• 354/2002 Sb. Nařízení vlády kterým se stanoví emisní limity a další podmínky prospalování odpadu ve znění pozdějších předpisů• 146/2007 Sb. Nařízení vlády o emisních limitech a dalších podmínkách provozováníspalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší ve znění pozdějších předpisů10


• 357/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví požadavky nakvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší ve znění pozdějších předpisůDalší navazující česká legislativa:• Nařízení vlády č. 80/2007 Sb. o stanovení některých podmínek poskytování platbypro pěstování energetických plodin, ve znění pozdějších předpisů.• Nařízení vlády č. 333/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.80/2007 Sb., o stanoveníněkterých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin, ve zněnípozdějších předpisů.• Zákon č. 252/1997 Sb. ze dne 24. září 1997, o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve zněnípozdějších předpisů.• § 7 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání askladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřenív těchto oblastech.• § 4 odst. 9 a § 19 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadbypěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).• Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některýchdalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějšíchpředpisů.Vybrané právní předpisy, které upravují Podporu pěstování energetických plodin v EU jsou:• Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společnápravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým sezavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění Nařízení (EHS) č.2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES)č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č.2529/2001, v platném znění• Nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 ze dne 29. října 2004, kterým se stanoví prováděcípravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavěIV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté pro pěstování plodin, v platnémznění• Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcípravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímusystému uvedených v Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společnápravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým sezavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění• Nařízení Komise (ESH) č. 2220/1985 ze dne 22. července 1985, kterým se stanovíspolečná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty, v platném znění• Nařízení Komise (ES) č. 1913/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanovíprováděcí pravidla k agromonetární úpravě pro euro v zemědělství a kterým se doplňujíněkterá nařízení.11


výrazný, ovšem absolutní podíl těchto obnovitelných zdrojů bude mnohem nižší než podílbiomasy.3.Ostatní obnovitelné zdroje využití odpadů, využití geotermálního tepla, fotovoltaickésystémy a velké vodní elektrárny nebudou hrát v předpokládaném zvýšení výroby energie zobnovitelných zdrojů příliš významnou úlohu. Politika podpory využívání obnovitelnýchzdrojů se tedy bude muset zaměřit zejména na podporu využití biomasy pro výrobu tepla aelektřiny. Kromě toho bude třeba podporovat i rozvoj slunečních tepelných zařízení,zařízení na využívání energie větru a teploty prostředí (tepelná čerpadla), a rovněž malýchvodních elektráren. Ostatní obnovitelné zdroje by však neměly být zcela zanedbávány,protože v období po roce 2010 mohou rovněž nabýt na významu.Tab. 1: Přehled využitelného a ekonomického potenciálu OZE v ČR do roku 2010 (Školskáfyzika, 2009)4.2 Podíl získané elektrické energie z OZEPokud se zaměříme především na elektrickou energii, tak je získávána v rámci OZEpředevším z velkých vodních elektráren. Další v pořadí je biomasa, následují bioplyn a větrnáenergie. V grafu č. 1 je dokumentován celorepublikový vývoj. Hodnoty za rok 2007 jsou jenpředběžné. Elektřina se také vyrábí z průmyslových a komunálních odpadů, ale jejich celkovéhodnoty jsou zanedbatelné. Za poslední tři roky nepřesáhly hodnotu 12 GWh. Lze všakpředpokládat růst využívání alternativní energie.Elektřina (GWh)GWh35003000250020001500100050002003 2004 2005 2006 2007RokyVodaVítrBiomasaBioplynGraf 1: Výroba elektřiny z OZE v ČR (údaje z ČSÚ Statistická ročenka 2008)13


Nejvyšší podíl mají tedy vodní elektrárny, které tvoří zhruba 62 % z celkové výrobyelektřiny z OZE, dále je biomasa, která tvoří 28 %, bioplyn se 6 %, postupně narůstávyužívání větrné energie, která je na 4 %. Další zdroje jako fotovoltaické články a spalováníodpadů tvoří cca. 0,5 %. Celkový objem poklesl v roce 2007 o 3,9 %.Do roku 2010 se Česká republika zavázala, že celkový podíl OZE na výrobu elektrickéenergie bude ve výši 8 %. V současnosti však tato hodnota nepřesáhla ani hranici 5 %.Do roku 2020 je navržena směrnice v rámci Evropské unie, která udává, že podílvýroby elektřiny musí být v tomto roce na hranici 20 %. Každý členský stát si sám stanovípodíl v jednotlivých sektorech (elektřina, vytápění, chlazení), jen v dopravě je pro všechnyčlenské státy hodnota stejná. Pří výpočtech byly zohledněny vlastní zdroje jednotlivých státůEU. Pro ČR je tak konečný závazek ve výši 13 %. Do roku 2020 musí být v dopravě v EUvyužíváno na 10 % OZE. (MZE, 2009)5 BIOMASA5.1 Biomasa a její charakteristikaZa biomasu v užším pojetí je považována organická hmota rostlinného původu,získaná na bázi fotosyntetické konverze solární energie. Z pohledu agroenergetiky jevhodnější definice biomasy jako substance biologického původu, která zahrnuje rostlinnoubiomasu pěstovanou na půdě, hydroponicky nebo ve vodě, živočišnou biomasu, vedlejšíorganické produkty a organické odpady.K energetickým účelům je biomasa buď záměrně získávána jako výsledek zemědělskénebo lesní výroby, nebo jde o využití odpadů ze zemědělství, lesního hospodářství apotravinářské výroby.Biomasu pro energetické účely můžeme získat i z průmyslové výroby, z komunálníhohospodářství, z údržby péče o krajinu. S ohledem životní prostředí a ochranu neobnovitelnýchpřírodních zdrojů se předpokládá, že energetické využití biomasy bude alternativnímobnovitelným energetickým zdrojem a nahradí v budoucnu podstatnou část mizejícíchneobnovitelných klasických zdrojů energie ( uhlí, ropné produkty, zemní plyn ).Přestože roční celosvětová produkce energeticky využitelné biomasy převyšuje téměřdesetkrát svým energetickým potenciálem roční objem světové produkce ropy a zemníhoplynu, je podíl obnovitelných zdrojů energie, kam biomasa patří, na celkové spotřebě energiepoměrně malý.Využití biomasy k energetickým účelům je limitováno:− využitím orné půdy pro potravinářské účely, produkcí krmiv pro hospodářská zvířata azajištěním surovin pro průmyslové účely,− zvýšením kapitálových vkladů do výroby a zpracování biomasy, rozšířením produkčníplochy nebo zvyšováním intenzity produkce biomasy,− konkurencí v oblasti cen v porovnání s cenami energií z klasických primárních zdrojů,− nerovnoměrným rozmístěním zdrojů biomasy a energetických spotřebičů, obtížemi sakumulací, transportem a distribucí získané energie z biomasy.Naproti tomu výhody využití biomasy k energetickým účelům budou mít stálevýznamnější roli zejména z důvodů:− menších negativních dopadů na životní prostředí ( snížení skleníkových plynů i dalšíchemisí, příznivý vliv na hospodaření v krajině ),− obnovitelného charakteru biomasy,− zdroje biomasy nejsou lokálně omezeny,14


− péče o krajinu, kterou řízená produkce biomasy pomáhá dotvářet,− možnosti účelně využít spalitelné, někdy i toxické odpady a tím významně snížit prostor proskladování popelovin a nespalitelných zbytků,− příznivého ovlivnění zahraniční platební bilance státu ( tuzemský zdroj energie ),− možnosti diverzifikovat činnosti regionálních podniků,− využití nadbytečné zemědělské půdy k nepotravinářským účelům,− snížení nákladů na provoz venkovských domácností,− zvýšení zaměstnanosti venkovského obyvatelstva při podnikatelském způsobu výrobyenergie z biomasy,− decentralizace výroby elektřiny, která omezuje monopolní postavení velkovýrobců adistributorů, pokud je vhodně upraveno legislativní prostředí.Až do 50. let 20. století si zemědělské podniky a venkovská sídla zajišťovaly z většíčásti své energetické potřeby využitím biomasy z vlastních zdrojů. V historických dobáchsloužilo odhadem až 40% plochy zemědělské půdy pro tyto účely, především pro chovtažných zvířat.Současný technický rozvoj a zvyšující se vstupy dodatkové energie umožnily zlepšitvyužití produkčního potenciálu nových druhů rostlin a živočichů a plně využít zemědělskoupůdu k produkci potravin. Nadprodukce potravin a rychlý technický a technologický pokrok vzemědělství umožňují vrátit část zemědělské půdy původnímu účelu, tj. krytí částienergetických potřeb zemědělství a venkova.Způsoby využití biomasy k energetickým účelůmZpůsoby využití biomasy k energetickým účelům závisí na fyzikálních a chemickýchvlastnostech použité biomasy a formě jejího získávaní ( tab. č. 1 ). Jsou dle členění VÚZTnásledující:Typy konverze biomasyZpůsob konverzebiomasyEnergetickývýstupOdpadní materiál nebodruhotná surovinyspalování teplo vázané na nosič popelovinyTermochemická konverze( suché procesy )zplynovánígenerátorový plyndehtový olejuhlíkaté palivopyrolýzagenerátorový plyndehtový olejpevné hořlavé zbytkyanaerobní fermentace bioplyn fermentovaný substrátBiochemická konverze (mokré procesy )aerobní fermentace teplo vázané na nosič fermentovaný substrátalkoholová fermentaceethanolmetanolvykvašený substrátFyzikálně-chemickákonverzeTab.č.1 Způsoby využití biomasyesterifikace bioolejů metylester biooleje glycerinVlhkost biomasyNejvýznamnější vlastností biomasy je její vlhkost. Obsahuje poměrně vysoký aproměnný obsah vody. Voda v biomase snižuje poměr využitelného tepla a hmotnosti ( spalnéteplo ). Rovněž při jejím odpaření se spotřebuje část tepla ( projeví se snížením výhřevnosti ).Vlhkost paliva snižuje účinnost spalovacího zařízení a zvyšuje se množství spalin. Je protovýhodné spalovat co nejsušší biomasu.15


Energetické využití biomasyPřestože existuje více způsobů využití biomasy k energetickým účelům, v praxipřevládá ze suchých procesů spalování biomasy, z mokrých procesů výroba bioplynuanaerobní fermentací vlhké biomasy. Z ostatních způsobů dominuje výroba metylesterukyselin bioolejů získaných v surovém stavu ze semen olejnatých rostlin. Vhodnost aplikacerůzných způsobů konverze biomasy k energetickým účelům dle Výzkumného ústavuzemědělské techniky je uvedena v tab. č. 2.Ostatní procesy Suché procesyMokré procesyDruh biomasyEsterifikacebioolejůZískáváníodpadníhotechnologickéhoteplaSpalováníZplynováníPyrolýzaAlkoholovékvašeníAerobnífermentaceAnaerobnífermentaceEnergetické plodiny lignocelolózové(dřevo, pícniny, sláma, obiloviny)0 1 3 1 1 1 2 2Olejnaté plodiny (řepka, slunečnice, len) 3 0 2 0 0 0 0 2Energetické plodiny škrobnaté nebo cukernaté(brambory, cukrová řepa, obiloviny)Odpady z živočišné výroby(exkrementy, mléčné odpady)0 0 1 1 1 3 0 10 2 1 1 1 0 2 3Organický podíl komunálních odpadů 0 1 3 2 2 0 1 3Organický odpad z potravinářské nebo jinéprůmyslové výroby0 1 1 0 0 2 2 3Odpady z dřevařských provozoven 0 0 3 2 2 0 0 0Odpady z lesního hospodářství 0 1 3 2 2 0 1 2Rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a z0 1 3 1 1 0 1 2péče o krajinuTab. č. 2 Vhodnost aplikace různých způsobů konverze biomasy k energetickým účelůmLegenda:0- technicky obtížně nebo zcela nezvládnutelné1- technicky zvládnutelná technologie, avšak v praxi nepoužívaná2- technologie vhodná jen pro specifické technologicko-ekonomické podmínky3- nejčastěji využívaná technologieFormy biomasy využitelné k energetickým účelůmEnergetickou biomasu člení VÚZT do následujících skupin:− fytomasa s vysokým obsahem lignocelulózy,− fytomasa olejnatých plodin,− fytomasa s vysokým obsahem škrobu a cukru,− organické odpady živočišného původu,− směsi různých odpadů.Z technologického hlediska existují 2 hlavní skupiny zdrojů energetické biomasy: biomasa záměrně produkovaná k energetickým účelům:- energetické dřeviny ( topoly, vrby, olše, akáty a další dřeviny ),16


- obiloviny ( ozimé žito, triticale- celé rostliny ),- olejnaté rostliny ( řepka olejná, slunečnice, len, krembe, lnička setá ),- okopaniny ( brambory, cukrová řepa ),- travní porosty ( ozdobnice čínská, lesnice rákosovitá, kostřava rákosovitá, psineček bílý,ovsík vyvýšený, trvalé travní porosty ),- ostatní rostliny ( konopí seté, čiroky, laskavec, krmný sléz, komonice bílá, jestřabinavýchodní, topinanbur hlíznatý, mužák prorostlý, šťovík krmný, bělotrn kulatohlavý, borytbarvířský, topolovka růžová ). biomasa odpadní:− odpady a druhotné suroviny ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny (sláma obilná,kukuřičná, řepková, zbytky z lučních a pastevních areálů, odpady ze sadů, chmelnic, vinic,travní porosty úhorů, zbytky po likvidaci křovin a lesních náletů, parkové travní porosty ),− odpady ze živočišné výroby (exkrementy z chovů hospodářských zvířat, hnůj, kejda, zbytkykrmiv ),− komunální odpady z venkovských sídel (kaly odpadních vod, organický podíl tuhýchkomunálních odpadů ),− organické odpady z potravinářských a průmyslových prvovýrob ( odpady z provozů nazpracování a skladování rostlinné a živočišné produkce, odpady z dřevařských provozů,jako jsou odřezky, hobliny, piliny),− odpady z lesního hospodářství (dřevní homta z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořenypo těžbě, palivové dřevo, manipulační odřezky, klest ).Energetickým využíváním biomasy se pro účely energetické statistiky rozumíspalování dřevní a rostlinné hmoty včetně celulózových výluhů, a to jak samostatné, tak spolus neobnovitelnými palivy za účelem výroby elektřiny či tepla. Pracovně je biomasazjednodušeně rozdělována na následující kategorie: palivové dřevo; dřevní odpad, piliny,kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě; rostlinné materiály; energetické plodiny, brikety a pelety;celulózové výluhy; dřevěné uhlí.Základní výhodou biomasy je její nefosilní původ a obnovitelnost. Z hlediska emisíoxidu uhličitého, který je hlavním plynem, způsobujícím tzv. skleníkový efekt, se biomasachová neutrálně – při udržitelném přístupu, kdy nejsou zdroje biomasy extrémně vyčerpány sejedná o uzavřený cyklus, kdy je CO 2 uniklý do atmosféry při spalování pohlcen novědorůstající biomasou, kterou je možno dále energeticky využít.Biomasa je v současné době obnovitelným zdrojem s nejvyšším podílem na spotřeběprimárních energetických zdrojů. Mimo decentralizované využívání biomasy ve forměpalivového dřeva v lokálních topeništích a několika desítkách tisíc malých zplyňovacíchkotlích na dřevo bylo v ČR v posledních cca 15 letech realizováno několik desítek malýchobecních a průmyslových výtopen na biomasu (dřevní štěpka, sláma, odpadní dřevo).Biomasa je využívána i pro výrobu elektřiny v teplárnách či pro spoluspalování s fosilnímipalivy v některých uhelných elektrárnách vybavených fluidními kotli. Z biomasy a bioplynubylo v roce 2004 vyrobeno cca 732 GWh elektřiny, což je 1,06 % hrubé domácí spotřebyelektřiny (podíl vodních elektráren byl 2,94 %, podíl větrné energie 0,014 %). V ČR se v roce2004 vyrobilo cca 125 tis. tun dřevních briket a cca 13 tis. tun pelet. Z toho cca 65 % briket a70 % pelet bylo určeno na vývoz.Biomasa má ze všech druhů OZE v ČR nejvyšší potenciál využití a také nejvyššísoučasný podíl v energetické bilanci – v roce 2004 měla pouze biomasa cca 2,2% podíl naspotřebě primárních energetických zdrojů. Ten má navíc rostoucí tendenci.17


ČR patří podle různých analýz mezi země s relativně vysokým potenciálem biomasy.Podle údajů sdružení CZ BIOM se dostupný potenciál biomasy a bioplynu pohybuje ve výšicca 134 PJ, což je cca 7,2 % současné spotřeby primárních energetických zdrojů. Významnýpodíl na celkovém potenciálu biomasy mají energetické rostliny a plodiny (Příručka OZE,2006).Tab. 7: Dostupný potenciál využití biomasy v ČR (Biom, 2009)V roce 2007 došlo k meziročnímu zvýšení výroby elektřiny z biomasy z 731 GWh na968 GWh. Zčásti je to také tím, že přibyli noví výrobci (veřejné teplárny) spoluspalujícíbiomasu s uhlím.V roce 2007 bylo vyrobeno celkem 16 041 TJ tepelné energie, z toho byla většinavyužita ve vlastním závodě. Energie obsažená v biomase využité v roce 2007 k výrobě teplačinila 21 PJ (Soveko, 2009).V České republice je tradičně ve velké míře využívána anaerobní fermentace jakosoučást technologie komunálních ČOV. Bioplyn zde vyrobený je především používán provlastní potřebu provozů (vyhřívání reaktorů, vytápění objektů, ohřev teplé vody). Velmidramatický rozvoj zažívá v současné době výstavba bioplynových stanic. Ta svoji dynamikoupředčila i rozvoj využívání skládkového plynu, který byl dominantní zvláště v předchozíchletech. V roce 2007 bylo k energetickým účelům využito 150,5 mil. m 3 bioplynu, což je o 20% více než v loňském roce (122,9 mil. m 3 ). Nejvíce se na tomto nárůstu podílela produkcebioplynových stanic, kde objem vyrobeného bioplynu vzrostl na 28 mil. m 3 . Energetickýobsah veškerého využitého bioplynu činil v roce 3 188 631 GJ. Vyrobená tepelná energie jepředevším využívána pro vlastní potřebu provozů, což je dáno hlavně umístěním skládek,ČOV a dalších bioplynových stanic mimo hlavní zástavbu obce (Soveko, 2009).Biomasa záměrně produkovaná k energetickým účelům, energetické plodiny:lignocelulózovéolejnatédřeviny (vrby, topoly, olše, akáty)obiloviny (celé rostliny)travní porosty (sloní tráva, chrastice, trvalé travní porosty)ostatní rostliny (konopí seté, čirok, křídlatka, šťovík krmný, sléz topolovka)řepka olejka, slunečnice, len, dýně (semeno)škrobno-cukernaté brambory, cukrová řepa, obilí (zrno), topinambur, cukrová třtina, kukuřiceTab. 2: Energetické plodiny (Centrum pro obnovitelné zdroje, 2009)18


Možnosti využití biomasy a přehled technologiíZ energetického hlediska lze energii z biomasy získávat zejména termo-chemickoupřeměnou, spalováním. Výhřevnost je dána množstvím tzv. hořlaviny (organická část bezvody a popelovin, směs hořlavých uhlovodíků - celulózy, hemicelulózy a ligninu). Biomasa jepodle druhu spalována přímo, nebo jsou spalovány kapalné či plynné produkty jejíhozpracování. Od toho se odvíjejí základní technologie zpracování a přípravy ke spalování:termo-chemická přeměnabio-chemickámechanicko-chemická přeměnapyrolýza (produkce plynu, oleje)zplyňování (produkce plynu)Tab. 3: Technologie zpracování (Vráblíková, 2000)fermentace, alkoholové kvašení (produkce etanolu)anaerobní vyhnívání, metanové kvašení (produkce bioplynu)lisování olejů (produkce kapalných paliv, oleje)esterifikace surových bio-olejů (výroba bionafty a přírodních maziv)štípání, drcení, lisování, peletace, mletí (výroba pevných paliv)Obr. 2: Možnosti využití biomasy (Centrum pro obnovitelné zdroje, 2009)Z energetického hlediska je i dnes základním a nejčastějším konečným využitímbiomasy její spalování. Je podle své formy spalována buď přímo, nebo jsou spalovány plynnéči kapalné produkty jejího zpracování.5.2 Energetické rostlinyS rozvojem využití obnovitelných zdrojů energie úzce souvisí rozšiřování pěstováníbiomasy. V současnosti se biomase využívá především pro spalování. I když v současnémobdobí je jejím zdrojem zejména biomasa odpadní pro předpokládaný rozvoj fytoenergetiky jinebude potřebné množství, ale bude nutno zajistit cílené pěstování rostlin k energetickýmúčelům. Problematikou energetických rostlin se zabývá v ČR Výzkumný ústav rostlinnévýroby v Praze Ruzyni, jehož výsledky výzkumu sloužily jako podklad pro zpracováníkap.č.8. Dále se uvedenou problematikou zabývají Výzkumný ústav lesního hospodářství amyslivosti – pracoviště Uherské Hradiště, Výzkumný ústav okrasného zahradnictví SilvaTarouci Průhonice, Jihočeská universita a Výzkumný ústav zemědělské techniky.19


Pro energetické využití je možno využívat celou řadu různých energetických rostlin,které můžeme členit na:• Byliny• Dřeviny jednoleté víceleté vytrvalé nedřevnatějící energetické rostliny. rychlé rostoucí dřeviny, cílené pěstování dendromasa z lesní půdy.Možnosti pěstování energetických rostlin v ČRPro pěstování energetických rostlin lze v prvé řadě využít antropogenní půdu. Jedná seo pozemky výsypek, rekultivované plochy, půdu v oblastech s vyšší imisní zátěží, půduv průmyslových oblastech, kde je nebezpečí případné kontaminace potravinářské produkce.Energetické rostliny lze pěstovat i v marginálních oblastech, kde je ekonomika tržních plodinneefektivní.Krom pěstování energetických rostlin na antropogenní půdě a marginálních oblastechlze pro pěstování energetických rostlin využití i zemědělskou půdu. Výměra ČR je v současnédobě asi 4,3 mil. Ha, z toho je asi 3,1 mil. půdy orné. Přebytek potravin ne světovém trhu nutízemědělce uvádět půdu do klidu. Rovněž zvyšování intenzity rostlinné a živočišné produkce azvýšení konkurenceschopnosti zemědělských produktů sebou přináší nutnost omezenípotravinářské produkce na části zemědělské půdy. Přibližný odhad této „přebytečné“ půdyčiní v ČR 400 tisíc – 1,0 mil. ha. Tuto „přebytečnou“ půdu nelze ihned v plném rozsahuvyužít pro produkci energetických rostlin, ale možnosti jsou pro postupné ověřování azavádění energetických plodin do pěstování i v rámci osevních postupů.Jednoleté rostliny pro využití v energeticeObilovinyV současném období je z obilovin energeticky využívaná sláma, která je vedlejšímproduktem při pěstování obilovin na zrno. Nejvíce se používá slámy pšeničné, lze ale využít islámu žitnou, ječnou, případně i ovesnou, není-li využívána ke krmení zvířat.Sláma se využívá ke spalování v kotelnách. Krom slámy lze pro energetické účelyvyužít i celé obilní rostliny, případně i zrno.Pěstování obilovin k energetickým účelům má oproti jiným plodinám své přednosti.Jedná se o plodiny, jejichž pěstování a technologie sklizně je zemědělcům dobře známa.Produkci obilovin pro energetické využití lze zajistit bez větších investic, protože majík dispozici potřebnou techniku.Obiloviny mají své místo v ovesných postupech, takže při jejich zařazení proenergetické účely, nevzniká časová ztráta do prvního výnosu.To je důvodem, že pěstování obilovin je jedna za nejvýhodnějších variant pro cílenépěstování uvažovaných energetických plodin.Pro sklizeň celých rostlin, je třeba požít speciálních postupů k získání směsi slámy azrna.20


Jako nejvhodnější jsou pro energetické účely doporučovány ozimě žito (uznanéodrůdy Daňkovské nové, Beskyd, Albeno, Selgo) a zejména triticale (uznané odrůdy Modus,Kolor, Disko).Celková produkce suché hmoty energetických obilovin se pohybuje kolem 10 – 12t/ha.Vlastnosti obilovin jako palivaSpalování biomasy je závislé na jejím chemickém složení a fyzikálních vlastnostech.Obiloviny mají nízkou objemovou hmotnost a rychlou, energeticky málo náročnouzplynovatelnost.Při spalování obilovin tvoří velmi dlouhé plameny a tomu musí být přizpůsobeno ispalovací zařízení.Výhřevnost slámy a celých rostlin obilovin je v průměru jen málo nižší než u dřeva,rašeliny a hnědého uhlí.Dřevěné uhlí, černé uhlí a koks mají zhruba dvojnásobnou výhřevnost. Topný olej máoproti slámě a obilí téměř trojnásobnou výhřevnost.Důvodem nižší výhřevnosti je obsah vody, u stébelnin je v suchém stavu asi 15 – 20%.Výhřevnost se pohybuje přibližně od 12 do 15 MJ/kg, což zhruba odpovídá různýmkvalitativním třídám hnědého uhlí.Vlhkost slámy by měla být co možná nejnižší. Objemová hmotnost se pohybujezhruba od 40 kg/m³ u řezané slámy, přes 150 kg/m³, k 600 až 1000 kg/m³ u briketových apeletovaných paliv.Kukuřičná slámaKukuřice patří mezi jednoleté plodiny a zvyšuje se podíl jejího využití ne zrno. Proenergetické účely lze využít kukuřičnou slámu. Slámu kukuřice lze rozřezat ne hrubouřezanku a využití ji k přímému spalování obdobně jako dřevní štěpku. Obdobě lze využít ikukuřičná vřetena po vymlácení zrna.Konopí seté (Cannabis sativa L.)Konopí seté je všestranně využitelná plodina, jejíž pěstování má v českých zemíchtradici,Využití:• perspektivní pro energetické účely,• pro technické zpracování.Semeno: v průmyslu potravinářském (výroba tuků, pivo), chemickém (mýdlo, barvy,laky, olej na mazání), textilním (oblečení, lůžkoviny, jemné ručníky, čalounický materiál,tapety, koberce, apod.), v lékařství (fytin – chudokrevnost atd.) a kosmetika (kyselinagamalinelová).Sláma: celulóza (výroba chemikálií, umělých hmot, vláken, papír),Vlákna (lána, provazy, popruhy, nitě, plachty, plátno, nábytkové látky teplé izolaceapod.).Pazdeří – podestýlka, spalování, těsnící materiál.Plevy – obsahují kys. Kanabidiovou (silný baktericidní účinek – antibiotikum).21


Pokrutiny – krmivo.Pro přímé spalování lze využít i pazdeří a další odpady ze zpracování konopí navlákna či papír. Velmi dobré výsledky byly získány ze spalování celých rostlin, neboť konopímí velmi dobrou energetickou výtěžnost, spalné teplo dosahuje až 18 MJ/kg. S konopím bylouvažováno i jako s možný zdrojem rostlinné buničiny pro výrobu benzinu, metanolu a plynu.Je teplomilnou rostlinou, ale daří se mu velmi dobře i ve vyšších polohách. Na půdumá značné nároky, vyžaduje úrodné, hluboké a zpracovatelné půdy hlinité a písčitohlinités nízkou podzemní vodou, dobře vyhnojené a bohatě zásobené humusem.Konopí se dá pěstovat při nižších výnosech i na horších půdách v chladnějšíchoblastech. Je náročné na vodu.Konopí je jednoletá dvoudomá rostlina. Samčí rostliny jsou vyšší a štíhlejší a dřívedozrávají. Samičí rostliny jsou nižší, silnější a více olistěné. Lodyhy dosahují výšek od 220 –330 cm. Vytváří velké množství nadzemní hmoty. Konopí má kulovitý kořen sahající dohloubky 30 – 40 cm, na hlubokých půdách až do 2 metrů.Výnosy nadzemní suché hmoty se pohybují od 8,5 – 16t/ha.Konopí seté se zaměňovalo ze konopí indické, které má obsah THC(tetrahydrocanabiol) řádově vyšší než konopí seté. V r. 1999 byly uznány v ČR 2 novéodrůdy, které nepřekračují hranici 0,03% látek THC v sušině.Jsou to:• Juso – 11, původem z Ukrajiny,• Beniko – z Polska, vznikla výběrem z krajových odrůd.V listinách odrůd je ve východní a západní Evropě zaneseno 44 průmyslových odrůd.Čiroky (Sorghum)Rostliny čirokovité jsou teplomilné plodiny dobře snášející sucho. Jednoleté bylinys bohatě rozvětveným hluboko kořenícím kořenovým systémem. Jsou vysoké 1 až 3m i více.Na půdě jsou čiroky poměrně nenáročné, přesto vysoké výnosy poskytují jen na strukturníchpůdách.Použití:Zrno: krmivářské účely, v potravinářství (lihovary, škrobárny)Stéblo: krmivářské účely, lihovarnictví, spalování (spalné teplo stébel 17,59 kj/g)Pro energetické účely lze využít čirok – súdánskou trávu (Sorghum Bulhare var.Sudananse)Povolené odrůdy: súdánská tráva – Hyso 2 – kříženec čiroku a súdánské trávy.Čirok – súdánská tráva je vhodný pro energetické účely proto, že se jedná o vysokou rostlinudosahující až 3 m výšky a poskytují vysoké výnosy.Čirok – Hyso dosahuje dobrých výnosů nejen na zemědělské půdě, ale i naantropogenních zrekultivovaných půdách. Při pokusech na Chomutovsku dosahoval výnos 14– 18 t suché hmoty z ha.Laskavec (Amaranthus L.)Pochází z jižní a střední Ameriky. Jedná se o starou, výživářsky hodnotnou plodinu,která má optimálně vyvážený poměr sacharidů. Amarantu je vysoce vzrůstná rostlina. Pooddělení semen zbývá velké množství nadzemní hmoty, kterou lze výhledově zvažovat pro22


