Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka

urbaneto

Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka

komoří

bulletin

/01

2017

online

tlumočení


obsah

toto číslo pro vás připravili

DANA

PRELLOVÁ

TEREZIE

VASILOVČÍK

ŠUSTOVÁ

ZUZANA

PROCHÁZKOVÁ

Letem světem z Komory 3–4

Téma: Online tlumočení 5–16

LENKA

LACO

MICHAELA

DUDKOVÁ

ANNA

MOUDRÁ

Anketa 17–18

Z organizací 19–22

MIROSLAVA

KOTVOVÁ

LUCIE

BŘINKOVÁ

MARIE

KOMORNÁ

Ze zahraničí 23–28

Našli jsme za Vás 29–30

LUCIE

TUŽOVÁ

PETR PÁNEK

FARAH CURRY

Přečtěte si 31–32

Bratření s JTP 33–34

Z redakce 35–36

1 2


letem světem z komory

organizační

DANA

PRELLOVÁ

Rada komory

Rada Komory je již v plné sestavě. Pátou

členkou je od 18. 1. 2017 Lucie Tužová. Na delší

dovolenou nám ale odjela Klára Herčíková.

Bude s námi komunikovat aspoň na dálku.

I ASNEP má staronové vedení.

Prezidentkou se stala Pavlína Spilková,

viceprezidentem Petr Vysuček. Doufáme, že

spolupráce ASNEPu a Komory v otázkách

tlumočení bude i nadále velmi dobrá.V lednu

se naše členská základna rozrostla o 11 nových

řádných členů a 1 přidruženého člena.

Na všechny tlumočníky se těšíme na

seminářích nebo při zapojování se do

diskuzí. Za přání a názory jsme rády. Napište

nám na rada@cktzj.com. Nejsme v Radě

Komory kvůli sobě, ale kvůli vám všem.

A to, že cítíme podporu více lidí, nám dodává

motivaci a energii k tomu, že svůj volný čas

věnujeme zlepšování podmínek tlumočení pro

neslyšící a vašich pracovních

Kurzy komory

podmínek i k propojování lidí

a různých názorů. Děkujeme vám!

Někdy věci a jednání nejdou tak rychle,

jak bychom si představovaly a přály, ale

i nadále připomínkujeme a monitorujeme

situaci, snažíme se vyjednávat vše tak,

jak si v diskuzích, připomínkách nebo

při osobních setkáních říkáte.

V kalendáři na webu najdete nabídku tlumočnických víkendových kurzů, o které jste si

napsali. Podívat se na ně můžete zde.

Překlady článků pro Bulletin

A na závěr máme jednu smutnou zprávu.

Vzhledem k tomu, že se nám nikdo z řad

neslyšících členů a dobrovolníků nepřihlásil

na výzvu k překládání článků do Bulletinu,

rozhodli jsme se v Radě Komory ke změně.

Nová čísla Bulletinu, tímto počínaje, budou bez

překladů do ČZJ. Pokud se však přihlásí

dobrovolníci, kteří vytvoří překlad i s jazykovou

korekturou, budeme starší čísla Bulletinu

o překlady doplňovat (přednostně hlavní

článek). Pokud bude neslyšící čtenář potřebovat

článek s překladem, může o něj požádat

na e-mailu rada@cktzj.com. Můžete nám

poslat zprávu nebo video, o jaký překlad textu

máte zájem.

Jelikož je naší prioritou kvalita překladu článků

do ČZJ a jsme si vědomi toho, že by překlady

textů měli vytvářet především neslyšící překladatelé,

překlady textů v Bulletinu budou od

nynějška pouze na vyžádání. Překlady doposud

vytvářeli dobrovolníci, kteří sice své překlady

konzultovali, ale konečný překlad nebyl podroben

finální korektuře a v překladech se

objevovaly jak jazykové, tak obsahové chyby,

což je za těchto podmínek pochopitelné. Většina

překladů vznikala doma, večer, po práci.

