Kalevala_CZ

42
Pokusil se vyprostiti,
nemoh nohy vymaniti
aniž nohy zdvihnout druhé,
340. v kamenné tkví škorni tuhé.
Na mladého Joukahaina
preveliká padla tíseň,
strach jej pojal přenáramný ;
slovo děl a propověděl:
"Oj ty moudrý Varnamčine,
věkověčný muži vědmý,
odvrať svatá svoje slova,
odvolej svá zaříkadla,
vysvoboď mne z m'sta strachu,
300. vyprostí mne z toho skřipce,
složím tobě cenu dobrou,
výkupné dám znamenité!"
Řekl mladý Vainarnóinen :
"Co mi tedy za to bude,
odvrátím li svatá slova,
odvolám li zaříkadla,
pustím tebe z místa strachu,
vyprostím tě z toho skřipce?"
Řekl mladý Joukahainen :
360. "Dvé mám doma dobrých luků,
překrásných dvé samostřílů,
jeden vhodný k závodění,
druhý trefný ku střílení,
z nich si vyber který libo."