část A - Magistrát hl. m. Prahy

servis.praha.mesto.cz

část A - Magistrát hl. m. Prahy

Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPNÁZEV:OBJEDNATEL:ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU - KONCEPTceloměstsky významné změny hlavního města Prahy - textová částvyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy zákonač. 183/2006 sb. stavební zákon,Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj územíÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACEzastoupený Ing. Bořkem Votavou, ředitelemVyšehradská 57/2077128 00 Praha 2 - Nové MěstoIČ:70883858ZPRACOVATELÉ:Ing. Jan Dřevíkovskýautorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odbornézpůsobilosti č.j.2556/381/OPV/93Adresa: Městské sady 666, 284 01 Kutná HoraIČ: 12365670Tel.: 322 320 541E-mail: drevikovsky@seznam.czMgr. Jiří Bělohlávek – TISEAautorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odbornézpůsobilosti 13817/2474/OIP/03, prodloužení autorizace č.j. 26454/ENV/08Adresa: Bylany 66, 284 01 Kutná HoraIČ: 75980215Tel.: 722 221 108E-mail: belohlavek@tisea.czWWW: www.tisea.cz, www.eia-sea.comDATUM VYDÁNÍ: červenec 2010SPOLUPRÁCE:Ing.Lukáš Klouda – kapitola 2 Současný stav životního prostředí, grafické práceMgr. Gabriela Hofmannová, RNDr. Ivan Koroš, HYDROGEOLOGICKÁ SPOLEČNOST s.r.o. -hodnocení změn povrchového odtokuIng. Václav Píša, CSc., Mgr. Radek Jareš, Ing. Josef Martinovský, Ing. Milan Říha, ATEM – Ateliérekologických modelů s.r.o. – vyhodnocení vlivů na kvalitu ovzduší a akustickou situaciRNDr. Adam Véle, PhD. – vyhodnocení vlivů na biologickou rozmanitost, faunu a flóru a územísoustavy NATURA 2000K+K průzkum s.r.o., Novákových 6, 180 00 Praha 8 – geologie, hodnocení na horninové prostředí3


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPOBSAHÚVOD………………………………………………………………………………………………………..81 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatýmna vnitrostátní úrovni ..................................................................................................................... 152 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji,pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace ...................................................... 323 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovacídokumentace významně ovlivněny ............................................................................................... 644 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovacídokumentace významné ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačíoblasti ............................................................................................................................................ 705 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovacídokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých,střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných ........................ 736 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivýchvariant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetnějejich omezení ............................................................................................................................. 1367 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebopředpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ............................................. 1428 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územněplánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ....................................... 1439 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí ...... 14610 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů a závěr ................................................................... 14711 Doporučení včetně návrhu stanoviska příslušného orgánu ........................................................ 149Literatura a zdroje ................................................................................................................................ 153SEZNAM TABULEK V TEXTUTabulka č. 1: Přehled posuzovaných změn .................................................................................... 13Tabulka č. 2: Vyhodnocení vztahu cílů ochrany životního prostředí přijatých na vnitrostátní úrovni kcílům územního plánu hl. m. Prahy ....................................................................................................... 27Tabulka č. 3: Cíle územního plánu hl.m. Prahy z hlediska ochrany životního prostředí a jejichkonzistence s cíli navrhovaných změn .................................................................................................. 30Tabulka č. 4: Charakteristika klimatických oblastí ........................................................................... 32Tabulka č. 5: Vývoj produkce emisí na území Prahy dle kategorií zdrojů (2001 – 2007) ............... 33Tabulka č. 6: Porovnání produkce emisí SO 2 a NO x v období 2001 – 2007 s doporučenýmiemisními stropy dle NV 417/2003 Sb. ................................................................................................... 34Tabulka č. 7: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí ........................................................................... 36Tabulka č. 8: Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu...................................... 36Tabulka č. 9: Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí ................................................................ 36Tabulka č. 10: Hodnocené lokality CVZ dle biogeografického a fytogeografického členění .......... 46Tabulka č. 11: Oblasti krajinného rázu; ........................................................................................... 51Tabulka č. 12: Koeficient ekologické stability K es v zájmovém území (podle údajů k roku 2007) ... 51Tabulka č. 13: ZCHÚ na území hl. m. Prahy ................................................................................... 53Tabulka č. 14: Stanovení hlukových limitů – korekce dle druhu chráněného prostoru ................... 594


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPTabulka č. 15: Počty osob a obydlí zasažených hlukem ................................................................ 61Tabulka č. 16: Počty osob zasažených hlukem ze silnic, železnic, leteckého provozu a průmyslu 61Tabulka č. 17: Přehled kritických míst imise hluku.......................................................................... 62Tabulka č. 18: konfrontace se SEZ dle ÚAP ................................................................................... 63Tabulka č. 19: Produkce odpadů v kraji je uvedena následující tabulce pro časovou řadu let 2002 -2008 (z hlediska původu podle OECD (t . rok -1 ) .................................................................................... 63Tabulka č. 20: Překročení imisních limitů průměrných ročních koncentrací jednotlivých látek ...... 72Tabulka č. 21: Překročení limitů pro hluk ........................................................................................ 72Tabulka č. 22: Vztah jednotlivýchhodnocených lokalit CVZ a zájmů ochrany přírody .................... 72Tabulka č. 23: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008 .... 78Tabulka č. 24: Emise z dopravy na plochách dotčených změnou ÚPn .......................................... 78Tabulka č. 25: Zábory ZPF varianta 1 ............................................................................................. 81Tabulka č. 26: Zábory ZPF varianta 1- Změna funkce .................................................................... 82Tabulka č. 27: Zábory ZPF varianta 2 ............................................................................................. 82Tabulka č. 28: Zábory ZPF varianta 2- Změna funkce .................................................................... 82Tabulka č. 29: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Z1175/00 ............................. 91Tabulka č. 30: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008 .... 95Tabulka č. 31: Emise z dopravy na plochách dotčených změnou ÚPn .......................................... 95Tabulka č. 32: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů ............................................ 106Tabulka č. 33: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008 .. 111Tabulka č. 34: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Z2274/00 ........................... 116Tabulka č. 35: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008 .. 120Tabulka č. 36: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Z2573/00 ........................... 126Tabulka č. 37: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008 .. 128Tabulka č. 38: Emise z dopravy na plochách dotčených změnou ÚPn ........................................ 129Tabulka č. 39: Kritéria pro porovnání variant rozvoje území ......................................................... 137Tabulka č. 40: Posouzení jednotlivých variant .............................................................................. 140Tabulka č. 41: Způsob zapracování cílů u změny Z1175/00 ........................................................ 143Tabulka č. 42: Způsob zapracování cílů u změny Z2215/00 ....................................................... 144Tabulka č. 43: Způsob zapracování cílů u změny Z2573/00 ........................................................ 145SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTUObrázek č. 1: Vymezení zájmového území a lokalizace posuzovaných změn ............................... 14Obrázek č. 2: Vztah cílů SEA a cílů územního plánu...................................................................... 15Obrázek č. 3: Mapa radonového rizika na území hl. m. Prahy (mapa bez měřítka) ....................... 45Obrázek č. 4: Bioregiony na území hl. m. Prahy ............................................................................. 47Obrázek č. 5: Zastoupené biochory na území hlavního města Prahy ............................................ 48Obrázek č. 6: Vymezená místa krajinného rázu na území hl. města Prahy ................................... 50Obrázek č. 7: Koeficient ekologické stability – k. ú. v Praze ........................................................... 52Obrázek č. 8 OZKO – hlavní město Praha (data za rok 2008 – ČHMÚ) ........................................ 59Obrázek č. 9: ZPF na území hlavního města Prahy (katastry) ....................................................... 715


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 10: Podíl lesních ploch na území hlavního města Prahy (katastry).............................. 71Obrázek č. 11: Srovnání platného územního plánu a stavu po změně Z1175/00 .......................... 75Obrázek č. 12: Tok a záplavové území Botiče ................................................................................ 80Obrázek č. 13: Třídy ochrany ZPF v území změny č. Z1175/00 ..................................................... 83Obrázek č. 14: Oblast krajinného rázu ............................................................................................ 84Obrázek č. 15: Aktuální vzhled krajiny Trojmezí (1)........................................................................ 86Obrázek č. 16: Aktuální vzhled krajiny Trojmezí (2)........................................................................ 86Obrázek č. 17: Zájmy ochrany přírody v území a okolí změny č. Z1175/00 ................................... 88Obrázek č. 18: Srovnání platného územního plánu a stavu po změně Z2215/00 .......................... 94Obrázek č. 19: Erozní ohroženost půd ČR vodní erozí ve vztahu k nové koncepci GEAC ............ 99Obrázek č. 20: Oblast krajinného rázu Údolí Pitkovického potoka ............................................... 101Obrázek č. 21: Aktuální stav území Z2215/00; pohled od jihu a od východu ............................... 102Obrázek č. 22: Srovnání platného územního plánu a stavu po změně ........................................ 109Obrázek č. 23: Srovnání platného územního plánu a stavu po změně ........................................ 118Obrázek č. 24: Srovnání platného územního plánu a stavu po změně Z2743/00 ........................ 127Obrázek č. 25: Oblast krajinného rázu Butovicko-Pankrácké planiny .......................................... 132Obrázek č. 26: Aktuální stav území Z2743/00; pohled od jihu ...................................................... 133SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A POJMŮČHMÚ - Český hydrometeorologický ústavKES- koeficient ekologické stabilityKN- katastr nemovitostíKÚ- krajský úřadMŽP - Ministerstvo životního prostředíNO 2- oxid dusičitýNUTS - nomenklatura územních statistických jednotekPM 10SO 2ÚPÚSESVKPZPFEIAEVLCHOPAVIČO- suspendované částice velikostní frakce PM10- oxid siřičitý- územní plán- územní systém ekologické stability- významný krajinný prvek- zemědělský půdní fond- posouzení vlivů záměru na životní prostředí- evropsky významná lokalita- chráněná oblast přirozené akumulace vod- identifikační číslo organizacek. ú. - katastrální územíLBC- lokální biocentrumLBK- lokální biokoridorMČ- městská částMHMP - Magistrát hlavního města PrahyMZd- Ministerstvo zdravotnictvíMŽP - Ministerstvo životního prostředí6


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPNATURA 2000 - evropsky významné lokality a ptačí oblastiNPÚOPPHP ČRPOHPPNPPPPRPRNPRRřPSEASOTVÚPDÚP- Národní památkový ústav- ochranné pásmo- plán hlavních povodí ČR- plán odpadového hospodářství- přírodní památka- národní přírodní památka- Pražská památková rezervace- přírodní rezervace- národní přírodní rezervace- přírodní park- vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí- Silniční okruh Prahy (také Pražský okruh)- technická vybavenost- územně plánovací dokumentace- zde koncept Změny 07 ÚPn SÚ hl. města PrahyÚPn SÚ HMP - Územní plán sídelního útvaru hlavního města PrahyÚRM - Útvar rozvoje hlavního města PrahyÚSESVKPVPOVPSVÚCVVURÚZCHÚŽP- územní systém ekologické stability- významný krajinný prvek- veřejně prospěšná opatření- veřejně prospěšná stavba- velký územní celek- vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území- zvláště chráněné území přírody- životní prostředí7


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPÚVODPosouzení vlivů celoměstsky významných změn územního plánu sídelního útvaru hlavního městaPrahy (dále jen CVZ) na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení“) je provedeno v rozsahu as obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve zněnízákona č. 68/2007 Sb. (dále jen „stavební zákon“). „Vyhodnocení“ je součástí odůvodnění ÚP (§ 53odst. 5 stavebního zákona). Členění odůvodnění vychází z Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územněanalytických podkladech a územně plánovací dokumentaci.ZÁKLADNÍ VÝCHODISKAUdržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající vevyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a prosoudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generacíbudoucích” 1 . Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů i vlastníúzemně plánovací dokumentace nejen po stránce věcné, ale i formální.Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definiceKomise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplnílipotřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Definiceudržitelného rozvoje založená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráží na problém, jak tytobudoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat.Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých asedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem.Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit oudržitelném rozvoji (Johannesburg, 2002) zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhumezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilojeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů:- sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech;- účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů;- udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem „potřeby všech“, což v znemožňuje jejípoužitelnost.Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožniljednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udržitelnosti či zda se od ní vzdaluje.Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzováníudržitelnosti nutno počítat.Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, jež je předmětem zájmu(město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovoucharakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, kterýse vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážnéhostavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání.Pro účely územního plánování a hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je udržitelný rozvojmožné chápat jako snahu o dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územnímipodmínkami pro příznivé životní prostředí (dále též „environmentální pilíř“), pro soudržnostspolečenství obyvatel (dále též „sociální pilíř“) a pro hospodářský rozvoj (dále též „ekonomickýpilíř“). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník.Podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř)Podmínky pro hospodářský rozvoj Podmínky pro soudržnost společenství(ekonomický pilíř)obyvatel (sociální pilíř)1 § 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu8


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMProzvoje obce ve smyslu Nulová varianta vs. varianta Návrhu ÚP, tj. varianta aktivní), popř. dalšívarianty v případě změn, jež mají více variantních řešení (u nichž je zpracováván koncept).METODIKAVyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP hl. m. Prahy (dále též ÚPHMP) naudržitelný rozvoj je zpracováno v souladu s § 48 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánovánía stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Obsah dokumentace je po formální stránce členěnpodle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovacídokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.Zmíněná příloha vyhlášky určuje tuto strukturu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj:A: Posouzení vlivů na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb. o územnímplánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů.B: Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000.C: Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsaženýchv územně analytických podkladech.D: Předpokládané vlivy na výsledky analýzy SWOT.E: Vyhodnocení přínosu k naplnění priorit územního plánování.F: Shrnutí.Jako referenční dokument k částem C, D a F použil zhotovitel Územně analytické podkladyhlavního města Prahy (ÚRHMP, 2008), v případě části E byly použity Zásady územního rozvoje krajehl. m. Prahy.Část A obsahuje souhrnné údaje o celoměstsky významných změn (dále CVZ) ÚPnSÚ hl. m.Prahy a jejích vlivech na životní prostředí.Zpracování části B Vyhodnocení vlivů CVZ územního plánu na území NATURA 2000 nebylopožadováno.Pro posouzení vlivů CVZ ÚP hl. m. Prahy na stav a vývoj území v části C byl proveden výběrindikátorů vhodných pro vyhodnocení vlivů změn ÚPHMP na stav a vývoj území a v případě absencebyly doplněny trendy, které je možné popsat jako udržitelné. Tento výběr je pak doložen v příslušnétabulce, která tak představuje rámec pro posuzování jednotlivých celoměstsky významných změn nastav a vývoj území.Pro část D byla zvolena jako referenční SWOT analýza z ÚAP Hlavního města Prahy (ÚRHMP2008).Část E hodnotí přínos CVZ k prioritám územního plánování stanoveným v Zásadách územníhorozvoje hlavního kraje hl. m. Prahy.Vyhodnocení v části F obsahuje souhrnné vyhodnocení, porovnání vlivů na jednotlivé pilíře azávěrečné hodnocení. Vyhodnocení vlivu CVZ na vyváženost vztahu jednotlivých pilířů posuzujejednotlivé změny ve vztahu k závěrům rozboru udržitelného rozvoje území zpracovaného v rámciÚzemně analytických podkladů hlavního města Prahy (ÚRHMP, 2008). Součástí rozboru udržitelnéhorozvoje území je hodnocení vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů, které je v ÚAP Prahy koncipovánojako soubor zjištěných disparit a nerovnováh, působících proti základním principům udržitelnéhorozvoje na úrovni města a jeho částí. Zvlášť jsou vyzdviženy ty z nich, které jsou řešitelné nástrojiúzemního plánování. Právě ty jsou základem pro vyhodnocení vlivu změn na tyto disparity.Při interpretaci výsledků vyhodnocení CVZ ÚPHMP na udržitelný rozvoj je nutné si uvědomit fakt,že samotný návrh změn pouze podmiňuje činnosti, které budou mít na udržitelnost přímý vliv. Z tohovyplývá, že hodnocení vlivů změny ÚP je do značné míry pouze přiblížením k reálným vztahům ainterakcím a vodítkem pro budoucí rozhodovací procesy.10


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ A ŘEŠENÉ ZMĚNYSídelní útvar: Hlavní město Praha(ID obce: 12702, ZÚJ: 554782)Katastrální výměra: 49 641 haZájmové území a poloha posuzovaných lokalit je znázorněna na obrázku 1.Posouzení vlivů některých navrhovaných změn územního plánu je provedeno na základě nížecitovaných stanovisek odboru ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy (MHMP) jako dotčenéhoorgánu státní správy dle 47 odst. 2 zákona Č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu(stavební zákon) a jakožto orgán věcně a místně příslušný dle §22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., oposuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, kterými byly vydány závěry zjišťovacíhořízení:Stanovisko zn. S-MHMP-605743/2008/1/OOP/VI ze dne 30.10.2008 k Návrhu zadání celoměstskyvýznamných změn ÚP SÚ HMP (citace, zkráceno):Změny č. Z 1774/00, Z 2001/00, Z 2096/00, Z2116/00, Z 2137/00, Z 2142/00, Z 2274/00, Z 2357/00, Z2440/OO, Z 2459/OO, Z 2531/OO, Z 2600/00, Z 2710/00, Z 2722/00, Z 2733/00 a Z 2740/00územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy ( UP SU hl. m. Prahy) - celoměstsky významnézměny je nutno posoudit z hlediska vlivů na životni prostředí.Vyhodnocení musí komplexně pro řešené i širší dotčené území postihnout vlivy navrhovanýchzáměrů na složky životního prostředí, území chráněná podle zvláštních právních předpisů a naveřejně zdraví. Součástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci akompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.Stanovisko zn. S-MHMP-388985/2009/1/OOP/VI ze dne 29.5.2009 k Návrhu zadání celoměstskyvýznamných změn II.ÚP SÚ HMP(citace, zkráceno):Změny č Z 939/00, Z 1175/00, Z 2143/00, Z 2156/00, Z 2215/00 a Z 2743/00 územního plánusídelního útvaru hlavního města Prahy ( UP SU hl. m. Prahy) - celoměstsky významné změny je nutnoposoudit z hlediska vlivů na životní prostředí.Změny Č. Z 1175100, Z 2215100 a Z 2743100 požadujeme zpracovat ve variantním řešení včetněurčení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, ve kterém jsou jednotlivévarianty přípustné, definice podmínek, za jakých jsou přípustné, a případných kompenzačníchopatření, která by mohla tyto negativní vlivy zmírnit anebo úplně eliminovat. …………..Vyhodnoceni musí komplexně pro řešené i širší dotčené území postihnout vlivy navrhovanýchzáměrů na složky životního prostředí, území chráněná podle zvláštních právních předpisů a naveřejné zdraví. Součástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci akompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.Dotčený orgán, OOP na základě dohodovacího jednání k upravenému návrhu zadání (zvětšenířešeného území) dne 3. 4. 2009 uplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů na životní prostředí u změnZ 2048/00, Z 2247/00, Z 2573/00 a Z 2724/00.K vyhodnocení SEA byly určeny následující CVZ (pro které tedy musí být zpracováno VVURÚ):1. skupina:Z 1774 - Praha Sedlec - areál bývalých mrazírenZ 2048 – Praha 10, Praha 9, Praha 15 – modernizace železniční tratiZ 2137 - Praha 22 - Uhříněves - KolovratyZ 2247 – Praha 4, Praha 5, Praha – Velká Chuchle – výstavba nového železničního koridoru IIIZ 2274 - Praha - Záběhlice - přestupní uzel Zahradní Město - konceptZ 2573 – Praha - Dubeč - koncept11


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZ 2722 - Praha 11 - Chodov - RoztylyZ 2724 – Praha 16 – vytvoření rekreační zóny Radotínská jezeraZ 2733 - nová prostorová regulace na území Prahy2. skupina:Z 939 – paralelní RWY RuzyněZ 1175 - Praha – Trojmezí - konceptZ 2143 - Praha Uhříněves - Horní Měcholupy – PetroviceZ 2156 - Praha Březiněves - Ďáblice - rozšíření skládkyZ 2215 - Praha 22 - Pitkovice - konceptZ 2743 - Praha – Stodůlky - konceptZměna 939/00 je předmětem samostatného posouzení.Popis posuzovaných změn, které jsou zpracovány v rámci konceptu změny ÚPN-SÚ hl.m. Prahy,uvádí přehledně tabulka 1. Změny, které jsou řešeny v rámci návrhu změny ÚPN-SÚ hl.m. Prahy, jsouhodnoceny v samostatné dokumentaci.12


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 1: Vymezení zájmového území a lokalizace posuzovaných změn14


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP1 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE KCÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NAVNITROSTÁTNÍ ÚROVNIV této kapitole je hodnocena vztah územního plánu (resp. jeho změn) k cílům ochrany životníhoprostředí, přijatým na vnitrostátní úrovni – viz obrázek 2. Výsledkem zhodnocení je identifikacepotenciálních střetů. V kapitole 8 Vyhodnocení je posouzeno konkrétní zapracování (zohlednění) cílůpřijatých na vnitrostátní úrovni do územního plánu, resp. jeho změn a způsob vyřešení potenciálníhonesouladu mezi navrhovanými změnami územního plánu a cíli ochrany životního prostředí.Obrázek č. 2: Vztah cílů SEA a cílů územního plánuNÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ(ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE)KONCEPČNÍ DOKUMENTYochrany ŽP, VZ a UR *ČRPolitika územníhorozvojeCelostátní (vládní)koncepceKRAJÚzemně analyticképodkladyZásady územníhorozvojeRegionální(krajské) koncepceOBECÚzemně analyticképodkladyÚzemní plánhl.m. PrahyCíle SEARelevantní cíleochrany ŽP, VZ aUR*, přijaté navnitrostátní úrovniTato vazba je předmětem Zhodnocení vztahu územněplánovací dokumentace k cílům ochrany životníhoprostředí přijatým na vnitrostátní úrovni* Relevantní cíle ochrany životního prostředí, veřejného zdraví a udržitelného rozvojeSchéma vypracoval: Jiří Bělohlávek (zpracováno s využitím schéma Vazby nástrojů územníhoplánování, dostupné na www.uur.cz)1.1 CÍLE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACEV zadání změn nejsou výslovně uvedeny cíle změn ve vztahu k životnímu prostředí. Proto přiformulaci cílů územního plánu a hodnocení jejich vztahu k cílům přijatým na národní úrovni musímevyjít z:- Platného územního plánu- Zásad územního rozvoje- Stavebního zákona1.1.1 Platný územní plánPlatný Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy schválený Zastupitelstvem hl. m. Prahyusnesením č. 10/05 ze dne 9.9.1999 byl koncipován na období cca 10 let. Tomu odpovídaly inávrhové parametry a bilance. Od svého schválení byl územní plán modifikován několika vlnami15


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPzměn, z nichž nejzávažnější byla změna Z 1000/00 tzv. Revize územního plánu, schválenáZastupitelstvem hl. m. Prahy usnesením č. 40/14 ze dne 14. 9. 2006, která znamenala zakreslenívšech předcházejících změn územního plánu, formální upřesnění a zjednodušení územního plánu bezkoncepčních změn.Následně 1.1.2007 vstoupil v platnost nový zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování astavebním řádu (stavební zákon), který podle § 188, odstavec 1 stanovuje, že územně plánovacídokumentaci sídelního útvaru nebo zóny schválenou po 1. červenci 1992 nahradí obec do 5 let odedne nabytí účinnosti tohoto zákona územním plánem nebo regulačním plánem. Nejzazším termínempro vydání nového územního plánu je tedy konec roku 2011. Marným uplynutím této lhůty bysoučasný Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy pozbyl platnosti.Zastupitelstvo hl. m. Prahy rozhodlo svým usnesením č. 7/1 ze dne 31.5.2007, že pořídí Územníplán hl. města Prahy podle harmonogramu, který předpokládá ukončení procesu pořizování aprojednání nového územního plánu Zastupitelstvem již koncem roku 2010.V souběhu s pořízením celoměstsky významných změn je pořizován nový územní plán, jehožkoncept je v současné době projednáván. Nicméně pro pořizované změny platného územního plánuzůstávají nadále platné cíle řešení územního plánu formulované zpracovatelem územního plánuv roce 1999 (Územní plán hl.m. Prahy, průvodní zpráva 1999):„Cílem územního plánu je být snaha vytvořit předpoklady pro harmonický rozvojměstského organizmu, při respektování daností území, kvality životního prostředí a stávajícíchkulturních hodnot. Nově navrhované řešení by mělo vést ke zlepšení stavu ve všech složkáchprocesu urbanizace. Hlavními faktory, které toto řešení ovlivňují, jsou nejdůležitější okruhy cílůpro rozvoj města, formulované v Územních a hospodářských zásadách. Jedná se o sedmtematických okruhů:1) Mezinárodní postavení Prahy2) Postavení Prahy v rámci České republiky3) Praha a její zázemí4) Město domov obyvatel5) Jedinečnost Prahy6) Rozvoj Prahy7) Fungující město“Formulace konkrétních cílů ve vztahu k životnímu prostředí obsahují zejména okruhy 4 – 7. Nížeje uveden výběr cílů z uvedených okruhů:„(Územní plán) Musí tedy vytvořit předpoklady zejména:ad 4) Město domov obyvatel- pro vytváření plnohodnotného městského prostředí- pro rozvoj kvalitního bydlení- pro rozvoj kultury, sportu a rekreace(tyto cíle nejsou níže ve srovnávací tabulce zahrnuty, neboť je obtížné zvážit, zda-li se jedná orozvoj plnohodnotný nebo o bydlení kvalitní).ad 5) Jedinečnost Prahy- pro zachování kulturních (estetických a duchovních) kvalit obsažených v historickémurbanistickém uspořádání a zástavbě- pro rozvoj lokálních komerčních center a odlehčení komerčního přetížení středu města- pro členění města na svébytné celky- pro zachování nezastavěných zelených svahů města včetně jejich úpatí a vrcholovýchhran- pro dotváření dálkových pohledů regulací výškových hladin zástavbyad 6) Rozvoj Prahy16


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP- pro rozvoj města na nových plochách, v souladu s rozvojem regionu a s ohledem nakvalitu životního prostředí a ekologickou únosnost území- pro zajištění funkčnosti celoměstských systémů vymezením veřejně prospěšných staveb- pro uplatnění oprávněných nových potřeb přirozených trvalých funkcí v historické zástavbě přizachování její věrohodnosti a kulturní kvality- pro zachování stávajících a vznik nových ploch zeleně a vody, rozvíjet město tak, abynebyly zastavěny plochy, které jsou významné z hlediska utváření města a krajiny- pro rozvoj území již vybavených, nebo snadno vybavitelných technickou infrastrukturou adopravou- pro výstavbu občanské vybavenosti a pracovních příležitostí i ve vnějším prstenci města- pro snižování dopravních nároků ve vztahu bydliště-pracoviště- pro rozvoj center městských částí ve vhodných lokalitách- pro rozvoj krátkodobé rekreace obyvatelstvaad 7) Fungující město- pro racionalizaci nároků na přepravu osob a nákladů a ke zkrácení přepravníchvzdáleností- pro preferenci ekologicky příznivějších druhů dopravy- pro snižování podílu individuální automobilové dopravy nabídkou kvalitní MHD- pro regulaci a omezení automobilové dopravy ve městě- pro rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavky na kvalitu životníhoprostředí- pro dosažení vyrovnané úrovně vodního hospodářství (zásobování vodou aodkanalizování) a snížení rizika ohrožení města velkými vodami- pro rozvoj zásobování energiemi při skladbě palivo- energetické základny odpovídajícípožadavku na zlepšení čistoty ovzduší, zejména nahrazením tuhých paliv zemním plynem, centrálnímteplem a elektrickou energií- pro rozvoj kolektorizace v centrální části města, zejména na území PPRV citované průvodní zprávě je správně poznamenáno, že „ve snaze o naplnění těchto cílů musínutně docházet ke kompromisům, protože některé požadavky jsou navzájem kontroverzní.“Uvedené cíle územního plánu jsou implicitně zahrnuty v Regulativech funkčního a prostorovéhouspořádání, které jsou přílohou č. 1 Vyhlášky hlavního města Prahy o závazné části územního plánusídelního útvaru hlavního města Prahy č. 32/1999 Sb. HMP.Tučně zvýrazněné cíle jsou zahrnuty do výběru cílů v tabulce 2.1.1.2 Zásady územního rozvojeV zásadách územního rozvoje hl.m. Prahy jsou uvedeny Priority územního plánování kraje hl.m. Prahy pro zajištění udržitelného rozvoje území (zdroj: ZÚR):1.1 Vycházet z výjimečného postavení Prahy jako hlavního města České republiky, přirozenéhocentra Pražského regionu a významného města Evropy.1.2 Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území hl.m. Prahy.1.3 Vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i prostorovéhouspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města.1.4 Upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území.1.5 Zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části Pražského regionu opatřeními ve vnějšímpásmu hl. m. Prahy.17


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP1.6. Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémů nezbytných pro fungování města,přednostně pro rozvoj integrované veřejné dopravy s potřebným přesahem do Pražskéhoregionu.1.7 Vytvořit podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu směrem do centraměsta, zejména do území Památkové rezervace v hl. m. Praze.1.8 Vytvořit podmínky pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí.1.9 Zajistit rozvoj všech systémů technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvojměsta.1.10 Zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému.1.11 Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a přispět kvyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojemhlavního města.Dalšími relevantními zásadami rozvoje města jsou tyto body uvedené v příslušných kapitoláchzásad:2.2.2, bod m) ve vnějším pásmu umožnit rozvoj jednotlivých, původně samostatných obcí bez jejichvzájemného srůstání při zachování kvality mezilehlé příměstské krajiny.2.2.3, bod n) – prioritně realizovat zástavbu v přímé vazbě na kapacitní kolejové systémy hromadnédopravy.2.4.2, bod b) respektovat a chránit krajinný ráz zastavěného i nezastavěného území města, postupnězlepšovat prostupnost krajiny.Uvedené body jsou již zahrnuty v cílech územního plánu hl.m. Prahy, konkrétně v cílech týkajícíchse udržitelnosti dopravy a cíli rozvoje města tak, aby nebyly zastavěny plochy, které jsou významné zhlediska utváření města a krajiny.Tučně zvýrazněné priority jsou zahrnuty do výběru cílů územního plánu v tabulce 2 a 3..1.1.3 Stavební zákonVýše uvedené cíle územního plánu, jehož (celoměstsky významné) vybrané změny jsoupředmětem posuzovány, jsou v souladu s cíli územního plánování, které nově (ve vztahu k datupořízení územního plánu) formuluje zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebnímřádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů:§ 18 Cíle územního plánování(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území,spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářskýrozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současnégenerace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexnímřešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecněprospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sledujespolečenský a hospodářský potenciál rozvoje.(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromézáměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranuveřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnotyúzemí, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chráníkrajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledemna to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranunezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují sohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jináopatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranupřírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí18


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále takovátechnická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace acestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informačnícentra.(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, kterýneznemožní jejich dosavadní užívání.Pro výběr cílů ochrany životního prostředí jsou relevantní cíle ochrany hodnot a ochrananezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Tyto cíle územního plánování jsou již promítnutydo cílů územního plánu hl.m. Prahy.1.2 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÉ NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI1.2.1 Právo na příznivé životní prostředíSoučásti ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod. V článku 35 jedefinováno právo na příznivé životní prostředí:Článek 35 Listiny základních práv a svobod(1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje,druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.Primárními cíli odvozenými z Listiny základních práv a svobod jsou:- dosažení příznivého životního prostředí,- zajištění, aby životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturnípamátky nebyly ohrožovány a poškozovány nad míru stanovenou zákonem.Práv, uvedených v článku 35, se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanoveníprovádějí. Z toho je zřejmé, že cílové hodnoty pro „příznivé životní prostředí“ jsou stanovenyjednotlivými (složkovými) právními předpisy.Cíle nad rámec právních požadavků jsou formulovány v koncepčních dokumentech 2 na národní(celostátní) úrovni. V základní rovině se tedy jedná o dokumenty nabízející řešení identifikovanýchproblémů, přičemž hlavním cílem „koncepcí“ (v oblasti ochrany životního prostředí) je dosaženípříznivého životního prostředí.1.2.2 Koncepční dokumenty ochrany životního prostředí a udržitelného rozvojeZákladní koncepční dokumenty jsou pro některé oblasti ochrany životního prostředí zpracovány nanárodní úrovni. Národní „koncepce“ jsou dále promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsoucíle a opatření podrobněji specifikovány a mají užší vazbu k území.Níže je provedeno vyhodnocení shody cílů SEA (formulovaných na základě národních aregionálních koncepčních materiálů) a cílů územního plánu. Cíle SEA jsou vybrány na základěrelevantnosti z hlediska vazeb na proces územního plánování a na využití území, to znamená, že tytocíle mají možný územní průmět. Jinými slovy: je posouzena vazba cílů SEA (cílů ochrany životníhoprostředí, vč. ochrany zdraví) na cíle ÚP, tj. do jaké míry předkládané požadavky na změnu územníhoplánu jsou konzistentní s cíli stanovenými na národní a regionální úrovni a směřují k jejich naplňování.2 V této souvislosti je vhodné objasnit pojem „koncepce“. Dobrou definici „koncepce“, přesto, že sejedná o velmi často užívaný pojem, není snadné dohledat. Uvádím zde dvě definice (obě převzatyz časopisu Doktríny, dostupné na http://doctrine.cz/1_08_cde.htm) koncepce:„Pojem nebo vyjádření myšlenky, jak je možné něco udělat nebo splnit. Může vést k přijetípostupu.“ nebo též „Myšlenka (idea) transformace, která je zaměřena a orientována na řešenízjištěných mezer, nedostatků nebo schopností“.19


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP(pozn.: cíle s územní vazbou, tj. cíle, které lze realizovat pouze ve spojení s určitým funkčnímvyužitím území (např. realizace ÚSES) nelze již z podstaty těchto cílů naplnit jinak, než skrze jejichzahrnutí do územních plánů).Vrcholovou koncepcí v oblasti ochrany životního prostředí je Státní politika životního prostředí. Naní navazují další „celostátní“ koncepce. Vybrané koncepce na národní úrovni mající vztah k životnímuprostředí a veřejnému zdraví řazeno abecedně):Akční plán zdraví a životního prostředí České republikyDlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechnyv 21. stoletíDopravní politika ČRIntegrovaný národní program snižování emisí ČRKoncepce odpadového hospodářstvíNárodní implementační plán Stockholmské úmluvyNárodní program čistší produkceNárodní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných adruhotných zdrojůNárodní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČRNárodní strategie ochrany biologické rozmanitostiNárodní strategie rozvoje cyklistické dopravyPlán odpadového hospodářství ČRStátní energetická koncepce ČRStátní politika životního prostředíStátní program ochrany přírody a krajinyStátní surovinová politikaStrategie MŽP k problematice brownfieldsStrategie ochrany biologické rozmanitosti ČRStrategie ochrany klimatického systému Země v ČRPolitika územního rozvoje Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013Strategie regionálního rozvoje jednotlivých krajů ČR* tučně jsou zvýrazněny koncepce s vazbou na navrhovanou změnu územního plánuNárodní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou podrobnějispecifikovány cíle a opatření a mají konkrétnější vazbu k území. Z tohoto důvodu jsou dálekomentovány a hodnoceny cíle na úrovni kraje hl.m. Prahy. Uvedeny jsou pouze koncepce, kterémohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území, tzn. koncepces územním průmětem. U těchto koncepcí je posouzena vazba na ÚP, tj. do jaké míry předkládanépožadavky na změnu územního plánu mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů. Přehledzákladních koncepčních dokumentů města (oborových koncepcí) se vztahem k životnímu prostředí:20


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZákladní koncepce hl. m. Prahy pro oblast EVVO, ochrany ovzduší, energetiky aodpadového hospodářství. Přijaté dokumenty (stav k říjnu 2009, pokud není uvedeno jinak):Krajská koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na území hl.m. Prahy (KKEVVO)o Akční plán krajské koncepce EVVO kraje Hlavní město Praha na rok 2009-10o Akční plán na rok 2007 ke KK EVVO kraje Hlavní město PrahaDlouhodobý záměr ochrany ovzduší v hlavním městě PrazeIntegrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomeraceHlavní město PrahaGenerel odvodnění hl.m. PrahyPlán rozvoje vodovodů a kanalizacío Plán rozvoje vodovodů a kanalizací - aktualizace 2007Generel zásobování vodou hl. m. PrahyZásady péče o zeleň v hlavním městě PrazePrognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha 2008Plán odpadového hospodářství hl.m. Prahy (POH hl.m. Prahy)Územní energetická koncepce hlavního města Prahy (ÚEK)o Akční plán k realizaci závěrů Územní energetické koncepce (ÚEK) v letech 2007-10Zásady dopravní politiky hlavního města PrahyZásady nového systému číselného označování cyklistických tras na území hlavního městaPrahyDokumenty v přípravě, popř. v etapě schvalování orgány města:Zásady rozvoje pěší dopravy na území hl.m. Prahy(další informace na stránkách ÚRM)Zdroj: http://envis.praha-mesto.czStručná charakteristika a vybrané cíle jednotlivých koncepčních dokumentů s relevancík územnímu plánování Dlouhodobý záměr ochrany ovzduší v hlavním městě PrazeDokument vzatý na vědomí (viz usnesení rady HMP č. 0388 ze dne 1.4.2003). V návaznosti natento dokument by měly být mj. dále zpracovány a schváleny programy snižování emisí znečišťujícíchlátek a program ke zlepšení kvality ovzduší.„Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší dlouhodobě mezi nejvíce zatížené oblastiv České republice. Přestože se zde produkce některých znečisťujících látek v posledních letechznačně snížila, zůstává kvalita ovzduší jedním z největších problémů životního prostředí Prahy.Vzhledem k vysoké hustotě osídlení města existuje významné riziko ohrožení zdraví obyvatel přiceloplošném i při lokálním překročení stanovených imisních limitů. Z těchto důvodů Rada hlavníhoměsta Prahy rozhodla svým usnesením č. 0928 ze dne 25.7.2000 o záměru zpracováníprojektu „Dlouhodobá koncepce ochrany ovzduší na území hl. m. Prahy“.Tento materiál byl dne 1.4.2003 projednán Radou hlavního města Prahy, která jeho název změnilana „Dlouhodobý záměr ochrany ovzduší na území hlavního města Prahy“, neboť lépe vystihuje obsahtohoto analytického a strategického materiálu.Hlavním úkolem projektu bylo vypracovat pro hl. m. Prahu návrh ucelené a srozumitelněkoncipované strategie ochrany ovzduší, která bude vycházet z požadavků na kvalitu ovzduší azároveň odpovídat ekonomickým a technickým možnostem města, bude prosaditelná, sociálněúnosná a akceptovatelná ze strany obyvatel Prahy.Zde je nutno zdůraznit, že navržený soubor nástrojů a opatření, tak jak je uveden v předloženémmateriálu je výčtem možných způsobů řešení , které teprve budou podrobně analyzovány právěs ohledem na jejich prosaditelnost, akceptovatelnost a především účelnost. O použití konkrétníhonástroje bude teprve následně samosprávnými orgány města rozhodnuto.21


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPTento materiál kromě jiného obsahuje nástroje a opatření k dosažení zadaných cílů ochranyovzduší uspořádané do 3 variantních scénářů, rámcový odhad dopadu navržených scénářů na město,občany a podniky, stanovení prioritních nástrojů a opatření pro hl. m. Prahu, návrh optimálníhoscénáře ochrany ovzduší.Dlouhodobá koncepce (záměr) ochrany ovzduší na území hlavního města Prahy je koncipovánapředevším jako strategický materiál a podkladový dokument pro přípravu programových dokumentů,které budou následně zpracovány na základě požadavků nového zákona o ochraně ovzduší (zák. č.86/2002 Sb.): Integrovaný program snižování emisí hlavního města Prahy, Integrovaný program kezlepšení ovzduší Hlavního města Prahy.“ (zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/)Samotné územní plánování je normativním nástrojem zlepšování kvality ovzduší (v dokumentuoznačeno jako NOR3). V koncepci je popsán (viz str. 14 návrhové části, dostupné nahttp://envis.praha-mesto.cz/rocenky/DZ_OO/2_Navrhova_cast.pdf) očekávaných efekt spočívající v:- zamezování umisťování zdrojů znečišťování ovzduší tam, kde jsou překračovány imisní limitynebo kde je vysoká pravděpodobnost, že k takovému překročení umístěním zdrojů dojde. Zdelze doplnit i cíl omezení plošných zdrojů prachu.- vytváření územní rezervy pro klíčové dopravní stavby – návaznost na infrastrukturní opatření„výstavba kapacitní komunikační sítě, rozvoj kolejové hromadné dopravy“(zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/DZ_OO/0_Predmluva_Souhrn.pdf) Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na územíaglomerace Hlavní město PrahaStav: schválený dokument (viz usnesení Rady HMP č. 1461 ze dne 12.9. 2006).Dokument byl v návrhové podobě zpracován na základě ustanovení §6 odst. 5 a §7 odst. 6zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a příloh č. 2 a 3 k tomuto zákonu a v návaznosti nadokument Dlouhodobý záměr ochrany ovzduší v hlavním městě Praze.Program je zaměřen na řešení stávající i výhledové situace kvality ovzduší, kdy jsou překračoványnejvýše přípustné hodnoty koncentrací některých znečišťujících látek. V programu je rozpracovánacelá řada konkrétních nápravných opatření, kterými je možno pozitivně ovlivnit kvalitativní parametryovzduší. Program je výchozím dokumentem pro výkon veřejné správy na úrovni celého města ijednotlivých částí nejen v oblasti ochrany ovzduší, ale také při územním plánování, územnímrozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, při posuzování záměrů, které mohou výrazněovlivnit čistotu ovzduší, rozvojových koncepcí a programů. Cílem programu je splnění povinnostívyplývajících z platné legislativy ochrany ovzduší, zejména splnění imisních limitů a emisních stropůk roku 2010.Vybrané priority a opatření:S ohledem na charakter posuzování lze předpokládat nejvýznamnější vazbu na opatření č. 5.1.1.Územní plánování. Další opatření s vazbou na posuzované změny ÚPn jsou:PRIORITA 1. SNÍŽENÍ EMISNÍ A IMISNÍ ZÁTĚŽE Z AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY1.1.6. Podpora záchytných parkovišť P+R1.1.7. Omezování zdrojů a cílů automobilové dopravy1.2. Opatření v dopravní infrastruktuře1.2.1. Výstavba kapacitní komunikační sítěPRIORITA 3: SNÍŽENÍ EMISÍ PM 10 – SEKUNDÁRNÍ PRAŠNOST3.1. Omezování sekundární prašnosti (z plošných zdrojů, z dopravy, prostřednictvím výsadbyzeleně)Opatření č. 5.1.1. Územní plánování obsahuje zásady, které je nutno uplatňovat pro takové řešenírozvoje území, které poskytne jednak prevenci před neuváženým umisťováním nových zdrojůznečišťování a naopak přispěje k nápravě současné nevyhovující situace zejména v dopravě. Jednáse např. o umisťování funkčních ploch, na nichž se předpokládá velká koncentrace pracovníchpříležitostí, administrativy nebo obchodů u tras kolejové hromadné dopravy. V silně imisně zatíženýchlokalitách je pak nutno umisťování nových zdrojů a cílů individuální dopravy důsledně omezovat.22


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPDalšími požadavky jsou odlehčování centra města a lokálních center jednotlivých městských částí,postupné zvyšování zastoupení zeleně atd.Opatření č. 1.1.7. požaduje regulaci výstavby nových zdrojů a cílů dopravy, jako jsouadministrativní nebo komerční centra, nákupní střediska, hotely apod. a stanovení závaznýchpodmínek pro umisťování dopravně významných objektů v jednotlivých částech města, zejména voblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.Opatření č. 1.2.1. obsahuje především požadavek dobudování klíčových částí komunikačníhosystému města v nejkratším možném termínu.Celkově lze konstatovat, že posuzované změny nejsou v rozporu s výše uvedenými opatřeními.Řada z nich sice vnáší do území nové aktivity, jedná se však zejména o rozvolněnou obytnouzástavbu s nízkými hodnotami přitížení automobilové dopravy, která je navíc obvykle doplněnaplochami zeleně. Výjimkou mohou být pouze změny č. 1713/07 a 1686/07, kde je očekáván výraznějšínárůst kapacit. Naproti tomu u některých změn (č. 909/07, 1637/07 a 1868/07) lze při realizaci změnočekávat snížení zátěže v důsledku změny funkčního využití.Při vlastní realizaci záměrů obsažených v hodnocených změnách ÚPn je pak nutno dodržovatzásady obsažené i v dalších opatřeních, jako je např. dodržení dostatečného podílu zeleně za účelemomezení prašnosti, zajištění návaznosti na veřejnou dopravu a podmínek pro cyklistickou dopravu apěší cesty atd.Základní koncepční dokumenty v oblasti vodního hospodářstvíMezi základní koncepční dokumenty v oblasti vodního hospodářství v hl.m. Praze patří Generelodvodnění hl. m. Prahy, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací a Generel zásobování vodou hl. m.Prahy.Generel odvodnění hl.m. Prahy (GO HMP)Stav: Dokument Generel odvodnění hl. m. Prahy (GO HMP), I. koncepční fáze byl vzat na vědomíusnesením Rady HMP č. 1605 ze dne 8. 10. 2002. Od roku 2001 je postupně zpracovávána II.Detailní část GO HMP.Popis, průběh zpracování: Generel odvodnění hlavního města Prahy (GO HMP) je trvalýstrategický prostředek pro řešení plánovací, investiční a provozní politiky pro odvodnění hl. m. Prahy. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (2005)Stav: Schválený dokument (viz usnesení Zastupitelstva hl.m. Prahy č.28/16 ze dne 26. 5. 2005)Plán rozvoje vodovodů a kanalizací hlavního města Prahy byl zpracován v rozsahu, způsobu aformě stanovené ustanovením § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnoupotřebu a o změně některých zákonů (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích“) a v rozsahupožadavků uvedených v ustanoveních § 2, 3 a 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství České republiky č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Při zpracování Plánu rozvojevodovodů a kanalizací byl dodržen Metodický pokyn Ministerstva zemědělství pro zpracování plánůrozvoje vodovodů a kanalizací kraje č.j.: 10534/2002-6000. Opatření a investiční akce navržené vprogramu jsou v souladu s českým právním řádem a povedou k zajištění splnění požadavkůvyplývajících z ustanovení jak národní legislativy, tak legislativy EU.Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetněvymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, akoncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Navržené koncepce musíbýt hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodu a kanalizací pro sousedícíúzemí. Jeho cílem je určit směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací v posuzovaném regionu -hl.m. Praze s výhledem do roku 2015.Pozn.: V roce 2007 proběhla aktualizace dokumentu.Generel zásobování vodou hl. m. Prahy (GZV HMP)Generel zásobování vodou je dokument celoměstského významu, řeší koncepci zásobovánívodou území hl. m. Prahy a je jedním z podpůrných dokumentů pro řešení Plánu rozvoje vodovodů akanalizací hl. m. Prahy a Územního plánu hl. m. Prahy.23


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP Plán oblasti povodí Dolní VltavyPlánování v oblasti vod je realizováno ve dvou úrovních. Národní úroveň tvoří Plán hlavníchpovodí České republiky, schválený usnesením vlády České republiky ze dne 23.května 2007 č. 562,který představuje dlouhodobou koncepci oblasti vod se zaměřením pro šestileté období 2007 – 2012.Jeho pořizovatelem je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí,dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady. Plán hlavních povodí České republiky jezpracován pro tři hlavní povodí – povodí Labe, povodí Moravy včetně dalších přítoků Dunaje a povodíOdry.Plány oblastí povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnýmikrajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí vymezenýchvyhláškou č. 292/2002 Sb.Část D Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny řeší: stav ochrany před povodněmi v zastavěných územích s návrhem opatření pro dosaženícílového stavu, nebezpečí výskytu období sucha s návrhem opatření pro dosažení cílové zabezpečenostiužívání vod,vodní režim krajiny s cílem zlepšení jeho stavu.Návrhy protipovodňových opatření vycházejí z hodnocení povodňových rizik podle Směrnice2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik [U16] a ze zásad návrhů opatřenístanovených v Plánu hlavních povodí ČR. Při návrhu opatření je respektována zásada, aby:nedocházelo ke zhoršení morfologických poměrů vodních útvarů,urychlování odtoku vody z povodí avylučování přirozených retencí.Opatření v tomto směru proto spočívají v jejich vhodné kombinaci, včetně opatření v krajině, kterázvýší přirozenou retenci a retardaci vody v území, a současně v opatřeních technických, ovlivňujícíchpovodňové průtoky.Zdroj: http://www.pvl.cz/portal/hydroprojekt/VD/index.html Zásady péče o zeleň v hlavním městě PrazeHlavním předpokladem v systému péče o zeleň je územní ochrana ploch zeleně. V obecnězávazné vyhlášce hl. m. Prahy č. 32/1999 Sb. HMP, o závazné části územního plánu sídelního útvaruhl. m. Prahy je stanoveno, že na území města je vymezen a chráněn celoměstský systém zeleně(oddíl 5 – Monofunkční plochy, kapitola 5 –Příroda, krajina, zeleň, odst. 1)Základem pro závaznou část územního plánu i pro pro samostatnou vrstvu územního plánu,věnovanou podrobnému členění ploch zeleně, se stal "Systém zeleně města" (zpracovatel ing.Petr Kučera, Ekologická dílna Brno). Kromě využití v územním plánování sloužil tento projekt jakopodklad pro koncepční materiál "Zásady péče o zeleň v hlavním městě Praze", které v roce 1996schválilo Zastupitelstvo HMP (usnesení č. 17/4 ze dne 25. 4. 1996). Tento materiál obsahuje tříděnízeleně, nástroje řízení péče o zeleň, konkrétní návrhy rozdělení kompetencí mezi městskými částmia Magistrátem hl. m. Prahy i návrh financování. Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v PrazeStav: Schválený dokument (viz usnesení Rady HMP číslo 1767 ze dne 2.12.2008).Rámec zpracování: Koncepce je pořizována v souladu s § 77a, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. veznění pozdějších předpisů a je zpracována podle Osnovy pro zpracování prognózy, koncepce astrategie ochrany přírody a krajiny v územní působnosti krajů, připravené Ministerstvem životníhoprostředí ČR.Základním principem pro tvorbu koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny je zachování aobnova biologické rozmanitosti a ekologické stability krajiny jako základ trvale udržitelnéhohospodaření v krajině a předpoklad udržení ekologicky vyváženého stavu při respektování měnícíchse podmínek prostředí. Vlastní koncepce byla odevzdána zpracovatelem v první čtvrtině roku 2007,dále proběhlo vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., v24


