Na lesní horce

kr.jihomoravsky.cz

Na lesní horce

Přírodní památka Na lesní horce v kat. území Čebín s výměrou 1,77 ha a speciálněvyhlášeným ochranným pásmem o výměře 0,14 ha chrání teplomilné trávníky na devonskýchvápencích. Leží v nadmořské výšce 295-325 m n.m. v převážně jižně orientovanémsvahu a je tvořena mozaikou volných travnatých ploch se sporadicky roztroušenými dřevinamia ploch zalesněných borovicí lesní (Pinus sylvestris). V území jsou pozůstatky po historickétěžbě vápence v podobě jednoho většího lůmku, dvou drobných povrchových lůmkůa několika fragmentů základů bývalého zařízení.Přírodní památka Na lesní horce byla původně vyhlášena v roce 1979. Do soustavyevropsky významných lokalit NATURA 2000 byla v rozšířené výměře zařazena jako EVL CZ0622170 „Na lesní horce“ s cílem ochrany populace koniklece velkokvětého (Pulsatillagrandis).Pohled na hlavní loukuNa lesní horceJiž před rokem 1950 byly dílčí části celé dotčené lokality odtěženy (vápenec) a dnesjsou zde pozůstatky jednoho většího a dvou malých lůmků a také fragmenty základů některýchtehdejších objektů. Jak je patrné z leteckého snímku z roku 1953 tak byla ještě celádotčená lokalita víceméně prostá jakéhokoliv dřevinného patra a měla podobu rozlehlé vápencovéškrapové stepi s jen ojediněle roztroušenými dřevinami. V okolí lokality se patrnějiž tehdy vyskytovalo počínající mladé akátí (Robinia pseudoacacia). Ve vyšších severovýchodníchpartiích území již byly výsadby jehličnanů: borovice černé (Pinus nigra), borovicelesní (Pinus sylvestris) a modřínu opadavého (Larix decidua).Cizorodý akát se začal v následujících desetiletích rychle samovolně rozšiřovat přímodo plochy lokality (především do ploch narušených bývalou těžbou vápence). Koncem 60.4


let 20. století navíc došlo k plošným výsadbám borovice lesní po značných částech lokalityv neprospěch původních volných ploch s cennými společenstvy. Samovolné šíření akátupokračovalo a postupně se přidalo také spontánní rozšiřování borovice lesní a pomístnětaké některých druhů keřů: ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare), trnky obecné (Prunusspinosa) a růže šípkové (Rosa canina).Lůmek v západní části hlavní louky začátkem jara v době rozkěvtu konikleců (nahoře)a koncem léta při rozkvětu aster (dole)5


Centrální louka s patrnými pařezy dřívějšího akátového porostuHorní louka6


Jižní borový porostZápadní borový porostPravidelný a systematický management bylv území zahájen od roku 1999 a od počátku byl vedensnahou o péči nejen vlastní vyhlášené přírodní památky,ale také jejího nejbližšího okolí (ochrannéhopásma). Management tak byl postupně prováděn povětšině ploše dnešní rozšířené přírodní památky.V první fázi byl odstraňován cizorodý akát a dále následovalyredukce keřových a náletových porostů. Odroku 1999 je v území prováděna systematická každoročníúdržba travobylinných porostů až dvojnásobnýmkosením s odstraňováním biomasy a zohledňovánímvýskytu významných druhůrostlin, které jsou v maximálněmožném rozsahu ponechávány dozrávání.Důraz je při údržbě kladenna opakovaná kosení ploch uvolněnýchod cizorodého akátu nebozapojených keřových porostů a tudížpostižených masivním rozvojemovsíku vyvýšeného (Arrhenatherumelatius), případně na objevující seohniska třtiny křovištní (Calamagrostisepigejos).Jižní okraj jižního borového porostu (celéhoúzemí)7


Porost mochnyJaro začínáJaro na lesní horce každoročně začíná již od posledních březnovýchdní, případně prvních dní dubnových, rozkvětem přízemních porostůmochny písečné (Potentilla arenaria). Nejbohatší porosty objevíme v lůmkuv západní části hlavní louky. Zhruba ve stejnou dobu rozkvétají i ojedinělédříny obecné (Cornus mas). V hlavní louce můžeme objevit ještě první rozkvétajícítrávu – ostřici nízkou (Carex humilis).Dřín jarní8