Řepka olejka (Brassica napus L. var. Napus)Řepka olejka se pěstuje pro semena, z nichž se vyrábí kvalitní olej. V poslední obdobíse řepkové oleje (MEŘO) využívají ve velké míře pro výrobu bionafty. Řepka se u nás pěstujeve 30 odrůdách, z nichž je 7 jarních a zbývajících 23 je řepka ozimná. Jedná se vesměs o novéodrůdy, uznané v letech 1990 až 1998.Pro energetické účely je vhodná veškerá řepková sláma. Sláma se převážně lisuje dobalíků. Ozimná řepka vytváří větší celkovou nadzemní hmotu než řepka jarní, proto je profytoenergetiku výhodnější.Výnosy řepkové slámy se pohybují od cca 2,8 až do 4,5 t/ha. Efekt pěstování řepkyspočívá především ve výnosech olejnatých semen.Krambe habešská – Kartán habešský (Crambe abyssinica (L.) Hochs)Krambe je jarní olejnina v ČR málo rozšířená. V současné době není zaregistrovánažádná uznaná odrůda. Krambe má poměrně velmi krátkou vegetační dobu.Výnosy semen se pohybují od 1,2 do 2,4 t/ha a slámy od cca 1,4 do 3,2 t/ha. Celkovánnadzemní suchá hmota dosahuje tudíž v dobrých podmínkách jen cca 4,5 – 5,3 t/ha, což nenípro fytoenergetické účely významná. Pěstování krambe proto nelze pro výhradní uplatnění vefytoenergetice doporučit, ale jeho slámu lze úspěšně využívat.Světlice barvířská – Saflor (Carthamus tinctorius L.)Tato hvězdicovitá máloobjemová olejnina je pro fytoenergetiku méně významná. Propřímé spalování se doporučuje využívat slámu a to v návaznosti na pěstitelské plochyzaměřené na produkci semene. Saflor je plodina teplomilná, s delší vegetační dobou. Jepovolena odrůda Sabina.Výnosy saflorové slámy se pohybují kolem 4 – 5 t/ha. Tato sláma má poměrně vysokéspalné teplo (cca 17,8 MJ/kg), a proto ji lze ke spalování doporučit.Len setý – olejný (Linum usitatissimum L.)Len olejný má pro přímé splování význam jen jako vedlejší produkt, tj. při využíváníslámy, po oddělení olejnatých semen.Sláma obsahuje též určité množství vlákna. Sláma je poměrně energeticky bohatá aproto ji lze k energetickým účelům plně doporučit.Len olejný se u nás pěstuje ve dvou povolených odrůdách: Atlante a Flanders.Lnička setá (Camelina sativa (L.) Crantz)Lnička patří ke starým kulturním rostlinám pro produkci oleje.Lnička se dá charakterizovat jako skromná plodina d velmi krátkou vegetační dobou,je vysoká 60 až 120 cm. Řadíme je mezi máloobjemové plodiny, pro fytoenergetiku má jenokrajový význam. Ze lničky využít hlavně slámu. Pro relativně nízké výnosy slámy 2,5 – 3,5t/ha má pouze okrajový význam.Z odrůd je u nás registrovaná odrůda Hoga. Ve státních odrůdových zkouškách je takéodrůda Svalf, obě odrůdy pochází z Dánska.24


Komonici pro přímé spalování lze sklízet pouze jednou do roka, kdy je nadzemníhmota většinou nejsušší. Lze ji slisovat do balíků, nebo rozřezat a vytvořit tak určitý druhštěpky. Plný výnos nadzemní hmoty poskytuje komonice od druhého roku, kdy docilujevýnosů cca 12 až 15 t suché hmoty z 1 ha.Jestřabina východní (Galega officinalis L.)Jestřabina je jetelovina a léčivka (alkaloid-galegin). Hodnota její píce je podřadná. Proenergetické účely je však lze využívat.Sklízí se před plným dozráváním, kdy se ještě semena nevydrolují, ale když jsoulodyhy již značně zdřevnatělé. Jestřabina poskytuje kolem 10 t suché hmoty z 1 ha.Topinambur hlíznatý (Halianthus tuberosu L.)Topinambur je známý především pro pěstování hlíz (krmení lesní zvěře i ropotravinářské účely). Je vytrvalou, hvězdnicovitou rostlinou. Dorůstá výšky až 2,5 m. Lodyhyjsou pevné, přímé , v horních částech se větví. Nadzemní hmotu lze sklízet ke krmení, ale ivyužít pro energetické účely.Výnosy celkové suché hmoty nadzemních partií topinamburu lze odhadnout na 8 – 10t/ha.Pěstování topinamburu pro energetické účely se jeví jako výhodné, neboť se jedná orostlinu vytrvalou, snadno se udržuje a nevyžaduje žádné speciální ošetřování, s relativnědobrým výnosem suché hmoty. Má nejnižší nároky na spotřebu energie jejím zapracovánímna fytopalivo, tj. řezání, rozmělňování a briketování.Šťovík krmný (Rumex tianshanicus x Rumex patientia)Krmný šťovík je druh kulturní plodiny, vyšlechtěné v Rusku, křížením šťovíkuťanšanského a šťovíku zahradního. Šťovík krmný je vytrvalá plodina, obrůstá, na stanovištijej lze pěstovat až 18 let. Je to statná, vysoká rostlina, která od 2. roku po založení kulturydosahuje zpravidla kolem 2 m.Krmný šťovík byl vyšlechtěn původně pro účely pícninářské. Má velmi vysokoukrmivářskou hodnotu a to jak zelené hmoty, tak plodů. Velmi dobře se proto hodí do siláže.Šťovík lze sklízet na zeleno až 3 – 5x do roka a využívat jej pro krmení, ale i vefytoenergetice, neboť v tomto zeleném stavu je velmi vhodný jako surovina pro výrobubioplynu. Výnosy zelené hmoty se údajně pohybují od 180 až 250 t/ha. Zásadní význam profytoenergetické účely, k přímému spalování, má šťovík krmný. Pro přímé spalování lzešťovík sklízet jako celou nadzemní hmotu, včetně plodů. Pokud je účelné získat sklizeň plodů,lze šťovík vymlátit a plody využít ke spalování. Při sklizni celkové nadzemní hmoty dosahujekrmný šťovík při dozrání vysokých výnosů, od cca 15 až 25 t/ha suché hmoty. Suchounadzemní hmotu lze pro energetické účely slisovat do balíků, nebo rozřezat na štěpku. Sucháfytomasy šťovíku krmného má značný energetický obsah. Měřením spalného tepla bylystanoveny hodnoty kolem 17,5 – 18 MJ/kg suché hmoty.Krmný šťovík je tudíž i z hlediska energetického obsahu perspektivní rostlinou propřímé spalování k získané tepelné energie.26


Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.)Mužák je hvězdicovitá, žlutá kvetoucí vysoká rostlina dosahující často 1,8 až 2,5 mvýšky. Má statnou rozvětvující se lodyhu a vyznačuje se proto vysokou tvorbou nadzemníhmoty. U nás se pěstuje jako okrasná rostlina a to jen zřídka.Pro svůj robustní vzrůst se může mužák uplatnit jako rostlina energetická, neboťdosahuje poměrně vysokých výnosů, cca 12 – 15 t/ha suché hmoty.Mužák je rostlina víceletá, což je pro energetické účely výhodné.Bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus L.)Bělotrn je hvězdicovitá vytrvalá rostlina, která u nás roste v některých, zejménasušších lokalitách planě. Jen zřídka se pěstuje jako medonosná nebo okrasná rostlina. Proenergetické účely se jeví bělotrn vhodný pro svou vysokou pevnou lodyhu, snadno a dobřevysychavou. Má vysoký energetický obsah, neboť při stanovení spalného tepla byly zjištěnyvysoké hodnoty a to až 19,6 MJ/kg suché hmoty. Lze předpokládat výnos nadzemní suchéhmoty cca 14 – 16 t/ha.Boryt barvířský (Isatis tinctoria L.)Boryt patří mezi rostliny brukvovité. Dosahuje výšky cca 1,2 – 1,5m. Má poměrněstatnou, bohatě se větvící lodyhu, která má zpravidla hustě nasazené květenství jasně žlutýchkvětů a následně se vytvářejících plodů. Boryt se kdysi pěstoval pro získání přírodníhobarviva. Pro energetické účely byl vytipován jako jeden z vhodných druhů.Boryt lze v kultuře udržet jako víceletý. V pokusných podmínkách dosahuje výnoskolem10 t/ha. To lze pro cílené pěstování energetických rostlin považovat ze nízký výnos.Topolovka růžová (Alce rosea L.)Topolovka je slézovitá rostlina, pěstuje se jako ozdobná rostlina, ale i jako léčivárostlina. Topolovka je vysoká statná rostlina, která vydrží na stanovišti řadu let. Pro tyto jejívlastnosti byla topolovka vybrána k vyzkoušení pro účely fytoenergetiky, Dorůstá do výškyaž 2 m. Má delší vegetační dobu. Po zaschnutí rostliny a opadu listů je topolovka vhodnější kesklizni nadzemní hmoty, využitelné pro přímé spalování.Poskytuje výnosy cca od 13 až 16 t/ha suché hmoty, což je u vytrvalých rostlinpříznivý výsledek. Sklízí se běžnou zemědělskou mechanizací, hmota je rozřezaná silážnířezačkou. Takto vzniklou řezanku lze jako dřevní štěpku spalovat.Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis Anderss.), tzv. „slonní tráva“Miscanthus je vysoká mohutná tráva dosahující až 4 m výšky, připomínající rákos. Jevytrvalá. Údaje ze zahraničí uvádí velmi vysoké výnosy této plodiny a to kolem 20 t/ha(rekordně až 30t) suché nadzemní hmoty a že na stanovišti vydrží až 20 let. Pro tytovlastnosti je v západní Evropě doporučována k energetickému využití pro přímé spalování.V těchto státech je v podstatě jediným representantem energetických rostlin nedřevního typu,tedy bylinného charakteru. Pochází z jihovýchodní Asie, a proto se Miscanthu dobře dařízejména v teplejších oblastech. Miscanthu se dobře daří též v Německu, zvláště v Bavorsku.Při ověřování v ČR na pokusné plantáži v Chomutově se ale neosvědčil, většina rostlinvymrzla. Plantáž se nepodařilo založit.27


Později bylo pěstování Miscanthu ověřováno v dalších lokalitách. Zde byly výsledkypříznivější, zejména v teplejších oblastech u Prahy a Brna (s průměrným výnosem: Ruzyně –18,05 t/ha, Troubsko – 14,47 t/ha suché hmoty). V oblasti Vysočiny, (v Lukavci u Pacova)byl průměrný výnos Miscanthu jen 6,16 t/ha. Údaje z Německa uvádějí, že ve druhém roce povýsadbě poskytuje zpravidla cca 10 t/ha suché hmoty, ve třetím roce je již v plné plodnosti 20až 25 t/ha suché hmoty.Výsledky s pěstování této energetické rostliny nejsou ale v podmínkách ČRjednoznačné a nevíc se jedná o výsledky pouze z pokusných ploch (vymrzá při -15˚C).V provozních podmínkách zatím Miscanthus u nás nebyl ověřován. Náklady na založeníporostu jsou značné, což je překážkou širšího rozvoje pěstování Miscanthu v ČR.Planě rostoucí druhy rostlinExistuje potenciální možnost využívání různých dalších vytrvalých, též planěrostoucích rostlin, nebo i rostlin okrasných, např. vratič obecný, zlatobýl (celík) obrovský,diviznu velkokvětou, pelyněk černobýl aj.Ze skupiny planě rostoucích druhů použitelných ve fytoenergetice si zasloužilanejvětší pozornost křídlatka.Křídlatka (Reynoutria, Syn. Pleuropterus Turzc., Syn. Polygonum)Jedná se o expanzivní druh. Produkuje rekordní množství nadzemní hmoty s vysokýmenergetickým obsahem. Z těchto důvodů se jeví velmi výhodná pro fytoenergetické využití.Ale z hlediska její expanzity nelze její záměrné pěstování doporučit.V našich podmínkách se vyskytuje křídlatka sachalinská (Polygonum sachalinense),která nevykazuje tak silnou expanzitu jako ostatní druhy, např. křídlatka hrotolisá (P.cuspidatus), která je u nás nejrozšířenější. Výnosy jsou udávány až 30 t /ha.Pro energetické účely lze využívat existující spontánně zapojené porosty, které se unás v občasné době vyskytují na poměrně značných plochách. V těchto případech nelze protivyužívání křídlatky nic namítat, neboť touto „sklizní“ tj. odstraňováním narostlé nadzemnífytomasy, by se spontánní porosty mohly postupně zeslabovat, což by mohlo dokonce přispětke způsobu její likvidace.Trávy pro energetické využitíVyužití travních druhů pro fytoenergetiku je velmi vhodné, zejména u vytrvalých trav,nevyžadujících každoroční zakládání porostů. Pro energetické využití jsou vhodnější staršíporosty, s pevnějšími stébly. Naproti tomu mladé prosty vhodné ke zkrmování, s vyšší,obsahem živin, zvláště dusíku, jsou nežádoucí z hlediska vzniku emisí při spalování. Obecnělze proto k těmto účelům využívat traviny plně vyzrálé, vyschlé, kdy jsou živinyz nadzemních částí rostlin již většinou zataženy do kořenového systému.Výběru vhodných travních druhů pro energetické účely se začala věnovat všeobecnápozornost, jak v zahraničí tak i u nás. Například ve Švédsku se zaměřili na šlechtění travníchdruhů, specielně pro přímé spalování. Šlechtitelský cíl pro průmyslové, či energetické využitíje stanoven tak, aby měly větší podíl stébel oproti listům, s nízkým obsahem popele aněkterých prvků, jako je křemík, draslík a chlor. To je výhodné pro fytomasy určenouk přímému spalování.U nás se problematice energetických trav věnují na Výzkumné stanici travinářskév Zubří (oblast Beskyd), kde vybírají z existujících travních druhů takové, které jsouvysokovzrůstné, robustní a poskytují vysoké výnosy nadzemní suché hmoty. Pro energetické28


účely lze využívat i druhy trav, vyšlechtěné pro krmivářské potřeby, pokud jsou dostatečněvýnosné (kolem 10 t suché hmoty z 1 ha).Jedná se např. o následující druhy:Chrastice (Lesknice) rákosovitá (Phalaroides arundinacea (L.) Rauschert)Chrastice rákosovitá je přirozeně rozšířené po celé Evropě. Daří se jí dobře i u nás,zvláště na stanovištích s dostatečným zajištěním půdní vláhy. Je to vysoká vytrvalá tráva,dosahuje výšky až 2m. Poskytuje vysoké výnosy, je náročná na živiny, Lesknice vytvářídlouhé podzemní výběžky. Je přizpůsobivá vůči vnějším vlivům (sucho, jarní mrazíky).Sklizeň chrastice pro energetické účely se provádí v období, kdy jsou stébla conejsušší, což bývá koncem léta, po plném dozrání obilek. V té době jsou již také většinoutranslokovány živiny z nadzemních částí rostlin do kořenů, což je rovněž příznivé profytoenergetické využití. Sklizeň se provádí běžnou zemědělskou mechanizací. Sklízí se veformě balíků, obdobně jako ze slámy obilnin.Pro přímé spalování lze lisovat brikety, či pelety. Dosahuje zpravidla výnosu kolem 9– 10 t/ha suché hmoty. V příznivých podmínkách 13 – 15 t/ha suché hmoty. Využití chrastice– lesknice pro fytoenergetické účely se jeví jako velmi perspektivní.Kostřava rákosovitá (Festuce arundinacea (L) Schreb.)Je perspektivné travinou pro energetické účely. Je statná, dosahující výšky 1,2 až1,5m, s vysokým výnosovým potenciálem. Vyznačuje se spolehlivou vytrvalostí amrazuvzdorností, v našich podmínkách se jí dobře daří. Vytváří statné trsy a dlouhé podzemnívýběžky, což je vhodná vlastnost pro zajištění dlouhodobé vytrvalosti porostů. Kořenovýsystém je bohatý. Silně rozvinutý, dosahuje hloubky až 150 cm, což umožňuje dobrou sorpciživin i vláhy.Pro energetické účely se sklízí dostatečně vyschlá, slisuje se do balíků a lze jespalovat jako slámu obilní.ýnosy celkové nadzemní hmoty kostřavy rákosovité dosahují 8 – 14 t suché hmoty z 1ha.Psineček veliký – bílý (Agrostis gigantea Roth.)Je víceletá tráva ozimního charakteru, vytvářející krátké podzemní výběžky, Pro /čelyfytoenergetiky je perspektivní pro hrubší stéblo, středně vzrůstné, dosahující výšky cca 80 –100 cm. Jde o trávu vyskytující se v našich přírodních podmínkách-Celkové množství suché nadzemní hmoty se odhaduje na cca 7 – 8 t/ha.Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius (L.) Vesuv.ex J.et C.Presl)Je vysoká víceletá tráva, Má hrubší stéblo, dosahující cca 80 – 130cm. Jedná se oběžně se vyskytující travinu v našich podmínkách. Pro energetické využití se dá suchánadzemní část slisovat do hranatých balíků a lze ji použít pro spalování. Celková nadzemnísuchá hmota dosahuje výnosů kolem 7 – 9 t/ha.29


Sveřepy (Bromus)Sveřepy tvoří skupinu cca 150 druhů.Naše domácí druhy nejsou zpravidla krmivářskyhodnotné. Sveřep samužníkovitý (Bromus catharticus) je vytrvalou, intenzivně rostoucí,kvalitní trávou. Má vzpřímené trsy, dosahuje výšky 80 – 100 cm, s velkým výnosovýmpotenciálem. Tyto vlastnosti sveřepu samužníkovitého jej proto předurčují též pro úspěšnévyužívání k energetickým účelům. Suchou, slisovanou hmotu lze využít pro přímé spalovánív kotelnách na biomasu. Obecně lze využít i sveřep bezbranný (Bromu inermis) – celkovývýnos nadzemní suché hmoty se u uvedených druhů pohybuje od 10 do cca 15 t/ha.Rákos obecný (Phragmites australis (Cav) Trin.ex. Steud.)Je planě rostoucí vytrvalou bylinou, Její pevná stébla dosahují výšky 1 Až 4m. rosteběžně na březích vodních toků a na bažinatých stanovištích. V průměru dosahuje cca 10 – 15t/ha suché hmot (rekordní výnos byl až kolem 40 t/ha). Množství nadzemní hmoty se jeví jakoperspektivní pro energetické účely, ale bude nutné odzkoušet technologii pěstování i sklizně.Zbytková biomasa z agroekosystémůSlámaSláma je vedlejší produkt vznikající při sklizni dané plodiny. Rozeznáváme slámuobilnou: z pšenice, tritikale, žita, ječmene a ovsa a slámy kukuřičnou, řepkovou slámuluskovin a lněné stonky.Potřeba slámy pro stelivové účely se v posledních letech v ČR zmenšila vlivem sníženístavu skotu a přechodem části živočišné výroby na bezstelivové technologie. Pozvolna rostemnožství slámy využívané k energetickým a průmyslovým účelům. Sláma se používá jakopalivo, v menší míře jako izolační anebo stavební materiál. Bez ohledu na způsob využití jenutnou podmínkou, aby sklizená sláma splňovala potřebné kvalitativní parametry. Těch lzedosáhnout, vedle vhodného způsobu skladování, také včasným a vhodným způsobem sklizněa přepravy do místa skladování.Rozhodující formou sklízené slámy zůstanou na delší dobu obří balíky, které umožňujíjejich přímé spalování ve velkých výtopnách, ale po „rozebrání" i ve výtopnách menších nebove výrobnách briket či pelet.• Možnosti úpravy slámy pro spalovánía) Obří balíkyObří balíky se vytvářejí v hranaté nebo válcové formě. Válcové mají hmotnostpřibližně 350 kg, objemovou hmotnost 60 - 90 kg/m 3 . Hranaté balíky mohou vážit i až 600 kga mají objemovou hmotnost až 160 kg/m 3 . Jedině ty je ekonomické převážet i na většívzdálenosti;b) Peletování a briketováníPeletováním a briketováním se sláma tvaruje do stavu, který je podobný jinýmpevným palivům, polínkům, uhlí. koksu. Topeniště potom mohou být více podobnéstandardním topeništím. Podle zahraničních údajů však samotné slaměné brikety nejsou přílišvhodné pro spalování v malých topeništích (domácnosti, ústřední vytápění v domcích), neboťodhořování je nepravidelné, zpočátku zahoří velmi rychle, přičemž se nedá vyhnout vznikukouře. Postupně se briketa pokrývá popílkem a hoření se zpomaluje. Toho se doporučujevyužít při zakládání zásoby paliva v topeništi na noc.Za perspektivní pro spalování stébelnin lze považovat:30


tepláren. Pro spalování je použitelné dřevo suché, s obsahem vlhkosti do cca 25 %,jehož výhřevnost se pohybuje kolem 13–16 GJ/t.• Sláma obilovin a olejnin se spaluje ve velkých topeništích výtopen a tepláren, kam jedopravována ve formě balíků, které jsou zpravidla před podáváním do topeništěmechanicky rozdružovány. Výtopna na slámu musí mít velkoobjemové kryté skladištěna palivo.• Odpadové dřevo se využívá ve formě hoblin, pilin, štěpky, dřevěných briket nebo vesvětě i u nás stále více populárních pelet. Tato paliva najdou uplatnění jak v malých,tak i ve velkých topeništích. Dřevěné pelety se za vysokého tlaku lisují z pilin bezpřísady pojidel. Mívají délku 1 až 3 cm a průměr 0,5 až 2 cm a svým jednotnýmrozměrem usnadňují rovnoměrné a účinné spalování. Jejich výhodou je možnostautomatické dodávky do spalovací komory a z toho plynoucí bezobslužný provozzdroje tepla.• Biomasa z plantáží energetických rostlin (např. speciální odrůdy topolů, konopí,šťovík) může být určena buď pro spalování ve formě štěpky, briket či pelet, provýrobu kapalných biopaliv, nebo pro výrobu bioplynu. Prozatím jsou energetickérostliny (kromě řepky olejné pro výroby bionafty) pěstovány víceméně pokusně. Jejichdalšímu rozšíření v budoucnu by mohla přispět vhodně volená dotační politika –náhrada dotace na údržbu zemědělské krajiny dotací na zakládání a údržbu plantážíenergetických rostlin a samozřejmě i podpora rozvoje trhu s biomasou.Využití kapalných biopalivKapalná biopaliva jsou získávána druhotně zpracováním pěstovaných energetickýchrostlin a používají se jako palivo pro spalovací motory automobilů a traktorů (bionafta,etanol), aditivum do kapalných paliv (etanol) či pro výrobu biologicky odbouratelnýchmazadel. naftou.Bionafta – neboli metylester rostlinných olejů vzniká chemickou úpravou (esterifikací), přikteré vzniká hořlavé palivo o podobných vlastnostech a výhřevnosti, jako má běžná motorovánafta. Chemickou podstatou esterifikace rostlinného oleje je záměna glycerinu za metanol vmolekule mastné kyseliny. Základní surovinou pro výrobu bionafty je dnes v ČR řepka olejná,bionaftu lze vyrábět i ze lněného či slunečnicového oleje nebo i z použitých rostlinných olejů(např. z restaurací, zařízení hromadného stravování či potravinářského průmyslu). Výhodoubionafty je její rychlá biologická odbouratelnost, samomazací schopnost. V distribuční sítičerpacích stanic dnes najdeme pod pojmem „bionafta“ tzv. směsnou bionaftu 2. generace,která je směsí 30 % bionafty a 70 % ropné nafty. Směsná bionafta má výhodu v lepšímspalování v sériových dieselových motorech oproti čisté bionaftě a díky dotacím vlády navýrobu bionafty a nižší spotřební dani je také levnější ve srovnání s klasickou motorovounaftou.Methylestery mastných kyselin řepkového oleje MEŘO (ČSN EN 14214 – 2008)Výrobní kapacity MEŘO v ČR představovaly kapacitu 312 400 t. Od 1.7.2009 zahájilaprovoz společnost PREOL, a.s. Lovosice s kapacitou 100 000 t. V Ústeckém kraji je dálevykazován závod Ústí n.L. (SETUZA) s kapacitou 100 000 t. Z bilance výroby MEŘO aSMN 30 vyplývá, že se v roce 2007 vyrobilo 81 806 t, v roce 2008 75 173 t. Výroba SMN 30:v roce 2008 se vyrobilo 19 428 tis. l. Dále byl sledován podíl řepky olejné zpracované naMEŘO. Sklizňová plocha řepky představuje více jak 350 000 ha v ČR. Její produkce1 048 943 t. orientační výroba MEŘO činila 86 520 t. Podíl řepky zpracované na MEŘOz celkové produkce je 23,5 %.32


Bioethanol (ČSN EN 15376 – 2008)Bioethanolové lihovary v ČR mají celkovou roční kapacitu 2 700 000 hl. Základnípoužitou surovinou byly obiloviny a kukuřice (63%), další cukrová řepa (37%). Celkem bylopoužito 213 200 t surovin. V zájmové oblasti je umístěn PLP a.s. (lihovar Trmice). Zákonnápovinnost je zajistit aby v pohonných hmotách (motorových benzínech bylo i minimálnímnožství bioethanolu ve výši 2%. V roce 2008 bylo vyrobeno cca. 60 000 t bioethanolu.Jehož část se vyváží (31 908 t) a dovoz činil 20 404 t.Orientační množství obilovin a cukrové řepy zpracované na produkci palivovéhobioethanolu v roce 2008 je: obiloviny = 198 396 t (což odpovídá 39,5 tis. ha) a 724 907 tcukrové řepy (což odpovídá 14,5 tis. ha).Etanol (kvasný líh či alkohol) – se vyrábí alkoholovým kvašením a následnou destilací a jemožno jej získat z rostlinných i živočišných surovin s obsahem cukrů a škrobů – cukrovéřepy, obilí, brambor ale např. i syrovátky. Etanol je možno využít přímo jako hodnotné palivopro upravené spalovací motory nebo jako alternativní palivo pro stacionární zařízení,používaná k výrobě tepla. Po chemické úpravě etanolu na sloučeninu ETBE(ethylterc.butylether) může být i aditivem do běžných motorových paliv – platné předpisy vČR umožňuje příměs 15 % ETBE do benzinových směsí. Pro zajímavost lze uvést, žejednodušší metanol (dřevní líh) se používá jako palivo pro závodní vozy. Na rozdíl od etanoluje však vysoce toxický.Legislativa EU i ČR podporuje produkci čistých rostlinných olejů, čistýchmethylesterů mastných kyselin, vysokoprocentní lihové směsi E85 a E95, směsné motorovénafty SMN30 a bioplynu.Využití bioplynuPlynné biopalivo – bioplyn, je druhotným palivem, vyrobeným z odpadní biomasy.Bioplyn vzniká při rozkladu organických látek bez přístupu kyslíku v uzavřených nádržích –reaktorech. Tento proces, (metanové kvašení) probíhá díky tzv. anaerobním bakteriím(pracujícím bez přístupu kyslíku) a jeho výsledkem je rozštěpení organické hmoty naanorganické látky a plyn s vysokým obsahem metanu. Zbytky vyhnívacího procesu jsou velmihodnotným hnojivem nebo kompostem. Bioplyn je směsí plynů tvořenou z 50–80 %hořlavým metanem, z 20–40 % oxidem uhličitým a 1–3 % připadá na další plyny, jako jsoudusík, sirovodík nebo vzácné plyny. Výhřevnost bioplynu je závislá na obsahu metanu – při67 % obsahu metanu je cca 24 MJ/m 3 . Jako surovinu pro výrobu bioplynu lze použít odpadyživočišné i rostlinné výroby – v největší míře se využívá kejda (tekuté a pevné výkalyhospodářských zvířat promísené s vodou), případně i slamnatý hnůj, kal z ČOV, zelenérostliny, organický odpad a další.Bioplyn se využívá jako technologické palivo v provozovnách, souvisejících s jehovýrobou (např. v čistírnách odpadních vod pro vyhřívání vyhnívacích nádrží), pro výrobutepla v plynových kotlích a také jako palivo pro stacionární motory kogeneračních jednotek,vyrábějících teplo a elektrickou energii. V některých případech je nutné předčištění (odsíření)bioplynu před jeho spalováním, aby byly sníženy emise oxidů síry do ovzduší. Oprotispalitelné biomase jsou výroba a využití bioplynu obtížnější – pro vysoké investiční náklady atím i vysokou cenu vyrobené energie. Pro využití bioplynu je potřeba pečlivě vybrat vhodnoulokalitu s vysokou a celoročně stálou poptávkou po teple a pokud možno i po elektřiněz kogenerační jednotky.33