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPplatném znění (dokončeno v první polovině roku 2007) a následně byly oba uvedené materiály(koncepce i vyhodnocení) projednány (veřejné projednání se konalo v prostorách ÚRM dne 18. 9.2007). Na základě podmínek souhlasného stanoviska příslušného orgánu (Odbor ochrany prostředíMHMP, stanovisko ze dne 31.10. 2007) proběhlo dopracování koncepce a následné předložení Raděhl. m. Prahy ke schválení. Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha 2008Stav: Rada HMP svým usnesením č. 1306 ze dne 15.9. 2009 vzala na vědomí splnění povinnostiMHMP jako krajského úřadu uložené v § 81c písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejnéhozdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pořídit akční plánsnižování hluku pro územní aglomeraci Praha.Úkol vytvořit akční plán vyplynul z přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/49/ECo hodnocení a řízení hluku v životním prostředí, která se stala základem pro evropský systém opatřeník postupnému snižování hlukové zátěže obyvatel všech zdrojů, zejména pak dopravy. Do česképrávní úpravy byla problematika zapracována v roce 2006 v novele zákona č. 258/2000 Sb., oochraně veřejného zdraví. Východiskem pro tvorbu akčních plánů snižování hluku v dané oblasti jsoustrategické hlukové mapy.Směrnice č. 2002/49/EC sjednocuje postupy hlukového mapování a hodnocení hluku pro všechnyčlenské státy, ukládá zpracovat akční plány, zpřístupnit informace vyplývající z tohoto dokumentuveřejnosti a přijmout tyto plány s cílem prevence a snižování škodlivých účinků hluku ve venkovnímprostředí na lidské zdraví.Akční plán vymezil na území Prahy 11 lokalit, v nichž navrhuje výstavbu protihlukových opatření.Jedná se zejména o okolí nejvýznamnějších komunikací – Průmyslová, Jižní spojka, Jižní spojka,K Barrandovu, Barrandovský most, nájezd na Barrandovský most, Černokostelecká, Kolbenova,Spořilovská, V Holešovičkách a 5. května.Plocha 2274/00 se nachází v blízkosti Jižní spojky u lanového mostu, která představuje jednu zlokalit, kde byla ve výše uvedeném dokumentu plánována výstavba protihlukových clon (vymezenáoblast č. 202). V současnosti jsou však již toto opatření realizována.Žádná z dalších navržených změn nezasahuje do lokalit navržených pro realizaci opatření protinadměrnému hluku. Navržené změny ÚPn nejsou s tímto dokumentem v rozporu. Je však třebazmínit, že jakákoliv nová výstavba a tedy vytváření nových zdrojů a cílů dopravy má za následek vjejich okolí nárůst hlukové zátěže.Dále akční plán vymezuje tzv. „tiché oblasti“. Tichá oblast v aglomeraci je výše citovanouevropskou směrnicí definována jako oblast, která není vystavena hluku z jakéhokoliv zdroje tak, žehodnoty ukazatele hluku L dvn nebo hodnoty jiného vhodného ukazatele hluku v ní nepřekročí mezstanovenou členským státem. V České republice nebyla zatím tato mez stanovena. Doporučuje seklást důraz na rekreační oblasti běžně přístupné občanům. Smyslem vyhlášení tichých oblastí vaglomeraci je zachování alespoň relativně tichého prostředí i do budoucna.Z hodnocených změn se vymezených tichých oblastí dotýkají:Změna č. 1175/00, která leží přímo ve vymezené tiché zóně Trojmezí. Realizací této změny dojdek poměrně velkému zvýšení produkce hluku v lokalitě, a tím bude znemožněna funkce oblasti jakotiché.Změna č. 2215/00, která leží přímo ve vymezené tiché zóně Botič - Milíčov. Realizací této změnydojde ke zvýšení produkce hluku v lokalitě, a tím bude pravděpodobně znemožněna funkce oblastijako tiché. Plán odpadového hospodářství hl.m. Prahy (POH hl.m. Prahy)Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy (dále jen „POH hl. m. Prahy“) zpracovává Magistráthl. m. Prahy v samostatné působnosti dle § 41, 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a o změněněkterých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č.275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 188/2004 Sb., („zákon o odpadech“) a dále dle §27 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.Výchozím podkladem pro zpracování POH hl. m. Prahy je Plán odpadového hospodářství ČR(dále jen „POH ČR“). Závazná část POH hl. m. Prahy je v souladu se závaznou částí řešení POH ČR.25


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPČlenění závazné části POH hl. m. Prahy odpovídá požadavkům zákona o odpadech. Závaznáčást POH hl. m. Prahy definuje cíle odpadového hospodářství hl. m. Prahy a opatření k dosažení cílů.Povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství původce odpadů (dále jen POH) ukládákaždému původci odpadů zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. „Plánodpadového hospodářství zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 tnebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu.“ (§ 44 odst. 1) zákona 185/2001 Sb.).„Plán odpadového hospodářství musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadovéhohospodářství kraje a jejími změnami.“ (§ 44 odst. 2) zákona 185/2001 Sb.).Členění závazné části POH hl. m. Prahy odpovídá požadavkům zákona o odpadech. Závaznáčást POH hl. m. Prahy definuje cíle odpadového hospodářství hl. m. Prahy a opatření k dosažení cílů.Relevantní cíle pro územní plánování:V územním plánu hl. m. Prahy jsou vymezeny plochy pro nakládání s odpady v rozsahuschváleného POH hl. m. Prahy. Územní energetická koncepce hlavního města Prahy (ÚEK) a Akční plán k realizaci závěrůúzemní energetické koncepce (ÚEK) v letech 2007-10Dokument schválen usnesením Rady HMP č. 0248 ze dne 1.3. 2005.Zpracování ÚEK ukládá hlavnímu městu Praha § 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodařeníenergií. Závěrečná verze je v souladu se schváleným Územním plánem hl.m. Prahy, Strategickýmplánem hl.m. Prahy, Dlouhodobým záměrem ochrany ovzduší na území hl.m. Prahy a EVVO. ÚEK jevýhledově zpracována na 20 let. Vzhledem k délce působnosti je ÚEK koncipována jako otevřenýdokument, který bude pravidelně aktualizován.V rámci ÚEK byla zpracována podrobná energetická bilance stávajícího stavu poptávky a spotřebyenergie na území hl. m. Prahy k roku 2001 včetně produkce emisí znečišťujících látek a skleníkovýchplynů do ovzduší v členění dle sektorů spotřeby, velikosti zdrojů a paliva. Byla provedena SWOTanalýza stávajícího stavu a navrženy specifické cíle a priority energetické koncepce. Možnostibudoucího vývoje byly podrobně analyzovány ve třech scénářích vývoje poptávky po energii a celkemv osmi variantách pokrytí poptávky dodávkou paliv a energie. Energetické a emisní bilance stávajícíhostavu i rozvojových variant byly zpracovány jednotlivě i pro všech 57 městských částí hl.m. Prahy.Rada hl. m. Prahy schválila tuto koncepci svým usnesením č. 0248 ze dne 1. 3. 2005. Dáleusnesením č. 1504 ze dne 18. 10. 2005 schválila návrh realizace závěrů ÚEK pro rok 2006.Koncepce obsahuje opatřením souvisejícím s územním a stavebním řízením. Tato opatření,spočívající v zachování a posílení diverzifikace zdrojů a spolehlivost zásobování energií však nemajíúzemní průmět a nejsou realizovatelná již ve fází územního plánování. Zásady rozvoje pěší dopravy na území hl.m. PrahyZákladním cílem dokumentu je zlepšit podmínky pro pěší dopravu na území hl.m. Prahy připřípravě nových staveb a projektů či rekonstrukcí stávajících komunikací a zrovnoprávnit postaveníchodců při přípravě nových staveb a rekonstrukcí stávajících komunikací. Dokument by mělpředevším stanovit obecné priority města při prosazování cest pro pěší. Zásady budou určenyzejména pro orgány veřejné správy na území Prahy a také pro investory a projektanty. Dokumentrozvíjí dopravní politiku hl. m. Prahy pro oblast nemotorové pěší dopravy.Pro zpracování Zásad byla vytvořena pracovní skupina, která je složena ze zástupců odborudopravy MHMP, Útvaru rozvoje hl.m. Prahy, Technické správy komunikací hl.m. Prahy, a zástupcůneziskových organizací. Vedle pracovní skupiny se na přípravě dokumentu podíleli i zástupciměstských částí a dále i zástupci i odborná a laická veřejnost, a to jak prostřednictvím podnětůnávrhů, tak i účastí na jednání pracovní skupiny.Dokument byl znovu projednán ve Výboru dopravy ZHMP s tím, že Výbor usnesením č. 6/1/2009ze dne 11.6. 2009 doporučil Radě HMP tyto zásady schválit a následně zadat vypracování Generelupěší dopravy.26


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPTabulka č. 2: Vyhodnocení vztahu cílů ochrany životního prostředí přijatých na vnitrostátní úrovni k cílům územního plánu hl. m. PrahyOdpovídajícíKoncepce na národní koncepce naVybrané (relevantní) cíleúrovnikrajské a obecníúrovniOCHRANA KLIMATUNárodní program nazmírnění dopadů změnyklimatu v ČR, 2004pozn.: nová Politikaochrany klimatu v ČRbude publikovánaběhem prvního čtvrtletíroku 2010OCHRANA OVZDUŠÍIntegrovaný národníprogram snižování emisíČR, 2007OCHRANA ZDRAVÍStátní politika životníhoprostředíAkční plán zdraví aživotního prostředíČeské republiky, 1998Dlouhodobý programzlepšování zdravotníhostavu obyvatelstva ČR -Zdraví pro všechny v 21.století- zalesňování hospodářsky nevyužívaných zemědělskýchplochDlouhodobý záměrochrany ovzduší vhlavním městě PrazeIntegrovaný krajskýprogram snižováníemisí a zlepšeníkvality ovzduší naúzemí aglomeraceHlavní město PrahaAkční plán snižováníhluku pro aglomeraciPraha 2008 opatření v dopravě (podpora železniční dopravy, budováníinfrastruktury pro rozvoj nemotorizovaných druhu dopravy,podpora veřejné osobní dopravy), např. hustá síť oddělenýchcyklostezek zamezování umisťování zdrojů znečišťování ovzduší tam,kde jsou překračovány imisní limity nebo kde je vysokápravděpodobnost, že k takovému překročení umístěnímzdrojů dojde omezování sekundární prašnosti (z plošných zdrojů,z dopravy, prostřednictvím výsadby zeleně) podpora záchytných parkovišť P+R omezování zdrojů a cílů automobilové dopravy výstavba kapacitní komunikační sítě rozvoj kolejové hromadné dopravy snižování hlukové zátěže obyvatel všech zdrojů vymezení a ochrana „tichých oblastí“ obsahuje cíle, které jsou zahrnuty i v ostatních koncepčníchmateriálech. Pro územní plánování platí cíl zajištění takovéstruktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodníinfrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany(ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu asnižování hlučnosti) Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel27Odpovídající cíle územního plánu hl.m. Prahy(viz kapitola 1.1) zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému zachování stávajících a vznik nových ploch zeleně udržitelná doprava rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavkyna kvalitu životního prostředí rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavkyna kvalitu životního prostředí rozvoj zásobování energiemi při skladbě palivo- energetickézákladny odpovídající požadavku na zlepšení čistoty ovzduší udržitelná doprava udržitelná doprava udržitelná doprava udržitelná doprava rozvoj lokálních komerčních center a odlehčení komerčníhopřetížení středu města udržitelná doprava bez relevantního cíle (cíl promítnut mezi cíle ÚP) rozvoj města na nových plochách, v souladu s rozvojemregionu a s ohledem na kvalitu životního prostředí a ekologickouúnosnost území rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavkyna kvalitu životního prostředí


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPKoncepce na národníúrovniOCHRANA VODStátní politika životníhoprostředíOCHRANA PŮDYStátní politika životníhoprostředíOdpovídajícíkoncepce nakrajské a obecníúrovniPlán rozvojevodovodů akanalizací, +aktualizace 2007OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINYStátní program ochranypřírody a krajinyStrategie ochranybiologické rozmanitostiČRGenerel odvodněníhl.m. PrahyPlán oblasti povodíDolní Vltavy, 2009Prognóza, koncepcea strategie ochranypřírody a krajinyv PrazeZásady péče o zeleňv hlavním městěPrazeVybrané (relevantní) cíle Ochrana zdrojů podzemních vod, pramenišť a sběr. lokalitpramenných vývěrů, oblastí přiroz. akumulace podz. vod Postavit a rekonstruovat čistírny odpadních vod a kanalizačnísystémy v souladu s implementačním plánem směrnice Rady91/271/EHS Rozvoj sítě vodovodů a kanalizační sítě ochrana před povodněmi v zastavěných územích, ochranavodního režimu krajiny s cílem zlepšení jeho stavu (ochranamorfologických poměrů vodních útvarů, zabráněníurychlování odtoku vody z povodí a zabránění vylučovánípřirozených retencí) chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřovánímměst a obcí mimo současná zastavěná území. obnova biologické rozmanitosti a ekologické stability krajinyOdpovídající cíle územního plánu hl.m. Prahy(viz kapitola 1.1) dosažení vyrovnané úrovně vodního hospodářství a sníženírizika ohrožení města velkými vodami rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavkyna kvalitu životního prostředí rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavkyna kvalitu životního prostředí dosažení vyrovnané úrovně vodního hospodářství a sníženírizika ohrožení města velkými vodami upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji vdosud nezastavěném území rozvoj města na nových plochách, v souladu s rozvojem regionua s ohledem na kvalitu životního prostředí a ekologickouúnosnost území zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému zachování stávajících a vznik nových ploch zeleně a vody,rozvíjet město tak, aby nebyly zastavěny plochy, které jsouvýznamné z hlediska utváření města a krajiny zachování nezastavěných zelených svahů města včetně jejichúpatí a vrcholových hran, dotváření dálkových pohledů regulací výškových hladinzástavbyODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍPlán odpadového Plán odpadového vymezení ploch pro nakládání s odpady v rozsahu rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavky28


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPKoncepce na národníúrovnihospodářství ČR na roky2003 - 2013DOPRAVADopravní politika ČRNárodní strategierozvoje cyklistickédopravyENERGIE, SUROVINYStátní energetickákoncepce ČR*Odpovídajícíkoncepce nakrajské a obecníúrovnihospodářství hl.m.Prahy (POH hl.m.Prahy)Zásady dopravnípolitiky hlavníhoměsta PrahyÚZEMNÍ ROZVOJ, VYUŽITÍ ÚZEMÍPolitika územníhorozvojeStátní politika životníhoprostředíZásady rozvoje pěšídopravy na územíHl.M. PrahyÚzemní energetickákoncepce hlavníhoměsta Prahy (ÚEK)Aktualizováno ke dni:2010-04-10Vybrané (relevantní) cíleschváleného POH hl. m. Prahy. zlepšit podmínky pro pěší dopravu Zachovat a posílit diverzifikaci zdrojů a spolehlivostzásobování energií reálnou zastupitelností jednotlivýchzdrojů energie. zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území,struktury osídlení a kulturní krajiny, vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálůa ploch vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území předpotenciálními riziky a přírodními katastrofami v území udržitelný rozvoj sídel: chránit kvalitní segmenty přírodního charakteruv zastavěných územích. podporovat vznik a rozšiřování zelených prstenců kolemměst zkvalitnit ochranu a péči o sídelní zeleň a další přírodnísložky urbanizovaného území.Odpovídající cíle územního plánu hl.m. Prahy(viz kapitola 1.1)na kvalitu životního prostředí udržitelná doprava udržitelná doprava rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavkyna kvalitu životního prostředí členění města na svébytné celky upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji vdosud nezastavěném území rozvoj území již vybavených, nebo snadno vybavitelnýchtechnickou infrastrukturou a dopravou dosažení vyrovnané úrovně vodního hospodářství a sníženírizika ohrožení města velkými vodami upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji vdosud nezastavěném území rozvoj města na nových plochách, v souladu s rozvojemregionu a s ohledem na kvalitu životního prostředí a ekologickouúnosnost území zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systémuzachování stávajících a vznik nových ploch zeleně zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systémuzachování stávajících a vznik nových ploch zeleně29


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPTabulka č. 3: Cíle územního plánu hl.m. Prahy z hlediska ochrany životního prostředí a jejichkonzistence s cíli navrhovaných změnZZ 1175/00Z 2743/00Cíle posuzovaných změn2215/00 Z 2274/00 Z 2573/00TrojmezíStodůlkyPitkoviceNová Nová Vybudová Prodlouženíobytná obytná ní kanalizačníhovýstavba výstavba přestupníh sběrače Go uzlu důležitého proZahradní rozvoj oblasti,Město zrušení ČOVUhříněves,Cíle územního plánu Prahyrevitalizacečlenění města na svébytné celky 0 0 0rozvoj území již vybavených, nebo snadnovybavitelných technickou infrastrukturou adopravourozvoj města na nových plochách, v souladus rozvojem regionu a s ohledem na kvalituživotního prostředí a ekologickou únosnostúzemírozvoj lokálních komerčních center aodlehčení komerčního přetížení středuměstarozvoj technické infrastruktury ve městě vsouladu s požadavky na kvalitu životníhoprostředízachování nezastavěných zelených svahůměsta včetně jejich úpatí a vrcholovýchhran,zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji douceleného systémudotváření dálkových pohledů regulacívýškových hladin zástavbyzachování stávajících a vznik nových plochzeleně a vody,rozvíjet město tak, aby nebyly zastavěnyplochy, které jsou významné z hlediskautváření města a krajinydosažení vyrovnané úrovně vodníhohospodářství (zásobování vodou aodkanalizování) a snížení rizika ohroženíměsta velkými vodamiUdržitelná dopravaVýstavbaadministrativníchobjektů. 0 0 0 00 0 0 0 00 0 0 0 0 0 0 0 0 0 00 0 0 0 0 ? 0 0 0 0 0Dopr.napojení 0 ?0Upřednostnit využití transformačních území 0 0oproti rozvoji v dosud nezastavěném územíochrana „tichých oblastí“ 0 0 0Vysvětlivky použitých symbolů pro signalizaci potenciálních střetů: cíle nejsou v protikladu nesoulad 0 bez vztahu nebo neutrální vztah ? označení nejistotyUdržitelná doprava zahrnuje tyto dílčí cíle: snižování dopravních nároků ve vztahu bydliště-pracoviště,racionalizace nároků na přepravu osob a nákladů a zkrácení přepravních vzdáleností, preference ekologickypříznivějších druhů dopravy, snižování podílu individuální automobilové dopravy nabídkou kvalitní MHD, regulacea omezení automobilové dopravy ve městě.30


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPJak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, je zde hodnocena vazba územního plánu (resp. jehozměn) na cíle ochrany životního prostředí, přijaté na vnitrostátní úrovni. Výsledkem zhodnocení jeidentifikace potenciálních střetů:Porovnání cílů přijatých na vnitrostátní úrovni s cíli územního plánu hl.m. Prahy – viz tabulka 2 -ukazuje na vzájemnou slučitelnost cílů hodnocených koncepcí. Na základě tohoto vyhodnocení lzekonstatovat, že cíle územního plánu hl.m. Prahy zahrnují implicitně všechny relevantní cíle přijaté navnitrostátní úrovni. Proto bylo pro porovnání souladu navržených změn územního plánu využityv tabulce č.3 již pouze cíle územního plánu (doplněné pouze o cíl Upřednostnit využitítransformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území, převzatý z Priorit územníhoplánování kraje hl. m. Prahy pro zajištění udržitelného rozvoje území a cíl ochrany tichých oblastí,převzatý z Akčního plánu snižování hluku pro aglomeraci Praha).Vyhodnocení provedené v tabulce 3 identifikuje potenciální střety požadavků na změnyúzemního plánu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni. V kapitole 8Vyhodnocení je popsán způsob vypořádání těchto střetů a posouzeno konkrétní zapracování(zohlednění) cílů přijatých na vnitrostátní úrovni do územního plánu, resp. jeho změn. (Jinýmislovy, kapitola 8 obsahuje odpověď na otázku, jakým způsobem byly tyto potenciální střetyv rámci zpracování návrhu nebo konceptu konkrétních celoměstsky významných změnvyřešeny.)Cílem je, aby kolize cílů byla v rámci návrhu ÚP řešena tak, aby výsledný rozvoj obce bylpřijatelný nejen z hlediska environmentálního pilíře, ale i z hledisek sociálního aekonomického.31


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉMÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLAUPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE2.1 OVZDUŠÍ2.1.1 Klimatické charakteristikyKlimatické podmínky na řešeném území jsou určeny jeho zeměpisnou polohou, reliéfem krajiny aklimatickými faktory.Jihovýchodní část Prahy se nachází v mírně teplé oblasti MT 10, největší část města pak leží vteplé oblasti T2. Tomu odpovídají i klimatické charakteristiky v tabulce. Vzhledem k výškové amorfologické rozrůzněnosti Prahy je rozpětí údajů značné. Např. v Ruzyni byla naměřena nejnižšíteplota – 31,1°C, kdežto nejvyšší 40,2 °C v Uh říněvsi (teplotní rekord ČR). Značně se liší délkaslunečního svitu, průměrná rychlost větru a další ukazatele. Podle měření meteostanice na Karlověstoupla od roku 1921 průměrná roční teplota v Praze o 1 °C. Na tom se mohou podílet klimatickézměny, ale také nárůst tepelných zdrojů. Značné je zatížení ovzduší oxidy dusíku, síry, prachem adalšími kontaminanty.Tabulka č. 4: Charakteristika klimatických oblastíKlimatická oblast MT 10 T 2Nadmořská výška Prahy 177 – 399 m.n.m. 177 – 399 m.n.m.Průměrná teplota v lednu -2 - -3 0 C -2 - -3 0 CPrůměrná teplota v dubnu 7 - 8 0 C 8 – 9 0 CPrůměrná teplota v červenci 17 - 18 0 C 18 - 19 0 CPrůměrná teplota v říjnu 7 - 8 0 C 7 - 9 0 CPočet letních dnů okolo 25 0 C 40 - 50 50 - 60Počet mrazových dnů ročně 110 - 160 100 - 110Počet ledových dnů ročně 30 - 40 30 - 40Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 - 60 40 - 50Srážkový úhrn ve vegetačním období 400 - 450 mm 350 - 400 mmSrážkový úhrn v zimním období 200 - 250 mm 200 - 300 mmPočet dnů zamračených 150 - 150 120 - 140Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50Převažující proudění větrůDo jednotlivých klimatických oblastí spadají změny:Centrum města Z (časté bezvětří), okraje JZMT 10:Z 2215/00 k.ú. PitkoviceT 2:Z 1175/00 k.ú. Chodov, Záběhlice, HostivařZ 2274/00 k.ú. Strašnice, ZáběhliceZ 2573/00 k.ú. DubečZ 2743/00 k.ú. Stodůlky, Třebonice32


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP2.1.2 Kvalita ovzdušíZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍCelková emisní bilanceNásledující tabulka uvádí přehled o produkci emisí na území hl. m. Prahy podle kategorií zdrojů,pro jednotlivé znečišťující látky a pro období 7 let (2001 – 2007). Údaje vycházejí z emisních bilancípodle krajů, publikovaných každoročně Českým hydrometeorologickým ústavem (dále ČHMÚ) nastránkách http://www.chmi.cz/.Tabulka č. 5: Vývoj produkce emisí na území Prahy dle kategorií zdrojů (2001 – 2007)REZZO 1 – zvl.REZZO 2 – REZZO 3 – REZZO 4 –velké a velkéLátka Rokstřední zdroje malé zdroje mobilní zdrojezdroje(t/rok) % (t/rok) % (t/rok) % (t/rok) %TuhélátkyOxidsiřičitýOxidydusíkuOxiduhelnatýCelkem2001 211,4 7,9 150,7 5,6 233,2 8,7 2093,0 77,9 2688,32002 122,8 4,9 224,6 8,9 251,7 10,0 1927,2 76,3 2526,32003 123,8 4,7 326,3 12,4 249,1 9,5 1925,4 73,4 2624,62004 196,6 7,7 266,5 10,4 249,6 9,8 1839,2 72,1 2551,92005 130,1 5,4 256,6 10,7 272,4 11,3 1749,0 72,6 2408,12006 165,9 7,0 216,1 9,2 258,3 10,9 1719,3 72,9 2359,62007 92,4 4,7 223,9 11,5 217,5 11,1 1420,9 72,7 1954,72001 1578,9 70,3 90,8 4,0 382,5 17,0 192,3 8,6 2244,52002 1238,5 64,1 92,2 4,8 412,3 21,3 190,0 9,8 1933,02003 1249,7 58,0 255,8 11,9 440,5 20,5 207,7 9,6 2153,72004 1799,8 69,8 107,5 4,2 461,7 17,9 209,7 8,1 2578,72005 1752,4 72,3 102,5 4,2 513,2 21,2 55,2 2,3 2423,32006 1702,2 74,6 88,5 3,9 437,1 19,2 52,5 2,3 2280,32007 969,2 65,6 76,9 5,2 376,2 25,5 55,4 3,7 1477,72001 2751,9 20,0 260,7 1,9 390,9 2,8 10386,6 75,3 13790,12002 2418,9 20,1 273,0 2,3 435,9 3,6 8891,7 74,0 12019,52003 2398,3 19,5 392,2 3,2 419,9 3,4 9090,0 73,9 12300,42004 2788,6 23,6 353,6 3,0 416,9 3,5 8250,3 69,9 11809,42005 2675,3 23,5 398,2 3,5 466,0 4,1 7840,3 68,9 11379,82006 2790,5 29,3 326,1 3,4 424,8 4,5 5979,6 62,8 9521,02007 2396,0 26,7 321,7 3,6 404,6 4,5 5841,2 65,2 8963,52001 746,0 2,2 412,4 1,2 1324,2 4,0 30947,1 92,6 33429,72002 653,4 2,2 492,2 1,6 1474,1 4,9 27734,0 91,4 30353,72003 669,9 2,2 805,1 2,6 1470,3 4,8 27770,0 90,4 30715,32004 747,8 2,7 440,3 1,6 1489,4 5,4 24990,0 90,3 27667,52005 631,8 2,4 380,1 1,5 1671,2 6,5 23206,4 89,6 25889,52006 658,3 2,9 252,2 1,1 1506,3 6,7 19988,9 89,2 22405,72007 582,6 2,7 225,8 1,0 1309,4 6,0 19698,9 90,3 21816,7Z uvedené tabulky je patrné, že:V kategorii REZZO 1 se emise tuhých látek pohybovaly mezi 120 až 200 t, přičemž minimadosáhly v roce 2002 (pokles o 42 % oproti roku 2001, kdy byly emise za sledované období nejvyšší).U oxidu siřičitého došlo ve sledovaném období k postupnému nárůstu o 14 % v roce 2004 (vesrovnání s rokem 2001), poté následoval mírný pokles až na 969,2 t v roce 2007. U oxidu uhelnatéhoje průběh emisí obdobný, s maximem v roce 2004 a s poklesem v roce 2005, následující rok bylzaznamenán opět slabý nárůst (o 4 %). Celkový podíl na emisní bilanci mírně vzrostl z 2,2 na 2,7 %.Podíl zdrojů REZZO 1 na celkové produkci oxidů dusíku stoupl v období 2001 - 2006 o 10 % (i přesto,33


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPže dosahovala produkce v roce 2001 takřka stejné hodnoty jako v roce 2006. Zvýšení podílu je dánovýrazným poklesem emisí z mobilních zdrojů), maximální emise oxidů dusíku byly zaznamenány vroce 2006, v roce 2007 se situace zlepšila.V kategorii REZZO 2 byl zaznamenán v období 2003 – 2007 pokles u SO 2 a CO. TZL roku 2007vykazují 3% nárůst oproti roku 2006. U oxidů dusíku je trend proměnný, nejvyšší meziroční nárůst 44% byl mezi roky 2002 a 2003, mezi roky 2005 až 2007 je opět pozorován pokles emisí.Kategorie zdrojů REZZO 3 vykazuje za rok 2007 nejnižší hodnoty emisí SO 2 , CO a TZL za celésledované období. Od roku 2005 dochází k poklesu emitování oxidů dusíku. Podíl této kategorie nacelkové produkci emisí je v průběhu let přibližně konstantní u všech látek.V případě emisí z dopravy (REZZO 4) došlo k poklesu u oxidů dusíku, CO a TZL. U emisí SO 2 bylzaznamenán 5% nárůst oproti roku 2006. Celkový podíl této kategorie na produkci emisí je přibližněstejný jako v předchozím roce (2006).Celkové emise stacionárních zdrojů u tuhých látek, u oxidu siřičitého, u oxidů dusíku a u oxiduuhelnatého na počátku sledovaného období mírně kolísaly, od roku 2004 mají pouze klesajícítendenci.Z hlediska podílů jednotlivých kategorií zdrojů na celkové produkci emisí je zřejmé, že:V případě tuhých látek se největší měrou podílí mobilní zdroje z dopravy (75 %). Podíl kategoriíREZZO 1, REZZO 2 a REZZO 3 je výrazně nižší (4 –12 %)U emisí oxidu siřičitého mají naprosto dominantní podíl zdroje v kategorii REZZO 1 (cca 70 %).Zbylých 30 % připadá na REZZO 2, REZZO 3 a na dopravu.U emisí oxidů dusíku jsou nejvýznamnějším producentem mobilní zdroje z dopravy REZZO 4 (65% v r. 2007), z 27 % působí REZZO 1 a velmi nízkými procenty se podílejí na celkovém množstvíemisí zdroje spadající do kategorií REZZO 2 a REZZO 3.Nejvyšší podíl na emisích CO vykazují mobilní zdroje z dopravy (90 % celkové produkce), s 4 – 7% následuje REZZO 3, s 1 - 3% podílem pak REZZO 1 a REZZO 2.Následující tabulka uvádí porovnání celkové produkce emisí na území hl. m. Prahy s hodnotamidoporučených emisních stropů u oxidu siřičitého a oxidů dusíku.Tabulka č. 6: Porovnání produkce emisí SO 2 a NO x v období 2001 – 2007 s doporučenýmiemisními stropy dle NV 417/2003 Sb.LátkaOxid siřičitýOxidy dusíkuRokDoporučený emisní strop(t/rok)Emise celkem% emisního(t/rok)stropu2001 3300 2244,5 682002 3300 1933,0 592003 3300 2153,7 652004 3300 2578,7 782005 3300 2423,3 732006 3300 2280,3 692007 3300 1477,7 452001 14700 13790,1 942002 14700 12019,5 822003 14700 12300,4 842004 14700 11809,4 802005 14700 11379,8 772006 14700 9521,0 652007 14700 8963,5 61Jak je patrné z tabulky, nedochází dlouhodobě k překračování emisního stropu ani u oxidů dusíkuani u oxidu siřičitého. U obou oxidů se situace ještě zlepšuje, v roce 2006 dosahovaly emise oxidůdusíku k 61 % a emise oxidu siřičitého pouze k 45 % doporučeného emisního stropu.34


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPNejvýznamnější zdroje emisíZ porovnání emisní bilance jednoznačně vyplývá, že rozhodujícím zdrojem znečištění ovzduší naúzemí hl. m. Prahy je automobilová doprava.Rozvoj automobilové dopravy s sebou nese již od 60. let vznik dopravních problémů, zejménafront pomalu projíždějících vozidel na klíčových křižovatkách. Až do konce 80. let se však tytoproblémy omezovaly většinou jen na centrum města a vyskytovaly se převážně v dopravníchšpičkách. Od roku 1990 však probíhá razantní nárůst dopravní zátěže na celém území Prahy, kdydošlo k 2,8-násobnému nárůstu intenzit dopravy. V důsledku toho má již přetížení komunikační sítěplošný charakter, týká se celého širšího centra a v poslední době i kapacitních komunikací původněurčených k odvedení dopravy a zajištění plynulého průjezdu městem. Zvyšuje se četnost, rozsah adoba trvání kongescí. Tyto jevy mají vliv na nárůst imisní zátěže v zástavbě podél hlavních dopravníchtahů. Naopak proti nárůstu znečištění působí postupná obměna vozového parku, tj. odstavovánínejstarších (emisně nejméně příznivých) vozidel a nákup vozidel nových s mnohem nižšími emisemi.Nejzatíženějšími úseky na pražské komunikační síti v roce 2008 byly:Imisní situaceImisní limity• Barrandovský most, kde projíždělo 137 000 vozidel za den• Jižní spojka v úseku Vídeňská – 5. května se 130 000 vozidel za den• Brněnská dálnice D1 v úseku Chodovec – Chodov se 113 000 vozidel za den• Jižní spojka v úseku Sulická – Vídeňská se 110 000 vozidel za den.• Nejzatíženějšími mimoúrovňovými křižovatkami v roce 2008 byly:• 5. Května – Jižní spojka 216 000 vozidel za den• Strakonická – Barrandovský most se 180 000 vozidel za den• Jižní spojka – Vídeňská se 166 000 vozidel za den• Jižní spojka – Chodovská se 155 000 vozidel za den• Jižní spojka – Průmyslová se 136 000 vozidel za den.• Nejzatíženějšími úrovňovými křižovatkami v roce 2006 byly:• Anglická – Legerova se 74 000 vozidel za den• Poděbradská – Kbelská se 78 000 vozidel za den• Žitná – Mezibranská se 73 000 vozidel za den• Černokostelecká – Průmyslová 71 000 vozidel za den• Jiráskovo náměstí 68 000 vozidel za den.Imisní limity udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V současnédobě platí imisní limity stanovené nařízením vlády č. 597/2006 o sledování a vyhodnocování kvalityovzduší. Rozlišují se:• imisní limity pro ochranu zdraví lidí – jsou zavedeny s ohledem na působení jednotlivýchškodlivin na lidský organismus• imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace – platí pro NP, CHKO a oblastiv nadmořské výšce nad 800 m n. m.• cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle – jsou stanoveny k určitému datu, ke kterémuby měly být všemi dostupnými prostředky splněny. Jsou stanoveny opět samostatně proochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů a vegetace.V případě vybraných polutantů jsou dále stanoveny tzv. meze tolerance, které uvádí, v jakémrozsahu je možné v daném roce tolerovat nadlimitní hodnoty znečištění ovzduší. U limitů, které mají35


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPdobu průměrování kratší než 1 rok, je dále v některých případech stanoven přípustný počet překročenílimitu během roku.Předkládané vyhodnocení je zaměřeno na problematiku překračování imisních limitů a cílovýchlimitů pro ochranu zdraví lidí, jako hlavní hygienický problém z hlediska kvality ovzduší.Následující tabulky uvádí přehled limitů pro ochranu zdraví lidí, přípustných četností překročení ameze tolerance.Tabulka č. 7: Imisní limity pro ochranu zdraví lidíZnečišťující látka Doba průměrování Imisní limitPřípustná četnostpřekročení za kalendářní rokOxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m -3 18Oxid dusičitý kalendářní rok 40 µg.m -3 -Benzen kalendářní rok 5 µg.m -3 -Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m -3 24Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 3Oxid uhelnatýmaximální denní8hodinový průměr10 000 µg.m -3 -PM 10 24 hodin 50 µg.m -3 35PM 10 kalendářní rok 40 µg.m -3 -Olovo kalendářní rok 0,5 µg.m -3 -Tabulka č. 8: Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenuZnečišťujícílátkaDobaprůměrování2006 2007 2008 2009Oxid dusičitý 1 hodina 40 µg.m -3 30 µg.m -3 20 µg.m -3 10 µg.m -3Oxid dusičitý kalendářní rok 8 µg.m -3 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3Benzen kalendářní rok 4 µg.m -3 3 µg.m -3 2 µg.m -3 1 µg.m -3Tabulka č. 9: Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidíZnečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Datum splněníArsen kalendářní rok 6 ng.m -3 31.12.2012Kadmium kalendářní rok 5 ng.m -3 31.12.2012Nikl kalendářní rok 20 ng.m -3 31.12.2012Benzo(a)pyren kalendářní rok 1 ng.m -3 31.12.2012Troposférický ozónmaximální denní 8hodinovýprůměr120 µg.m -3 31.12.2009Poznámka: ve všech následujících vyhodnoceních, vztažených k limitům pro hodnoty kratší než 1rok (tj. maximální 1-hodinové koncentrace, maximální 24-hodinové koncentrace, maximální 8-hodinové koncentrace), je pro vyhodnocení uvažována vždy první hodnota, která již musí dlelegislativy limit splňovat. Tj. např. u denních koncentrací PM 10 je překročení limitu uvažováno pouzetam, kde tento limit překračuje 36. nejvyšší koncentrace naměřená během daného roku.Vyhodnocení kvality ovzduší na území hl. m. PrahyPro vyhodnocení kvality ovzduší v Praze je možné vycházet ze dvou základních podkladů:• výsledky imisního monitoringu na měřicích stanicích provozovaných v Praze ČHMÚa Zdravotním ústavem• výsledky projektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“.Celkově lze konstatovat, že imisní měření poskytuje velmi kvalitní informace o stavu kvalityovzduší a jeho vývoji v čase, neboť (na rozdíl od modelování) umožňuje zachycovat změny36


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPkoncentrací v krátkých časových intervalech. Naproti tomu modelování poskytuje spíše pohled nadlouhodobé rozložení imisní zátěže, umožňuje však lépe popsat prostorové změny v znečištěníovzduší na území města i mimo dosah stanic.Výsledky imisního monitoringu – vývoj kvality ovzduší v období let 2001 – 2008Na základě měřených hodnot koncentrací znečišťujících látek na stanicích imisního monitoringu jemožné charakterizovat kvality ovzduší na území Prahy od roku 2001 následovně:• oxid siřičitý – naměřené koncentrace byly již v roce 2001 na poměrně nízké úrovni (kolem10 µg.m -3 ) a do roku 2008 vesměs dále klesaly (s výjimkou roku 2006). V současné doběse hodnoty téměř na všech stanicích pohybují na úrovni okolo 5 µg.m -3 , což je praktickyúroveň imisního pozadí. Jedním z důvodů nízkých koncentrací SO 2 je velice nízkáprodukce SO 2 z dopravy, která má u ostatních látek rozhodující vliv. Imisní limit nenístanoven, v minulosti platil limit 50 µg.m -3 .• oxid dusičitý – po nárůstu v období 2001 – 2003 následoval pokles koncentracís opětovným zvýšením v r. 2006 a poklesem v letech 2007 a 2008. V celém období se pakkoncentrace spíše snížily. Celkově jsou na značně vysoké úrovni – i pozaďová staniceLibuš vykazuje koncentrace nad polovinou imisního limitu, u řady stanic v širším centru jelimit opakovaně překračován (Smíchov, Mlynářka, Vysočany a další). Samostatnouskupinu pak tvoří 3 stanice umístěné v tzv. uličních kaňonech s výrazně zvýšenýmikoncentracemi (Legerova, Sokolovská, Svornosti).• suspendované částice PM 10 – zde je situace velice podobná jako u NO 2 , avšak meziročnívýkyvy (nárůst – pokles) jsou ještě výraznější. Také se výrazněji projevují lokální vlivy(např. stavební činnost – Smíchov) a dlouhodobě více převládá pokles koncentrací.Celkově je však nutno hodnotit imisní zatížení PM 10 jako vysoké, přestože se z pohledudosažení imisního limitu 40 µg.m -3 situace značně zlepšila. Zatímco v období let 2002 a2003 byly naměřeny nadlimitní koncentrace na mnoha stanicích širšího centra, v roce2006 byla již většina stanic mezi 80 a 100 % limitu, v roce 2007 (který však byl výrazněpříznivý) se hodnoty na týchž stanicích pohybovaly mezi 60 a 90 % limitu. V roce 2008pak byl zaznamenán další, i když méně významný, pokles. Limitní hodnota byla v roce2008 překročena pouze na stanici Svornosti, která je umístěna v uličním kaňonu anereprezentuje širší území.• benzen – průměrné roční koncentrace benzenu jsou vykazovány pouze na 5 stanicích(Legerova, Šrobárova, Smíchov, Libuš a od roku 2008 i na stanici Náměstí Republiky).Imisní limit nebyl překročen na žádné z těchto stanic. Vyšší hodnoty na stanici Šrobárovajsou pravděpodobně dány odlišnou metodou měření, u ostatních stanic je patrný výraznýrozdíl mezi dopravními lokalitami (Legerova, Smíchov) a pozaďovou stanicí Libuš.Celkově se projevuje pozvolný pokles koncentrací benzenu na všech stanicích.Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – Aktualizace 2008V následujícím přehledu je uvedeno celkové vyhodnocení imisní zátěže na území hl. m. Prahy zhlediska nejzávažnějších znečišťujících látek, tj. NO 2 , částic PM 10 a benzenu. Hodnoceny jsou opětprůměrné roční koncentrace, které představují nejvhodnější charakteristiku pro vyjádřenícharakteristické imisní zátěže území.a) Oxid dusičitýJak již bylo uvedeno, má hlavní podíl na imisní zátěži NO 2 automobilová doprava, která jedominantním zdrojem oxidů dusíku na území Prahy (více než 80 % celkových emisí). Ze stacionárníchzdrojů je nejvýznamnější radotínská cementárna s více než 1100 t NO x za rok. Těmto skutečnostemodpovídá i rozložení pásem vypočtených koncentrací:• nejvyšší hodnoty průměrných ročních koncentrací NO 2 překračující 80 µg.m -3 bylyvypočteny ve 4 referenčních bodech v blízkém okolí radotínské cementárny• koncentrace v rozmezí 60 – 80 µg.m -3 pak lze očekávat kromě širšího okolí cementárnytaké v okolí Barrandovského mostu a Jižní spojky (zejména v prostoru křížení s ulicí5. května)37


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP• hodnoty v rozmezí 40 – 60 µg.m -3 pak byly vypočteny podél celého úseku Jižní spojkyod Barrandovského mostu po křížení s ulicí 5. května a dále ke křížení s ulicí Švehlova,dále pak v okolí navazujícího úseku ulice 5. května (směrem z centra) a ulice Brněnské,v centrální části města byly tyto hodnoty vypočteny zejména na území Nového Města av přilehlých částech Smíchova, Vinohrad, Karlína a Holešovic, dále pak v prostoru meziVítězným náměstím a Vltavou a lokálně také v blízkosti dalších nejvíce zatíženýchkomunikací (například ulice Kbelská a Průmyslová).Imisní limit s mezí tolerance pro rok 2008 je stanoven ve výši 44 µg.m -3 . Podle výsledkůmodelových výpočtů byl imisní limit překročen především v následujících lokalitách a oblastech:• nejbližší okolí cementárny v Radotíně• okolí Barrandovského mostu (včetně přilehlé části ulice K Barrandovu)• Jižní spojka v úseku Barrandovský most – Švehlova a přilehlá část jižní větve ulice5. května• Nové Město a přilehlé části Smíchova a Holešovic• několik dalších samostatných lokalit u silně dopravně zatížených křižovatek nebokomunikací (ulice Chotkova nebo křižovatka ulic Kbelská a Kolbenova).b) Částice PM 10Znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi frakce PM 10 je možné v současné doběpovažovat za jeden z nejvýznamnějších problémů ochrany ovzduší v Praze. Úroveň koncentracísuspendovaných částic závisí nejen na emisích ze spalovacích a technologických zdrojů v zájmovémúzemí a přenosu z okolních oblastí, ale také na množství prachu zvířeného větrem, dopravou, přivýstavbě apod. – jedná se o tzv. sekundární prašnost.Nejvyšší koncentrace PM 10 se pak vyskytují jednak v okolí hlavních komunikací, jednak uvýznamných lokálních zdrojů sekundární prašnosti.• nejvyšší vypočtené hodnoty průměrných ročních koncentrací suspendovaných částicfrakce PM10 dosahují 60 až 80 g.m-3 (lokálně i přes 80 g.m-3) a byly vypočteny podélnejvíce dopravně zatížených komunikací (Barrandovský most, Jižní spojka mezi Sulickoua Chodovskou), lokálně i v okolí dalších komunikací (křižovatky ulic Jižní spojka ×Průmyslová, Kbelská × Cínovecká) nebo v okolí dalších významných zdrojů prašnosti(kamenolom Řeporyje)• koncentrace PM10 v rozmezí 40 až 60 g.m-3 se vyskytují podél celého úseku Jižníspojky od Barrandovského mostu po Švehlovu ulici a dále v okolí křižovatkys Průmyslovou, dále pak podél jižní větve ulice 5. května navazující na Jižní spojku, podélvětšiny úseků ulic Kbelská a Cínovecká, v centrální části města podél ulic Wilsonova,Argentinská a také v prostoru ulic Plzeňská a Nádražní; obdobné hodnoty lze očekávat ilokálně v řadě dalších míst, především v místech křížení více zatížených komunikací• hodnoty v rozmezí 30 – 40 g.m-3 je možné očekávat podél všech kapacitníchkomunikací, a to jak v centru tak na okrajích města, hodnoty překračující 25 µg.m-3 pakbyly vypočteny prakticky v celém širším centru Prahy, nižší koncentrace je možnéočekávat pouze na okrajích města (mimo okolí zatížených komunikací a dalších zdrojůprašnosti).Imisní limit je stanoven ve výši 40 µg.m -3 a byl tedy překročen ve všech oblastech uvedených vprvní a druhé odrážce.c) BenzenProstorové rozložení koncentrací benzenu je nejvíce ovlivněno dopravou a (v Praze v menší míře)také lokálním vytápěním na tuhá paliva. Vliv automobilové dopravy se však u benzenu projevujeodlišným způsobem než u oxidu dusičitého nebo PM 10 . Charakteristický je nárůst koncentrací směremdo centra a nižší hodnoty podél kapacitních okružních silnic. To je způsobeno tím, že emise benzenujsou nejvyšší na úsecích v soustředěné zástavbě s vyšším podílem studených startů, s nízkourychlostí a zhoršenou plynulostí dopravy. Naproti tomu emise NO x nejvíce narůstají na kapacitníchtazích s velkým podílem kamionů a vyšší rychlostí jízdy.38


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP• Nejvyšší koncentrace (více než 4 g.m-3) lze podle výsledků modelových výpočtůočekávat v lokalitě nábřeží Ludvíka Svobody, konkrétně v prostoru napojení Těšnovskéhotunelu. Nejvyšší hodnoty se v této lokalitě budou pohybovat pod úrovní 6 µg.m-3.• Hodnoty mezi 3 až 4 g.m-3 je možné dále očekávat podél Wilsonovy ulice v úseku meziHybernskou a nábřežím a dále v souvislé oblasti mezi ulicí Sokolskou a Karlovýmnáměstím (podél ulic Ječná a Žitná).• Pásmo hodnot v rozmezí 2 – 3 µg.m-3 pak bylo vypočteno v souvislém pásmuod Janáčkova nábřeží přes Palackého most směrem k severojižní magistrále a odtudpodél ulice Wilsonova až k nábřeží Kpt. Jaroše. Lokálně pak byly vypočteny obdobnéhodnoty v několika dalších oblastech (napojení Plzeňské ulice a Strahovského tunelu,okolí Chotkovy ulice na rozhraní Hradčan a Malé Strany, křižovatka ulic Milady Horákovéa Svatovítská nebo okolí ulic Strojnická či Argentinská).• Na okrajích města byly vypočteny koncentrace benzenu mezi 0,5 a 1,0 g.m-3,se zvýšenými hodnotami v oblastech s vyšším podílem tuhých paliv (například Sedlec,Radotín, Řeporyje a další).Imisní limit s mezí tolerance pro rok 2008 je stanoven ve výši 7 µg.m -3 a podle modelovýchvýpočtů nebyl na území hl. m. Prahy překročen.2.2 VODA2.2.1 Hydrologie:Hydrologickou dominantou Prahy je Vltava, jejíž průměrný průtok Qa na vtoku do Prahy je 147,5m 3 .s -1 . Další velkou řekou je Berounka, jejíž Qa na vtoku do Prahy činí 36 m 3 .s -1 . Na území Prahy jetaké více než 70 potoků, jejichž délka je v součtu přes 300 km. K největším na levém břehu patřípotoky Lipanský, Dalejský (také nazývaný Hlubočepský), Motolský, Šárecký, Únětický a Radotínský.Zprava ústí potoky Libušský, Kunratický, Botič a Rokytka. Do posledních dvou ústí ještě potokyŘíčanský, Běchovický a Pitkovický. Pravostranné potoky tečou zpočátku plošně v mělkých údolích,kdežto levostranné přítoky se rychle zahlubují a vytvářejí strmé svahy údolí.V Praze se nachází řada vodních nádrží, které významně ovlivňují celkový vodní režim a klima.Z těch nových je největší Hostivařská nádrž na Botiči, dále Džbán na potoce Šáreckém a retenčnínádrže na Prokopském, Košíkovském a Milíčovském potoce. Ze starších rybníků jsou největší Kyjskýa Počernický na Rokytce, Podleský na Říčance, Šeberák na Kunratickém potoce a další.Za zmínku rozhodně stojí vliv vltavské přehradní kaskády nad Prahou, která způsobuje letníochlazování vody a naopak její zimní oteplování. Až do roku 1956 řeka pravidelně zamrzala, ale ponapuštění Slapské přehrady zamrzá jen výjimečně. V důsledku toho se stala oblíbeným zimovištěmvodních ptáků a lze zde snadno pozorovat i mnohé jinak obtížně zjistitelné ptáky.Zmínit je třeba i pražské vodní prameny, které byly jedním z podstatných důvodů, proč se zde lidéusazovali. Je jich celá řada, namátkou lze uvést Mariánský pramen P 908 Malá Chuchle, který vyvěráz devonských vápenců.k.ú. Třebonice, Stodůlky (Z 2743/00)Řešené lokality patří do povodí Dalejského potoka, č.h.p. 1-12-01-008 (Z 2743/00). Dalejskýpotok je levostranným přítokem Vltavy. Na území hl. města Prahy vtéká za retenční nádrží Třebonice.Dalejský potok pramení v jižní části obce Chrášťany a vlévá se do Vltavy v říčním km 58,045 v Praze5 – Hlubočepích. V ř. km 4,682 do něj ústí zleva Stodůlecký (Prokopský) potok s levostrannýmpřítokem od Jinonic a v ř. km 9,598 v Řeporyjích přebírá zprava Jinočanský potok. Z menších přítokůDalejského potoka lze uvést pravostranné přítoky: Klukovický potok (ř. km 4,908), Holyňský potok (ř.km 6,497) a Ořešský potok ř.km 8,870). Jeho délka je cca 13,5 km a plocha povodí 36,8 km 2 .Dalejský potok je spolu s přilehlým povodím od Hlubočep až po Řeporyje v celkové délce asi 5,5km chráněnou přírodní rezervací. V povodí je vybudováno několik retenčních nádrží, které slouží kzachycení velkých vod a k transformaci a zploštění povodňových průtoků. Jsou to především nádržena Prokopském potoce N1 Stodůlky, nádrž Nepomucký a nádrž Asuán. Na Dalejském potoce je toretenční nádrž Třebonice, která je určena převážně k zachycení dešťových vod z dálničního okruhu.39


