Spolková zpravodajská služba a pražské jaro 1968

uzsiczech

http://www.uzsi.cz

20

Dokumente des Bundesnachrichtendienstes zum Prager Frühling 1968

Pražské jaro v dokumentech

Spolkové zpravodajské služby

(příspěvek BND)

Pojem „pražské jaro“ je užíván jako politická

metafora pro vyjádření víry v možnost

reformovat komunismus, která zachvátila

Československo koncem 60. let 20. století.

Pod vedením nového stranického šéfa Komunistické

strany Československa, Alexandra

Dubčeka, byl zahájen pokus zavést

„socializmus s lidskou tváří“. Vpád vojsk

Varšavské smlouvy do Československa 21.

srpna 1968 však způsobil začátek konce

reformních snah. Zpočátku vyvolal zásah

v Československu i v západním světě šok.

Velice rychle se však rozvířily debaty nejen

o politických dopadech intervence, ale také

o zájmu či nezájmu jednotlivých západních

vlád o vojenské plány Sovětského svazu,

resp. o stavu povědomí o nich. V rámci

těchto debat se zároveň objevila i otázka

selhání tajných služeb. Pod palbou kritiky

se proto ocitla také Spolková zpravodajská

služba (BND), k jejímž hlavním trvalým

úkolům - vedle sledování Sovětského

svazu - patřila velkoryse pojatá špionáž

Československa. 39

Již následující den po vpádu sovětských

ozbrojených sil a jejich spojenců do

Československa se stala činnost či spíše

nečinnost BND předmětem veřejné diskuse.

Den po začátku intervence, 22. srpna,

zveřejnila zpravodajská agentura NDR

(ADN) prohlášení, v němž tvrdila, že BND

během přípravy „pomocného zásahu“ pro

Československo zcela selhala. 40 Spolkový

kancléř Kurt Georg Kiesinger (1904 - 1988)

39 Viz dopis vedoucího Úřadu spolkového kancléře

Karla Carstena řediteli BND Gerhardu Wesselovi

z 24. května 1968, Bundesarchiv, fond B 136,

Úřad spolkového kancléře, 3750.

40 Viz „Kanzler zeitig informiert“ [Spolkový kancléř

byl informován včas], in: Magazín z 1. října 1968,

s. 27.

MFGBND 9/2016

dal údajně při jednání vlády najevo své

zklamání z ředitele BND Gerharda Wessela

(1913 - 2002) a vyjádřil pochyby o schopnostech

své zpravodajské služby. 41 Naopak

Státní bezpečnost NDR již v polovině

června vyjádřila domněnku, že BND sleduje

demokratický „vývoj v ČSSR s opatrným

optimismem“. 42

Sám ředitel BND Gerhard Wessel na zpravodajské

situační poradě v Úřadu spolkového

kancléře 30. srpna 1968 sebevědomě

prohlásil, že BND krizi v ČSSR analyzovala

tak, „… že lepší výkon lze jen stěží

očekávat“. 43 Z pohledu BND byl úkol v rámci

možností solidně splněn. BND také od

počátku udržovala v souvislosti s tématem

pražského jara“ jistou image potvrzující

splnění vlastních úkolů.

Spolková vláda se k událostem v Praze

vyjádřila na tiskové konferenci 23. srpna

1968. Na ní položil korespondent berlínského

rozhlasu RIAS otázku, zda tyto události

nesvědčí také o selhání BND. Mluvčí vlády

Conrad Ahlers (1955-1980) při odpovědi

překvapivě odkázal na zásadní problematiku

rychlé vojenské či politické reakce na

události a ohledně výkonnosti BND prohlásil,

že sovětská vojska a logistické manévry

prý byly od počátku zpozorovány

41 Viz „Merkwürdiges Desinteresse“ [Podivuhodný

nezájem], in: Volksblatt/Volkszeitung ze dne 3.

září 1968.

42 Hodnocení centrální analytické a informační

skupiny Ministerstva bezpečnosti „Fakten zu

den westdeutsch-tschechoslowakischen Beziehungen“.

Srovnej s Tantzscher, Monika: Maßnahme

‚Donau‘ und Einsatz ‚Genesung‘. Die

Niederschlagung des Prager Frühlings 1968/69

im Spiegel der MfS-Akten [Opatření ,Dunaj‘ a

operace ,Uzdravení‘. Potlačení pražského jara

1968-1969 v dokumentaci Ministerstva státní

bezpečnosti NDR] (Analysen und Berichte, řada

B, 1/1998), s. 78.

43 Viz Poznámka Gerharda Wessela ke schůzi

kancléřské rady dne 30. srpna 1968, Archiv BND,

18.668, podklady ke krizi v ČSSR [nestránkováno].

More magazines by this user
Similar magazines