5.4 Potenciál energetického využití biomasyEnergetický potenciál biomasy pěstované biomasy v ČR je dán součtem výnosovýchkategorií pro běžně pěstované i pro energetické plodiny při zohlednění využití zemědělsképůdy pro produkci potravin a technických plodin. Potenciál uvažuje produkci biomasy propřímé energetické využití i pro výrobu biopaliv. V současné době je vykazováno jako neosetápůda a úhor cca. 30 000 ha (ČSÚ, 2009). V dalším období lze v návaznosti na snižovánípotravinářské produkce případně využít dalších cca. 60 až 100 tis.ha výměry zemědělsképůdy v ČR, pro další energetické využití. Obecný přehled o potenciálech energetickéhovyužití je uveden v kapitole 6.Hlavní předpoklady a omezení rozvoje:+ návaznost na tradiční zemědělskou výrobu+ zvýšení ekonomické soběstačnosti a zaměstnanosti v regionech+ velké množství relativně dostupných technologií+ zefektivnění nakládání s odpady+ údržba krajiny, zadržení vody v krajině– relativně náročná logistika (sběr, doprava, úprava, skladování, zpracování)– lokálně neudržitelné využívání biomasy(MŽP, 2009b)Obr. 3: Potenciál využití biomasy (MŽP, 2009b)Potenciál využití bioplynu vychází z přehledu dostupného materiálu pro anaerobnídigesci.Výroba a využití bioplynu pomáhá výrazně v oblasti nakládání s odpady a významněomezuje emise skleníkových plynů. Využívají se zejména živočišné a rostlinné odpady vzemědělství, v potravinářském a zpracovatelském průmyslu a biologicky rozložitelnékomunální i průmyslové odpady (MŽP, 2009b).Obr. 4: Potenciál využití bioplynu (MŽP, 2009b)Potenciál lesní biomasy zahrnuje energeticky využitelné zbytky z dřevozpracujícíhoprůmyslu, prořezávky, probírky, zbytky po těžbě v lese a palivové dřevo. Při zvýšené úrovni34


těžby, tj. ze současných 14 mil.m 3 na dlouhodobě udržitelných cca 16 mil.m 3 je možné počítats příslušným navýšením potenciálu.Hlavní předpoklady a omezení rozvoje:– vyřešení logistiky získání lesní biomasy+ navázání na kvalitní lesní hospodářství v ČR– lokální dostupnost zdroje, dopravní nároky (MŽP, 2009b)Obr. 5: Potenciál lesní biomasy5.5 Biomasa jako zdroj surovin pro průmyslové zpracováníPolysacharidy (Škroby)V současném období je pouze malá část produkce určena pro trh. Z globálníhopohledu jsou významné následující plodiny: brambory, kukuřice, pšenice a rýže. Perspektivanepotravinářského využití předpokládá cílené zaměření se na šlechtění škrobárenskýchbrambor, jejich produkci a zlepšení kvality škrobu. U pšenice je rovněž perspektiva jejíhovyužití jako technické plodiny. V nepotravinářském sektoru lze s použitím přípravkůvyrobených ze škrobů uvažovat v následujících oborech: výroba papíru, lepenky, textilu adalší technické použití, sádrokarton a desky z minerálních vláken, lepidlo apod.ŠkrobŠkrob je zásobní polysacharid, vytvářený fotosyntézou v rostlinách, v nichž sevyskytuje jako tvarově charakteristická zrnka. Představuje zásobu energie, takže se ukládázejména v semenech, hlízách a oddencích. Škrob netvoří jednotnou látku. Je složen z 15-25 %amylózy a 75-85 % amylopektinu a malého množství esterově vázané kyselinytrihydrogenfosforečné a lipidů. (Součková, Moudrý, 2006)Škrob se vyskytuje u většiny rostlin, ale jen z malého počtu rostlin se dá škrobprakticky získat. Vyskytuje se v podobě zrn různé velikosti a struktury, která jecharakteristická pro jednotlivé rostliny. Zrna se vyskytují vždy volná, což umožňuje jejichpoměrné snadné získávání. V České republice se získává škrob převážně z brambor a pšenice.Ve světě je to škrob kukuřičný, maniokový, ječný a další druhy.Objem produkce škrobu v České republiceV České republice se tradičně vyrábí škrob bramborový (cca 70 %) a škrob pšeničný(cca 30 %) o celkovém objemu 40 - 50 tis. t za rok. Ostatní škroby se u nás nevyrábějí, aleprobíhá šlechtění amylózního hrachu jako perspektivní plodiny pro získávání škrobu.V ČR jsou v současnosti čtyři společnosti celkem s pěti závody, které zpracovávajíškrob. Největší společností, jejíž celoroční výrobní kapacita je 30 tis. t nativníhobramborového škrobu, je Lyckeby amylex, a. s. Horažďovice. Tomu odpovídá i nejvyššípřidělená kvóta 17 887 t škrobu, což představuje 53,1% podíl na celkové národní kvótěškrobu ČR. Druhý největší závod Škrobárny Pelhřimov, a. s. se závody v Pelhřimově aChýnově mají asi poloviční výrobní kapacitu než má Lyckeby. Dalšími společnostmi jsouAmylex Radešínská Svratka s. r. o. Hodíškov a Naturamyl, a. s. Hamry (viz tabulka 5.).35


Přírodní škrobpapír a lepenkavýroba textilulepidlastavební průmyslostatníModifikovaný škrobchemikáliefarmakadoplňky výživydalší výrobky ze škrobuTab. 5: Nepotravinářské využití škrobu obalový papír a lepenka tekutý škrob ke škrobení prádla avivážní prostředky s obsahem škrobu koncentrované prostředky sloužící jako základ pro výrobu aviváží lepidla vazná látka pro lepidla škrobová lepidla pro papírenský a polygrafický průmysl sádrokartonové desky omítky zubní pasty, pudry, suché šampony tablety folie, plastické hmoty pomocné látky ve slévárenství pomocné látky při těžbě ropy pomocné látky ve sklářství pomocné látky při výrobě keramiky plasty polyuretany polyethery polyfenolické pryskyřice změkčovadla organické kyseliny tenzidy emulgátory vitamín C antibiotika (např. penicilin) sorbit maltodextriny pro výrobu tekuté výživy maltodextriny pro sportovní nápoje maltodextriny pro sportovní výživu výživové doplňky (acetylovaný škrob E 1420) škrob jako součást flokulantu při čištění vod minerálně vláknité desky pryžové výrobky obaly malířský klíh rozpustný škrob dextriny nosiče účinných látekMonosacharidy a oligosacharidyZ hlediska průmyslového a energetického využití je nutno uvést především glukózu afruktózu. Z oligosacharidů má význam jako surovina především inzulín. Sladidla poskytujíz rostlinných druhů řepa cukrová cca 40% světové produkce a zbývající část tvoří cukrovátřtina.Rostlinné olejeK produkci rostlinných olejů je vhodný relativně velký počet rostlinných druhů. Mezidruhy připadající v úvahu patří zejména řepka olejná, len olejný, slunečnice, hořčice a sója.Dále se můžeme setkat i se světlicí barvířskou (saflorem), mákem, lničkou, ricinem, katránem(krambe), lesknicí apod. V ČR získává na významu zejména řepka, v současnosti je pěstovánana ploše 356,9 tis. ha s výnosem 2,94 t/ha (2008). Další pěstovaná olejnina je mák setý36


s výměrou 69,7 tis. ha (výnos 0,7 t/ha). Na dalším místě s rozlohou 24,4 tis. ha je pěstovánaslunečnice s výnosem 2,49 t/ha a hořčice na semeno s osevní plochou 26,2 tis. ha. Sklizeňolejnin v roce 2008 vzrostla. Zvýšila se o 48,7 tis. t.Možnosti nepotravinářské využití olejninRostlinné oleje mají různou strukturu a stavbu molekuly. Dlouhé nepřerušovanémolekuly mastných kyselin nabízejí svou délkou a substituenty velký počet možnýchchemických přeměn a mohou sloužit jako suroviny pro velký počet výrobků. Průmyslovévyužití rostlinných olejů dává v současné době široký prostor pro výrobu mnoha produktů(glycerolu, vyšších mastných kyselin, jejich solí, esterů atp.), které se používají k výroběplastických hmot, laků detergentů umělých vláken, mazacích prostředků, aditiv atp.Nepotravinářsky nejvíce využívanou plodinou je řepka olejka na výrobu bionafty.Druh olejehořčičnýlněnýmakovýřepkovýslunečnicovýsojovýsvětlicovýkonopnýkatránovýlničkovýVyužitímýdla, léčiva, textilní průmysllaky, barvy, fermeže, linolea, tiskařské barvy, změkčovadla, PVC stabilizátoryvysoce jakostní barvy, fermeže, farmaceutický průmyslMEŘO, mazadla, tenzidy, barvy, laky, PE aditivabarvy, laky (málo významné)laky, barvy, mýdla, mazadla, změkčovadla, stabilizátory PVC, fermežerychleschnoucí technické oleje, laky, barvy, pryskyřicefarmaceutický průmyslmazadla, oleochemiepři výrobě barev, laků, fermežílalemaciový při výrobě fermeží a lakůTab. 6: Nepotravinářské využití olejeOlejeOleje spolu s dalšími látkami patří do skupiny přírodních sloučenin nazývaných lipidy.Jedná se o deriváty mastných kyselin (MK), zejména o jejich estery. Člení se na jednoduchélipidy tvořené tuky - estery glycerolu a vyšších mastných kyselin (VMK), které mají řetězces více než 10 atomy uhlíku. Z praktického hlediska se člení na tuhé, vesměs živočišné tuky akapalné, vesměs rostlinné oleje a vosky (estery VMK a vyšších jednosytných alkoholu) asložené lipidy, které obsahují kromě VMK a alkoholů ještě další složky. Mezi ně se řadífosfolipidy, sulfáty lipidů a sulfolipidy a lipamidy.Pěstované olejninyNa světě existuje velký počet rostlinných druhů, které produkují rostlinné oleje. Tytodruhy se odlišují různou produkcí oleje, mají rozdílné převažující mastné kyseliny i odlišnouvhodnost pěstování v různých půdně-klimatických podmínkách. V České republice se jakohlavní olejniny pěstují řepka, slunečnice, len, hořčice, mák a sója. K netradičním olejninám,které se dají pěstovat v našich podmínkách patří například světlice barvířská, lnička setá,koriandr setý apod.Biologicky odbouratelné olejeBiologická odbouratelnost průmyslově využívaných rostlinných olejů je dána jejichchemickou stavbou. Rostlinné oleje jako estery nenasycených mastných kyselin (oleová,linolová, linoleová, palmitová, stearová) mají lineárně uspořádané uhlíky v molekule apříslušné bakterie tyto látky snadno rozkládají až na oxid uhličitý a vodu. Biologická37


odbouratelnost rostlinných olejuje do 21 dnů stoprocentní. V případě minerálních olejů,jakmile bakterie narazí na aromatický uhlík, proces rozkladu se velmi zpomalí až zastaví.Nejrozšířenější jsou oleje řepkové s minimální aditivací. Pro zlepšení některých technickýchvlastností a k prodloužení životnosti olejů jsou použita aditiva, která mohou odbouratelnostsnížit, ale ta zpravidla neklesne pod 90%.Rostlinná vláknaV podmínkách České republiky je pro získávání rostlinného vlákna vhodný předevšímlen přadný a konopí. Produkční plocha lnu přadného významně klesá, z 5,5 tis. ha (2004) na0,18 tis. ha (2008). K poklesu dochází rovněž i u pěstování konopí setého, které má uplatněnípro textilní užití i jako energetický zdroj.Další produktyDo této kategorie patří rostliny poskytující rostlinná barviva. Uplatnění rostlinnýchbarviv bylo rozšířeno do 19. stol. s objevem syntetických barviv jejich produkce ustala.Určitou perspektivu mají rostliny saflor (barvivo carthamin), borit (indigo), sléz a šafrán.6 STAV A POTENCIÁL VYUŽITÍ OZE6.1 Obecné členěníV rámci hodnocení využitelnosti OZE v určité lokalitě či území je obvyklevyhodnocen potenciál pro jejich další využití. Potenciály obnovitelných zdrojů energie jsounásledující:• Technický potenciál je určen přítomností zdroje a technickými podmínkami jehopřeměny na využitelnou energii. Stanovení tohoto potenciálu nemá praktický význama bývá obvykle mezistupněm pro stanovení využitelného potenciálu.• Využitelný potenciál je technický potenciál zdroje, který je možno využít vsoučasnosti dostupnými technickými prostředky a je limitován pouzeadministrativními, legislativními, ekologickými nebo jinými omezeními. Tatoomezení jsou obvykle jasně definována.• Dostupný potenciál se v některých případech rovná využitelnému potenciálu. Většinouje však limitován dalšími faktory např. využíváním zdroje pro jiné než energetickéúčely (omezení možností pěstování energetických plodin na zemědělské půdě, která jevyužívána pro potravinářskou produkci apod.). Udává obvykle maximální možnouhranici využití daného zdroje za současných podmínek. U tohoto potenciálu nejsouposuzována ekonomická omezení.• Ekonomický potenciál je ta část dostupného potenciálu, kterou je možno zasoučasných podmínek ovlivňujících ekonomické parametry zařízení pro využíváníOZE (ekonomické, fiskální a legislativní podmínky, energetická politika státu,investiční a provozní náklady, dostupnost kapitálu, úrokové sazby apod.) ekonomickyvyužít. Ekonomický potenciál není definován jako fixní hodnota (závisí naekonomických a dalších faktorech a na zvolených kritériích) (Příručka OZE, 2006).38


6.2 Energie vodních toků a jejich potenciálVodní elektrárny se na celkovém instalovaném výkonu v České republice podílejízhruba 17 % a na výrobě elektřiny necelými 4 %. Technicky využitelný potenciál našich tokůje cca 3 380 GWh/rok. Z toho v malých vodních elektrárnách (MVE) je využitelné cca 1 570GWh/rok. Dnes využitý potenciál v MVE činí zhruba 30 %, tj. cca 500 GWh/rok.Získávání elektrické energie pomocí síly vodních toků má u nás bohatou tradici. Předdruhou světovou válkou na území dnešní ČR byla vodní energie využívána ve více než 10tisících lokalit, kde byly v provozu elektrárny s výkonem od několika kW do 10 MW a vodnístroje na konání mechanické práce (mlýny, průmysl). Po roce 1948, kdy byla naprostoeliminována soukromá iniciativa v této oblasti, většina malých vodních elektráren zanikla.Teprve po roce1990 bylo umožněno bez omezení vstoupit soukromým subjektům do oblastivýroby elektřiny, část malých vodních elektráren energetických organizací bylazprivatizována a došlo k budování a obnově řady MVE. V současné době je jich v Českérepublice v provozu cca 1 400 (v roce 1930 to bylo 10 514). Přibližně dvě třetiny z nich majívýkon do 100 kW.Malé vodní elektrárny zaznamenaly v posledních letech dramatický rozvoj. Vzhledemk tomu, že v řadě „lukrativních“ lokalit již byly malé vodní elektrárny realizovány, dosudnevyužité lokality mohou být z pohledu výše investičních nákladů méně výhodné (PříručkaOZE, 2006).Potenciál vodní energiePotenciál je vyčíslen v předpokládaném instalovaném výkonu, počtu instalací aprůměrné roční výrobě energie. Doposud nevyužité lokality jsou ekonomicky méně výhodné,často je možnost jejich využití omezena jinými zájmy či ochranou.Celkový potenciál dodatečné roční výroby v letech 2005 – 2050 je cca 450 GWh.Obr. 6: Potenciál vodní energie (MŽP, 2009b)6.3 Větrná energie a její potenciálEnergie větru je, podobně jako energie vody, využívána člověkem již odedávna. VČechách, na Moravě a ve Slezsku se využívala větrná energie již od středověku, nejvíce pak v18. a 19. století. Svědčí o tom nejméně 260 známých lokalit, kde dříve stávaly větrné mlýny.Větrné elektrárny začaly v ČR vznikat po roce 1990. Na sedmnácti lokalitách bylo poroce 1990 postaveno nejméně 26 větrných elektráren s výkonem nad 50 kW. Po roce 1995však nastává stagnace, některé elektrárny byly demontovány a řada z nich byla trvale nebodočasně odstavena. Důvody k odstavení tak vysokého počtu větrných elektráren jsou zejménamajetkoprávní (nedořešené majetkové záležitosti, smlouvy s rozvodnými podniky, získání39


autorizace podle energetického zákona) a pocházejí také z nesprávného odhadu větrnéhopotenciálu. V řadě případů nebyl projekt podložen dostatečným měřením větrných podmínek,studií proveditelnosti a finanční a rizikovou analýzou. Dalšími důvody byly technické aprovozní problémy, zejména u větrných elektráren tuzemské výroby, kde se jednalo většinouo prototypy, které za sebou neměly dostatečný vývoj. Jedním ze závažných důvodů stagnacevětrné energetiky byly až do konce roku 2001 také nízké výkupní ceny elektrické energie,které neumožňovaly realizovat ekonomicky návratné projekty, a to i v případech, kdy byly kdispozici státní podpory ze SFŽP a ČEA.Oživení nastalo až po roce 2003, kdy byla realizována první moderní větrná farma odvou jednotkách po 600 kW v Jindřichovicích pod Smrkem (tehdy ještě s výraznou podporouze strany SFŽP), a zejména po roce 2005, kdy byl přijat zákon o podpoře OZE 180/2005 Sb.,kterým byly nastaveny stabilnější podmínky pro investice do využívání energie větru(Příručka OZE, 2006).Přestože naše republika nemá tak výhodné podmínky pro využití větrné energie jakopřímořské státy (např. Dánsko, Velká Británie, Nizozemsko), existuje i u nás vevnitrozemských podmínkách řada vhodných lokalit, kde lze instalovat větrné elektrárny, a to ivelkých výkonů. Přírodní podmínky (za hranici využitelnosti se pro velké větrné elektrárnypovažuje průměrná roční rychlost větru 5m/s ve výšce 10m nad terénem) dovolují vybudovatmimo chráněné oblasti cca 900–1500 větrných elektráren (Příručka OZE, 2006).Podle informací Energetického regulačního úřadu bylo koncem roku 2007 v ČRinstalováno 113,8 MW elektrického výkonu ve větrných elektrárnách. Hrubá výrobaelektrické energie z těchto větrných elektráren činila v roce 2007 celkem 125,1 GWh (v rocepředchozím to bylo 49,4 GWh).Prudký rozvoj výstavby větrných elektráren, který je markantní právě v současnédobě, je důsledkem přijetí zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE, dostupnou zahraničnítechnologií i relativně "jednoduchou a rychlou" výstavbou oproti konvenčním zdrojům.Větrné elektrárny jsou stavěny, resp. projektovány prakticky na území celé ČR. Současně jsouvšak zaznamenány četné protesty obyvatel v dotčených lokalitách, které v některýchpřípadech vyústily v zamítavé stanovisko místního referenda. V odlehlých horských oblastechKrušných hor také masivní výstavba větrných parků při kumulaci několika sousedníchprojektů zcela jednoznačně mění ráz krajiny (Soveko, 2009).Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v roce 2008 přesáhl 112 MW[Wikipedia, 2009].Obr. 7: Větrná mapa ČR - průměrná rychlost větru m/s40


Potenciál větrné energieTechnický potenciál vychází z klimatologického modelu. Naplňování dostupnéhopotenciálu je však stále významně omezeno, mimo jiné nedůvěrou v tuto technologii, vdlouhém období jej lze odhadovat na úrovni zhruba 1/4 technického potenciálu.Potenciál větrné energie by neměl být opomíjen jak z hlediska diverzifikace zdrojů(budoucí využití v tzv. vodíkové energetice), tak i z výchovných a osvětových důvodů.Hlavní předpoklady a omezení rozvoje:– roční využití v podmínkách ČR v rozmezí 1000 - 2000 h+ dostupné a výkonné technologie i pro vnitrozemské podmínky– omezení výstavby přístupností lokalit, připojením k síti, v chráněných územích+ relativně snadná demontovatelnost či náhrada výkonnější technologií (MŽP, 2009b)Obr. 8: Potenciál větrné energie (MŽP, 2009b)6.4 Sluneční energie a její potenciálRoční příkon sluneční energie na horizontální plochu se v podmínkách ČR pohybujeod 1 000 do 1 250 kWh/m2 za rok, z toho v období od dubna do října cca 75 % a od října dodubna cca 25 % energie.Podle údajů Solární ligy je v ČR v současné době (rok 2006) instalováno cca 60–80000 m 2 funkčních solárních termických systémů a cca 300 kW fotovoltaických systémů.Průměrný počet hodin solárního svitu (bez oblačnosti) se v ČR pohybuje kolem 1 460h/rok (od 1400 do 1700 hodin za rok).Obr. 9: Roční úhrn globálního slunečního záření v ČR [W/m 2 ]Potenciál výroby elektrické energie ze SlunceTechnický potenciál výroby elektrické energie z energie slunečního záření bylstanoven za těchto předpokladů:• budou využité pouze vhodné zastavěné plochy41


• je počítáno se stávající účinností technologií• je počítáno s plochou pro potřeby termosolárních systémůVýroba elektrické energie ze Slunce bude pravděpodobně s ohledem na očekávanézvýšení účinnosti technologií podstatně vyšší. To však zároveň předpokládá rozšířenídostupných technologií pro skladování vyrobené energie, pravděpodobně zejména technologiízaložených na výrobě, skladování a využití vodíku.Hlavní předpoklady a omezení rozvoje:+ významný architektonický prvek– plné roční využití v podmínkách ČR cca 1000 h+ snadná montáž (i náhrada účinnější technologií)+ dlouhá životnost (> 20 let)– náklady výroby výrazně překračují náklady u ostatních technologií OZE(MŽP, 2009b)Obr. 10: Potenciál výroby elektrické energie ze Slunce (MŽP, 2009b)Potenciál výroby tepelné energie ze SluncePotenciál využití tepelné sluneční energie je daný poptávkou po nízkopotenciálovémteple. Technické možnosti umístění technologie (solárních kolektorů) jsou dány dostupnostívhodně orientovaných ploch. Jejich připojení ke stávajícím i novým topným soustavám jesnadno proveditelné.Hlavní předpoklady a omezení rozvoje+ celoroční použití (roční výroba cca 500 kWh/m 2 )+ dostupné a prověřené řešení (snadná instalace)– celkové náklady výroby jsou prozatím vyšší+ dlouhá životnost (> 20 let)+ provozní náklady jsou velmi nízké (Farma Letní Stráň, 2007)Obr. 11: Potenciál využití tepelné sluneční energie (Farma Letní Stráň, 2007)6.5 Geotermální energie a její potenciálPrincip geotermální teplárny je velmi primitivní. Udělají se dva vrty do země, jdoucínejlépe přes dva kilometry hloubky. Do jednoho se následně vhání studená voda a z druhéhose čerpá již ohřátá na 70 - 80° Celsia. Studená voda pak v uzavřeném oběhu opět míří dohlubin země, aby se ohřála na požadovanou teplotu. Voda může sloužit nejen pro vytápěníbytů, ale jako užitková (Biom, 2009).42


Česká republika nemá příliš vhodnou situaci pro využívání významných zdrojůgeotermální energie. Na našem území se prakticky nenacházejí tzv. vysokopotenciálnígeotermální zdroje, umožňující využití geotermálního tepla přímo pro výrobu elektrickéenergie, jako je tomu například na Islandu a v Itálii.V ČR je ale možné využívat tzv. nízkopotenciální teplo prostředí v systémech, kterévyužívají tepelná čerpadla, pomocí kterých je převáděno nízkopotenciální teplo na vyššíteplotu. Produkované teplo může být využito pro vytápění budov nebo na ohřev teplé vody,popřípadě i pro jiné účely (ohřev vody v bazénech, vzduchotechnické ohříváky, skleníkyapod.).Za pomoci již zmíněných tepelných čerpadel lze využívat „suchého“ zemského teplaz vrtů, teplo povrchových vrstev půdy, podzemních i povrchových vod či venkovníhovzduchu, ale i odpadní teplo z průmyslových technologií (to už se ale jedná o zdroj energiedruhotný).Území ČR lze rozdělit na základě údajů o horninovém prostředí, hloubkáchpodzemních vod a dalších informací do čtyř kategorií podle využití geotermální energies využitím tepla spodních vod. Jednotlivé kategorie jsou popsány takto:• zcela nevhodné: plochy zcela nevhodné pro využití geotermální energie (např.povrchové lomy a velkoplošné výsypky)• méně vhodné: území vhodná především pro individuální využití geotermální energie(např. vrty do hloubky 100-150 m)• vhodné: území vhodná pro individuální i plošně nebo energeticky náročné objekty,případně i větší aglomerace (např. zvodně vhodně uložené v různých hloubkách podpovrchem)• velmi vhodné: území velmi vhodná pro využití geotermální energie mělkými vrty ovětší vydatnosti v kvartérních údolních sedimentech, tedy ekonomicky velmi výhodné(Příručka OZE, 2006)Obr. 12: Potenciál území pro využití geotermální energie s využitím tepla spodních vodPotenciál geotermální energieGeotermální energie je energií hlubinného zemského tepla, které lze v některýchgeologických profilech energeticky využívat, v současnosti obvykle v hloubkách do 3 km. Vtéto kategorii je započten i potenciál mělkého horninového prostředí využitelný pomocítepelných čerpadel (obnovitelná složka energie činí v tomto případě cca 60-70%).Hlavní předpoklady a omezení rozvoje:43