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPk.ú. Chodov, Záběhlice, Hostivař (Z 1175/00), Strašnice, Záběhlice (Z 2274/00)Řešené lokality patří do povodí Botiče, č.h.p. 1-12-01-020. Botič náleží k nejdelším pražskýmpotokům. Délka jeho toku činí 34,5 km (z toho 21 km v Praze, 1,2 km v potrubí), plocha jeho povodí je134,85 km². Celkový spád je 1,38 %. Název potoka souvisí s botěním, nabýváním objemu, čilirozvodňováním. Dříve byl označován jako Vinný potok.Botič pramení severně od Křížkového Újezdce v lese Okrouhlíku u osady Ovčáry. Teče přesČenětice (zleva se vlévá Oleška), Olešky (zleva bezejmenný přítok od Hlubočinky), přes Kocandu(zprava přítok z Osnice), protéká Průhonickou oborou (přes rybníky Bořín a Labeška, mezi nimi sezleva vlévá Jesenický potok, za nimi zprava Dobřejovický potok) a Průhonickým parkem (míjíPodzámecký rybník) a místy zalesněným údolím Průhonic meandruje přes Křeslice do Prahy. Hornítok až do vzdálenosti 17,447 km od ústí je ve správě Povodí Vltavy s.p.Na území Prahy vtéká potok v přírodním parku Botič-Milíčov. Přijímá zprava Pitkovický potok a okus dál u Fantova mlýna v místě zvaném Dobrá Voda rovněž zprava potok Dobrá voda od Uhříněvsi.Protéká opraveným Petrovickým jezem a před Petrovicemi se zleva vlévá Milíčovský potok odMilíčovských rybníků a v Petrovicích začíná vzdutí Hostivařské přehrady. Přímo v ní přijímá zlevaHájecký potok a pod její hrází se nachází vyrovnávací nádrž. Zleva přijímá Košíkovský potok apokračuje několikakilometrovým úsekem meandrů (přírodní památka) přes Hostivař, kde se do nějzprava vlévá Měcholupský potok. V těchto místech byl vyhlášen přírodní park Hostivař-Záběhlice apotok pokračuje zleva kolem statku Práče, údolím Záběhlic zprava přes Záběhlický jez kolemZáběhlického zámku. V místě jezu se vlévá zleva Chodovecký potok a nad jeho ústím se oddělujeodtok Hamerského rybníku. Pod jezem tvoří severní hranici Růžového ostrova a na jeho konci sezleva vrací voda z rybníka a o něco níže se zprava vlévá Slatinský potok. Botič dále protéká areálemmichelské teplárny a odstavného nádraží Praha Jih, mohutným obloukem zleva obtéká michelskýmúdolím Bohdalec a Tyršův vrch, stáčí se do Vršovic, teče kolem stadionu Bohemians 1905, po levéstraně Havlíčkových sadů a parku Folimanka protéká Nuselským údolím a jako kanalizovaný zakrytýtok ústí zprava do Vltavy v Praze na Výtoni pod železničním mostem. Dolní tok je ve správěmagistrátu hl. m. Prahy.Botič je nejvíce zatížen fosforem, který patří mezi hlavní nutriční prvky a jeho nadbytek jepříčinnou rozvoje sinic hlavně v teplejších obdobích a následně eutrofizace vod. Zdrojem fosforu vpovrchových vodách jsou zemědělská hnojiva, vody z praní obsahující fosforečnanové prací prášky,špatný odtok z ČOV (při haváriích) a černé výusti ze septiků a žump.k.ú. Dubeč (Z 2573/00)Zájmové území patří do povodí Říčanského potoka, č.h.p. 1-12-01-029. Délka toku: cca 21 km,na území Prahy cca 12,5 km. Povodí: cca 37,5 km 2 . Říčanský potok pramení v okrese Praha východ uobce Tehov a ústí u Běchovic zleva do Rokytky. Protéká katastry Kolovraty, Uhříněves, Dubeč aBěchovice. Říčanský potok (někdy též zvaný Říčanka) pramení ve stejné oblasti jako Rokytka a jejichtok je na vzdálenost několika km v podstatě paralelní.k.ú. Pitkovice (Z 2215/00)Zájmové území patří do povodí Pitkovického potoka, č.h.p. 1-12-01-019. Pramen: zaSvojšovicemi pod cementárnou. Délka toku: 14,3 km. Velikost povodí: 31,4 km2. Do Pitkovickéhopotoka se vlévají Kašovický a Vinný potok. Pitkovický potok se vlévá do Botiče, který ústí v Praze doVltavy.2.2.2 Ochrana vodních zdrojůCitlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin knežádoucímu stavu jakosti vod,b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v nížkoncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, neboc) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod.(zákon č. 274/2003 Sb.)40


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPCitlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání vpravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod dopovrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatelepřípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty.Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení č. 229/2007 Sb. jsou jako citlivé oblastivymezeny všechny povrchové toky na území České republiky.Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních pro městské a průmyslové odpadnívody podrobně stanoví příloha č. 3 Nařízení vlády.Zranitelné oblasti jsou dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejménavyužívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysokékoncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršeníjakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programemupravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozníchopatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravámv intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnostiopatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vládyč. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkovýchhnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženozákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějšíchpředpisů. § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence vevedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvoživotního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanovenvyhláškou č. 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a ozpůsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.Dle údajů k 10.1.2008 patří mezi zranitelné oblasti, mimo jiné: k.ú. Dubeč – Z2573/00 a k.ú.Pitkovice – Z2215/00.Hodnocení jakosti vody se každoročně provádí podle normy ČSN 75 7221 Klasifikace jakostipovrchových vod. Norma byla zpřesněna na základě užívání v praxi a zároveň se přiblížila klasifikacipovrchových vod, používané v členských státech EU.Do státní sítě monitorování jakosti vod v tocích byly na území hl. m. Prahy a jeho nejbližšího okolízařazeny v roce 2006 čtyři profily. Tři z nich, Vrané, Podolí a Libčice leží na Vltavě, jeden, Lahovice,na Berounce.Na všech profilech bylo měřeno 38 látek uvedených v ČSN 75 7221.Profil Vltava – Vrané, ve skupině „obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů“ byl nejlépehodnocen. III. třídou byl klasifikován pouze veškerý fosfor a AOX, ostatní ukazatele byly zařazenypřevážně v I. třídě.V profilu Vltava – Podolí byly ve III. třídě hodnoceny čtyři ukazatele z této skupiny, AOX, BSK5,CHSKMn a TOC, zbývající ukazatele měly hodnoty odpovídající převážně I. třídě.Vltava – Libčice byly ve III. třídě stejné ukazatele jako v Podolí, přibyla ještě III. třída u veškeréhofosforu a NL 105 °C.V profilu Berounka – Lahovice dosáhly AOX a BSK5 IV. třídy, hodnoty pro III. třídu naplnilyveškerý fosfor, CHSKMn a TOC.2.2.3 Pitná vodaVeřejná vodovodní síť v Praze a k ní příslušející úpravny pitné vody pro zásobování odběratelůpitnou vodou jsou od počátku roku 1998 ve správě akciové společnosti Pražská vodohospodářskáspolečnost, a. s. Provozovatelem pražského vodovodního systému je akciová společnost Pražskévodovody a kanalizace, a. s.41


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPÚpravny vodyV roce 2006 se již téměř zastavil dlouhodobý trend snižování výroby vody. Byl sice opětzaznamenán meziroční pokles, avšak jeho hodnota byla nejmenší za posledních 10 let. V porovnání srokem 2005 bylo vyrobeno celkem o 0,5 mil. m3 vody méně, tj. pokles o 0,4 %. Ve srovnání spředchozím obdobím nedošlo v posledním roce v oblasti zásobování pitnou vodou k žádnýmpodstatným změnám v kapacitě úpraven vody.Vodárna v Praze - Podolí je vzhledem k dlouhodobému poklesu spotřeby vody využívána pouzeminimálně. Je však udržována v trvale provozuschopném stavu. V roce 2006 byla vodárna Podolí vprovozu 3 měsíce a vyrobila celkem 3,2 mil. m3 pitné vody, což představuje podíl 2,4 % z celkovéhoobjemu výroby pitné vody ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Jedná se o poměrněmalý podíl na výrobě, avšak vodárna představuje pro Prahu důležitý rezervní zdroj. V porovnání srokem 2005 došlo ve vodárně Podolí k nárůstu výroby vody o 2 mil. m3.Vodárna v Káraném je umístěna na soutoku Jizery s Labem. Byla uvedena do provozu v roce1914 a byla první, která zajišťovala zdravotně nezávadnou pitnou vodu pro Prahu. Její maximálníkapacita je cca 1900 l.s-1. Voda je do Prahy čerpána třemi výtlačnými řady, z nichž každý má délku 23km. Část vyrobené vody je předávána městům a obcím v nejbližším okolí.Vodárna v Káraném je jedinou ze 3 výroben pitné vody pro Prahu, jejíž část produkce je zpodzemních zdrojů. Voda je jímána studnami ze štěrkopískových vrstev, menší část je z artéskýchvrtů. Dalším zdrojem je povrchová voda z řeky Jizery, upravená umělou infiltrací. Předností vody z tétoúpravny je její výborná kvalita. Nevýhodou je dlouhodobá i krátkodobá závislost na klimatickýchpodmínkách a nutnost energeticky náročného čerpání vody do Prahy.Vodárna Želivka je nejmodernější a kapacitně největší úpravnou pitné vody pro Prahu. Doprovozu byla uvedena v roce 1972. Její maximální výkon je okolo 7000 l.s-1, avšak z důvodu klesajícíspotřeby vody je využíván přibližně na polovinu. Kromě Prahy zásobuje Želivka pitnou vodou i částkraje Vysočina a menší oblasti Středočeského kraje. Zdrojem je surová voda z řeky Želivky,akumulovaná ve vodárenské nádrži Švihov.2.2.4 Odpadní vodaCentrální kanalizační síť byla v hl. m. Praze založena jako jednotná, která odvádí splaškové adešťové vody jedním potrubím. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy mají kanalizační síťoddílnou. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tatosoustava odvádí vody do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Tróji (ÚČOV).Kromě ÚČOV jsou na území hl. m. Prahy v provozu nebo výstavbě další pobočné (lokální) čistírnyodpadních vod (celkem 24). Na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV bylo napojeno 1 149 000obyvatel, což představuje 99,2 % z celkového počtu obyvatel. Přestože ÚČOV prošla intenzifikací,nesplňuje požadavky na vypouštěné znečištění dle stávající platné legislativy.V listopadu 2006 byl ukončen provoz ČOV Sedlec, jejíž povodí bylo přepojeno na ÚČOV. Dálebyly dokončeny rekonstrukce ČOV Královice a ČOV Zbraslav, obě čistírny byly uvedeny dozkušebního provozu. Pokračovaly rekonstrukce ČOV Čertousy, Březiněves, Nebušice a Kolovraty.Pobočné ČOV jsou téměř všechny vybaveny systémy na odstraňování nutrientů (dusíku a fosforu) aplní emisní limity stanovené podle NV ČR č. 61/2003 Sb.Rovněž na ÚČOV byly prováděny dílčí rekonstrukce (výměna dmychadel pro aktivační nádrže,rekonstrukce rozvoden a hlavních rozváděčů, instalace zásobních nádrží na síran hlinitý a železitý,generální oprava vyhnívacích nádrží č. 7 a 8).Požadavky NV ČR č. 61/2003 Sb. není v současné době schopna plnit ÚČOV, a proto hl. m.Praha připravuje její rozsáhlou rekonstrukci a rozšíření, aby zabezpečila plnění přísných limitů navypouštěné znečištění v ukazatelích celkového dusíku. Na základě této skutečnosti vydal podle § 38odstavce 9 vodního zákona vodoprávní úřad dne 23. 6. 2005 rozhodnutí o prodloužení dobystávajícího povolení z 22. 11. 2000 do 31. 12. 2010.42


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP2.3 GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ2.3.1 Geologické poměryGeologický vývoj území, na němž se rozkládá Praha, trvá již téměř miliardu let. V nejstaršímobdobí – proterozoiku zde v hlubokém moři vznikly jedny z nejstarších usazených hornin na světě. Naseverozápadním okraji Prahy vystupuje starší část proterozoika, kralupsko-zbraslavská skupina.Jedná se o komplex sedimentárních hornin – drob, prachovců a břidlic s častými polohami buližníků aproniky bazických až kyselých žilných hornin (spility, porfyry, porfyrity). Na jihovýchodním okraji Prahyje svrchní proterozoikum zastoupeno mladší štěchovickou skupinou. Ta je tvořena téměř výhradněbřidlicemi, prachovci a drobami. Vývoj nejstaršího geologického období byl uzavřen horotvornýmipochody, které sedimenty z hlubokého moře vyzvedly na souš.Po určité přestávce proniklo do sedimentačního prostoru opět moře. V tomto moři byl již podstatněbohatší život a po 375 mil. let v něm vznikaly horniny, které řadíme do prvohor. Jsou to převážněbřidlice, křemence a vápence, často s bohatou faunou trilobitů, mlžů, ramenonožců, graptolitů adalších. Na území Prahy jsou zastoupeny stupně ordovik, silur a devon. Paleozoické uloženiny bylyzvrásněny do mísovité struktury (brachysynklinoria) protažené ve směru JZ-SV, kde nejstarší horninyvystupují na okrajích a nejmladší uprostřed struktury. Pravidelnost uložení je porušena příčnými apodélnými poruchami (pražský zlom, šárecký zlom, závistský přesmyk). Horotvornými pochody bylyusazené horniny přemístěny z původního sedimentačního prostoru a často provrásněny.Na konci devonu z pražského území ustoupilo na mnoho milionů let moře. Na území dnešníPrahy v této době a následujících starších druhohorách docházelo k intenzivnímu zvětrávání, odnosuhornin a zarovnávání povrchu. V důsledku dalšího poklesu povrchu došlo v mladších druhohoráchnejprve ke vzniku jezera a posléze i k jeho propojení s křídovým mořem. Na území Prahy jsou z tohotoobdobí zachovány sladkovodní i mořské sedimenty - jílovce, písčité slínovce „opuky“, pískovce aslepence. V jemnozrnnějších horninách se často nachází otisky i pevné části křídové flóry a fauny.V některých místech (Petřín, Hloubětín) vznikly zuhelnatěním většího množství rostlinných zbytkův křídovém souvrství drobné slojky nekvalitního černého uhlí.Z období třetihor se na severu Prahy zachovaly pouze nezpevněné písčité a štěrkovité uloženiny,jako pozůstatek průtočného jezera, rozkládajícího se mezi dnešními Ďáblicemi a Mělníkem.Nejmladší čtvrtohorní období, do kterého náleží i současná éra, je charakterizováno jak značnouerozí, tak i akumulací. Ve starších čtvrtohorách se tok Vltavy intenzivně zahluboval do svého podloží,až dosáhl dnešní úrovně. Přítoky, jako např. Šárecký potok, ve snaze vyrovnat spádovou křivku, sezařezávaly i do tak tvrdé horniny, jako je buližník. V období nižších průtoků naopak Vltava ukládalaunášené opracované úlomky hornin a minerálů a tak vznikaly říční terasy. Nejvyšší a tedy nejstaršíterasy najdeme na Zbraslavi, Pankráci a Letné, nejmladší naopak v Holešovicích, Maninách av dnešním toku. Význačným čtvrtohorním sedimentem na území Prahy jsou rovněž spraše. Jedná seo hlíny okrové barvy, často silně vápnité, které byly naváty větrem. Spraše jsou významné jako velmikvalitní cihlářská hlína a dále jako matečná půda černozemí. Se stavebním, dopravním a civilizačnímrozvojem města pak souvisí i charakter a rozsah nejmladších antropogenních uloženin - navážek.2.3.2 ReliéfPřevážná část území Prahy se nachází v plochém až mírně zvlněném reliéfu Pražské plošiny.Typické jsou zde rozsáhlé plochy zarovnaných povrchů plošinného až velmi mírně ukloněného reliéfu,do něhož se zařezává výrazné údolí řeky Vltavy a jejich přítoků. Plochý zarovnaný reliéf s malýmivýškovými rozdíly dodává většině území celkově plošinný ráz. Naopak silně rozčleněné územízahloubených údolí, často se skalními stěnami na strmých svazích, výrazně zvyšuje členitost území(ráz vrchoviny až hornatiny). Pro reliéf na území Prahy je tedy typický nápadný rozdíl mezi dvěmazákladními soubory povrchových tvarů - vysoko položenými plošinami (zarovnanými povrchy) apoměrně hluboce zaříznutými údolími vodních toků.Geomorfologické členění (Demek, 1987)Všechny řešené lokality leží dle níže uvedeného geomorfologického členění v geomorfologickémcelku Pražská plošina.Provincie:Subprovincie:Česká VysočinaV Poberounská soustava43


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPOblast:Celek:VA Brdská oblastVA-2 Pražská plošinaŘešené lokality Z 2274/00, Z 1175/00, a Z 2573/00 náleží do geomorfologického okrsku Úvalskáplošina – viz následující geomorfologické členění.Celek:VA-2 Pražská plošinaPodcelek: VA-2A Říčanská plošinaOkrsek:VA-2A-c Úvalská plošinaÚvalská plošina je plochá pahorkatina převážně v povodí Vltavy a SV Labe, na staropaleozoickýchbřidlicích, drobách, pískovcích, křemencích, vápencích Barrandienu se zbytky cenomanskýchslepenců, pískovců a jílovců a pleistocenními říčními štěrky a písky. Reliéf je erozně denudačněrozdělený, s charakteristickými strukturními hřbety a suky, zpravidla ZJZ-VSV, se staropleistocennímiříčními terasami Vltavy. Je nepatrně až středně zalesněná smíšenými dubovými a smrkovými porosty.Řešená lokalita Z 2215/00 náleží do geomorfologického okrsku Uhříněveská plošina plošina – viznásledující geomorfologické členění.Celek:VA-2 Pražská plošinaPodcelek: VA-2A Říčanská plošinaOkrsek:VA-2A-b Uhříněveská plošinaUhříněveská plošina tvoří jihovýchodní část Říčanské plošiny. Jedná se o plochou pahorkatinu snevýrazně členěným erozně denudačním reliéfem děleným mělkými údolími toků. Nejvyšší bod V hoře(392 m n.m.).Řešená lokalita Z 2743/00 náleží do geomorfologického okrsku Uhříněveská plošina plošina – viznásledující geomorfologické členění.Celek:VA-2 Pražská plošinaPodcelek: VA-2A Říčanská plošinaOkrsek:VA-2A-a Třebotovská plošinaTřebotovská plošina tvoří západní část Říčanské plošiny. Je to členitá pahorkatina v povodí Vltavya Berounky budovaná zejména na stareopaleozoických břidlicích, drobách, pískovcích, křemencích,vápencích, Barrandienu se zbytky cenomanských a spodnoturonských slepenců, pískovců, jílovců, aspongilitů, s lokalitami miocénních štěrků, písků a jílů. Tato plošina má rozčleněný erozně denudačníreliéf s rozsáhlými zarovnanými povrchy typu holoroviny a pediplénu a strukturními hřbety a suky.2.3.3 Pedologické poměryCharakter pražských půd úzce souvisí s podložím. Při severním okraji Prahy se vyskytují velkérozlohy černozemě modální a karbonátové na spraších, směrem k západu a jihozápadu je střídajíhnědozemě a kambizemě modální, místy ilimerizované (směrem k Rudné, Radotínské údolí aj.). Jihaž východ města zaujímají opět kambizemě modální spolu s hnědozeměmi, prostřídané luvizeměmi.Půdní poměry jsou však podstatně složitější, protože v řadě míst se objevuje rychlé střídání matečníchhornin. Tak na vápencích Českého krasu lze vidět serii rendzin, a to na exponovaných skaláchprotorendziny a moderové rendziny, na svazích mulové rendziny a ve vlhčích místech hnědé rendziny.Na velmi malých plochách s nerušeným vývojem je možno pozorovat i odvápnělé půdy terra fusca,pararendziny aj. Na jílovitých břidlicích ordoviku a staršího proterozoika vznikly pelosoly a místyčernice, na paleozoických diabasech se vyvíjejí temně hnědé eubazické kambizemě (Chuchelský háj),na písčitých podkladech pak lehké arenické kambizemě (Klánovický les). V nivě Berounky a Vltavy sevyvinuly hnědé fluvizemě, místy s půdami oglejenými, v postranních údolích u Vltavy pod Prahou jsoupůdy vápnité, dokonce i s polohami pěnovců. Pro město příznačné jsou i antropogenní uloženiny,zahradní hortisoly a půdy zamořené (spady, odpady atd.).Každý půdní typ, subtyp a varieta představuje specifické podmínky pro existenci bioty, vegetace,půdní flory a fauny a dalších organismů, které spolu vytvářejí konkrétní ekosystémy.2.3.4 Radonové rizikoRadon 222 Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskýmismysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů amůže migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasemrozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsouschopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak44


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPpůsobí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus může být ovlivněnradonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebníchmateriálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Podle odvozené mapyradonového indexu spadá řešené území do přechodné kategorie radonového indexu geologickéhopodloží.Většina území Prahy je zařazena do území s nízkým a středním radonovým rizikem s ojedinělýmiostrůvky s vysokým rizikem, viz obrázek níže.Obrázek č. 3: Mapa radonového rizika na území hl. m. Prahy (mapa bez měřítka)45


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP2.4 FAUNA A FLÓRA2.4.1 Biogeografické členěníPraha leží ve vegetačním stupni II.-III. Dle biogeografického členění (Culek a kol., 1996) senachází ve čtyřech biogeografických regionech, a to 1.2 – Řipský (na západě, severozápadě av centru), 1.5 – Českobrodský (rozlehlá část na východě Prahy), 1.18 – Karlštejnský (na jihozápadě) a1.20 – Slapský (nejmenší část na jihu města). Územím Prahy probíhá klimatické rozhraní a v jižníčástí území Prahy je vedena hranice mezi fytogeografickými oblastmi České termofytikum aČeskomoravské mezofytikum. V rámci Českého termofytika zasahují do Prahy fytogeografické okresyStředočeská tabule, Český kras, Dolní Povltaví, Pražská plošina a nepatrně Střední Polabí. Z oblastiČeskomoravské mezofytikum zasahuje okres Střední Povltaví k soutoku Berounky s Vltavou a dálek Libuši a Točné, kde navazuje na okres Říčanská plošina. Ten je vymezen proti Pražské plošině liniívedoucí od Libuše ke Krči, přes Chodov, Háje, Pikovice, Koloděje a Běchovice do Klánovic.Tabulka č. 10: Hodnocené lokality CVZ dle biogeografického a fytogeografického členěníLokalita Bioregion Biochora Fytogeografické členěníZ 1175/00 k.ú. Chodov, Záběhlice,Hostivař1.2; 1.5 -2BM; -3RM10 b Pražská kotlina64 a Průhonická plošinaZ 2215/00 k.ú. Pitkovice 1.5 3RE; -3BM 10 b Pražská kotlinaZ 2274/00 k.ú. Strašnice,Záběhlice1.2 -2BM 10 b Pražská kotlinaZ 2573/00 k.ú. Dubeč 1.5 -3BM 10 b Pražská kotlinaZ 2743/00 k.ú. Stodůlky,Třebonice1.2 -2RE; 2RN 7 d Bělohorská tabule1.5 Českobrodský bioregionBioregion leží ve středu středních Čech, zabírá přibližně Českobrodskou tabuli, východní částPražské plošiny a úsek Čáslavské kotliny; tvoří tak úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočesképahorkatiny směrem k Polabí. Bioregion má plochu 1214 km2 a je výrazně protažen ve směru Z - V.Typickou částí jsou plošiny na proterozoických, permských a křídových sedimentech s pokryvy sprašía vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav. V plošinách jsou zaříznuta výrazná, ale mělkáskalnatá údolí s acidofilními doubravami, ostrůvky subxerofilních doubrav a skalních společenstev.Nereprezentativní součástí jsou vysoké kopce u Kutné Hory a přechodný pás k Havlíčkobrodskémubioregionu na jihovýchodě.Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů bylav minulosti vykácena, dnes lesy kryjí zlomek plochy bioregionu, zbývající část nemá vždy zachovalouporostní skladbu, která je často tvořena lignikulturami (akát, borovice). Na odlesněných místechpřevažují agrikultury, travinobylinné porosty jsou zachovány zejména na ostrůvkovitě se vyskytujícíchprudších svazích, výjimečně i na vlhkých loukách, dnes převážně zmeliorovaných. Rybníky majínevelkou plochu.Oproti bioregionu Řipskému (1.2) chybějí větší rozsahy teplomilných doubrav, šípák není přítomenvůbec, primární bezlesí prakticky chybí.1.2 Řipský bioregionBioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, zabírá převážnou částDolnooharské tabule a západní část Pražské plošiny, má protáhlý tvar ve směru SZ-JV a plochu 1585km. Typickým rysem jsou opukové plošiny s teplomilnými, řidčeji i acidofilními doubravami. Plošinyjsou rozřezané středně hlubokými údolími až na skalní podloží, na jejichž svazích se předpokládajísubxerofilní doubravy až skalní stepi, na svazích dubohabřiny a na dně liniově luhy.Nereprezentativními částmi jsou terasy s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do Polabskéhobioregionu (1.7) a neovulkanické suky, tvořící přechod do Milešovského bioregionu (1.14).Nereprezentativní zónou jsou i přechody do Džbánského bioregionu (1.17) a dále Pražská kotlina,tvořící přechod k bioregionům Českobrodskému (1.5) a Slapskému (1.20).Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu.Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy, dnes jsou lesy velmi omezené.46


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPPřirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích kulturními bory. Vbezlesí převládají agrikultury, louky jsou dnes jen ojedinělé, travinobylinné porosty jsou častější pouzena prudších svazích.Hranice vůči Českobrodskému regionu (1.5) jsou výrazné, geomorfologické, klimatické i biotické.Biota Řipského bioregionu se od sousedních bioregionů odlišuje především rozsáhlými opukovýmiplošinami s mozaikou ochuzených dubohabřin a teplomilných doubrav. Od bioregionuČeskobrodského (1.5) se odlišuje zastoupením teplomilných doubrav se šípákem, negativně absencímezofilních lipových doubrav.1.18 Karlštejnský bioregionBioregion zabírá téměř celou Hořovickou pahorkatinu (kromě západního cípu) a jižní výběžekPražské plošiny. Typická část je tvořena vápencovou vrchovinou, rozčleněnou údolími toků. Bioregionreprezentuje nejrozsáhlejší krasové území České kotliny a hostí charakteristickou vápnomilnou biotu.Dominující vegetací je mozaika teplomilných doubrav a dubohabřin, na jižních svazích jsou sklanístepi, na severních suťové lesy a vápnomilné bučiny. Dominuje 2. bukovo-dubový a 3. dubovo-bukovývegetační stupeň. Flóra je bohatá na různé migranty a floroelementy, na stinných skalách jsouzastoupeny i dealpidské prvky. Teplomilné doubravy spolu s vápencovými stepními lady a bradly jsouproslulým centrem středočeské subendemické a endemické fauny; významná jsou hnízdiště netopýrů.Netypickou součástí jsou okolní sníženiny na kyselém substrátu i plošina jihozápadně od Prahy, kde jevápenec pohřben mladšími sedimenty.Dnes převažuje orná půda, relativně hojné jsou přirozené doubravy i travino-bylinná lada. Biota jepoškozována rozsáhlou těžbou vápenců.Bioregion zabírá část termofytiku ve fytogeografickém okrese 8 Český kras a jihozápadní okrajfytogeografického podokresu 35b Hořovická kotlina, který již náleží mezofytiku.Vegetační stupně (Skalický): kolinní (až suprakolinní).Obrázek č. 4: Bioregiony na území hl. m. PrahyNa území hlavního města je zastoupeno 24 typů biochor. Jejich rozšíření ukazuje následujícíobrázek.47


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 5: Zastoupené biochory na území hlavního města Prahy48


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPGeobotanická rekonstrukcePodle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, 1998) se na plocháchhodnocených změn ÚP vyskytují: černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), lipovádoubrava (Tilio-Betuletum), jilmová doubrava (Querco-Ulmetum) a biková a/nebo jedlová doubrava(Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum).Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) – stinné dubohabřiny s dominantnímdubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, navlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus rour) a stanovištně náročnějších listnáčů(jasan – Fraxinus excelsior, klen – Acer pseudoplatanus, mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasusavium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abiesalba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů naleznemepouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny(Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamiumgaleobdolon agg., Melampyrum nemorosum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Pyrethrumcorymbosum, Viola reichenbachiana aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis).Lipové doubravy (Tilio-Betuletum) – představují dvoupatrové až třípatrové druhově chudšífytocenózy. Jsou okrajovým typem mezotrofních a mezofilních smíšených dubových lesů směremk acidofilním doubravám. Fyziognomii stromového patra udává dub zimní (Quercus petraea), řidčejidub letní (Q. robur). Výrazné je zastoupení lípy srdčité (Tilia cordata) v nižší stromové vrstvě (častosubdominanta). Slabý podíl nebo absence habru (Carpinus betulus) je podmíněn minerálně chudšímipůdami. Sporadický je výskyt nenáročných listnáčů (Betula pendula, Sorbus aucuparia). Ve světlémkeřovém patru převládá Tilia cordata, v bylinném patru trávy.Jilmová doubrava (Querco-Ulmetum) tvoří zpravidla třípatrové fytocenózy s dominantním dubemletním (Quercus robur) nebo jasanem (Fraxinus excelsior) ve stromovém patru. Jasan bývá častohospodářsky silně preferován. Podíl jilmů (Ulmus minor, U. laevis), typických dřevin tvrdého luku,v poslední době naopak klesl v důsledku grafiózy. Častou příměs tvoří lípa srdčitá (Tilia cordata), vevlhčí variantě též olše lepkavá (Alnus glutinosa) a další typické dřeviny měkkého luhu, v sušší variantěhabr (Carpinus betulus), příp. javor babyka (Acer campestre). Druhově botahé bývá keřové patro.Kromě zmlazených dřevin stromového patra se nejčastěji vyskytuje Swida sanguinea, ve vlhčíchtypech Padus avium, příp. Sambucus nigra. Bylinné patro tvoří zpravidla výrazný aspekt jarních geofyts dominancí Ficaria bulbifera (ve vlhčích typech) Corydalis cava, Anemone nemorosa, Allium ursiun,příp. Leucojum vernum, Galanthus nivalis či Scilla vindobonensis. Nejčastějšími složkami letníhoaspektu jsou Aegopodium podagraria nebo Urtica dioica. Mechové patro je většinou zanedbatelné.Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo alidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum) –acidofilní bikové a jedlové doubravy blízkého druhového složení a obdobných stanovištních poměrů.Biková doubrava s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) se vyznačuje slabší příměsí ažabsencí méně či více náročných listnáčů – břízy (Betula pendula), habru (Carpinus betulus), buku(Fagus sylvatica), jeřábu (Sorbus aucuparia), lípy srdčité (Tilia cordata), na sušších stanovištích is přirozenou příměsí borovice (Pinus sylvestris). Dub letní (Quercus robur) se objevuje jen na relativněvlhčích místech. Zmlazené dřeviy stromového patra jsou nejdůležitější složkou slabě vyvinutého patrakeřového, kde se též častěji objevuje Frangula alnus a Juniperus communis. Fyziognomii bylinnéhopatra určují (sub)acidofilní a mezofilní lesní druhy (Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Vacciniummyrtillus, Convalaria majalis, Festuca ovina, Deschampsia flexuosa, Calamagrostis arundinacea,Melampyrum pratense aj.). Mechové patro bývá druhově pestré. Často se v něm objevují Polytrichumformosum, Pleurozium schrebei, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Phlia nutans aj.podobná druhová garnitura je typická i pro jedlové doubravy, indikované kromě výskytu dubů ipřítomností jedle (Abies alba) ev stromové, příp. i keřovém patru.2.5 OBLASTI SUROVINOVÝCH ZDROJŮ A JINÝCH PŘÍRODNÍCH BOHATSTVÍ2.5.1 Ložiska v zájmovém území:Na plochách hodnocených celoměstsky významných změn se nenacházejí žádná ložiskanerostných surovin.49


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP2.5.2 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV)Řešená území nejsou, stejně tak jako celé území Prahy součástí CHOPAV.2.6 KRAJINA, KRAJINNÝ RÁZKrajinu do níž je lokalizována koncepce, formovaly přírodní podmínky a člověk svou činností.Přírodní podmínky jsou geologická stavba, hydrologická síť, klimatické a vegetační poměry. Lidskáčinnost spočívá v exploataci přírodních zdrojů, zemědělským obhospodařováním, osídlením, dopravoua v posledním století též těžební činností.Územně analytické podklady hlavního města Prahy vymezují oblasti krajinného rázu - jev 17 amísta krajinného rázu – jev 18 (Löw a kol., Brno 2008). Níže zařazený obrázek znázorňuje vymezenámísta krajinného rázu s uvedením jejich krajinářské hodnoty v pětistupňové škále. Celkově bylo proÚAP vymezeno 1 961 místa krajinného rázu jako elementárních kompozičních prostorů krajinys určením krajinářské hodnoty v těchto stupních:1 – zásadní; nejhodnotnější celky (historické nenarušené soubory, výjimečné přírodní celky),2 – významná; hodnotné celky (harmonická městská i příměstská krajina, např. vilové čtvrti, městskábloková zástavba, nenarušená krajina a příměstské osídlení),3 – střední; méně hodnotné celky (převážně homogenní, avšak esteticky málo kvalitní celky, např.kompaktní sídliště),4 – snížená; nekvalitní a rušivé celky (disharmonie prvků uvnitř celku, významné estetické závady,negativní působení na okolí, rušivé kontrasty),5 – nízká; narušená krajina (významná devastace krajiny).Obrázek č. 6: Vymezená místa krajinného rázu na území hl. města PrahyOblastí krajinného rázu (individuální částí krajinného prostoru, vymezených krajinnýmiohraničeními (horizonty a vedutami), který je uvnitř sebe v nadhledech pohledově spojitý) bylo naúzemí hlavního města definováno celkem 50. Uvedení vymezené oblasti krajinného rázu, ke kterénáleží příslušná rozvojová plocha uvádí následující tabulka, bližší charakteristiku pak je uvedenav příloze, části A1, kde jsou popsány jednotlivé lokality změn.50


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPTabulka č. 11: Oblasti krajinného rázu;LokalitaZ 1175/00 k.ú. Chodov, Záběhlice,Hostivařoblast krajinného rázuZáběhlické údolí Botiče (sever),Hostivařské údolí Botiče (jih)hodnotamísta KR2 – 4Z 2215/00 k.ú. PitkoviceÚdolí Pitkovického potoka (jih),Měcholupská plošina (sever)2Z 2274/00 k.ú. Strašnice,ZáběhliceÚdolí Slatinského potoka 3Z 2573/00 k.ú. Dubeč Dubečské údolí Říčanského potoka 2Z 2743/00 k.ú. Stodůlky,TřeboniceButovicko – Pankrácké planiny 2 - 3Určitou představu o zastoupení přírodních prvků v blízkém okolí poskytuje koeficient ekologickéstability K es tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal1985)Tabulka č. 12: Koeficient ekologické stability K es v zájmovém území (podle údajů k roku 2007)Lokalita k. ú. KESZ Z 1175/00/00 Chodov 0,12Z Z 1175/00/00Z Z 2274/00/00Záběhlice 0,21Z Z 1175/00/00 Hostivař 0,56Z Z 2274/00/00 Strašnice 0,18Z Z 2215/00/00 Pitkovice 0,16Z Z 2573/00/00 Dubeč 0,26Z Z 2743/00/00 Stodůlky 0,13Z Z 2743/00/00 Třebonice 0,08Klasifikace koeficientů K es (Lipský, 1999):K es < 0.10:území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologickéfunkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy0.10 < K es < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur,základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickýmizásahy0.30 < K es < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabeníautoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnouekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie1.00 < K es < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladus dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřebaenergomateriálových vkladůK es > 3.00přírodní a přírodě blízká s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur anízkou intenzitou využívání krajiny člověkem (podle Novákové, 1987).51


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 7: Koeficient ekologické stability – k. ú. v Praze2.7 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINYHlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištěníbiodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů ajejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů.Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch vminimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability abiologické rozmanitosti území.Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definujejako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů,které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezizákladní povinnosti při obecné ochraně přírody. Ochrana systému ekologické stability je povinnostívšech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, nakterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebníhozákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečenítrvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“.Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány nazákladě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavuekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčovývýznam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy navyužití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné.2.8 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍNa prostředí velkoměst jsme obvykle zvyklí pohlížet jako na protiklad toho, co si obvyklepředstavujeme pod pojmem příroda. Potoky jsou většinou opevněny, někdy i zatrubněny, půda jepokryta nepropustnými stavbami, vysoké objekty mění proudění vzdušných mas, mění se mikroklimavč. častých mrazových kotlin, dochází zde k častým přesunům zemin a rubanin, vše je vystavenoúčinkům smogu, emisí atp. To vše má hluboký dopad na přírodu, neboť to vytváří nové prostředí,52


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPkteré na jedné straně vyhovuje jen části původních druhů, na druhé straně to poskytuje vhodnépodmínky pro druhy nově přistěhované. Vznikají tak zcela specifické urbánní a příměstskéekosystémy, které trvale a silně limitují existenci všech organismů. Zachovány jsou pouze zpravidlanespojité enklávy neporušené přírody.Praha náleží mezi ty metropole, které byly založeny na území s velice pestrou a bohatoupřírodou, což platí jak pro neživé, tak pro živé složky. Díky členitému georeliéfu se v Prazezachovaly poměrně četné okrsky nevhodné k zástavbě či k jinému využití. Jsou sicepostiženy okolní zástavbou, dopravní sítí a průmyslem, přesto ale představují ukázky toho,jak asi kdysi vypadala celá příroda hlavního města. Z přirozených porostů nejvíce utrpělylesy, které byly dříve narušovány lesní pastvou, těžbou dřeva a hrabáním steliva, dnes jsoupostiženy přílišnou návštěvností a imisemi. Fragmenty původních lesů se však zachovaly, ato dokonce i na Petříně. O životě v prvohorním moři vypovídají četné nálezy zkamenělin,kterými se české prvohory proslavily na celém světě. V chladnějším ordovickém podnebípřevládali v hlubokých vodách trilobiti a ramenonožci. Ve spodním siluru se ukládalo bahno,z něhož vznikly černé graptolitové břidlice, které se nalézají převážně v chráněnýchBarrandovských skalách. Místy se tvořily na dně moře usazeniny, vzniklé velkýmnahromaděním schránek živočichů a vytvořily silurské hlavonožcové vápence, které sevyskytují např. v Prokopském údolí. Praha sluje řadou stratotypových a opěrnýchgeologických profilů, uvedených v učebnicích geologie po celém světě. Cenná až mimořádnájsou společenstva skalních stepí, např. na Vyšehradské skále, na Jabloňce, v Podhoří,v Divoké Šárce či v Chuchelském háji. Jsou to území, která se vyrovnají jinýmnejzachovalejším rezervacím České republiky. Všechny tyto okolnosti staví ochranu přírodyv Praze do nelehké situace a vyžadují uplatnění jiných měřítek hodnocení, než je tomu vevolné přírodě mimo Prahu. Chráněna jsou proto i některá místa, která by mimo Prahuochranu nepožívala.V posledních asi padesáti letech se projevují dva trendy, které mění pražskou přírodu. Ustalovyužívání ploch kdysi sečených nebo spásaných a současně silně vzrostl vliv imisí. Výsledkem jezarůstání dřevinami, často plevelnými, eutrofizace a šíření vysoké bylinné vegetace ruderálního rázu.Typická jsou zpustlá zákoutí i hluboko v zástavbě. Naproti tomu např. výrazně vzrostlo bohatstvívodního ptactva, vč. zimujícího.Přestože přírodovědci již v 19. století vysoce hodnotili přírodu Prahy, nebylo až do 60. let stoletídvacátého vyhlášeno žádné zvláště chráněné území, s výjimkou těch, která byla vyhlášena mimoměsto a později delimitací začleněna (např. Bažantnice v Satalicích 1951). Teprve v r. 1964 došlok vyhlášení Dolní Šárky, a následně v letech 1968, 1978, 1982, 1988 a 2002 bylo vyhlášeno mnohodesítek území. Vesměs se jedná o kategorie přírodní památka, přírodní rezervace a národní přírodnípamátka.Na základě odborných průzkumů území jsou pro každé území zpracovávány plány péče, v nichžjsou stanoveny způsoby údržby území. Péče je také na náklady města ve většině území prováděna.Odborné výsledky jsou často popularizovány pro veřejnost v publikacích, časopisech a ve sdělovacíchmediích, nebo i pomocí naučných stezek s průvodci.Na území hl. města Prahy se nachází (stav platný od 1.9. 2009) 89 maloplošných zvláštěchráněných území (definice) o rozloze více než 2 220 ha, z toho:• 7 národních přírodních památek• 15 přírodních rezervací• 67 přírodních památekTabulka č. 13: ZCHÚ na území hl. m. PrahyKategorie Název Rozloha (ha)PP Baba 7.3252NPP Barrandovské skály 11.5712PP Bažantnice v Satalicích 15.6796PP Bílá skála 7.6500PP Bohnické údolí 4.5928PP Branické skály 9.082153


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPKategorie Název Rozloha (ha)PP Cihelna v Bažantnici 4.3800NPP Cikánka I 4.5500PP Cikánka II 0.1000PP Ctirad 6.4400NPP Černé rokle 13.2643CHKO Český kras 13200.0000PP Čimické údolí 10.8150NPP Dalejský profil 23.7820PR Divoká Šárka 25.3460PP Dolní Šárka 6.0487PP Havránka 4.2049PR Homolka 13.4300PP Housle 3.8176PP Hrnčířské louky 29.5300PP Hvížďalka 1.3100PP Cholupická bažantnice 13.7800PR Chuchelský háj 19.7820PP Chvalský lom 2.0200PP Jabloňka 1.2560PP Jenerálka 1.5110PP Kalvárie54 v Motole 3.7108PR Klánovický les – Cyrilov 396.8700PR Klapice 16.1700PP Královská obora 90.8900PP Krňák 26.5600PP Ládví 0.6614PP Letenský profil 0.4400NPP Letiště Letňany 50.9858PP Lítožnice 27.9900NPP Lochkovský profil 39.1400PP Meandr Botiče 6.7005PP Milíčovský les a rybníky 93.2900PP Modřanská rokle 124.8800PP Motolský ordovik 0.2000PR Mýto 17.4800PP Nad mlýnem 3.9083PP Nad závodištěm 22.2800PP Obora Hvězda 84.1500PP Obora v Uhříněvsi 34.8546PP Okrouhlík 0.5814PP Opařilka – Červený lom 8.2028PP Opukový lom Přední Kopaniny 1.9400PP Orthocerový lůmek 0.5000PP Pecka 1.2000PP Petřínské skalky 10.5500PP Pitkovická stráň 0.5100PP Počernický rybník 41.7600PP Podbabské skály 0.8363PR Podhoří 8.4492PP Podolský profil 2.7500PP Pod školou 2.4600PP Pod Žvahovem 0.4997NPP Požáry 3.5000PP Prameniště Klatovského potoka54


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPKategorie Název Rozloha (ha)PP Pražský zlom 0.3600PR Prokopské údolí 101.5300PP Prosecké skály 2.3264PP Radotínské skály 28.3000PR Radotínské údolí 130.2436PP Rohožník - lom v Dubči 3.4500PP Salabka 0.8499PP Sedlecké skály 7.4764PP Skalka 9.8227PR Slavičí údolí 38.3000PR Staňkovka 44.4700PP Střešovické skály 2.5070PR Šance 116.8100PP Trojská 1.2813PP U branického pivovaru 0.5400PP Údolí Kunratického potoka 151.9900PR Údolí Únětického potoka 62.1300PP U Hájů 6.6300NPP U Nového mlýna 12.6962PP U závisti 0.7100PP Velká skála 1.8046PP V hrobech 1.3100PP Vidoule 6.6900PR Vinořský park 34.0746PP Vizerka 3.0900PR V pískovně 7.6600PP Xaverovský háj 97.2300PP Zámky 5.2333PP Zmrzlík 16.3500PP Železniční zářez 0.55002.9 NATURA 2000Na území hlavního města se nevyskytuje žádná z vymezených ptačích oblastí. Evropskyvýznamných lokalit se na území hlavního města nachází celkem 12 (včetně přesahujících mimo hlavníměsto).2.10 PŘÍRODNÍ PARKYPřírodních parků je v Praze celkem vyhlášeno 12, a nacházejí se převážně pří okrajích Prahy.Jsou to přírodní parky Botič–Milíčov, Draháň-Troja, Hostivař-Záběhlice, Klánovice-Čihadla, Košíře-Motol, Modřanská rokle-Cholupice, Prokopské a Dalejské údolí, Radotínsko-chuchelský háj, Rokytka,Říčanka, Šárka-Lysolaje a Smetanka.Řešená plocha Z 1175/00 zasahuje z větší části do přírodního parku Hostivař – Záběhlice.Přírodní park Hostivař – ZáběhliceCelý přírodní park má rozlohu 423 ha a byl vyhlášen v roce 1990. Osou přírodního parku je tokBotiče mezi Hostivařskou přehradou a Hamerským rybníkem v Záběhlicích. Přírodní park lze rozdělitna dvě zcela odlišné části. Jeho tok nejprve vytváří vodní nádrž Hostivař a poté se klikatí v přírodnípamátce Meandry Botiče. Východní část tvoří Hostivařský lesopark s přehradou.Přírodní parky v katastrálních územích v nichž jsou lokalizovány jednotlivé hodnocené změny:k.ú. Dubeč (Z 2573/00)Přírodní park Říčanka55


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPPřírodní park se rozkládá podél Říčanského potoka mezi Uhříněvsí a Běchovicemi. Také tentopark si dosud uchoval ráz venkovské krajiny, kde se střídají pole, louky a rybníky s většími i menšímilesními porosty. Součástí území je zvláště chráněné území Obora v Uhříněvsi - komplex lužního lesas bohatým keřovým a bylinným patrem.Ve smyslu zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je k umisťování a povolovánístaveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlasorgánu ochrany přírody.k. ú. Stodůlky (Z 2743/00)Přírodní park Prokopské a Dalejské údolíKrasová oblast v jihozápadní části Prahy, v podstatě nejsevernější výběžek Českého krasu.Pozoruhodný komplex přírodovědecky cenných ekosystémů, zejména však území mezinárodníhovýznamu z hlediska geologie (množství významných geologických profilů). Na území přírodního parkutéž řada zajímavých památek na těžbu vápence a dvě významné archeologické lokalty. Kroměvlastního údolí Dalejského a Prokopského potoka mezi Řeporyjemi, Jinonicemi a Hlubočepy zahrnuje ivýčiny tzv. Dívčích hradů nad Zlíchovem. Údolím prochází lokální železniční trať, druhá lemuje úbočíDívčích hradů. Přírodní park je sevřen mezi sídliště Barrandov a Velká Ohrada, dosud si všakuchovává i kontakt s volnou krajinouk. ú. Stodůlky (Z 2743/00)Přírodní park Košíře - MotolTěžištěm tohoto přírodního parku jsou historické parky, zahrady a usedlosti v oblasti Motolského aKošířského údolí (za jeho pomyslné srdce lze považovat park na Cibulce). Zahrnuje též areálMotolského krematoria se hřbitovem, Motolské rybníky a golfové hřiště Motol. Dominantou území jetabulová hora Vidoule s výraznými pískovcovými výchozy a četnými prameniště. Přírodní park jetakřka zcela obklopen zástavbou, přetínají ho dvě frekventované komunikace.k.ú.Záběhlice (Z 2274/00)Přírodní park Hostivař – Záběhlice2.11 VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKYVýznamný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajinyutvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. (§ 3, odst. 1, písm. b zákona oochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění, dále jen zákon). VKP jsou vymezeny vedvou rovinách.• za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolnínivy.• registrovaným VKP se může stát jiná část krajiny, zejména mokřad, stepní trávník, remíz,mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar,výchoz či odkryv nebo i cenná plocha porostů v sídelním útvaru, kterou může být i historickázahrada nebo park (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podlezákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění).VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů provyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území,nemůže podle zákona být registrována jako VKP).2.12 ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMUOsídlení Prahy představuje velmi dlouhý časový úsek, které je předmětem několika obsáhlýchvědeckých disciplin. Následující text je tedy pouze letmým průřezem dějinami Prahy, s přednostnímvyhodnocováním vlivu osídlení na pražskou přírodu.Pražská kotlina a další blízké části krajiny (zejména Povltaví) byly pro život člověka vždy velmipříhodné. K tomu přispívala dostupnost vodních cest (plavba po Vltavě), zdrojů vody (četné prameny),56