Na to reagovali neslyšící, že by rádi měli k dispozici

kvalitní překlad. Pokud má být

smyslem dvojjazyčných textů v Bulletinu

poskytnout materiál s informacemi

o tlumočení pro budoucí i současné neslyšící

tlumočníky, je opravdu třeba tuto službu

zkvalitnit.

Pokud bude mít někdo z neslyšících kolegů

o překlad zájem, budeme se snažit zajistit co

nejkvalitnější verzi. Slyšící i neslyšící studenti

tlumočení oboru ČNES z FF UK nám přislíbili

spolupráci.

Pokud někdo tedy bude mít o překlad zájem

a napíše nám (rada@cktzj.com), pošleme mu

ho na e-mail nebo se s ním osobně domluvíme,

jak mu překlad dodat. Když už bude

hotový, vložíme ho do Bulletinu na webových

stránkách a na Facebook.

Průběžně ji ještě doplňujeme. Snažili jsme se vymyslet něco nového. Zkusili jsme

udělat i on-line kurz Tlumočnických laboratoří, které měly velký úspěch. Pokud se

budete chtít přihlásit znovu, napište nám a kurz znovu zrealizujeme.

Bulletin má nového grafika

Určitě jste si všimli, že Bulletin má nový kabátek. S novým rokem máme nového grafika,

Tomáše Urbánka. Sandře Bovkunové děkujeme za všechna loňská čísla.

3 4


online tlumočení

online tlumočení v USA – výzvy a obtíže posledních let

Lucie

Tužová

Služby online tlumočení vypadají ve

Spojených státech trochu jinak, než

jsme zvyklí u nás. Základ je

stejný – služba

zprostředkovává komunikaci

mezi neslyšícím uživatelem

znakového jazyka a slyšícím

člověkem, který znakový jazyk

neovládá, spojením se

s tlumočníkem přes videotelefon,

mobil, počítač a další technologie. Služby

se dále v USA specifikují do dvou kategorií:

VRS (Video Relay Service), která

zprostředkovává telefonické hovory, a VRI

(Video Relay Interpreting), umožňující zprostředkování

komunikace mezi neslyšícím

a slyšícím člověkem, kteří se nacházejí na

stejném místě, spojením s tlumočníkem na

dálku.

Nyní se již blíže zaměřme na službu

VRS. Na jednotlivé poskytovatele VRS dohlíží

The Federal Communications

Commission (FCC). Každá organizace,

která chce poskytovat služby online tlumočení,

musí projít certifikačním procesem

u FCC a následně dodržovat podmínky a

povinnosti, které jsou na ně od FCC kladeny.

Pro představu mezi tyto povinnosti můžeme

zařadit například nutnost odpovědět na 80 %

příchozích hovorů během 2 minut, mít funkční

službu 24 hodin 7 dní v týdnu, přijímat hovory

v takovém pořadí, v jakém přicházejí (s výjimkou

volání na záchranné služby), odmítat

tlumočení spadající pod služby VRI (neslyšící

a slyšící osoba je přítomna na jednom místě,

nejedná se tedy o telefonický hovor) či naplňovat

specifické požadavky na technické vybavení

svých pracovišť, umožnit pravidelnou kontrolu

svých prostor, odevzdávat FCC údaje

o proběhlých hovorech a mnoho dalšího.

Na poskytovatele se může obrátit jak

neslyšící klient, tak také sám slyšící, který se

potřebuje spojit s neslyšící osobou. Služba je

poskytována zdarma a náklady jsou hrazeny

z fondu Telecommunications Relay Service

(TRS), který má na starosti FCC. Momentálně

je v USA kolem 10 poskytovatelů VRS.

Pro představu o službách poskytovatelů můžete navštívit stránky společností :

Purple Communications: http://www.purplevrs.com/

Convo: https://convorelay.com/

Sorenson VRS: http://www.sorensonvrs.com/.