+ stabilní a dlouhodobý zdroj energie+ možnost využití tuzemských zkušeností,– lokálně omezený zdroj energie– náklady výroby výrazně překračují náklady u ostatních technologií OZE starýchdůlních děl a vrtných souprav (MŽP, 2009b)Obr. 13: Technický a dostupný potenciál využití geotermální energie (v instalovaném výkonu) (MŽP,2009b)6.6 Ekonomické hodnocení využití OZEVyužitelnost OZE v praxi ovlivňuje celá řada faktorů, z nichž nejvýznamnějšími jsoufaktory ekonomické. Cena energie vyrobené v zařízení pro využití OZE musí být v zásadě conejnižší, aby mohla konkurovat ostatním energetickým zdrojům. Přímý vliv na její výši majízejména:• nízké investiční náklady: výrazně ovlivní cenu energie z OZE, návratnost nákladů.• nízké provozní náklady: ovlivňují cenu vyrobené energie• množství vyrobené energie: čím více energie zařízení vyrobí, tím je příznivější jejícena a o to rychleji se vrátí investice• doba provozu zařízení: efektivnost využití investovaných prostředků• způsob financování: úvěr, finanční přínos, efektivita využití financí7 OBCE A OZEVšeobecné výhody a nevýhody OZEObnovitelné zdroje energie, mohou přispět ke zpomalení vyčerpávání neobnovitelnýchpřírodních zdrojů. Při využívání OZE se neprodukují škodlivé emise (oxidy síry a dusíku) a jenižsí produkce oxidu uhličitého. OZE jsou využívány decentralizovaně, omezují závislost nacentralizované výrobě a na dodávce energie z velkých energetických celků, z teplárenh avýtopnen, zvýšujía bezpečnost a spolehlivost dodávek energie. Mají příznivé sociální dopady,vznikají nová pracovní místa, jak při výrobě, tak i při přípravě a zpracování paliv (pěstováníenergetických plodin a rostlin, výroba pelet apod.).OZE mají ale také své nevýhody, které vyplývají přímo z jejich podstaty – energie,kterou zachycují, má obvykle malou plošnou a prostorovou hustotu, a proto zařízenís kapacitou, srovnatelnou se zdrojem klasickým, je mnohem větší, technologicky náročnější az hlediska počátečních investic tedy i dražší. Navíc je energie, dodávaná obnovitelnýmizdroji, časově proměnnou veličinou, závislou na přírodních podmínkách (sluneční svit, vítr) a44


je nutné ji akumulovat. Současná ekonomická efektivnost a konkurenceschopnosts klasickými zdroji jsou důvodem, který brání širšímu využívání OZE.Možnosti a limity zvyšování podílu OZEPro zvyšování podílu OZE je třeba se zaměřit na některé problémy, možnosti a limityvyužití, které lze obecně rozdělit do tří skupin:• technologické problémy: konstrukční řešení, materiály, zařízení na využití energieslunečního záření, energie větru, vody,• problematika nákladů: investiční, výrobní náklady, na využití OZE, návratnostinvestic,• sociální a legislativní problematika, styk s veřejností: daňová a dotační politika,veřejné mínění.První dvě skupiny lze vyjádřit kvantitativně a tedy i exaktně vyhodnotit, patří třetískupina do oblasti odhadů, prognóz a spekulací.Motivace obcí k využívání OZEVedle ekologických přínosů může mít využívání OZE řadu příznivých přímých inepřímých ekonomických a sociálních dopadů.Díky využívání OZE dojde k úsporám energie dodávané z tradičních zdrojů av případech, kde je obnovitelný zdroj ekonomicky konkurence schopný, také k ekonomickýúsporám.OZE jsou využívány především decentralizovaně (vyrobená energie je v lokalitě ispotřebována). Vyšší využití místních zdrojů energie přispívá ke snížení ztrát při přenosu arozvodu energie k vyšší míře soběstačnosti a bezpečnosti v zásobování obce, města či regionuenergií a má pozitivní vliv na zaměstnanost.Využití obnovitelných zdrojů energie může výrazně přispět ke zviditelnění a zlepšeníimage obce, města nebo regionu, ale také podniku nebo firmy a může být do určité míryprestižní záležitostí, vyjadřující pozitivní vztah k životnímu prostředí bez ohledu na okamžitýekonomický efekt.Dobře zpracovaný a ekonomicky návratný projekt OZE (např. obecní výtopna nabiomasu, větrná farma, malá vodní elektrárna) může být sám o sobě vhodnýmpodnikatelským záměrem.Při náhradě klasických zdrojů energie obnovitelnými zdroji (např. výtopny na tuhápaliva výtopnou na biomasu) odpadnou nebo se podstatně sníží poplatky za emiseznečišťujících látek do ovzduší (Příručka OZE, 2006).OZE jako příležitost pro obceFosilní paliva jsou soustředěna zejména do Podkrušnohoří. Ostatní regiony jsouzávislé na celé řadě faktorů, které umožňují zásobení energií. Naproti tomu potenciálobnovitelných zdrojů je diverzifikován v rámci celého území státu.Obnovitelné zdroje energie mají minimální nároky na dopravu a lze je využívat iv odlehlých oblastech.Podmínky pro rozvoj OZE je ve venkovských regionech příznivější než ve městech.Velké množství venkovských obcí a majitelů rodinných domků může používat k vytápěníbiomasu, k ohřevu vody sluneční kolektory či provozovat vlastní větrnou elektrárnu.Využívání OZE znamená podstatné snížení závislosti na energetických společnostech, důlníchpodnicích, elektrárnách a plynárenských zařízeních. Na rozdíl od plynu, uhlí nebo elektřinyneplatí zákazník vzdálené energetické společnosti či uhelným skladům, ale vlastní obci.Využívání OZE přináší obcím pozitivní přínosy. Využívání fytoenergetických zdrojův praxi umožní aby obec využívala zemědělskou a lesní výrobu pro krytí energetických potřeb45


obce, nejčastěji jde o využívání produkce slámy, dalším zdrojem je dřevní odpad. Biomasa jenejlevnějším místním zdrojem energie, nemusí se dovážet, podporuje podnikání, přinášípracovní místa a nevytváří odpady. Příkladem může být kotelna na biomasu v obci Deštné(okr. Jindřichův Hradec). Nebo teplofikace města Hartmanice s využitím spalování dřevníštěpky a pilin, výtopna na biomasu v Krásné Lípě (okr. Děčín) apod.Kotelny jako lokální energetické zdroje pomáhají ušetřit peníze v obcích. Obec získákontrolu nad tvorbou ceny tepla, výtopna na biomasu nahradí kotle na tuhá paliva, dojde kvýznamnému omezení lokálního znečištění ovzduší. Zdroje OZE mohou vytvořit v obcipracovní příležitosti a to jak z produkce energie, tak i z cíleného pěstování paliva, z rychlerostoucích dřevin a zároveň to řeší problém nevyužívané zemědělské půdy.Krom energie z biomasy je možno využít i solárních kolektorů na ohřev vody. Přinášíúsporu energie.Rovněž větrné elektrárny mohou být využívány jednotlivci ale i podnikateli v obcích.Určitou budoucnost lze vidět i ve využívání bioplynu a to jak pro výrobu elektrické energiepřípadně tepla. Na jednotlivých bioplynových stanicích (BPS) v ČR, zpracovávajících kejduhospodářských zvířat, se začínají zpracovávat i různé biologicky rozložitelné odpady, a tovedlejší produkty živočišného původu, odpady z potravinářských výrob a prodejních řetězců,včetně produktů a vedlejších produktů rostlinné výroby.Rozbíhají se projekty na rostlinnou, především kukuřičnou biomasu. Tím narůstámnožství digestátu z bioplynového procesu. Digestát se uplatňuje potom jako hnojivov rostlinné výrobě.Pro obce lze doporučit zejména provozování obecní výtopny na biomasu, umožní toposílení ekonomiky obce. Peníze tedy zůstanou v regionu. V případě samostatnéhozajišťování paliva přispěje výtopna i ke zvyšování zaměstnanosti v regionu.Výtopna na biomasy se uplatní všude tam, kde je dlouhodobě k dispozici dostatečnýpřísun paliva. V úvahu tedy připadají především oblasti, kde vzniká větší množství odpaduz lesního hospodaření, zemědělské činnosti nebo dřevozpracujícího průmyslu.V kotlích o vyšších výkonech lze spalovat dřevní štěpku a piliny a po technologickéúpravě také slámu a zemědělský odpad.Zásobování výtopny na biomasu bývá prováděno především z blízkýchdřevozpracujících závodů, dále také dřevem získaným z obecního lesa, slámou azemědělským odpadem z blízkých zemědělských podniků. Palivo je také možno cíleněpěstovat, úvahu připadají především rychlerostoucí dřeviny (topol, vrba), kterými lze osazovatnevyužitou zemědělskou půdu.V případě zachování současného trendu rostoucí poptávky po dřevní hmotě i různýchdruzích slámy můžeme očekávat během několika let vznik trhu s biomasou. Ten povede kesjednocení cen. Investice zaměřené na využité OZE mohou podpořit fondy EU, případně odotace ze Státního fondu životního prostředí, nebo Programu obnovy venkova.8 VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY K ENERGETICKÝM ÚČELŮMV SEVERNÍCH ČECHÁCH8.1 Charakteristika modelového územíOkres Ústí nad LabemOkres Ústí nad Labem je nejmenší z okresů Ústeckého kraje (404 km 2 ). Ležípři hranici se Spolkovou republikou Německo, ze západu, jihu a východu je ohraničen okresy46


Teplice, Litoměřice a Děčín. Počet obyvatel je 117 780 obyvatel, hustota obyvatel 291 osobna km 2 . K 30.9.2009 činí míra nezaměstnanosti 13,15 % (oproti průměru ČR který je 8,57 %).Podnebí okresu je na většině území teplé a příznivé, s výjimkou nejvyšších míst.Průměrné roční teploty vzduchu dosahují 8,4 °C, průměrný roční úhrn srážek je 584,5 mm.Přírodní podmínky lze charakterizovat jako velmi rozmanité. Okres je místem, kde sesetkaly tři krajinné reliéfy: České středohoří, Krušné hory a Podkrušnohorská pánev.Z geologického hlediska se zde vyskytuje žula a rula v Krušnohoří, v okolí Petrovic,Nakléřova a Telnice jsou roztroušeny žíly porfyru a pískovcové usazeniny křídového mořenajdeme v Tiských stěnách.Nejvyšším bodem okresu je v Krušných horách Špičák 723 m n.m.V okrese se nachází 23 obcí, z nich tři mají statut města – Ústí nad Labem,Chabařovice a Trmice.Vývoj okresu je těsně spjat s rozvojem průmyslové výroby, zejména ve městě Ústí nadLabem a jeho blízkém okolí. Klíčovým odvětvím, které využilo polohy města a dostupnostidopravních cest, se stal chemický průmysl (Spolchemie).Útlum těžby uhlí a řady provozů s těžkým průmyslem významně ovlivnil zlepšeníkvality životního prostředí. Okres má poměrně vysokou intenzitu dopravy a to jak silniční, takželezniční a říční.Okres TepliceOkres Teplice se rozkládá v severozápadní části České republiky při hranicích seSRN. Na jihozápadě sousedí s okresem Most, na východě s Ústím nad Labem, na jihovýchoděs okresem Litoměřice a na jihozápadě malou částí s okresem Louny.Rozloha teplického okresu činí 469 km 2 . Okres Teplice zaujímá necelých 8 % celkovérozlohy kraje. Území okresu je velmi členité a je z jedné čtvrtiny pokryto Krušnými horamio průměrné výšce 570 m n.m. s nejvyšším bodem Pramenáč (909 m n.m).Klimatické podmínky okresu jsou značně ovlivňovány vertikální členitostí územícelého Podkrušnohoří. Průměrná roční teplota v okrese se pohybuje mezi 6 – 7 °C. Dešťovýstín, který zasahuje údolní oblast okresu je příčinou nízkých srážek, které se pohybují kolem600 mm ročně.Teplickým okresem prochází důležité železniční a silniční dopravní tepny. Teplicejsou známy jako významné světoznámé lázně. Léčí se zde nemoci pohybového a oběhovéhoústrojí. V dnešní době jsou lázně nejvíce navštěvovány pacienty z Arabských zemí.Horská oblast okresu je využívána pro krátkodobou rekreaci obyvatelstva. Zejménav zimě jsou horské svahy Krušných hor využívány pro zimní sporty a to sportovci i zevzdálených míst z vnitrozemí, ale i z ciziny.Okres je v současné době rozdělen na 34 obcí, z nichž 8 má statut města. Obce mají114 částí a dále jsou rozděleny na 225 základních sídelních jednotek. Ke dni sčítání bylov okrese k trvalému pobytu přihlášeno 126 098 osob. K 30.9.2009 činí míra nezaměstnanosti12,77 % (oproti průměru ČR který je 8,57 %).Vlivem transformačního procesu, započatého v roce 1991, došlo v oblasti hospodářstvík značným změnám. Několik významných průmyslových podniků bylo uzavřeno a některéstátní podniky byly rozprodány a v řadě dalších byla ukončena činnost.Okres MostOkres Most je svoji rozlohou 467 km 2 druhým nejmenším okresem v Ústeckém kraji.Na severní straně je chráněn hradbou Krušných hor, ze západu, jihu a východu hraničís okresy Chomutov, Louny a Teplice. Ke dni sčítání 1. 3. 2001 žilo zde 117 196 obyvatel.Okres má pouze 26 obcí, z toho čtyři obce se statutem města. Okres se vyznačuje velkouhustotou obyvatel na km 2 (251) a ze sedmi okresů Ústeckého kraje nejvyšším podílem47


obyvatel žijících ve městech. Podíl městského obyvatelstva zde dosáhl 89 %. K 30.9.2009 činímíra nezaměstnanosti 16,50 % (oproti průměru ČR který je 8,57 %).Území okresu náleží ke třem geografickým celkům. Na severu je to oblast Krušnýchhor, do jihovýchodní části zasahují kopce výběžku Českého středohoří, které v jihozápadníčásti přecházejí v Žateckou plošinu. Střední část okresu vyplňuje Mostecká kotlina v podoběvelké pánve. Mezi údolím pánve a náhorní částí Krušnohorského masivu je výškový rozdíl250 až 900 metrů. Nejvyšším místem okresu je hora Loučná – 956 m n.m. a nejnižším bodemje místo pod vrchem Bořeň – 204 m n.m., kde řeka Bílina opouští okres. Pro klimaticképoměry jsou charakteristické nízké průměrné roční srážky, asi 500 milimetrů, a poměrněvysoké průměrné roční teploty ovzduší, od 8,4 do 8,8 °C. Nerostné bohatství této oblastinegativně ovlivnilo i význam zemědělství. Nebývale intenzivní růst těžby a rozvojhospodářství na území okresu v minulém století přinesl i nárůst dopadů průmyslové činnostina životní prostředí. Nutno ale zdůraznit, že omezování výrob a nové investice vkládané doochrany životního prostředí přinášejí zlepšení. Povrchová těžba má stále nepříznivý vliv naživot lidí v pánevních oblastech a také na vzhled krajiny. Nejvíce byla těžbou, pokud jdeo likvidaci obcí, postižena mostecká oblast.Okres ChomutovOkres Chomutov se rozprostírá v jihozápadní části Ústeckého kraje. HřebenemKrušných hor hraničí na severu se SRN, na jihovýchodě s okresem Louny, na severovýchoděs okresem Most a na straně západní sousedí s okresem Karlovy Vary v Karlovarském kraji.Nejvýše položené místo na území okresu leží na úpatí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce,jehož vrchol se ale nachází již na území kraje Karlovarského.Svou rozlohou 935 km 2 patří mezi středně velké okresy České republiky a v Ústeckémkraji je po okresech Louny a Litoměřice třetím největším okresem. Na rozdíl od rozlohy patřív hustotě zalidnění se svými 133 obyvateli na 1 km 2 až na páté místo ze všech sedmi okresůtohoto kraje.Z geomorfologického hlediska můžeme okres rozdělit do zhruba čtyř oblastí: Krušnéhory, Mostecký úval, Žateckou pánev a vrchovinu Doupovských vrchů.Krušné hory zaujímají poměrně velkou část okresu, asi 41 %. Jsou nejstaršímgeologickým útvarem, vzniklým vyzdvižením mořského dna v karbonové době. Krušnohoří jetéž základním ovlivňujícím faktorem klimatu Chomutovska. Oblast je sice chráněna předpronikáním studeného severního a severozápadního proudění, ale tím jsou také nepříznivěovlivňovány srážky, kterých je zde méně než v jiných oblastech. Území leží v dešťovém stínuKrušných hor a Doupovských vrchů. Projevuje se zde také zhoršená ventilace, závětrné víry,vlnové proudění a díky těmto klimatickým poměrům je v území zhoršený rozptyl exhalací.Průměrná roční teplota je 8°C ± 1°C a průměrné srážky dosahují ročně 450 – 500 mm.Okres je v současné době rozdělen na 36 obcí, z nichž 7 má statut města. Obce se svou171 částí jsou rozděleny na celkem 270 základních sídelních jednotek. Ke dni sčítání mělov okrese trvalý pobyt 124 979 osob.Chomutovsko bylo po celá desetiletí známé hlavně jako okres těžkého průmyslu,energetiky, hutnictví a těžby hnědého uhlí. V dnešní době je však výkonnost hospodářstvívšech podniků v okrese ovlivněna transformačním procesem zahájeným počátkem roku 1991.Státní podniky byly rozprodány a v řadě z nich byla postupně zcela ukončena činnost.To mělo vliv na růst nezaměstnanosti. K 30.9.2009 činí míra nezaměstnanosti 13,45 % (oprotiprůměru ČR který je 8,57 %). (ČSÚ, 2009)48


8.2 Obecně k využití modelového území pro produkci biomasyMetodické přístupy k odhadu potenciálů biomasy ze zemědělské půdy v zájmové oblastiNejprve bude zjištěna výměr orné půdy, TTP (luk a pastvin) a lesů. Pro analyzovanéokresy bude zjištěna výměra pěstovaných zemědělských plodin a rozložení lesních druhů.Na základě využití databáze stanice VÚRV, v.v.i. bude podle základních zemědělskýchkategorií přiřazen každé plodině výnosový potenciál podle výnosovosti BPEJ na nichž je tatoplodina pěstována. Následně bude zjištěn koeficient přepočtu výnosu slámy z výnosu zrnaa stanoven výnos slámy dle kategorií výnosovosti, druhů obiloviny a řepky. Obdobně budestanoven potenciál sena z TTP (luk a pastvin).Výstupem této studie bude graficky a tabelárně znázorněný teoretický výnosovýpotenciál energeticky využitelného sena z TTP, obilní a řepkové slámy zpracovaný pro územíhodnocených okresůÚvodÚstecký kraj se vyznačuje velkou variabilitou v rozdělení a intenzitě zemědělskévýroby. To je dáno vysokou koncentrací průmyslu a povrchovou těžbou hnědého uhlív okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem a rovněž přítomností hřebeneKrušných hor, které zabírají nejméně třetinu uvedených okresů. Tyto okresy nejvíce zatíženéantropogenní činností jsou směrem do vnitrozemí lemovány převážně zemědělskými okresyLouny a Litoměřice. Na východní straně pak sousedí s okresem Děčín, který se vyznačujeextenzivní zemědělskou výrobou, vysokým zastoupením chovu skotu a množstvím přírodníchpamátek.Agroenvironmentální charakteristika územíCelková výměra území Ústeckého kraje 5 335 km 2 je 6,7 % rozlohy ČR. Lesnípozemky (1 582 km 2 ) jsou na 29,7 % území kraje a ve srovnání s průměrem ČR je zalesněnío 11 % nižší. Zemědělská půda zaujímá přes 52 % rozlohy kraje, v tom je 35,5 % orné půdy,jejíž podíl ve srovnání s ČR je o 10 % nižší. Nejvyšší bod kraje (1 225 m n.m.) se nacházív okrese Chomutov, nejnižším je hladina Labe u Hřenska v místě, kde Labem opouští naširepubliku (115 m n.m.). Reliéf krajiny je převážně pahorkatý, pouze v oblasti hřebeneKrušných hor a Českého středohoří přechází až k reliéfu vrchovin a v okolí soutoku Ohřea Labe je rovinatý. Klimaticky leží větší část kraje (dolní Poohří a povodí Bíliny) ve středněteplé oblasti, kde bývá okolo 60 letních dnů, 110 mrazových dnů, průměrná roční teplota přes8° C a roční průměrný úhrn srážek do 600 mm. Území v blízkosti jihozápadní a západníhranice kraje a území se severovýchod a jih od Děčína je v oblasti mírně teplé s cca 40 letnímidny, 120 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou okolo 7°C. Krušné hory se nacházejív chladné oblasti s přibližně 20 letními dny, 160 mrazovými dny a průměrnou roční teplotouvzduchu okolo 5°C a až 1 000 mm ročního úhrnu srážek podobně jako ve Šluknovskémvýběžku.Výměra zastoupení kultur a hodnocení sledovaného územíV následující tabulce číslo jedna je sumarizováno zastoupení kategorií využití územíza okresy Ústeckého kraje s vyznačením zájmových okresů.49


Tabulka číslo 8. Celková výměra ploch, zastoupení kultur a lesní půdy v roce 2006Kraj zastoupení kategorií výměra k.ú. lesní zemědělská orná tp vinice chmelnice sady zahradyokresy ha ha ha ha ha ha ha ha haChomutov 93532 34446 39235 23808 3666 22 16 905 818Most 46716 15486 13545 9447 3007 105 0 422 564Teplice 46925 17302 15950 8277 6335 0 0 407 931Ústí nad Labem 40444 12681 18357 5275 11922 0 0 211 949Celkem 227617 79915 87087 46807 4930 127 16 1945 3262Zdroj: databáze IRIS 2007Zájmová oblast je tvořena celým bývalým okresem Ústí nad Labem, Teplice, Most,a Chomutov. Ze sledované výměry tvoří nejvyšší podíl obilniny a to 73,47 %, zastoupeníplodin je následující:− pšenice ozimá a jarní - 65,4 % ječmen jarní sladovnický - 19,6 %− krmné obiloviny (ječmen, oves) - 7,3 % žito a triticale - 4,5 %Vedle obilovin jsou na orné půdě zastoupeny :− řepka - 9,14% cukrovka - 0,3%− kukuřice - 1,5%další jsou víceleté pícniny, slunečnice a konopí.Výnosový potenciál biomasy a jeho výpočetDo výpočtu teoretického potenciálu biomasy jsou zahrnuty zemědělské a lesnické vedlejšíprodukty, kterými jsou: sláma obilovin a olejnin tráva z trvalých travních porostů (TTP)Sláma obilovin a olejninJako základ pro výpočet byly využity výnosy plodin v zájmových lokalitách, kterébyly přepočítány podle tabulky číslo 4 podíl zrno – sláma a energetický obsah běžnýchobilovin a olejnin. Průměrný výnos slámy za okresy byl násoben výměrou zemědělské půdyv katastrech a její množství za jednotlivé katastry sumarizováno.Tabulka 9. Podíl zrna a slámy u běžných druhů obilovin a olejninplodina poměr zrno sláma Energetická výtěžnost GJ/t při 15% sušiněpšenice 1,1 15,3žito 1,2 15,3ječmen 0,7 15,3oves 1,05 15,3triticale 1,3 15,3řepka ozimá 1,8 17,2podle Kaltschmit a kol. (2009) Energie aus Biomasse a databáze VÚRV, v.v.i. (ct. Honzík, 2009)Vzhledem k tomu, že se jedná o určení výnosového potenciálu ale rovněž třebastanovit energetickou výtěžnost potenciální biomasy bude výsledná produkce biomasyv tunách převedena na energetickou produkci pomocí výše uvedených koeficientů.Tráva z trvalých travních porostů (TTP)Jako trvalé travní porosty jsou deklarované louky a pastviny, kromě luk na orné půdě.Na základě studia literatury jsou různými autory uváděny velmi odlišné průměrné hektarovévýnosy, které se pohybují od 2 do 3,5 t ha -1 . V podmínkách sledovaného území je možno50


očekávat výnosy v kolem 3 tun biomasy se sušinou 85 %. Rovněž tento výnos byl násobenhektarovými výměrami a sumarizován za jednotlivá katastrální území. Výhřevnost senase pohybuje kolem 14,6 až 15 GJ/t.Kategorizace katastrálních území pro určení jejich výnosovostiPro zařazení zemědělských území dle výnosových kategorií je nově využíván postupstanovení výnosovosti zemědělských půd jako ekonomická kategorie hodnocení půdníhofondu. Stanovení výnosovosti zemědělských půd vychází z integrace dlouhodobých informacío zemědělském půdním fondu prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek(BPEJ).Soustava BPEJ představuje charakteristické kombinace základních, v dlouhodobémčasovém horizontu stabilních vlastností určitých úseků zemědělského území, které jsouvzájemně odlišné a poskytují i rozdílné produkční a ekonomické efekty.Postup stanovené bodové hodnoty výnosovosti půdy je ve své podstatě obdobný jakov Německu nebo Rakousku. Hodnoty výnosnosti BPEJ v našem pojetí se do značné míry blížívýnosovému měrnému číslu (Ackerzahl) v NěmeckuPro indikaci produkční schopnosti půdy byly užity výnosy hlavních zemědělskýchplodin pěstovaných v ČR (obiloviny, kukuřice, cukrovka, brambory, řepka, krmné plodiny,travní porosty).Výnosy hlavních zemědělských plodin, včetně travních porostů byly vyjádřeny proBPEJ vhodné pro jejich pěstování na základě výsledků dlouhodobého sledování vlivu půdněklimatickýchpodmínek na výnosy plodin. Údaje o dlouhodobých výnosech pro dané půdněklimaticképodmínky byly poskytnuty specializovanými výzkumnými pracovišti rostlinnévýroby. Zároveň byly stanoveny a uplatněny koeficienty snížení těchto základních výnosů propřípad extrémně kamenitých půd, pro svahy a jejich expozici k jihu v teplých, suchýchregionech a k severu v chladných, vlhkých regionech.Podíl jednotlivých plodin ve struktuře plodin pro jednotlivé skupiny BPEJ odpovídáoptimálním agroekologickým zásadám (tj. např. nepřipouští pěstovat několik let po soběbrambory na jednom pozemku, cukrovka je zastoupena v řepařské oblasti, bramboryv bramborářské, na mělkých půdách v horské oblasti i v zamokřených těžkých půdách jsouvýhradně trávy a podobně).Celkové rozpětí hrubého ročního rentního efektu (od –2500 Kč do +10750 Kč) se stalozákladem pro stanovení bodové (indexní) hodnoty zemědělské půdy. To znamenalo převedenítohoto rozpětí do stobodové stupnice. Bodová hodnota půdy je vyjádřena indexem od 6do 100 bodů.Nejnižší hodnotu 6 bodů má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionus průměrnou roční teplotou pod 5°C, v hlubokých stržích s velmi příkrými svahy nad 30 %,kde je půda nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale měla by být zalesněna.Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu s průměrnouroční teplotou 8-9°C, na úplné rovině bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to půdy vhodnépro pěstování intenzivních tržních plodin, cukrovky, zeleniny.Národní průměr bodové hodnoty výnosovosti veškeré zemědělské půdy v ČR je 42,2bodů.Na základě výše uvedených skutečností byly každé BPEJ přiděleny body výnosovosti.Pro stanovení výnosového potenciálu slámy obilovin, řepky a sena z TTP jsme vycházeliz plochy katastrálního území, jehož výnosovost je dána výnosovostí BPEJ tvořících jeho cenuna základě váženého průměru BPEJ v něm zastoupených.51


Kartogram číslo 1. Kategorie výnosovosti území ČR podle zastoupených BPEJ(VÚRV Chomutov, 2009)Analýza zájmového územíV programu ArcMap byla provedena analýza sledovaného území. Jednotlivé třídyvyužití území Corine Land Cover byly pro naše účely generalizovány tak, aby byly rozdělenydo kategorií:• pro nás nezajímavé (obytná zástavba, průmyslové zóny, letiště, přístavy, liniovéstavby, vodní toky a vodní plochy)• v budoucnu zajímavé (území dobývání hornin, skládky a staveniště)• a na území, kterých se týká výpočet teoretického produkčního potenciálu biomasy.Tyto plochy jsou orná půda (OP), trvalé travní porosty (TTP) a v poslední řadě plochylesa zájmového území.V následujícím kartogramu číslo 2 je znázorněna generalizované klasifikace třídzastoupení ploch podle databáze Corine Land Cover 2000.52


Kartogram číslo 2. Generalizované kategorie využití analyzovaného území na základědat CLC 2000 (VÚRV Chomutov, 2009)Výpočet produkčního potenciálu pro řepkovou a obilnou slámu na územíbývalých pánevních okresů Ústeckého krajePodle kategorií výnosovosti pro území ČR byla pomocí programu ArcMapa kategorizace Corine Land Cover 2000 vyselektována pro zájmové okresy severních Čechkategorie 211, 242 a 243, které odpovídají nezavlažované orné půdě, komplexním systémůmkultur a území převážně zemědělskému s příměsí přirozené vegetace. Každá z parcel bylazatříděna do jedné kategorie výnosovosti podle výnosovosti katastrálních území na nichžse uvedené kategorie nacházejí. Následně byl ze statistických údajů zjištěn průměrný výnoszastoupených obilovin a řepky.Stanovený průměrný výnos zrna obilovin a řepky a byl násoben koeficientem poměruzrn a slámy a výsledný průměrný výnos slámy zařazen do jedné z osmi kategorií výnosovostizájmového území. Na základě obrazové analýzy dat jsme dospěly ke zjištění podílu výměryorné půdy v každé z osmi kategorií výnosovosti, následně jsme tento podíl využilyke stanovený hektarové výměry každé z osmi kategorií, kterou jsme násobily výnosem slámya jejím zastoupením v osevním sledu, tak byl zjištěn výnos řepkové a obilní slámy v každékategorii i celkem za celkovou výměru orné půdy ve sledovaných okresech.53


Kartogram číslo 3. Kategorie výnosovosti orné půdy podle BPEJ zastoupenýchv katastru pro okres Chomutov(VÚRV Chomutov, 2009)Kartogram číslo 4. Kategorie výnosovosti orné půdy podle BPEJ zastoupenýchv katastru pro okres Most (VÚRV Chomutov, 2009)54


Kartogram číslo 5. Kategorie výnosovosti orné půdy podle BPEJ zastoupenýchv katastru pro okres Teplice (VÚRV Chomutov, 2009)Kartogram číslo 6. Kategorie výnosovosti orné půdy podle BPEJ zastoupenýchv katastru pro okres Ústí nad Labem (VÚRV Chomutov, 2009)55


Z výše prezentované graficky znázorněné kategorizace výnosovosti výměry zemědělské půdyjsou patrné následující skutečnosti:orná půda je lokalizována převážně v jižních oblastech analyzovaných okresůnejvýnosovější oblasti jsou zastoupeny v okresech s největší koncentrací orné půdyv těchto okresech můžeme rovněž počítat větší velikosti obdělávaných pozemků díkyrovinatosti a lepším kategoriím BPEJ.Hodnoty z obrazové analýzy dat pro slámu obilovin a olejninNa základě zjištění plochy výměry spadající do jedné z osmi výnosovostních kategoriíbyla zapracována následující tabulka, která sumarizuje jejich zastoupení v analyzovanýchpánevních okresech Severních Čech.Tabulka číslo 10: Výměry ha orné půdy v osmi výnosovostních kategoriích pánevníchokresů Severních ČechKategorie výnosovosti ChomutovhaMosthaTeplicehaÚstí nad LabemhaCelkemha1 456,27 332,46 168,71 270,26 1227,72 438,16 506,62 363,69 594,72 1903,193 1078,28 1269,51 851,89 497,67 3697,354 2592,03 1781,51 851,29 772,95 5997,785 3008,04 297,34 1363,08 1185,21 5853,676 8622,2 807,92 2661,36 757,61 12849,097 5573,9 2042,32 1085,09 733,55 9434,868 2039,13 2409,32 931,91 463,03 5843,39celkem 23808,01 9447 8277,02 5275 46807,03Následně byl proveden výpočet výnosů slámy obilovin a řepky podle výnosovostníchkategorií a procentickém zastoupení 73% pro obiloviny, respektive 9% pro řepku. Celkováprodukce obilní slámy na výnosovostní kategorii a plochu je uvedena v následující tabulcečíslo 11 a v tabulce 12 pak pro 85% sušinu řepkové slámy.Tabulka číslo 11: Celková produkce 85 % sušiny slámy obilovin v osmi výnosovostníchkategoriích pánevních okresů Severních ČechKategorie výnosovostiChomutovtMosttTeplicetÚstí nad LabemtCelkemt1 478,03 348,31 176,75 283,14 1286,232 712,78 483,71 591,64 967,48 2755,613 2438,79 1827,32 1926,75 1125,61 7318,474 7747,01 1514,16 2544,32 2310,18 14115,675 10881,29 4592,33 4930,8 4287,38 24691,86 36714,02 7585,8 11332,29 3225,98 58858,097 27375,99 10030,77 5329,36 3602,8 46338,928 11485,99 13571,2 5249,24 2608,15 32914,58Celkem t 97 834 39 954 32 081 18 411 174 855Energetická výtěžnost GJ 1 496 859 611 290 490 842 281 684 2 675 28256


