Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010

cenia.cz
  • No tags were found...

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010

Průmysl a energetikaPo poklesu energetické náročnosti v polovině 90. let, která byla způsobena zejména restrukturalizací hospodářství, došlo v době ekonomickékrize okolo roku 2000 ke stagnaci. Od roku 2004 se však situace zlepšila a energetická náročnost významně klesala (Graf 1).Hlavním důvodem tohoto jevu byl růst ekonomiky, a to zejména v průmyslových odvětvích. Tuzemská spotřeba energie na jednotkuHDP až do roku 2008 trvale klesala. V roce 2009 vlivem finanční a hospodářské krize došlo kromě poklesu spotřeby primárních energetickýchzdrojů i k poklesu HDP, což výrazným způsobem ovlivnilo i energetickou náročnost hospodářství, která se přechodnězvýšila.V roce 2010 české hospodářství začalo opět růst. Tato situace ovlivnila spotřebu PEZ opět směrem k vyšší spotřebě (o 5,3 %), aletaké HDP zaznamenal nárůst, a to o 2,3 %. Obě tyto hodnoty pak ovlivnily celkovou energetickou náročnost hospodářství, která se poloňském mírném růstu zapříčiněném hospodářskou krizí v posledním roce opět zvýšila, a to o 2,9 %. V dlouhodobějším měřítku jevšak stále znatelný pokles, oproti roku 2000 se energetická náročnost hospodářství ČR snížila o 19,0 %.Spotřeba primárních energetických zdrojů v ČR (Graf 2) meziročně od roku 2000 vytrvale vzrůstala o 0,5 až 6,6 %. V roce 2007 byltento trend zastaven a spotřeba PEZ začala postupně klesat. V roce 2009 byl meziroční pokles spotřeby PEZ již výrazný (o 4,5 %).V roce 2010 se však spotřeba PEZ vlivem oživení ekonomiky po hospodářské krizi meziročně zvýšila o 5,3 %.Ve struktuře PEZ meziročně nezaznamenáváme žádné výrazné změny. Jediným významnějším posunem je zvýšení produkce prvotníhotepla a elektřiny o 2,6 % (jaderné a vodní elektrárny). Dlouhodobě dochází od roku 2000 k poklesu podílu tuhých paliv (z 50,8 % na46,0 %), naopak narůstá význam kapalných paliv (z 20,1 % na 21,8 %) a prvotního tepla a elektřiny (z 8,9 % na 13,9 %). To svědčío růstu podílu dopravy na celkové spotřebě energie, což koreluje s růstem podílu emisí z dopravy na celkových emisích znečišťujícíchlátek, zejména PM a PAU. Zvýšení podílu prvotního tepla a elektřiny na celkové spotřebě lze vysvětlit zhoršenou dostupností uhlía účinností evropského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS), který vede k vyššímu využití bezemisních zdrojů(těch, které neprodukují skleníkové plyny).Vysokou energetickou náročnost (Graf 3) vykazují sektory dopravy, průmyslu a zemědělství. Zatímco energetická náročnost průmysluse stabilně dlouhodobě snižuje (pokles v letech 2000–2009 o 47 %, meziroční pokles 2008–2009 o 9,8 %), což svědčí o zvyšování konkurenceschopnostihlavních průmyslových odvětví v mezinárodním srovnání, energetická náročnost v dopravě stagnuje nebo roste.Přestože je energetická náročnost zemědělství relativně vysoká, dlouhodobě má spíše pozitivní vývoj, tedy klesající trend.V mezinárodním srovnání ČR dosud spotřebovává, vzhledem k výši vytvářeného HDP, více primárních zdrojů energie i elektřiny nežostatní země EU (spotřebovaná energie je málo zhodnocována přidanou hodnotou). Přes dosažený pokrok je energetická a elektroenergetickánáročnost tvorby HDP v ČR vůči průměru zemí EU stále vysoká (Graf 4). To je však způsobeno vysokým podílem průmyslu,který je vzhledem k produkci HDP téměř dvojnásobný oproti průměru EU.ČR již podle praxe zemí EU zavedla standardní systémová opatření podmiňující růst energetické efektivnosti (narovnání cen energie,stimulační opatření k úsporám energie), například Operační program Podnikání a inovace, Operační program Životní prostředía program Zelená úsporám. Zvyšování energetické efektivnosti je nejúčinnější cestou ke snižování poptávky po energii a s ní souvisejícímusnižování emisí škodlivin do životního prostředí, snižování růstu dovozní energetické závislosti a zvyšování konkurenceschopnostienergetického odvětví i celého hospodářství.Při uplatnění opatření současné Státní energetické koncepce by mělo energetické hospodářství směřovat k vysokému zhodnoceníenergetických vstupů. Energetická náročnost tvorby HDP se do roku 2030 sníží z 1,2 MJ.Kč -1 na 0,5 MJ.Kč -1 , tj. na 37 %. Zvýší se zhodnocováníspotřebované energie HDP, zvýší se úspory a zlepší se hospodaření s energií. Oba faktory společně přispějí k pozitivnímuvývoji energetické náročnosti tvorby HDP a k rychlému přibližování se parametrům zemí EU. Průměrné roční tempo poklesu energetickénáročnosti tvorby HDP se v období do roku 2030 očekává 3,22 %, průměrné roční tempo poklesu elektroenergetické náročnostitvorby HDP se očekává 2,35 % a dovozní energetická náročnost vzroste v roce 2030 na 57,8 %.PODROBNÉ HODNOCENÍ A SPECIFIKACE INDIKÁTORU, ZDROJE DATCENIA, klíčové indikátory životního prostředíhttp://indikatory.cenia.cz (http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1534)77 10

More magazines by this user
Similar magazines