Zde se můžete také podívat na materiál organizace Purple Communications,

který přibližuje službu VRS:

https://signlanguage.com/media/1100/purple_vri-quickguide.pdf

Reforma a její dopady

Jako taková je tedy služba online tlumočení

již v USA dobře zavedenou praxí, kterou

využívá mnoho neslyšících klientů.

Před několika lety (přesněji kolem roku

2011) však touto sférou otřáslo nařízení

přicházející ze strany FCC, které požadovalo

restrukturalizaci, změnu systému zaměstnávání

tlumočníků a systému financování.

Důvodem FCC pro zavedení těchto změn

bylo především údajné podvodné jednání

určitých poskytovatelů, kteří vykazovali

i neuskutečněné hovory, na které následně

z fondu TRS odcházelo velké množství

peněz, dále pak snaha o celkové zlepšení

kvality služby, a to jak po technické stránce,

tak v oblasti kompetentnosti tlumočníků

VRS. FCC chtělo implikovanými změnami

zaručit, že peníze z fondu TRS budou dostávat

pouze kvalifikovaní poskytovatelé, nad

kterými bude mít lepší dohled a tím

i možnost zaručit dodržování stanovených

pravidel.

Co bylo důsledkem navrhovaných

změn? Především konec naprosté většiny

stávajících poskytovatelů VRS. Nařízení

mimo jiné požadovalo změnu vyplácení

služeb. Do této doby byla sazba dána za

minutu spojení (např. 5 dolarů za minutu),

avšak nyní měla být vypočítávána paušálně

za každého aktivního uživatele během

daného měsíce (např. 175 dolarů za měsíc

za 1 uživatele). Z tehdejších poskytovatelů

měla jen hrstka z nich dostatečný počet aktivních

uživatelů, který by jim umožnil tyto

změny ustát. Nedostatek financí na straně

poskytovatelů pak mohl napovídat budoucí

preferenci v přijímání tlumočníků, kteří jsou

ochotní pracovat za menší mzdu (potažmo

tedy tlumočníků méně kvalifikovaných,

např. bez certifikace, s malou praxí apod.).

Plánované zásahy nenechaly tlumočníky

pracující v oblasti VRS, ale ani ty, kteří se

sami VRS nevěnují, chladnými. Panovala

také obava, že konec velkého počtu

poskytovatelů VRS a odchod zde

zaměstnaných tlumočníků do ostatních sfér

tlumočení by v jistých oblastech mohl

způsobit převis nabídky nad poptávkou.

Na FCC bylo namířeno nespočet

připomínek, dotazů a konstruktivních

návrhů na změnu předkládaných pravidel.

I tak ale nakonec k reformě v určité podobě

došlo a tlumočnická komunita se musela

s nově nastolenou situací vyrovnat.

5 6


Skutečné důsledky změn

VRS a soudní tlumočení?

Jaký dopad tedy nakonec měla reforma na

poskytované služby? To se můžeme dočíst

v příspěvku Karen Grahamové (odkaz najdete

na konci článku), která se rok po

zavedení nařízení FCC ohlíží za uskutečněnými

změnami. Sama Karen byla

spolumajitelkou firmy SignOn poskytující

VRS ve městě Seattle. Spolu s ostatními

zaměstnanci se snažila jak o zajištění kvalitní

služby pro neslyšící a slyšící klienty, tak

o vytvoření kvalitních pracovních míst pro

zdejší tlumočníky. Ti zde mohli najít stabilní

práci s mnoha benefity, na které ne vždy ve

svých zaměstnáních mohli narazit (placené

volno, práce na plný či částečný úvazek,

spoření na důchod apod.). Firma fungovala

přes 9 let.

Po reformě však Karen nebyla schopná splnit

všechny nově kladené požadavky. Především

ji odradila nutnost přechodu na nová technická

zařízení, vize užšího kontaktu s FCC

a veškeré byrokratické postupy s tím spojené.

Karenina firma tak přešla do vlastnictví jiné,

větší společnosti VRS.

k nové povinnosti zaměstnávat tlumočníky

na stálý úvazek a uplatňování striktnějších

pravidel na pracovišti se museli tlumočníci

rozhodnout, zda se chtějí uvázat v jedné

firmě, nebo se raději vydají jinou cestou.