Ostřice nízkáPředevším v mezernatých travnatých plochách lůmku v hlavní louce nebo centrálního lůmkupostupně rozkvétají během první poloviny dubna některé druhy drobných jarních, zpravidla bílekvetoucích efemér. Z bíle kvetoucích můžeme objevit můžeme plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum)nebo rožec obecný (Cerastium holosteoides). Z další třeba modře kvetoucí rozrazil trojklanný(Veronica triphyllos) a rozrazil jarní (Veronica verna), atraktivní violku rolní (Viola arvensis) nebostatnou hluchavku nachovou (Lamium purpureum). Až začátkem května se především v lůmkuv hlavní louce objeví žlutě kvetoucí tařinky kališní (Alyssum alyssoides) a ještě později až začátkemčervna ještě drobounké bíle kvetoucí písečnice douškolisté (Arenaria serpyllifolia).Rožec obecnýRozrazil trojklannýPlevel okoličnatý9


Hluchavka nachováViolka rolníPísečnice douškolistá10


Tařinka kališníVe volných travnatých plochách se během druhé polovinydubna pomístně objevují kvetoucí porosty pryšce chvojky(Euphorbia cyparisias), místy rozkvétají rožce rolní (Cerastiumarvense). V bylinném patře borových porostů rozkvétá několikdruhů fialek: violka vonná (Viola odorata), violka srstnatá (Violahirta) nebo vzácná velkolistá violka divotvorná (Viola mirabilis).Violka vonnáPryšec chvojkaRožec rolní11


KonikleceJeště v roce 1953 bylo celé území prosté jakýchkoliv dřevin. Patrně zde jen značně roztroušeněrostly keře a ojedinělé stromy. Volné prosluněné travnaté plochy byly každoročně začátkemjara zdobeny jednou z nejbohatších populací koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) na Kuřimsku.Kolem roku 1970 však došlo k plošným výsadbám borovice lesní (Pinus sylvestris) po velkýchčástech území, do kterého se navíc začal stále více rozšiřovat cizorodý trnovník bílý – akát (Robiniapseudoacacia) – původem ze severní Ameriky. Početnost konikleců se stále snižovala a někdy před10 lety byly počty kvetoucíh rostlin v některých letech natolik nízké, že se dokonce hovořilo o mizenídruhu z této tradiční lokality.12


Koniklece každým rokem oznamují příchodjara. První rostliny vykvétají podle aktuálního vývojepočasí koncem března až začátkem dubna.Jejich početnost zde v posledních letech značněkolísá, až o více než 50%. Přesto se zdá početnostkvetoucích rostlin v posledních letech daleko stabilnějšía pohybuje se zhruba v rozmezí 800-1.200rostlin (polykormonů). Nejbohatší porosty jsouk vidění v lůmku v západní části hlavní louky.Koniklec velkokvětý je rostlinným druhem,pro který byla přírodní památka zařazena do soustavyevropsky významných lokalit v rámci soustavyNATURA 2000. Po odkvětu se lodyha až dvojnásobněprodlužuje a na vrcholu nese charakteristickáa dlouho po odkvětu dobře patrná kulatásouplodí ochmýřených nažek. Několikrát zpeřenépřízemní listy se vyvíjejí až po odkvětu a v místechvýskytu je lze dobře nacházet i během letních měsíců.13


Rozrazil rozprostřenýDoba rozrazilůKoncem dubna a začátkem května se v horní nebo hlavní louceobjevují kvetoucí rozrazily rozprostřené (Veronica prostrata). Narozdíl od časně kvetoucích rozrazilů společně s jarními efeméry jde obyliny vytrvalé. Ještě dva podobné druhy rozrazilů lze v území objevit.Ve stejnou dobu rozkvétá rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)a až během první poloviny června pak ještě rozrazil lékařský(Veronica officinalis). Obadruhy preferují plochy spíšestinnějšího charakteru,takže je nalezneme nejspíšev bylinném podrostulesních porostů.Rozrazil lékařskývlevoRozrazil rezekvítekvpravo14