Tabulka číslo 12: Celková produkce 85 % sušiny řepkové slámy v osmi výnosovostníchkategoriích pánevních okresů Severních ČechKategorie výnosovostiChomutovtMosttTeplicetÚstí nad LabemtCelkemt1 64,24 46,81 23,75 38,05 172,852 95,79 65,01 79,51 130,02 370,333 327,76 245,58 258,94 151,27 983,554 1041,15 203,49 341,94 310,47 1897,055 1462,38 617,18 662,67 576,2 3318,436 4934,14 1019,49 1522,99 433,55 7910,177 3679,17 1348,07 716,23 484,19 6227,668 1543,65 1823,89 705,47 350,52 4423,53Celkem t 13 148 5 370 4 312 2 474 25 304Energetická výtěžnost GJ 227 465 92 893 74 589 42 805 437 752Výpočet produkčního potenciálu pro seno z TTP na území pánevních okresů ÚsteckéhokrajeObdobně jako u obilné a řepkové slámy jsme postupovali i u stanovení potenciálu senaz trvalých travních porostů rovněž zde byly v prostředí ArcMap vyselektovány z databázeCLC třídy 231, 321 což jsou louky, trávníky a přirozené pastviny. Ty byly rovněžkategorizovány podle výnosovosti katastrálních území na nichž se nacházejí. Na následujícíchkartogramech 7 až 10 jsou zobrazeny výměry luk a pastvin s přidělenou výnosovostí v jedné zosmi tříd pro výměru TTP v pánevních okresech.Krtogram číslo 7. Kategorie výnosovosti TTP podle BPEJ zastoupených v katastruokresu Chomutov (VÚRV Chomutov, 2009)57


Kartogram číslo 8. Kategorie výnosovosti TTP podle BPEJ zastoupených v katastruokresu Most (VÚRV Chomutov, 2009)Kartogram číslo 9. Kategorie výnosovosti TTP podle BPEJ zastoupených v katastruokresu Teplice (VÚRV Chomutov, 2009)58


Kartogram číslo 10. Kategorie výnosovosti TTP podle BPEJ zastoupených v katastruokresu Ústí nad Labem (VÚRV Chomutov, 2009)Následují tabulky výpočtu výnosových charakteristik ohodnocených luk a pastvinve vybraných okresech Ústeckého kraje.Tabulka číslo 13: Celková výměra TTP v osmi výnosovostních kategoriích pánevníchokresů Severních ČechKategorie výnosovosti ChomutovhaMosthaTeplicehaÚstí nad LabemhaCelkemha1 261,9 211,85 218,1 3870,76 4562,612 251,5 751,51 395,9 713,61 2112,523 618,94 260,34 676,41 944,61 2500,34 1487,85 263,37 783,34 1136,05 3670,615 1726,64 283,15 1229,62 1169,84 4409,256 4949,22 602,2 1221,17 1643,38 8415,977 3199,47 237,21 1254,97 2058,2 6749,858 1170,48 397,37 555,49 385,55 2508,89Celkem ha 13 666 3 007 6 335 11 922 34 93059


Tabulka číslo 14: Celková produkce 85 % sušiny sena z TTP v osmi výnosovostníchkategoriích pánevních okresů Severních ČechKategorie výnosovostiChomutovtMosttTeplicetÚstí nad LabemtCelkemt1 775,17 992,78 313,02 5555,3 7636,272 15711,55 5468,44 882,24 1590,26 23652,493 5414,32 2633,81 2095,7 2926,67 13070,54 5271,39 3520,97 3207,18 4651,23 16650,775 18154 4581,58 6093,19 5796,97 34625,746 21080,24 11469,69 7123,07 9585,84 49258,847 12307,47 5211,25 8443,5 13847,6 39809,828 8895,96 10011,92 4286,24 2974,97 26169,09Celkem t 87 610 43 890 32 444 46 929 210 874Energetická výtěžnostGJ1 279 107 640 800 473 684 811 869 3 648 112ZávěrZ následující sumarizace je patrný celkový produkční potenciál biomasy vybranýchvedlejších zemědělských surovin a energetického sena podle výnosových hladin energeticképrodukce. V tabulce číslo 15 je provedeno celkové shrnutí produkce biomasy ze všechpožadovaných zdrojů pro čtyři pánevní okresy a jejich energetická výtěžnost.Tabulka číslo 15: Celková produkce slámy obilnin a řepky a sena z TTP v 85% sušině zapánevní okresy Ústeckého krajeKategorie výnosovosti ChomutovtMosttTeplicetÚstí nad LabemtCelkemt1 1317,44 1387,9 513,52 5876,49 9095,352 16520,12 6017,16 1553,39 2687,76 26778,433 8180,87 4706,71 4281,39 4203,55 21372,524 14059,55 5238,62 6093,44 7271,88 32663,495 30497,67 9791,09 11686,66 10660,55 62635,976 62728,4 20074,98 19978,35 13245,37 116027,17 43362,63 16590,09 14489,09 17934,59 92376,48 21925,6 25407,01 10240,95 5933,64 63507,2Celkem t 198 592 89 214 68 837 67 814 424 456Energetická výtěžnost GJ 2 978 884 1 302 518 1 005 017 1 173 179 6 459 59860


8.3 Modelový příklad využití rekultivovaného území pro výrobu elektrickéenergie z biomasyMožnosti využití rekultivovaného území pro výrobu elektrické energie z biomasyÚvod do problematikyVýroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů patří mezi prioritní cíleenviromentálních programů České republiky. Požaduje se docílit osmiprocentní podílvyráběné energie z těchto zdrojů. Variant řešení je dostatek, využívá se přímá přeměnaenergie slunečního záření na tepelnou a lépe přímo elektrickou energii. Rozšířená je instalacevětrných elektráren.Z hlediska ochrany přírody a krajiny je výrazně příznivé a pro životní prostředíšetrné,, využití energie proudící vody v malých vodních elektrárnách a především přeměnabiomasy na energii. Tyto způsoby nenarušují ráz krajiny, chrání půdní fond jakoneobnovitelný přírodní prvek, umožňují operativní provozování dle aktuálních potřebenergetické soustavy a jsou ekonomicky výhodné. Technologické řešení všech systémůvýroby energie z obnovitelných zdrojů je propracována a v provozu ověřována.Zemědělství v našich podmínkách disponuje s půdou o rozdílné přirozené úrodnosti,s rozdílnou závislosti tvorby biomasy, produktivních výnosů pěstovaných plodin, naklimatických a meteorologických podmínkách, na zadaných vlastnostech daného krajinnéhoúzemí.. Do kategorie zemědělské půdy patří i půdy významně, převážně negativně, ovlivněnéantropogenní činností, které nelze využívat pro potravinářskou produkci. Do zvláštníkategorie antropogenních půd patří půdy získané zemědělskou rekultivací, zejména popovrchové těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohorské oblasti. Zemědělství v těchto regionech jeekonomicky rizikové, často nerentabilní. Alternativním, ekonomicky zajímavým využitímzemědělského půdního fondu, je přímé propojení hospodaření na půdě s výrobou obnovitelnéenergie z vypěstované biomasy – bioetanolu, bioplynu,event. při přímém spalování tepelnouenergii..Zhodnocení biomasy polních plodin z produkce zemědělské soustavy je významnýmpotenciálem pro výrobu elektrické energie, etanolu a tepla. Současně představuje významnýpřínos pro udržitelný objem a produkční potenciál stávajícího zemědělského půdního fondu.Tento efekt je naplněním ustanovení Evropské charty o půdy ES.Uvádí se možný systém výroby bioplynu v energetickém centru formou anaerobnífermentace a využitím získaného bioplynu pro přímou výrobu elektrické energie dodávanoudo rozvodné sítě. Dodávka elektrické energie je cílovým, konečným produktem celéhosystému. Doprovodným produktem je bioetanol a zbytky využitelné jako kompostovatelnáhmota pro výživu pěstovaných plodin, k zlepšení živinného režimu půd.Záměr koresponduje s operačními programy EU ( zejména s programy: Podnikání ainovace – produkce energetických plodin pro prioritu : Efektivní energie a zejména soperačním programem ŽP: Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílemzvýšení obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny, kombinované teplo aelektřinu, s dopady na stabilitu klimatu, snížení koncentrace CO 2 .61


Produkce stabilní biomasy je základním posláním zemědělské soustavy. Prioritnímúkolem hospodaření na zemědělské půdě je zajištění potravinové bezpečnosti obyvatelnárodů na celé planetě v současnosti i v budoucnosti, což odpovídá závěrům jednání orgánuFAO ke globálnínu řešení opatření proti hladu. To předpokládá soustavnou péči o uchování apostupný růst výnosového potenciálu zemědělských půd i péči o mimoprodukční funkcizemědělského půdního fondu, jakou je zejména hospodaření srážkovou vodou v povodích,ochrana půd před vodní erozí. To vyžaduje kvalifikovanou, odbornou činnost, při které serespektují a zhodnocují objektivně působící biologické procesy a působící vnější faktory.Produkční potenciál zemědělství – tvorba biomasy, hospodářských výnosů plodin, jezávislá na souboru podmínek konkrétního krajinného prostoru, které zákonitě ovlivňují nejenkvantitu, ale i kvalitu produkce. To pak určuje způsob jejího využití. Vlivem dlouhodobélidské činnosti došlo k vymezení antropogenních, deficitních i kontaminovaných půd, nakterých není možné dosáhnout kvalitní, pro potravinářství použitelnou produkci. Tuto jemožné využít pro alternativní, nepotravinářské zhodnocení.Předpokladem pro účelné energetické uplatnění biomasy ze zemědělské soustavy jedosažení její stabilní produkce pro výrobu energie. Je nutná stabilita zemědělské soustavy,eliminování negativně působících faktorů vnějšího prostředí na tvorbu výnosů plodin. Cílemjsou stálé výnosy, odpovídající produkčnímu potenciálu půd. Omezení objemu dodávanébiomasy je limitujícím prvkem spolehlivosti a rentability celého systému.Bylo zjištěno že tvorba výnosů polních plodin je v ČR, na většině zemědělskyobhospodařované ploše, je prokazatelně závislá na vodním režimu půd. Vláhová potřebaplodin není kryta na velkém podílu orných půd v ČR přirozenými srážkami ani v srážkověnormálním vegetačním období. Prokázaly to výsledky analýz a experimentálních pracívědecko-výzkumné základny i poznatky ze závlahové praxe. Zvláště výskyt srážek v čase amístě je velmi variabilní, má stochastický charakter. Výskyt srážkově deficitních oblastí jezpracován v publikacích a analýzách Českého hydrometeorologického ústavu (Atlas podnebíČeska, 2007). Současně lze uvažovat o zvětšení srážkově deficitních regionů v případěprojevu proklamované změny klimatu. Účinné eliminování srážkových deficitů plodin,omezení zásobování rostlin vodou nezbytnou pro získání potenciální biomasy, je možnézřízením a řádnou exploatací moderních, úsporných závlah.K doplňkové závlaze se užívá povrchová voda z vodních toků, malých vodníchnádrží, přehrad. Pro zavlažování plodin pěstovaných pro nepotravinářské, energetické účely,lze použít vodu podmíněně vhodnou až nevhodnou. Jako alternativní vodní zdroj je možnéužít i vyčištěnou odpadní vodu z čistíren městských odpadních vod, odpadních vod zeživočišné produkce, potravinářského průmyslu (Zavadil,J., 2009). Tyto vody tak představujívýznamný alternativní zdroj závlahové vody, který má vyrovnanou hydrologickou kapacitu.Umožní odebírat vodu i v obdobích hydrologického sucha, v oblastech s nepříznivouvodohospodářskou bilancí, kde dochází k stavům hydrologického (Kašpárek, 2009).Užívání vyčištěných městských odpadních vod pro zavlažování plodin je v souladu sesměrnicí Rady 91/271 EHS, ve znění Směrnice Rady 98/15/ES, ve které se doporučuje,kdykoliv je to vhodné, odpadní vody znovu využívat. Vždy s ohledem k účinkům na životníprostředí.V hydrologické bilanci vodního režimu dotčeného povodí lze za příjmovou složku,zvyšující vodní zásoby, považovat vodu dodávanou z jiných povodí skupinovými vodovody62


z podzemních zásob, z vodárenských nádrží, pro zásobování obyvatel pitnou vodou, která povyčištění navyšuje průtoky, zejména v drobných vodních tocích a umožňuje odběr vody prozavlažování i v srážkově deficitním období.Návrh řešení uvedeného systému produkce biomasy, při využívání alternativníhozdroje závlahové vody, pro výrobu obnovitelné energie, představuje uzavřenou soustavu, vekteré je cílem využití zemědělských půd, kde rentabilita podnikání je riziková.Uvádí se využití biomasy ze zemědělského půdního fondu na výrobu elektrickéenergie v rámci revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří. Uplatněníuváděného systému hospodaření v regionu s výrazně nepříznivými souborem ekonomickýcha ekologických disparit, může být vhodným, realizovatelným prostředkem k revitalizaciprůmyslem nepříznivě ovlivněnou krajinou ( Vráblíková a kol.,2008).Obdobně lze uvažovaný systém lokalizovat i k vhodnému využívání pozemků iv jiných územích, kde je hospodaření na půdě limitováno nepříznivými vnějšími vlivy (nedostatek přirozených srážek v oblasti s výskytem půd s vysokou přirozenou úrodností,např. v oblasti Slánské a Kladenské zemědělské soustavy, v prostorech vojenských újezdůaj.. Lokalizace systému zhodnocení biomasy, získané pěstováním polních plodin na ornépůdě, je možné prakticky všude tam, kde je špatná situace v podnikání na zemědělské půdě (např. ke krytí potřeby elektrické energie pro potřebu sídel, provozoven, průmyslových zón,Slavík (2009) ve své studii Potenicální možnosti využití zemělského půdního fondupro výrobu elektrické energie z biomasy navrhuje následující řešení :Návrhové řešení systému zhodnocení biomasy ze zemědělské soustavy k získáníobnovitelné, alternativní energie (bioplyn, bioetanol, teplo)Produkce biomasy polních plodin v zemědělské soustavě – produkční centrum:Stabilní dodávka biomasy získané standardním pěstováním polních plodinv specializované zemědělské soustavě je základní podmínkou funkce systému.Lokalizace produkčního centra je perspektivní především v zemědělských oblastech,kde je klasické hospodaření, produkce potravin rizikové. Jedná se především o pozemkyzískané zemědělskou rekultivací, oblasti s nedostatkem přirozených srážek, nakontaminovaných půdách cizorodými látkami apod. V návrhu jsou uvedeny dvě modelovéoblasti.Využití půd získaných zemědělskou rekultivací po těžbě hnědého uhlí v Severočeskéhnědouhelné pánvi.V mostecké a chomutovské oblasti, činila k roku 2005 dle Vráblíkové (2009) plochaukončených zemědělských rekultivací 2 100 ha s výhledem dalších 1370 ha. Náklady nazemědělskou rekultivaci byly a jsou extrémně vysoké a stávající zemědělské využití nenídostatečné, činí u orné půdy 60 – 68 %.Návrh struktury produkčního zemědělského centra:Pro vyrovnanou dodávku biomasy ze zemědělské soustavy – produkčního centra, senavrhuje volit základní, stabilní osevní postup v struktuře:40 % obiloviny : ozimá pšenice – možná meziplodina,63


jarní ječmen s podsevem vojtěšky40 % víceleté pícniny : vojtěška – panenská sečvojtěška 1.užitkový rok ( 2 – 3 seče)vojtěška 2. užitkový rok ( 2 – 3 seče)Pozn. Lze zařadit i vojtěškotrávy na seno20 %: kukuřice na zrno nebo silážalternativně: brambory rané až polorané. cukrová řepaMeziplodiny: strnisková směska po pšeniciluskoobilná směska po bramboráchTechnologie pěstování zastoupených plodin bude vedena klasickým, běžnýmzpůsobem, který odpovídá podmínkám dobrého, odborně vedeného hospodaření. Nezvýší seběžné provozní náklady pěstitele. Bude garantován odběr i cena zemědělské produkce.Pokud bude odborným průzkumem prokázána potřeba účinných závlah, bude řešensystém uspořádání a volba progresivních závlahových systémů. Závlahy se předpokládajíjako účinný stabilizační prvek, kterým se zajistí stabilní dodávka biomasy pro energetickézhodnocení.Dle provedených šetření v uvažovaných lokalitách a s přihlédnutím na výsledkyvýzkumných prací v oboru exploatace závlahových soustav a poznatky praxe, lze reálněregulací vláhového režimu půd uvažovat s dosažením produkce výnosů zastoupených plodinna úrovni:Výnosy odpovídají podmínkám odborně prováděným závlahám, tj. závlahovémuhospodářství, event. podmínkám vegetačního období s dostatkem přirozených srážek.Ozimá pšenice : 4,5 – 6,0 t.ha -1 zrna a 4,0 t.ha -1 slámy.Jarní ječmen: 4,5 – 5,5 t.ha -1 zrna a 4,0 t.ha -1 slámy.Vojtěška –panenská seč: 3,0 – 4,5 t.ha -1 sena.Vojtěška 1.užitkový rok (3 seče): 11 – 14 t.ha -1 sena.Vojtěška 2.užitkový rok ( 3 seče ): 8 – 12 t.ha -1 sena.Cukrová řepa : 40 – 60 t.ha -1 bulvy a 25 – 35 t.ha -1 skrojky.Rané brambory : 5,0 – 15,0 t.ha -1 – dle termínu sklizně.Polorané až pozdní brambory : 20 – 25 t.ha -1 - varianta dle doby sklizně.Kukuřice na siláž : 45 – 55 t.ha -1 , při 30 % sušiny.Pozn. Reálné výše potenciálních výnosů závisí na konkrétních stanovištníchpodmínkách zvolených lokalit. Požaduje se stabilita výnosů při 90% zabezpečení.V případě pěstování meziplodin zařazených do osevního postupu, následně po ozimépšenici a raných bramborách, bude vypěstovaná hmota zaorána jako zelené hnojení, event.bude využita jako další hmota biomasy k energetickému zpracování.Možnosti energetického zhodnocení biomasy polních plodin:Obiloviny : zrno – bioetanol.sláma – bioplyn.Kukuřice na zrno – bioetanol.Víceleté pícniny : lisované seno - bioplyn.Okopaniny : kukuřice na. siláž – bioplyn.cukrová řepa : bulvy – bioetanol.chrást – bioplyn.64


ambory : bioetanol.Meziplodiny : na zeleno – bioplyn.Variantně zaorání jako zelené hnojení.Variantně lze pěstovat a zhodnocovat i jiné plodiny určené specielně pro energetiku.Celkový přehled používané biomasy:a) produkce ze zemědělské půdy produkčního centrab) bioodpad – komunální z domácností, biomasa z údržby veřejné zeleně, komunikací,zahrad, sportovišti aj, získaná organizovaným sběrem v souladu se zákonem o odpadechc) odpady z živočišné výroby a jiné zemědělské činnosti(zelinářství,ovocnářství,chmelařství aj)d) kaly z čistíren městských odpadních vode) organický odpad z potravinářské výrobyf) vhodný tříděný komunální odpad (papír, ostatní organ.materiál)Celková výměra specializované zemědělské plochy je odvislá od volby a provozníchparametrů energetické stanice.V orientační bilanci hmotnosti a energetické vydatnosti celkové biomasy z produkčníplochy se uvažuje s modulem o ploše min.1000 ha, je třeba vždy respektovat provoznípožadavky energetického centra.Pěstování plodin pro energetiku může být součástí zavedeného zemědělskéhopodniku, event. bude samostatným produkčním centrem přímo propojeným s energetickýmcentrem.Doplňkové závlahy:Podkrušnohorská pánev patří k nejsušším oblastem naší republiky. Srážkové deficity,pasivní hydrologická bilance krajiny, pedosféry jsou příčiny vzniku hydrologického, půdníhoi fyziologického sucha. V této oblasti se plně naplňují ustanovení vyjádřená v UsneseníEvropského parlamentu ke Zprávě Evropské komise: „Řešení problému nedostatku vody asucha v EU“.Nedostatek vody v oblasti a častý výskyt všech forem sucha v této postižené krajiněprohlubuje závažný problém s rozsáhlými socioekonomickými a enviromentálními dopady.Sucho ochuzuje přirozené životní prostředí, vede ke znehodnocení přirozených azemědělskou rekultivací nákladně získaných půd, limituje potenciální produkční schopnostpůdního fondu.Jako možný, doporučovaný systém zachování hospodaření na půdě, je multifunkčnízemědělství v zemích EU, neboť plní významnou úlohu při ochraně krajiny, biologickérozmanitosti a čisté vody. Zemědělství vyžaduje velké množství vody, musí být protozačleněno jako zodpovědný subjekt do integrovaných regionálních systémů řízení vodníchzdrojů, účelného nakládání s dostupnými vodními zdroji a jejich ochranu. UsneseníEvropského parlamentu zdůrazňuje potřebu řešení vztahů mezi rozvojem biopaliv adostupností vodních zdrojů a to cestou vyváženého užívání vody prostřednictvím recirkulacevody na ploše povodí. Pro udržitelné řízení vodních zdrojů má mimořádný význam půdabohatá na humus, přizpůsobený osevní postup, vyvážená kombinace orné půdy, trvalýchtravních porostů i lesní půdy. Zvýšené vyčerpání půdy, kvalitativní i kvantitativní,představuje hrozbu pro zemědělství, potravinovou bezpečnost a udržitelné užívání vodníchzdrojů.65


Citovaná ustanovení mají plné opodstatnění pro racionální systémy využitízemědělského půdního fondu, ochranu vydatnosti a jakosti vod v klimatických podmínkáchPodkrušnohoří, kde srážkový deficit je určujícím faktorem revitalizace tohoto území.Klimatické podmínky uváděné oblasti lze charakterizovat hodnotami dlouhodobýchklimatologických charakteristik oblasti. Jsou shrnuty hodnoty zpracované ČHMÚ v publikaciAtlas podnebí Česka (2007).Průměrný úhrn srážek za období 1961 – 2000 činí pro region okresů Chomutov,Most, Teplice ve vegetačním období 300 – 350 mm, při rozdělení srážek v měsících vegetacev rozmezí od 30 mm do 60 mm. Počet dnů se srážkami do 10 mm je pouhých 12 dníPřevažují srážky v denním úhrnu do 1,0 mm, kterých je za rok 90. Průměrný roční počet dníse srážkami do 5 mm, tj. srážek, které zajišťují průběžné krytí vláhové potřeby plodin v jejichkritickém vláhovém období je nejvýše 30. V ostatních dnech hodnota evapotranspirace nenína úrovni potenciálních hodnot,nastává období vláhových deficitů v půdě.Z výsledků hydrologické bilance v regionu hodnota Palmetová indexu intenzita suchavyplývá, že k epizodám stavu sucha dochází ve vegetačním období se 70 % četnosti výskytu.Suchost území je dokumentována i hodnotou sytostního doplňku, který vyvoláváproces výparu z povrchu půdy, vodních ploch a evapotranspirace z porostů. Průměrnáhodnota se pohybuje ve výši 5,0 – 5,5 hPa. Vláhová spotřeba plodin v těchto vlhkostníchpodmínkách vzduchu pak dosahuje hodnot cca 4 – 5 mm za 1 den. Výpar z volné vodníhladiny činí za vegetaci až 550 mm.Referenční evapotranspirace , tj. ztrátová složka bilance vodních režimů krajiny a půdbyla stanovena v průměrné hodnotě za vegetaci ve výši 550 – 600 mm. Hodnota deficituvláhové bilance odpovídá za vegetační období v průměru 200 mm. Tento deficit je příčinouznačné nestability výnosů plodin, tvorby biomasy rostlinných společenstev. Rozhodujícímregulačním opatřením, způsobilým eliminovat důsledky sucha – výnosové deprese, jsouodborně navržené a řádně provozované moderní závlahové systémy. Závlahy majídominantní doplňkový charakter.Pro konfrontaci s uvedenými klimatologickými charakteristikami v oblasti jsoupředloženy hodnoty celkové vláhové potřeby plodin zařazených do osevního postupuzemědělského produkčního centra (dle ČSN 75 0434: Potřeba vody pro doplňkovouzávlahu):Plodina Celková vláhová potřeba Maxim. potřeba v měsíciPšenice ozimá 230 mm červen 75 mmJečmen jarní 200 mm červen 75 mmKukuřice – zrno 320 mm červenec 75 mmKukuřice – siláž 280 mm červenec 75 mmBrambory rané 200 mm červen 85 mmBrambory pozdní 300 mm červen 85 mmCukrová řepa 370 mm červenec, srpen 95 mmVojtěška 1.už.r. 480 mm červenec 85 mmVojtěška 2.už.r. 380 mm červen 80 mmTravní porost 450 mm květen, září 90 mmUvedené hodnoty vyjadřují vyvolanou potřebu doplňkových závlah v regionuPodkrušnohoří.66


Doplňkové závlahy v uvažovaných semihumidních oblastech (ČHMÚ) je nutnépovažovat za účinný prvek regulace vodního režimu aktivního půdního profilu pěstovanýchplodin. Zajišťují trvale optimální podmínky zásobování plodin, zastoupených v navrženémosevním postupu zemědělského produkčního centra půdní vodou, v relaci s vývojem jejichvláhové potřeby a aktuálním průběhem meteorologických podmínek. Představujínezastupitelný stabilizační faktor podnikání na zemědělské půdě.Cílem zavlažování je dodávat vodu na pozemky plodin v termínech prokázanéhovláhového deficitu, v účinném množství, dle reálného místního vodního režimu půd a vývojevláhové potřeby jednotlivých plodin v průběhu jejich růstu a vývoje. Zavlažování je logickousoučástí pěstební technologie, kterou zajišťuje pěstitel.V případě uvedených lokalit umístění řešeného systému, lze respektovat místnískutečnosti:Při využití půd po zemědělské rekultivaci v těžební oblasti Most – Chomutov jevhodné využívat vyčištěné odpadní vody z městských čistíren odpadních vod z městskýchaglomerací Most, Chomutov, Litvínov, Teplice, event. vod z čistíren menších obcí.Vydatnost těchto vod je relativně stabilní, odpovídá spotřebě vody dodávané skupinovýmivodovody ze vzdálených zdrojů pro zásobování obyvatel pitnou vodou i vody čerpané promístní potřeby ze studní. Dle údajů „Zprávy o stavu vodního hospodářství České republikyza r. 2008 ( Mze a MŽP ČR), činí odběr fakturované pitné vody pro 1 obyvatele ČR 100 litrůza den. Dalším zdrojem vody jsou místní odběry ze studní. Veškeré toto množství vodyprochází čistírnami odpadních komunálních vod a je vypouštěno do vod povrchových, kterélze užít jako zdroj závlahové vody. Dalšími potenciálními zdroji jsou vody z místníchdrobných vodních toků, event. i z ploch po hydrické rekultivaci.Podle výsledků výzkumných prací Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdyv Praze (Zavadil, 2009) je jakost vody po vyčištění v čistírně městských odpadních vod osrovnatelné kapacitě vhodná pro zavlažování plodin určených k nepotravinářskému úžití.Podrobné parametry a kritéria jsou zpracovány ve schválené metodice: „ Kritéria využitíměstských odpadních vod k závlaze zemědělských plodin“ (VÚMOP,v.v.i. 2008).Koncepce řešení závlahových systémů:Vodohospodářské, stavební a technologické řešení závlahových systémů musí býtřešeno na podkladě místních podmínek, lokalizace a prostorovém uspořádání pěstovanýchplodin v produkčním centru. Podkladem jsou výsledky komplexního průzkumu.Závlaha polních plodin bude prováděna mobilními, moderními, automatizovanýmipásovými zavlažovači. Postřik bude prováděn převážně konzolovými postřikovači o nízkémtlaku (0,2 – 0,3 hPa,). Odběr vody z povrchových vod bude řešen mobilními čerpacímiagregáty, event. čerpadly instalovanými na traktoru. Výkonnost a parametry čerpadel závisína plošném dosahu zavlažovatelné plochy, počtu současně pracujících zavlažovačů. Rozvodvody od místa čerpání k pozemkům bude řešen přenosným plastovým potrubím v relacis prostorovým uspořádáním pozemků.Zabezpečení dostatku vody pro odběr v průběhu vegetačního období, bude nutnévybudovat závlahové akumulační nádrže, které umožní průběžný odběr vody pro zavlažováníi v období hydrologického sucha, při nízkých stavech vody v tocích. Nádrže umožnínadlepšení průtoku v tocích k místům odběru čerpadly. Budou akumulovat vody v doběvegetačního klidu, z tajícího sněhu a v obdobích, kdy nebude prokázána potřeba67


doplňkových závlahových dávek. Umístění nádrží bude záviset na místních terénníchpodmínkách, na místech vypouštění vyčištěných odpadních vod atd.Pro uplatnění progresivní, úsporné závlahové techniky, kvalitě rozptylované vody naploše, je žádoucí zpracovat a realizovat projekt Komplexních pozemkových úprav.Energetické produkční centrum.Výsledným, cílovým produktem navrhovaného systému je trvalá výroba obnovitelnéenergie z biomasy vypěstované na ploše specializované zemědělské soustavy.. Výslednýmproduktem jsou :a) elektrická energie z bioplynové stanice, ve které se bude zpracovávat biomasavypěstovaná v zemědělském produkčním centru.-Produkce bioplynu bude probíhat anaerobnífermentací biomasy. Proces přeměny biomasy na bioplyn probíhá v bioplynových stanicích.Tato technologie je dostatečně vyřešena a v praxi uplatňována. Bioplynová stanice sloužík výrobě bioplynu z biologicky rozložitelných produktů.Jedná se o proces, kdy bez přístupu vzduchu dochází, při určité teplotě pomocíspecifických bakterií, k rozkladu směsi organické hmoty, kdy se vyvíjí bioplyn.Bioplyn je bezbarvý plyn, obsahující převážně metan (cca 70%) a oxid uhličitý ( cca30%). Obsahuje také jisté, malé množství N 2 , H 2 S, NH 3 , H 2 O, etanu a uhlovodíků.Průměrná výhřevnost bioplynu činí asi 23 MJ.m -3 , zápalná hodnota bioplynu je 650 až750 o C. Měrná hmotnost bioplynu je přibližně 1,2 kg.m 3. .Pro výrobu bioplynu se využívá biomasa všech druhů, bioodpadů různého původu,vč. organického odpadu z domácností, zvířecí exkrementy – hnůj ze stelivového ustájeníhospodářských zvířat .Bioplyn je významným a nezanedbatelným zdrojem obnovitelné energie. Jehopraktické využívání má tradici ( např. „dřevoplyn pro pohod automobilů za 2.světové války“)a technologické řešení bioplynových stanic je experimentálně i prakticky ověřené a v praxivelmi aplikovaný.Bioplyn je využíván mj. pro výrobu elektrického proudu přes generátor s plynovýmmotorem. Přibližně lze uvažovat, že z 1 m 3 bioplynu se vyprodukuje cca 1,6 kWh elektrickéenergie. Účinnost bioplynových stanic se stále vyvíjí a reálné výkonové parametry jsou dányzvoleným typem stanice.Bioplyn lze využít i jako zdroj energie pro ohřev užitkové vody k místnímu idálkovému vytápění. Před využitím bioplynu je většinou nutno upravit plyn různýmitechnologickými postupy, při kterých se zvyšuje výhřevnost, mj. omezí se vlivy na korozizařízení a zmenší se objem získaného bioplynu (komprimací). Pro provoz se využívábioetanol z vybraného sortimentu produktů.Doprovodným produktem zpracování biomasy na bioplyn je získání vysocehodnotného biologického hnojiva a zachování živin, obsažených v zemědělskýchproduktech.Část bioplynu musí být pro iniciaci procesu spotřebovávaná pro ohřev fermentoru naprocesní teplotu. Dobré bioplynové stanice spotřebovávají nejvýše 30% vyrobenéhobioplynu.68