Někteří tlumočníci přešli více či méně

z donucení naplno do práce „na volné noze“.

Některé tlumočníky, kteří do té doby ve

VRS nepůsobili, naopak možnost stabilního

zaměstnání zaujala a VRS tak získalo nové

přírůstky do svých řad. Tlumočníci, kteří do

té doby pracovali v rámci VRS z domova,

buď o práci přišli, nebo museli začít pracovat

z kanceláře, neboť nová nařízení FCC práci

z domu neumožňovala.

Celkově se tedy oblast VRS

tlumočení prokazatelně změnila, někdo si

v nové struktuře své místo našel, někdo

nikoli. Jisté je, že uplatněné změny způsobily

nárůst papírování a byrokratických procesů.

Otázkou ke zvážení zůstává, zda

zároveň docílily také toho dobrého, co

slibovaly. Zabránily podvodům ve

vykazování a získávání peněz? Zkvalitnily

online tlumočnické služby? Na to bohužel

nemáme jednoznačnou odpověď.

Z trochu jiného soudku je pak další problematická

oblast, se kterou se neslyšící

Američané v souvislosti s VRS v posledních

letech setkávají a o které se dozvíme

z článku Tary Potterveldové (odkaz najdete

na konci článku). S tím, jak ubývá financí

v jednotlivých státech či městech USA, čelí

finančním potížím zároveň i soudy. Snaží se

proto ušetřit, kde se dá, a jednou z poměrně

nečekaných obětí této situace bývají právě

neslyšící.

Tlumočení u soudu či v právních

záležitostech je bezesporu velmi citlivá věc,

která klade na tlumočníka velké nároky

a velkou zodpovědnost. Pro zajištění maximálního

porozumění všech zúčastněných

je potřeba tým minimálně jednoho

slyšícího a jednoho neslyšícího tlumočníka.

To je ale pro soudy poměrně drahá záležitost

a když se jedná například „jen“ o patnáctiminutová

jednání, snaží se najít jinou cestu.

A tu nalézají právě ve využívání služeb VRI,

případně VRS.

Pokud zvolí cestu využití služeb VRI

(kterým však platí od minuty), nemusí být

klient nijak poškozen. Při spojení mohou být

přítomni oba tlumočníci, slyšící i neslyšící,

kteří mají certifikaci na soudní tlumočení.

Těm mohou být také předem poskytnuty

potřebné dokumenty, aby se na tlumočení

mohli náležitě připravit, a situace tak může

proběhnout bez větších obtíží. V momentě,

kdy se s právními záležitostmi obrátí soudy

na poskytovatele VRS (které jsou zdarma),

již však situace tak optimistická není.

Byť jsou tlumočníci VRS vesměs kompetentní,

většinou nemají potřebnou specializaci,

vzdělání a certifikaci na tlumočení právních,

resp. soudních jednání.

Někteří z nich nemají národní certifikát vůbec.

Nehledě na to, že přítomnosti

neslyšícího tlumočníka se v této situaci

většinou nedočkáte. Bylo by sice ideální, aby

poskytovatelé VRS zaměstnávali neslyšící

tlumočníky právě pro hovory právního

charakteru, nicméně to se firmám

většinou nevyplatí. Nejsou totiž nikdy

schopny předvídat, zda takový tlumočník

bude vůbec využit.

Přitom přítomnost neslyšícího

tlumočníka je u právních záležitostí nedocenitelná.

Ani sebelepší slyšící tlumočník

nemůže do situace vnést to, co do ní přináší

jeho neslyšící kolega.

Obecně se tedy dá konstatovat, že

v návaznosti na uplatněné změny

ubylo v USA poskytovatelů VRS. Změnilo

se také tlumočnické osazenstvo. Vzhledem

7 8


FCC navíc tlumočníkům nařizuje, jak již

bylo zmíněno výše, povinnost přijímat hovory

v takovém pořadí, v jakém přicházejí.