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPzdrojů potravy (řeka a potoky vč. ryb a jiných živočichů a rostlin, velká lovná zvěř, včely), zemědělsképůdy (černozemě na spraších severně od Prahy) a další okolnosti. Přítomnost člověka, resp. jehovývojových stupňů (Homo erectus), je datována již údobím nejstaršího paleolitu, mezi 2,5 miliony až700 tisíci let. Dokladují ji nálezy kamenných nástrojů v Dolních Chabrech. Bohatší nálezy pocházejíz období starého paleolitu mezi 700 tisíci až 250 tisíci roků. Lidé v té době především lovili, jejich vlivna přírodu tedy zřejmě spočíval v likvidování velkých obratlovců. V této souvislosti se často uvádí, želov byl vůči přírodě šetrný a lidé si brali jen tolik, kolik potřebovali. Některé poznatky ale ukazují, že sečlověk již tehdy choval k přírodě značně kořistnicky. Například vyháněl zvěř zapálením lesů, takže jipak dohledával omámenou či popálenou, nebo ji nahnal na okraje srázů, kde se zabila pádem, a točasto ve velikém množství. Vykopávky v pražských cihelnách i jinde dokladují, že mezi lovnou zvěřpatřili např. koně, nosorožci, zubři, jeleni, mamuti, losi aj.Na celkový charakter krajiny však měl lov méně výrazný vliv, nežli tomu bylo později, kdy člověkbudoval větší trvalá sídla. Od konce pozdního paleolitu až mezolitu (cca 8 – 5 000 roků př.n.l.) bylzahájen přechod k zemědělství. Jestli se jednalo o pokrok, tedy o tzv. neolitickou revoluci, nebo to bylprostý důsledek toho, že všechna větší zvěř byla vybita, to nechť každý zváží sám. V každém případěpřibližně v období 5 – 3 500 roků př.n.l. bylo odstartováno přetváření doposud značně divoké krajinyna krajinu kulturní. Stavěla se větší sídla, zdokonalovaly se nástroje, vznikala keramika a textil, azejména byla obdělávána půda systémem úhorů a cyklického stěhování osad. Něco podobného stáleještě funguje v některých zapadlých končinách Asie, Afriky a Jižní Ameriky.Jednotlivá období se vyznačovala typickou keramikou, podle které se také často nazývají.Nejstarší byla tzv. kultura lineární, později vypichovaná, kultura nálevkovitých pohárů, kanelovanékeramiky, se šňůrovými otisky, se zvoncovitými poháry a další.Přibližně od r. 1800 až 800 př.n.l. je datována doba bronzová, z níž nejznámější jsou kulturyúnětická a knovízská. Ty jsou dokladovány mnoha hroby a jinými nálezy z celé Prahy (bronzovéozdoby, zbraně a nástroje). To již byla hustota osídlení velmi vysoká, jednotlivé osady disponovalyprůměrně pouhými 3,5 km2 půdy.Mezi roky 850 až 450 př.n.l. byla v Praze rozšířena kultura bylanská, což byla součást obdobíhalštatu ve starší době železné. Vznikla opevněná hradiště na návrších, např. v Hostivaři a Závisti uZbraslavi. V mladší době železné, v období laténském, je na území Prahy dokladována přítomnostKeltů. Na Závisti Keltové rozšířili hradiště (oppidum). V následující době římské (roky 0 až 400 n.l.) sev Praze usídlily germánské kmeny Kvádů a Markomanů, známé především svými žárovými hroby.Z této doby pocházejí nálezy římských mincí, bronzové nádoby apod.Málo artefaktů pochází z období stěhování národů (400 až 600 n.l.). Různé konflikty zřejmě početobyvatel silně zredukovaly. V průběhu šestého století se v pražské kotlině objevili Slované, kteří zdepodle mnoha známek žijí dodnes. Osídlení se dělí do starší doby hradištní (600 – 800 n.l.), s nálezynapř. z Bohnic, Běchovic, Závisti, Dejvic aj. Střední doba hradištní přinesla další nárůst početnostiobyvatel a rozvoj pražských hradišť (Zámka u Bohnic, Vyšehrad, opevnění na nynějším Pražskémhradě aj.). V období mladohradištním pak dochází k další koncentraci výstavby, která vyústí do raněstředověké sídelní aglomerace. Ta později vrcholila středověkým čtyřměstím, nejnověji pohlcenémnovověkou výstavbou.Je zjevné, že při zvyšování počtu obyvatel, vzniku a rozšiřování zemědělské půdy, sídel a poslézevelké aglomerace se v průběhu věků stále stupňoval tlak na volnou přírodu. Původně souvislezalesněná krajina (s výjimkou skalních útvarů, povodňových bahnisek apod.) se dramaticky měnila.Činnost člověka lze sice nazvat pilnou prací našich předků na zvelebení krajiny, z dnešního pohleduse ovšem jedná o neřízenou exploataci, v pravěku především za využití ohně. Tehdy se snižovalystavy velkých obratlovců, přičemž byly redukovány až zcela vymizely také mnohé další druhyživočichů, ale i rostlin. Na jejich místa se šířily druhy předtím potlačené, druhy skal, skalních stepí,lesních světlin, polomů a stezek zvěře. Zvýšenou migrací jednotlivých skupin lidského druhu (např.v období stěhování národů, při válečných taženích, při dálkovém obchodování apod.) byly zavlékányrostliny a živočichové zde neznámí, kteří se následně stali stabilními součástmi ekosystému a někteřídokonce chráněnými druhy novověku.Vedle podstatných změn druhové skladby, snižování rozlohy lesů a změn vodního režimudocházelo také k výrazným terénním úpravám. Ty byly započaty již při výstavbě hradišť, což zpravidlaznamenalo, že si lidé vyhlédli vyvýšený prostor, nejlépe nad řekou nebo údolím, kde obvykleprocházely kupecké stezky. Jeho úbočí odlesnili, aby bylo vidět na případného nepřítele a vrcholovépartie se snažili zarovnat, aby zde mohli vystavět obydlí. Skálu a zeminu využili k budování valů z té57


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPstrany hradiště, která byla méně chráněna. Takto byla upravována nejen známá keltská oppida aslovanská hradiště, ale i pozdější pevnosti na Vyšehradě a v oblasti Pražského hradu.Dalším velmi masivním zásahem do morfologie pražské krajiny byl pozdější vznik středověkéhočtyřměstí (Starší město pražské, Hradčany a Malá Strana, Vyšehrad, Nové město pražské). Velkémnožství stavebních výkopů, sutí a samozřejmě i komunálního odpadu bylo po staletí vyváženo kebřehům Vltavy, zejména mezi jejím pravým břehem a staroměstskou fortifikací. Vrstvy sutí a odpadůdosáhly až šesti metrů. Po založení Nového města pražského v polovině 14. století i později byl odpadobestavěn a stal se základem slavných pražských nábřeží. Nejen v oblasti Nového města, ale pozdějii na Smíchově, Karlíně, Libni, Holešovicích a jinde tak pod sutí a smetím zanikla někdejší pražskánivní a lužní příroda, mokřady, slepá ramena a říční jezera. Na nestabilním podloží původníchhlinitopísčitých náplavů a smetí stojí stovky domů, které se mohou při velkých povodních rychle státstavební sutí.Z dávné pražské krajiny se nejlépe zachovaly některé vyvýšeniny, rokle, lesy a úseky vodníchtoků, avšak jen málo z nich lze označit za skutečně původní. Také naprostá většina chráněných územíje výsledkem tisíce let trvajícího vlivu člověka, jak to ostatně platí pro větší část tzv. civilizovanéhosvěta. Přesto je nutno i tato postupným vývojem vzniklá území chránit, jako banku genetickýchinformací a doklad koexistence přírody a člověka.Historická Praha je zcela nesrovnatelná se všemi památkovými městy v České republice i v celéstřední Evropě. Její architektura dosud názorným způsobem zobrazuje 1100 let vývoje města.Panoramatické hodnoty města jsou v harmonickém souladu s jejím vnitřním urbanistickým iarchitektonickým obsahem, charakterizovaným jak kvantitou památek, tak i jejich vynikající kvalitou.Celý 1100 let trvající vývoj historického jádra Prahy je dokumentován architektonickými projevy všechslohových období. V gotice, renesanci, baroku a v době před a po první světové válce vystoupilapražská architektura k vrcholům evropského vývoje. Jedinečný je středověký urbanistický konceptNového Města pražského.V roce 1971 byla Praha vyhlášena městskou památkovou rezervací. V roce 1992 bylo historickécentrum Prahy vyhlášeno světovým dědictvím UNESCO.V Praze je Národním památkovým ústavem evidováno přes 2000 nemovitých kulturních památek.Z toho je 42 klasifikováno jako národní kulturní památky.Za území s archeologickými nálezy (ÚAN) lze považovat prostor, kde již byly registroványjakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy a rovněž tak prostor, kde je možnévzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokoupravděpodobností očekávat. Na základě metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státníarcheologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR lze vyčlenitcelkem 4 kategorie ÚAN:ÚAN kategorie I: území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytemarcheologických nálezů.ÚAN kategorie II: území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologickýchnálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100 %(svědectví písemných pramenů, těsná blízkost ÚAN kategorie I.).ÚAN kategorie III: území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskytarcheologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo býtosídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologickýchnálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV).ÚAN kategorie IV: území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů(veškerá vytěžená území — doly, lomy, cihelny, pískovny apod., kde byly odtěženy vrstvy a uloženinyčtvrtohorního stáří).2.12.1 Území hustě zalidněnáHustota obyvatelstva v Praze je 2 408 obyvatel na km 2 . Jedná se o území hustě zalidněné.2.12.2 Území zatěžovaná nad míru únosného zatíženíŘešené plochy které zasahují do Území ze zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jsou následující:Z 2743/00 (k. ú Stodůlky)58


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZ 2274/00 (k. ú Strašnice, k. ú. Záběhlice)Obrázek č. 8 OZKO – hlavní město Praha (data za rok 2008 – ČHMÚ)čtverce s tučným okrajem symbolizují referenční plochy (1 x 1 km) zařazené do OZKO - územís překročením imisního limitu případně zvýšeného o mez tolerance (SO 2 , CO, PM 10 , Pb; s mezítolerance MT – NO 2 , benzen)2.13 HLUK2.13.1 Hlukové limityHlukové limity pro vnější hluk stanovuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví přednepříznivými účinky hluku a vibrací. Limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L Aeq,T pro hluk vevnějším chráněném prostoru budov a ostatních chráněných venkovních prostorech se stanoví jakosoučet základní hladiny L Aeq,T = 50 dB a korekce uvedené v následující tabulce.Tabulka č. 14: Stanovení hlukových limitů – korekce dle druhu chráněného prostoruZpůsob využití územíChráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněnéostatní venkovní prostoryKorekce (dB)1) 2) 3) 4)0 +5 +10 +201) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemníchkomunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce,zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů.2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách.3) Použije se pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravyna těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk zdopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží serozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovníchprostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i popoložení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebovýškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněnémvenkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.59


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZákladem evropské politiky postupného snižování hlukové zátěže obyvatel je směrnice2002/49/EC „Směrnice Evropského parlamentu a rady z 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku vživotním prostředí (Directive of the European Parliament and of the Council of 25 June 2002 relating tothe Assessment and Management of Environmental Noise). Směrnice definuje následující ukazatelehluku: ukazatel pro celkové obtěžování hlukem Lden (day-evening-night) – v české legislativě jepro tento ukazatel používáno označení Ldvn;ukazatel pro obtěžování hlukem během dne Lday – v české legislativě je pro tentoukazatel používáno označení Ld;ukazatel pro obtěžování hlukem během večera Levening – v české legislativě je pro tentoukazatel používáno označení Lv;hlukový indikátor pro rušení spánku Lnight – v české legislativě je pro tento ukazatelpoužíváno označení Ln.Tyto limity hluku jsou stanoveny ve vyhlášce č. 523/2006 Sb. ze dne 21. listopadu 2006, kterou sestanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů a jejich výpočet, základní požadavky na obsahstrategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě. Způsobvýpočtu hlukového ukazatele pro den – večer – noc vyhláška stanoví takto:L dL vL na kdekdeLdvnLdLv+ 51 ⎛= ⎜1010.log12.1010 + 4.10 + 8.2410⎝Ln+ 1010je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normyurčený za všechna denní období jednoho roku,je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normyurčený za všechna večerní období jednoho roku,je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normyurčený za všechna noční období jednoho roku,den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin; večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00hodin do 22:00 hodin a noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin arok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imise hluku, a průměrný rok, pokud jde o meteorologicképodmínkyMezní hodnoty ukazatelů hluku pro různé druhy zdrojů hluku jsou vyhláškou stanovenynásledovně:a) pro silniční dopravu L dvn se rovná 70 dB a L n se rovná 60 dBb) pro železniční dopravu L dvn se rovná 70 dB a L n se rovná 65 dBc) pro leteckou dopravu L dvn se rovná 60 dB a L n se rovná 50 dBd) pro integrovaná zařízení L dvn se rovná 50 dB a L n se rovná 40 dBVyhodnocení hlukové zátěže na území hl. m. PrahyNejvýznamnějším zdrojem hluku je automobilová doprava. V okolí hlavních silničních tahů senacházejí nejrozsáhlejší území,. kde jsou překračovány limity hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb.a žije zde nejvíce obyvatel zasažených hlukem vyšším než je povolený limit. Hluk ze železničnídopravy je významný v lokalitách podél železničních tratí, vzhledem k rozsahu železniční sítě a jejíhovedení ve vztahu k chráněné zástavbě je však zřejmé, že na území aglomerace Praha představujecelkově méně významný zdroj imisí hluku. Obdobný závěr je možné učinit i pro hluk z leteckéhoprovozu (letiště Ruzyně, Kbely, Točná), přestože v těsném okolí letiště může být hluková zátěžvnímána obyvateli jako závažný a obtěžující parametr životního prostředí. Nejméně významným jehluk šířený z integrovaných průmyslových zařízení, což je mimo jiné výsledkem činnosti orgánů⎞⎟⎠60


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPhygienické služby, které dbají na dodržování limitů ze stacionárních zdrojů. Na území aglomeracePraha se nenacházejí velmi hlučné průmyslové závody, jejichž hluk by se významně šířil do širšíhookolí. Nejvýznamnějším zdrojem hluku v souvislosti s průmyslovou výrobou je její obslužná doprava.Úroveň hladiny hluku emitované automobilem je závislá zejména na rychlosti vozidla – zatímco unižších rychlostí je rozhodujícím zdrojem hluku motor, se stoupající rychlostí se zvyšuje význam hlukuemitovaného z převodové soustavy. Ve vyšších rychlostech začíná převažovat hluk ze stykupneumatika-vozovka a u velmi vysokých rychlostí je rozhodující aerodynamický hluk. Ovlivněníhlukové emise technickými prostředky u vozidel je tak možné zejména u malých rychlostí, u rychlostístředních je pak snížení emisí hluku otázkou typu povrchu vozovky. Díky technickému vývoji se nakomunikacích pohybuje stále větší podíl automobilů s příznivějšími hlukovými charakteristikami,rekonstrukce vozovek a použití povrchu s lepšími akustickými vlastnostmi leží na bedrech správcekomunikací.Vedle těchto technických opatření závisí vývoj akustické situace na opatřeních organizačních, jakoje úprava povolené rychlosti na úsecích komunikace, omezení jízd těžkých nákladních vozidel neboodvedení dopravy mimo bezprostřední kontakt se zástavbou.Vlivy hluku na obyvatelstvoHluk je znečištěním životního prostředí, jehož působení se vztahuje vzhledem k dotčenýmobyvatelům. Počty obyvatel a budov zasažených jednotlivými pásmy hlukového zatížení v aglomeraciPraha podle výsledků strategického hlukového mapování je uveden v tabulce č. 2.14. Početzasažených obyvatel podle jednotlivých kategorií zdrojů hluku je uveden v tabulce č. 2.15.Tabulka č. 15: Počty osob a obydlí zasažených hlukemRozpětí hodnot ukazatelePočty osobPočty obydlíhlukuL dvn (dB) L n (dB) L dvn (dB) L n (dB)40 – 44 107 833 5 80745 – 49 444 761 34 30650 – 54 87 577 308 277 5 096 24 44555 – 59 452 937 143 722 32 940 9 84060 – 64 333 839 91 672 27 279 5 15665 – 69 144 953 27 172 10 182 1 39870 – 74 88 008 627 4 669 45>75 18 083 0 937 0Tabulka č. 16: Počty osob zasažených hlukem ze silnic, železnic, leteckého provozu aprůmysluRozpětí(dB)Silnice Železnice Letiště PrůmyslL dvn (dB) L n (dB) L dvn dB) L n (dB) L dvn dB) L n (dB) L dvn dB) L n (dB)40 – 44 116 186 66 655 1 704 16245 – 49 463 735 57 066 27 6850 – 54 95 443 312 864 64 229 45 281 7 382 0 69 055 – 59 465 303 144 161 50 918 52 627 719 0 0 060 – 64 334 963 68 919 44 339 26 188 0 0 0 065 – 69 146 682 16 512 49 629 408 0 0 0 070 – 74 68 978 623 12 298 4 0 0 0 0>75 12 633 0 4 0 0 0 0 0Podle výsledků strategického hlukového mapování žije v oblastech s nadlimitní hladinou hluku 106091 obyvatel a nachází se zde 5 606 budov. Jak je zřejmé z tab. 10 je převážná část hlukové zátěžezpůsobena silniční dopravou, zatímco vliv průmyslových zdrojů je minimální.Kritické oblasti z hlediska hlukové zátěžeV rámci zpracování strategické hlukové mapy byly nalezeny kritické lokality, v nichž se v rámciaglomerace nachází největší počet obyvatel zasažených nadlimitním hlukem. Základním kritériem pro61


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPvýběr kritických míst bylo překročení mezní hodnoty některého z ukazatelů hluku. Vzhledem krozdělení dopravy v průběhu 24 hodin jsou závažnější překročení ukazatele Ln(dB), který svou definicíodpovídá ekvivalentní hladině akustického tlaku A v noční době od 22 do 6 hodin LAeq (dB), což jedeskriptor používaný i vyhláškou č. 148/2008 Sb. pro stanovení hygienických limitů hluku. Jakokritická místa byla vybrána na místech překročení noční mezní hodnoty Ln = 60 dB. Kritické lokalitybyly vybrány jako pásy různé šířky podél silničních komunikací s největšími intenzitami dopravy.Na území aglomerace Praha tak bylo vybráno celkem 50 kritických míst představujícíchnejzávažnější hlukovou zátěž obytné a jiné chráněné zástavby. Některá kritická místa se skládají zněkolika úseků navazujících komunikací. Místa překročení mezní hodnoty se s nižší koncentracínacházejí i na jiných místech aglomerace, až na výjimky ale příslušejí prodloužením vybranýchkritických úseků. Přehled kritických míst je uveden v tabulce č. 2.16.Tabulka č. 17: Přehled kritických míst imise hlukuČísloČíslo kritickéhokritického UlicemístamístaUlice1 Evropská 26 Korunní2 Svatovítská 27 Žitná3 Jugoslávských Partyzánů 28 Ječná4 Čs. armády 29 Legerova5 Patočkova 30 Rumunská6 Vrchlického 31 Bělehradská7 Plzeňská (dolní část) 32 Moskevská (Francouzská)8 Karmelitská, Újezd, Štefánikova 33 V Olšinách, Vršovická9 Lidická 34 Ruská10 Vltavská, Ostrovského 35 Průběžná11 Radlická 36 Černokostelecká12 Na Mlejnku 37 Starostrašnická13 Milady Horákové 38 Nuselská14 Veletržní 39 5.Května15 Smetanovo nábř., Křižovnická 40 Budějovická16 Na Poříčí, Sokolovská 41 Kolbenova17 Sokolovská, Kolbenova 42 Chlumecká18 Zenklova 43 Jaromírova19 V Holešovičkách 44 Spořilovská20 Spojovací 45 Rašínovo nábř.21 Koněvova 46 Korunovační22 Jana Želivského 47 Poděbradská23 Koněvova (dolní část) 48 Dělnická24 Seifertova 49 U Balabenky25 Vinohradská 50 Strakonická2.14 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽEPod pojmem staré ekologické zátěže jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody,zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období předprivatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolenýchtechnologií a chemických látek.Mezi největší staré ekologické zátěže v území, kam jsou lokalizovány posuzované změny patří:Prostorově rozsáhlou je i ekologická zátěž bývalé ČKD lokomotivka v Libni, Areál Barvy Tebass.r.o. a areál KCD a.s. ve Vysočanech.Skládky jsou časté, velké množství je jich evidováno Hloubětíně.62


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPTabulka č. 18: konfrontace se SEZ dle ÚAPLokalita kontakt překryvZ 1175/00 k.ú. Chodov, Záběhlice,HostivařZ 2215/00 k.ú. PitkoviceZ 2274/00 k.ú. Strašnice,ZáběhliceZ 2573/00 k.ú. DubečZ 2743/00 k.ú. Stodůlky,Třebonice10073 Chodovec -navážka mezi poli; 10323Toulcův dvůr - navážka přiDoupovskéDále více bodových při hranici rozvojových ploch10307 Skládka zahradnictvíHostivař;10066 Mitas - navážka při ul.Průběžné101914 ČOV u PodleskéhoMlýna2.15 ODPADYTabulka č. 19: Produkce odpadů v kraji je uvedena následující tabulce pro časovou řadu let2002 - 2008 (z hlediska původu podle OECD (t . rok -1 )Odpady 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008*Odpady ze zemědělství a lesnictví 17 714 26 976 35 928 15 381 13 517 35 535 22 252Odpady z dolování a těžby 203 227 531 2 228 3 968 2 463 2 198Průmyslové odpady 107 544 85 055 158 380 128 135 93 595 146 936 279 128Odpad z energetiky (mimoradioaktiv.) 63 837 64 671 70 393 89 529 29 711 30 785 34 699Odpady ze stavebnictví 1 885 572 1 743 132 2 080 955 2 003 187 1 575 307 2 891 842 3 697 398Odpady ze zdravotnictví 4 541 5 540 4 784 5 494 6 467 5 443 5 483Komunální odpady 560 254 566 693 587 421 502 001 521 097 566 723 620 403Jiné odpady 1 101 413 878 189 730 216 789 173 1 223 516 837 214 467 630CELKEM 3 741 078 3 370 483 3 668 608 3 535 128 3 467 178 4 516 941 5 129 191* odhad; převzato: http://envis.praha-mesto.czZ údajů uvedených v tabulce č. 2.17 vyplývá, že od roku 2006 dochází na území hlavního městak výraznému růstu produkce odpadů. Zásadní měrou se na tomto trendu podílí odpad ze stavebnictví.Skládky, spalovny a zařízení pro energetické využití odpadůSkládkaV Praze je provozována jediná skládka skupiny S-OO, v Praze – Ďáblicích. Skládka je plnězabezpečená v souladu s požadavky platné právní úpravy. Životnost skládky se předpokládá do roku2012. Skládka přijímá odpady z Prahy i Středočeského kraje.SpalovnySpalovna komunálních odpadů v Praze - Malešicích je projektovaná na kapacitu 310 000 t/rok.Tato kapacita je v současné době využita asi ze dvou třetin. Spalovna spaluje téměř výhradněkomunální odpad ze svozu v Praze. Dále jsou v Praze v provozu dvě spalovny nebezpečných odpadů,spalovna FN v Motole a spalovna firmy Zentiva Praha a.s. (dříve Léčiva).CementárnaNa území hl. m. Prahy v Radotíně je v provozu cementárna firmy Českomoravský cement, a.s.,která energeticky a materiálově využívá některé druhy odpadů. Jedná se především o anorganickéodpady, které tvoří přísadu do suroviny pro výrobu cementu. Cementárna rovněž využívá certifikovanépalivo z odpadů. Množství takto využitých odpadů je 11 – 14 tis. tun ročně. Předpokládaná ročníkapacita se pohybuje na úrovni několika desítek tisíc tun paliv z odpadů.63


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLYBÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACEVÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY3.1 HLUK A OVZDUŠÍZ hlediska míry ovlivnění kvality ovzduší a hlukové zátěže lze konstatovat, že:U všech ploch, kde dochází k nárůstu předpokládaných objemů dopravy a emisí z vytápění, jenutno očekávat zvýšení imisní a hlukové zátěže. Míra tohoto nárůstu bude ovšem odpovídatrozsahu plánovaných změn. V tomto smyslu lze všechny záměry označit za středně významné.Změna č. 2274/00 je zaměřena na rozvoj železniční dopravy a vytváří tak prostor pro alespoňčástečné snížení objemů individuální dopravy a tím i hlukové a imisní zátěže.Současně jsou však součástí některých záměrů protihluková opatření, která mají za cíl ochránitnejen nově navrženou, ale i stávající zástavbu. V určitých, konkrétně ohraničených lokalitách takdojde v souvislosti s těmito změnami ke snížení hlukové zátěže.Prakticky všechny hodnocené změny lze označit za záměry podmínečně přípustné a vyžadujícírealizaci opatření pro snížení vlivů hluku, s výjimkou změny č. 2573/00 (kanalizační sběrač).3.2 PŮDYRealizace záměrů plánovaných celoměstsky významnými změnami ÚP SÚ hl. m. Prahy budebezesporu mít významný vliv na půdy.Vyčíslení záborů ZPF je uvedeno v části A.1 Hodnocení jednotlivých lokalit celoměstskyvýznamných změn.Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimaticképoměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dáleBPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJcharakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslednídvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizujeskeletovitost a hloubku půdy.Rozvojem plánovaným v rámci hodnocených CVZ jsou postiženy půdy následujícíchcharakteristik:BPEJ tř. ochrany2.01.00 I2.01.10 II2.02.00 I2.02.12 II2.05.01 III2.11.00 II2.14.00 III2.19.01 III2.25.04 III2.26.01 III2.26.04 IV2.26.14 IV2.26.54 V2.30.01 IV2.37.46 V2.56.00 I2.60.00 IJedná se o půdy následujících charakteristik:64


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPCharakteristika klimatického regionu:2 – Klimatický region T2; teplý mírně suchýCharakteristika hlavních půdních jednotek:HPJ 01 – Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdystředně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. V k.ú. Stodůlky(Z2743/00)HPJ 02 – Černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez skeletu, převážně spříznivým vodním režimem. V k.ú. Stodůlky (Z2743/00)HPJ 05 – Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizeměmodální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, střednětěžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období. V k.ú.Stodůlky (Z2743/00)HPJ 11 - Hnědozemě typické, černozemní, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách;středně těžké a těžší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí – k.ú. Horní Měcholupy, Petrovice,Pitkovice, (Z2215/00)HPJ 14 – Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách(prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké stěžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. V k.ú. Pitkovice (Z2215/00)HPJ 19 – Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebovápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovýmrežimem až krátkodobě převlhčené. V k.ú. Hostivař, Chodov, Záběhlice (Z1175/00)HPJ 25 – Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizeměpelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, ažstředně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou.HPJ 26 – Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jimpodobných horninách; středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkové, s drobnými vláhovými poměryaž stalým převlhčením – k.ú. Hostivař, Chodov, Záběhlice, Hrdlořezy, Hloubětín, Kyje Cholupice,Pitkovice, Horní Měcholupy, Petrovice, Uhříněves (Z1175/00, Z2215/00)HPJ 30 – Kambizemě modální, eu- až mezobazické (hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejichslabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích) – k.ú. Stodůlky (Z2743/00)HPJ 37 – mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité ažkamenité, s hloubkou 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) –k.ú. Pitkovice (Z2215/00)HPJ 56 – Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizeměmodální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké,zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. V k.ú. Hostivař, Chodov, Záběhlice (Z1175/00)HPJ 60 – Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivníchuloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky ažmírně vlhčí. V k.ú. Hostivař, Chodov, Záběhlice, (Z1175/00)Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ)0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí1 – mírný sklon s jižní expozicí4 – střední sklon s jižní expozicí5 – střední sklon, severní expozice6 – výrazný sklon s jižní expozicíCharakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ)0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká65


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP2 – slabě skeletovitá, hluboká4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká6 – středně skeletovitá, mělká7 – bezskeletovitá s příměsí, hluboká středně hlubokáPůdy jsou podle BPEJ rozděleny dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdyministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímánípůdy ze zemědělského půdního fondu, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy.Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně,nejnižší ochranu mají půdy V. třídy ochrany, půdy s velmi nízkou produkční schopností.3.3 VODACitlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin knežádoucímu stavu jakosti vod,b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v nížkoncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, neboc) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod.(zákon č. 274/2003 Sb.)Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání vpravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod dopovrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatelepřípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty.Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení č. 229/2007 Sb. jsou jako citlivé oblastivymezeny všechny povrchové toky na území České republiky.Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních pro městské a průmyslové odpadnívody podrobně stanoví příloha č. 3 Nařízení vlády.Zranitelné oblasti jsou dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejménavyužívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysokékoncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršeníjakosti vody. Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programemupravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozníchopatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravámv intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnostiopatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vládyč. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkovýchhnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.Zřízení, vedení a aktualizace evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je uloženozákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějšíchpředpisů. § 21 tohoto zákona uvádí výčet vedených evidencí, § 22 pak rozděluje kompetence vevedení jednotlivých evidencí a jejich ukládání do ISVS mezi Ministerstvo zemědělství a Ministerstvoživotního prostředí. Způsob vedení evidencí o stavu povrchových a podzemních vod je pak stanovenvyhláškou č. 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a ozpůsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.Dle údajů k 10.1.2008 patří mezi zranitelné oblasti, mimo jiné: k.ú. Dubeč – Z2573/00, k.ú.Pitkovice – Z2215/00.3.4 KRAJINAKrajinu do níž je lokalizována koncepce, formovaly přírodní podmínky a člověk svou činností.Přírodní podmínky jsou geologická stavba, hydrologická síť, klimatické a vegetační poměry. Lidská66


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPčinnost spočívá v exploataci přírodních zdrojů, zemědělským obhospodařováním, osídlením, dopravoua v posledním století též těžební činností.Pro hodnocení vlivů na krajinný ráz bylo využito územně analytických podkladů hlavního městaPrahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu(jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008)4 – Butovicko-Pankrácké planinyVymezení:Zarovnané planiny nad Prokopským a Zlichovským údolím Vltavy (která zde tvoří krajinnýsuterén) a Bránickým úsekem údolí Vltavského. Na S ohraničeno hřbetem Děvín- Dívčí hrady –Vidoule –Kopanina, údolím Vltavy a na pravobřeží Podolským ostrohem a plání na DěkanceOhraničení je na Z a V tvořeno zástavbou, uprostřed vedutou Vidoule a polních plání Dívčích hradů.Na J je nuančně ohraničeno plochým polním hřbetem od Horky po Holyni, kde přechází v zastavěnýBarrandovský hřbet s ostrohem, údolím Vltavy a dále přes zalesněnou vedutu zastavěné Hodkovičskévýspy na zalesněný Kamýk s hranami Modřanské rokle. Na Z je nuančně ohraničeno plochou polníkrajinou, na V zastavěnou Pankráckou plošinou.Charakteristika:Matrice: na levobřeží na Z a J převažuje matrice polní, venkovské krajiny, na S s dominantnímisídlišti Stodůlky a Butovice, u Vltavy infrastrukturní slumy. Na pravobřeží tvoří matrici zástavba rod.domy a dominantními sídlišti.Osy: údolí a horní hrany Dalejského a Prokopského p., nábřeží Vltavy se skalnatými, výrazněvrásněnými, místy zastavěnými vedutami svahů s RBK. NRBK na Z, záp. Pražský okruh, historickétrasy v ulicích Jeremiášova, Barrandovská, Jeremenkova a Magistrála na Pankráci.Póly: Vltavské ostrohy Děvín, Barrandov, Podolský ostroh s Kavčími horami, Bránický ostroh aHodkovičská výspa s ostrohem Jiráskovy čtvrtě, kopec Vidoule, na Z Horka, ostroh Butovickéhohradiště, historická jádra sídel Třebonice, Krteň, Stodůlky, Řeporyje, Butovice, Hlubočepy, Bráník aBarrandov a Barrandovský most, věžáky na Pankráci.Hodnoty a jejich ochrana:Krajina na Z má stále venkovský charakter s atakem suburbanizace a ztrácí pomalu svou kvalitu,sídlištní krajina na S obklopuje vlastní Prokopský potok, který je v parkové úpravě a dává naději nazkvalitnění sídlišť, formalisticky komponovaných v půdorysech pro „Boží oko a letadlo“. OkrajeProkopského údolí, chráněného stejnojmenným PPr, mají stále vysokou krajinářskou hodnotuspočívající v přírodním krasovém charakteru a v kulturních artefaktech.Rázovitá krajina Vltavského údolí, s fenomenálními vrásněnými a vedutami bočních svahů ječástečně narušena infrastukturními slumy a výstavbou na svazích.Poslední část, široké Podolské údolí, stoupající k pankráckým pláním, je zcela zastavěno a působíchaoticky.Doporučení:Na Z nedovolit chaotickou zástavbu logistických a industriálních areálů a k jejich rozčlenění využítNRBK. Na S využít při koncipování sídlištního parku motivů sousedících krasových údolí a vytvořit takProkopskému údolí rekreační alternativu. Okraje Prokopského údolí, včetně hřebenů Děvína - Dívčíchhradů – Vidoule, je třeba co nejpřísněji chránit před další výstavbou a zahrádkami. V údolí Vltavy, jakoreakci na monstrózní křižovatku, všechny svahy (mimo skály) v úpatí co nejvíce zalesnit.Výškové stavby na Pankrácké pláni povolovat pouze v drúze se současnými věžáky, aby vytvořilyjediný, společný pól.34 – Dubečské údolí Říčanského potokaVymezení:Mělké, nuanční ohraničení plochými polními temeny, na J a S převýšenými areály velkoskladů.Charakteristika:Matrice: zemědělská, částečně suburbanizovaná krajina, přecházející na JZ v industriální.67


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPOsy: údolí Říčanského p. s RBK, s rybníky, trasa železnice a býv. císařské silnice Praha – Říčany.Póly: Lítožnice, historická jádra Dubče a Dubečku s chráněným lomem.Hodnoty a jejich ochrana:Relativně zachovaná krajina s významným zastoupením rozptýlené zeleně v prostoru Kolodějě-Dubeč, částečně chráněném PPr Říčanka. Důležité je zastoupení menších rybníků.JZ a S narušeny industriální výstavbou na obzorech.Doporučení:Nepřipouštět další výstavbu na ohraničujících horizontech, zvážit propojení PPr Říčanka s PPrRokytka a kolodějským parkem, po svazích rozvíjet pás RBK. V údolí Říčanského p. rozvíjet výstavbudalších menších rybníků, jako specifikum oblasti.40 – Záběhlické údolí BotičeVymezení:Hluboké údolí na S výrazně ohraničeno soustavou vedut ostrohů od Tyršova vrchu přes vrch NaBohdalci po ostroh Zahradního města, na J vedutami plošin Pankráce, Kačerova a Roztyl,Hostivařského ostrohu a Kozince.Charakteristika:Matrice: od ostrohu zahradního města na Z tvořena dopravním slumem železnic, magistrál ajejich křižovatek s oky sídlištní i rodinné zástavby. Zbytek tvoří matrice otevřeného údolí s mozaikoupolí, sadů, sportovišť a menších sídlišť.Osy: tok Botiče s meandry, hrany okrajových svahů a nadřazené silnice v čele s magistrálou aJižní spojkou.Póly: Tyršův vrch, vrch Na Bohdalci, Hamerský rybník s ostrohem Zahradního města, historickájádra Michle, Záběhlic a Hostivaře, mimoúrovňové křižovatky na SpořilověHodnoty a jejich ochrana:Střední část údolí – Trojmezí - představuje kvalitní obytnou městskou krajinu s významnýmpodílem přírodních prvků (a je také z větší části chráněna PřP Hostivař – Záběhlice), Z část se stalakrajinou dopravních staveb, svým měřítkem i tvarem se vymykající přírodním vlastnostem krajiny a jejíobytnosti. Podobné je i působení V okraje.Doporučení:Je důležité alespoň udržet, příp. rozvinout masivní ozelenění horních hran svahů plošiny Trojmezí,střední část chránit ve všech jejích krajinotvorných atributech.45 – Údolí Pitkovického potokaVymezení:Široké údolí okolo zaříznutého údolí, ohraničení je nuanční.Charakteristika:Matrice: otevřená polní krajina s typickými venkovskými sídly.Osy: mělké, ale zaříznuté údolí Pitkovického p. s typickou katénou ploch.Póly: ZCHÚ Pitkovická stráň, historická jádra sídel Pitkovice, Pitkovičky, Benice, Lipany, Kuří aNupáky. Bojiště u Lipan.Hodnoty a jejich ochrana:Vzácně dochovaná venkovská krajina, zatím bez suburbanizačních projevů, velmi hodnotné údolíPitkovického p. , centrální část chráněna PPr Botič –Milíčov.Doporučení:Nepovolovat žádnou novou výstavbu v PPr, mimo něj pouze přiměřená dostavba sídel, ovšems dodržením záhumenní skladby směrem do krajiny.68


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP48 – Hostivařské údolí BotičeVymezení:Údolí Botiče s Hostivařskou nádrží, ohraničení na J a SV svahy sídlišť Jižního města a Hostivaře,ve V části zalesněné svahy, v Z křížení magistrálami.Charakteristika:Matrice:V polovina lesopark, Z a J polovina zastavěna sídlištní výstavbou, centrální část dosudpolní.Osy: Košíkovský potok s obnovenými rybníky a údolí Botiče s nádrží.Póly: vodní nádrž Hostivař.Hodnoty a jejich ochrana:Krajinářsky cenná umělá krajina lesoparku s nádrží je chráněna i jako PPr Záběhlice –Hostivař,střední nezastavěná část s rybníky může mít velký rekreační potenciál.Doporučení:Široké údolí Košíkovského potoka krajinářsky upravit v osnovách venkovských údolních katén,S polní hřbet Trojmezí zvýraznit liniovou zelení.69


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP4 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BYMOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACEVÝZNAMNÉ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚCHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTIÚzemí hlavního města představuje velmi osobitý a různorodý prostor. Specifický rozměr získáváúzemí hlavního města primárně ze své pozice metropole státu. Různorodost území je dána jednakbohatostí přírodních jevů – především terénní členitostí a také historickým vývojem (růstem)metropole, který ve 20. století znamenal přičlenění území, která se po dlouhá staletí vyvíjelaautonomně. Začleněním celé řady obcí v jednotlivých fázích (především posledních dvou – v letech1968, 1974) získalo hlavní město ve svých okrajových částech území vyznačující se více znakyvenkovského či příměstského prostoru.Současná metropole rozkládající se na ploše téměř 500 km 2 , s nejvyšší koncentrací obyvatelstva ihospodářských aktivit v České republice, se potýká s větším počtem problematických jevů.Na základě ÚAP byly identifikovány problémy životního prostředí jež jsou ve vztahuk posuzovaným změnám územního plánu:Vysoká míra využití území v centrální části a na něj navazujících částech města;Vysoká intenzita automobilového provozu – centrum města, radiály.Nevyhovující struktura ZPF – nedostatek trvalých travních porostů; vysoký stupeň zorněníTlak na trvalý zábor zemědělské půdy; zvyšování množství nepropustných plochAbsence (lesní) zeleně v některých částech města; nízká ekologická stabilita územíNedostatek parkových ploch v blízkosti zastavěného území, zábory stávajících ploch zeleněv zástavbě; Růst zástavby do volné krajiny, zmenšování extravilánu – srůstání sídel, suburbanizace –plošná komerční i bytová zástavba v okrajových částech (společně s růstem zástavby zahranicí hlavního města); snižování prostupnosti krajiny.Neúčinná prostorová regulace a neexistující regulativy pro realizaci výškových staveb;stavební tlak na exponované polohy; narušování racionální urbánní struktury.Omezené zakládání veřejných prostranství v rámci nové výstavby, důraz na max. využitípozemků a hustotu zástavby.úbytek polyfunkční městské struktury v důsledku výstavby monofunkčních obytných celků amonofunkčních obchodních a kancelářských ploch, tlak na kapacitní bytovou výstavbu naokraji města a v jeho zázemí, bez návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu,potřebné občanské vybavení zajišťující celkovou kvalitu bydlení.absence lokality pro ukládání komunálního odpadu po vyčerpání kapacity stávající skládkyv Ďáblicích.70


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 9: ZPF na území hlavního města Prahy (katastry)Obrázek č. 10: Podíl lesních ploch na území hlavního města Prahy (katastry)71


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP4.1 KVALITA OVZDUŠÍV následujícím přehledu je uvedeno, které z hodnocených změn se nacházejí v oblastech spřekročením imisních limitů pro průměrné roční koncentrace jednotlivých znečišťujících látek.Vyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalitě je provedeno na základě výsledků projektu„Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2008“. Posuzovány jsoulimity pro částice PM 10 a oxid dusičitý, ostatní limity nejsou v Praze překračovány. Uvažovány jsoulimitní hodnoty bez mezí tolerance, neboť se jedná o změny plánované v návrhovém období územníhoplánu, kdy již budou meze tolerance nulové.Tabulka č. 20: Překročení imisních limitů průměrných ročních koncentrací jednotlivých látekZměna č.Oxid dusičitýLimit IH r = 40 µg.m -3 Částice PM 10Limit IH r = 40 µg.m -31175/00 NE NE2215/00 NE NE2274/00 NEANO(v části území u Jižní spojky)2573/00 NE NE2743/00 NE NE4.2 HLUKObdobné vyhodnocení jako v případě kvality ovzduší je možné provést i v případě hluku. Vnásledujícím přehledu je uvedeno, na území kterých změn je nutné očekávat překročení limitů prohluk v současnosti. Uvažovány byly limity pro starou zátěž (70 dB ve dne a 60 dB v noci) a limity prookolí hlavních komunikací (60 dB ve dne a 50 dB v noci).Tabulka č. 21: Překročení limitů pro hlukZměna č. Limit 70 dB den Limit 60 dB den Limit 60 dB noc Limit 50 dB noc1175/00 NE NE NE NE2215/00 NE NE NE NE2274/00 ANO ANO ANO ANO2573/00 NE NE NE NE2743/00 NE NE NE NE4.3 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A NATURA 2000V následující tabulce je uvedeno, zda se plochy jednotlivých hodnocených celoměstskyvýznamných změn do chráněných zájmů ochrany přírody a krajiny.Tabulka č. 22: Vztah jednotlivýchhodnocených lokalit CVZ a zájmů ochrany přírodyZměna č. ZCHÚ NATURA 2000 Přír. park VKP ÚSESZ1175/00 K 0 Z Z KZ2215/00 0 0 K K KZ2274/00 0 0 0 0 0Z2573/00 0 0 Z (var. 1) Z (var. 1) ZZ2743/00 0 0 0 0 KVysvětlivky: 0 – nedochází ke kontaktu, K – dochází ke kontaktu Z – zasahuje doPoznámky: * lokalita zasahuje do ochranného pásma PP Podbabské skály** plocha změny zasahuje do EVL Kaňon Vltavy u Sedlce*** součástí změny je úprava trasy lok. Biokoridoru† změna zasahuje do NPP Barandovské skály†† změna leží v nivě toku72


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP5 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮNAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE,VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH,KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH ADLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH AZÁPORNÝCHPro klasifikaci vlivů a následné souhrnné vyhodnocení změn byla použita verbálně – numerickéstupnice uvedená v tabulce č.6.1 v kapitole 6. Následuje vyhodnocení jednotlivých změn územníhoplánu ÚPN-SÚ Praha.ZMĚNA Č. Z1175/00Městská část: Praha 10, Praha 11, Praha 15Katastrální území:Předmět změnyZáběhlice, Chodov, HostivařZměna funkčního využití ploch, z funkcí parky, hist. zahrady a hřbitovy /ZP/, zeleň městská akrajinná /ZMK/, louky a pastviny /NL/, sady, zahrady a vinice /PS/, zahradnictví /PZA/ a orná půda,plochy pro pěstování zeleniny /OP/ (výhledově oddechu /SO1,3/).Varianta 1: Na funkce čistě obytné /OB/, sportu /SP/, oddechu /SO1,3/ a zeleň městská a krajinná/ZMK/.Varianta 2: Na funkce čistě obytné /OB/, oddechu /SO1,3/ a zeleň městská a krajinná /ZMK/.Celkové dořešení území s ohledem na posílení prvků zeleně, založení parkových ploch a plochrekreace a sportu, odpovídající urbanizace a vyřešení dopravní obslužnosti území.Posuzované variantyČíslozměnyZ 1175/00Hodnocené variantyVarianta 1 Varianta 2 Varianta 0Změna funkčního využitíploch:na plochy čistě obytné/OB/, sportu /SP/, oddechu/SO1,3/ a zeleň městská akrajinná /ZMK/.Změna funkčního využitíploch:na plochy čistě obytné/OB/, oddechu /SO1,3/a zeleň městská a krajinná/ZMK/.73Zachování funkcí:parky, hist. zahrady ahřbitovy /ZP/, zeleňměstská a krajinná /ZMK/,louky a pastviny /NL/,sady, zahrady a vinice/PS/, zahradnictví /PZA/ aorná půda, plochy propěstování zeleniny /OP/(výhledově oddechu/SO1,3/).Lokalita se nachází na rozhraní tří městských částí (Záběhlice, Chodov a Hostivař) v oblasti meziulicemi Záběhlická – Práčská a Mírového Hnutí – K Horkám. Lokalita požadovaného záměru ležípřevážně v současně nezastavěném i nezastavitelném území. Změnou dojde k rozšířenízastavitelného území.Výměry měněných ploch dle jejich funkčního využitívarianta 1OB - 424 116,5 m 2SP - 68 379,2 m 2SO1,3 - 142 676,8 m 2ZMK - 329 913,2 m 2


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPcelková výměra měněných ploch - 965 085,7 m 2varianta 2OB - 424 116,5 m 2SO1,3 - 46 625,3 m 2ZMK - 431 957,0 m 2celková výměra měněných ploch - 902 698,8 m 2varianta 1 a varianta 2celková výměra zadání - 1 036 980,1 m 274


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 11: Srovnání platného územního plánu a stavu po změně Z1175/0075


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVarianta 176


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVarianta 277


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVlivy na ovzdušíSTÁVAJÍCÍ IMISNÍ SITUACE V ŘEŠENÉ LOKALITĚVyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalitě je provedeno na základě výsledkůprojektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2008“ ve vztahu kimisním limitům dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.Tabulka č. 24. shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidudusičitého, suspendovaných částic PM 10 a benzenu v řešené lokalitě a v jejím nejbližším okolí.Tabulka č. 23: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008Znečišťující látkaLimit + mez Průměrné roční Procento imisníhotolerance pro r. 2008 koncentrace (µg.m -3 ) limitu (%)Oxid siřičitý Není stanoven 3,7 – 4,2 –Oxid dusičitý 44 µg.m -3 18,1 – 25,5 41,1 – 57,9Suspendované částice40 µg.m -3PM 1021,0 – 25,5 52,6 – 63,8Benzen 7 µg.m -3 0,4 – 0,6 5,4 – 7,9- průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v zájmovém území pohybují na úrovni3,7 až 4,2 µg.m -3 . Imisní limit není pro IH r SO 2 stanoven.- průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se v okolních referenčních bodech pohybujína úrovni do 25,5 µg.m -3 , tedy do 58 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.- průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 se v hodnocené lokalitěpohybují od 21 do 25,5 µg.m -3 , tj. do 64 % imisního limitu.- v případě průměrných ročních koncentrací benzenu se vypočtené hodnoty pohybují do 8% imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ZMĚN V PRODUKCI EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEKNa základě údajů o výměrách jednotlivých funkčních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby apodkladech ÚRM Praha o typické hustotě osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad změnv dopravním zatížení území a následně výpočet produkce emisí z parkování automobilů u jednotlivýchdomů a z jejich pohybu na přilehlých komunikacích.Pro výpočty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR.Ve výpočtu byla zohledněna dynamická skladba vozového parku pro výpočtový rok 2010. V případěhodnocení suspendovaných prachových částic PM 10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti(částice zvířené projíždějícími automobily). Ve výpočtu je rovněž zohledněn vliv studených startů přiodjezdech zaparkovaných automobilů.Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka č. 25. Pro porovnání jsou vtabulce uvedeny emise pro změny v obou navrhovaných variantách, přičemž pro návrhový horizontjsou emise nulové (plochy jsou dle platného ÚPn uvažovány jako ZP, ZMK, NL, PS, PZA a OP).Tabulka č. 24: Emise z dopravy na plochách dotčených změnou ÚPnEmise (kg.rok -1 )částice PM 10 oxidy dusíku benzenStav při využití ploch dle plánované změny ve variantě 1Doprava v klidu 555,5 649,8 60,2Doprava na komunikační síti 666,6 779,8 72,3Celkem 1 222,0 1 429,6 132,5Stav při využití ploch dle plánované změny ve variantě 2Doprava v klidu 535,7 626,7 58,1Doprava na komunikační síti 642,9 752,1 69,7Celkem 1 178,6 1 378,8 127,878


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPPro výpočet emisí z vytápění byla uvažována otápěná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažníplochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použitíkotlů s průměrným emisním faktorem 130 mg/kWh.Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši:- situace po změně 1175/00 dle varianty 1: 1,75 t.rok -1- situace po změně 1175/00 ve variantě 2: 1,9 t.rok -1- rozdíl mezi jednotlivými variantami činí 0,15 t.rok -1 .ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ZMĚN V IMISNÍ ZÁTĚŽI ÚZEMÍNa základě výsledků emisních výpočtů bylo provedeno orientační imisní vyhodnocení dotčenélokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referenčnímodel pro městské oblasti. Z výsledků modelového výpočtu vyplývá, že:- Nárůst průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého vlivem hodnocené změny vevariantě 1 proti stavu výhledového horizontu ÚPn (bez zástavby území) dosahuje nejvýše1,2 µg.m -3 . Ve variantě 2 se oproti variantě 1 nepředpokládá výstavba sportovišť severněod Botiče, imisní příspěvky se však oproti vyhodnocené variantě 1 prakticky nezmění.- Průměrné roční koncentrace benzenu se v dotčené lokalitě vlivem hodnocené změny vevariantě 1 zvýší oproti stavu dle platného ÚPn (bez zástavby území) maximálně o0,007 µg.m -3 , ve variantě 2 lze opět očekávat obdobné příspěvky.- Nárůst průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM 10 se bude přinavrhované změně ve variantě 1, respektive ve variantě 2, pohybovat nejvýše na úrovni0,6 µg.m -3 oproti výhledovému horizontu dle platného ÚPn.Navrhovaná změna v obou předkládaných variantách nezpůsobí překročení imisních limitů vúzemí a imisní limit zde bude i při realizaci navrhované změny u všech hodnocených látek splněn.POPIS VLIVU V PŘÍPADĚ NEPROVEDENÍ KONCEPCE (NULOVÁ VARIANTA)V případě neprovedení koncepce (nulová varianta) bude zachován přibližně současný stav kvalityovzduší.Mezivariantní rozdíly nejsou z hlediska výsledné kvality ovzduší v širším území podstatné, resp.významné. Vliv na kvalitu ovzduší je považován za nevýznamný.VLIVY NA KLIMARealizace změny Z1175/00 nepřináší významný rozdíl z hlediska vlivů na klima. Velikost plochy jez hlediska možnosti vyvolání změn klimatu zanedbatelná.Vlivy na vodyHYDROGEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKAÚzemí je tvořené puklinově slabě propustnými ordovickými sedimenty, překrytými průlinověpropustným kvartérním pokryvem. V severní části se nacházejí relativně propustnější terasovéuloženiny s holocenními náplavy. Na základě podrobné inženýrsko-geologické mapy (měřítko 1:5000,mapové listy Praha 5-3 a Praha 5-4) lze hladinu podzemní vody předpokládat v převážné části územív hloubce od 2 do 10 metrů pod terénem. V severní části území v bezprostřední blízkosti toku Botiče ataké při jižní hranici území (tok Košíkovského potoka) se hladina podzemní vody nachází v hloubce1 až 2 metry pod terénem. Podzemní voda je v nižších částech lokality vázána na průlinově propustnépísčité kvartérní sedimenty. Ve výše položených partiích s nižší úrovní hladiny podzemní vody jehladina zakleslá do omezeně puklinově propustných rozvolněných partií skalního podkladu.Dílčí erozní bází je tok Botiče, generelně k tomuto recipientu směřuje proudění podzemní vodyz převážné části území plochy. Výjimkou tvoří úzký pruh území na jihu plochy, odkud směřuje odtokpodzemní vody k J až JZ, k toku Košíkovského potoka. Pruh vzrostlejšího hustého vegetačníhoporostu ve svažité střední části lokality má lokální význam pro záchyt povrchového odtoku.79