Kvetoucí rozchodníkyV průběhu května již propuká jaro postupným dynamickýmrozkvětem dalších a dalších druhů. V hlavní nebo hornílouce jsou charakteristické dva velmi podobné druhy hvozdíků -lidově nazývaných „slzičky“. Hvozdíku kartouzku (Dianthus carhusianus)a hvozdíku Pontederova (Dianthus pontederae). Předevšímv horních partiích hlavní louky, v louce horní nebo podéljižního okraje borového porostu bývají v plném květu chrpychlumní (Centaurea triumfettii). V místech vápencových výchozůrozkvétají rozchodníky ostré (Sedum acre) a šestiřadé (Sedumsexangulare), místy se přidávají rovněž přízemní koberce mateřídouškyčasné (Thymus praecox).Chrpa chlumníMateřídouška časnáHvozdík15


DřevinyDnes převažují v území před desítkami let vysazené jehličnany. Především borovice lesní (Pinussylvestris), ale také borovice černá (Pinus nigra), modřín opadavý (Larix decidua) nebo smrkztepilý (Picea abies). Listnáče jsou zastoupeny především duby. Jak dubem letním (Quercus robur),tak dubem zimním (Quercus petraea). Ostatní stromy objevíme v území zpravidla v jednotlivých,často menších, jedincích: jeřáb břek (Sorbus torminalis), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor babyku(Acer campestre), třešeň ptačí (Cerasus avium), lísku obecnou (Corylus avellana), jabloň lesní(Malus sylvestris) nebo hrušeň polničku (Pyrus pyraster).Třešeň ptačíJavor babykaJeřáb břekTrnka obecnáZimolez obecnýSvída krvavá16


Ptačí zob obecnýBrslen bradavičnatýV keřovém patře se především v podrostu vysazených borovicuplatňuje ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), trnka obecná (Prunusspinosa) nebo růže šípková (Rosa canina). Další druhy zde rostouspíše jen jednotlivě: brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa),zimolez obecný (Lonicera xylosteum), dřín obecný (Cornus mas) nebosvída krvavá (Swida sanguinea). Na dně lůmku lze mezi převládajícímirůžemi šípkovými objevit nějaký keř růže vinné (Rosa rubiginosa)vonící v době rašení a květu po jablcích.Růževinná17


18Čas černýšůPři návštěvě území od konce května dopoloviny června nás zaujmou bohaté porostyjednoho ze zdejších charakteristických rostlinnýchdruhů. Černýš rolní (Melampyrum arvense)roste především podél jižního okraje jižníhoborového porostu podél polní cesty. V území lzeobjevit ještě jeden druh černýše – černýš lesní(Melampyrum nemorosum).


Jaro jev plném prouduBěhem června rozkvétají desítky dalších rostlin.V dolním jihovýchodním cípu jižního borového porostumodřenec chocholatý (Muscari comosum), v dolním jihozápadnímcípu téhož porostu tužebník obecný (Filipendulavulgaris), podél jižního okraje porostu pak chrastavec rolní(Knautia arvensis) nebo chrpa čekánek (Centaurea scabiosa).V hlavní louce se objevují první květy statných lnickručinkolistých (Linaria genistifolia), jejichž hlavní rozkvětvšak ještě bude následovat. V některých místech se objevujípřebohaté porosty kvetoucí vikve úzkolisté (Vicia angustifolia).Chrpa čekánekTřezalkatečkovanáTužebníkobecný19


Vikev ptačíVýčet dalších a dalších druhů je bohatý: jetel podhorní (Trifolium alpestre), kopretina okoličnatá(Pyrethrum corymbosum), třezalka tečkovaná (Hypericum prforatum), tolita lékařská (Vincetoxicumhirundinaria), rulík zlomocný (Atropa belladonna), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella),devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum), divizna rakouská (Verbascum austriacum) nebopipla osmahlá (Nonea pulla).Modřenec chocholatýRulík zlomocný20


KopretinaokoličnatáJetelpodhorníCharastavecrolníChlupáčekzedníTolita lékařskáPipla osmahlá21


22KoberceožanekZačátkem července se předevšímv hlavní a horní louce objevujíbohaté porosty kvetoucích kobercůožanky salamandry (Teucrium chamaedrys)dodávající území specifickýcharakter. Porosty ožanky vzdáleněupomínají na kvetoucí koberce mateřídoušek.Barva jejich květů je všaknápadně červenavá a zcela odlišnéjsou její listy – charakteristickyvroubkované.