Může se tak stát, že hovor musí vyřizovat

tlumočník, který se soudním tlumočením

nemá vůbec žádné zkušenosti. Tlumočník

si sice dle pravidel FCC může přizvat na

pomoc kolegu, nicméně nikdy nelze zaručit,

že na místě bude volný tlumočník se soudní

specializací. Tlumočníci VRS nesmějí dle

nařízení FCC skládat soudní přísahu, nemohou

totiž zaručit 100% přesnost sdělovaných

informací, přesto je ale soudy k tlumočení

využívají.

Mimo to situaci pro tlumočníky

VRS ztěžuje celá řada faktorů vyplývajících

ze samotné povahy jejich práce. Před přijetím

hovoru nemají možnost se na dané

téma nijak připravit, nemají k jednání žádné

podklady, nevědí ani to, z jakého místa ve

Spojených státech bude neslyšící osoba volat,

a mohou tak mít problém s porozuměním.

Situaci jim velmi snadno může ztížit také

celá řada technických potíží. Navíc nejsou

jednání sami fyzicky přítomni a uniká jim

tak velké množství informací, které by

z daného prostředí mohli získat. FCC navíc

zakazuje, aby byl při VRS slyšící a neslyšící

klient v jedné místnosti (musí jít o formu

telefonického hovoru), takže tlumočník vidí

opravdu pouze jen neslyšícího klienta.

Vzhledem k povaze soudního tlumočení

a nedozírným dopadům, které může mít

dané jednání na život neslyšícího klienta, tak

zůstává otázkou, zda by tlumočení přes VRS

bez dodržení alespoň základních požadavků

(certifikovaný tlumočník specializovaný na

právní oblast, přítomnost neslyšícího tlumočníka

atd.) mělo být pro soudní jednání

vůbec povoleno.

Kde najdu více informací? Informace pro tento článek byly čerpány z:

· Brandon Arthur: Will Sign Language Interpreters Remain Silent on FCC VRS

Reform?

V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na

(rada@cktzj.com), pošleme Vám ho na e-mail nebo se s Vámi

osobně domluvíme, jak překlad dodat. Když už bude hotový,

vložíme ho do Bulletinu na webové stránky a na Facebook.

· Karen Kozlowski Graham: Sign Language Interpreters: The Unintended

Victims of VRS Regulation Change?

· Tara Potterveld: VRS Sign Language Interpreters: An Appropriate Legal Tool?

· The Federal Communications Commission

· FCC Reforming Video Relay Service Certifications to Stop

Waste, Fraud and Abuse

· Dokument FCC týkající se navrhovaných změn

9 10


online tlumočení v České Republice aneb jak to opravdu vypadá

Michaela

dudková

Proč vůbec služba online tlumočení existuje?

Potřebuje ji někdo? Kam nejčastěji neslyšícím

voláte? Jaká témata klienti

online tlumočení nejčastěji řeší? Na to se nás

obvykle ptají naši kamarádi. A odpověď je

vždy stejná: neslyšící volají na stejná místa

jako slyšící, řeší stejné situace

a stejné problémy. Možnost zatelefonovat

si vyrovnává jejich příležitosti s těmi, kteří

tlumočníka znakového jazyka k vyřízení

telefonátu nepotřebují, protože hlas v telefonním

sluchátku slyší sami. Takže si zkuste

vzpomenout, co všechno jste během jednoho

jediného týdne vyřídili prostřednictvím

telefonu. A potom si představte, že byste

všechny tyto situace měli řešit bez telefonního

přístroje (případně též bez e-mailu

a korespondence – protože i psaná čeština je

pro mnoho neslyšících obtížně využitelná).

Ještě před několika lety bylo pro neslyšící

klienty tlumočnických služeb časově

i organizačně velmi náročné zařídit si např.

objednání u lékaře a následně třeba zjistit

výsledky proběhlého vyšetření. Bylo třeba

sladit čas neslyšícího klienta

a tlumočníka a doufat, že když se tam oba

vydají pro termín objednání, nebude na

TEREZIE

vasilovčík šustová

dveřích ordinace oznámení o tom, že je lékař

nemocný. Po proběhlém vyšetření následovala

stejná výprava pro výsledky (obojí

přitom například do vzdáleného města s poliklinikou).