) bioetanol získaný alkoholovým kvašením a destilací látek obsahujících škrob,cukry, buničinu, pomocí kvasinek nebo bakterií. Technologické způsoby odpovídajístandardnímu lihovarnictví.Předpokladem ekonomicky a energeticky přínosného pořízení a provozováníenergetického centra je nezbytné propojení obou uvedených technologií.Návrh řešení energetického centra:Veškerá produkce biomasy z produkčního zemědělského centra bude zpracována azhodnocena na výrobu elektrické energie a na kompost. Proto stabilita dodávky biomasy jenutnou podmínkou pro rentabilitu a podnikatelskou spolehlivost výroby elektrické energie apředstavuje zajištěný příjem finančních prostředků pro pěstitele.Stabilní výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je doplněna o možnostvyužít vysoký podíl všech typů bioodpadu, organických zbytků ze zemědělství,potravinářství aj. Průvodním produktem bude kompost, který zabezpečí následný návrat látekdo koloběhu živin v přirozeném prostředí. Je logické, že podíl základních energetickyzpracovávaných surovin bude variabilní v relaci ke konkrétním místním podmínkám,průběhem meteorologických podmínek, event. jiných limitujících faktorů.Výkonové parametry energetického centra:Výchozím parametrem vedených bilancí jsou údaje výrobců uvažované technologie,dle kterých je pro výrobu 500 kW elektrické energie zapotřebí 12 000 t sušiny biomasy.Tento modul je zvolený pro prezentaci modelového záměru energetického centra. Produkcepožadované biomasy odpovídá výměře cca 1 000 ha zemědělské půdy produkčního centra.Tato výměra potravinářsky nevyužitelných zemědělských produktů tvoří základní prvek pročinnost energetického centra.Pozn. Kapacitní parametry celého systému lze modifikovat podle konkrétníchpožadavků a zadaných stanovištních podmínek.Sestava energetického centra :- skladové prostory pro veškerou, postupně dodávanou a zpracovávanou biomasou,dle určených způsobů energetického zhodnocení. Kapacita skladů musí být přiměřenávýkonovým parametrům a charakteru dodávané organické hmoty. Hlavní skladový prostorbude potřebný pro biomasu víceletých pícnin a slámu obilovin, dodávanou v rolích. Na zrnopšenice, ječmene, kukuřice budou využita obilní sila. Další prostory budou zapotřebí vpřípadě pěstování brambor,event. cukrové řepy. Navazující manipulační plocha musíumožnit přípravu každodenních objemů surovin pro jednotlivé technologické postupy,umožnit příjem a úpravu dalších typů biologické hmoty z průběžných svozů, jejich třídění.Předpokládá roční objem hmot ve výši až 20 000 t biologické hmoty.- technologické zařízení pro třídění ostatních forem surovin, tj. zejména komunálníhoodpadu,bioodpadu, papíru aj. Uvažuje se svoze a vytřídění surovin v denním objemu cca 10t.- technologie pro získání bioetanolu, tj. stanice hydrolýzy (přeměna polysacharidů azkvasitelné formy cukru), technologie a zásobní nádrže pro alkoholové kvašení, destilačníkolony – bioetanol, vč. jímání CO 2.- fermentory a nádrže na produky anaerobní digesce – bioplyn,- generátory na výrobu elektrické energie ( jímání CO 2 ),69


- kompostárna (anaerobní provedení s možnosti dotěžení a jímání bioplynu),- související chemický provoz k likvidaci doprovodných látek,- rozvodná zařízení plynů, tepla, páry a další technologické prvky.Předpokládaný energetický potenciál zhodnocovaných forem biomasy :Energetický potenciál biomasy produkčního, zemědělského centra:Elektrická energie vyráběná bioplynovou stanicí :Při zvoleném modulu o výměře 1 000 ha orné půdy, při uvedené struktuře a výnosovéhladině zastoupených polních plodin se předpokládá :Celková produkce sušiny biomasy:12 000 tPrůměrný výkon 1 t sušiny:340 kWhRoční výkon bioplynové stanice 500 kW: 4 080 000 kWhEnergie z doprovodné produkce biologických odpadů při hmotnosti 3 000 t/rok:Denní hmotnost odpadu :10 tPrůměrný výkon 1 t :340 kWhRoční výkon bioplynové stanice : 1 000 000 kWhCelkový roční výkon bioplynové stanice :Po odečtení 20 % ztrát :5 080 000 kWh, tj- 18 700 GJ15 000 GJEnergetický potenciál produkčního centra – bioetanolPro danou hladinu výnosů plodin a jejich zastoupení se předpokládá výrobabioetanolu:Při uváděné bilance se uvažuje, že jeden litr bioetanolu odpovídá 0,021 GJ, cožpředstavuje výrobu cca 5,8 kWh elektrické energie.Celková potenciální výroba bioetanolu z biomasy produktů určených pro alkoholovékvašení odpovídá produkci 12 500 t etanolu za 1 rok. K zpracování dodané suroviny jezapotřebí provoz kvasného procesu po dobu min. 200 dní.Kontinuální provoz energetického centra, kdy základní výkon výroby elektrickéenergie zajišťuje při stálém výkonu bioplynová stanice, budou přebytky bioplynu abioetanolu využity ke špičkování výkonu energetického centra a budou uspokojovatpožadavky rozvodných a přenosových sítí dle požadavků dispečinku.Odpadní teplo bude primárně využito k výrobě bioetanolu při výkonu v rozmezí2 200 až 4000 l bioetanolu denně. Stálý výkon bioplynové stanice zajišťuje potřebnou dennívýrobu bioetanolu. Prvním stupněm využití odpadního tepla ze spalování bioplynu abioetanolu na výrobu elektrické energie je destilace bioetanolu a ohřev kvasných nádrží spolus provozem hydrolýzy (sláma, organické zbytky, komunální bioodpad, papír aj). Druhýmstupněm využití odpadního tepla je ohřev teplé užitkové vody a její dodávky uživatelům(byty, provozovny atd.).Výroba elektrické energie bude probíhat v generátoru pro spalování bioplynu ovýkonu 500 kW, v generátoru pro spalování bioetanolu o výkonu 500 kW . Současně bude70


využíván záložní generátor pro spalování bioplynu v době špičkování výkonu, což dleodhadu může činit až 50 % doby.Kompostárna:V případě přebytku dodávané organické hmoty, kdy budou překročeny kapacitnímožnosti bioplynovéstanice, kvasné nádoby a skladovací prostory,bude kompostárnavhodným úložištěm pro náhradní částečné energetické využití. Parametry anaerobníkompostárny s možnosti dotěžení a jímání bioplynu je potřebné minimálně v objemu 25 000m 3 . Produkce kompostu je reálná v rozmezí 10 000 až 15 000 m 3 .Související chemický provoz:Důležitou součástí energetického centra je doprovodný chemický provoz. Jehoúkolem je zajistit potřebnou kvalitu produkce bioplynu, zamezit úniku škodlivinz technologií anaerobní digesce, hydrolýzy, alkoholového kvašení, destilace a spalovánív generátorech do okolního prostředí. Dojde tak k zhodnocení a recyklaci látek ve výrobníchprocesech.Bilance roční potenciální výroby elektrické energie a vedlejších produktů .Hlavní produkt :Bioetanol :Dotěžení bioplynu v kompostárně :Celkem:Vedlejší produkty :KompostZbytkové teplo4 200 000 kWh5 000 000 kWh400 000 kWh9 600 000 kWh10 000 t5 000 GJPozn.: Vedlejší produkty budou recyklovány zpět do produkčního a energetického centra.Přínosy navrhovaného řešení:Předkládaná studie respektuje základní Evropské charty a úmluvy, zejména.- Evropskou chartu o krajině Rady Evropy,- Evropskou chartu o vodě Rady Evropy,- Evropskou chartu o půdě.Efekty transformace biomasy zemědělských plodin na obnovitelnou energii se projevízejména v těchto oblastech:V oblasti ochrany životního prostředí:- řešení je v souladu s energetickou politikou, zvýší podíl produkce energie z alternativníchobnovitelných zdrojů ( dle požadavků EU),- zajištění stabilní výroby obnovitelné elektrické energie z místních zdrojů,- systém neprodukuje emisní plyny, je technologií, která zaručí omezení vlivu výroby energiena změnu klimatu,- zaručí racionální, ekonomicky příznivé využívání neobnovitelného prvku biosféry – půdy,71


- uvažovaná struktura plodin pěstovaných na orné půdě odpovídá požadavkům na ochranu azlepšení půdních vlastností, na zvyšování produkčního, výnosového potenciálu půd iv regionech s nepříznivými vnějšími podmínkami,- navrhovaný systém výroby elektrické energie zaručuje zachování přírodního rázu krajiny,nemůže působit škodlivě ( jako výroba energie z větrných elektráren),- v případě prokázané potřeby doplňkových závlah umožní využití a recyklaci disponibilníchalternativních vodních zdrojů z vyčištěných vod z čistíren odpadních vod. Tím se snížíovlivnění kvality vody v tocích z bodového znečištění.,- účinné využití a zhodnocení různých forem bioodpadu.V oblasti zemědělství:- vytvoří se podmínky pro rentabilní podnikání na zemědělské půdě, zajistí se garantovanýodbyt rostlinné produkce v množství i v ceně, což zabezpečí příjmy pěstitelů,- využije se zemědělský půdní fond, na kterém nelze pěstovat plodiny pro potravinářskévyužití,- aplikací produkovaného kompostu se zlepší přirozená úrodnost půd, sníží se potřebahnojení průmyslovými hnojivy,- zachová a efektivně se využije výměra zemědělského půdního fondu i v oblastech s dosudnepříznivými podmínkami pro zemědělské podnikání,- založením efektivních podnikatelských subjektů přímo vázaných na zemědělskou produkcise podpoří programy pro udržitelný rozvoj venkova,- vytvoří se nová, stabilní pracovní místa ve venkovském prostředí.V oblasti energetiky:- příznivý přínos v řešení snížení energetické závislosti země na těžbě a dodávkách surovinpro výrobu elektrické energie,- operativní možnost regulace výroby energie a dodávky do rozvodné sítě dle potřebenergetického dispečinku, vč. možného „špičkování“,- relativně nízké investiční a provozní náklady při využití známých, zavedených technologií.Podnikatelské zabezpečení realizace :Prioritním řešením je založení stabilního podnikatelského subjektu, který by provozovalnavrhovaný systém jako základní podnikatelský záměr. Předmětem činnosti budiž výroba aprodej alternativní, tč. státem dotované energie v garantovaném objemu.Dílčími účastníku výrobního procesu jsou :- podnikatel na zemědělské půdě, který zaručí stabilní dodávku biomasy z obhospodařovanépůdy, z vymezené plochy orné půdy,- provozovatel energetického centra, výrobce a dodavatel energie odběratelskému subjektu,- odběratel elektrické, případně i tepelné energie. Odběratel bioetanolu pro další jeho využití.(Slavík, 2009)9 VYUŽITÍ VYBRANÝCH OZE V ZÁJMOVÉ OBLASTI9.1 Okres Ústí nad LabemSETUZASetuza byla na domácím trhu největším zpracovatelem olejových semen adominantním výrobcem jedlých rostlinných olejů a tuků.72


Hlavní strategií akciové společnosti SETUZA byla výroba a obchod. To dokládajírovněž provedené i plánované investiční akce. Od roku 2002, kdy byl v Ústí nad Labemzahájen zkušební provoz nové půlmiliardové technologie na zpracování olejnatých semen,pokračovala firma v investiční výstavbě v Olomouci. Tady zprovoznila novou plnírnurostlinných jedlých olejů a výrobu dentální hygieny. Nákladem 200 milionů korun byl pakv Ústí nad Labem vybudován nový provoz na produkci vysoce jakostního farmaglycerinu.S investicí téměř 750 milionů korun zahájila SETUZA v srpnu 2007 v ústeckých provozechvýrobu metylesteru řepkového oleje.Pozitivní je obhajoba certifikátu jakosti ISO 9002, systému HACCP a rovněžcertifikátu systému ochrany životního prostředí ISO 14001, což jsou základní kroky kintegraci akciové společnosti SETUZA do struktur Evropské unie.Technologický postup výroby MĚŘOEsterifikace - vlastní esterifikace řepkového (rostlinného) oleje probíhá v několika zasebou řazených stupních s paralelním přívodem metanolu a roztoku bazického katalyzátoru(metanolátu) při nízké teplotě (závisí na typu technologie a druhu katalyzátoru). Reaktor jeprůtočný a reakce probíhá za normálního tlaku. Do reaktoru se přivádí procesní voda (viz obr.14). Glycerinová fáze je oddělena na odstředivkách a vedena k další úpravě.V případě potřeby lze proces i zařízení přizpůsobit pro olej s vyšším obsahem fosforu,volných mastných kyselin i vlhkosti.Rafinace a sušení esteru - ze vzniklé směsi se rozpuštěný a nezareagovaný methanol,zbytky glycerínu a mýdel, odstraňují v následujícím stupni kombinovanou extrakcí vodou.Tato extrakce bezpečně sníží obsah těchto složek hluboko pod normovanou úroveň, aniž bydošlo ke ztrátám na produktu nebo dalších vstupních pomocných činidel (katalyzátor,methanol). Vlhký ester se následně suší za sníženého tlaku (podtlak). Výrobek, čistýmethylester (bionafta), se odvádí do skladovacích nádrží, odkud je přepravován do míchacíhozařízení čerpadly, případně odvážen k míchání mimo areál. Oddělený metanol se vracído výroby.V roce 2007 dosáhla kapacita závodu SETUZA v Ústí n. L. 100 000 t z celkovékapacity 312 400 v ČR (Zpráva o stavu zemědělství 2008).73


Obr. 14: Blokové schéma výroby MEŘOPlánovaná akce: Výrobna bioethanolu 150 000 tun/rok a spalování biomasy.Společnost SETUZA chystala výstavbu výrobny bioethanolu s kapacitou výroby 150000 tun bioetanolu ročně. Součástí záměru byla i výstavba energobloku, kde bude jako palivovyužívána biomasa, která vzniká při výrobě bioetanolu (výpalky), a dále bude využívánabiomasa, která bude vznikat při výrobě metylesteru řepkového oleje. V rámci energobloku takbude vyráběno 63 MWh elektrické energie, která bude částečně využita při výrobě bioetanolu,a zbývající, převážná část, bude dodávána do sítě CEZ.Výroba bioetanolu je situována do areálu SETUZA a.s. Ústí nad Labem realizacezáměru bude probíhat uvnitř stávajícího areálu. Pro provoz hodnoceného budou využity iněkteré stávající objekty (zařízení pro příjem obilí, skladovací sila na obilí). (Obršál, 2006).Průmyslový lihovar TrmiceVýrobní závod v Trmicích na produkci biolihu o čistotě 99,8 % využívá technologickýpostup Biostil od švédské firmy Chematur Engineering AB, kde je v první fázi surovinouobilí. Tento moderní výrobní postup má v porovnání s ostatními používanými metodamivýroby biolihu ze škrobnatých surovin (se vsádkovými a kaskádovými způsoby fermentace)74


mnoho předností. Mezi ně patří např. velmi malý vliv na životní prostředí, velká odolnostproti případným infekčním faktorům, velmi vysoká produktivita (výtěžnost lihu), maláspotřeba vody, větší koncentrace výpalků odtahovaných z jednotky, jednoduchá obsluhavýrobního zařízení a malé požadavky na plochu zastavěnou výrobním zařízením.Stavba Průmyslového lihovaru společnosti PLP v Trmicích trvala 14 měsíců. Stálavíce než 1,3 miliardy korun. Generálním dodavatelem byly teplické Vodohospodářské stavby.Závod zaměstnává 80 pracovníků. Ročně by mělo jeho brány opustit 1 milion hektolitrůbioethanolu neboli bezvodého kvasného lihu, který se bude přidávat do benzinu a 100 tisíc tunsušených granulovaných výpalků. Odbyt bioethanolu má firma zajištěn nejen v Česku, alebude jej vyvážet i do zahraničí, hlavně do Německa a Rakouska.Lihovar spotřebuje denně asi 800 tun pšenice, kukuřice, tritikale, ječmene či žita.V celoroční bilanci to představuje 268 tisíc tun obilovin. Společnost PLP a.s. při zajišťovánínákupu zpracovávaného obilí a prodeje sušených krmných výpalků obchodně spolupracuje sesvým generálním partnerem – společností Zemědělské zásobování a nákup v Děčíně, a.s.Díky tomuto strategickému spojení se vytvářejí velmi vhodné příležitosti a podnikatelskémožnosti pro zemědělské prvovýrobce na významném území nejenom v oblasti Ústeckéhokraje, ale i ve všech dalších přilehlých krajích v Čechách. Produkční plocha pro alternativnívyužívání zemědělské výroby a k výrobě obnovitelných zdrojů energie činí pro kapacituspolečnosti PLP a.s. celkem cca 60 000 ha zemědělské půdy. Spolehlivá a úspěšná výrobabioetanolu v Průmyslovém lihovaru Trmice především reaguje na zásadní požadavkyevropské energetické politiky, vyjádřené Směrnicí Evropské komise 2003/30 ES o podpořevyužití biopaliv nebo jiných obnovitelných zdrojů paliv pro dopravu. Kapacity a produkcev PLP a.s. umožní plnění přímých závazků České republiky, tj. uplatnit podíl biolihuv pohonných hmotách v r. 2008 ve výši 2% a v roce 2009 již 3,5%.Výroba biolihu metodou Biostil produkuje minimální množství odpadu – téměřveškerá surovina se zpracuje do produktu. Vedle hlavního produktu, biolihu, vznikají takévedlejší produkty, zejména technický líh a výpalky, které se v závodě zpracovávají do podobypeletek. Ty jsou využitelné buď jako krmivo (náhrada obilí) nebo jako energeticky velmihodnotné palivo.Podrobnější popis využití produktů:Kvasný líh - bioethanolUrčený k užití do automobilových benzínů. Jedná se o vysoce hořlavou kapalinuI. třídy nebezpečnosti s bodem vzplanutí pod 21 °C. Bioethanol je nebezpečná látka ve smysluzákona č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích. Bioethanol se vyrábíve dvou druzích:- bezvodý ethanol - koncentrace min.99,8 % hm.- bezvodý ethanol obecně denaturovaný - přídavek denaturačního činidla min. 1 %hm.Technický ethanolTechnický ethanol se používá k výrobě nemrznoucích kapalin(např. do automobilových ostřikovačů), čisticích prostředků a rozpouštědel. Jedná se o vysocehořlavou kapalinu I. třídy nebezpečnosti s bodem vzplanutí pod 21 °C.PřiboudlinaPřiboudlina určená k dalšímu zpracování je produktem vznikajícím při destilacibioethanolu. Je to druhý podíl odtahovaný z rektifikační kolny, který obsahuje těžké podílyz rektifikace jako je izopentyl-, izobutyl-, propylalkohol. Obsahuje rovněž vodu a zbytekethanolu.Používá k výrobě chemických sloučenin, čisticích prostředků a rozpouštědel neboke spalování.75


Sušené lihovarnické výpalky – pelety, sypané nebo tekutéSušené lihovarnické výpalky se používají jako bio palivo ve směsi s uhlím (pelety,sypané), nebo jako hodnotná krmná surovina vhodná do krmných směsí pro hospodářskázvířata (PLP, 2007), (Hadašová, 2007), (Malaska, 2007).Plánované bioplynové stanice Všebořice a Velké ChvojnoV současné době jsou v přípravě dvě bioplynové stanice v okrese Ústí nad Labem.Dvě z nich se připravují v okrese Ústí nad Labem a další dvě v okrese Děčín.Ústecko – jedná se o bioplynovou stanici ve Všebořicích, která by měla mítinstalovanou kapacitu výroby elektrické energie 900 kW a měla by zpracovávat biologickyrozložitelné odpady a biomasu. Postavena by měla být vedle stávající skládky a kompostárnyJedlová hora, patříci společnosti P–EKO a skládky Dekonta. Firma Bioplyn Energy poskytnena výstavbu 75 milionů korun. Stanice by se měla skládat z vyhnívacích nádrží, v nichž by zbiologického odpadu, jako je listí, tráva, zbytky jídel, kejda kukuřice, ale třeba i odpad zeSetuzy nebo potravinářských provozů, vznikal takzvaným anaerobním procesem bioplyn.Technologie anaerobní digesce (fermentace) bude určena ke zpracování organické hmoty bezpřístupu vzduchu. Bioplyn vznikající během procesu bude jímán a využíván jako obnovitelnýzdroj energie. Výhodou anaerobní technologie je možnost zpracovat i méně kvalitní surovinu,popř. Bioodpady s příměsemi, které není možné zpracovávat v běžných aerobníchkompostárnách. Za pomoci jeho spalování by se pak měla vyrábět elektřina a teplo. Zbytkyodpadů je pak možné přeměnit buď v kompost, nebo mohou být vysušeny a použity jakopevné palivo. Stanice by podle projektu měla zpracovat až 50 tisíc tun odpadu ročně. Jejísoučástí má být i vodohospodářsky zajištěná plocha, silniční váha a případně i přístupovákomunikace.Předpokládaný termín realizace je r. 2009/2010 s tím, ž najíždění do provozu jeplánováno na jaro r. 2009. Farma Letní stráň se zavázala dodávat do této bioplynové stanicebiomasu sklizenou z pozemků, které obhospodařuje v okrese Ústí nad Labem.Druhá stanice se připravuje ve spolupráci se zemědělskou farmou v lokalitě VelkéChvojno. Zde by měla být instalována kapacita 500 kW. Stanice by měla zpracovávatbiomasu, hovězí hnůj a prasečí kejdu. Termín realizace je předpokládán na přelom roku2009/2010 (Farma Letní Stráň, 2007), (Vorlíček, 2008).Projekty využití obnovitelných zdrojůSpolečnost SVEP, a. s. se sídlem v Ústí nad Labem je členem skupiny Polesí Střekov,a. s. Společnost se zabývá projekty využití obnovitelných zdrojů a trvale udržitelného rozvoje.V současné době probíhají přípravné práce na výstavbu tří větrných elektráren o celkovéminstalovaném výkonu 6 MW v Petrovicích na severu ČR. Jedna větrná elektrárna již bylapostavena a je v provozu. Dodavatelem technologie je firma ENERCON, která patří mezinejvýznamnější světové výrobce větrných elektráren (SVEP, 2007).Kotle na biomasuJan Růžička nabízí v Ústí nad Labem (Hilarova 2424/1) parní vyvíječe, termoolejovékotle, horkovodní a parní kotle, spalinové kotle (rekuperátory), kotle na BIOMASU, ORC -výrobu elektrické energie a tepla z biomasy nebo odpadního tepla nebo hořákyHAMWORTHY (SVEP, 2007).76


9.2 Okres TepliceZpracování konopíHelena Benešová, Bukovice u Teplic, Ústecký krajSoukromě hospodařící zemědělec, pěstující konopí od roku 2005; v roce 2007na vlastních 80 ha.Od roku 2007 je konopí zpracováváno v akreditované tírně, jejíž kapacita jeprojektována až na 1200 ha. Výrobní plochy konopí jsou sjednávány smluvně s jednotlivýmiokolními zemědělci včetně zajištění osiva a sklizně v roce 2007, na cca 200 ha osetýchkonopím v okresech Teplice, Most, Chomutov, Praha – sever a Mělník.Výkupní cena balíkovaného konopného stonku v roce 2007 je 2000 Kč/t, v roce 2008se předpokládá výkupní cena 3000 Kč/t. Pro nákup konopného stonku je stanovena maximálnívlhkost do 16 %, v kvalitě bez příměsí plevelů. Při lisování balíků se používá jen jutovýprovázek. Doprava od pěstitelů je zajišťována individuálně. Pro nakládání válcových balíkůbyl vyvinut speciální sběrací a nakládací návěs. Produkty z konopného stonku: konopnákoudel (jednotné vlákno) pro papírenský průmysl a po dalším zpracování i pro automobilovýprůmysl. Konopné pazdeří je kalibrováno a dodáváno do zahraničí pro výrobu speciálníhonábytku. Konopné pazdeří je možno kalibrovat i pro využití ve stavebnictví. Méně kvalitní(nestandardní) konopné pazdeří je lisováno do topných briket.Paní Helena Benešová je také distributorem konopného osiva, cena za 1 kg osiva seodvíjí od dostatku a poptávky osiva konopí v Evropě. Množení osiva vyžaduje licenci odautorů odrůd a schvalovací řízení ÚKZÚZ. Druhou společností, kde lze v ČR osivo získat, jeAGRITEC, s. r. o. ŠumperkNásledující tabulka ukazuje orientační orientační náklady na 1 ha orné půdy osetékonopím. U konopí jsou charakteristické vysoké náklady na osivo a nízké nákladyna ochranu. Obecně platí, že chceme-li větší výnos, musíme počítat s vyššími vstupnímináklady (Chráštické ekocentrum, 2007).NÁKLADYUkazatelKč/haHnojiva 2796Osivo 3400Mechanická práce 12050Ostatní náklady 3316Celkové náklady 21562PŘÍJMYDotace (dle podpor v roce 2006)Kč/haSAPS 2500Podpora pěstování bylin pro energetické využití – 1.U 3000Top-Up 2240Prodej jednotlivých komoditKč/tStonek – při výnosu 6 t/ha 1500Semeno – při výnosu 800 kg/ha 15000Celkové příjmy 24240Pozn: Současný průměrný výnos konopných ploch se pohybuje v rozmezí 6 - 8 t/ha,výběrem vhodných pozemkům a optimalizací výživy rostlin lze dosáhnout až 12 t/ha.Záměrně je proto kalkulováno v této tabulce s nižšími výnosy.77