Řepík lékařskýRozkvět zdejší květeny dynamickypokračuje i během prvníholetního měsíce. Nápadné jsou v tudobu bohaté porosty řepíku lékařského(Agrimonia eupatoria) nebobělozářky větevnaté (Anthericum ramosum)v podrostu západního borovéhoporostu. Ojediněle tu můžemeobjevit i nějakou rostlinu nenápadnéorchideje – kruštíku širolistého (Epipactishelleborine).Bělozářka větevnatá23


Černohlávek velkokvětýV centrální louce bývají v plném květu bohaté porostysrpku obecného (Falcaria vulgaris) a česneku viničního (Alliumvineale). V hlavní i horní louce žlutě kvetoucího svízele syřišťového(Galium verum). V loučce podél severního okraje západníhoborového porostu rozkvétá černohlávek velkokvětý (Prunellagrandifolora).Kruštík širolistý24


Srpek obecnýSvízel syřišťový25


Záplava asterkoncem létaAž během srpna až začátkem září vrcholí v území rozkvětaster – hvězdnic chlumních (Aster amellus). První jednotlivěrozkvétající rostliny zde můžeme nacházet již od poloviny července,ale ke skutečné záplavě modře kvetoucích přebohatýchporostů dochází až během druhé poloviny srpna.26


Zvonek klubkatýZpravidla kolem přelomu července a srpna můžeme někde v západním či jižním borovém porostu objevitzvonek klubkatý (Campanula glomerata). V horní louce se pak nejhojněji objevují žlutavá květenství hlaváčebledavého (Scabiosa ochroleuca). V hlavní louce vrcholí ve stejnou dobu rozkvět statných lnic kručinkolistých(Linaria genistifolia).Hlaváč bledavýLnice kručinkolistá28


Česnek horskýZačátkem srpna rozkvétá v lůmku v rámcihlavní louky také třetí druh vyskytujícího se česneku– česnek horský (Allium montanum). Zbývajícídva druhy jsou v tu dobu již dávno odkvetlé.Nejvzácnější česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon)rozkvétá ve východních partiích hlavnílouky již během první poloviny června. Hojnějšíčesnek viniční (Allium vineale) pak v první poloviněčervence v centrální louce.Česnek kulatohlavýČesnek viniční29


ZvířenaPřírodní památka je předevšímcennou lokalitou teplomilnéhohmyzu. Zastoupení obratlovců jedíky přírodním podmínkám jen velmiskromné. Charakteristická je početnějšípopulace ještěrky obecné(Lacerta agilis). Vzácně žije v územíužovka hladká (Coronella austriaca).Jednotlivě zde hnízdí ťuhýk obecný(Lanius collurio). Charakteristickéjsou jarní zpěvy lindušky lesní (Anthustrivialis).Ještěrka obecnáSaranče modrokřídlé30


V území žije kudlanka nábožná (Mantis religiosa), charakteristickýje výskyt více druhů rovnokřídlých – kobylek a sarančat. Napříkladsaranče modrokřídlé (Oedipoda coerulescens). Z dalších zvláštěchráněných druhů se lze setkat s broukem svižníkem polním (Cicindelacampestris) nebo zlatohl ávkem (Oxythyrea funesta).KudlankanábožnáSvižníkpolníZlatohlávek31


Zajímavostí je výskytjednoho z prioritních druhůnočních motýlů celé Evropskéunie. Jde o přástevníkakostivalového (Euplagiaquadripunct aria) – levé foto.Začátkem léta je charakteristickýmběloskvrnáč pampeliškový(Amata phegea) –pravé foto.Bělásek rezedkovýBělásek řepovýBělásek řeřichovýCharakteristickou a pro návštěvníky snadno dosažitelno skupinou hmyzu jsou denní motýli.Můžeme tu spatřit více než 20 druhů. V území se objevuje několik druhů bělásků: bělásek řeřichový(Anthocharis cardamines), bělásek rezedkový (Pontia daplidice), bělásek zelný (Pieris brassicae),bělásek řepkový (Pieris napi) nebo bělášek řepový (Pieris rapae), případně žluťásek řešetlákový (Gonepterixrhamni).BělásekřepkovýBělásekzelnýŽluťásekřešetlákový32