Stejně tak, jako pokračuje rozvoj

nejrůznějších technologií např. v lékařských

oborech, pokračuje i v oblastech jiných, tlumočení

znakového jazyka nevyjímaje. Mezi

nejnovější služby v oblasti tlumočnických

služeb pro neslyšící patří v současné době

online tlumočení – tedy zjednodušeně

řečeno tlumočení na dálku.

Anglicky je toto tlumočení nazýváno

Remote Interpreting (RI). „Koskanová

(2009) uvádí, že pro obecný pojem remote

interpreting máme obecný český název

tlumočení na dálku. Avšak tento název zatím

nebyl ustálen. Remote interpreting označuje

v širším významu právě obecně tlumočení

na dálku, ale v užším pojetí označuje jen simultánní

tlumočení na dálku, kdy tlumočníci

z organizačních či logistických důvodů

nemohou pracovat přímo v konferenčním

sále. Obecně lze tedy říci, že tlumočení

na dálku označuje situaci, kdy tlumočníci

nemají přímý výhled na řečníka či řečníky.“

(Dudková, 2016)

Pokud by čtenáře zajímalo online tlumočení ve vzdělávání, doporučujeme

zájemcům diplomovou práci Mgr. Michaely Dudkové (Možnosti

tlmočenia na diaľku v oblasti vzdelávania nepočujúcich jedincov.

Ružomberok, 2016, 91 s. Diplomová práce. Katolícka univerzita

v Ružomberku, Pedagogická fakulta.)

V České republice se můžeme setkat se

snahou o využití online tlumočení v mnoha

situacích. Nejen na základě zkušeností

ze zahraničí, ale i metodou „pokus – omyl“

přicházíme na to, v čem jsou úskalí online

tlumočení, kdy je jeho využití vhodné, jaké

nároky klade na psychiku a zdraví tlumočníků

a v čem jsou jeho jedinečná specifika.

V následujícím textu se budeme věnovat

online tlumočení v situacích charakteru

komunitního tlumočení.

Tlumočení na dálku lze technicky

provádět dvěma způsoby, pro které máme

v současné době ustálená označení

pouze v angličtině. Záleží na tom, na kterém

místě jsou během tlumočnické situace slyšící

a neslyšící účastníci komunikace. Jako

VRS – video relay service – je označováno

tlumočení, kdy se každý z nich nachází na

jiném místě. Trojúhelník samozřejmě doplňuje

tlumočník, který je také na jiném

místě než oba komunikující. Typické je

v tomto případě tlumočení telefonických

hovorů (neslyšící klient volá z domova přes

webovou kameru – tlumočník tlumočí ze

své kanceláře – lékař přijme hovor telefonem

ve své ordinaci). VRI – video remote interpreting

– probíhá tak, že jsou oba účastníci

komunikace na stejném místě. Tlumočník je

na jiném místě a tlumočí situaci, kdy na sebe

slyšící i neslyšící mohou vidět, jsou fyzicky

přítomni na jednom místě. Jako ilustrační

případ můžeme uvést pracovní pohovor

(zaměstnavatel i neslyšící uchazeč jsou v jedné

kanceláři a webovou kamerou jsou spojeni

s tlumočníkem, který je ve své kanceláři).

U všech tlumočnických situací, které

probíhají s tlumočníkem online, je nezbytné

kvalitní technické a programové vybavení.