Snahou paní Benešové je nalézt nízkonákladové, životní prostředí neznečišťující,rychlé a efektivní šlechtění a zpracování, které konopí umožní obstát na trhu v konkurencis podobnými rostlinami.Z důvodu ekonomických problémů byla činnost podniku ukončena 30.9.2009.D.S.K., spol. s r.oSpolečnost D.S.K., spol. s r.o. byla založena v roce 1992 v Teplicích jako ryze českástrojírenská společnost zaměřená na výrobu náhradních dílů dálkové pasové dopravy,převáděcích válců, zpětných brzd atd. Během prvních let činnosti společnosti D.S.K., spol.s r.o. rozšířila svou produkci o výrobu kompletních dopravníkových systémů azpracovatelských technologií, včetně vlastních řídících systémů.Na přelomu milénia expandovala D.S.K. spol. s r.o. do oblasti vývoje a výrobyjednoúčelových technologií pro zpracovatelský průmysl a zároveň zahájila vývoj systémuvýroby energie z biomasy.Zabývala výzkumem a vývojem dalších verzí kogeneračních jednotek pro efektivnívyužití všech druhů biomasy a odpadů pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.Investovala nejméně 77 milionů korun a vytvořila 20 nových specializovaných pozic. Nynídodává systémy výroby elektřiny a tepla, zpracovává pro zákazníky projekt konkrétníaplikace a celou dodávku, včetně případných periférií zastřeší (DSK, 2007).Projekt Bioplynové stanice RaziceV obci Razice je plánovaná výstavba bioplynové stanice (BPS), která se stane součástíinfrastruktury provozu stávajícího areálu výkrmny prasat.Technologie BPS je ve všech svých částech uzavřená. Kejda bude z místa vznikuodváděna systémem čerpacích uzavřených jímek, potrubí a čerpadel do fermentoru, kde budeprocházet systémem anaerobní fermentace. Tímto procesem dojde k rozkladu vstupních láteka jejich rozdělení na plynnou složku (bioplyn) a kapalný zbytek (digestát), který by již nemělbýt zdrojem zápachu, skleníkových plynů a dalších emisí. S digestátem bude nakládánostejným způsobem, jako je navrhováno v současné době s kejdou – bude rozvážen na polejako organické hnojivo, s tím rozdílem že hnojení stabilizovaným digestátem je vůči ovzdušípodstatně šetrnější než přímá aplikace kejdy.Kromě kejdy bude vstupní surovina do procesu anaerobní fermentace zahrnovat menšímnožství rostlinných zbytků (kukuřičná siláž) a glycerinového zbytku.Výhledový obrat odpadů zpracovávaných v projektované bioplynové stanici:− kejda 11 405 m 3 /rok− kukuřičná siláž 1 460 m 3 /rok− glycerinový zbytek 840 m 3 /rok− celkem 13 705 m 3 /rokOkamžitý výkon motoru kogenerační jednotky je plánován 255 kW a okamžitýtepelný výkon 296 kW. Plánovaná roční produkce se předpokládá zhruba 2 000 000 kWhelektrické a 2 300 000 kWh tepelné energie.Hlavní technologický prvek - anaerobní fermentace bude probíhat v uzavřenémfermentoru bez kontaktu s ovzduším. Proces fermentace zajistí rozklad kejdy na bioplyn astabilizovaný digestát – směs primárních živin bez rozkladných procesů. Fermentor budepouze vybaven bezpečnostní flérou (pochodní snižující emise spálením odpadního plynu) propřípady odstavení jednotky a nutnosti vypuštění bioplynu při jeho nadměrném vývinu nadmožnosti jímacího plynojemu. Digestát bude uchován v nové jímce a ve třech stávajícíchjímkách. Při vhodných klimatických podmínkách bude stejně jako současná kejda rozvážen78


na zemědělské pozemky jako hnojivo, s tím rozdílem že hnojení stabilizovaným digestátem jevůči ovzduší podstatně šetrnější než přímá aplikace kejdy (Hosnedl, 2008).Současný stav: byla projednána EIA ale projekt byl za zpřísněných podmínek navrženk přepracování.Obr. 15: Technologické schéma BPSPlánovaná Bioplynová stanice MoldavaObchodní firma: EKOSVIT-MOLDAVA, Sdružení podnikatelů hodlá realizovatvýstavbu zařízení na zpracování nadbytečných zemědělských zásob s přeměnouna elektrickou energii. Elektrický výkon zařízení bude 150 kWV rámci provozu navrhované bioplynové stanice se počítá s využitím následujícíhomnožství vstupních materiálů:Voda500 t/rokKravský hnůj 25 % sušiny 1207 t/rokTravní siláž 40 % sušiny 1750 t/rokCelkem3457 t/rokPředpokládá se zpracování vyprodukovaných statkového kravského hnoje a biomasyvyprodukované v rámci zemědělského podniku.Výroba elektrické energie kogeneraci z obnovitelných zdrojů (biomasy) je pro životníprostředí přínosem a z hlediska energetické politiky žádoucí. Kogenerační jednotka budekromě výroby elektrické energie produkovat teplo, které bude dále využíváno.Proces se rozděluje do dvou hlavních fází – kyselinotvorné, při které dojdek vyčerpání dostupného kyslíku a metanogenní fáze, při které dojde k účinnému prokvašenísubstrátu se stabilizovaným vývinem metanu. Vyprodukovaný bioplyn bude zpracovánv kogenerační jednotce - zařízení které spálí bioplyn, vyrobí elektrickou energii a zároveňvětší množství tepla. Vyrobená elektrická energie bude dodávána do veřejné rozvodné sítě,přebytečné teplo bude dle potřeby využíváno v blízké obytné zástavbě. Hmota po fermentacibude z fermentoru postupně odčerpávána a následně uskladněna v nově navrhovanéskladovací nádrži. Následně bude tato hmota použita jako organické hnojivo pro hnojenízemědělských pozemků (zpráva EIA).79


HEDERA ZIMA, spol. s r.o.Společnost byla založena za účelem podnikání v lesním hospodářství, v oblastiseverních Čech jako společnost s ručením omezeným.Hlavní činností společnosti je servis kompletních služeb pro potřeby provozu lesníhohospodářství na územních jednotkách Lesů České republiky, s. p.Další činností je obchod se dřevem a řezivem, který je od začátku roku 2000 podpořeni vlastní zpracovatelskou kapacitou provozovanou v zakoupeném areálu bývalého statkuVelvěty rozprostírající se na ploše 2,4 ha s několika halamiSpolečnost mimo jiné vlastní katr a pásovou pilu. Jako palivový materiál nabízídrobnější směs dřevěného odpadového materiálu - zbytky z vykracování prken, kolíkůa hranolků. Namíchané jehličnaté i listnaté dohromady, volně sypané, vše na objednávkucca 70% palivového materiálu lze použít na zátop bez řezání rovnou bez prořezávání.Dále listnaté dřevěné špalky (buk, habr, javor, aj.) do průměru 50 cm, délka špalků10 -40 cm (Hedera Zima, 2008).JACER CZ, a.sSpolečnost JACER CZ, a.s. se sídlem v Bystřanech - Světice nabízíme palivové dřevoa to již vykrácené a naštípané na polena. Palivové dřevo a krbové dřevo vyrábí z listnaté(např. buk, habr, dub, jasan, bříza a další) a jehličnaté kulatiny (např. smrk, borovice, jedle,modřín a další). Toto palivové dřevo a krbové dřevo upravuje na délku 50 cm, 33 cm, 25 cm.Tento sortiment palivového dřeva je možný k samoodběru, případně společnost zajišťujepřepravu na objednávku. Dále jsou v nabídce odřezky z výroby (jehličnaté dřevo) a dřevěnébrikety (Jacer CZ, 2008).9.3 Okres MostSETA Holding LitvínovAkciová společnost SETA Holding Litvínov vyrábí bionaftu pod obchodnímoznačením SETADiesel a pod tímto označením je také k dostání u všech čerpacíchstanic OMV. Výrobní kapacita je 20 000 tun ročně. SETADiesel je nové biologické palivona bázi metylesterů, které plně nahrazuje motorovou naftu a přitom je podstatně ekonomickyvýhodnější a rozdíl výkonu a spotřeby při použití tohoto paliva oproti klasické motorové naftěje minimální. Výsledky testů prokázaly biologickou odbouratelnost za 21 dní. Na základěsplněných kvalitativních požadavků bylo vydáno osvědčení na výrobek SETADiesel.Místo Okres Cena PopisCínovec Teplice 14.90 na E55 směrem na SRN (OMV) SETADubí Teplice 15.20 Ruská 277, 417 03 Dubí (OMV) SETAChlumec Ústí nad Labem 15.20z Teplic směrem na Děčín (silnice č. 13, E442), asi 2 km za obcíChlumecChomutov Chomutov 13.40 na silnici č. 13 (E442) přímo ve městě (Robin Oil - Liana)Chomutov Chomutov 14.90 V alejích 5381, Chomutov (OMV) SETAKlášterec nadOhříLibouchecChomutov 15.90 Osvobozenecká ul., 431 51 Klášterec nad Ohří (OMV) SETAÚstí nad Labemuprostřed obce, jediná pumpa, po levé straně ve směru Teplice - Děčín(S7) SETALitvínov Most Bílý Sloup, 436 01 Litvínov (OMV) SETAMost- Most (Oktan) SETA80


VelebudiceNeštěmice Ústí nad Labem 13.50 při cestě z Ústí n/L. do Děčína (Robin Oil - Liana)Petrovice Ústí nad Labem Petrovice 575, 403 37 Petrovice (OMV) SETAProsetice Teplice 15.20 asi 1 km před Teplicemi (silnice E55) směrem od Prahy (OMV) SETAÚstí nadÚstí nad Labem 14.90 Drážďanská ul., 400 07 Ústí nad Labem (OMV) SETALabemTab. 16: Čerpací stanice s nabídkou SETA DieselEKOEFEKT s.r.o.V Litvínově sídlí výrobce teplovodních automatických kotlů na spalování biomasy auhlí EKOEFEKT s.r.o. Společnost se touto činností zabývá již 10 let. Vyrábí se teplovodníautomatické kotelny na uhlí a biomasu do výkonu 1 500 kW s kotli EKOEFEKT aCARBOROBOT o jednotlivých výkonech 24 - 300 kW.Fehas Group s. r. o.Společnost Fehas Group s. r. o. se sídlem v Mostě - Komořany nabízí dřevo krácené,štípané, volně sypané do síťových vaků, jejichž velkou výhodou je samonosná schopnostpro přepravu i následné uskladnění. Jsou i estetické, dřevo v nich efektivně prosychá (Fehas,2008).Prodej palivového dřevaPetr Jirava z Braňan nabízí prodej řezaného i štípaného palivového dřeva do krbů,krbových kamen a kotlů.Společnost VejrostekSpolečnost byla založena 1. listopadu 1999 v Mostě a prvotním počinem je spolupráces pojišťovnou Kooperativa v oblasti pojištění osob a majetku. Zásadní zlom nastal v roce2002, kdy jsme naše služby rozšířili o oblasti vnitrostátní autodopravy aelektroinstalací. V roce 2003 se autodoprava rozšířila i na mezinárodní a obory činností našífirmy se rozrostly o dřevovýrobu, plastovou výrobu a veškeré ruční montáže a kompletace.Z bohatého sortimentu firma nabízí kvalitní dřevo z tvrdých listnatých dřevin (buk,dub, bříza). Polínka jsou nařezaná na délku cca 33 nebo 50 cm a naštípaná. Dřevo se prodávájiž suché-vlhkost cca 20 %, a dováží volně ložené po PRM (prostorových metrech).Podpalovací třísky drobných rozměrů jsou absolutně suché (vlhkost do 8 %), stačí je zapálitpouhou sirkou bez novin či umělého podpalovače. V listopadu 2004 jsme ve firmanainstalovala moderní a velice kvalitní linku italské výroby opatřenou evropským certifikátemISO 9002. Výsledkem této investice je výroba velice kvalitních dřevěných briket lisovanýchpod tlakem 800 kg/cm 2 , což zaručuje, že brikety vyráběné touto technologií mají vyššívýhřevnost (15-18Mj/kg) a jsou daleko pevnější s delší dobou hoření než brikety běžnědostupné na trhu. Brikety jsou válcovitého tvaru o průměru 60 mm a délce 30-50 mm.Základní balení je 10 kg v jednom voděvzdorném a snadno manipulovatelném igelitovémpytli. V příloze je vyobrazeno palivové dřevo a brikety na obrázcích č. 1 a 2 (SVEP, 2008).9.4 Okres ChomutovObnovitelné zdroje - Chomutov s.r.o.Společnost založená v květnu 2006 navazuje na znalosti a zkušenosti Obnovitelnýchzdrojů v Dobřívě.Má sídlo, které poskytuje jak zázemí pro administrativní činnost, tak i prostorpro strojový park a uskladňování materiálu včetně prodejních skladů podniku. Areál je81


vhodně umístěn na okraji města Chomutova v areálu válcoven. Dostatečné prostory a rozlohaareálu poskytuje velmi příznivé podmínky pro zaměření firmy.Společnost OBNOVITELNÉ ZDROJE – Chomutov s.r.o. zahájila a provádí těžbu,zpracování a prodej dřevného odpadu vzniklého po mýtní těžbě, po těžbě úmyslné i sanačníči ozdravné. Vytěžený klest se pak zpracovává drcením na dřevní štěpku. Dřevní štěpka seprodává k výrobě tepla a elektrické energie. Podle zájmu - jak organizacím tak i soukromémusektoru. (Obnovitelné zdroje - Chomutov, 2007).Prodej palivového dřevaJaroslav Pokorný z Chomutova (Čelakovského 4735) vyrábí a prodává palivové dřevaa dřevěných polotovarů.Jan Čapoun z Jirkova (Na Borku 1603) nabízí prodej krbového a palivového dřeva adubových fošen a prken.Pila Chomutov, s.r.o. zajišťuje Pilařskou výrobu, prodej stavebního řeziva apalivového dřeva s možnost impregnace a sušení řeziva.Plánovaná Bioplynová stanice AhníkovV obci Málkov je plánována výstavba bioplynové stanice pro zpracování a energetickévyužití rostlinné biomasy (např. odpadní zeleň a siláž), bioodpadů (např.zbytky jídel, odpadnítuky a oleje) a pěstované biomasy (např. kukuřice, biomasa). Bioplynová stanice budesituována v areálu kompostárny Ahníkov.Celková kapacita činí cca 40 900 tun zpracovaných surovin ročně. BPS řešíkomplexně zpracování materiálu ze stávající kompostárny ( zlepšení technologie) a zároveňprodukci ze zemědělské výroby. Denní vsázka BPS je 112 tun/den, tato bude upravovánarecyklovaným digestátem.Provozem bioplynové stanice (BPS) bude vznikat bioplyn, jehož přeměnou v pístovémspalovacím motoru vzniká dále elektrická energie a teplo. Elektrická energie bude odváděnádo distribuční soustavy a teplo bude využíváno pro vlastní spotřebu BPS, počítá se is externím využitím tepelné energie, a to pro rozvoj přilehlého území (např. pro vytápěníobjektů, pro provoz průmyslových sušiček, pro pěstování tepelně náročných plodin atd.)Detailní řešení využití tepla bude součástí samostatných navazujících projektů.Základní parametryPředpokládaná denní produkce bioplynu cca 14.437 m 3Předpokládaná roční produkce bioplynu cca 5,27 milionu m 3Průměrné množství CH 4 (methanu) v bioplynu je 65 – 70 %.Celkový roční výkon kogeneračních jednotek (tři) 12.275 MWhel (13.013 MWhtep)Elektrický výkon (jedné) 499 kWelElektrická účinnost 40,39 %Tepelný výkon 529 kWtepTepelná účinnost 42,88 %Celková účinnost využívaného paliva 83,27 %Celkový výkon kogeneračních jednotek (tři) 1497 kWel (1587 kWtep)Další výrobní neboli výstupní surovinou je fermentát (digestát), který vznikápo ukončení technologického procesu – fermentace. Tato surovina bude využívánake hnojení. (Motl, 2008)Přepokládaná denní produkce digestátu 94 m 3Předpokládaná roční produkce digestátu 34.600 m 382


10 DALŠÍ VYBRANÁ ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU ALTERNATIVNÍCHZDROJŮ ENERGIEV příloze je uvedeno umístění na mapě a fotografie následujících zdrojů.10.1 Ústí nad LabemMalé vodní elektrárnyMalé BřeznoMalá vodní elektrárna se nachází na konci obce Malé Březno na Lučním potoce.Vodní tokLuční potokŘíční kilometrNeuvedenoŘešení MVEjezová, potrubní přivaděč 300 mm průměruSpád (v m) 6,5Strojní zařízení 2 x Bankiho turbína 30/20Celkový instalovaný výkon (v kW) 5,5V provozu od roku 1987ProvozovatelMožnost návštěvyDalší informaceEva Křížová Jizerská 16 400 11 Ústí nad LabemAnoHltnost [ls -1 ]: 150 Dodávka do: nnVelké BřeznoMalá vodní elektrárna se nachází na Homolském potoce v bývalém mlýně za obcí VelkéBřezno.Vodní tokHomolský potokŘíční kilometrneuvedenoŘešení MVEtlakový přivaděčSpád (v m) 8,5Strojní zařízeníturbína BankiCelkový instalovaný výkon (v kW) 6,5V provozu od roku 1989ProvozovatelFrantišek Pumpr Litoměřická 67 403 23 Velké BřeznoMožnost návštěvyjen pro odbornouDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 150 Dodávka do: nnVětruše – vodojemMalá vodní elektrárna se nachází na vodojemu Větruše v Ústí nad Labem.Vodní tokneuvedenoŘíční kilometrneuvedenoŘešení MVEtlakový přivaděč do vodojemuSpád (v m) 73Strojní zařízeníFrancisCelkový instalovaný výkon (v kW) 132V provozu od roku 1999ProvozovatelSeveročeské vodovody a kanalizace a.s. Přítkovská 1689415 50 TepliceMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 225 Dodávka do: nn83


TelniceMalá vodní elektrárna se nachází v Telnici na Telnickém potoce.Vodní tokTelnický potokŘíční kilometrneuvedenoŘešení MVESpád (v m) 20Strojní zařízení turbína Banki 30/40Celkový instalovaný výkon (v kW) 11V provozu od roku 1995ProvozovatelMožnost návštěvyDalší informaceTlakový přivaděč délky 200m, automatická regulacehladiny vodyJaroslav Doubrava Vavražov 178 403 38 Telniceano- po předchozí domluvěHltnost [ls -1 ]: 110 Dodávka do: nn Projektovaná ročnívýroba [MWh]: 50Větrné elektrárnyPetroviceVýchodní konec Krušných hor, jihovýchodně od obce Petrovice.Typ větrné elektrárny Enercon E-70Výška stožáru (v m) 85Celkový instalovaný2000výkon (v kW)V provozu od roku 2005ProvozovatelSVEP, a.s.Možnost návštěvy neV době zprovoznění nejvýkonnější větrná elektrárna v ČR.Další informace V lokalitě jsou nachystány základy pro 2 další větrné elektrárny anavíc stavební plošiny pro další 2 elektrárny (stav konec 2006).Tepelná čerpadlaPovrly - p. SchickTepelné čerpadlo zabezpečuje ohřev teplé vody a vytápění rodinného domu v obci Povrly.Popis systémuŠvédsko, C9 CompactCelkový instalovaný tepelný výkon (v kW) 9ProvozceloročníV provozu od roku 2001ProvozovatelJiří Schick U pomníku 134 / 7 403 32 PovrlyMožnost návštěvyne84


10.2 TepliceMalé vodní elektrárnyNová Ves - vodojemMalá vodní elektrárna se nachází na vodojemu Nová Ves nad Teplicemi.Vodní tokneuvedenoŘíční kilometrneuvedenoŘešení MVEtlakový přivaděč do vodojemuSpád (v m) 55 - 67Strojní zařízeníPeltonova turbínaCelkový instalovaný výkon (v kW) 110V provozu od roku 2000ProvozovatelSeveročeské vodovody a kanalizace a.s. Přítkovská 1689415 50 TepliceMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 250 Dodávka do: nnVšechlapyMalá vodní elektrárna se nachází na patě hráze vodního díla Všechlapy, Bouřlivec, ř. km 4,05.Vodní tokBouřlivecŘíční kilometr 4,05Řešení MVEtlakový přivaděč z vodního dílaSpád (v m) 7,3Strojní zařízení turbína Cink 2,5 / Cink 3,4Celkový instalovaný výkon (v kW) 22/30V provozu od roku 1996ProvozovatelPovodí Ohře, státní podnik Bezručova 1492 430 03ChomutovMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 330 / 610 Dodávka do : nnÚjezdMalá vodní elektrárna se nachází v objektu základových výpustí vodního díla, Bílina ř. km66,8.Vodní tokBílinaŘíční kilometr 66,8Řešení MVEtlakový z vodního dílaSpád (v m) 9,7Strojní zařízení turbína 4 KTP3 500Celkový instalovaný výkon (v kW) 90V provozu od roku 1999ProvozovatelPovodí Ohře, státní podnik Bezručova 1492 430 03ChomutovMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 1300 Dodávka do: nn85


Solární systémyLedviceZdroj slouží k ohřevu teplé vody a vytápění restaurace a sportovního klubu.20 ks deskových kolektorů Heliostar 202 N - 2 LF, 2 x ocelovýtrivalentní zásobník VACUTHERM VT 1000, 1 x 500 l a proPopis systémuakumulaci na vytápění zásobník o objemu 36 000 l. Regulace SC-268. Hlavním zdrojem vytápění jsou dvě tepelná čerpadla.Plocha kolektorů (v m 2 ) 40ProvozceloročníV provozu od roku květen 2000ProvozovatelMožnost návštěvyDalší informaceObecní úřad Ledvice, přístup zajistí montážní firma EKOMONTDC s.r.o., Ing. Evžen Khol, vítězství 95, 407 11 Děčín 33, 604 216099, ekomontdc(zavináč)volny.cz.anoSkutečné náklady na energie pro provoz restaurace a sportovníhoklubu činily cca 30.000 Kč za rok. Solární zařízení má záložnízdroj elektřiny (akumulátorové baterie).Větrné elektrárnyNové Město - Vrch Tří pánůVýchodní část Krušných hor, asi 1 km na západ od lyžařského střediska BouřňákTyp větrné elektrárny 3 krát Enercon E-70Výška stožáru (v m) 85Celkový instalovaný výkon (v kW) 6 000V provozu od roku 2006ProvozovatelWINDTEX s.r.o.Možnost návštěvyneElektrárny na hraně Krušných hor, velmi dobře viditelnéDalší informacez Teplic a okolí.10.3 MostMalé vodní elektrárnyFlájeMalá vodní elektrárna je umístěna v objektu hráze vodního díla na Flájském potoce.Vodní tokFlájský potokŘíční kilometr 5,05Řešení MVEtlakový přivaděč z vodního dílaSpád (v m) 40Strojní zařízeníturbína Sigma MetaCelkový instalovaný výkon (v kW) 15V provozu od rokuneuvedenoPovodí Ohře, státní podnik Bezručova 4219 430 03ProvozovatelChomutovMožnost návštěvyDalší informaceneHltnost [ls -1 ]: 60 Dodávka do: nn86


ChanovIIMalá vodní elektrárna se nachází v obci Chanov poblíž trafostanice společnosti ČEZ na řeceBílině.Vodní tokBílinaŘíční kilometr 47,2Řešení MVEjezová, potrubní přivaděč 2 x 1200 mm, l = 54 m,sklápěcí automatický jezSpád (v m) 2,3Strojní zařízení2 x vrtulová turbínaCelkový instalovaný výkon (v kW) 15 / 15V provozu od roku 1999ProvozovatelFrantišek Krajča Prokopa Holého 264 435 13 MeziboříMožnost návštěvyanoDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 1150 / 1150 Dodávka do: nn Projektovanároční výroba [MWh]: 117,5Chanov I.Malá vodní elektrárna je umístěna pod rómským sídlištěm Chanov u Mostu.Vodní tokneuvedenoŘíční kilometr 47,41Řešení MVEjezová, pevný jez se štěrkovou propustíSpád (v m) 2,3Strojní zařízení2 x Kaplanova turbínaCelkový instalovaný výkon (v kW) 22 / 40V provozu od roku 1993ProvozovatelBlahoslav Dykast ? Cash Flow Na kopci 175 435 42Hamr u LitvínovaMožnost návštěvyjen pro odbornou veřejnostDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 1200 / 2600 Dodávka do: vnErvěnický koridor, důl ČSAMalá vodní elektrárna je umístěna na konci zatrubněné části přivaděče přes důl ČSA.Vodní tokneuvedenoŘíční kilometr 33,4Řešení MVEtlakový přivaděčSpád (v m) 33,4Strojní zařízení 2 x turbína CINK 4,5B3 x 630/3Celkový instalovaný výkon (v kW) 315 / 315V provozu od roku 1996ProvozovatelPovodí Ohře, státní podnik Bezručova 4219 430 03ChomutovMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 1200 / 1200 Dodávka do: nn87


Větrné elektrárnyKlínyStřední část Krušných hor, západně od obce Klíny, 5 km severozápadně od Litvínova.Typ větrné elektrárny 2 krát Enercon E-70Výška stožáru (v m) 85Celkový instalovaný výkon (v kW) 4 000V provozu od roku 2007ProvozovatelJiří HerzigMožnost návštěvyneDalší informaceElektrárny jsou cca 800 m od sebe, jedna z nich je v lese.MníšekStřední část Krušných hor, východně od obce Mníšek, 6 km severozápadně od Litvínova.Typ větrné elektrárny Enercon E-70Výška stožáru (v m) 85Celkový instalovaný výkon (v kW) 2 000V provozu od roku 2007ProvozovatelJiří HerzigMožnost návštěvyneNová Ves v Horách IIStřední část Krušných hor, nedaleko Litvínova, východně od obce Nová Ves v Horách.Typ větrné elektrárny 2 krát Repower MD70Výška stožáru (v m) 65Celkový instalovaný3 000výkon (v kW)V provozu od roku 2003(1.ks), 2004(2.ks)Provozovatel Wind Tech, s.r.o.Možnost návštěvy NeJedná se o první větrné elektrárny této velikostní kategorie v ČR. Aždo konce roku 2005 největší větrné elektrárny v naší republice. VětrnáDalší informace farma bude dále rozšiřována, jednu větrnou elektrárnu plánuje postaviti samotná obec Nová Ves v Horách. V sousedství zůstává torzo prvnímnohem starší a mnohem menší elektrárny West Medit 320.88


10.4 ChomutovMalé vodní elektrárnyVysoká PecMalá vodní elektrárna se nachází v obci Vysoká Pec v betonovém korytu, ř. km 34,1.Vodní tokneuvedenoŘíční kilometr 34,1Řešení MVEtlakový přivaděčSpád (v m) 32Strojní zařízeníBankiho turbína Cink o hltnosti 255 l/sCelkový instalovaný výkon (v kW) 75V provozu od roku 2000ProvozovatelOldřich Moravec, Bezručova 2728, 430 03 ChomutovMožnost návštěvyneDalší informacedodávka do vnJirkov - skluz Podkrušnohorského přivaděčeMalá vodní elektrárna se nachází na konci zatrubnění skluzu podkrušnohorského přivaděče uJirkova.Vodní tokneuvedenoŘíční kilometr 23,7Řešení MVEtlakový přivaděčSpád (v m) 33Strojní zařízení2 x bánkiho turbína CINKCelkový instalovaný výkon (v kW) 132/132V provozu od roku 1993ProvozovatelPovodí Ohře, státní podnik, Bezručova 4219, 430 03ChomutovMožnost návštěvyneMezihoříMalá vodní elektrárna se nachází v obci Mezihoří na řece BílinaVodní tokBílinaŘíční kilometrneuvedenoŘešení MVEtlakový přivaděčSpád (v m) 30Strojní zařízení2 x Bankiho turbínaCelkový instalovaný výkon (v kW) 22 + 22V provozu od roku 1996ProvozovatelJosef Šima Hraničářská 4720 430 03 ChomutovMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 125 / 125 Dodávka do: nn Projektovanároční výroba [MWh]: 12089


OrasínMalá vodní elektrárna se nachází v Telčském údolí na toku říčky Bílina, ř. km 75,30 u obceOrasín.Vodní tokBílinaŘíční kilometr 75,30Řešení MVEtlakový přivaděčSpád (v m) 50Strojní zařízení25 x Bankiho turbínaCelkový instalovaný výkon (v kW) 55/55V provozu od roku 1992ProvozovatelIng. Bedřich Elis Jindřišská 7 431 11 JirkovMožnost návštěvyjen pro odbornou veřejnostDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 250 / 250 Dodávka do: nn Projektovanároční výroba [MWh]: 315Jirkov - vodní díloMalá vodní elektrárna se nachází v objektu základových výpustí vodního díla Jirkov na řeceBílina.Vodní tokBílinaŘíční kilometr 75,75Řešení MVEtlakový z vodního dílaSpád (v m) 38Strojní zařízeníturbína CinkCelkový instalovaný výkon (v kW) 132V provozu od roku 1998ProvozovatelPovodí Ohře, státní podnik Bezručova 1492 430 03ChomutovMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 500 Dodávka do: nnMlýn - úpravna vody III.Malá vodní elektrárna se nachází na úpravně vody III. Mlýn v blízkosti Chomutova.Vodní tokříčka ChomutovkaŘešení MVEtlakový přivaděč do úpravny vodySpád (v m) 35Strojní zařízeníBankiho turbína, hltnost 220 l/sCelkový instalovaný výkon (v kW) 55V provozu od roku 2001ProvozovatelSeveročeské vodovody a kanalizace a.s., Přítkovská1689, 415 50 Teplice,Možnost návštěvyneDalší informace90