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPHYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKATok Botiče vede podél severní hranice lokality. Část meandrující trasy tohoto recipientu, kteráodděluje plošně malé dílčí území na SV od zbytku plochy změn, je přírodní památkou Meandry Botiče.Západně od lokality protéká Chodovecký potok, jenž je levostranným přítokem Botiče. Podél jižníhranice plochy protéká Košíkovský potok, na kterém jsou zde vybudované 2 vodní nádrže. Území vsz. cípu lokality a okraj dílčího území na SV se nacházejí v záplavových územích Botiče (zdroj: ÚAPhl. m. Prahy).ZMĚNA KVALITY POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VODPotenciální riziko ohrožení kvality vod může hrozit krátkodobě, ve fázi stavebních prací, kdy můžedojít k odstranění humózní vrstvy, jež má významnou ochrannou funkci z hlediska ochranypodzemních vod, neboť zpomaluje vsak srážkových vod, a zároveň v ní probíhají přirozenébiodegradační pochody. Vytvoří se krátkodobě prostředí, umožňující snadnější vsak povrchových voddo podloží (dno a stěny stavebních jam). Toto riziko může být zvýšeno při pohybu strojůa mechanizace na staveništi (úkapy pohonných hmot, olejů apod.). Případnou změnou kvality mohoubýt ohroženy především vody blízkých recipientů, tj. Botiče, Košíkovského a Chodoveckého potoka.VLIV NA POVRCHOVÝ ODTOKObrázek č. 12: Tok a záplavové území BotičePodíl povrchového odtoku může být zvýšen redukcí pruhu hustého vegetačního porostu ve svažitéstřední části lokality, jež má nyní záchytnou funkci. V případě realizace navržených změn bude třebařešit nakládání se srážkovými vodami, odtékajícími ze zpevněných ploch ve smyslu vyhlášky č.26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze.Na lokalitě bude pravděpodobně možný vsak srážkových vod do vod podzemních, popř. zadrženípovrchového odtoku v drobných retenčních nádržích v nivě Botiče. Podmínky opatření na jednotlivýchpozemcích, popř. centrálně řešená opatření, by měly vyplynout z hydrogeologického průzkumu, aměly by být adekvátní k typu nové zástavby, s ohledem na stávající zástavbu a koncepci likvidačníchopatření na okolních pozemcích. Především je třeba zabývat se vlivem na tok Botiče v případě řešenílikvidace srážkových vod odvedením povrchového odtoku do tohoto recipientu, neboť záplavovéúzemí již nyní okrajově zasahuje dotčenou lokalitu.80


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPDo plochy sportu /SP/ dle varianty 1 zasahuje hladina stoleté vody.Povodí Košíkovského potoka bude povrchovým odtokem ovlivněno minimálně, vzhledemk plánovaným plochám zeleně.Dle vyjádření Pražské vodohospodářské společnosti: Dešťové vody je nutno retenovat, využívat vmístě a přebytečné množství vody odvádět do Botiče.ZMĚNY ÚROVNĚ HLADINY PODZEMNÍ VODY A ZMĚNY VE VYDATNOSTI ZDROJŮNásledkem likvidace srážkových vod může na lokalitě dojít ke zvýšení hladiny podzemní vody, cožse může projevit obzvláště v okolí povrchových toků, kde je předpokládaná hladina podzemní vodymělce pod terénem. Ovlivněny mohou být stávající stavby a případné jímací objekty umístěné v nivěBotiče sz. od plochy. V případě zakládání nových staveb bude třeba řešit tlakovou izolaci u objektů,jejichž základy budou pod hladinou podzemní vody. Podkladem projektové dokumentace by mělo býtkomplexní hydrogeologické řešení režimu podzemních vod, ovlivněného stavebními změnami.ZÁSOBOVÁNÍ VODOUSeverní a západní část řešeného území je zásobována vodou z vodojemu Kozinec. Kapacitavodojemu je v současné době vyčerpána. V konceptu změny je stanovena podmíněnost staveb: Dalšípotřeba vody, v území zásobovaném z vodojemu Kozinec, nad rámec územního rozvoje platného ÚPnhl. m. Prahy, je podmíněna realizací dále uvedených staveb vodárenské soustavy: vybudovánínadřazeného vodovodního přivaděče DN 800 z vodojemu Jesenice II (propojení s jihovýchodní částíPrahy), obnova a zdvojení nadřazených vodovodních řadů (DN 1200) z vodojemu Chodová doKyjského uzlu a úpravy vodojemu Kozinec.NÁVRH OPATŘENÍ Nakládání se srážkovými vodami ze zpevněných ploch ve smyslu ve smyslu vyhlášky č.26/1999 Sb. hl. m. Prahy, tzn. tam kde je to možné, likvidovat srážkové vody napozemcích zasakováním. Pro přebytečné srážkové vody realizovat retenční nádrž aregulovaným odtokem pouštět vodu do vodoteče. Podmínečnost výstavby: napojení na stávající kanalizační síť pouze za předpokladudostatečné kapacity čistírny odpadních vod, kam mají být odpadní vody ze zájmovéhoúzemí odváděny. Dešťové vody je nutno retenovat, využívat v místě a přebytečné množství vody odvádětdo Botiče. V případě zakládání nových staveb bude třeba řešit tlakovou izolaci u objektů, jejichžzáklady budou pod hladinou podzemní vody.Vlivy na půduVLIVY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍLESALokalita změny leží převážně v současně nezastavěném i nezastavitelném území. Změnou dojdek rozšíření zastavitelného území.Rozvoj území podle konceptu změny č. Z1175/00 si vyžádá zábory zemědělské půdy.Předpokládané zábory zemědělského půdního fondu vyvolaný změnou dle využití ploch je uvedenpodle variant, v následujících tabulkách.Tabulka č. 25: Zábory ZPF varianta 1zábor pro BPEJ tř. ochrany plocha (ha)zastavěnéplochy2.56.00 I. 8,5422.60.00 I. 3,7372.26.14 IV. 18,22481


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPzeleň2.26.54 V. 5,3882.56.00 I. 3,4512.60.00 I. 1,2112.19.01 III. 14,6862.26.04 IV. 1,5872.26.14 IV. 14,8132.26.54 V. 1,536Část změny vyvolá přeměnu kategorie záborů ZPF ze záboru pro zeleň na zábor pro zastavěnéplochy oproti ÚPn mimo současně zastavěné území – I. a V. třída ochrany.Tabulka č. 26: Zábory ZPF varianta 1- Změna funkcezábor pro BPEJ tř. ochrany plocha (ha)zastavěnéplochyTabulka č. 27: Zábory ZPF varianta 22.56.00 I. 3,2552.60.00 I. 4,9932.26.54 V. 0,034zábor pro BPEJ tř. ochrany plocha (ha)zastavěnéplochyzeleň2.56.00 I. 3,8812.60.00 I. 3,7372.26.14 IV. 18,2242.26.54 V. 5,3882.56.00 I. 8,1122.60.00 I. 1,2112.19.01 III. 14,6862.26.04 IV. 1,5872.26.14 IV. 14,8132.26.54 V. 1,536Část změny vyvolá přeměnu kategorie záborů ZPF ze záboru pro zeleň na zábor pro zastavěnéplochy oproti ÚPn mimo současně zastavěné území – I. a V. třída ochrany.Tabulka č. 28: Zábory ZPF varianta 2- Změna funkcezábor pro BPEJ tř. ochrany plocha (ha)zastavěnéplochy2.56.00 I. 1,0792.60.00 I. 4,9932.26.54 V. 0,034Dle návrhu změny č. Z1175/00 dojde k trvalému záboru zemědělské půdy:Ve variantě 1 o celkové ploše 81,457 ha, z toho 8,282 ha záboru je zábor ZPF u kterého docházípouze ke změně funkce pro kterou je půda zabírána. To znamená, že nový zábor ZPF vyvolanýzměnou č. Z1175/00 je 73,175 ha.Ve variantě 2 o celkové ploše 79,281 ha, z toho 6,106 ha záboru je zábor ZPF u kterého docházípouze ke změně funkce pro kterou je půda zabírána. To znamená, že nový zábor ZPF vyvolanýzměnou č. Z1175/00 je 73,175 ha.82


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPDotčenou zemědělskou půdu tvoří zemědělská půda, jen zčásti obhospodařovaná, I, III, IV a Vtřídy ochrany.Vliv na půdu z hlediska záboru ZPF je negativní a trvalý.Na čistotu půd je změna č. Z1175/00 bez vlivu.Obrázek č. 13: Třídy ochrany ZPF v území změny č. Z1175/00NÁVRH OPATŘENÍ Snížení vlivu lze dosáhnout zmenšením ploch záboru a posílením funkcí nezastavitelnéhoúzemí, např. zeleně městské a krajinné v rámci zájmového území změny.Vlivy na horninové prostředíGEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRYSkalní podklad zájmového území tvoří horniny barrandienského paleozoika - ordoviku, který jezde zastoupen ve směru od jihu souvrstvím letenským, vinickým a zahořanským, při severozápadnímokraji lokality též souvrstvím bohdaleckým. Letenské souvrství je tvořeno písčitými břidlicemis vložkami písčitých křemenců a pískovců, zahořanské souvrství jílovitoprachovitými břidlicemi avinické a bohdalecké souvrství je reprezentováno jílovitými břidlicemi. Z hlediska geotechnickýchvlastností jsou horniny letenského a zahořanského souvrství výrazně pevnější a představujíkvalitnější horninový masív, než břidlice vinického a bohdaleckého souvrství.Kvartérní sedimenty jsou v omezeném plošném rozsahu v severní části území (podél toku Botiče)zastoupeny holocenními náplavy, dále je pokryv tvořen terasovými sedimenty, deluviálními sedimentya eolickými sedimenty, lokálně se zde vyskytují i navážky. Mocnost zemin kvartérního patra sepohybuje v rozmezí cca od 1 do 10 metrů.Na základě hydrogeologické mapy v měřítku 1:5000 lze předpokládat hladinu podzemní vodyv převážné části zájmového území v hloubce od 2 do 8 metrů pod terénem, v severní části území jehladina vody v hloubce 1 až 2 metry. Podzemní voda je vázána na průlinově propustné písčité zeminykvartérních sedimentů, případně na svrchní rozvolněné partie hornin skalního podkladu. Dle83


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMParchivních laboratorních rozborů vzorků podzemní vody z okolí posuzovaného území se jednázpravidla o vody středně až silně agresivní obsahem síranových iontů SO 4 a agr. CO 2 na vápno (dlekritérií ČSN 731214 jsou hodnoceny stupněm „ma“ až „ha“).Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavbě označit jako podmínečně vhodné. Důvodempro toto hodnocení je lokální výskyt hladiny podzemní vody v hloubce do 2 m pod terénem, dále pakvýskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty – spraše a sprašové hlíny, holocennínáplavy). Nižší geotechnickou kvalitu vykazují i silně zvětralé polohy břidlic bohdaleckého a vinickéhosouvrství. V mapě geologických poměrů je upozorněno na skutečnost, že předmětná lokalita zasahujedo území s možností archeologických nálezů.Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz)Podle územně analytických podkladů hlavního města Prahy, vymezujících oblasti krajinného rázu– jev 17 a místa krajinného rázu – jev 18 (Löw a kol., Brno 2008), leží rozvojová plocha na hranicioblasti krajinného rázu 40 – Záběhlické údolí Botiče a 48 – Hostivařské údolí Botiče. Změnou č.1175/00 uvažovaná výstavba se nachází v ObKR 40. Na území ObKR 48 změna předpokládá funkci/ZMK/ městská a krajinná zeleň. Rozsah vymezených oblastí krajinného rázu ukazuje následujícíobrázek č. 1.2.Obrázek č. 14: Oblast krajinného rázuOBLAST KRAJINNÉHO RÁZU40 – Záběhlické údolí BotičeVymezení:Hluboké údolí na S výrazně ohraničeno soustavou vedut ostrohů od Tyršova vrchu přes vrch NaBohdalci po ostroh Zahradního města, na J vedutami plošin Pankráce, Kačerova a Roztyl,Hostivařského ostrohu a Kozince.Charakteristika:84


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPMatrice: od ostrohu zahradního města na Z tvořena dopravním slumem železnic, magistrál ajejich křižovatek s oky sídlištní i rodinné zástavby. Zbytek tvoří matrice otevřeného údolí s mozaikoupolí, sadů, sportovišť a menších sídlišť.Osy: tok Botiče s meandry, hrany okrajových svahů a nadřazené silnice v čele s magistrálou aJižní spojkou.Póly: Tyršův vrch, vrch Na Bohdalci, Hamerský rybník s ostrohem Zahradního města, historickájádra Michle, Záběhlic a Hostivaře, mimoúrovňové křižovatky na SpořilověHodnoty a jejich ochrana:Střední část údolí – Trojmezí - představuje kvalitní obytnou městskou krajinu s významnýmpodílem přírodních prvků (a je také z větší části chráněna PřP Hostivař – Záběhlice), Z část se stalakrajinou dopravních staveb, svým měřítkem i tvarem se vymykající přírodním vlastnostem krajiny a jejíobytnosti. Podobné je i působení V okraje.Doporučení:Je důležité alespoň udržet, příp. rozvinout masivní ozelenění horních hran svahů plošiny Trojmezí,střední část chránit ve všech jejích krajinotvorných atributech.Krajinná hodnota místa je 2 – významnáRozvojová plocha dle změny Z1175/00 je lokalizována území venkovského až přírodníhocharakteru, ojedinělého fenoménu v zastavěném území velkoměsta. Plochy orné půdy se zde střídajís plochami přírodě blízkými, jako jsou staré sady a polopřirozený tok Botiče s hodnotnými břehovýmiporosty. Střední část území tvoří pohledově exponovaný svah.Větší část zájmového území je chráněna jako přírodní park Hostivař – Záběhlice, územím zčástiprotéká a zčásti tvoří hranici tok Botiče, který je chráněn jako přírodní památka a zároveň jevýznamným krajinným prvkem dle zákona 114/1992 Sb.Většina ploch konceptem změny č. Z1175/00 uvažovaných jako zastavitelné se nacházejí v plošepřírodního parku. Některé zastavitelné plochy pro čistě obytnou funkci leží na pohledověexponovaném svahu, který územím prochází. Plochy sportu dle varianty 1 leží ve VKP (niva vodníhotoku) a z větší části též na ploše přírodního parku.Návrhové využití území dle posuzované změny a úbytek ploch zeleně významně zasáhne docharakteru krajiny, zcela změní její současný vzhled, vytvoří nové kulturní dominanty v krajině avýznamně sníží přírodní hodnoty zdejšího území.85


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 15: Aktuální vzhled krajiny Trojmezí (1)Obrázek č. 16: Aktuální vzhled krajiny Trojmezí (2)86


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPNÁVRH OPATŘENÍ Plochy v nivě Botiče dle varianty 1 navržené pro funkci sport ponechat pro funkciceloměstského systému zeleně. Plochy pohledově exponovaného svahu ve střední části území změny ponechat bezzástavby pro funkci celoměstského systému zeleně. Zastavitelné plochy lokalizovat na plochy dnešní zemědělské půdy jižně od hranicpřírodního parku Hostivař záběhlice.Vlivy na přírodu (biologickou rozmanitost, faunu, floru)SOUČASNÝ STAVPodle fytogeografického členění ČR náleží zájmové území do oblastí 10b Pražská kotlina a 64cPrůhonická plošina. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří Lipová doubrava (Tilio-Betuletum).Biogeograficky území spadá do podprovincie Hercynské, bioregionů 1.2 Řípského a 1.5Českobrodského, biochor 2BMErodované plošiny na drobách v suché oblasti 2. v.s. a 3RMPlošiny nadrobách v suché oblasti 3. v.s.Níže uvedený text vychází z biologických průzkumů zhotovených jednotlivými odborníky pro 4. ZOČSOP Botič-Rokytka.V Sadech zahradnické mládeže převládají staré neudržované stromy s převládající jabloní (Malusdomestica) a třešní (Prunus vulgaris). Dále se vyskytují švestky (Prunus domestica), hrušně (Pyruscommunis), ořešáky královské (Juglans regia). Méně početně se vyskytují dub letní (Quercus robus),jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba křehká (Salix fragilis), topol černý (Populus nigra), topol osika(P. tremula), javor babyka (Acer campestre), javor klen (A. pseudoplanatus), javor mléč (Corylusavellana). Z keřů se nejpočetněji vyskytují bez černý (Samucus nigra), růže (Rosa canina) a hlohjednosemenný (Crataegus monogyna). Z charakteristických bylin lze jmenovat např. chrpu luční(Centaurea jacea), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), lociku ompasovou (Lacuca serriola), srpekobecný (Falcaria vulgaris), třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), zdravínek jarní (Odontitesvernus), komonici lékařskou (Melitolus officinalis), hvěznici novobelgickou (Aster novi-belgii).Z druhů rostoucích na polích stojí za zmínku např. locika kompasová (Polygonum aviculare) aostrožka stračka (Consolida regalis). Na neudržovaném zarostlém svahu se hojně vyskytuje ovsíkvyvýšený (Arrhanatherum elatius), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios). Z indikačních druhů zderostou komonice lékařská (Melilotus officinalis), štětka lesní (Dipsacus sylvestris), celík obrovský(Solidago gigantea, hvězdnice novobelgická (Aster novibelgii) a vratič obecný (Tanacetum vulgare).Podél panelové cesty rostou např. astra novobelgická (Aster novi-belgii), celík obrovský (Solidagogigantea), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), komonice lékařská (Melilotus officinalis),vratič obecný (Tanacetum vulgare), ostrožka stračka (Consolida regalis).Z mnoha druhů vyskytujících se bezobratlých živočichů je nejvýznamnější výskyt střevlíčka Dryptadentata, jehož další výskyt z Prahy ani středních Čech není znám.Z obojživelníků a plazů se v přímo dotčeném území vyskytují zelení skokani (Pelophylaxesculentus komplex) v koridoru Botiče. Ropucha obecná (Bufo bufo) v porostech v centrální částiúzemí i v jeho obvodové linii v západní, severní a východní části. Z plazů v centrální části území žijeještěrka obecná (Lacerta agilis). Slepýš křehký (Anguis fragilis) byl zaznamenán ose koridoru Botiče.Užovka obojková (Natrix natrix) žije v obvodovém pásmu území a v ose toku Botiče. V blízkém okolízáměru se dále vyskytují ropucha zelená (Pseudepidalea viridis), čolek obecný (Lissotriton vulgaris),kuňka ohnivá (Bombina bombina), užovka hladká (Coronella austriaca)Ornitologický průzkum potvrdil výskyt 31 druhů ptáků. Mimo ně je území vhodné i pro výskytdalších druhů. Z ochranářsky významných lze jmenovat např. slavíka obecného (Lusciniamegarhynchos) a ledňáčka říčního (Alcedo Atthis). Ze savců se v území vyskytují např. netopýr rezavý(Nyctalus noctula), netopýr parkový (Pipistrellus nathusii), netopýr hvízdový (P. pipistrellus) a netopýrvečerní (Eptesicus serotinus). Všechny výše uvedené druhy obratlovců patří mezi zvláště chráněnédruhy.87


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 17: Zájmy ochrany přírody v území a okolí změny č. Z1175/00Z provedených průzkumů vyplývá, že územní je biotopem mnoha ochranářsky významných(vzácných a zvláště chráněných) druhů živočichů. Hodnotná jsou však i některá, byť kulturníspolečenstva. Jejich význam spočívá především v integritě ekologických funkcí, která bude i jejichčástečným narušením poškozena. Území je důležité i pro kontinuitu přírodních prvků v dané oblasti.Změna bude mít negativní vliv i na přírodní památku Meandry Botiče. Z hlediska ochrany přírody lzesouhlasit pouze se změnami situovanými do polí v jižní a severozápadní části území. Při plánováníjednotlivých záměrů bude nutné vymezit nárazníkové ochranné pásmo chránící hodnotné částipřírody.Přírodní památka Meandry BotičeV PP teče meandrovitý tok potoka s břehovými porosty s výskytem chráněných a ohroženýchdruhů ptactva a společenstvem vodních živočichů. Břehové porosty místy přecházejí v olšinovéporosty s dymnivkou dutou, dymnivkou bobovou a blatouchem bahenním. Úzká niva potoka Botič jelemována fragmenty střemchové jaseniny.V území se vyskytuje 86 druhů střevlíkovitých, jsou to např. Leistus terminatus, Ocysquinquestriatus. Z fytofágních brouků z 56 druhů mandelinkovitých zde žije Donacia marginata aHippuriphila modeeri, ze 107 druhů nosatcovitých např. druhy Barypeithes pellucidus, Rhynchaenusfoliorum. Ze 175 druhů motýlů jsou chráněni otakárek fenyklový a o. ovocní. V potoce žije 27 druhůryb, např. pstruh obecný potoční, okoun říční, cejnek malý, ježdík žlutý. Z obojživelníků zjištěnazejména kuňka obecná, ropucha obecná a zelená. V území hnízdí 47 druhů ptáků. Mezi jinými např.sýček obecný, konipas horský, pěnice hnědokřídlá, rákosník zpěvný, nepravidelně zde hnízdí např.ledňáček říční a slavík obecný. Z dalších ptáků hnízdiště žluny zelené a žluny šedé, krutihlavaobecného, střízlíka obecného, stehlíka obecnéhoVLIV NA VZÁCNÉ A CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN A ŽIVOČICHŮRealizace změnou č. Z1175 navrhovaného využití území bude znamenat nejen přímé ohroženívýše popsaných chráněných druhů rostlin a živočichů, ale zároveň likvidaci biotopů, kde tyto druhy žijía rozmnožují se.88


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZvýšený hluk z okolních staveb bude negativně působit na hnízdící ptáky, kteří v hlučnýchúzemích dosahují nižších fitness. Dále lze předpokládat zvýšený sešlap vegetace, zejména v dobějarního aspektu.Nejen samotná výstavba, ale i osídlení a s ním spojená větší zátěž území a v neposlední řadě ichov koček a psů bude mít na zde žijící živočichy výrazně negativní dopady.LIKVIDACE, POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮKoncept změny nepředpokládá zásah do lesních porostů.ZÁSAH DO CELOMĚSTSKÉHO SYSTÉMU ZELENĚTéměř všechny rozvojové zastavitelné plochy, jsou umístěny v plochách celoměstského systémuzeleně. Tento systém je na ploše změny rozdroben v drobné nesouvislé plochy a prakticky přestávábýt systémem.Vliv je významný negativníLIKVIDACE, ZÁSAH DO PRVKŮ ÚSES A VKPZměna č. Z1175/00 nezasahuje do ploch ÚSES, ale uvažovaná plocha sportu ve variantě 1hraničípřímo s lokálním biokoridorem, který může negativně ovlivňovat.Změna č. Z1175/00 ve variantě 1 umisťuje do VKP (niva vodního toku) plochu sportu. Vliv jevýznamně negativní.VLIV NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍÚzemí určené ke změně hraničí s PP Meandry Botiče. Území sice nebude přímo dotčeno,nicméně nepřímé vlivy budou společenstva v PP negativně ovlivňovat.Změna má nepříznivý vliv na zvláště chráněná území.VLIV NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000Na území změny č. Z1175/00 ani v jeho okolí se nevyskytují lokality soustavy NATURA 2000.Vliv je nulový.NÁVRH OPATŘENÍ Plochy v nivě Botiče dle varianty 1 navržené pro funkci sport ponechat pro funkciceloměstského systému zeleně. Neumisťovat plochy pro výstavbu do území přírodního parku Hostivař - Záběhlice Zastavitelné plochy lokalizovat na plochy dnešní zemědělské půdy jižně od hranicpřírodního parku Hostivař záběhlice. Chránit biotopy výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů. Zachovat územním plánem vymezené plochy celoměstského systému zeleně.Vlivy na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického ahmotné statkyVýznamné negativní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány.Významné pozitivní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány.Vliv na produkci odpadů a. nebezpečných látek, Nároky na neobnovitelnéenergetické a surovinové zdrojePotenciální negativní vlivy na zdroje a produkci odpadů mají obecně všechny potenciální záměry,které znamenají stavební rozvoj, spotřebovávající zdroje (zejm. stavebních hmoty). Přirozeně také89


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPudržení funkcí (fungování) těchto ploch vyžaduje neustálý přísun energie (vytápění, provoz) a hmot(údržba).Z hlediska nakládání s odpady bude realizace změny vyžadovat úpravy systému nakládánís odpady. Tento aspekt záměru výstavby obytného souboru je technicky řešitelný v dalších stupníchpřípravy realizace výstavby.V případě nerealizace změny nebudou vyvolány místní nároky na systém sběru a třídění odpadů anedojde ke spotřebě zdrojů.Vlivy na veřejné zdraví (na obyvatelstvo)HLUKHlavní zdroje akustické zátěže v lokalitěZměna ÚPn je navržena v oblasti ve větší vzdálenosti od zatížených komunikací. V akustickésituaci se projevuje vliv vzdálenějších komunikací, ze severu je to ulice Švehlova a Práčská, zvýchodu Doupovská a z jihu ulice Mírového hnutí. Podél Práčské lze v denní době očekávat hodnotypodél nejbližší zástavby v pásmu od 55 do 65 dB, podél Doupovské do 60 dB, ve vztahu khygienickému limitu bez zohlednění korekce pro starou zátěž tak lze u dotčených komunikacízaznamenat nadlimitní hodnoty, při uvažování hygienického limitu včetně korekce pro starou zátěž lzeu nejbližší zástavby očekávat splnění limitních hodnot.Orientační stanovení změn v produkci emise hluku na okolních komunikacíchNa základě údajů o výměrách jednotlivých funkčních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby apodkladech ÚRM Praha o typické hustotě osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhadintenzit dopravy na okolních komunikacích a následně výpočet emise hluku z vozidel zdrojové a cílovédopravy na těchto komunikacích.Pro výpočty emisí byl použit model Hluk+ v 8.26, který zohledňuje vývoj akustických parametrůvozidel do roku 2010. Emise je vyjadřována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti7,5 m od osy přilehlého jízdního pruhu.Na hodnoceném území jsou navrženy obytné plochy, které jsou shodné pro obě variantynavrhované změny, ve variantě 1 je navíc mezi Botičem a Práčskou ulicí navržena plocha pro sport.Navrhovaná sportoviště budou na veřejné komunikace napojeny zcela samostatně, nezávisle nanavrhované obytné zástavbě.Napojení navrhovaných sportovních ploch ve variantě 1 bude provedeno přímo na Práčskou ulici,odkud bude většina dopravy pokračovat na ulici Švehlovu. Příspěvky zdrojové a cílové dopravy připohybu na odjezdové a příjezdové komunikaci ve směru k těmto komunikacím lze očekávat ve dne naúrovni do 48,5 dB. Ve variantě 2 je zde navrženo takové funkční využití, které nevyvolává nárůstdopravní zátěže na okolních komunikacích.Doprava vyvolaná na navrhovaných plochách pro bydlení (shodné pro obě posuzované varianty)bude napojena na 3 hlavní komunikace po obvodu posuzované plochy. Jedná se o ulici Práčskou,Doupovskou a Klapálkovu. Hlavní napojovací trasou (50 % celkových intenzit) bude podle dostupnýchpodkladů Klapálkova ulice. Příspěvky zdrojové a cílové dopravy při pohybu na této komunikaci budoudosahovat v denní dobu 52,1 dB, v noci poté 43,0 dB, podél ostatních odjezdových tras lze očekávatpříspěvky výrazně nižší.Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umístěníbudou v rámci přípravy staveb voleny tak, aby působení hluku na okolní chráněnou zástavbunepřekračovalo platné hygienické limity.Orientační stanovení změn v akustické zátěži územíZměna ÚPn je navržena v oblasti mimo jakoukoliv zástavbu nebo významné komunikace. Nazákladě údajů o změnách funkčních ploch a odvozených změnách v intenzitách dopravy je možnévyhodnotit změny hlukových hladin u nejbližší zástavby podél hlavních odjezdových tras v území.V navrhované změně ve variantě 1 je oproti variantě 2 navíc navržena plocha pro sport. Ta budenapojena pravděpodobně na Práčskou ulici s pokračováním převážné části dopravy na ulici Švehlovu,90


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPkterá je v současnosti významně dopravně zatížena a patří mezi hlavní zdroje hluku v území, a tozejména vlivem pojezdu vozů MHD a provozem na tramvajové trati v ose komunikace. Přitíženívyvolané provozem ploch navržených pro sport lze u domů v Práčské ulici odhadovat v denní dobu naúrovni 0,1 – 0,2 dB, v noční době se provoz sportovních ploch nepředpokládá nebo jen v silněredukované podobě. U zástavby v blízkosti silně dopravně zatížené Švehlově ulice se provozsportoviště prakticky neprojeví vzhledem k vysoké výchozí zátěži na této komunikaci.Jiná je situace podél odjezdových a příjezdových tras ploch navržených v obou variantáchpředkládaných změn pro bydlení. Podél Práčské ulice lze vlivem vyvolané dopravy očekávat navýšenív denní i noční dobu do 0,2 dB (v denní dobu z uvažovaných 64,3 na 64,5 dB), podél Doudlebsképotom do 0,1 dB (v denní dobu z uvažovaných 59,0 na 59,1 dB).Nejvýznamnější změny akustické zátěže je však nutné očekávat podél Klapálkovy ulice, která jev současnosti zatížena pouze dopravou generovanou plochami pro bydlení na dotčeném sídlišti.Samotná doprava vyvolaná plánovaným záměrem (obytné domy na navrhovaných plochách) nahodnocené příjezdové/odjezdové komunikaci způsobí u fasád nejbližších objektů podél Klapálkovyulice příspěvky v denní dobu na úrovni do 53,6 dB, v noci poté do 44,5 dB. Hygienický limit vyvolanýnavrhovaným záměrem zde tak již plně vyčerpává povolený hygienický limit, který činí 55 dB ve dne a45 dB v noci. Lze tak předpokládat, že připočítáním stávající sídlištní dopravy bude hygienický limitpodél hlavní příjezdové/odjezdové trasy navrhovaných ploch překročen. V dalších etapách posouzeníje proto nutné této skutečnosti věnovat zvýšenou pozornost a optimalizovat navrhované odjezdovétrasy, případně navrhnout dodatečná protihluková opatření.Očekávaná hluková zátěž u navržené chráněné zástavbyZměna ÚPn je navržena v oblasti ve větší vzdálenosti od zatížených komunikací, lze tak očekávat,že na hranici chráněného prostoru navrhovaných objektů nebudou hygienické limity hluku z provozuna komunikacích v okolí záměru překročeny.VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ - SOUHRNZ výsledků hodnocení vlivů na kvalitu ovzduší vyplývá, že posuzovaná změna nebude mítvýznamné negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Provoz automobilů a produkce emisí zvytápění se dotkne především obyvatel příslušné rozvojové plochy, i zde se však bude jednat pouze ovelmi mírný nárůst. Vlivem realizace záměru nedojde k překročení imisních limitů v území.Z vyhodnocení akustické zátěže lze dovodit, že u objektů podél plánovaných odjezdových apříjezdových tras s vyšší dopravní, a tím i hlukovou zátěží (Práčská, Doudlebská), se vlivem nověvyvolané dopravy změní akustická zátěž území pouze minimálně. U hlavní odjezdové trasy,Klapálkovy ulice, může být vlivem dopravy vyvolané navrhovanou zástavbou překročen hygienickýlimit a lze předpokládat, že zde dojde k významnému nárůstu hlukové zátěže v území. Zde je protonutné v navazujících hodnoceních upřesnit možnosti ochrany před nadměrným hlukem.NÁVRH OPATŘENÍ Zajistit splnění hygienických limitů u zástavby podél navrhovaných odjezdových apříjezdových tras řešeného území, a to zejména podél Klapálkovy ulice. Nejlépe změnoudopravního napojení zájmového území.Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních a synergickýchvlivůVyhodnocení těchto vlivů je provedeno částečně dle doporučení materiálu Praktický průvodce proSEA směrnici (jedná se o překlad názvu zpracovatelem SEA) - (Office of the Deputy Prime Minister,2005).Tabulka č. 29: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Z1175/00Příjemce vlivu, ovlivněnáIdentifikace přítomnosti vlivůsložkaNepřímé vlivyKumulativní a synergické vlivy*xxVlivy na faunu a flóruzvýšení počtu úbytek volné krajiny a biotopů (vč. biotopuobyvatel – další obhospodařovaných polí)zvýšení zátěže míst91


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPPříjemce vlivu, ovlivněnásložkaKrajina - ekologická stabilitaIdentifikace přítomnosti vlivůNepřímé vlivyKumulativní a synergické vlivy*s rekreačnímpotenciálem (údolýRokytky, údolíPitkovického potoka)xxúbytek volné krajiny úbytek volné krajinyPovrchové a podzemní vodyxpotenciální vliv nakvalitu podzemních ipovrchových voddíky rozvoji lidskýchaktivit v územíPůdy 0 0Veřejné zdraví:Čistota ovzdušíZátěž populace dopravnímhlukem a hlukem zprůmyslové činnostiTichá území v krajině(zachování)Udržitelný rozvoj sídel,zachování funkčníhopotenciálu pro změnu využitíúzemíxv oblasti vlivů nazdraví je řada vlivůnepřímých,spolupůsobícíchv komplexu životníchpodmínek jedince.Také vlivy na pohodujsou nepřímo spojenys vlivy na zdraví.Zásadní jsou vlivysouvisejícís nárůstemautomobilovédopravy.0+ pozitivní x negativní 0 neutrální nebo žádnéxnegativní synergické vlivy jsou v podstatěstejné povahy jako popsané vlivy nepřímé.Dochází ke kumulaci vlivů z celého povodí apostupnému snižování retenční kapacityúzemí.xvlivy dopravy jsou klasickým případemkumulace vlivů, kdy příspěvky jednotlivýchzáměrů jsou téměř zanedbatelné, celkovédopravní intenzity na komunikačních sítíchjsou však značné- negativní vliv lze sledovat v rámcihodnocení oblastí se zhoršenoukvalitou ovzduší- v případě dopravy je vliv vyjádřencelkovou akustickou zátěží v okolíkomunikací0 xkumulace nárůstu zastavěných azastavitelných ploch v širším území,* Synergie – společné působení. Synergický efekt - přidaný účinek současného působení dvounebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleněKumulace - synonymum pro hromadění ve smyslu nadměrného shromažďování entit (zde vlivů)92


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZMĚNA Č. Z2215/00Městská část: Praha 22Katastrální území:Předmět změnyPitkoviceZměna je požadována z důvodu záměru realizace skupiny nízkopodlažních budov obytnézástavby v území navazujícím severně na urbanistickou strukturu Pitkoviček. Lokalita se nachází přiulici V Pitkovičkách, v místě zvaném „K dobré vodě“ v současně nezastavěném i nezastavitelnémúzemí.Posuzované variantyČíslozměnyZ 2215 /00varianta 1Hodnocené variantyVarianta 1 Varianta 2 Varianta 0Změna funkčního využitíploch:Varianta 1:na plochy čistě obytné /OB/ azeleně městské a krajinné/ZMK/. Nová výstavba,respektive plocha čistěobytná /OB/ bude ohraničenafunkcí zeleň městská akrajinná /ZMK/.Změna funkčníhovyužití ploch:Varianta 2:na plochy čistěobytné /OB/,všeobecně obytné/OV/, zeleně městskéa krajinné /ZMK/,izolační zeleně /IZ/ avkládá překryvnéznačení pro funkčníplochu bezspecifikace rozlohya přesného umístěnív rámci jiné funkčníplochy – parky,historické zahrady ahřbitovy /ZP/.Zachování funkcí:louky a pastviny /NL/, ornápůda, plochy pro pěstovánízeleniny /OP/ a orná půda,plochy pro pěstování zeleniny/OP/ (případně s výhledovýmvyužitím pro funkci kultury acírkve /ZKC/)Koncept změny navrhuje přeměnu stávajících funkcí louky a pastviny /NL/ a orná půda, plochy propěstování zeleniny /OP/ (případně s výhledovým využitím pro funkci kultury a církve /ZKC/) na plochyčistě obytné /OB/ a zeleně městské a krajinné /ZMK/. Předmětem záměru je zřízení rozsáhléhoobytného komlexu s drobnou občanskou vybaveností, respektive rozšíření současného sídla i nadruhý břeh Pitkovického potoka směrem k centru Prahy do dosud volné krajiny. Nová výstavba,respektive plocha čistě obytná /OB/ bude ohraničena funkcí zeleň městská a krajinná /ZMK/.varianta 2Koncept změny navrhuje přeměnu stávajících funkcí louky a pastviny /NL/ a orná půda, plochy propěstování zeleniny /OP/ (případně s výhledovým využitím pro funkci kultury a církve /ZKC/) na plochyčistě obytné /OB/, všeobecně obytné /OV/, zeleně městské a krajinné /ZMK/, izolační zeleně /IZ/ avkládá překryvné značení pro funkční plochu bez specifikace rozlohy a přesného umístění v rámci jinéfunkční plochy – parky, historické zahrady a hřbitovy /ZP/.Předmětem záměru je realizace nízkopodlažní skupiny obytné zástavby v území navazujícímseverně na urbanistickou strukturu Pitkoviček, která bude doplněna pásem s drobnou občanskouvybaveností v oblasti při ulici V Pitkovičkách. Od severně situovaných zemědělských ploch budesoubor oddělen zelení.93


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 18: Srovnání platného územního plánu a stavu po změně Z2215/00Varianta 1 Varianta 2varianta 1OB 99 485,1 m 2ZMK 27 175,3 m 2celková výměra měněných ploch 126 660,4 m 2bez změny funkčního využití 0,0 m 2varianta 2OB 79 527,2 m 2OV 23 005,8 m 2ZMK 19 687,7 m 2IZ 2 942,7 m 2ZP - funkční plocha bez specifikace rozlohy a přesného umístění v rámci jiné funkční plochycelková výměra měněných ploch 125 163,4 m 2bez změny funkčního využití 1 497,1 m 2varianta 1 a varianta 2celková výměra zadání - 125 931,0 m 2Pozn.: v rámci projednávaného konceptu nového ÚP je na místě plochy OP/ZKC krajinná zeleň.Koncept s masivní obytnou výstavbou nepočítá.Podrobnější informace o možném způsobu využití území uvádí studie „Praha 22 *U Zelenéhrušky* studie pro pořízení návrhu změny č. Z2215/00 územního plánu sídelního útvaru hlavníhoměsta Prahy“ (Starčevič Petr, Sedmík Jakub, Architektonická kancelář KOLPRON, s.r.o., Praha.2010). Uvedená studie představuje, v návaznosti na dřívější připomínky k navrhované změně ÚP,variantu č. 2 změny.Pozn.: Předchozí studie (Ověřovací studie Praha Pitkovičky) byla zpracována v roce 2006společností VHE a spol. – Architektonická kancelář s.r.o. (Valouch, Sedláčková 2006). Navrhované94


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPfunkční plochy jsou převážně OB – B, oproti studii z roku 2010 (varianta 2), jež navrhuje využitífunkční plochy OB – C.Navrhovaná zástavba představuje přibližně 310 bytů všeho druhu, což odpovídá nárůstu o 900 –1000 obyvatel.Vlivy na ovzdušíSTÁVAJÍCÍ IMISNÍ SITUACE V ŘEŠENÉ LOKALITĚVyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalitě je provedeno na základě výsledkůprojektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2008“ ve vztahu kimisním limitům dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.Tabulka č. 31. shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidudusičitého, suspendovaných částic PM 10 a benzenu v řešené lokalitě a v jejím nejbližším okolí.Tabulka č. 30: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008Znečišťující látkaLimit + mez tolerance Průměrné roční Procento imisníhopro r. 2008koncentrace (µg.m -3 ) limitu (%)Oxid siřičitý Není stanoven 3,4 – 3,8 –Oxid dusičitý 44 µg.m -3 14,8 – 15,3 33,6 – 34,8Suspendované částice40 µg.m -3PM 1020,9 – 21,5 52,4 – 53,7Benzen 7 µg.m -3 0,3 4,5Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,4 až3,8 µg.m -3 . Imisní limit není pro IH r SO 2 stanoven.Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se v okolních referenčních bodech pohybují naúrovni do 15 µg.m -3 , tedy do 35 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 se v hodnocené lokalitě pohybují naúrovni okolo 21 µg.m -3 , tj. do 54 % imisního limitu.V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se vypočtené hodnoty pohybují na úrovni 4,5% imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ZMĚN V PRODUKCI EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEKNa základě údajů o výměrách jednotlivých funkčních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby apodkladech ÚRM Praha o typické hustotě osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad změnv dopravním zatížení území a následně výpočet produkce emisí z parkování automobilů u jednotlivýchdomů a z jejich pohybu na přilehlých komunikacích.Pro výpočty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR.Ve výpočtu byla zohledněna dynamická skladba vozového parku pro výpočtový rok 2010. V případěhodnocení suspendovaných prachových částic PM 10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti(částice zvířené projíždějícími automobily). Ve výpočtu je rovněž zohledněn vliv studených startů přiodjezdech zaparkovaných automobilů.Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka č. 32, a to v obou hodnocenýchvariantách. Pro návrhový horizont dle platného ÚPn jsou emise nulové (celá plocha je uvažována jakoOP, NL a OP).Tabulka č. 31: Emise z dopravy na plochách dotčených změnou ÚPnEmise (kg.rok -1 )částice PM 10 oxidy dusíku benzenStav při využití ploch dle plánované změny ve variantě 1Doprava v klidu 60,9 71,2 6,6Doprava na komunikační síti 73,1 85,5 7,9Celkem 134,0 156,7 14,5Stav při využití ploch dle plánované změny ve variantě 295


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPDoprava v klidu 120,1 140,5 13,0Doprava na komunikační síti 144,1 168,6 15,6Celkem 264,2 309,0 28,6Pro výpočet emisí z vytápění byla uvažována otápěná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažníplochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použitíkotlů s průměrným emisním faktorem 130 mg/kWh.Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši:situace po změně 2215/00 dle varianty 1: 0,5 t.rok -1 ,situace po změně 2215/00 ve variantě 2: 1,0 t.rok -1 ,rozdíl mezi jednotlivými variantami činí 0,5 t.rok -1 .ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ZMĚN V IMISNÍ ZÁTĚŽI ÚZEMÍNa základě výsledků emisních výpočtů bylo provedeno orientační imisní vyhodnocení dotčenélokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referenčnímodel pro městské oblasti. Z výsledků modelového výpočtu vyplývá, že:Nárůst průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého vlivem hodnocené změny ve variantě 1proti výhledovému horizontu ÚPn (bez navržené zástavby) dosahuje nejvýše 0,25 µg.m -3 . Ve variantě2 lze oproti výhledovému horizontu ÚPn očekávat nárůst imisní zátěže do 0,5 µg.m -3 .Průměrné roční koncentrace benzenu se v dotčené lokalitě vlivem hodnocené změny ve variantě 1zvýší oproti stavu dle platného ÚPn (bez navržené zástavby) maximálně o 0,013 µg.m -3 , ve variantě 2oproti stavu bez využití území nejvýše o 0,026 µg.m -3Nárůst průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM 10 se bude při navrhovanézměně ve variantě 1 pohybovat nejvýše na úrovni 0,1 µg.m -3 oproti výhledovému horizontu dleplatného ÚPn, resp. o 0,25 µg.m -3 při změně ve variantě 2.Navrhovaná změna v obou předkládaných variantách nezpůsobí překročení imisních limitů vúzemí a imisní limit zde bude i při realizaci navrhované změny u všech hodnocených látek splněn.VLIVY NA KLIMAZměna nemá vliv na klimatické podmínky s výjimkou změn v měřítku mikroklimatu samotnélokality vlivem změn v površích a zastoupení zeleně.Vlivy na vodyHYDROGEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKAZájmové území je budováno flyšoidním sedimentárním komplexem hornin štěchovické skupiny,břidlicemi a prachovci, které jsou většinou silně zvětralé. Puklinovou propustnost snižuje jemnozrnnýzvětralinový materiál utěsňující pukliny. Pokryvné útvary jsou reprezentovány na většině plochypředmětného území spíše slabě propustnými deluviálními sedimenty (jílovité a písčitojílovité hlíny súlomky podložních hornin), v jižní části se v nadloží deluvií vyskytují hůře propustné eolické sedimenty(spraše a sprašové hlíny). Podle podrobné inženýrsko-geologické mapy (měřítko 1:5000, mapové listyPraha 2-5 a Praha 3-5) lze hladinu podzemní vody předpokládat v hloubce 8-12 metrů pod terénem,v prostředí s omezenou puklinovou propustností. Směr proudění podzemní vody je převážně k Jk místní erozní bázi, která je tvořena Pitkovickým potokem. Při jižní hranici plochy se nacházínemovitosti s domovními studnami. Nemovitosti jsou napojeny na vodovod a kanalizaci.HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKAPitkovický potok protéká podél jižní hranice zájmové plochy. Cca 1 km západně od lokalitypravostranně vtéká do Botiče. Záplavové území Pitkovického potoka zasahuje z J těsně pod okrajzájmové lokality (zdroj: ÚAP hl. m. Prahy) .ZMĚNA KVALITY POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD96


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPStudie: „Z lokality bude odvedeno 4,8 l/s splaškových vod. Vody budou svedeny do čerpacístanice Pitkovice II v ulici Ryzcová těsně při jižním okraji lokality připojením ke koncové šachtěkanalizace v Ryzcové ulici.Podmínkou připojení je rekonstrukce čerpací stanice Pitkovice II a realizace výtlačného řadu dopovodí sběrače G6 (Hornoměcholupská), pro který bylo v prosinci 2009 vydáno stavební povolení.“K potenciálnímu riziku ohrožení kvality vod může dojít krátkodobě, ve fázi stavebních prací, kdymůže dojít k odstranění humózní vrstvy, která má významnou ochrannou funkci z hlediska ochranypodzemních vod, neboť zpomaluje vsak srážkových vod a zároveň v ní probíhají přirozenébiodegradační pochody, vytvoří se krátkodobě prostředí (dno a stěny stavebních jam) umožňujícísnadnější vsak povrchových vod do podloží. Toto riziko může být zvýšeno obzvláště pohybem strojůa mechanizace na staveništi (v souvislosti s úkapy pohonných hmot, olejů apod.). Vzhledemk předpokládané hloubce hladiny podzemní vody je ale riziko přímého negativního vlivu na podzemnívody nízké. Případnou změnou jakosti vod mohou být potenciálně ohroženy stávající domovní studny,ležící ve směru proudění podzemní vody. V zástavbě je zaveden vodovod. Existující studny sloužízpravidla jako zdroje užitkové vody. Dále může být jakostně ohrožena voda recipientu Pitkovickéhopotoka.ZMĚNY VE VYDATNOSTI ZDROJŮ A ZMĚNY HLADINY PODZEMNÍCH VODNásledkem vypouštění srážkových vod do vod podzemních může na lokalitě dojít k lokálnímuzvýšení hladiny podzemní vody. Ovlivnění okolních staveb a jímacích objektů s ohledem na polohulokality není předpokládáno. Podkladem projektové dokumentace by mělo být hydrogeologické řešenírežimu podzemních vod, ovlivněného stavebními změnami. Blízké domovní studny mohou býtovlivněny případným novým odběrem podzemních vod na lokalitě.VLIV NA POVRCHOVÝ ODTOKV případě realizace navržených změn, kdy v převážné většině území dojde k výstavbě obytnýchzón, bude třeba řešit nakládání se srážkovými vodami ze zpevněných ploch ve smyslu vyhlášky č.26/1999 Sb. hl. m. Prahy. Na lokalitě bude pravděpodobně možný vsak srážkových vod do vodpodzemních. Obzvláště je třeba řešit povrchový odtok z východní části plochy, jejíž sklon směřuje kekomunikaci vedené v hlubokém zářezu a povrchový odtok podél komunikace není v současnostiřešen. Opatření na jednotlivých pozemcích by měly vyplynout z hydrogeologického posouzení neboprůzkumu, adekvátně k typu zástavby a s ohledem na zástavbu a způsob nakládání se srážkovýmivodami na okolních pozemcích. Především je třeba zabývat se vlivem na Pitkovický potok v případěřešení likvidace srážkových vod odvedením povrchového odtoku do tohoto recipientu, neboťzáplavové území nyní zasahuje těsně pod dotčenou lokalitu.Koncepce řešení dle studie „je založena na principu likvidace veškeré srážkové vody nesouvisejícís plochami veřejných prostranství výhradně na vlastních parcelách – hydrogeologické poměry sicenebyly detailně prověřeny, ale zdá se, že lokalita má vcelku dobré vsakovací podmínky. Pouze tyvody, které „patří „ do veřejného prostoru, budou odváděny formou kombinace komunikačníhoodvodnění a zejména povrchové retence do koncové retenční nádrže před jižní hranou velké plošiny,kam se dostane 80 – 85 procent objemu těchto srážkových vod. Předběžně byl stanoven objemnádrže 2 500 m 3 při ploše 1 925 m 2 (průměrná hloubka je 1,3 m). to je více než pětinásobek plnědostačujícího objemu. Z nádrže bude potrubím DN 200 řízeně s náležitým zpožděním odváděna vodado Pitkovického potoka.“Schéma principu nakládání se srážkovými vodami dle studie97


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPStudie navrhuje jak individuální vsak srážkových vod, tak retenční nádrž. Co se týče individuálníhořešení vsakování u jednotlivých pozemků, je třeba zdůraznit potřebu řešit to na pozemcích na základěhydrogeologického průzkumu a to s ohledem na koncepci likvidačních opatření na okolníchpozemcích.Poněkud problematické však může být navrhované umístění pásu retenčních nádrží, který je nadhranou zářezu, vznikem nádrží by mohlo dojít k znestabilnění podloží a v horším případě třeba imožnosti sesuvu. Toto riziko je zapotřebí zvážit v rámci projektového posouzení.Opatření likvidace veškeré srážkové vody nesouvisející s plochami veřejných prostranství výhradněna vlastních parceláchZÁSOBOVÁNÍ VODOU„Potřeba vody v lokalitě je cca 180 m3/den, 4,8 l/s (pro cca 1200 EO). Lokalita náleží do tlakovéhopásma v rozmezí 295,0 – 312,5 m n.m. vodejemu Kozinec. Podmínkou připojení všech současnýchlokalit v rajónu vodojemu je realizace nadřazeného vodovodního přivaděče DN800 z vodojemujesenice II a realizace veškerých souvisejících vodních děl.“ (studie).Vlivy na půduVLIVY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍLESAvarianta 1Změna vyvolá zvětšení plochy záborů ZPF pro zastavěné plochy a zeleň oproti ÚPn mimosoučasně zastavěné území – II., III., IV. a V. třída ochrany.zábor pro BPEJ tř. ochrany plocha (ha)2.11.00 II. 6,503zastavěné plochy2.14.00 III. 0,1672.26.14 IV. 2,6532.37.46 V. 0,6262.11.00 II. 1,022zeleň2.14.00 III. 0,0142.26.14 IV. 0,9812.37.46 V. 0,701varianta 2Změna vyvolá zvětšení plochy záborů ZPF pro zastavěné plochy a zeleň oproti ÚPn mimosoučasně zastavěné území – II., III., IV. a V. třída ochrany.zábor pro BPEJ tř. ochrany plocha (ha)2.11.00 II. 5,475zastavěné plochy2.26.14 IV. 3,60498