V dnešní době se lze s online tlumočníkem

spojit nejen na velkém monitoru stolního

počítače, ale i přes menší monitor notebooku

nebo tabletu. A dokonce i mnohem

menší mobilní telefony umožňují neslyšícím

komunikovat se slyšícími prostřednictvím

tlumočníka online. Všichni, kteří se

komunikace účastní, by toto vybavení měli

být schopni ovládat. To klade na tlumočníky

i klienty zcela jiné nároky než obvykle tlumočené

situace, kdy je tlumočník na místě

fyzicky přítomen. Online tlumočník musí

dobře vidět znakující osobu a ta musí naopak

dobře vidět tlumočníka. Slyšící účastník

musí být dobře slyšen, ale také musí tlumočníka

dobře slyšet. Pokud je na jakékoliv

straně technický problém, tlumočení

nemůže proběhnout. Tím tedy do kvality

tlumočnického výkonu zasahuje

i „vyšší moc“, kterou tlumočník sám ovlivnit

nedokáže (např. výpadek elektrické energie,

nefunkční technické vybavení, parametry

snímající kamery apod.)

V České republice jsou pro online

tlumočení nyní nejčastěji využívány dva

běžně dostupné (pro veřejnost zdarma ke

stažení) programy Skype a Oovoo. Tyto

programy ale nejsou ve své podstatě k online

tlumočení určené, proto mají nedokonalosti,

které v konečném důsledku mohou tlumočení

negativně ovlivnit. Organizace Tichý

svět je v současné době jediná, která pro online

tlumočení využívá vlastní aplikaci Tichá

linka, která byla vyvinuta (a stále prochází

procesem zdokonalování) na základě mnohaletých

zkušeností s online tlumočením

právě s cílem umožnit kvalitní tlumočení na

dálku s ohledem na všechna jeho specifika.

11 12


Pokud chce neslyšící klient v České republice

využít online tlumočení, může se obrátit na

organizace Tichý svět, o. p. s. (má s online

tlumočením největší zkušenosti, nabízí ho

od roku 2008, a od roku 2010 je k dispozici

nonstop), Unie neslyšících Brno, z. s., Svaz

neslyšících

a nedoslýchavých, z. s., a Centrum pro

zdravotně postižené libereckého kraje, o. p. s.

Samozřejmě záleží na tom, jaký je

cíl tlumočnické situace. Podle toho

neslyšící hledá konkrétní tlumočnickou

službu. Výše zmínění poskytovatelé

tlumočnických služeb nabízejí online

tlumočení obvykle v situacích, které

odpovídají svým obsahem komunitnímu

tlumočení. V našich podmínkách je

nejrozšířenější a nejpoužívanější online

tlumočení telefonních hovorů – výše

MICHAELA DUDKOVÁ

PŘI ONLINE TLUMOČENÍ

zmíněný VRS. V těchto tlumočnických

situacích se online tlumočení také nejlépe

osvědčuje, protože vlastně kopíruje běžnou

situaci telefonního hovoru, kdy jsou od sebe

dva účastníci komunikace vzdáleni a nevidí

na sebe.

V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na

(rada@cktzj.com), pošleme Vám ho na e-mail nebo se s Vámi

osobně domluvíme, jak překlad dodat. Když už bude hotový,

vložíme ho do Bulletinu na webové stránky a na Facebook.

Online tlumočení v praxi

Je zajímavé, že i po devíti letech, kdy je

online tlumočnická služba v organizaci

Tichý svět neslyšícím klientům k dispozici,

se na nás, na online tlumočníky, mnoho

našich kolegů z terénních služeb dívá

s despektem, či dokonce odmítavě.

Online tlumočení je psychicky velmi

náročné a klade na tlumočníky

velmi specifické nároky.

Na konkrétních situacích bychom

rády vysvětlily některá specifika tohoto

způsobu tlumočení. Zdůrazňujeme, že

popsané situace jsou pouze ilustrační

a neodkazují na konkrétní klienty.

