Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010

cenia.cz
  • No tags were found...

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010

DopravaCelkové přepravní výkony nákladní dopravy se v roce 2010 meziročně výrazně zvýšily o 13,8 % a přesáhly tak úroveň roku 2008(Graf 1). Jednalo se pravděpodobně o důsledek růstu průmyslové výroby (automobilový průmysl) a růstu exportu. Přepravní výkonyželeznice v nákladní dopravě narostly o 7,7 %, výkony nákladní silniční dopravy vzrostly dokonce o 15,3 % za rok. Mezinárodní silničnídoprava, jejíž výkony se v roce 2010 zvýšily o 5,6 mld. tkm (o 17,8 %) a objem o 9,4 mil. tun (o 20,9 %), se na celkovém růstupřepravních výkonů nákladní silniční dopravy podílela 81,5 %. Naopak objem vnitrostátní nákladní silniční dopravy pokleslo 23,6 mil. tun (7,6 %), avšak vzhledem k růstu průměrné přepravní vzdálenosti ve vnitrostátní dopravě ze 41 km v roce 2009 na 49 kmv roce 2010 přepravní výkon stoupnul o 9,4 % meziročně, oproti roku 2008 však byl nižší o 6,2 %. Pokračuje nárůst podílu nákladnísilniční dopravy na celkových přepravních výkonech nákladní dopravy, který v roce 2010 dosáhl 76 %.Poněkud neobvyklou kombinaci poklesu přepravních výkonů osobní dopravy a růstu nákladní dopravy je možné interpretovat opožděnýmdopadem ekonomické krize do spotřeby domácností v době, kdy ekonomika země zažívala již konjunkturu, která se odrazilav růstu průmyslové výroby.Spotřeba paliv v dopravě v ČR měla klesající tendenci (Graf 3), a to i navzdory růstu přepravních výkonů nákladní dopravy. Spotřebabenzinu v roce 2010 poklesla o 9,1 % (o 184 kt), spotřeba nafty o 5,5 % (o 205 kt) a kerosinu o 6,3 % (o 21 kt). Zatímco spotřeba benzinuod roku 2000 stagnuje, v případě nafty výrazně stoupá, nárůst činí 64,3 % od roku 2001. Je to důsledek růstu nákladní silničnídopravy a růstu podílu naftových vozidel ve vozovém parku osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel. Spotřeba LPG stagnuje,zatímco CNG vzrůstá při malých celkových spotřebách (7 tis. tun v roce 2010). Pozice alternativních paliv a pohonů je tak v ČR stáleokrajová. Inkaso spotřební daně při zvýšené sazbě cca o 1 Kč/l od 1. 1. 2010 v případě benzinu v roce 2010 meziročně poklesloo 1,6 % (500 mil. Kč), inkaso spotřební daně za naftu stouplo o 5,4 % (2,5 mld. Kč).Z celoevropského pohledu má ČR nadále mírně podprůměrné přepravní výkony individuální automobilové dopravy na obyvatele(Graf 4), avšak vyšší měrnou produkci emisí na jednotku přepravního výkonu. Přepravní výkony individuální automobilové dopravy naobyvatele, tj. vzdálenost, kterou v průměru každý občan ujede ročně v osobním automobilu, má ČR (6 915 km v roce 2009) o 33,4 %nižší než země EU15 a o 27 % nižší než průměr zemí EU27. Oproti zemím EU12 je však využívání IAD v ČR nadprůměrné, nejnižší měrnévýkony má Rumunsko, Maďarsko a Slovensko (pod 5 000 km/obyv.), naopak vyšší než ČR má Polsko, Lotyšsko a Estonsko. Doprava v ČRprodukuje vyšší měrné emise skleníkových plynů a pevných částic na jednotku přepravního výkonu než je průměr členských zemí EU,je tedy emisně náročnější. Specifické emise CO 2 na jednotku přepravního výkonu byly v ČR v roce 2009 136,5 g.osbkm -1 u osobní silničnía 127,3 g.tkm -1 u nákladní silniční dopravy. Průměr všech členských zemí EU je 114 g.osbkm -1 u osobní a 111 g.tkm -1 u nákladnídopravy. Jedná se zejména o důsledek skladby vozového parku, průměrné stáří vozidel je v ČR výrazně vyšší než je průměr EU27.Znečišťování ovzduší dopravou se dle vývoje emisí z dopravy postupně snižuje. Výrazně klesají emise oxidů dusíku (meziročněv roce 2010 o 7,4 %), VOC (o 10,7 %) a oxidu uhelnatého (o 11,8 %). Emise prašných částic z dopravy po období růstu na začátku21. století a následné stagnace v roce 2010 meziročně rovněž poklesly o 8,9 %. Emise skleníkových plynů (CO 2 aN 2 O) v roce 2010 vesrovnání s předcházejícím rokem stagnovaly. Výrazně pozitivní vývoj emisí v roce 2010 je však nutné hodnotit v souvislosti s následkyekonomické krize, se změnou výpočtu přepravních výkonů IAD a také s čerpáním pohonných hmot v zahraničí kvůli nižší spotřební dani(spotřeba se tak neprojeví v statistikách ČR). Proto pokračování takto výrazných poklesů nelze v budoucnosti očekávat. U vývoje prašnéhoznečištění je rovněž třeba upozornit na skutečnost, že emise prašných částic jsou produkovány nejen spalovacími motory (hlavnědieselovými, zastoupenými stále výrazněji i ve vozovém parku osobních automobilů), ale i z otěrů pneumatik, brzd a z povrchukomunikací. Právě tato složka prašného znečištění, která není postižena v emisních inventurách vycházejících ze spalovacíchprocesů (CDV), bude dle modelových simulací (pokud dojde k růstu přepravních výkonů) v budoucnu značně narůstat.V dalším vývoji dopravního systému v ČR je možné očekávat významnou závislost na vývoji ekonomiky. Podíl IAD na celkových přepravníchvýkonech se již pravděpodobně nebude zvyšovat. V případě kvalitních služeb má růstový potenciál hromadná veřejnádoprava (autobusy, vlaky a MHD), zejména pro dopravu v městských aglomeracích. Vývoj nákladní silniční dopravy směřuje k posilovánídálkové (hlavně mezinárodní) přepravy, a to jak národní, tak i dopravy z třetích zemí (tranzitní a cílová). Je proto možné předpokládat,že se bude zvyšovat (nebo minimálně stagnovat) zátěž dálnic a silnic vyšších tříd nákladní dopravou. Trend snižování zátěžesilnic nižších tříd zatím nelze potvrdit. Emisní náročnost dopravy bude společně s obnovou vozového parku pravděpodobně dále klesat.PODROBNÉ HODNOCENÍ A SPECIFIKACE INDIKÁTORU, ZDROJE DATCENIA, klíčové indikátory životního prostředíhttp://indikatory.cenia.cz (http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1587)85

More magazines by this user
Similar magazines