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPzeleň2.37.46 V. 1,3242.11.00 II. 2,0502.14.00 III. 0,1812.26.14 IV. 0,0302.37.46 V. 0,002Jižní část zájmového území je ohrožena vodní erozí.Obrázek č. 19: Erozní ohroženost půd ČR vodní erozí ve vztahu k nové koncepci GEACVymezení ploch pro bydlení díky rozčlenění zájmového prostoru vodní erozi sníží.Vlivy navrhované změny na zemědělské půdy jsou z hlediska velikosti negativní. V případěrealizace změny v plném rozsahu nejsou ve vztahu ke zmírnění dopadu možná žádná opatření.Jelikož se jedná o území nadmístního významu, využíváme zde text vyhodnocení vlivů Politikyúzemního rozvoje ČR (Atelier T-plan s.r.o., 2008) cituji (str. 18), týkající se rozvojových oblastí:„Rozvojové oblasti a rozvojové osy vymezuje PÚR jako území v nichž …“z důvodů soustředěníaktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území.Rozvojové oblasti zahrnují území obcí, ovlivněných rozvojovou dynamikou hlavního centra(krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center. Rozvojové osy pak představujíúzemí, v němž existují nebo v němž lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území,vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice při spolupůsobenírozvojové dynamiky příslušných center osídlení.K této definici rozvojových oblastí a os dle PÚR je nutné pro objektivní vyhodnocování vlivů naudržitelný rozvoj území doplnit, že tato území budou zároveň vystavena také zvýšeným požadavkůmna změny v území spojených s aktivitami regionálního nebo místního významu. Tyto požadavkymohou buď navazovat na zmiňované aktivity mezinárodního a republikového významu nebo mohoubýt vyvolány vlastní „vnitřní dynamikou“ rozvoje těchto oblastí a os.Koncepce rozvojových oblastí a os je kromě jejich vymezení formulována ve společných kritériícha podmínkách pro rozhodování o změnách v území (čl. 38), resp. v úkolech pro územní plánování (čl.39).“ To, že je zemědělská půda je „v největším rozsahu dotčena v rámci vymezených rozvojovýchoblastí a os“ (tamtéž – příloha A Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje na životní prostředí) jelogickým důsledkem. V daném případě se zájmové území nachází v rozvojové oblasti OB1 3 .3 * OB1 Rozvojová oblast PrahaVymezení:Hlavní město Praha, území obcí ze správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dále „ORP“) Benešov (jenobce v severní části), Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Černošice, Český Brod (bez obcí v jihovýchodní části),Dobříš (jen obce v severovýchodní části), Kladno (bez obcí v jihozápadní čás-ti), Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, Mělník(jen obce v jihozápadní části), Neratovice, Říčany (bez obcí ve východní části), Slaný (jen obce v jižní části).Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejménaKladna a Berouna. Jedná se o nejsilnější koncentraci obyvatelstva v ČR, jakož i soustředění kulturních a ekonomických aktivit,které mají z velké části i mezinárodní význam; zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice atranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké.99


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPDle citovaného zdroje vytvářejí předpoklad pro omezení rizika záborů zemědělské půdy v případěvymezování nových ploch pro bydlení, výrobu a skladování články 37b+c, které při rozhodování ozměnách v území preferují využívání volných ploch v zastavěném území, resp. využívání brownfields“.(Pozn: správně má být v uvedeném textu uvedeno články 38b+c, viz str.19 Vyhodnocení vlivů Politikyúzemního rozvoje na udržitelný rozvoj). Relevantní pro posuzovanou změnu ÚP je následujícíkritérium:Kritérium 38b dle SEA politiky územního rozvoje:Rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorověsociální segregaci. Vyplývající podmínky:• využití ploch uvnitř zastavěného území• vymezování nových ploch v návaznosti na zastavěné území při vyčerpání disponibilníchploch uvnitř obceS pomocí těchto kritérií/podmínek lze zábor zemědělské půdy na k.ú. Pitkovice hodnotitnásledovně:- plochy vhodné pro navrhované využití pro bydlení se uvnitř zastavitelného území Prahy22 nacházejí, z tohoto důvodu není vymezení nových ploch ve významné míře nezbytné.Závěr: návrh ÚP je v rozporu se zásadami Politiky územního rozvoje v oblasti ochranyživotního prostředí, konkrétně ochrany zemědělské půdy.Hodnocení účelnosti zastavění zemědělské půdy však nemůže vycházet pouze z hlediska ochranyzemědělské půdy, neboť při aplikaci tohoto přístupu dojdeme vždy k závěru, že vliv na zemědělskoupůdu je negativní. Což přirozeně automaticky neznamená, že potenciální zastavění je neúčelné.Nárůst ploch zastavitelného území je tak z hlediska udržitelného rozvoje nezbytné případnězdůvodnit kladnými dopady v oblasti pilíře ekonomického a sociálního, s přihlédnutím k polozezájmového území v rámci rozvojové oblasti Praha. Z pohledu ochrany ZPF při zvážení velikosti záborův širším území je však trend zastavování zemědělské půdy jednoznačně nepříznivý.V případě nerealizace změny by byla část dotčených pozemků zemědělského půdního fonduzměněna na plochy pro církevní stavby. Nulová varianta nemá významné negativní důsledky nazemědělský půdní fond. Běžné zemědělské hospodaření však přináší řadu negativních vlivů na půdy,jakožto složku životního prostředí. Nulová varianta je z hlediska dopadů na půdy jednoznačněpříznivější.NÁVRH OPATŘENÍ Opatření snižující dopad na zemědělské půdy spočívá v podmíněnosti výstavby tím, žetato bude realizována až v návaznosti na předchozí využití v platném územním plánuvymezených ploch dané funkce (v dotčené městské části, popř. pouze v Pitkovicích). Snížení vlivu lze dosáhnout zmenšením ploch záboru a posílením funkcí nezastavitelnéhoúzemí, např. zeleně městské a krajinné v rámci zájmového území změny. Vyloučení vlivu je možné nerealizací změny ÚP.Vlivy na horninové prostředíGEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRYZ regionálně geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchníhoproterozoika jihovýchodního křídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno flyšoidním sedimentárnímkomplexem hornin tzv. štěchovické skupiny, která představuje nejmladší stratigrafický oddílbarrandienského svrchního proterozoika. Litologicky jsou zastoupeny břidlice a prachovce, které jsouvětšinou silně fosilně zvětralé. Zvětralá zóna zpravidla zasahuje do značných hloubek, což má zanásledek sníženou geotechnickou kvalitu horninového masívu.Pokryvné útvary jsou reprezentovány na většině plochy předmětného území deluviálnímisedimenty (jílovité a písčitojílovité hlíny s úlomky podložních hornin), v jižní části se v nadloží deluviívyskytují eolické sedimenty (spraše a sprašové hlíny). Celková mocnost zemin kvartérního parta sepohybuje v rozmezí cca od 4 do 10 metrů.100


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPNa základě hydrogeologické mapy v měřítku 1:5000 lze předpokládat hladinu podzemní vodyv hloubce 8-12 metrů pod terénem v prostředí s omezenou puklinovou propustností. Směr prouděnípodzemní vody je k jihu k místní erozní bázi, která je tvořena Pitkovickým potokem. Dle archivníchlaboratorních rozborů vzorků podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vodyneagresivní popř. slabě agresivní (dle kritérií ČSN 731214 jsou hodnoceny stupněm „la“).Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavbě označit jako vhodné až podmínečně vhodné.Důvodem pro toto hodnocení je lokální výskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty –spraše a sprašové hlíny). V případě hlubinného založení staticky náročných objektů je nutno počítat is nižší geotechnickou kvalitou fosilně zvětralých proterozoických břidlic.Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických poměrů byla „Podrobnáinženýrskogeologická mapa“ v měřítku 1:5000, mapové listy Praha 2-5 a Praha 3-5.Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz)Podle územně analytických podkladů hlavního města Prahy, vymezujících oblasti krajinného rázu– jev 17 a místa krajinného rázu – jev 18 (Löw a kol., Brno 2008), náleží rozvojová plocha doseverního okraje oblasti krajinného rázu Údolí Pitkovického potoka (č. 45) s překryvem do oblastikrajinného rázu Průhonické údolí Botiče (č. 46). Rozsah vymezené oblasti krajinného rázu ukazujenásledující obrázek.Obrázek č. 20: Oblast krajinného rázu Údolí Pitkovického potokaOblast krajinného rázu je charakterizována jako otevřená polní krajina s typickými venkovskýmisídly; vzácně dochovaná venkovská krajina, zatím bez suburbanizačních projevů; velmi hodnotnéúdolí Pitkovického potoka. Zpracované ÚAP doporučují „Nepovolovat žádnou novou výstavbuv přírodním parku Botič-Milíčov, mimo něj pouze přiměřená dostavba sídel, ovšem s dodrženímzáhumenní skladby směrem do krajiny.“Z hlediska krajinářské hodnoty je v citované práci dotčená krajina klasifikována jako významná -hodnotné celky (harmonická městská i příměstská krajina).Rozvojová plocha se rozkládá na zemědělské půdě při severním okraji Pitkovic (Pitkoviček), nadseverní hranou údolí Pitkovického potoka. Území je téměř rovinaté, mírně svažité k jihu. Lokalitasousedí na jižním okraji s hranicí přírodního parku Botič-Milíčov, na západě do něj velmi okrajově101


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPzasahuje. Z východní strany území vymezuje silnice do Uhříněvsi, ze severu a západu navazujezemědělská půda. Z prostoru rozvojové plochy fungují optické vazby především k severu aseverozápadu. Na východní straně tvoří výrazný prostorový prvek navážka při skládce v Uhříněvsi.Celková výměra návrhové plochy činí cca 12,6 ha.Obrázek č. 21: Aktuální stav území Z2215/00; pohled od jihu a od východuZákonem definované předměty ochrany krajinného rázu (odstavec 1, § 12 zákona č. 114/1992 Sb.v platném znění) – významné krajinné prvky, zvláště chráněná území či kulturní dominanty krajinynebudou dotčeny.Plošný rozsah rozvojové lokality dosahuje značné velikosti a je srovnatelný s velikostí původníhosídelního útvaru Pitkovic. Vzhledem k navrhované velikosti funkční plochy pro bydlení nelze vyloučitnegativní zásah do harmonických vztahů a měřítka území. Zásah lze snížit na přijatelnou úroveňdodržením následujících opatření: dodržení běžných stavebních zvyklostí (přiměřené podlažnosti, dispozičního uspořádánízástavby) ve vztahu ke stávající struktuře sídla, dodržení patřičného odstupu zástavby od severní hrany údolí Pitkovického potoka(nejméně 25 metrů), alternativně s doplněním zeleně nad hranou údolí a vyloučení zásahudo přírodního parku Botič-Milíčov.Rozšířit (var. 1) resp. doplnit (var.2) pás zeleně na kontaktu s přírodním parkemv západní části zájmového území. Doporučená šíře 20 – 30 m.Jako nevhodné se z hlediska ochrany rázu krajiny jeví umisťování zástavby městskéhocharakteru. Za předpokladu splnění uvedených podmínek pro plochu, je realizace bydlení určitéhorozsahu v zájmovém území z hlediska dopadů na krajinný ráz přijatelná. Pro určení únosnostivýstavby v dané (rozvojové) ploše je však nezbytné předložit v rámci dalších řízení kauzálníposouzení vlivu projektové varianty (variant) záměru na krajinný ráz. Z něj vyplyne i potřebná dimenzeodstupu od hrany údolí Pitkovického potoka. Doporučeno neumisťovat zástavbu městského charakteru.102


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP Doporučeno dodržet záhumenní skladbu zástavby směrem do krajiny v souladu sdoporučeními ÚAP(pozn.: vazba na sídlo, která zde schází, není předmětem krajinářského hodnocení, aleurbanistického řešení)Ani jedna z hodnocených variant v případě zastavění ve smyslu dostupných studií (nazákladě změny ÚP podle varianty 1 nebo varianty 2) v principu nesplňuje výše uvedenépodmínky a doporučení. Uvedené podmínky by pravděpodobně splnila pouze varianta výrazněredukující plošný rozsah navrhované výstavby.Vlivy na přírodu (biologickou rozmanitost, faunu, floru)SOUČASNÝ STAVPodle fytogeografického členění ČR náleží zájmové území do oblasti 10b Pražská kotlina.Potenciální přirozenou vegetaci tvoří Lipová doubrava Tilio-Betuletum. Z lesnického hlediska se jednáo přírodní lesní oblast č. 17 – Polabí. Celé území pokrývají intenzivně obhospodařovaná pole (biotopX2). Ta se vyznačují nízkou druhovou diverzitou, jež je příčinou i špatné ekologické stability území.Nejbližší přírodní biotopy se nacházejí za jihozápadní (T1.1., L3.1) a jihovýchodní (K3) hranicízájmového území. Území je obýváno běžnými polními živočichy, jako jsou srnec obecný (Capreoluscapreolus), zajíc polní (Lepus europeaus), skřivan polní (Alauda arvensis) či bažant obecný(Phasianus colchicus). Ze zvláště chráněných druhů se v území prokazatelně vyskytují čmeláci roduBombus.VLIV NA VZÁCNÉ A CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN A ŽIVOČICHŮLikvidace polní kultury nebude mít, vzhledem ke struktuře okolní krajiny, na lokální biodiverzitutéměř žádný vliv. Obdobné či stejné biotopy se hojně nacházejí i v okolí záměru. Záměr bude mítpouze lokální charakter. Území mimo vytyčenou oblast nebudou přímo ovlivněna. Nepřímo ovlivněnyby mohla být přírodní památka Pitkovická stráň, nechráněné území lesostepního charakteru a lesníporost dubu zimního nacházející se jihozápadně a lesní porost rostoucí západně od zájmovéhoúzemí.Přírodní památka (PP) Pitkovická stráň leží na skalním ostrohu na pravém břehu údolíPitkovického potoka. PP byla vyhlášena za účelem ochrany významného stepního refugia svýznačnými rostlinnými i živočišnými druhy. Hojně se zde vyskytuje koniklec luční český a ovsíř luční,křivatec český a rozrazil ladní. Na stepní charakter území je vázáno i větší množství bezobratlých. Zazmínku stojí např. střevlíkovití brouci Ophonus puncticollis, Harpalus subcylindricus, zmandelinkovitých Cryptocephalus fulvus, z nosatcovitých Apion pubescens, Otiorhynchus conspersus.Ze zvláště chráněných druhů se vyskytují otakárek fenyklový a ještěrka obecná. Pravděpodobně sezde vyskytuje i vzácný motýl žluťásek barvoměnný. Území PP je ohrazeno dřevěným zábradlím. PPje ohrožena zarůstáním akátem a ovsíkem vyvýšeným.Na PP navazuje porost dubu zimního. Zbývající část stráně má typický lesostepní charakter.Přibližně 120 m západně od zájmového území se nachází hospodářský les. Dominantním druhem jeborovice černá (Pinus nigra), hojně přimíšen je modřín opadavý (Larix decidua). Na okraji lesa senachází náletovými dřevinami dobře vytvořený lesní plášť. Porost je biotopem ohrožené veverkyobecné (Sciurus vulgaris).Všechna uvedená území jsou ohrožena zvýšenou návštěvností. U hospodářského lesa se jedná oodnos dřevní hmoty a narušení lesního pláště, jež může způsobit poškození porostu vlivem větru.Stepní území jsou ohrožena sběrem rostlin, častým sešlapem a eutrofizací (venčení psů). Předdostavbou obytných budov by bylo žádoucí zejména nelesní společenstva izolovat od zastavěnýchčástí území tak, aby nedocházelo k výše popsaným jevům. To by mohlo být dosaženo nabídkoudostatku ploch zeleně pro rekreaci v blízkosti obytného souboru. Návštěvnost v hodnotných přírodníchplochách by se tak pravděpodobně snížila. Praktické dosažení tohoto cíle však není přílišpravděpodobné. Jako minimum platí již výše uvedené opatření: Rozšířit (var. 1) resp. doplnit pás zeleně (var.2) na kontaktu s přírodním parkem v západníčásti zájmového území. Doporučená šíře 20 – 30 m.103


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPLIKVIDACE, POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮPřímé vlivy nenastanou, nepřímé vlivy jsou popsány v předchozí kapitole.ZÁSAH DO CELOMĚSTSKÉHO SYSTÉMU ZELENĚZměna by nezasáhla do celoměstského systému zeleně, plochy zeleně jsou naopak v obouvariantách rozšiřovány.Součástí systému zeleně je niva Pitkovického potoka, zde připadají v úvahu pouze vlivy nepřímé,komentované v jiné části Vyhodnocení.Vlivy na celoměstský systém zeleně jsou spíše kladné.LIKVIDACE, ZÁSAH DO PRVKŮ ÚSES A VKPVarianta 1Navrhované řešení nezasahuje ÚSES. Předmětná lokalita leží přímo na hranici přírodního parkuBotič – Milíčov, kterou místy minimálně překračuje navrženou funkcí zeleně městské a krajinné /ZMK/.Varianta 2Navrhované řešení nezasahuje ÚSES. Předmětná lokalita leží přímo na hranici přírodního parkuBotič – Milíčov.Vlivy obou variant jsou nevýznamné.VLIV NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍŘešené území bezprostředně sousedí s přírodním parkem Botič – Milíčov.Nepřímo bude pravděpodobně – při rozvojové plochy dle příslušných koeficientů a z tohovyplývajícího počtu nových obyvatel - ovlivněna přírodní památka Pitkovická stráň, a to zejménazvýšeným sešlapem.Vliv na chráněná území je považován za negativní.Opatření: Rozšířit (var. 1) resp. doplnit pás zeleně (var.2) na kontaktu s přírodním parkem v západníčásti zájmového území. Doporučená šíře 20 – 30 m.VLIV NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000Změna neovlivní významné evropské lokality nebo ptačí oblasti.Vlivy na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického ahmotné statkyŘešené území leží v bezprostřední blízkosti ÚAN I 12-42-04/10 - Pitkovice, středověké anovověké jádro vsi.Vlivy výstavby jsou spojeny s potenciálním odkrytím archeologických památek.Vliv na produkci odpadů a. nebezpečných látek, Nároky na neobnovitelnéenergetické a surovinové zdrojePotenciální negativní vlivy na zdroje a produkci odpadů mají obecně všechny potenciální záměry,které znamenají stavební rozvoj, spotřebovávající zdroje (zejm. stavebních hmoty). Přirozeně takéudržení funkcí (fungování) těchto ploch vyžaduje neustálý přísun energie (vytápění, provoz) a hmot(údržba).Z hlediska nakládání s odpady bude realizace změny vyžadovat úpravy systému nakládánís odpady. Tento aspekt záměru výstavby obytného souboru je technicky řešitelný v dalších stupníchpřípravy realizace výstavby.104


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPV případě nerealizace změny nebudou vyvolány místní nároky na systém sběru a třídění odpadů anedojde ke spotřebě zdrojů.Vlivy na veřejné zdraví (na obyvatelstvo)HLUKHlavní zdroje akustické zátěže v lokalitěZměna ÚPn je navržena v oblasti mimo obytnou zástavbu nebo významnou komunikaci. Vakustické situaci se zde projevuje pouze hlukové pozadí, v okolí se nevyskytují žádné významnějšízdroje hluku. Nejbližším zdrojem hluku je Žampiónová ulice, která prochází Pitkovicemi, na jejichžokraji je plánovaná změna situována.Ulice V Pitkovičkách tanguje na východním okraji lokalitu U Zelené hrušky (název dle studie),odkud může být lokalita komunikačně připojena jako z jediné strany. Při celkovém pravděpodobnémpočtu jízd 900 osobních automobilů v průběhu pracovního dne mezi 06:00 a 22:00 by zhruba 2/3 jízdbyly směrovány severně, a zhruba 1/3 jízd by pro jízdu jižním směrem využila navazující stávajícíhlavní ulici - Žampionovou. Přitížení Žampionové ulice tedy znamená asi 300 jízd. Výhledová dopravnízátěž Žampionové ulice, do níž je ulice V Pitkovičkách zaústěna, činí průměrně 6.400 vozidel za den.Orientační stanovení změn v produkci emise hluku na okolních komunikacíchNa základě údajů o výměrách jednotlivých funkčních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby apodkladech ÚRM Praha o typické hustotě osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhadintenzit dopravy na okolních komunikacích a následně výpočet emise hluku z vozidel zdrojové a cílovédopravy na těchto komunikacích.Pro výpočty emisí byl použit model Hluk+ v 8.26, který zohledňuje vývoj akustických parametrůvozidel do roku 2010. Emise je vyjadřována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti7,5 m od osy přilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu budou po změně ÚPn činit emisehluku způsobovaného zdrojovou a cílovou dopravou při pohybu na hlavní odjezdové a příjezdovétrase záměru ve směru k ulici Františka Diviše 47,9 dB ve dne a 38,8 dB v noci ve variantě 1 a50,8 dB ve dne a 41,7 dB v noci ve variantě 2. Podél druhé, méně zatížené odjezdové/příjezdovétrasy, ve směru k Žampiónové lze očekávat hodnoty výrazně nižší.Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umístěníbudou v rámci přípravy staveb voleny tak, aby působení hluku na okolní chráněnou zástavbunepřekračovalo platné hygienické limity.Orientační stanovení změn v akustické zátěži územíNa základě údajů o změnách kapacit a odvozených změnách v intenzitách dopravy bylavyhodnocena změna hlukových hladin u nejbližší zástavby podél Žampiónové, hlavní ulice v území,která prochází Pitkovicemi. Při využití území dle navrhované změny ve variantě 1 lze očekávat vúzemí nárůst do 0,2 dB v denní i noční dobu, ve variantě 2 poté do 0,3 dB (u varianty 1 z 65 na 65,2dB v denní dobu, u varianty 2 poté z 65 na 65,3 dB v denní dobu). Vyšší nárůst lze očekávat podélkomunikace V Pitkovičkách, která napojuje posuzované území na hlavní dopravní tahy v území akterá je v současnosti jen mírně zatížena. Nejbližší chráněné zástavbě podél této komunikace vesměru podél navrhovaných příjezdových a odjezdových tras je nutné v dalších posouzeních věnovatzvýšenou pozornost.Očekávaná hluková zátěž u navržené chráněné zástavbyZměna ÚPn je navržena v oblasti, která se v současnosti nachází ve větší vzdálenosti odzatížených komunikací, lze tak očekávat, že na hranici chráněného prostoru navrhovaných objektůnebudou hygienické limity hluku z provozu na komunikacích ve stávajícím stavu v okolí záměrupřekročeny.VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍNárůst dopravních intenzit zhorší pohodu obyvatel Pitkovic a dále zhorší současný a výhledovýstav, ve kterém dochází k překračování limitních hodnot pro ochranu lidského zdraví před105


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPnepříznivými účinky hluku. Z výsledků hodnocení vlivů na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž vyplývá, žeposuzovaná změna nebude mít významné negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Provozautomobilů a produkce emisí z vytápění se dotkne především obyvatel příslušné rozvojové plochy, izde se však bude jednat pouze o mírný nárůst.Opatření Zajistit splnění hygienických limitů u zástavby podél navrhovaných odjezdových apříjezdových tras řešeného území, stejně tak na hranici chráněného prostoru navrhovanézástavby.Poznámka:Dle podkladové studie pro zpracování změny je ve výhledu v blízkosti hodnocené plochyuvažována existence západního obchvatu Pitkovic a tramvajová trať. V tomto případě by bylo nutnézajistit u okrajové zástavby splnění hygienického limitu z provozu na hlavních komunikacích (60 dBve dne a 55 dB v noci), limitu z provozu na ostatních veřejných komunikacích (55 dB ve dne a 45 dB vnoci) a hygienického limitu z provozu na tramvajové trati (60 dB ve dne a 50 dB v noci ochrannémpásmu dráhy a 55 dB ve dne a 45 dB v noci mimo ochranné pásmo dráhy). Návrh nové tramvajovétrasy a nové silnice však nemá oporu v platném územním plánu ani v konceptu nového územníhoplánu. Z tohoto důvodu musí být potenciální vliv změny hodnocen na základě pravděpodobného aplatnými územně-plánovacími dokumenty podloženého vývoje území.Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních a synergickýchvlivůVyhodnocení těchto vlivů je provedeno částečně dle doporučení materiálu Praktický průvodce proSEA směrnici (jedná se o překlad názvu zpracovatelem SEA) - (Office of the Deputy Prime Minister,2005).Tabulka č. 32: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivůPříjemce vlivu, ovlivněnáIdentifikace přítomnosti vlivůsložkaNepřímé vlivyKumulativní a synergické vlivy*xzvýšení počtuxúbytek volné krajiny a biotopů (vč. biotopuVlivy na faunu a flóruobyvatel – zvýšení obhospodařovaných polí)zátěže přilehlého +zvláště chráněného kladný vliv lze přičíst rozšíření prvků zeleněúzemíKrajina - ekologická stabilita +(v závislosti navýměře zeleně)Povrchové a podzemní vodyxpotenciální vliv nakvalitu podzemních ipovrchových voddíky rozvoji lidskýchaktivit v území106xúbytek volné krajinyxnegativní synergické vlivy jsou v podstatěstejné povahy jako popsané vlivy nepřímé.Dochází ke kumulaci vlivů z celého povodí apostupnému snižování retenční kapacityúzemí a zrychlenému odtoku (i přes opatřeníve formě retenčních nádrží)Půdy 0 xkumulace nárůstu zastavitelných ploch vedek postupnému omezování zemědělskéfunkce územíVeřejné zdraví:Čistota ovzdušíZátěž populace dopravnímhlukem a hlukem zprůmyslové činnostixv oblasti vlivů nazdraví je řada vlivůnepřímých,spolupůsobícíchv komplexu životníchpodmínek jedince.Také vlivy na pohodujsou nepřímo spojenys vlivy na zdraví.xvlivy dopravy jsou klasickým případemkumulace vlivů, kdy příspěvky jednotlivýchzáměrů jsou téměř zanedbatelné, celkovédopravní intenzity na komunikačních sítíchjsou však značné- negativní vliv lze sledovat v rámcihodnocení oblastí se zhoršenoukvalitou ovzduší- v případě dopravy je vliv vyjádřen


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPPříjemce vlivu, ovlivněnásložkaTichá území v krajině(zachování)Udržitelný rozvoj sídel,zachování funkčníhopotenciálu pro změnu využitíúzemí+ pozitivní x negativní 0 neutrální nebo žádnéIdentifikace přítomnosti vlivůNepřímé vlivyKumulativní a synergické vlivy*Zásadní jsou vlivycelkovou akustickou zátěží v okolísouvisejícíkomunikacís nárůstemautomobilovédopravy.- -0 xkumulace nárůstu zastavěných azastavitelných ploch v širším území,označení kritické hranice zdaleka přesahujemožnosti této práce, trend lze však označitza nepříznivý* Synergie – společné působení. Synergický efekt - přidaný účinek současného působení dvounebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleněKumulace - synonymum pro hromadění ve smyslu nadměrného shromažďování entit (zde vlivů)** Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost byměla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základníchživotních potřeb obyvatelstva (Usnesení VCNP č. 277 ze dne 12.6.2007).107


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZMĚNA Č. Z2274/00Městská část: Praha 10Katastrální území:Předmět změnyZáběhlice, StrašniceZměna funkčního využití ploch a vyhlášení VPS.varianta 1Koncept změny navrhuje přeměnu stávající funkce všeobecně smíšené /SV/ a části plochy tratě azařízení žel. dopravy, nákladní terminály /DZ/ na plochy a zařízení hromadné dopravy osob,parkoviště P + R /DH/. Dále je konceptem změny navrženo rozšíření funkčních ploch vybranákomunikační síť /S2/ a /S4/ na úkor funkcí všeobecně smíšených /SV/, tratě a zařízení železničnídopravy, nákladní terminály /DZ/ a izolační zeleň /IZ/. Předmětem změny je přestavba podjezduželezniční tratě a výstavba parkoviště P+R v návaznosti na budoucí železniční zastávku u ZahradníhoMěsta. Změnou se vyhlašují VPS xx|DP|10 – P+R Zahradní Město, xx|DT|10 – výstavba tramvajovésmyčky a xx|DK|10 – rozšíření části ulice Průběžná.varianta 2Koncept změny navrhuje přeměnu stávajících funkcí všeobecně smíšené /SV/ a částí plochvybrané komunikační sítě /S4/ a tratí a zařízení železniční dopravy, nákladní terminály /DZ/ na plochya zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P+R /DH/ spolu s drobným rozšířením funkční plochyvybraná komunikační síť /S2/, a to na úkor funkce všeobecně smíšené /SV/ a izolační zeleň /IZ/.Důvodem změny je přestavba podjezdu železniční tratě a výstavba tramvajové smyčky spolu sparkovištěm P+R v návaznosti na budoucí železniční zastávku u Zahradního Města.Dále je konceptem změny řešeno přeložení silnice ze současného segmentu ulice Průběžná donové stopy Dolínecká – Ždánická, pro což je navržena funkce vybraná komunikační síť /S4/, a to naúkor ploch všeobecně obytných /OV/, všeobecně smíšených /SV/, nerušící výroby a služeb /VN/ aparků, historických zahrad a hřbitovů /ZP/. V tomto segmentu ulice Průběžná (v rozsahu Dolínecká –Jižní spojka) se navrhuje funkce ploch a zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P+R /DH/ a napřilehlou plochu izolační zeleně /IZ/ se rozšiřuje funkce všeobecně smíšená /SV/. Spolu s vymezenímnové plochy vybrané komunikační sítě /S4/ dochází k mírnému rozšíření funkční plochy parky,historické zahrady a hřbitovy /ZP/.Změnou se vyhlašují VPS xx|DP|10 – P+R Zahradní Město, xx|DT|10 – výstavba tramvajovésmyčky a xx|DK|10 – komunikační propojení Topolová – Průběžná.Posuzované variantyČíslozměnyZ 2274/00Hodnocené variantyVarianta 1 Varianta 2 Varianta 0Změna funkčního využitíploch:na plochy a zařízeníhromadné dopravy osob,parkoviště P + R /DH/.Rozšíření funkčních plochvybraná komunikační síť/S2/ a /S4/ na úkor funkcívšeobecně smíšených/SV/, tratě a zařízeníželezniční dopravy,nákladní terminály /DZ/ aizolační zeleň /IZ/.Změna funkčního využitíploch:na plochy a zařízeníhromadné dopravy osob,parkoviště P+R /DH/s drobným rozšířenímfunkční plochy vybranákomunikační síť /S2/, a tona úkor funkce všeobecněsmíšené /SV/ a izolačnízeleň /IZ/. Přeložení silnicedo nové stopy Dolínecká –Ždánická, pro což jenavržena funkce vybranáZachování funkcí:všeobecně smíšené /SV/ ačástí ploch vybranékomunikační sítě /S4/ atratí a zařízení železničnídopravy, nákladníterminály /DZ/108


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPČíslozměnyHodnocené variantykomunikační síť /S4/.Funkce ploch a zařízeníhromadné dopravy osob,parkoviště P+R /DH/funkce všeobecně smíšená/SV/. Dochází k mírnémurozšíření funkční plochyparky, historické zahrady ahřbitovy /ZP/.Změna byla zpracována na základě Ověřovací studie „Optimalizace traťového úseku PrahaHostivař – Praha hlavní nádraží. Studie navrhuje vybudování přestupního uzlu Zahradní Město včetněpřestavby podjezdu železniční tratě a návazného řešení dopravy vyvolané budoucí železničnízastávkou u Zahradního Města. Lokalita se nachází při křížení Jižní spojky s ulicí Průběžnáv Záběhlicích, v současně zastavěném i zastavitelném území.Obrázek č. 22: Srovnání platného územního plánu a stavu po změněVarianta 1109


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVarianta 2Výměry měněných ploch dle jejich funkčního využití (m 2 )varianta 1S2 - 1 295,8 m 2S4 - 3 611,5 m 2DZ - 100,6 m 2DH - 15 755,5 m 2celková výměra měněných ploch - 20 763,5 m 2bez změny funkčního využití - 196 923,5 m 2varianta 2SV - 3 162,7 m 2S2 - 1 296,2 m 2S4 - 9 052,1 m 2DZ - 100,6 m 2DH - 17 597,5 m 2ZP - 114,6 m 2celková výměra měněných ploch - 31 323,8 m 2bez změny funkčního využití - 186 363,2 m 2Vlivy na ovzdušíSTÁVAJÍCÍ IMISNÍ SITUACE V ŘEŠENÉ LOKALITĚVyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalitě je provedeno na základě výsledkůprojektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2008“ ve vztahu kimisním limitům dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.Tabulka č. 35. shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidudusičitého, suspendovaných částic PM 10 a benzenu v řešené lokalitě a v jejím nejbližším okolí.110


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPTabulka č. 33: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008Znečišťující látkaLimit + mez tolerance Průměrné roční Procento imisníhopro r. 2008 koncentrace (µg.m -3 ) limitu (%)Oxid siřičitý Není stanoven 4,7 – 5,3 –Oxid dusičitý 44 µg.m -3 29,3 – 42,3 66,7 – 96,0Suspendované částice40 µg.m -3PM 1031,0 – 55,9 77,6 – 139,7Benzen 7 µg.m -3 0,7 – 1,1 9,8 – 15,8- Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v zájmovém území pohybují na úrovni 4,7až 5,5 µg.m -3 . Imisní limit není pro IHr SO 2 stanoven.- Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého dosahují v okolních referenčních bodech od29,5 do 42,5 µg.m -3 , tedy v rozmezí od 67 do 96 % imisního limitu zvýšenéhoo mez tolerance, zvýšení imisní zatížení lze očekávat zejména v blízkosti Jižní spojky.- Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 se v hodnocené lokalitěpohybují v širokém rozmezí od 31 do 56 µg.m -3 , tj. od 78 do 140 % imisního limitu,nejvyšší hodnoty byly vypočteny opět v blízkosti hlavního zdroje imisní zátěže v území,podél Jižní spojky.- V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se vypočtené hodnoty pohybujív rozmezí od 10 do 16 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ZMĚN V IMISNÍ ZÁTĚŽI ÚZEMÍKe zhoršení kvality ovzduší dojde krátkodobě během realizace stavby, která se bude odvíjet odrealizace projektů souvisejících s navrhovanou změnou Územního plánu. Změna je hodnocena vedvou variantách. Pro obě je společná hlavní změna, která představuje stavbu železniční zastávkyZahradní Město v trase stávající železniční trati a stavba tramvajové smyčky, která sebou přinesenavýšení dopravní zátěže na tramvajových tratích v oblasti. Vzhledem k tomu, že železnice i tramvajmají v této oblasti výhradně elektrickou trakci, nelze tak změnu imisní zátěže v oblasti z těchto zdrojůočekávat. Nový zdroj silniční dopravy bude u obou variant navrhované změny představovat pouzevýstavba a zprovoznění nového odstavného parkoviště P+R v blízkosti plánované železniční stanice.Jeho provoz se však díky umístění v silně imisně zatížené lokalitě při očekávaném rozsahuparkovacích ploch a vyvolané imisní zátěži prakticky neprojeví.Ve variantě 2 je v návrhu uvažováno s novým dopravním propojením mezi Švehlovou aPrůběžnou ulicí. V území tak dojde k novému rozdělení dopravní zátěže mezi stávající podjezd podželezniční tratí v úseku mezi Švehlovou a Průběžnou ulicí a na trasu nové spojky. V území všaknedojde touto změnou k navýšení dopravních intenzit a celková imisní zátěž v území se nezmění,nárůst imisí lze očekávat pouze v blízkosti navrhované trasy. Ta však kříží Jižní spojku, která má naimisní zátěž v lokalitě plánované přeložky dominantní vliv, lze tak předpokládat, že se imisní zátěžvlivem zprovoznění přeložky v oblasti prakticky neprojeví.POPIS VLIVU V PŘÍPADĚ NEPROVEDENÍ KONCEPCE (NULOVÁ VARIANTA)V případě neprovedení koncepce (nulová varianta) bude zachován přibližně současný stav kvalityovzduší.Mezivariantní rozdíly nejsou z hlediska výsledné kvality ovzduší v širším území podstatné, resp.významné. Vliv na kvalitu ovzduší je považován za zanedbatelný.VLIVY NA KLIMARealizace změny Z12274/00 nepřináší významný rozdíl z hlediska vlivů na klima. Velikost plochyje z hlediska možnosti vyvolání změn klimatu zanedbatelná.Vlivy na vodyHYDROGEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA111


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPSkalní podklad zájmového území je tvořen omezeně puklinově propustnými paleozoickýmisedimentárními horninami ordovického stáří, převážně jílovitými břidlicemi. Kvartérní pokryv je vpřevážné části lokality (cca 2/3 plochy) zastoupen průlinově relativně propustnějšími holocennímináplavy tvořenými jílovitopísčitými hlínami a písčitými jíly místy s polohami hlinitých písků. V severníčásti se vyskytují deluviální sedimenty, reprezentované jílovitými hlínami s úlomky břidlic. Lokálně se vpředmětné lokalitě vyskytují i antropogenní sedimenty (navážky). Podle podrobné inženýrskogeologickémapy (měřítko 1:5000, mapový list Praha 4-3) lze hladinu podzemní vody na většině územípředpokládat v hloubce 1-2 metry pod terénem, v sv. části lokality je zaklesnuta hlouběji, tzn. cca 2 až4 m pod terénem. Procházející zatrubněný recipient Slatinského potoka mít v zájmové lokalitěpotenciálně funkci drenáže podzemních vod. Vzhledem k husté mohou jako další potenciální drenážnízóny fungovat trasy vedení inženýrských sítí.V sv. části plochy se nachází částečně obytná zóna (rodinné domy, zahrady) s občasnýmistudnami, většina nemovitostí je ale připojena na vodovod a kanalizaci.HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKAJižní částí plochy prochází ve V-Z směru zatrubněný recipient Slatinského potoka, jenž spadá dopovodí Botiče.ZMĚNA KVALITY POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VODK potenciálnímu riziku ohrožení kvality vod může dojít jednak krátkodobě ve fázi stavebních prací,kdy dochází k odstranění humózní vrstvy umožňující snadnější vsak povrchových vod do podloží. Totoriziko může být zvýšeno obzvláště při pohybu strojů a mechanizace na staveništi (úkapy pohonnýchhmot, olejů apod.). Vzhledem k předpokládanému výskytu hladiny podzemní vody v převážné částiúzemí v hloubce do 2 m existuje v případě provozní havárie riziko přímého negativního vlivu napodzemní vody.VLIV NA POVRCHOVÝ ODTOKPodíl zastavěných ploch je již v současné době poměrně vysoký, v případě realizace navrženýchzměn předpokládáme mírný nárůst povrchového odtokuZMĚNY ÚROVNĚ HLADINY PODZEMNÍ VODY A ZMĚNY VE VYDATNOSTI ZDROJŮVzhledem k předpokládané vysoké úrovni hladiny podzemní vody budou některé stavební a zemnípráce vyžadovat opatření pro odvodnění stavebních jam a výkopů. Výkopy mohou následně způsobitlokální snížení hladiny podzemní vody. Na lokalitě a v jejím okolí se nachází minimální počet objektůjímání podzemních vod, které by byly těmito změnami podstatně ovlivněny. V případě zakládánínových staveb bude třeba řešit tlakové těsnění u staveb, jejichž základy budou pod hladinoupodzemní vody. Nové trasy vedení inženýrských sítí mohou vytvořit drenážní trasy pro prouděnímělkých podzemních vod.POPIS VLIVU V PŘÍPADĚ NEPROVEDENÍ KONCEPCE (NULOVÁ VARIANTA)V případě nerealizace změny územního plánu bude v lokalitě převažovat funkce všeobecněsmíšené. Při využití území pro tyto funkce, se dá předpokládat vyšší nároky na spotřebu pitné vody ina produkci vod odpadních.Ostatní vlivy, kromě vlivů z etapy výstavy a vlivu případné havárie na podzemní vody, jsousrovnatelné.NÁVRH OPATŘENÍ Odvod dešťových vod z plochy parkoviště přes zařízení zachytávající případné znečištěnípředevším ropnými látkami.112


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVlivy na půduVLIVY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍLESALokalita navrhované změny se nachází v současně zastavěném území.Změnou č. Z2274/00 nedochází vzhledem k platné územně plánovací dokumentaci k záboru ZPFči PUPFL.Vlivy na horninové prostředíGEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRYOrograficky náleží širší území posuzované lokality Pražské plošině, která je součástí Středočesképahorkatiny. Skalní podklad zájmového území je tvořen paleozoickými sedimentárními horninamiordovického stáří, které jsou zastoupeny bohdaleckým souvrstvím. V monotónním vývoji se jednáv nezvětralém stavu o jílovité břidlice s kolísavým množstvím prachové frakce, jemně slídnaté, tencedestičkovitě vrstevnaté, které patří mezi málo pevné břidlice ordoviku. Snadno a poměrně rychlezvětrávají do větších hloubek. Rozpadávají se drobně úlomkovitě až střípkovitě. Vedle hlavního typuexistuje ještě tzv. polyteichová facie, která je tvořena tmavošedými prachovitými břidlicemi s vložkamidrobových břidlic a pelokarbonátů, tyto horniny jsou pevnější a odolnější vůči zvětrávání, než jílovitébřidlice. Na základě popisu archivních vrtů nebyly břidlice polyteichové facie v zájmovém územízastiženy a při současných znalostech lze předpokládat, že horninový podklad zájmového území jetvořen výhradně jílovitými břidlicemi monotónního vývoje.Zeminy kvartérního patra jsou v převážné části lokality (cca 2/3 plochy) zastoupeny holocennímináplavy, v severní části se vyskytují deluviálními sedimenty. Deluvia jsou reprezentovány jílovitýmihlínami s úlomky břidlic, jejich mocnost se pohybuje cca od 1 do 4 metrů. Holocenní náplavyv mocnosti 2 až 4 m jsou tvořeny jílovitopísčitými hlínami a písčitými jíly místy s prolohami hlinitýchpísků. Lokálně se v předmětné lokalitě vyskytují i antropogenní sedimenty, mocnost navážek lzeočekávat cca okolo 2 metrů.Na základě hydrogeologické mapy v měřítku 1:5000 je hladina podzemní vody na většině územív hloubce 1 až 2 metry, v severovýchodní části lokality je zaklesnuta hlouběji, tj. cca 2 až 4 m podterénem. Podle archivních laboratorních rozborů vzorků podzemní vody z okolí posuzovaného územíse jedná většinou o vody středně až silně agresivní vysokým obsahem síranových iontů SO4 (dlekritérií ČSN 731214 jsou hodnoceny stupněm „ma“ až „ha“).Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavbě označit jako podmínečně vhodné až málovhodné. Důvodem pro toto hodnocení je výskyt hladiny podzemní vody v převážné části lokalityv hloubce do 2 m pod terénem. Dalším nepříznivým faktorem je i výskyt holocenních náplavů, kterépředstavují pro plošný způsob založení objektů zeminy nižší geotechnické kvality.Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických poměrů byla „Podrobnáinženýrskogeologická mapa“ v měř. 1:5000, mapový list Praha 4-3.Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz)Změna č. Z2274/00 nevytváří v území žádné nové kulturní dominanty, ani se žádných nedotýká.Změna neovlivňuje žádné charakteristiky ani hodnoty krajiny.Vliv zmněny č. Z2274/00 na krajinný ráz je nulový.Vlivy na přírodu (biologickou rozmanitost, faunu, floru)SOUČASNÝ STAVPodle fytogeografického členění ČR náleží zájmové území do oblasti 10b Pražská kotlina.Potenciální přirozenou vegetaci tvoří Lipová doubrava Tilio-Betuletum. Biogeograficky území spadá dopodprovincie Hercynské, bioregionu 1.2 Řípský, biochory 2BM Erodované plošiny na drobách v suchéoblasti 2. v.s.113


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZe srovnání stávající a potenciální přirozené vegetace vyplývá, že území uřčené ke změně jevelmi silně ovlivněno lidskou činností. Jeho podstatnou část zaujímají urbanizované plochy. Vyskytujíse zde převážně ruderální druhy rostlin. Dominantním druhem dřevinné vegetace je invazní trnovníkakát (Robinia pseudoacacia). Biotopově se jedná o urbanizované území (X1). V okruhu 500 m senevyskytují žádné přírodní biotopy. V území hojně rostou keřové porosty, např. bez černý (Sambucusnigra), růže šípková (Rosa canina), pámelník bílý (Symphoricarpos rivularis). Dřeviny by hypotetickymohly sloužit jako hnízdiště ptáků. Pravděpodobnost jejich využití k hnízdění a jeho případnáúspěšnost jsou vzhledem k blízkosti komunikací a frekvenci dopravy velmi nízké. Projíždějícíautomobily totiž ptáky ovlivňují přímo (střety) i nepřímo (hluk). Je prokázáno, že některé druhy ptákůse hlučným místům zcela vyhýbají, jiné dosahují podstatně nižší reprodukční úspěšnosti. Výskytzvláště chráněných druhů je nepravděpodobný.VLIV NA VZÁCNÉ A CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN A ŽIVOČICHŮVliv změny UP na biodiverzitu oblasti bude nízký. Obdobné či hodnotnější biotopy se nacházejí iv blízkém okolí záměru. Záměr se vyznačuje lokálním charakterem. Okolní plochy budou dotčenypouze nepřímo, např. zvýšeným hlukem během stavebních prací. Vzhledem k tomu, že již současnáhladina hluku pravděpodobně omezuje výskyt méně adaptovaných druhů živočichů, lze dočasnězvýšené emise hluku považovat za přijatelné.LIKVIDACE, POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮZáměr změny nezasahuje do lesních porostů ani se nenachází v jejich blízkosti.ZÁSAH DO CELOMĚSTSKÉHO SYSTÉMU ZELENĚZměna nezasahuje do ploch celoměstského systému zeleně.Vliv Změny na celoměstský systém zeleně je nulový v obou variantách.LIKVIDACE, ZÁSAH DO PRVKŮ ÚSES A VKPNavrhované řešení ani v jedné variantě nezasahuje do ploch prvků ÚSES.Na ploše obou variant změny se nenacházejí významné krajinné prvky.Vliv na ÚSES a VKP je klasifikován jako nulový.VLIV NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍNa plochách obou variant změny č. Z2274/00 ani v jejich okolí se nenachází žádné zvláštěchráněné území.Vliv je nulový.VLIV NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000Na plochách obou variant změny č. Z2274/00 ani v jejich okolí se nenachází žádné lokalitasoustavy NATURA 2000.Vliv je nulový.POPIS VLIVU V PŘÍPADĚ NEPROVEDENÍ KONCEPCE (NULOVÁ VARIANTA)V případě nerealizace změny územního plánu budou vlivy na přírodu nulové, srovnatelné s vlivyobou hodnocených variant.Vlivy na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického ahmotné statkyJakékoliv vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány.114


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVlivy všech variant jsou srovnatelné (rovnocenné). Jedná se o území s potenciálnímiarcheologickými nálezy (ÚAN III).Vliv na produkci odpadů a. nebezpečných látek, Nároky na neobnovitelnéenergetické a surovinové zdrojeZměnou č. Z2274/00 navrhované využití pro převážně dopravní plochy nebude mít významnějšívliv na produkci odpadů.Vlivy na produkci odpadů a nároky na surovinové a energetické zdroje jsou srovnatelné vevariantě 0 i obou hodnocených variantách 1 a 2.Vlivy na veřejné zdraví (na obyvatelstvo)HLUKHlavní zdroje akustické zátěže v lokalitěÚzemí lze v současné situaci považovat za hlukově středně až silně zatížené. Hlavním zdrojemhluku v posuzované oblasti je provoz na Jižní spojce, významným zdrojem hluku v lokalitě jsou takéulice Švehlova a Na Padesátém, které jsou významně zatíženy provozem autobusů MHD. NaPrůběžné a Švehlově ulici je hluk dále navýšen o provoz tramvajové dopravy. Ve středu území dáleprochází další významný zdroj hluku, železnice, která propojuje nádraží Praha-Vršovice, Praha-Hostivař, Praha-Malešice a Praha-Krč.U zástavby na hodnoceném území lze zaznamenat ekvivalentní hladiny akustického tlaku vrozmezí od 52,5 do 71,3 dB v denní a 47,1 – 64,6 dB v noční době. Při zohlednění korekce pro starouzátěž (70 dB ve dne a 60 dB v noci), lze očekávat v území kromě jednoho bodu v těsné blízkostiŠvehlovy ulice splnění limitních hodnot. Bez použití korekce pro starou zátěž by byl naopak hygienickýlimit (60 dB ve dne a 50 dB v noci) překročen téměř na celém řešeném území. Pro noční dobuodpovídá rozložení hlukové zátěže denní době.U samotného hluku z provozu železnice lze za stávajícího stavu očekávat splnění limitních hodnot(hygienický limit s korekcí pro starou zátěž o hodnotě 70 dB ve dne a 65 dB v noci).Orientační stanovení změn v akustické zátěži územíPro hodnocené území byla vypracována akustické studie pro vyhodnocení vlivů na udržitelnýrozvoj území (VVURÚ), ze které byly převzaty následující závěry.Při realizaci navrhované změny ve variantě 1 by došlo v lokalitě zejména k nárůstu akustickézátěže, a to díky zvýšení dopravní zátěže na tramvajové lince mezi Strašnickou a novou smyčkou uželezniční zastávky Zahradní Město. V denní dobu lze očekávat nejvyšší nárůst u domů v Průběžnéulici (až o 1 dB v denní a 0,9 dB v noční dobu). Podél Švehlovy ulice lze očekávat nejvyšší nárůst do0,4 dB v denní a 0,3 dB v noční dobu. Podél Přetlucké ulice se akustická situace ve dne nezmění, vnoci lze očekávat minimální nárůst do 0,2 dB. U objektu v blízkosti železniční trati byl potézaznamenán pokles akustické zátěže.V žádném bodě nedojde v důsledku realizace plánované změny k překročení hygienického limitu vúzemí.Při navrhované změně ve variantě 2 by došlo v lokalitě k nárůstu i poklesu akustické zátěže.Nárůst je třeba očekávat podél Průběžné ulice, kde je způsoben nárůstem dopravní zátěže natramvajové trati. Ve Švehlově ulici by došlo k nárůstu hladin hluku pouze v blízkosti nové tramvajovésmyčky a u napojení nové spojky (Švehlova – Průběžná) na Švehlovu ulici. V úseku mezi Topolovou anájezdem na Jižní spojku ve větší vzdálenosti od navrhované smyčky lze na hranici venkovníhochráněného prostoru obytné zástavby očekávat pokles akustické zátěže. Pokles byl zaznamenán takéu objektu v Přetlucké na fasádě orientované k železnici (vliv rekonstrukce železnice a výstavbaprotihlukové stěny). Poměrně významné navýšení akustické zátěže je nutné očekávat podél novéspojky mezi Švehlovou a Průběžnou ulicí.Vliv provozu plánovaného parkoviště P+R na hranici chráněného prostoru nejbližších objektů budeminimální. Vzhledem k umístění mezi dominantními zdroji hluku – Jižní spojkou a železniční tratí budejeho akustické působení na okolí maskováno okolním hlukem.115