Vzácně se objevuje otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)– foto nahoře. Pravidelným, byť nikoliv nějak hojným, zjevemjsou v území babočky: babočka paví oko (Inachis io), babočkabodláková (Vanessa cardui), babočka bílé C (Polygonia c-album) nebo babočka kopřivová (Aglais urticae).Babočka bodlákováBabočka paví okoBabočka bílé CBabočka kopřivová33


Charakteristickým druhem jeperleťovec malý (Issoria lathonia).Více druhy jsou vúzemí zastoupeni okáči:okáč bojínkový (Melanagriagalathea), okáč luční (Maniolajurtina), okáč poháňkový(Coenonympha pamphylus),okáč zední (Lasiommatamegera) nebo okáčpýrový (Pararge aegeria).Okáč lučníOkáč poháňkovýOkáč pýrovýOkáč zedníOkáč bojínkový34


Modrásek jehlicovýModrásek vikvicovýModrásek jetelovýVíce druhy jsou zde zastoupení drobnímodrásci: modrásek krušinový (Celastrina argiolus),modrásek jehlicový (Polyommatus icarus),modrásek jetelový (Polyommatus bellargus),modrásek štírovníkový (Cupido argiades)nebo modrásek vikvicový (Polyommatus corydon).ModrásekkrušinovýModrásekštírovníkový35


Vousatka prstnatáKvětenaNa území Na Lesní horce bylo doposud nalezeno více než 180 druhů vyšších rostlin. Z tohojde ve 34 případech o druhy významné: zvláště chráněné (4) nebo ohrožené zařazené na Červenémseznamu (30).Zvláště chráněné druhy dřevinDřín obecný Cornus mas ohrožený druhStrdivka sedmihradská36


Čilimník řezenskýZvláště chráněné druhy bylinHvěznice chlumní Aster amellus ohrožený druhChrpa chlumní Cyanus triumfettii ohrožený druhKoniklec velkokvětý Pulsatilla grandis silně ohrožený druhProrostlík srpovitý(Bupleurum falcatum)37


Ohrožené druhy dřevin zařazené na Červeném seznamu flóry ČRBrslen bradavičnatý Euonymus verrucosa vzácný druhBřek obecný Sorbus torminalis vzácný druhČilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis vzácný druhHrušeň polnička Pyrus pyraster vzácný druhJabloň lesní Malus sylvestris silně ohrožený druhBukvice lékařská (Betonica officinalis)Ohrožené druhy trav zařazené na Červeném seznamu flóry ČRKostřava walliská Festuca valesiaca vzácný druhOstřice nízká Carex humilis vzácný druhPýr prostřední Elytrigia intermedia vzácný druhStrdivka sedmihrad. Melica transsilvanica vzácný druhVousatka prstnatá Botriochloa ischaemum vzácný druh38


Ohrožené druhy bylin zařazené na Červeném seznamu flóry ČRBělozářka větevnatá Anthericum ramosum vzácný druhČernohlávek velk. Prunella grandiflora ohrožený druhČernýš rolní Melampyrum arvense ohrožený druhČesnek horský Allium montanum vzácný druhČesnek kulatohlavý Allium sphaerocephalon silně ohrožený druhDivizna rakouská Verbascum austriacum vzácný druhHořeček brvitý Gentianopsis ciliata ohrožený druh vymizelýHvozdík Pontederův Dianthus pontederae ohrožený druhJetel podhorní Trifolium alpestre vzácný druhKruštík širolistý Epipactis helleborine vzácný druhLnice kručinkolistá Linaria genistifolia ohrožený druhMateřídouška časná Thymus praecox vzácný druhMateřídouška panon. Thymus pannonicus vzácný druhModřenec chocholatý Muscari comosumohrožený druhMochna písečná Potentilla arenaria vzácný druhPipla osmahlá Nonea pulla vzácný druhRozrazil rozprostřený Veronica prostrataohrožený druhSesel roční Seseli annuum ohrožený druhViolka divotvorná Viola mirabilis vzácný druhZvonek klubkatý Campanula glomerata vzácný druhČernohlávek obecný(Prunella vulgaris)39

More magazines by this user
Similar magazines