Chomutovka (Naděje, Realita)Malá vodní elektrárna se nachází na pravém břehu řeky Chomutovky.Vodní tokřeka ChomutovkaŘíční kilometr 31,3Řešení MVE potrubí, 1 x 400, 1 x 600Spád (v m) 4,3Strojní zařízeníturbíny Francis, kotlová / Banki CinkCelkový instalovaný výkon (v kW) 5,5 / 11V provozu od roku 1984ProvozovatelOldřich Moravec Bezručova 2728 430 03 ChomutovMožnost návštěvyjen pro odbornou veřejnostDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 200 / 300 Dodávka do: nnChomutov - pod bývalou spalovnouMalá vodní elektrárna se nachází v Chomutově pod bývalou spalovnou na říčce Chomutovce.Vodní tokChomutovkaŘešení MVEMVE je napájena cca 100 m dlouhým tlakovýmpřivaděčem napájeným z malého jezu na říčce.Spád (v m) 5Strojní zařízení2x Bankiho horizontální turbinaCelkový instalovaný výkon (v kW) 20/15V provozu od roku 1982Možnost návštěvyneChomutov - vodojem 16000Malá vodní elektrárna se nachází na vodojemu 16000 v Chomutově.TokneuvedenoŘíční kilometrneuvedenoŘešení MVEtlakový přivaděč do vodojemuSpád (v m) 9 - 50Strojní zařízeníFrancisova turbínaCelkový instalovaný výkon (v kW) 132V provozu od roku 2001ProvozovatelSeveročeské vodovody a kanalizace a.s. Přítkovská 1689415 50 TepliceMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 600 Dodávka do: nn91


Chomutov - Výtopna pod zámkemMVE se nachází na náhonu ze zámeckého rybníku v komplexu budov, Ploučnice ř. km 4,422.Vodní tokPloučniceŘíční kilometr 4,422Řešení MVEotevřený přivaděčSpád (v m) 6Strojní zařízeníturbína KaplanCelkový instalovaný výkon (v kW) 270V provozu od roku 1929ProvozovatelTERMO Děčín a.s. Oblouková 25 405 02 Děčín IIIMožnost návštěvyjen pro odbornou veřejnostDalší informace Hltnost [ls -1 ]: 2000ŽelinaHistorická vodní elektrárna se nachází v Želinském meandru Ohře poblíž obce Želina.Vodní tokOhřeŘíční kilometr 123Řešení MVENáhon ražený ve skále přivádí vodu z řeky dovyrovnávací nádrže u MVE.Spád (v m) 5Strojní zařízení2 x Francisova horizontální nízkotlaká turbínaCelkový instalovaný výkon (v kW) 630V provozu od roku 1908-1925, 1994ProvozovatelČEZ, a.s., Elektrárny Tušimice, 432 01 KadaňMožnost návštěvyano po domluvěPřísečnice - rybí hospodářstvíMalá vodní elektrárna se nachází v objektu rybího hospodářství vodního díla Přísečnice.Vodní tokPřísečnický potokŘíční kilometr 3,20Řešení MVEtlakový přivaděčSpád (v m) 32,6Strojní zařízeníturbína PELTON HV4, hltnost 70 l/sCelkový instalovaný výkon (v kW) 18,5V provozu od roku 1999ProvozovatelPovodí Ohře, státní podnik, Bezručova 4219, 430 03ChomutovMožnost návštěvyneDalší informace92


Hradiště - úpravna vodyMalá vodní elektrárna se nachází na úpravně vody Hradiště nedaleko Klášterce nad Ohří.Vodní tokOhřeŘešení MVEtlakový přivaděč do úpravny vodySpád (v m) 192Strojní zařízeníFrancis/Pelton, hltnost 1200/500 l/sCelkový instalovaný výkon (v kW) 2400/800V provozu od roku 1978ProvozovatelSeveročeské vodovody a kanalizace a.s., Přítkovská1689, 415 50 TepliceMožnost návštěvyneDalší informaceKlášterecMalá vodní elektrárna je umístěna na pravém břehu u vodního díla Klášterec.Vodní tokOhřeŘíční kilometr 132,55Řešení MVEjezováSpád (v m) 2,4Strojní zařízení turbína MAVEL TKP 1290Celkový instalovaný výkon (v kW) 160V provozu od roku 1999ProvozovatelPovodí Ohře, státní podnik, Bezručova 4219, 430 03ChomutovMožnost návštěvyneDalší informaceHltnost [ls -1 ]: 7280 Dodávka do: nnSolární systémyLužný 30Solární systém je instalován na střeše rodinného domu v Lužném u Klášterce nad Ohří, ohříváteplou vodu.Popis systému6 x plochý kolektor HELIOSTAR 202 N2LFPlocha kolektorů (v m 2 ) 12Celkový maximální okamžitý tepelný výkon 18(v kW)ProvozceloročníV provozu od roku 2001Šesták Zdeněk Lužný 30 431 51 KlášterecProvozovatelnad OhříMožnost návštěvyano93


Tepelná čerpadlaChomutov - Šípková ul. 5518Tepelné čerpadlo slouží v rodinném domě rodiny Řehořkových ul. Šípková, Chomutov kohřevu teplé vody a vytápění.Popis systémuZemě, vodaCelkový instalovaný tepelný výkon (v kW) 13ProvozceloročníV provozu od roku 2002MUDr. Milan Řehořek, MUDr. AliceProvozovatelŘehořková Šípková 5518 430 01 ChomutovMožnost návštěvyneNová Ves - rodinný dům p. PálkaTepelné čerpadlo slouží k vytápění rodinného domu (podlahové topení, radiátory) a ohřevuteplé vody.Popis systémuZemě - voda, chladivo R22Celkový instalovaný tepelný výkon (v kW) 10ProvozceloročníV provozu od roku 1998Milan Pálek, Nová Ves 54, 430 01 Hora sv.ProvozovatelŠebestiánaMožnost návštěvyano, po předchozí domluvěKadaňská Jeseň - č.p. 19Tepelné čerpadlo v obci Kadaňská Jeseň (cca 2 km od Kadaně) slouží k vytápění rodinnéhodomu a ohřevu teplé vody.Popis systémuVoda, jímací vrt 27 m, vratná voda do vratnéhovrtu 11 m, 200l zásobník na teplou vodu.Celkový instalovaný tepelný výkon (v kW) 16ProvozceloročníV provozu od roku 2001ProvozovatelJaroslav Fusek Kadaňská Jeseň č.p. 19 432 01KadaňMožnost návštěvyanoVětrné elektrárnyPodmileská výšinaStřední část Krušných hor, v blízkosti vodní nádrže Přísečnice.Typ větrné elektrárny3 krát Nordex N80Výška stožáru (v m) 80Celkový instalovaný výkon (v kW) 7 500V provozu od roku 2006ProvozovatelGreen Lines Rusová, s.r.o.Možnost návštěvyne94


Kryštofovy HamryNejvětší větrná farma v České republice. V jejím prostoru se nachází též menší větrná farmaPodmileská výšina. Farma se nachází ve střední části Krušných hor, v blízkosti vodní nádržePřísečnice.Typ větrné elektrárny 21 krát Enercon E-82Výška stožáru (v m) 85Celkový instalovaný výkon (v kW) 42 000V provozu od roku 2007ProvozovatelEcoenerg Windkraft GmbH & Co. KGMožnost návštěvyne95


11 ZÁVĚRVyužití biomasy k energetickým účelů je pro modelovou oblast Podkrušnohoříperspektivním programem. V současné době díky výstavbě průmyslového lihovaruv Trmicích firma PLP a.s. je zajištěn odbyt surovin zejména obilovin a řepky pro zajištěnívýroby bioethanolu. Suroviny pro jeho výrobu jsou využívány zejména z oblastí Ústeckéhokraje, pozemky pro produkci mohou být určeny jak pro potravinářské tak i pronepotravinářské využití, rovněž tak hodnotíme pozitivně využití mechanizačních prostředků.Dalšími odběrateli zemědělských produktů z této oblasti jsou SETUZA a.s. v Ústí nad Labema SETA Holding Litvínov. Zpracování tekutých biopaliv je relativně bezproblematické azajišťuje odbyt vyrobených produktů od zemědělských podnikatelů v Podkrušnohoří.Oblast je rovněž zaměřena na problematiku energetických plodin. Šlo zejména ospolupráci s výzkumnou stanicí Chomutov Výzkumného ústavu rostlinné výroby PrahaRuzyně, která se zaměřuje na aplikovaný výzkum, zejména problematiku pěstování víceletýchenergetických plodin a poradenství v této oblasti. Energetické plodiny, jejich pěstování avýsledky jsou ověřovány na rekultivovaných půdách na Mostecku. Jedná se zejména oenergetický šťovík a miscantus. Na velmi dobré úrovni byla praxe pěstování konopí proenergetické účely v Podkrušnohoří. Bohužel z ekonomických důvodů byl provoz firmyzabývající se zpracováním konopí s cca. 200 ha z okresů Teplice, Most, Chomutov koncemroku 2009 ukončen.Perspektivou je v této oblasti i využití bioplynu. Pro produkci bioplynu je uvažovánonejenom s využitím exkrementů z živočišné produkce ale zejména využití trvalých travníchporostů, cíleně pěstované kukuřice ale i odpadů ze zemědělské produkce i obcí. Je zdezpracováno 5 projektů, které procházely schvalovacím řízením na Krajském úřadu Ústeckéhokraje, v komisi ŽP. I přes schválení projektů jsou v současném období ve stavebním řízení av přípravných fázích. Bohužel nebyly projekty uvedeny dosud do provozu.Na území je podporována výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů v souladus požadavky mezinárodního společenství na snížení spotřeby fosilních paliv a snížení emisíz jejich spalování, bylo zde vystavěno 5 bioplynových stanic, čímž se zlepšuje stav životníhoprostředí, podstatně se totiž snižují pachové látky z vyfermentovaných surovin.Díky vysokému zalesnění se jako další zdroj energie zpracovává dřevo na štěpky,brikety, pelety atd., jako příklad je výše uvedeno 7 zařízení na výrobu palivového dřeva a2 výrobci kotlů na biomasu.Z ostatních obnovitelných zdrojů byl v závěru studie uveden přehled funkčníchzařízení (malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, solární systémy, tepelná čerpadla), kterájsou v zájmové oblasti Podkrušnohoří v provozu.Vysoké zastoupení mají zařízení k výrobě ostatních alternativních zdrojů energie, jsouto zejména malé vodní elektrárny, kterých uvádíme 26, dále 7 větrných elektráren a další jsouve výstavbě, a z atlasu obnovitelných zdrojů energie uvádíme 4 tepelná čerpadla na využitígeotermální energie a své místo zde mají i solární systémy.I přes stávající problémy má hospodaření v pánevní oblasti značnou perspektivu.Aktivity v pánevních oblastech by měly směřovat ke spolupráci zemědělců a starostů obcívedoucí k udržení a rozvoji života na venkově a ke zlepšení životních podmínek venkovskéhoobyvatelstva, k zajištění trvale udržitelného stavu zemědělství a k rozšíření pracovních míst aprosperity této oblasti. K tomu by v budoucnu mohlo být využito i zřizování např. i obecníchkotelen na biomasu.V oblasti Podkrušnohoří se již v současném období využívá produkce ze zemědělsképůdy pro produkci energie, to je určitá změna proti dříve prosazované potravinářské produkci.96


Dříve sloužila zemědělská půda v převážné většině pro potravinářské účely, produkcizemědělských plodin, pro výživu lidí a krmiv pro hospodářská zvířata. Využití půd protechnické a energetické účely, nebylo z důvodu požadavků na stále se zvyšující množstvípotravin v minulých letech příliš rozšířeno.Současná koncepce agrární politiky ČR dochází k závěrům, že bude půda kromětradičního využití zemědělského půdního fondu pro výrobu potravin využívána i pronepotravinářské účely – produkci surovin pro průmysl a energie.Pro podporu tohoto záměru lze uvést následující důvody:• Využitím půd přispět ke zvýšení kulturnosti krajiny• Zlepšením bilance CO 2 v ovzduší snížit skleníkový efekt• Ochrana neobnovitelných zdrojů, možnost jejich využívání v dalším období• Přispět k větší diverzifikaci pěstovaných plodin• Snížit zemědělské přebytky• Umožnit produkci nových produktů s vyšší environmentální hodnotou• Vytvořit nová pracovní místa na venkově, tím napomoci stabilizaci venkovskéhoosídlení• Získat další zdroj finančních příjmů pro zemědělce• Přispět k ozdravění naší ekonomiky, místo subvencí na udržování krajiny, příspěvkův nezaměstnanosti, vznikne cenný ekologicky velice přínosný produkt.Významně by výše uvedené důvody měla podpořit realizace akčního plánu probiomasu ČR na období 2009 až 2011, která ve svých aktivitách navrhuje řešení jak z hlediskavyužití pozemků, navrhuje zmapování možností využití ploch na výrobu energetických plodins ohledem na potřeby potravinářské a jiné nepotravinářské produkce, podporuje rychlerostoucí dřeviny ale zabývá se i problematikou ekonomiky produkce biomasy k energetickýmúčelům.97


12 POUŽITÁ LITERATURAHAVLÍČKOVÁ K., WEGER J., Metodika analýzy potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje energie. ActaPruhoniciana 83. VU Silva Tarocy pro krajinu a okrasné zahradnictví 2006HONZÍK R. Potenciál produkce vedlejších zemědělských produktů, sena z TTP a odpadní dendromasy vpánevních okresech Ústeckého kraje, zpracováno pro FŽP UJEP. VÚRV Chomutov, 2009.KOLEKTIV AUTORŮ: Atlas podnebí Česka. Climate Atlas of Czechia. ČHMÚ, Univerzita Palackého vOlomouci, Praha – Olomouc 2007, ISBN 978-80-86690-26-1.KOLEKTIV AUTORŮ: Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009-2011, MZe, 2009.KOLEKTIV AUTORŮ: Akční plán pro obnovitelné zdroje. MŽP, MPO, 1999.KOLEKTIV AUTORŮ, Briketovanie a peletovanie - Zborník prednášok. Slovenská technická univerzita,Bratislava. ISBN: 978-80-227-3185-0. 2009.SLAVÍK L. Potenicální možnosti využití zemělského půdního fondu pro výrobu elektrické energie z biomasy,12 s. Zpráva pro FŽP UJEP, 2009.SOUČKOVÁ, MOUDRÝ, et. al. Nepotravinářské využití biomasy. 1. vyd. České Budějovice: VÚZE v Praze aJihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2006. 95 s. ISBN: 80-7040-857-X.VRÁBLÍKOVÁ, J.: Úvod do agroenergetiky, UJEP 2002, ISBN: 87-7044-231-X.Internetové zdroje:Internetová encyklopedie Wikipedie: (online) Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ [cit. 2009-1-4]Příručka OZE – příloha časopisu Komora.cz. Hospodářská komora České republiky, říjen 2006Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie v České republice (Cenia): (online)Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akttema.nsf/$pid/MZPMSFOFVRTC/$FILE/OZE_2008_DH_def.pdf[cit. 2009-27-5]Soveko PLAST, s.r.o.: (online), Dostupné z: http://www.soveko.cz/ [cit. 2009-22-5]Centrum pro obnovitelné zdroje energie: (online), Dostupné z: http://www.ekowatt.cz/ [cit. 2009-26-5]Biomasa, bioplyn, biopaliva, pelety, kompostování a jejich využití Biom.cz: (online) Dostupné z:http://biom.cz/cz [cit. 2009-15-4]ANONYMUS. Charakteristika okresů Ústeckého kraje. ČSÚ, 2006. [cit. 2.10. 2008]Ministerstvo životního prostředí České republiky: (online), Dostupné z: http://www.mzp.cz [cit. 2009-15-4]Informace o potenciálu obnovitelných zdrojů energie v ČR: (online)Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPMRF45OSUY/$FILE/OZE-czech.pdf [cit. 2009-24-5]Využití obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství a lesnictví. občanské sdružení ARVEN Akademie rozvojevenkovaBusinessInfo.cz: (online)Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/strategie-udrzitelneho-rozvoje-cr/1000986/ [cit. 2009-27-7]Ministerstvo průmyslu a obchodu: (online), Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument5903.html [cit. 2009-27-7]ANONYMUS. www stránky společnosti PLP a. s. 2007. [cit. 2.10. 2008]HADAŠOVÁ. Průmyslový lihovar začal v Trmicích vyrábět biolíh. Ústecký deník.cz. 2007. [cit. 2.10. 2008]MALASKA. Technika značky Siemens řídí výrobu biolihu. Odborné časopisy.cz č. 12. FCC PUBLIC s. r. o.2007. [cit. 2.10. 2008]ANONYMUS. www stránky farmy Letní stráň. 2007. [cit. 2.10. 2008]VORLÍČEK. Na Jedlové hoře vyroste nová bioplynová stanice a teplárna. Ústecký deník.cz. 2008. [cit. 2.10. 2008]ANONYMUS. www stránky společnosti SVEP a.s. 2007. [cit. 2.10. 2008]ANONYMUS. Konopí – biomasa pro život. 1. vyd., Chráštice: Zelená pumpa – Chráštické ekocentrum a.s.ANONYMUS. www stránky společnosti D.S.K., spol. s r.o. 2007. [cit. 2.10. 2008]ANONYMUS. www stránky společnosti HEDERA ZIMA, spol. s.r.o. 2008. [cit.2.10. 2008]ANONYMUS. www stránky společnosti JACER CZ. 2007. [cit.2.10. 2008]ANONYMUS. www stránky společnosti SETA Holding Litvínov a. s. 2006d. [cit. 2.10. 2008]ANONYMUS. www stránky společnosti FEHAS Group. s. r. o.2008. [cit.2.10. 2008]98


ANONYMUS. www stránky společnosti SVEP a.s. 2007. [cit. 2.10. 2008]ANONYMUS. www stránky společnosti Obnovitelné zdroje - Chomutov s.r.o. 2007. [cit. 2.10. 2008]Časopis Školská fyzika: (online), Dostupné z: http://sf.zcu.cz/rocnik07/ [cit. 2009-20-4]Obnovitelné zdroje energie (Jan Fiedler): (online)Dostupné z: http://oei.fme.vutbr.cz/teplarenstvi/papers/fiedler/oz-v-cr.pdf [cit. 2009-26-5]Podklady EIA:Zpracování nadbytečných zemědělských zásob s přeměnou na elektrickou energii. Výkon 150 Kw,Oznámení záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění zákona č.93/2004 a 163/2006 Sb. v rozsahu podle přílohy č. 3. 2007. 31 s.Bioplynová stanice Razice. (Hosnedl) Oznámení záměru ve smyslu § 6 z. 100/2001 Sb., v platném znění. 2008.55 s.Bioplynová stanice Ahníkov. (Motl), Oznámení záměru stavby v rozsahu přílohy č.4 zákona č.100/2001Sb. oposuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů naživotní prostředí). Environmentální a ekologické služby s.r.o. 2008. Interní zpráva. 22 s.Výrobna bioethanolu 150 000 t/r a spalování biomasy – SETUZA a.s. Ústí nad Labem. (Obršál), Oznámení ohodnocení vlivu na životní prostředí dle přílohy č.3 zákona č.100/2001 Sb. v platném znění. 2006. 114 s.Výroba MERO. (Soukup), Oznámení záměru podle §6, odst. 2, zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu naživotní prostředí. 2004Program výroby bioetanolu. (Horák), Oznámení dle př. č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.o posuzování vlivů na životníprostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). 2003.Zákony:Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ze dne 31.3.2005.Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Ze dne 25.10.2000.458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změněněkterých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů100/2001 Sb. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon oposuzování vlivů na životní prostředí)185/2001 Sb. Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů86/2002 Sb. Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve zněnípozdějších předpisůZákon č. 252/1997 Sb. ze dne 24. září 1997, o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákono Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.99


13 PŘÍLOHYPŘÍLOHA 1 Akční plán pro biomasu ČR na období 2009-2011Č. AKTIVITA POPIS NÁVRH ŘEŠENÍ GESCE1 Využití produkce z TTPMZek energetickým účelům.2 Ochrana proti úbytkukvalitní zemědělské(orné) půdy3 Vyhlášení výzkumnéhoprogramu v oblastiOZE.Podpora novýchpostupů v energetickémvyužívání biomasy.4 Zařazení tuhýchbiopaliv do nižší sazbyDPH5 Územní plánování,územní řízení6 Vzdělávání, poradenstvía propagace7 Zmapování možnostívyužití ploch provýrobu energetickýchplodin, s ohledem napotřeby potravinářské ajiné nepotravinářsképrodukce.Přezkoumání podmínek a případněnásledná úprava podmínek pro využitítravní hmoty z TTP k energetickýmúčelům (např. pelety ze sena, travníhmota k výrobě bioplynu apod.).Půda vyjímaná ze ZPF z důvoduvýstavby (bytové, průmyslových zón,infrastruktury) je často kvalitní ornoupůdou, která bude v budoucnu chybětzejména s ohledem na možnostprodukce energetických surovin.Vydání národního předpisu naochranu půdy - v návaznosti napřipravovanou Směrnici EK o ochraněpůdy.Chybí témata VaV z MŽP a obecněenergetická a environmentální témata.Podpořit zavádění inovací v oblastienergetického využívání biomasy bezohledu na její formu.Jedná se o nedřevní biopaliva(agropelety, agrobrikety, biomasaobecně apod.) a o logické dokončeníprvního kroku, v němž byla do nižšísazby přeřazena tuhá biopaliva na bázidřeva (viz.Směrnice EU o DPH).Umístění staveb pro zpracováníbiomasy musí být v souladu s územněplánovací dokumentací.V této oblasti chybí kvalifikovanéporadenství a osvěta.Podpora školství a výukovýchprogramů – OZE obecně nemajídostatečné zázemí ve školskémsystému, současně je nutné provázatoblasti zdrojů energie a koncovéspotřeby, energetické efektivnosti.Zefektivnit systém státního asoukromého poradenství pro vlastníkylesů k mobilizaci využívání lesníbiomasy pro energ. využití.Propagovat a podporovat využívánílesní biomasy pro výrobu energií.Příspěvek k orientacizainteresovaných subjektů v širšímkontextu realizace využívání biomasy,usnadnění rozhodovánípodnikatelským subjektům.8 Podpora RRD Maximálně podpořit rozšíření plochosázených rychle rostoucímidřevinami.Úprava podmínek pro využití produkce z TTP veprospěch energetického využití jinak odpadníbiomasy.Provést revizi PRV a změnit režimdotací ve prospěch využívání trávy kenergetickým účelům.Včasná implementace Směrnice o ochraně půdy(v přípravě). Příprava národního předpisu vpředstihu, souběžně s přípravou evropskésměrnice a na základě jejích tezí. Legislativnípředpis pomůže urychleně chránit jak kvalitupůdy (obsah a koloběh živin, eroze apod.), takpůdu samotnou před nadbytečným úbytkem provýstavbu. Půda je nenahraditelným přírodnímzdrojem, její význam a hodnota bude narůstat, cožse projevuje už nyní při diskuzích ohledněpotravinové bezpečnosti a jejího využití proenergetické účely.V rámci plánované reorganizace výzkumudefinovat v oblasti OZE výzkumné podprogramy.Provázat výzkum v oblasti ochrany životníhoprostředí s výzkumem v energetice a dalšíchoborech, vyčlenit na tento výzkum finančníprostředky z rozpočtu Technologické agenturyČeské republiky.Úpravou opatření I.1.1.2. v ose I Programurozvoje venkova umožnit podporu novýchpostupů a inovací v oblasti energetickéhovyužívání biomasy ve všech jejich formách.Účinně působit na EK s cílem změny Směrnice oDPH a umožnit přeřazení biomasy do sníženésazby DPH. Definice kategorií tuhých biopaliv nabázi zemědělské biomasy v rámci celnínomenklatury pro jednoznačné zařazení anásledná změna zákona o DPH v tomto smyslu.Pro hodnocení dopadů staveb využívajících OZEna udržitelný rozvoj území podle zákona, zvážitvydání metodiky hodnocení udržitelnosti rozvojeúzemí.Zavedení systému osvěty, vzdělávání akvalifikovaného poradenství.Otázka spolupráce je nejen mezi jednotlivýmivýzkumnými pracovišti, ale i firmami a vysokýmiškolami, spolupráce se zahraničními pracovišti ana mezinárodních projektech.Vytváření výukových programů na středních, alezejména na vysokých školách, cíleně zaměřenýchna konkrétní energetické systémy, nejlépe vširokém kontextu hospodaření s energií.Posoudit dopady využívání lesní biomasy naživotní prostředí (půdu, vodu, biologickourozmanitost, koloběh živin).Zmapování možností využití půdy pro pěstováníenergetických plodin.Aktualizovat v časových etapách.Přesun opatření na podporu založení porostů RRDv rámci PRV a do Osy II a vyhlášení této podporynejpozději od 1.1.2010.K pěstování RRD využít i rekultivovaných ploch,podpořit výsadbu a další zpracování sklizenéhodřeva.MŽP,MZe,MMRMŽPMZeMF, MZe,MŽP,MPO,všechnyresorty přijednání sEKMMRMŠMT,MŽP,MZeMŽP, MZeMZe100


9 Výkupní cena elektřinyz OZE10 Implementace Směrniceo podpoře užíváníenergie z obnovitelnýchzdrojů11 Uplatnění kompostu adigestátu na orné půdě12 Podpora zákona opodpoře výroby tepla zOZE13 Statistika výroby avyužití biopaliv14 Zachování dotace navýrobu lesní štěpkyVstupní údaje pro stanovení výkupnícenyelektřiny z obnovitelných zdrojů.Připravovaný návrh Směrnice opodpoře využívání energie zobnovitelných zdrojů předpokládáimplementaci této směrnice donárodních předpisů do 31. 3. 2010.Nařízení ES č. 1774/2002 a jehovýklad, současné bariéry a náměty nazměny Nařízení, zavedení systémukategorizace kompostů, vyšší podporaa aplikace kompostů.Snaha o předložení zákona o podpořevýroby tepla z OZE vládě ČR.Zkvalitnění a zobjektivnění statistikyvýroby a využití biopaliv (lesní azemědělské biomasy pro energetickéúčely).Podpora zachování dotace na výrobulesní štěpky, jež jsou v kompetencikrajů.Přehodnocení přístupu ERÚ při stanovovánívýkupních cen el. elektřiny u OZE dle požadavkůresortů MZe a MŽP. Oba resorty budou vycházetz aktuálních dat z oblasti biomasy adlouhodobých koncepcí resortů v oblastivyužívání biomasy.Včasné zahájení přípravy implementace směrnicevzhledem k náročnosti tohoto procesu a termínuEK o provedení směrnice do národních předpisů.Zvýšit informovanost, zařadit digestát do režimuhnojiv.Příprava návrhu zákona o podpoře tepla z OZE vsouladu s případnou směrnicí EU.Zpracování návrhu modelu statistickéhozjišťování, jež by komplexně podchytil tokbiopaliv v ČR, včetně zhodnocení dovozu avývozu biomasy.Navrhnout systém zjišťování státní a resortnístatistiky.Při jednání s kraji podpořit zachování tohotodotačního titulu, zdůrazňovat význam energiebiomasy pro regiony - čisté životní prostředí,zaměstnanost v regionu, daňové příjmy azachování investic v regionu atd.ERÚMPOMZeMPO,MŽPČSÚ,spolugesceMPO,MZe,MŽPMZe101


PŘÍLOHA 2Vybraná zařízení na výrobu energie z alternativních zdrojůÚstí nad LabemMalé vodní elektrárnyFotografie objektuMalé BřeznoPoloha objektu na mapěVelké Březno102


Větrné elektrárnyFotografie objektuPoloha objektu na mapěPetroviceTepliceMalé vodní elektrárnyFotografie objektuVšechlapyPoloha objektu na mapěÚjezd103


Solární systémyFotografie objektuPoloha objektu na mapěLedviceVětrné elektrárnyFotografie objektuPoloha objektu na mapěNové Město - Vrch Tří pánů104


MostMalé vodní elektrárnyFotografie objektuPoloha objektu na mapěFlájeChanov II.Chanov I.105


Ervěnický koridor, důl ČSAVětrné elektrárnyFotografie objektuPoloha objektu na mapěKlíny106


MníšekNová Ves v Horách II107


ChomutovMalé vodní elektrárnyFotografie objektuPoloha objektu na mapěVysoká PecJirkov - skluz Podkrušnohorského přivaděčeMezihoří108


OrasínJirkov - vodní díloMlýn - úpravna vody III.109


ChomutovkaChomutov - pod bývalou spalovnouChomutov - Výtopna pod zámkem110


ŽelinaKlášterecSolární systémyFotografie objektuPoloha objektu na mapěLužný 30111


Tepelná čerpadlaFotografie objektuPoloha objektu na mapěChomutov - Šípková ul. 5518Nová Ves - rodinný dům p. PálkaKadaňská Jeseň - č.p. 19112


Větrné elektrárnyFotografie objektuPoloha objektu na mapěPodmileská výšinaKryšofovy Hamry113

More magazines by this user
Similar magazines