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPHluk z provozu tramvajové trati nepřekročí limity hluku u nejbližší obytné zástavby.Hluk ze spojky mezi Švehlovou a Průběžnou ulicí bude ve stávajícím návrhu trasy překračovatlimit 60/50 dB v chráněném venkovním prostoru obytných domů v Přetlucké ulici. Vzhledem kestísněným poměrům a vysokopodlažní zástavbě nelze uvažovat s vybudováním protihlukových stěn.Ochrana obyvatel před nadměrným hlukem tak bude muset být zajištěna dostatečnou vzduchovouneprůzvučností fasádních plášťů při splnění požadavků na dostatečné větrání místností, případnějinou formou opatření, která bude prověřena v navazujících studiích.Z provozu na železnici mimo ochranné pásmo dráhy ve stavu po navrhované změně, kde již nelzeuvažovat hygienický limit s korekcí pro starou zátěž, tj. 60 dB ve dne a 55 dB v noci v ochrannémpásmu drah a 55 dB ve dne a 50 dB v noci mimo ochranné pásmo drah, lze zaznamenat u jednohoobjektu ve vyšších podlažích překročení limitních hodnot. Ochrana obyvatel před nadměrným hlukemtak bude muset být zajištěna dostatečnou vzduchovou neprůzvučností fasádních plášťů při splněnípožadavků na dostatečné větrání místností, případně jinou formou opatření, které bude prověřeno vnavazujících studiích.VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ - SOUHRNZ výsledků hodnocení vlivů na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž vyplývá, že posuzovaná změnamůže mít negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí.K nárůstu akustické zátěže v obou hodnocených variantách podél tramvajové trati meziStrašnickou a novou otočkou u plánované žel. zastávky Zahradní Město, ve variantě 2 s plánovanounovou spojkou mezi Švehlovou a Průběžnou ulicí lze ve stavu bez opatření očekávat negativnídopady u objektů podél Přetlucké ulice.NÁVRH OPATŘENÍ Realizace protihlukových opatření, zejména v případě varianty 2 u zástavby v Přetluckéulici.Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních a synergickýchvlivůVyhodnocení těchto vlivů je provedeno částečně dle doporučení materiálu Praktický průvodce proSEA směrnici (jedná se o překlad názvu zpracovatelem SEA) - (Office of the Deputy Prime Minister,2005).Tabulka č. 34: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Z2274/00Příjemce vlivu, ovlivněnáIdentifikace přítomnosti vlivůsložkaNepřímé vlivyKumulativní a synergické vlivy*Vlivy na faunu a flóru0 0Krajina - ekologická stabilita 0 0Povrchové a podzemní vody x0potenciální vliv nakvalitu podzemních ivod v případěprovozní havárie.Půdy 0 0Veřejné zdraví:Čistota ovzdušíZátěž populace dopravnímhlukem a hlukem zprůmyslové činnostixv oblasti vlivů nazdraví je řada vlivůnepřímých,spolupůsobícíchv komplexu životníchpodmínek jedince.116xvlivy dopravy jsou klasickým případemkumulace vlivů, kdy příspěvky jednotlivýchzáměrů jsou téměř zanedbatelné, celkovédopravní intenzity na komunikačních sítíchjsou však značné- negativní vliv lze sledovat v rámci


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPPříjemce vlivu, ovlivněnásložkaTichá území v krajině(zachování)Udržitelný rozvoj sídel,zachování funkčníhopotenciálu pro změnu využitíúzemíIdentifikace přítomnosti vlivůNepřímé vlivyKumulativní a synergické vlivy*Také vlivy na pohodujsou nepřímo spojenyhodnocení oblastí se zhoršenoukvalitou ovzdušís vlivy na zdraví.Zásadní jsou vlivysouvisejícís nárůstemautomobilovédopravy.- v případě dopravy je vliv vyjádřencelkovou akustickou zátěží v okolíkomunikací0 00 0+ pozitivní x negativní 0 neutrální nebo žádné* Synergie – společné působení. Synergický efekt - přidaný účinek současného působení dvounebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleněKumulace - synonymum pro hromadění ve smyslu nadměrného shromažďování entit (zde vlivů)117


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZMĚNA Č. Z2573/00Městská část:Katastrální území:Předmět změnyvarianta 1Praha – DubečDubečKanalizační sběrač je veden od místa svého napojení na stávající kanalizační sběrač G6 u RNSlatina ulicemi V Křížkách a Za Pavilonem do ulice Starodubečská. Zde křižuje Říčanský potok, dálepřechází přes kopec Rohožník a znovu přes Říčanský potok směrem ke stávající ČOV Uhříněves.varianta 2Kanalizační sběrač je veden od místa svého napojení na stávající kanalizační sběrač G6 u RNSlatina ulicemi V Křížkách a Za Pavilonem do ulice Starodubečská. Dále je navržen ulicemi K Vilkám,Nepovolená, Na Hádku a dále ke stávající ČOV Uhříněves.Posuzované variantyČíslozměnyZ 2573/00Hodnocené variantyVarianta 1 Varianta 2 Varianta 0Kanalizační sběrač jeveden od místa svéhonapojení na stávajícíkanalizační sběrač G6 uRN Slatina ulicemiV Křížkách a Za Pavilonemdo ulice Starodubečská.Dále je navržen ulicemiK Vilkám, Nepovolená, NaHádku a dále ke stávajícíČOV Uhříněves.Zrušení ČOV UhříněvesKanalizační sběrač jeveden od místa svéhonapojení na stávajícíkanalizační sběrač G6 uRN Slatina ulicemiV Křížkách a Za Pavilonemdo ulice Starodubečská.Zde křižuje Říčanskýpotok, dále přechází přeskopec Rohožník a znovupřes Říčanský potoksměrem ke stávající ČOVUhříněves.Zrušení ČOV UhříněvesObrázek č. 23: Srovnání platného územního plánu a stavu po změněZachování funkcí:ČOV Uhříněves,nerealizace kanalizačníhosběrače G6118


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZměna je požadována z důvodu prodloužení kanalizačního sběrače G přes katastrální územíDubeč. Předmětem změny je rovněž zrušení ČOV Uhříněves, jejíž funkce bude nahrazenanavrhovaným sběračem. Pro tento záměr se navrhuje změna funkce vodního hospodářství /TVV/ azeleně městské a krajinné /ZMK/ (výhledově vodní hospodářství /TVV/) na plochu zeleně městské akrajinné /ZMK/. Lokalita změny se nachází v současně zastavěném i zastavitelném území navýchodním okraji Dubče. Změna funkčního využití ploch je konceptem změny řešena invariantně,prodloužení kanalizačního sběrače ve dvou variantách.varianta 1Navrhovaná trasa kanalizačního sběrače G křižuje závazné prvky ÚSES, a to regionální nefunkčníbiokoridor R4/39, lokální funkční biocentrum L1/103 a 2x lokální nefunkční biokoridor L4/266. Plošnévymezení územních systémů ekologické stability se nemění. Trasa prochází přírodním parkemRohožník. Na vymezený celoměstský systém zeleně nemá navrhovaná změna vliv. Přes zmíněnémožné negativní zásahy do územních systémů ekologické stability včetně možnosti ohrožení vodníhorežimu v Říčanském potoce a režimu podzemních vod se jedná o nejkratší a nejlevnější variantupodporovanou MČ Dubeč.119


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPvarianta 2Výstavba sběrače, který obcí v podstatě jen prochází, omezí provoz na hlavní průjezdovékomunikaci a může být příčinou narušení stavebních konstrukcí budov, umístěných podél stavbouovlivněných komunikací. Navrhovaná trasa kanalizačního sběrače G křižuje na dvou místech závaznýprvek ÚSES, a to lokální nefunkční biokoridor L4/266. Plošné vymezení územních systémů ekologickéstability se nemění. Trasa sběrače ani plocha změny funkčního využití nezasahuje chráněná územípřírody. Na vymezený celoměstský systém zeleně nemá navrhovaná změna vliv.Výměry měněných ploch dle jejich funkčního využitívarianta 1 a varianta 2ZMK - 9 486,0 m 2celková výměra měněných ploch - 9 486,0 m 2bez změny funkčního využití - 0,0 m 2celková výměra zadání - 6 767 mvarianta 1nově navržená délka VPS xx|TK|23 - 3 224,2 mvarianta 2nově navržená délka VPS xx|TK|23 - 3 940,4 mVlivy na ovzdušíSTÁVAJÍCÍ IMISNÍ SITUACE V ŘEŠENÉ LOKALITĚVyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalitě je provedeno na základě výsledkůprojektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2008“ ve vztahu kimisním limitům dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.Tabulka č. 38. shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidudusičitého, suspendovaných částic PM 10 a benzenu v řešené lokalitě a v jejím nejbližším okolí.Tabulka č. 35: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008Znečišťující látkaLimit + mez tolerance Průměrné roční Procento imisníhopro r. 2008 koncentrace (µg.m -3 ) limitu (%)Oxid siřičitý Není stanoven 3,7 – 4,3 –Oxid dusičitý 44 µg.m -3 15,5 – 23,0 35,2 – 52,2Suspendované částice40 µg.m -3PM 1021,5 – 26,5 53,8 – 66,4Benzen 7 µg.m -3 0,3 – 0,4 4,5 – 5,7- Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v zájmovém území pohybují na úrovniokolo 4 µg.m -3 . Imisní limit není pro IH r SO 2 stanoven.- Průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se v okolních referenčních bodech pohybujímezi 15,5 a 23 µg.m -3 , tedy do 52 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.- Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 se v hodnocené lokalitěpohybují na úrovni od 21,5 do 26,5 µg.m -3 , tj. v rozmezí od 54 do 66 % imisního limitu.- V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se vypočtené hodnoty pohybujína úrovni 4,5 – 6 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ZMĚN V IMISNÍ ZÁTĚŽI ÚZEMÍKe zhoršení kvality ovzduší dojde krátkodobě během realizace stavby, která se bude odvíjet odrealizace projektů souvisejících s navrhovanou změnou Územního plánu. Po dokončení stavby lzevzhledem k provozování kanalizačního řadu změny v imisní zátěži území očekávat mírné zlepšeníimisní situace u stávající ČOV Uhříněves, která bude po zprovoznění navrhovaného kanalizačníhosběrače uzavřena.120


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPV době výstavby bude mít varianta významný negativní vliv na čistotu ovzduší v sídle Dubeč(emise a sekundární prašnost)POPIS VLIVU V PŘÍPADĚ NEPROVEDENÍ KONCEPCE (NULOVÁ VARIANTA)V případě neprovedení koncepce (nulová varianta) bude zachován přibližně současný stav kvalityovzduší.Z hlediska vlivů na ovzduší se jeví jako mírně lepší změna č. Z2573/00 v obou variantách.VLIVY NA KLIMARealizace změny Z2573/00 nepřináší významný rozdíl z hlediska vlivů na klima. Velikost plochy jez hlediska možnosti vyvolání změn klimatu zanedbatelná.Vlivy na vodyHYDROGEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKASkalní podklad zájmového území je tvořen paleozoickými zpevněnými sedimenty ordoviku, kteréjsou slabě propustné, převážně křemenci a břidlicemi. Pokryvné útvary jsou v převážné části lokalityzastoupeny průlinově spíše slabě propustnými deluviálními sedimenty, v menší míře přiseverovýchodním okraji i relativně propustnějšími holocenními náplavy. Jedná se o jílovité a písčitéhlíny, jílovité písky a písčité jíly s proměnlivým množstvím úlomků podložních hornin. Podle podrobnéinženýrsko-geologické mapy (měřítko 1:5000, mapové listy Praha 2-3 a 2-4) lze hladinu podzemnívody očekávat v hloubkách cca od 1 do 3 m pod terénem, v prostředí s průlinově-puklinovoupropustností. Kvartérní pokryvné sedimenty charakteru jílovitých a písčitých hlín až písčitých jílů jsouspíše hůře propustné. Proudění podzemní vody směřuje k místním erozním bázím, tj. k recipientůmŘíčanského potoka a Hostavického potoka (sz. cíp obce). Většina území městské části Dubeč jenapojena na veřejný vodovod a kanalizaci. Bez vodovodního zásobování jsou prozatím zahrádkářskékolonie v sz. části Dubče - kolonie Na horkách a u nádrže Slatina. Zde jsou využívány jímací objekty(domovní studny). Občasně jsou pro závlahu využívány domovní studny i na zbytku území Dubče.HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKAOdtok povrchových vod z převážné většiny území obce směřuje k Říčanskému potoku. Zeseverozápadního cípu obce odtékají povrchové vody k Hostavickému potoku, jež spadá do povodíŠtěrboholského potoka (jedná se o pravostranný přítok).ZMĚNA KVALITY POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VODV rámci uvažovaného záměru je třeba uvažovat se dvěma kvalitativně odlišnými polohamimožného ovlivnění vod, a to pro etapu výstavby kanalizace (krátkodobé ovlivnění) a pro etapuprovozu kanalizace (dlouhodobé ovlivnění). Vzhledem k tomu, že v průběhu výstavby dojde k zásahudo horninového prostředí (výkop), přičemž bude odstraněna svrchní ulehlá humózní vrstva, a vytvoříse krátkodobě prostředí umožňující vsak povrchových vod do podloží. Proto je nutné při výstavběstriktně dodržovat technologickou a pracovní kázeň (se zaměřením na prevenci případných únikůropných látek z používaných strojů a mechanismů). Vzhledem k vysoké úrovni hladiny podzemní vodystavba v části trasy pravděpodobně zasáhne pod hladinu podzemní vody, takže hrozí možnostpřímého negativního ovlivnění jakosti podzemních vod. Samotný provoz kanalizačního zařízení,v případě že nedojde k porušení jeho těsnosti, neohrozí jakost podzemních vod. Protože v některýchúsecích kanalizace bude uložené potrubí pravděpodobně sezónně či celoročně ve styku s podzemnívodou, doporučujeme v úsecích s předpokládanou úrovní hladiny podzemní vody nad potrubímkanalizace použít potrubí i další stavební prvky z chemicky stabilizovaného materiálu, beznežádoucích výluhů ve vodním prostředí.Obě varianty trasy nového sběrače přecházejí v několika místech povrchové vodoteče (Hostovickýa Říčanský potok). V těchto místech bude třeba řešit geotechnické podmínky založení stavbys ohledem na tuto skutečnost.121


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVLIV NA POVRCHOVÝ ODTOKKanalizace by neměla mít vliv na povrchový odtok.ZMĚNY ÚROVNĚ HLADINY PODZEMNÍ VODY A ZMĚNY VE VYDATNOSTI ZDROJŮV rámci etapy výstavby, kdy výkop zasáhne pod hladinu podzemní vody, bude nespornýmzásahem do režimu podzemních vod odčerpávání vody ze stavební jámy či výkopu, nicméně se budejednat o krátkodobou záležitost a díky hůře propustnému prostředí (nezpevněné uloženiny s podílemjílovité frakce) bez podstatného ovlivnění režimu podzemní vody v širším okolí.Prvkem potenciálně dlouhodobě ovlivňujícím režim proudění podzemních vod může být existencedobře propustného lože potrubí, které může mít ve zvodněném prostředí drenážní účinek. Výstavběkanalizace by měl předcházet hydrogeologický průzkum, který by blíže specifikoval podmínky arizikovost výstavby pro dílčí úseky trasy kanalizace, i s ohledem na stávající domovní studny.Z navržených variant se z hlediska ochrany vod jeví jako vhodnější varianta č. 2, která vzhledem kvedení zastavěným územím jihovýchodní částí Dubče umožní efektivnější napojení na zdroje odpadnívody, a částečné nahrazení stávajícího systému kanalizace, jehož stav může být z hlediska vlivu navody již částečně nevyhovující (stáří materiálu, netěsnosti apod.).POPIS VLIVU V PŘÍPADĚ NEPROVEDENÍ KONCEPCE (NULOVÁ VARIANTA)V případě nerealizace změny územního plánu bude i nadále v lokalitě v provozu ČOV.Změna vyřeší stop stav vyhlášený v povodí ČOV Úhříněves – Dubeč.Vzhledem k předpokládané větší účinnosti čištění odpadních vod v kapacitní ČOV než ve stávajícímalé ČOV Uhříněves se jeví jako výhodnější z hlediska vlivů na vodu aktivní varianty.NÁVRH OPATŘENÍ V úsecích s předpokládanou úrovní hladiny podzemní vody nad potrubím kanalizace ježádoucí použít potrubí i další stavební prvky z chemicky stabilizovaného materiálu, beznežádoucích výluhů ve vodním prostředí. Výstavbě kanalizace bude předcházet hydrogeologický průzkum, který by blížespecifikoval podmínky a rizikovost výstavby pro dílčí úseky trasy kanalizace, i s ohledemna stávající domovní studny.Vlivy na půduVLIVY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍLESAZměnou č. Z2573/00 nedochází k záboru ZPF či PUPFL.Vliv je nulový.Vlivy na horninové prostředíGEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRYOrograficky náleží širší území posuzované lokality Pražské plošině, která je součástí Středočesképahorkatiny. Skalní podklad zájmového území je tvořen paleozoickými zpevněnými sedimentárnímihorninami ordovického stáří – souvrstvím dobrotivským. Na většině zájmového území je toto souvrstvíreprezentováno facií skaleckých křemenců, při jižním okraji lokality se vyskytuje facie dobrotivskýchbřidlic. Tyto horniny představují z hlediska geotechnických vlastností kvalitní základové půdy, uskaleckých křemenců způsobuje jejich vysoká pevnost spíše problémy při rozpojování.Pokryvné útvary jsou v převážné části lokality zastoupeny deluviálními sedimenty, v menší mířepři severovýchodním okraji i holocenními náplavy. Mocnost zemin kvartérního patra lze předpokládat122


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPna většině území od 1 do 2 metrů, v severovýchodní části od 2 do 4 metrů. Jedná se o jílovité apísčité hlíny, jílovité písky a písčité jíly s proměnlivým množstvím úlomků podložních hornin.Na základě hydrogeologické mapy v měřítku 1:5000 lze hladinu podzemní vody očekávatv hloubkách cca od 1 do 3 m pod terénem. Dle archivních laboratorních rozborů vzorků podzemnívody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody středně až silně agresivní vysokýmobsahem síranových iontů SO4 a agr. CO2 na vápno (dle kritérií ČSN 731214 jsou hodnocenystupněm „ma“ až „ha“).Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavbě označit celkově jako podmínečně vhodné.Důvodem pro toto hodnocení je lokální výskyt hladiny podzemní vody v hloubce do 2 m pod terénem.Dalším nepříznivým faktorem je i výskyt holocenních náplavů, které představují pro plošný způsobzaložení objektů zeminy nižší geotechnické kvality. Východně od zájmového území je v mapovýchpodkladech vyznačen možný výskyt archeologických nálezů.Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických poměrů byla „Podrobnáinženýrskogeologická mapa“ v měř. 1:5000, mapový list Praha 2-4.Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz)Výstavba kanalizačního sběrače nebude mít žádný vliv na charakteristiky a hodnoty krajinnéhorázu.Zrušení ČOV Uhříněves a navrhovaná změna funkce plochy ČOV na plochy městské a krajinnézeleně /ZMK/ bude mít na krajinný ráz mírný pozitivní vliv.Vlivy na přírodu (biologickou rozmanitost, faunu, floru)SOUČASNÝ STAVPodle fytogeografického členění ČR náleží zájmové území do oblasti 10b Pražská kotlinaPotenciální přirozenou vegetaci tvoří Lipová doubrava Tilio-Betuletum.Změna je navržena ve dvou variantách vedení kanalizace. Varianta 1 je vedena přes přírodníbiotopy T1.9 (střídavě vlhké bezkolencové louky), liniový porost L2.4 (měkké luhy nížinných řek), urybníka V Rožníku prochází skrze biotop M1.1 (rákosiny eutrofních stojatých vod) a opětovně přesúzkou linii L2.4 (měkké luhy nížinných řek).Varianta 2 vede podél cesty neobhospodařovaným územím podléhajícím sukcesi. I zde budemuset dojít ke kácení, jedná se ovšem o mladší náletové dřeviny s nižší biologickou hodnotou. Zanejhodnotnější druh lze označit růži šípkovou (Rosa canina), jež poskytuje vhodné podmínky prohnízdění ptáků (např. ťuhýků). Poblíž okraje zastavěného území trasa kanalizace protíná přírodníbiotop K2.1. Jeho narušení však nebude mít vliv na jeho druhovou rozmanitost ani stabilitu.T1.1 Mezofilní ovsíkové loukyStruktura a druhové složení. Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným(Arrhenatherum elatius) nebo podhorské louky, ve kterých převažují mezofilní trávy nižšího vzrůstu(např. Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Festuca rubra s. lat. a Trisetum flavescens). Z travse dále vyskytují např. Dactylis glomerata, Holcus lanatus a Poa pratensis s. lat., hojné jsou iširokolisté, na živiny náročné byliny (Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Pastinaca sativa,Trifolium pratense, s menší pokryvností také Campanula patula, Crepis biennis, Daucus carota,Knautia arvensis aj.). Porosty mohou být vysoké až 1 m a podle míry narušování jsou více či ménězapojené, s pokryvností 60–100 %. Mechové patro bývá vyvinuto často jen omezeně na vlhčíchmístech.K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavůStruktura a druhové složení. Více nebo méně zapojené porosty keřových vrb s dominancí vrbytrojmužné (Salix triandra), vrby košíkářské (S. viminalis) nebo vrby křehké (S. fragilis) na březíchvodních toků. Výška porostů se pohybuje mezi 2–5(–10) m, přičemž hranice mezi keřovým astromovým patrem bývá někdy nezřetelná. Příležitostná převaha vrby křehké (Salix fragilis) vestromovém patře na úkor patra keřového je zpravidla výsledkem lidských zásahů. Přítomnost olšelepkavé (Alnus glutinosa) ukazuje směr další sukcese k lužním lesům. Druhové složení bylinnéhopatra je zpravidla velmi různorodé, přítomny jsou druhy různých ekologických nároků. Časté jsou123


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPzvláště druhy nitrofilní bylinné vegetace a luk. Na vlhkých až mokrých půdách převládá Phalarisarundinacea, na čerstvě vlhkých půdách Urtica dioica, místy bývají hojné Aegopodium podagraria,Lamium maculatum a Stellaria nemorum, ve vyšších nadmořských výškách také Chaerophyllumhirsutum. Jarní aspekt často tvoří Ficaria bulbifera. Mechové patro ve většině porostů chybí.L2.4 Měkké luhy nížinných řekStruktura a druhové složení. Světlé, zpravidla třípatrové přirozené porosty tvořené dominantnívrbou bílou (Salix alba), místy s příměsí vrby křehké (Salix fragilis) a topolu černého (Populus nigra),řidčeji jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), v panonské oblasti jižní Moravy i topolu bílého (Populusalba) a jasanu úzkolistého podunajského (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis). Keřové patro tvořízmlazené dřeviny stromového patra, na čerstvě vlhkých půdách je též častý Sambucus nigra, řidčejise vyskytují Frangula alnus, Salix caprea, S. purpurea a S. viminalis. V bylinném patře převládajívlhkomilné druhy Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Galium aparine, Glechomahederacea, Lamium maculatum, Lysimachia vulgaris, Poa palustris, Rubus caesius, Symphytumofficinale aj. Na relativně sušších místech dominuje Urtica dioica. V zamokřených porostech jsouhojné bahenní a vodní rostliny (Alisma plantago-aquatica, Caltha palustris, Carex acuta, C.acutiformis, C. riparia, Galium palustre s. lat., Glyceria maxima, Iris pseudacorus, Lemna minor,Phragmites australis, Spirodela polyrhiza aj.) a místy se vyskytují liány (Calystegia sepium, Humuluslupulus a Solanum dulcamara).VLIV NA VZÁCNÉ A CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN A ŽIVOČICHŮBěhem výstavby by došlo ke kácení vzrostlých dřevin v trase kanalizace a k poškozeníkořenových systémů okolních stromů. Výkop v rákosinách poblíž rybníka by mohl působit jako drenážpodmáčeného stanoviště.Porosty keřů se vesměs vyznačují poměrně vysokým stupněm resilience a vykácení v šířikanalizačního přivaděče v žádném případě nezpůsobí rozpad biotopu ani narušení jeho ekologickýchfunkcí. Odstranění keřů tak nebude mít na zdejší společenstvo rostlin a živočichů nijak významný vliv.Podmínkou však je provést kácení dřevin během doby vegetačního klidu. Díky lokálnímu charakteruzáměru a rozlehlosti biotopů nebude mít záměr v jižní variantě negativní vliv na biodiverzitu dotčenéplochy ani jejího okolí. Oproti variantě 1se trasa varianty 2 vyhýbá PřP Říčanka. Na zvláště chráněnédruhy, které se v území vyskytují (čmeláci rodu Bombus, ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýškřehký (Anguis fragilis) bude mít záměr díky svému liniovému charakteru pouze minimální vliv. Jejichvýskyt po ukončení stavebních prací lze podpořit zvýšením diverzity stanoviště např. ponechánímněkolika hromad kamení apod.Zrušení a revitalizace území stávající ČOV na slatinnou louku bude mít na místní společenstvapozitivní vliv. Přírodní park Říčanka nebude realizací jižní varianty trasovaní kanalizace ani zrušenímČOV nijak dotčen.LIKVIDACE, POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮZáměr změny nezasahuje do lesních porostů.ZÁSAH DO CELOMĚSTSKÉHO SYSTÉMU ZELENĚZměna zasahuje do ploch celoměstského systému zeleně. Varianta 2 jen ve velmi krátkém úseku.Vliv změny na celoměstský systém zeleně je negativní, ale vzhledem ke krátké době trvání málovýznamný.LIKVIDACE, ZÁSAH DO PRVKŮ ÚSES A VKPNavrhované řešení zasahuje do ploch prvků ÚSES.Na území změny se nacházejí významné krajinné prvky (vodní toky a nivy, lesní porosty).Vliv na ÚSES a VKP je klasifikován jako málo významný (viz výše).Varianta 2 procházející především zastavěným územím se jeví jako výhodnější než varianta 1procházející několikrát přes vodotok (VKP) a plochy ÚSES.124


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVLIV NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PŘÍRODNÍ PARKYVarianta 1 prochází přírodním parkem Říčanka. Vliv bude nevýznamný (viz výše).Realizace kanalizačního sběrače G6 nebude mít vliv na zvláště chráněná území.VLIV NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000Změna č. Z2573/00 se nedotýká lokalit soustavy NATURA 2000.Vliv je nulový.NÁVRH OPATŘENÍZ hlediska ochrany přírody se jeví jako výhodnější varianta 2. Kácení dřevin provádět v době vegetačního klidu. Revitalizace území stávající ČOV provést na slatinnou louku.Vlivy na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického ahmotné statkyVýznamné negativní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány.Významné pozitivní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány.Vlivy obou variant jsou srovnatelné (rovnocenné). Jedná se o území s potenciálnímiarcheologickými nálezy (ÚAN III).Vliv na produkci odpadů a. nebezpečných látek, Nároky na neobnovitelnéenergetické a surovinové zdrojeZměna nebude mít negativní vliv na produkci odpadů v území. Naopak zrušením ČOV dojde kesnížení produkce o odpady z ČOV. Realizací změny vzniknou jednorázově odpady z demolice objektuČOV a část výkopové zeminy z výkopů pro kanalizační sběrač G6.Vliv změny v obou variantách je mírně pozitivní.Vlivy na veřejné zdraví (na obyvatelstvo)HLUKHlavní zdroje akustické zátěže v lokalitěZměna ÚPn je navržena v oblasti vzdálené od velmi významných zdrojů hluku. Mezi hlavní zdrojehluku na posuzovaném území patří provoz na ulici Starodubečská, která prochází severně odhodnocené lokality, a ulici K vilkám na západ od řešeného území. V denní dobu lze nejvyšší hodnotyakustické zátěže u zástavby očekávat nejvýše v pásmu od 60 do 65 dB, v noci pak od 50 do 55 dB.Orientační stanovení změn v akustické zátěži územíStejně jako u hodnocení vlivu na kvalitu ovzduší lze u hlukového posouzení očekávat ovlivněníakustické situace v lokalitě pouze krátkodobě během realizace stavby, která se bude odvíjet odrealizace projektů souvisejících s navrhovanou změnou Územního plánu. Po dokončení stavby lzevzhledem k provozování kanalizačního řadu změny v akustické zátěži území očekávat pouze v místěstávající ČOV Uhříněves. Ta bude po zprovoznění navrhovaného kanalizačního sběrače uzavřena a ujejí nejbližší obytné zástavby tak bude možné očekávat snížení akustické zátěže.Varianta 2. Bude v době výstavby znamenat zvýšení hlukové zátěže v obytném území sídlaDubeč.125


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ - SOUHRNZ výsledků hodnocení vlivů na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž vyplývá, že posuzovaná změnazpůsobí v blízkosti stávající ČOV mírné snížení vlivu na zdraví obyvatel.V období výstavby bude mít na veřejné zdraví negativní vliv varianta 2, která prochází zastavěnýmúzemím sídla Dubeč a to zhoršením kvality ovzduší a akustické situace v důsledku stavebních pracíuvnitř obytného území.Z hlediska vlivů na veřejné zdraví se jeví jako méně vhodná varianta 2.5.1.1 Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních asynergických vlivůVyhodnocení těchto vlivů je provedeno částečně dle doporučení materiálu Praktický průvodce proSEA směrnici (jedná se o překlad názvu zpracovatelem SEA) - (Office of the Deputy Prime Minister,2005).Tabulka č. 36: Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Z2573/00Příjemce vlivu, ovlivněnáIdentifikace přítomnosti vlivůsložkaNepřímé vlivyKumulativní a synergické vlivy*x0varianta 1 dočasnýVlivy na faunu a flóruzásah do vodníhotoku, břehovýchporostů, lesníchporostůKrajina - ekologická stabilita +0Obě variantyodstranění objektuČOVPovrchové a podzemní vody 0 0Půdy 0 0Veřejné zdraví:0 0Čistota ovzdušíZátěž populace dopravnímhlukem a hlukem zprůmyslové činnostiTichá území v krajině0 0(zachování)Udržitelný rozvoj sídel, +0zachování funkčníhoZměna v oboupotenciálu pro změnu využití variantách vyřešíúzemístop stav v povodíČOV Uhříněves -Dubeč+ pozitivní x negativní 0 neutrální nebo žádné* Synergie – společné působení. Synergický efekt - přidaný účinek současného působení dvounebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleněKumulace - synonymum pro hromadění ve smyslu nadměrného shromažďování entit (zde vlivů)126


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZMĚNA Č. Z2743/00Městská část: Praha 13Katastrální území:Předmět změnyStodůlkyZměna je požadována z důvodu výstavby obchodních a administrativních objektů v tzv. ZápadnímMěstě v k.ú. Stodůlky. Předmětné území se nachází západně od komunikace Jeremiášova a severněod Nové Jinočanské spojky v současně nezastavěném, ale převážně v zastavitelném území.Koncept změny nově navrhuje funkční plochy smíšené městského jádra /SMJ/ na úkor plochveřejného vybavení /VV/. V závislosti s touto změnou dochází ke korekci tras navržených komunikacíV73 a V74 tak, aby lépe sledovaly terén, respektive se rozšiřují plochy všeobecně obytné /OV/,vybraná komunikační síť /S4/ a urbanisticky významné plochy a dopravní spojení /DU/.Území je v současnosti dopravně napojeno pouze na ulici Jeremiášovu. Podle ÚPn se počítás výstavbou Nové Jinočanské spojky východně od řešeného území a dále ve spádovém územíbudoucího Západního Města též s výstavbou dalších komunikací, z nichž nejvýznamnější jsoupracovně označeny V71, V72, V73 a V74. V současné době je lokalita obsluhována hromadnoudopravou především ze stanice metra B Stodůlky a zastávek autobusů MHD.Posuzované variantyČíslozměnyZ 2743 /00Hodnocené variantyVarianta 1 Varianta 2 Varianta 0nepředložena Zachování funkcí:Změna funkčního využitíploch:na funkce všeobecně obytné/OV/, smíšené městskéhojádra /SMJ/, vybranákomunikační síť /S4/ aurbanisticky významnéplochy a dopravní spojení/DU/; zrušení VPS, jinévymezení VPS.Obrázek č. 24: Srovnání platného územního plánu a stavu po změně Z2743/00všeobecně obytné /OV/,veřejné vybavení /VV/,vybraná komunikační síť /S4/,zeleň městská a krajinná/ZMK/ izolační zeleň /IZ/a urbanisticky významnéplochy a dopravní spojení /DU/127


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVýměry měněných ploch dle jejich funkčního využitíOV 4 869,3 m 2SMJ 69 900,8 m 2S4 8 980,1 m 2DU 578,3 m 2celková výměra měněných ploch 84 328,5 m 2bez změny funkčního využití 5 184,0 m 2celková výměra zadání 75 747,0 m 2Vlivy na ovzdušíSTÁVAJÍCÍ IMISNÍ SITUACE V ŘEŠENÉ LOKALITĚVyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalitě je provedeno na základě výsledkůprojektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2008“ ve vztahu kimisním limitům dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.Tabulka shrnuje údaje o průměrných ročních koncentracích oxidu siřičitého, oxidu dusičitého,suspendovaných částic PM 10 a benzenu v řešené lokalitě a v jejím nejbližším okolí.Tabulka č. 37: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek v dotčené lokalitě – rok 2008Znečišťující látkaLimit + mez tolerance Průměrné roční Procento imisníhopro r. 2008koncentrace (µg.m -3 ) limitu (%)Oxid siřičitý Není stanoven 3,7 – 4,0 –Oxid dusičitý 44 µg.m -3 17,4 – 18,8 39,4 – 42,8Suspendované částice40 µg.m -3PM 1020,9 – 21,7 52,2 – 54,2Benzen 7 µg.m -3 0,3 – 0,4 4,6 – 5,4- průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se v zájmovém území pohybují na úrovni do4,0 µg.m -3 . Imisní limit není pro IH r SO 2 stanoven.- průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se v okolních referenčních bodech pohybujímezi 17,5 a 19 µg.m -3 , tedy do 43 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.- průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 se v hodnocené lokalitěpohybují na úrovni od 21 do 22 µg.m -3 , tj. do 54 % limitu.- v případě průměrných ročních koncentrací benzenu se vypočtené hodnoty pohybují naúrovni 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.128


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPORIENTAČNÍ STANOVENÍ ZMĚN V PRODUKCI EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEKNa základě údajů o výměrách jednotlivých funkčních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby apodkladech ÚRM Praha o typické hustotě osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad změnv dopravním zatížení území a následně výpočet produkce emisí z parkování automobilů u jednotlivýchdomů a z jejich pohybu na přilehlých komunikacích.Pro výpočty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR.Ve výpočtu byla zohledněna dynamická skladba vozového parku pro výpočtový rok 2010. V případěhodnocení suspendovaných prachových částic PM 10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti(částice zvířené projíždějícími automobily). Ve výpočtu je rovněž zohledněn vliv studených startů přiodjezdech zaparkovaných automobilů.Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 41.Tabulka č. 38: Emise z dopravy na plochách dotčených změnou ÚPnEmise (kg.rok -1 )částice PM 10 oxidy dusíku benzenStav při využití ploch dle platného ÚPnDoprava v klidu 34,5 40,3 3,7Doprava na komunikační síti 41,4 48,4 4,5Celkem 75,8 88,7 8,2Stav při využití ploch dle změnyDoprava v klidu 305,6 285,6 21,5Doprava na komunikační síti 366,7 342,7 25,8Celkem 672,3 628,3 47,2Pro výpočet emisí z vytápění byla uvažována otápěná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažníplochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použitíkotlů s průměrným emisním faktorem 130 mg/kWh.Výsledná produkce emisí oxidu dusičitého tak byla stanovena v následující výši:- situace podle ÚPn beze změny 2743/00: 0,3 t.rok -1- situace po změně 2743/00: 1,3 t.rok -1rozdíl: 1 t.rok -1OČEKÁVANÉ ZMĚNY EMISNÍ A IMISNÍ ZÁTĚŽE ÚZEMÍNa základě výsledků emisních výpočtů bylo provedeno orientační imisní vyhodnocení dotčenélokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referenčnímodel pro městské oblasti. Z výsledků modelového výpočtu vyplývá, že:- nárůst průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého vlivem hodnocené změnyve variantě 1 proti stavu dle výhledového horizontu ÚPn dosahuje nejvýše 0,55 µg.m -3 .Oproti stávajícímu stavu lze očekávat nárůst do 0,7 µg.m -3 .- průměrné roční koncentrace benzenu se v dotčené lokalitě vlivem hodnocené změnyve variantě 1 zvýší oproti stavu dle platného ÚPn maximálně o 0,05 µg.m -3 . Oprotistávajícímu stavu lze očekávat nárůst do 0,06 µg.m -3 .- nárůst průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM 10 se bude přinavrhované změně ve variantě 1 pohybovat nejvýše na úrovni 0,75 µg.m -3 oprotivýhledovému horizontu dle platného ÚPn, resp. o 0,85 µg.m -3 oproti stávajícímu stavu.Navrhovaná změna nezpůsobí překročení imisních limitů v území a imisní limit zde bude i přirealizaci navrhované změny u všech hodnocených látek splněn.Vlivy na klimaZměna územního plánu nemá vliv na klimatické podmínky.129


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVlivy na vodyHYDROGEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKASkalní podklad je tvořen puklinově slabě propustnými zpevněnými sedimenty ordoviku. Litologickyse jedná o jílovité a jílovitoprachovité břidlice. Pokryvné útvary jsou reprezentovány svrchu průlinověhůře propustnými eolickými sedimenty, v jejich podloží se vyskytují slabě propustné deluviálnísedimenty (jílovité a písčitojílovité hlíny s úlomky podložních hornin). Hojně se zde vyskytujíantropogenní sedimenty – navážky. Podle podrobné inženýrsko-geologické mapy (měřítko 1:5000,mapový list Beroun 0-3) lze hladinu podzemní vody v této ploše předpokládat v hloubce 4-6 metrů podterénem, v prostředí s omezenou puklinovou nebo nízkou průlinovou propustností.Poblíž plochy (jižně, pod spojovací asfaltovou komunikací) se nachází rozsáhlejší terénní deprese- pravděpodobně území bývalého lomu, nyní areál skanzenu, s vodní plochou. Podél jv. okrajejihovýchodní plochy je v linii umístěno několik objektů meliorace.V západním cípu jihovýchodní plochy se nachází výrazná terénní vyvýšenina navážkovéhomateriálu.HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKAOdtok povrchových vod z obou dílčích ploch směřuje k recipientu Dalejského potoka,procházejícímu jižně od lokality.ZMĚNA KVALITY POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VODPotenciální riziko ohrožení kvality vod může vyvstat jednak krátkodobě, ve fázi stavebních prací,kdy může dojít k odstranění humózní vrstvy, která má významnou ochrannou funkci. Vytvoří sekrátkodobě prostředí umožňující snadnější vsak povrchových vod do podloží. Toto riziko může býtzvýšeno pohybem strojů a mechanizace na staveništi (úkapy pohonných hmot, olejů apod.). Vzhledemk předpokládané hloubce hladiny podzemní vody 4-8 m je riziko přímého negativního vlivu napodzemní vody spíše nízké.Z dlouhodobého hlediska je třeba v případě odvádění srážkových vod ze zpevněných komunikacíuvážit instalaci lapolů pro záchyt úkapů pohonných hmot a olejů z vozidel. Případnou změnou jakostimůže být potenciálně ohrožen recipient Dalejského potoka.ZMĚNY VE VYDATNOSTI ZDROJŮ A ZMĚNY HLADINY PODZEMNÍCH VODNásledkem vypouštění srážkových vod do vod podzemních může na lokalitě dojít ke zvýšeníhladiny podzemní vody. Podkladem projektové dokumentace by mělo být hydrogeologické řešenírežimu podzemních vod, ovlivněného stavebními změnami.Ovlivnění úrovně hladiny vodní plochy v blízkém areálu skanzenu se nepředpokládá. Příp. likvidacisrážkových vod vsakem do horninového prostředí je nutné řešit s ohledem na tento krajinný prvek.VLIV NA POVRCHOVÝ ODTOKV případě realizace navržených změn bude třeba řešit způsob nakládání se srážkovými vodami zezpevněných ploch ve smyslu vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy. Přitom je třeba zohlednit příp. vlivna recipient Dalejského potoka. Na lokalitě bude pravděpodobně možný vsak (vypouštění) srážkovýchvod do vod podzemních, popř. vybudování retenčních nádrží. Podmínky opatření by měly být sohledem na typ navržené zástavby (převážně výstavba administrativních objektů) řešeny centrálně aměly by vyplynout z hydrogeologického posouzení nebo průzkumu. Opatření by měla být prováděnapod dohledem odborně způsobilé osoby hydrogeologa.Vlivy na půduVLIVY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍLESAČást změny nevyžaduje další zábory ZPF.130


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPČást změny vyvolá přeměnu kategorie záborů ZPF ze záboru pro zastavěné plochy na zábor prodopravní plochy oproti ÚPn mimo současně zastavěné území – II., III. a IV. třída ochrany.zábor pro BPEJ tř. ochrany plocha (ha)2.01.10 II. 0,148dopravní plochy2.02.12 II. 0,7142.05.01 III. 0,0092.26.14 IV. 0,017Část změny vyvolá přeměnu kategorie záborů ZPF ze záboru pro dopravní plochy na záborpro zastavěné plochy oproti ÚPn mimo současně zastavěné území – II. třída ochrany.zábor pro BPEJ tř. ochrany plocha (ha)2.01.10 II. 0,067zastavěné plochy2.02.12 II. 0,379Vlivy změny na zemědělskou půdu jsou považovány za nulové oproti variantě platného ÚP.Vlivy na horninové prostředíGEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRYSkalní podklad zájmového území je tvořen paleozoickými zpevněnými sedimentárními horninamiordovického stáří, v severním sektoru souvrstvím vinickým a v jižním sektoru souvrstvímzahořanským. Litologicky se jedná o jílovité a jílovitoprachovité břidlice. Vinické břidlice lze zařaditmezi málo pevné horniny ordoviku a jejich eluvia dosahují často větší mocnosti. Naopak břidlicezahořanského souvrství jsou pevnější a vzhledem k lepším geotechnickým vlastnostem poskytujívýrazně kvalitnější základovou půdu.Pokryvné útvary jsou reprezentovány svrchu eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny),v jejich podloží se vyskytují deluviální sedimenty (jílovité a písčitojílovité hlíny s úlomky podložníchhornin). Mocnost eolických sedimentů se pohybuje většinou od 2 do 4 m, celkovou mocnost zeminkvartérního parta lze předpokládat od 4 do 6 metrů.Na základě hydrogeologické mapy v měřítku 1:5000 je ustálená hladina podzemní vody v hloubce4 až 6 metrů pod terénem v prostředí s omezenou puklinovou nebo nízkou průlinovou propustností.Dle archivních laboratorních rozborů vzorků podzemní vody z okolí posuzovaného území se jednázpravidla o vody neagresivní popř. slabě agresivní (dle kritérií ČSN 731214 jsou hodnoceny stupněm„la“).Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavbě označit jako podmínečně vhodné. Důvodempro toto hodnocení je zejména výskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty – spraše asprašové hlíny), které budou tvořit základovou půdu staticky nenáročných objektů a pláň i aktivní zónuvětšiny komunikací. V geologické mapě je širší okolí označeno jako lokalita s možnostíarcheologických nálezů, jižním směrem se nachází bývalé hliniště.Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz)Podle územně analytických podkladů hlavního města Prahy, vymezujících oblasti krajinného rázu– jev 17 a místa krajinného rázu – jev 18 (Löw a kol., Brno 2008), náleží rozvojová plocha do oblastikrajinného rázu Butovicko-Pankrácké planiny (č. 4)m, její západní části. Rozsah vymezené oblastikrajinného rázu ukazuje následující obrázek.131


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 25: Oblast krajinného rázu Butovicko-Pankrácké planinyMezi hlavní charakteristiky či hodnoty oblasti krajinného rázu patří v západní části dochovanývenkovský charakter s atakem suburbanizace. Doporučení v rámci zpracovaných ÚAP mj. konstatují:„na západě oblasti nedovolit chaotickou zástavbu logistických a industriálních areálů a k jejichrozčlenění využít NRBK.“Rozvojová plocha leží na severním svahu údolí Dalejského potoka v blízkosti sídliště Západníhoměsta (Stodůlky), od kterého je oddělena významnou silniční komunikací (Jeremiášova). Z jižní stranyplochu vymezuje plánovaná Jinočanská spojka. Z větší části se jedná o zastavitelné území, pro kteréje zčásti navrhováno upravené využití – výstavba obchodních a administrativních objektů namístoobjektů veřejného vybavení (např. škol). Rozvojová plocha zasahuje z větší části zemědělskou půdu.Celková výměra návrhové plochy činí cca 8,4 ha.Zákonem definované předměty ochrany krajinného rázu (odstavec 1, § 12 zákona č. 114/1992Sb. v platném znění) – významné krajinné prvky, zvláště chráněná území či kulturní dominanty krajinynebudou dotčeny (vesnická památková rezervace Stodůlek není v přímém kontaktu s předmětnouplochou). Identifikace harmonických vtahů a měřítka v území a únosností zásahu do těchto kategoriíochrany krajinného rázu bude nutné posoudit při kauzálním hodnocení vlivů konkrétního záměru nakrajinný ráz.132


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPObrázek č. 26: Aktuální stav území Z2743/00; pohled od jihuVlivy na přírodu (biologickou rozmanitost, faunu, floru)SOUČASNÝ STAVPodle fytogeografického členění ČR náleží zájmové území do oblasti 7d Bělohorská tabule.Potenciální přirozenou vegetaci tvoří Černýšová dubohabřina Melampyro nemorosi-Carpinetum. Celéúzemí je silně ovlivněno antropogenní činností. Původní vegetace ustoupila v důsledku intenzivnízemědělské činnosti. Většinu území pokrývají intenzivně obhospodařovaná pole (biotop X2). Ta sevyznačují nízkou druhovou diverzitou, jež je i příčinou nízké ekologické stability území. Západní cípúzemí protíná přírodní biotopy T1.1 (mezofilní ovsíkové louky) a K3 (vysoké mezofilní a xerofilníkřoviny) s výrazně liniovým charakterem.VLIV NA VZÁCNÉ A CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN A ŽIVOČICHŮÚzemí je obýváno běžnými polními živočichy, jako jsou srnec obecný (Capreolus capreolus), zajícpolní (Lepus europeaus), skřivan polní (Alauda arvensis). V území nebyl nalezen žádný zvláštěchráněný druh. Jejich výskyt do budoucna však nelze zcela vyloučit. Velmi pravděpodobný je výskytčmeláků v biotopu T1.1. Křoviny pravděpodobně slouží jako hnízdiště ptáků.Likvidace polní kultury nebude mít, vzhledem ke struktuře okolní krajiny, na lokální biodiverzitutéměř žádný vliv. Obdobné či stejné biotopy se hojně nacházejí i v okolí záměru. Přírodní biotopy byvšak měly být zachovány bez přerušení, případně rozšířeny na větší plochu. Záměr bude mít pouzelokální charakter. Území mimo vytyčenou oblast budou nepřímo ovlivněna zvýšeným hlukem běhemvýstavby i provozu administrativních objektů. Z terénního průzkumu vyplývá, že v současnosti se vzasaženém okolí nevyskytují vzácné ani ohrožené druhy, které by mohly být negativně ovlivněny.Zůstane-li pozemek ležící jižně od zájmového území trvale nevyužíván, lze do budoucna očekávatnavýšení biodiverzity, vyloučit nelze ani přítomnost zvláště chráněných druhů.LIKVIDACE, POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮLesní porosty nejsou změnou ovlivněny.ZÁSAH DO CELOMĚSTSKÉHO SYSTÉMU ZELENĚNavrhované řešení nezasahuje ÚSES ani plochy celoměstského systému zeleně ani chráněnáúzemí přírody.LIKVIDACE, ZÁSAH DO PRVKŮ ÚSES A VKPNavrhované řešení nezasahuje ÚSES ani plochy celoměstského systému zeleně ani chráněnáúzemí přírody. Severně ležící plocha je v kontaktu s regionálním biokoridorem R4. Plochy biokoridoruv místě kontaktu tvoří v současné době orná půda, biokoridor je nefunkční.Vliv změny na ÚSES a VKP je zanedbatelný.VLIV NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍZměna nemá vliv na zvláště chráněná území.133


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVLIV NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000Lokalita nemá vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.Vlivy na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického ahmotné statkyZměna nemá vliv na uvedené jevy. V bezprostřední blízkosti lokality navrhované změny leží ÚANI.12-41-05/5 (Šmídova cihelna). Mezivariantní rozdíl v hodnocených vlivech je nulový.Vliv na produkci odpadů a nebezpečných látek, Nároky na neobnovitelnéenergetické a surovinové zdrojeZměna v případě realizace funkčního využití změní pravděpodobně skladbu (druhy) a množstvíodpadů, s nimiž bude v zájmovém území nakládáno. Změna není považována za významnou.Obdobné hodnocení lze vyslovit i k nárokům na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje.Vlivy na veřejné zdraví (na obyvatelstvo)HLUKHlavní zdroje akustické zátěže v lokalitěÚzemí je v současnosti dopravně napojeno pouze na ulici Jeremiášovu. Podle ÚPn se počítás výstavbou Nové Jinočanské spojky východně od řešeného území a čtyř obslužných komunikací,které jsou pracovně označeny V71, V72, V73 a V74. Současně je lokalita hromadnou dopravouobsluhována především ze stanice metra B Stodůlky a zastávek autobusů MHD. Nové zastávkyautobusů MHD budou umístěny i na Nové Jinočanské spojce. Pro zajištění obsluhy MHD je nutnárealizace dopravního terminálu jižně od západního vestibulu stanice metra Stodůlky.V současnosti leží řešené území mimo hlavní zdroje hluku. Nejbližším liniovým zdrojem jeJeremiášova ulice, která napojuje sídliště Stodůlky na Rozvadovskou spojku, hlavní zdroj hluku vúzemí. Ve výhledu, po výstavbě plánovaného Západního Města je možné zvýšené dopravní intenzityzaznamenat také na místních komunikacích, které vedou po hranici posuzovaných ploch,nejvýznamnější je Jinočanská spojka. Ve výhledu lze na hranici chráněného prostoru zástavbyočekávat podél uličních úseků v denní dobu nejvyšší hodnoty od 55 do 60 dB, lokálně vyšší.Orientační stanovení změn v produkci emise hluku na okolních komunikacíchNa základě údajů o výměrách jednotlivých funkčních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby apodkladech ÚRM Praha o typické hustotě osídlení byl proveden odhad intenzit dopravy na okolníchkomunikacích a následně výpočet emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na těchtokomunikacích.Pro výpočty emisí byl použit model Hluk+ v 8.26, který zohledňuje vývoj akustických parametrůvozidel do roku 2010. Emise je vyjadřována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti7,5 m od osy přilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu činí emise hluku způsobovanéhozdrojovou a cílovou dopravou při pohybu na jedné komunikaci.Ve stavu dle platného ÚPn lze oproti stávajícímu stavu očekávat ve dne příspěvek do 45,7 dB.Ve stavu se změnou ÚPn lze očekávat ve dne příspěvky do 54,3 dB.Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umístěníbudou v rámci přípravy staveb voleny tak, aby působení hluku na okolní chráněnou zástavbunepřekračovalo platné hygienické limity.Orientační stanovení změn v akustické zátěži územíNa základě údajů o změnách kapacit a odvozených změnách v intenzitách dopravy je možnévyhodnotit změny hlukových hladin na zástavbě v okolí nejbližších hlavních komunikací. Hodnocenéúzemí je ovlivňováno jednak pojezdem po místní komunikaci jižně od záměru (Jinočanské spojce), takprovozem na Jeremiášově. Při využití území dle platného ÚPn lze očekávat nárůst do 0,1 dB, přinavrhované změně do 0,5 dB v denní dobu oproti stavu bez využití území.134


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPOčekávaná hluková zátěž u navržené chráněné zástavbyPlocha navrhované obytné zástavby je přidružená ke stávající velké ploše s obdobnou funkčnínáplní území. Nachází ve větší vzdálenosti od současných i navrhovaných hlavních dopravních tahů ačástečně bude před hlukem z těchto liniových zdrojů odcloněna. Přesto bude nutné v dalších stupníchposouzení věnovat navrhovaným objektům na této ploše pozornost z hlediska splnění hygienickýchlimitů na hranici vnějšího venkovního prostoru staveb.Vlivy na veřejné zdravíZ výsledků hodnocení vlivů na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž vyplývá, že posuzovaná změnanebude mít významný negativní vliv na obyvatelstvo v jejím okolí. Provoz automobilů a produkce emisíz vytápění způsobí u okolní chráněné zástavby pouze velmi mírný nárůst.Vlivem realizace záměru nedojde k překročení imisních ani hlukových limitů.Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních a synergickýchvlivůVyhodnocení těchto vlivů je provedeno částečně dle doporučení materiálu Praktický průvodce proSEA směrnici (jedná se o překlad názvu zpracovatelem SEA) - (Office of the Deputy Prime Minister,2005).Oproti nulové variantě nebyly identifikovány žádné významnější nepřímé vlivy změny. Ke kumulacivlivů dojde, tak jako v případě jiných lokalit kde je očekáván nárůst intenzit automobilové dopravy, kekumulaci vlivů na akustickou a imisní situaci.135


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP6 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCHA ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ AJEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METODVYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍPrvním krokem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je identifikace potenciálních vlivů. Taproběhla v rámci fáze screeningu, kdy se účastníci procesu posuzování vlivů koncepce vyjadřovalik možným vlivům koncepce a kdy dotčený orgán pro posuzování vlivů na životní prostředí formulovalpožadavky na vyhodnocení vlivů koncepce. Významnost vlivů jednotlivých změn byla poslézevyhodnocena v rámci KAPITOLY 5.Postup vyhodnocení vlivů jednotlivých variant územního plánu na životní prostředí:1) Formulace variant2) Výběr kritérií pro porovnání variant3) Porovnání vlivů variant1) Formulace variantFormulace posuzovaných variant je součástí zadání změn územního plánu. Přehledposuzovaných variant je uveden ve vyhodnocení variant v tabulce č. 43. Předmětem porovnání jsoudvě, popř. tři varianty rozvoje území:Varianta nulová - nepřijetí změny územního plánu, zachování státu quo – nejedná sevšak v přísném slova smyslu o variantu „no action“, bez akce, neboť i varianta nulovápředstavuje vývoj území dle platného ÚP.Varianta 1 změny ÚP - důsledky realizace nového územního plánuVarianta 2 změny ÚP - důsledky realizace nového územního plánu dle odlišnéhofunkčního uspořádání.2) Výběr kritérií pro porovnání variantVliv realizace/nerealizace změn územního plánu byl vyhodnocen pomocí referenčního souborukritérií. Volba kriterií vychází z tezí trvale udržitelného rozvoje. Principiálně byla volena taková kriteria,která vyjadřují co možná nejobecnější charakteristiku posuzovaných scénářů a pokrývají celý prostorhodnocení; nevytvářejí skryté či zjevné preferenční prostředí pro některý z posuzovaných scénářů(variant).Výběr kritériíKritéria musí reflektovat následující okruhy: Cíle na vnitrostátní úrovni – tyto cíle jsou souhrnně vyjádřeny v tabulce č. 2, kde jsou uvedenycíle Státní politiky životního prostředí. Požadavky právních předpisů České republiky (formulované v zákonech, vyhláškách,nařízeních vlády). Principy a cíle udržitelného rozvoje. Hlavní cíle udržitelného rozvoje v EU jsou formuloványv obnovené strategii EU pro udržitelný rozvoj.Zvolený referenční soubor kritérií splňuje výše popsané zásady pro výběr kritérií. Následujícítabulka popisuje vztah zvolených kritérií a cílů na vnitrostátní úrovni. Popis je doplněn o sledované(pomocné) dílčí ukazatele.136


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPTabulka č. 39: Kritéria pro porovnání variant rozvoje územíNázev kritéria Dílčí ukazatele Definice bodů verbálně-numerické stupniceOCHRANAVEŘEJNÉHOZDRAVÍOCHRANAPŮDYKvalita ovzduší a koncentrace polutantův ovzdušíVlivy na mikroklima – dopad na obyvatelstvo aekosystémyKvalita povrchových a podzemních vod,koncentrace znečišťujících látek ve vodáchEmise hluku a hluková zátěž územíKontaminace půdy, vody a horninovéhoprostředí (např. staré ekologické zátěže) vevztahu k VZPsychosociální, kulturní a ekonomickédůsledkyTrvalé zábory (odnětí) zemědělské a lesnípůdyDočasné zábory (odnětí) zemědělské a lesnípůdyPředpoklady pro rozšíření ploch ZPF a/neboPUPFLVlivy na čistotu půd - předpoklady proznečištění půd (např. úniky znečišťujícíchlátek organ. a anorgan. původu)Degradace půd (půdní eroze, zaplevelení)+2 výrazné zlepšení řady determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo zlepšení řadydeterminant lidského zdraví u velké populace+1 zlepšení několika málo determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo mírnézlepšení řady determinant lidského zdraví u velké populace0 zachování determinant lidského zdraví na stávající úrovni či bez vztahu k veřejnémuzdraví-1 výrazné zhoršení několika málo determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebomírné zhoršení řady determinant lidského zdraví u velké populace-2 výrazné zhoršení řady determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo zhoršení řadydeterminant lidského zdraví u velké populacePŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ:VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ (NA OBYVATELSTVO)VLIVY NA OVZDUŠÍ+2 navrácení dočasně a trvale vyjmutých ploch původním kulturám ve významnémrozsahu, významné rozšíření ploch náležejících ZPF a PUPFL, významné zlepšeníčistoty půd+1 navrácení dočasně a trvale vyjmutých ploch původním kulturám, mírné rozšíření plochZPF a PUPFL, zlepšení čistoty půd0 nejsou vytvořeny předpoklady pro zábory půd a/nebo jejich znečištění až degradaci-1 dojde k plošně omezenějším trvalým i dočasným záborům půdy ze ZPF a PUPFL,lokální znečištění půd a eroze-2 trvalé zábory půdy ze ZPF a PUPFL významného rozsahu, hrozí významné plošnédegradace půd znečištěním, erozí a zaplevelenímOCHRANA VODProdukce odpadních vodOvlivnění kvality povrchových a/nebopodzemních vod, vč. eutrofizace vodZměna vodního potenciálu krajiny ahydrologických charakteristikVlivy na povrchový odtok (změny průtoků) azměnu říční sítěOvlivnění režimu podzemních vod, změny vevydatnosti zdrojů a změny hladiny podz. vodPŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ:VLIVY NA PŮDU+2 snížení produkce odpadních vod a/nebo zlepšení ukazatelů kvality povrchových a/nebopodzemních vod a/nebo zlepšení vodního potenciálu krajiny a hydrologickýchcharakteristik, kladné změny lze charakterizovat jako významné+1 snížení produkce odpadních vod a/nebo zlepšení ukazatelů kvality povrchových a/nebopodzemních vod a/nebo zlepšení vodního potenciálu krajiny a hydrologickýchcharakteristik, změny lze charakterizovat jako malé až nevýznamné, pozitivní vliv všakpřevažuje0 nedojde ke vzniku odpadních vod, realizace koncepce nevytváří předpoklad prorealizaci záměrů, které by mohly ovlivnit vodní potenciál krajiny a hydrologické137


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPNázev kritéria Dílčí ukazatele Definice bodů verbálně-numerické stupnicecharakteristiky-1 zvýšení produkce odpadních vod a/nebo zhoršení ukazatelů kvality povrchových a/nebopodzemních vod a/nebo snížení vodního potenciálu krajiny a změny hydrologickýchcharakteristik (např. rozkolísání průtoků, snížení průtoků nebo naopak negativní zvýšenímaximálních průtoků apod.)-2 významné zvýšení produkce odpadních vod a/nebo zhoršení ukazatelů kvalitypovrchových a/nebo podzemních vod a/nebo snížení vodního potenciálu krajiny azměny hydrologických charakteristikBIOLOGICKÁROZMANITOSTIAEKOLOGICKÁSTABILITAOCHRANAKRAJINY AKULTURNÍCHHODNOT VČ.KRAJINNÉHHORÁZUVlivy na populace vzácných a zvláštěchráněných druhů rostlin a živočichů(likvidace, poškození – přímé, nepřímé)Vlivy na ekosystémy (např. mokřady) abiodiverzituVlivy na stromy a porosty dřevin rostoucímimo lesVlivy na lesní porostyVlivy na prvky ÚSES a na významné krajinnéprvkyVlivy na zvláště chráněná území a přírodníparkyVlivy na evropsky významné lokality a ptačíoblasti (území NATURA 2000)Pozn.: kritérium explicitně požaduje Evropskáinvestiční banka.Zábor volné krajiny / využití antropogenněpoznamenaných územíVlivy na přírodní charakteristiky krajinnéhorázuVlivy na kulturně – historické charakteristikykrajinného rázuUchování tradičního projevu krajiny (souladuhospodaření s přírodními podmínkami)Proměna krajinné struktury a dalšíchcharakteristik (horizontálních vztahů)PŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ:VLIVY NA VODY+2 zvýší se průchodnost krajiny a zlepší se návaznost migračních tras (skrze realizaciÚSES), vytvoří se nový přírodě blízký biotop+1 sníží se zátěž současných přírodních biotopů, zvýší se hodnota KES0 bez vlivu na faunu, flóru a přírodní biotopy-1 zásah do prvků ÚSES a VKP, negativní ovlivnění přírodních stanovišť, zásah do biotopůs výskytem zvláště chráněných druhů rostlina živočichů, sníží se hodnota KES, sníženíprůchodnosti krajiny-2 narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území, evropsky významných lokalita ptačích oblastí, poškození nebo likvidace zvláště chráněných druhů rostlin a živočichůPŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ:VLIVY NA PŘÍRODU+2 zvýšení krajinářských hodnot; území získá nové cenné znaky a na přitažlivosti+1 změna odpovídá krajinnému uspořádání; ctí tradiční využití a hospodaření; posílí jehocharakter0 není zasahováno do znaků a hodnot krajinného rázu-1 narušení prostorových vztahů, snížení kvality vizuálního projevu a přitažlivost území-2 ztráta či snížení estetických hodnot, zásah do přírodního či kulturně-historickéhocharakteru území a způsobení negativní změny celkového projevu krajinyPŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ:VLIVY NA KRAJINU (VLIVY NA KRAJINNÝ RÁZ)138


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPNázev kritéria Dílčí ukazatele Definice bodů verbálně-numerické stupniceNarušení a likvidace kulturních památek, vč.archeologických, geologických,paleontologických památek či nalezišťVliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy(pozitivní i negativní) – tradice, spolkový život,kulturní akce (představení, festivaly ..)VLIVY NA KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉH AARCHEOLOGICKÉHO A HMOTNÉ STATKYOCHRANAZDROJŮNároky na neobnovitelné energetické asurovinové zdrojeNáročnost realizace z hlediska druhu, ročníspotřeby, způsobu získávání energií a surovin(např. dovozu) apod.Míra využití obnovitelných zdrojůMíra využití místních zdrojů surovin a energieMíra produkce/redukce a způsob nakládání sodpady (nezahrnutých v exhalacích aodpadních vodách)Produkce a nakládání s nebezpečnýmiodpadyProdukce a nakládání s ostatními odpadyMíra recyklace odpadůMíra využití/omezení nebezpečných látek apřípravků+2 výhradní využívání obnovitelných energetických a surovinových zdrojů a/nebovýznamné snížení současné spotřeby zdrojů a energií+1 podpora využívání obnovitelných energetických a surovinových zdrojů a/nebo sníženísoučasné spotřeby zdrojů a energií a/nebo orientace na místní zdroje surovin a energií0 bez nároků na energetické a surovinové zdroje, popř. zachování současného stavu-1 nárůst spotřeby surovin a energií, přičemž hlavní zdroje jsou neobnovitelné-2 významný nárůst spotřeby surovin a energií bez využívání obnovitelných zdrojůPŘÍSLUŠNÁ KAPITOLA HODNOCENÍ VLIVŮ:VLIV NA PRODUKCI ODPADŮ A. NEBEZPEČNÝCH LÁTEK, NÁROKY NANEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE139


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP3) Porovnání vlivů jednotlivých variantSouhrn kritérií pro porovnání vlivů (viz podrobný popis v předchozí podkapitole)A B C D E Fochrana krajiny aochranabiologickáochranakulturních hodnot ochranaveřejnéhoochrana vod rozmanitosti apůdyvč. krajinnéhho zdrojůzdravíekologická stabilitarázuPro vyjádření vlivů jednotlivých variant z hlediska jejich souhrnného dopadu (spolupůsobení) naživotní prostředí a veřejné zdraví byla využita následující čtyřbodová stupnice:Celkový dopad na životní prostředí a veřejnézdravíKLADNÉNEUTRÁLNÍPODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉZÁPORNÉTabulka č. 40: Posouzení jednotlivých variantČíslozměnyPopis, hodnocení přijatelnosti z hlediskaenvironmentálního pilíře udržitelného rozvojeVarianta má celkové kladné působení na ŽP aVZDoporučena k realizaciVarianta přináší nezměněný scénář vlivů na ŽPnebo málo významné negativní vlivy na některésložky životního prostředíDoporučena k realizaciVarianta je spojena negativní vlivy na více složekživotního prostředí, které jsou však stále, zapředpokladu přijetí příslušných opatření, vesvém souhrnu hodnoceny jako únosnéz hlediska environmentálního pilíře udržitelnéhorozvojePodmíněně doporučena k realizaciVarianta je spojena s negativními vlivy na vícesložek životního prostředí, které jsou ve svémsouhrnu hodnoceny jako významně negativníNedoporučena k realizaciHodnocené variantyVarianta 1 Varianta 2 Varianta 0A B C D E F A B C D E F A B C D E FZ 1175/ 00Z 2215/ 00Změna funkčního využití ploch: Změna funkčního využití ploch: Zachování funkcí:Varianta 1:Varianta 2:parky, hist. zahrady a hřbitovy /ZP/,zeleň městská a krajinná /ZMK/,Na funkce čistě obytné /OB/, sportu Na funkce čistě obytné /OB/,louky a pastviny /NL/, sady, zahrady/SP/, oddechu /SO1,3/ a zeleň oddechu /SO1,3/ a zeleň městská aa vinice /PS/, zahradnictví /PZA/ aměstská a krajinná /ZMK/.krajinná /ZMK/.orná půda, plochy pro pěstovánízeleniny /OP/ (výhledově oddechu/SO1,3/).A B C D E F A B C D E F A B C D E F-1 -2 -1 -2 -1 -1 -1 -2 -1 -2 -1 -1 0 +1 0 +1 +1 0Změna funkčního využití ploch: Změna funkčního využití ploch:Zachování funkcí:Varianta 1:Varianta 2:louky a pastviny /NL/, orná půda,na plochy čistě obytné /OB/,plochy pro pěstování zeleniny /OP/Na funkce čistě obytné /OB/ a zeleňvšeobecně obytné /OV/, zeleně a orná půda, plochy pro pěstováníměstská a krajinná /ZMK/.městské a krajinné /ZMK/, izolační zeleniny /OP/ (výhledově kultury acírkve /ZKC/)140


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPČíslozměnyZ 2274/ 00Z 2573/ 00Z 2743/ 00Hodnocené variantyVarianta 1 Varianta 2 Varianta 0A B C D E F A B C D E F A B C D E Fzeleně /IZ/ a vkládá překryvnéznačení pro funkční plochu bezspecifikace rozlohy a přesnéhoumístění v rámci jiné funkční plochy– parky, historické zahrady ahřbitovy /ZP/.A B C D E F A B C D E F A B C D E F-1 -2 -1 -1 -1 0 -1 -2 -1 -1 -1 0 0 0 0 0 0 0Změna funkčního využití ploch avyhlášení VPS.Varianta 1:na funkce vybraná komunikační síť/S2/ a /S4/, tratě a zařízeníželezniční dopravy, nákladníterminály /DZ/, plochy a zařízeníhromadné dopravy osob, parkovištěP+R /DH/.Prodloužení kanalizačního sběračeG důležitého pro rozvoj oblasti,zrušení ČOV Uhříněves avyplývající revitalizace.Změna funkčního využití ploch:Varianta 2:z funkcí všeobecně obytné /OV/,všeobecně smíšené /SV/, nerušícívýroby a služeb /VN/, vybranákomunikační síť /S4/, tratě azařízení železniční dopravy,nákladní terminály /DZ/, parky,historické zahrady a hřbitovy /ZP/ aizolační zeleň /IZ/ na funkcevšeobecně smíšené /SV/, vybranákomunikační síť /S2/ a /S4/, tratěa zařízení železniční dopravy,nákladní terminály /DZ/, plochya zařízení hromadné dopravy osob,parkoviště P+R /DH/ a parky, hist.zahrady a hřbitovy /ZP/.- na funkci zeleň městská a krajinná/ZMK/; vymezení kanalizační stokya VPS.Prodloužení kanalizačního sběračeG důležitého pro rozvoj oblasti,zrušení ČOV Uhříněves avyplývající revitalizace.Zachování funkcí:všeobecně smíšené /SV/, vybranákomunikační síť /S4/, tratě azařízení železniční dopravy,nákladní terminály /DZ/ a izolačnízeleň /IZ/A B C D E F A B C D E F A B C D E F-1 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0Změna funkčního využití ploch:Zachování funkcí:vodní hospodářství /TVV/ a zeleňna funkci zeleň městská a krajinnáměstská a krajinná /ZMK//ZMK/; vymezení kanalizační stoky(výhledově vodní hospodářstvía VPS./TVV/)A B C D E F A B C D E F A B C D E F+1 0 +1 -1 0 0 -1 0 +1 0 0 0 -1 0 -1 0 0 0Změna funkčního využití ploch: - Zachování funkcí: všeobecněobytné /OV/, smíšené městskéhojádra /SMJ/, veřejné vybavení /VV/,vybraná komunikační síť /S4/,urbanisticky významné plochy adopravní spojení /DU/, zeleňměstská a krajinná /ZMK/, izolačnízeleň /IZ/na funkce všeobecně obytné /OV/,smíšenou městského jádra /SMJ/,veřejné vybavení /VV/, vybranákomunikační síť /S4/, plochy azařízení hromadné dopravy osob,parkoviště P+R /DH/, urbanistickyvýznamné plochy a dopravníspojení /DU/ a zeleň městská akrajinná /ZMK/; VPS.A B C D E F A B C D E F A B C D E F-1 -1 -1 0 0 -1 - - - - - - -1 -1 -1 0 0 -1141


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP7 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍNEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBOPŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍPROSTŘEDÍPopis opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebopředpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí je uveden v kapitole 5 u jednotlivýchhodnocených změn a dále je souhrnně uveden v textu níže v kapitole 11 Doporučení včetně návrhustanoviska příslušného orgánu.142


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮOCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍDOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANTŘEŠENÍV kapitole 1 tabulce 3 byly identifikovány potenciální střety cíle(ů) navrhované změny územníhoplánu (které souvisejí s cíly přijatými na vnitrostátní úrovni) s cíli územního plánu hl. m. Prahy. Níže jekomentován každý potenciální střet a zhodnoceno, zda byl cíl zapracován do změny ÚP nebo nikoli.Způsob zapracování by měl být proveden tak, aby změna nebyla v rozporu s vnitrostátními cíliochrany životního prostředí.Z1175/00Tabulka č. 41: Způsob zapracování cílů u změny Z1175/00Cíl ÚP, se kterým je cíl změnyv potenciálním konflikturozvoj města na novýchplochách, v souladu s rozvojemregionu a s ohledem na kvalituživotního prostředí aekologickou únosnost územíčlenění města na svébytnécelkyzachování nezastavěnýchzelených svahů města včetnějejich úpatí a vrcholových hran,zvyšovat podíl zeleně a spojovat jido uceleného systémudosažení vyrovnané úrovněvodního hospodářství(zásobování vodou aodkanalizování) a snížení rizikaohrožení města velkými vodamizachování stávajících a vzniknových ploch zeleně a vody,Způsob zapracování cíleProvedené posouzení prokázalo, že změna jeekologicky neúnosná.Změna nenaruší členění města na svébytné celky.Charakter území a jeho svébytnost nebudezásadně narušena za podmínky posílení plochzeleněZměna počítá se zastavěním pohledověexponovaného svahu s existující vegetací.Změna umisťuje zastavitelné plochy do plochceloměstského systému zeleně.Za předpokladu postupu podle příslušné vyhláškyhl.m. Prahy, tj. že bude upřednostněna likvidacesrážkových vod v místě jejich vzniku (napozemcích u RD), lze cíl považovat zazapracovanýLokalita je z hlediska utváření města a krajinyvýznamná, neboť ji tvoří z větší části přírodní parkStřetvyřešenneanoneneanonerozvíjet město tak, aby nebylyzastavěny plochy, které jsouvýznamné z hlediska utvářeníměsta a krajinyudržitelná dopravaupřednostnit využitítransformačních území oprotirozvoji v dosud nezastavěnémúzemíochrana „tichých oblastí“Realizace změny nebude mít významný vliv naudržitelnost dopravy.Tato změna využívá dosud nezastavěné územíZměna předpokládá rozsáhlou obytnou výstavbuv území „tiché oblast“anonene143


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZ2215/00Tabulka č. 42: Způsob zapracování cílů u změny Z2215/00Cíl ÚP, se kterým je cíl změnyv potenciálním konfliktučlenění města na svébytnécelkyrozvoj území již vybavených,nebo snadno vybavitelnýchtechnickou infrastrukturou adopravourozvoj města na novýchplochách, v souladu s rozvojemregionu a s ohledem na kvalituživotního prostředí aekologickou únosnost územízachování stávajících a vzniknových ploch zeleně a vody,rozvíjet město tak, aby nebylyzastavěny plochy, které jsouvýznamné z hlediska utvářeníměsta a krajinydosažení vyrovnané úrovněvodního hospodářství(zásobování vodou aodkanalizování) a snížení rizikaohrožení města velkými vodamiudržitelná dopravaupřednostnit využitítransformačních území oprotirozvoji v dosud nezastavěnémúzemíZpůsob zapracování cíleLokalita se v současné podobě podílí významněna členění hl.m. Prahy na svébytné celky. Přiumožnění zástavby městského charakteru v tomtoprostoru nelze vyloučit významné narušenívýchozího uspořádání krajiny.Nejedná se o území snadno vybavitelnétechnickou a dopravní infrastrukturou.Provedené posouzení neprokázalo, že hodnocenádílčí změna je ekologicky neúnosná.S ohledem na skutečnost, že disponibilních plochpro bydlení (tj. vymezených platným územnímplánem) je však v zájmovém území dostatek atrend významných záborů nových plochzemědělské půdy pro výstavbu není udržitelný, adále s ohledem na potenciální negativní zásah dokrajinného rázu a vliv na zvláště chráněná území,není cíl považován za zapracovaný.Dotčená plocha je z hlediska utváření města akrajiny považována za významnou.V případě realizace změny lze přijmout opatřeníminimalizující vliv na vodní režim.Změna vyvolá nárůst dopravy v dopravně špatněobslouženém místě. Nikoli z hlediska limitů proochranu lidského zdraví, kde lze dokladovatminimální nárůst akustické zátěže (což jezpůsobeno již současným relativně vysokýmdopravním zatížením Pitkovic), ale z hlediskadopravní obslužnosti se nejedná o vhodnou lokacipro výstavbu více jak 300 bytů.Nejedná se o transformační územíStřetvyřešenV případě posuzované změny Z2274/00 je vysloven závěr, že změna je v soula)du s dalšími cíli aúkoly územního plánování. Změna konkrétně podporuje tyto cíle územního plánu hl. m. Prahy:rozvoj území již vybavených, nebo snadno vybavitelných technickou infrastrukturou adopravou,udržitelná doprava.neneneneanonene144


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZ2573/00Tabulka č. 43: Způsob zapracování cílů u změny Z2573/00Cíl ÚP, se kterým je cíl změnyv potenciálním konfliktuUpřednostnit využitítransformačních území oprotirozvoji v dosud nezastavěnémúzemíZpůsob zapracování cíleVarianta 1 prochází PřP ŘíčankaVarianta 2 je vedena převážně zastavěnýmúzemímStřetvyřešenV případě posuzované změny Z 2573/00 je vysloven závěr, že změna je v souladu s dalšími cíli aúkoly územního plánování. Změna konkrétně podporuje tyto cíle územního plánu hl. m. Prahy:rozvoj území již vybavených, nebo snadno vybavitelných technickou infrastrukturou adopravou,rozvoj technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavky na kvalitu životníhoprostředí.dosažení vyrovnané úrovně vodního hospodářství (zásobování vodou a odkanalizování) asnížení rizika ohrožení města velkými vodamineanoZ 2743/00Oproti variantě nulové funkčního využití území (formulované platným územním plánem) změnanepřináší změněný scénář z hlediska významných vlivů na životní prostředí. Jediným potenciálnímstřetem s cíly ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni by snad mohl být vliv naudržitelnost dopravy, neboť při provedení změny je předpoklad nárůstu dopravních intenzitv zájmovém území. S ohledem na dobrou dostupnost veřejné dopravy však skutečná změna intenzitautomobilové dopravy závisí na osobních preferencích toho kterého způsobu dopravy budoucíchuživatelů/návštěvníků navrhovaných staveb.145


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP9 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍDOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍUkazatele pro sledování vlivu realizace územního plánu na životní prostředí – nad rámecukazatelů používaných ke sledování vlivů platného územního plánu nejsou navrhovány.Sledování změn v dopravní zátěži, které jsou rozhodující z hlediska vlivů hluku a ovzduší, budezajištěno v rámci každoročních sčítání dopravy, která provádí TSK Praha. Výsledky sčítání umožníověřit případný nárůst dopravy na komunikacích navazujících na jednotlivé rozvojové plochy. Z údajůtěchto sčítání pak vychází jak modelové hodnocení kvality ovzduší, které je prováděno ve dvouletýchintervalech, tak i hlukové mapování hl. m. Prahy.Přímé monitorování vlivů jednotlivých záměr lze doporučit (v souladu s běžnými postupy) vpřípadě hluku. Jedná se o měření hluku u dotčené obytné zástavby, které může být dle požadavkůorgánu ochrany veřejného zdraví zajištěno během stavby nebo i po uvedení záměru do provozu, adále o měření hluku u nových obytných domů vybudovaných v rámci záměru.146


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ A ZÁVĚRV návrhu CVZ ÚPnSÚ hl. m. Prahy je předložena dlouhodobá koncepce funkčního využití územívymezením zastavěného, zastavitelného a nezastavěného území. Územními regulativy, tj. podmínkyvyužití území, jsou chráněny kulturní a přírodní hodnoty v území. Územní plán zajišťuje územníochranu ploch ve veřejném zájmu a specifikuje základní principy řešení systémů technickéinfrastruktury.Ochrana životního prostředí má z hlediska prevence k dispozici dva základní nástroje. Konkrétnízáměry jsou na úrovni územního řízení posuzovány procesem EIA. Zjednodušeně řečeno jsouvyhodnocovány předpokládané parametry vlivu připravované investice na jednotlivé složky životníhoprostředí.Druhý nástroj představuje posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Novýstavební zákon začlenil od 1.1.2007 posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí jako součástPosouzení vlivu územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj. Cílem posouzení je vyhodnotitvyváženost tří pilířů udržitelného rozvoje tj. pilíře životního prostředí, hospodářského a sociálníhopilíře.V tomto vyhodnocení se posuzuje, jak požadavky na rozvoj obce zahrnuté do návrhu změn ÚPmohou ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí (zábor půdy, vlivy na vody, znehodnocenístávajících biotopů, vlivy hluku apod.) a udržitelný rozvoj (pilíř životní prostředí). Stavební zákonpředepisuje obsah vyhodnocení, který je zde naplněn. Jednotlivé požadavky, které byly zahrnuty donávrhu územního plánu, jsou přehledně uvedeny v části „Vyhodnocení vlivů požadavků na změnuvyužití území na životní prostředí“.V kapitole 1 Vyhodnocení je uvedeno, zdali jsou navrhované změny územního plánu v souladus cíli ochrany životního prostředí. Způsob zapracování těchto cílů do konkrétní změny územního plánus konstatováním, zdali byl cíl zapracován, je komentován v kapitole 8 vyhodnocení.Konfliktní jsou především ty změny, které představují významné plošné rozšíření zastavěnéhoúzemí. S postupujícím rozšiřováním zastavěného území a sbližováním, popř. srůstáním částí městase mění jeho uspořádání a členění na svébytné celky. To se týká především změny Z2215/00.Snahou územního plánu je rozvoj území již vybavených, nebo snadno vybavitelných technickouinfrastrukturou a dopravou. Do konfliktu s tímto cílem se dostávají všechny změny, jež přímonenavazují na stávající zástavbu a jsou navrženy mimo zastavěné a zastavitelné území. Přesto jevybavení technickou infrastrukturou považováno spíše za problém ekonomický, než problém ochranyživotního prostředí. Výjimku tvoří situace, kdy není možné okamžité napojení na kanalizaci nebo jenevyhovující dopravní infrastruktura. Do konfliktu s tímto cílem dostává změna Z2215/00, kdedopravní obslužnost není považována za vyhovující, navíc je území bez vazby na současné sídlo.Obecněji formulovaným cílem je „rozvoj města na nových plochách, v souladu s rozvojem regionua s ohledem na kvalitu životního prostředí a ekologickou únosnost území“. Žádná z konceptovýchzměn není sama o sobě považována za ekologicky neúnosnou.V rámci posuzovaných změn žádná neobsahuje návrh nových komerčních center ve středu města,z tohoto důvodu je cíl „Rozvoj lokálních komerčních center a odlehčení komerčního přetížení středuměsta“ považován za splněný. Žádná z posuzovaných změn se také nedostává do konfliktu s cílemrozvoje technické infrastruktury ve městě v souladu s požadavky na kvalitu životního prostředí.S cílem „zachování nezastavěných zelených svahů města včetně jejich úpatí a vrcholových hran“je v konfliktu změna č. Z1175/00, která předpokládá zastavění pohledově exponovaných svahů.Jedním z cílů územního plánu je zvyšování podílu zeleně a její spojování do uceleného systému.Více změn způsobuje zábory zemědělské půdy, zároveň jsou však ve všech případech navrhoványnové plochy zeleně. Zásadní výjimkou je změna Z1175/00 kde navrhovaný rozvoj prakticky zcelaznehodnocuje celoměstský systém zeleně a významně postihuje i současně existující zeleň v území.Do konfliktu s cílem „dotváření dálkových pohledů regulací výškových hladin zástavby“ senedostává žádná změna.Do konfliktu s cílem „Zachování stávajících a vznik nových ploch zeleně a vody, rozvíjet město tak,aby nebyly zastavěny plochy, které jsou významné z hlediska utváření města a krajiny“ se dostávázměna Z2215/00. Na základě ÚAP lze lokalitu považovat na významnou z hlediska krajinné hodnoty.147


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPKonflikt je snad řešitelný buď významnou redukcí ploch pro bydlení (a posílení ploch zeleně).V každém případě je u této plochy nezbytné kauzální vyhodnocení vlivů na krajinný ráz.„Dosažení vyrovnané úrovně vodního hospodářství (zásobování vodou a odkanalizování) asnížení rizika ohrožení města velkými vodami“ je poměrně zásadním cílem územního plánu hl.m.Prahy. Postupný nárůst zpevněných ploch způsobuje změny v odtoku povrchových vod a můžepřinášet zvýšené až extrémní průtoky v dotčených povodích. Do potenciálního konfliktu s tímto cílemse dostávají všechny změny, které jsou spojeny s nárůstem zpevněných ploch a mohou tak mít vliv napovrchový odtok. U všech těchto změn je konflikt technicky řešitelný (např. pomocí zasakování,retence a řízené vypouštění srážkových vod).Zde je potřeba zmínit změnu Z2724/00 v Radotíně, ježkromě rozdělení navrhovaných jezer (vyvoláno stavbou Pražského okruhu) zahrnuje zásadní stavbu ato plavebního stupně. Vliv této stavby na režim povrchových i podzemních vod musí být vyhodnocenv rámci další etapy přípravy realizace projektu.Pod cíl „udržitelná doprava“ lze přiřadit ochranu veřejného zdraví před nadměrnou akustickouzátěží a nepříznivými účinky emisí z dopravy. V případě akčního plánu snižování hluku jsou vazbyhodnocených změn ke stanoveným cílům nejednoznačné. Navržené změny nejsou nijak v rozporus realizací opatření proti nadměrnému hluku, s nimiž akční plán uvažuje. Většina z nich všakpředstavuje vytváření nových zdrojů a cílů dopravy a má tak za následek mírný plošný nárůst hlukovézátěže. Současně jsou však součástí některých záměrů protihluková opatření, která mají za cílochránit nejen nově navrženou, ale i stávající zástavbu. V určitých, konkrétně ohraničených lokalitáchtak dojde v souvislosti s těmito změnami ke snížení hlukové zátěže.Cíl upřednostnění využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území nenínaplněn, neboť změnami jsou navrhovány nové zastavitelné plochy.V kapitole 2 je popsán stav životního prostředí na území hl.m. Prahy. Zakladní informace o stavuživotního prostředí přináší též internetová stránka http://envis.praha-mesto.cz.V kapitole 3 jsou popsány charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněnímúzemně plánovací dokumentace významně ovlivněny.V kapitole 4 jsou na základě územně analytických podkladů popsány současné problémy a jevyživotního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významnéovlivněny.Kapitola 5 hodnotí jednotlivé změny územního plánu. Z hodnocených změn nebyla žádná změnazamítnuta. U některých změn jsou však navržené podmínky z hlediska rozsahu a funkčního využitívelmi výrazné. Závěry a návrh stanoviska k jednotlivým změnám je uveden na závěr Vyhodnocení –viz následující kapitola.148


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMP11 DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHOORGÁNUV rámci předloženého vyhodnocení byl posouzen vliv realizace změn územního plánu na životníprostředí a udržitelný rozvoj (environmentální pilíř). Vyhodnocení identifikovalo negativní a pozitivnívlivy územního plánu na životní prostředí. Vyhodnocen byl i dopad nulové varianty, představovanévývojem stavu životního prostředí ovlivněným rozvojem hl.m.Prahy dle platného územního plánu.Doporučení k vydání stanoviska dle jednotlivých lokalit hodnocených změn:ZMĚNA Z1175/00Změna funkčního využití ploch, z funkcí parky, hist. zahrady a hřbitovy /ZP/, zeleň městská akrajinná /ZMK/, louky a pastviny /NL/, sady, zahrady a vinice /PS/, zahradnictví /PZA/ a orná půda,plochy pro pěstování zeleniny /OP/ (výhledově oddechu /SO1,3/).Varianta 1: Na funkce čistě obytné /OB/, sportu /SP/, oddechu /SO1,3/ a zeleň městská a krajinná/ZMK/.Varianta 2: Na funkce čistě obytné /OB/, oddechu /SO1,3/ a zeleň městská a krajinná /ZMK/.Celkové dořešení území s ohledem na posílení prvků zeleně, založení parkových ploch a plochrekreace a sportu, odpovídající urbanizace a vyřešení dopravní obslužnosti území.Lokalita se nachází na rozhraní tří městských částí (Záběhlice, Chodov a Hostivař) v oblasti meziulicemi Záběhlická – Práčská a Mírového Hnutí – K Horkám. Lokalita požadovaného záměru ležípřevážně v současně nezastavěném i nezastavitelném území. Změnou dojde k rozšířenízastavitelného území.Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se jeví koncept změny Z1175/00 územníhoplánu sídelního útvaru hlavního města Prahy jako nepřijatelný.Doporučení k vydání stanoviskaOdůvodnění:nesouhlasné stanovisko Změna č. Z1175/00 umisťuje rozsáhlé plochy obytné zástavby do přírodního parkuZáběhlice-Hostivař, který byl zřízen oblastí klidu vyhláškou HMP č.8/1990Sb. Stavební rozvoj dle změny č. Z1175/00 ohrožuje biotopy výskytu zvláště chráněnýchživočichů a rostlin. Změna č. Z1175/00 uvažuje výstavbu na plochách VKP. Výstavba dle hodnocené změny prakticky likviduje celoměstský systém zeleně. Zástavba nejen ovlivní, ale i zasáhne do území, které je vymezené pro svojepřírodovědné, krajinné a estetické hodnoty a které je ohroženo urbanizací okolní krajiny. Výstavba dle hodnocené změny bude významným zásahem do krajinného rázu. Výstavba dle hodnocené změny si vyžádá velký zábor zemědělské půdy. Území Trojmezí zařazeno ve smyslu evropské směrnice 2002/49/EC mezi oblasti ticha.ZMĚNA Z2215/00Změna funkčního využití ploch, z funkcí louky a pastviny /NL/, orná půda, plochy pro pěstovánízeleniny /OP/ a orná půda, plochy pro pěstování zeleniny /OP/ (výhledově kultury a církve /ZKC/)Varianta 1: Na funkce čistě obytné /OB/ a zeleň městská a krajinná /ZMK/.149


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPVarianta 2: Na funkce čistě obytné /OB/, všeobecně obytné /OV/, zeleň městská a krajinná /ZMK/,izolační zeleň /IZ/ a vložení překryvného značení pro funkční plochu bez specifikace rozlohya přesného umístění v rámci jiné funkční plochy – parky, historické zahrady a hřbitovy /ZP/.Nová obytná výstavba.Změna Z2215/00 je požadována z důvodu záměru realizace skupiny nízkopodlažních budovobytné zástavby v území navazujícím severně na urbanistickou strukturu Pitkoviček. Lokalita senachází při ulici V Pitkovičkách, v místě zvaném „K dobré vodě“ v současně nezastavěném inezastavitelném území.Realizace změny by přinesla významný negativní vliv na zemědělskou půdu. Významnýmnegativním vlivem je vliv na dopravní zatížení potenciálně dotčených silničních komunikací, které sevšak neprojeví významným nárůstem hlukové zátěže ani podstatnými změnami v imisním zatíženílátkami znečišťujícími ovzduší. Další vlivy nenabývají významně negativního rozsahu. Za zvýšenoupozornost stojí proces suburbanizace krajiny, který je touto změnou posilován či podporován.Jako nevhodné se jeví (z hlediska ochrany krajinného rázu) umisťování zástavby městskéhocharakteru. Za předpokladu splnění uvedených podmínek pro plochu, je realizace bydlení určitéhorozsahu v zájmovém území z hlediska dopadů na krajinný ráz přijatelná.Na základě porovnání s právními požadavky by bylo možné dospět k závěru, že změna jepřípustná. Tento přístup je však aplikovatelný na úrovni posouzení projektu, není však možný naúrovni strategického posouzení. Z hlediska strategického posouzení se jedná se o změnu, jež sedostává do konfliktu s vnitrostátními cíli ochrany životního prostředí, jež jsou zohledněny v cílechúzemního plánu hl.m. Prahy. Ve svém komplexu jsou střety takového charakteru, že není možnéz hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje doporučit k realizaci žádnouz navržených variant bez podstatných úprav vyhovujících níže uvedeným zásadnímpodmínkám.Doporučení k vydání stanoviskasouhlasné stanovisko ke konceptu změny pouze za předpokladu splnění následujícíchpodmínek v návrhu změny: Opatření snižující dopad na zemědělské půdy spočívá v podmíněnosti výstavby tím, žetato bude realizována až v návaznosti na předchozí využití v platném územním plánuvymezených ploch dané funkce (v dotčené městské části, popř. pouze v Pitkovicích). Snížení vlivu na zemědělské půdy lze dosáhnout zmenšením ploch záboru a posílenímfunkcí nezastavitelného území, např. zeleně městské a krajinné v rámci zájmového územízměny. Nakládání se srážkovými vodami ze zpevněných ploch ve smyslu ve smyslu vyhlášky č.26/1999 Sb. hl. m. Prahy, tzn. tam kde je to možné, likvidovat srážkové vody napozemcích zasakováním. Pro přebytečné srážkové vody realizovat retenční nádrž aregulovaným odtokem pouštět vodu do vodoteče. Dodržet patřičný odstup zástavby od severní hrany údolí Pitkovického potoka (nejméně 25metrů), alternativně s doplněním zeleně nad hranou údolí a vyloučení zásahu dopřírodního parku Botič-Milíčov. Rozšířit (var. 1) resp. doplnit pás zeleně (var.2) na kontaktu s přírodním parkem v západníčásti zájmového území. Doporučená šíře 20 – 30 m. Pro určení únosnosti výstavby v dané (rozvojové) ploše předložit v rámci dalších řízeníposouzení vlivu výstavby na krajinný ráz. Z hlediska ochrany krajinného rázu: neumisťovat zástavbu městského charakteru, dodržetzáhumenní skladbu zástavby směrem do krajiny v souladu s ÚAP.150


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPZMĚNA Z2274/00Změna funkčního využití ploch a vyhlášení VPS.varianta 1Koncept změny navrhuje přeměnu stávající funkce všeobecně smíšené /SV/ a části plochy tratě azařízení žel. dopravy, nákladní terminály /DZ/ na plochy a zařízení hromadné dopravy osob,parkoviště P + R /DH/. Dále je konceptem změny navrženo rozšíření funkčních ploch vybranákomunikační síť /S2/ a /S4/ na úkor funkcí všeobecně smíšených /SV/, tratě a zařízení železničnídopravy, nákladní terminály /DZ/ a izolační zeleň /IZ/. Předmětem změny je přestavba podjezduželezniční tratě a výstavba parkoviště P+R v návaznosti na budoucí železniční zastávku u ZahradníhoMěsta. Změnou se vyhlašují VPS xx|DP|10 – P+R Zahradní Město, xx|DT|10 – výstavba tramvajovésmyčky a xx|DK|10 – rozšíření části ulice Průběžná.varianta 2Koncept změny navrhuje přeměnu stávajících funkcí všeobecně smíšené /SV/ a částí plochvybrané komunikační sítě /S4/ a tratí a zařízení železniční dopravy, nákladní terminály /DZ/ na plochya zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P+R /DH/ spolu s drobným rozšířením funkční plochyvybraná komunikační síť /S2/, a to na úkor funkce všeobecně smíšené /SV/ a izolační zeleň /IZ/.Důvodem změny je přestavba podjezdu železniční tratě a výstavba tramvajové smyčky spolu sparkovištěm P+R v návaznosti na budoucí železniční zastávku u Zahradního Města.Dále je konceptem změny řešeno přeložení silnice ze současného segmentu ulice Průběžná donové stopy Dolínecká – Ždánická, pro což je navržena funkce vybraná komunikační síť /S4/, a to naúkor ploch všeobecně obytných /OV/, všeobecně smíšených /SV/, nerušící výroby a služeb /VN/ aparků, historických zahrad a hřbitovů /ZP/. V tomto segmentu ulice Průběžná (v rozsahu Dolínecká –Jižní spojka) se navrhuje funkce ploch a zařízení hromadné dopravy osob, parkoviště P+R /DH/ a napřilehlou plochu izolační zeleně /IZ/ se rozšiřuje funkce všeobecně smíšená /SV/. Spolu s vymezenímnové plochy vybrané komunikační sítě /S4/ dochází k mírnému rozšíření funkční plochy parky,historické zahrady a hřbitovy /ZP/.Změna je situována v současně zastavěném a převážně zastavitelném územíZ důvodu že hluk ze spojky mezi Švehlovou a Průběžnou ulicí bude ve stávajícím návrhu trasypřekračovat limit 60/50 dB v chráněném venkovním prostoru obytných domů v Přetlucké ulici se jevívhodnější varianta 1.Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se jeví návrh změny Z2274/00 územníhoplánu sídelního útvaru hlavního města Prahy jako přijatelný.Doporučení k vydání stanoviskasouhlasné stanovisko s variantou 1 s doporučenímza předpokladu dodržení níže uvedených podmínek z hlediska vlivů na životní prostředí: Odvod dešťových vod z plochy parkoviště přes zařízení zachytávající případné znečištěnípředevším ropnými látkami. Realizace protihlukových opatření, zejména v případě varianty 2 u zástavby v Přetluckéulici.ZMĚNA Z2573/00Varianta 1Kanalizační sběrač je veden od místa svého napojení na stávající kanalizační sběrač G6 u RNSlatina ulicemi V Křížkách a Za Pavilonem do ulice Starodubečská. Zde křižuje Říčanský potok, dálepřechází přes kopec Rohožník a znovu přes Říčanský potok směrem ke stávající ČOV Uhříněves.Varianta 2Kanalizační sběrač je veden od místa svého napojení na stávající kanalizační sběrač G6 u RNSlatina ulicemi V Křížkách a Za Pavilonem do ulice Starodubečská. Dále je navržen ulicemi K Vilkám,Nepovolená, Na Hádku a dále ke stávající ČOV Uhříněves.151


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPPředmětem změny je rovněž zrušení ČOV Uhříněves, jejíž funkce bude nahrazena navrhovanýmsběračem.Změna č. 2573/00 nemá významné negativní vlivy na životní prostředí, naopak má vlivy pozitivní,neboť zlepšuje hospodaření s odpadními vodami a vyřeší stop stav v povodí ČOV Uhříněves - Dubeč.Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se jeví jako vhodnější (z důvodů nižšíchzásahů do krajiny, celoměstského systému zeleně, ÚSES a přírodního parku) varianta 2 konceptuzměny Z2573/00 územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy.Doporučení k vydání stanoviskasouhlasné stanovisko s variantou 1 s doporučenímiza předpokladu dodržení níže uvedených podmínek z hlediska vlivů na životní prostředí: V úsecích s předpokládanou úrovní hladiny podzemní vody nad potrubím kanalizace ježádoucí použít potrubí i další stavební prvky z chemicky stabilizovaného materiálu, beznežádoucích výluhů ve vodním prostředí. Výstavbě kanalizace bude předcházet hydrogeologický průzkum, který by blížespecifikoval podmínky a rizikovost výstavby pro dílčí úseky trasy kanalizace, i s ohledemna stávající domovní studny. Výstavbě kanalizace bude předcházet biologický průzkum, který by blíže specifikovalpodmínky a rizikovost výstavby pro dílčí úseky trasy kanalizace. Kácení dřevin v trase budované kanalizace bude prováděno mimo hnízdní dobu. Po ukončení výstavby kanalizace budou výstavbou dotčené plochy upraveny a na těctoplochách budou založeny travinobylinné případně keřové porosty s použitím výhradněpůvodních přirozených druhů rostlin.ZMĚNA Z 2743/00Změna funkčního využití ploch z funkcí všeobecně obytné /OV/, veřejné vybavení /VV/, vybranákomunikační síť /S4/, zeleň městská a krajinná /ZMK/ izolační zeleň /IZ/ a urbanisticky významnéplochy a dopravní spojení /DU/ na funkce všeobecně obytné /OV/, smíšené městského jádra /SMJ/,vybraná komunikační síť /S4/ a urbanisticky významné plochy a dopravní spojení /DU/.Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se jeví návrh změny Z2743/00 územníhoplánu sídelního útvaru hlavního města Prahy jako přijatelný.Doporučení k vydání stanoviskasouhlasné stanovisko152


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPLITERATURA A ZDROJEAnonymous: Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Metodický pokyn(pracovní verze pro ověření v praxi). Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje[online]. Aktualizováno: 2008-04-11 [cit. 2009-02-05]. Dostupné z WWW:http://www.uur.cz/default.asp?ID=2886.Löw, J. a kol. (2008): Územně analytické podkladů hlavního města Prahy (jev 17 a 18); Brno, 48 stran.Cílek, V. - Baše M.: Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu. Praha2005. Dostupné z WWW:http://www.kr-stredocesky.cz/stredocesky-kraj/zivotniprostredi/21860?chapter=4358[cit. 2008-02-10].ČHMÚ (2010). Český hydrometeorologický ústav. Získáno 20. 2 2010, zhttp://www.chmi.cz/uoco/isko/OZKO/08wwwOZKO/08OZKO.htmlEC (1998): A Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EUStructural Funds Programmes. European Commission, DGXI, Environment, Nuclear Safety andCivil Protection Brussels/Environmental Resources Management London (August 1998).Dostupné z WWW: http://europa.eu.int/comm/environment/eia/sea-guidelines/handbook.htm.Maier Karel: Návrh aplikace principů udržitelného rozvoje v podmínkách ČR. Zjištění praxe vybranýchzemí EU v aplikování principů a ukazatelů udržitelného rozvoje při postupech územníhoplánování a návrh aplikace vhodných postupů v ČR. ČVÚT v Praze - Fakulta architektury, 2006.Dostupné z WWW:http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/uplatneni-principu-udrzitelnehorozvoje-v-uzemnim-planovani-1/navrh_aplikace_principu.pdfMaier Karel: Principy a pravidla územního plánování. Kap A Principy udržitelného rozvoje území.Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje [online]. Aktualizováno: 2007-05-09 [cit.2009-02-05]. Dostupné z WWW:http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571MŽP. (2 2009). Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastíse zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007. Věstník Ministerstva životníhoprostředí , stránky 17-51.MŽP: Sděleni odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezeni oblastí sezhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007. Věstník Ministerstva životníhoprostředí, ročník XIX, částka 2, 2009.Office of the Deputy Prime Minister. (9 2005). A practical Guide to the Stategic EnvironmentalAssessement Directive. Získáno 15. 09 2009, z Communities and Local Government:http://www.communities.gov.uk/publications/planningandbuilding/practicalguideseaQuitt, E. (1971). Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16, str. 73.Strategie udržitelného rozvoje České republiky, 1998.Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. MPO, 2003. Dostupné nahttp://www.mpo.cz/dokument6621.html)Územně analitické podklady hl.m. Prahy.Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy.Koncepční dokumenty v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví jsou citovány přímo vtextu vyhodnoceníBuchar J.: Zoogeografie. SPN, Praha, 1983.Culek M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, 1996.Culek M.: Biogeografické členění České republiky II. AOPK ČR, Praha, 2005.Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987.Vlček V a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR,Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984153


Vyhodnocení vlivů celoměstsky významných změn ÚP SÚ HMPKubíková J., Ložek V., Špryňar P. et al.: Chráněná území ČR – Praha, AOPK ČR // EkoCentrum Brno,2005Neuhäuslová, Z. – kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha, Academia,1997.154

More magazines by this user
Similar magazines