Přihlašuji se do služby. Internet

funguje, počítač startuje napoprvé a já se

spojuji s tlumočníkem, jehož služba právě

končí, aby mi napsal vše, co by mohlo mít

pro mou následující službu význam. Během

těchto minut ještě zběžně kontroluji e-maily,

zda mi některý z kolegů nebo vedoucí služby

nepsali informace, které bych měla před

nástupem do služby vědět. V e-mailu nic

není, ale kolegyně končící svou směnu mne

informuje o tom, že mi předává dva

klienty, kteří čekají na tlumočení. Kromě

toho během své směny volala záchranku

k jedné paní, kterou s podezřením na infarkt

odvezla sanitka do nemocnice. Je tedy

možné, že se s námi personál z nemocnice

spojí. Přeji kolegyni krásný zbytek dne

a připojuji se na službu k dalším dvěma,

které spolu se mnou dnes budou tlumočit.

Kontaktuji prvního klienta, který chce

telefonovat na úřad. S pánem mám velmi

kvalitní spojení, dobře se vidíme, já mu

rozumím a on rozumí mně. Veškerá příprava

na tlumočení je shrnuta v krátkém

sdělení, že mám volat na úřad kvůli změně

trvalého bydliště. Vytáčím telefonní číslo,

aparát zvedá úřednice, která vůbec nechápe,

že jí sice volá pán, ale mluví na ni v telefonu

žena – já. Nicméně neslyšící klient úřednici

situaci sám vysvětluje, úřednice vše pochopí,

hovor proběhne úspěšně. Loučím

se s klientem a zapisuji proběhlý hovor do

výkazu proběhlých tlumočení. Během hovoru

na úřad se mi ozvali další dva klienti,

kteří chtějí telefonovat. Kontaktuji kolegyně

ve službě a zjišťuji, že jedna z nich teď žádného

klienta nemá. Domlouvám se s ní, že

jednoho z klientů převezme, aby nečekali tak

dlouho. Přece jen jsou v tuto chvíli v řadě už

tři, a pokud budou dva hovory dvacetiminutové,

bude třetí z klientů čekat na spojení

se mnou tři čtvrtě hodiny, a to by už mohlo

být pro klienta nepříjemné.

Další hovor. Paní telefonuje k lékaři

pro výsledky vyšetření. Telefon zvedá

zdravotní sestra, ale sama prý s paní mluvit

nemůže. Telefon si bere do ruky lékař.

Z následujícího hovoru jsem zmatená, nerozumím

tomu, o kom lékař mluví. Tlumočení

zastavuji a ujasňuji si s klientkou

a posléze i s lékařem, koho že se telefonát

vlastně týká. Klientka mi totiž neřekla, že

jde o výsledky vyšetření její maminky, která

je dlouhodobě hospitalizovaná. Lékař trvá

na tom, že informace po telefonu nesdělí, že

je musí říct paní osobně. Paní je ale z daleké

vesnice a potřebuje znát zdravotní stav své

matky. Vystupuji z role a vysvětluji lékaři

základní informace z etického kodexu

online tlumočníků znakového jazyka,

zejména část o mlčenlivosti.

13 14


Nicméně lékař paní sdělí jen to, že by se

měla přijet s maminkou do nemocnice co

nejdříve rozloučit a osobně se s lékařem

za přítomnosti tlumočníka sejít. Hovor je

ukončen, paní pláče a já se ji snažím

i přes kameru trochu uklidnit a dát jí najevo

pochopení a soucit. Cítím, že mne náročný

a dlouhý hovor hodně vyčerpal, sama jsem

si nedávno prošla stejnou zkušeností. Měl to

být standardní hovor s lékařem, a vyvinulo

se to úplně jinak. Předávám dalšího klienta

kolegyni s vysvětlením, že potřebuji pár

minut pauzu. Bylo by mnohem lepší,

kdybych tu teď nebyla sama, kdybych si

o tom mohla s někým promluvit, ale nejde

to. Jsem tu jenom já a počítač. Ještěže je

pozítří supervize, kde se jako tým sejdeme.

Pokud ve mně tento hovor zanechá něco,

o čem budu chtít mluvit, určitě to na

supervizi udělám.

Zbytek směny probíhá celkem

poklidně až do chvíle, kdy se mi na monitoru

rozbliká pohotovostní volání. Okamžitě

ukončuji probíhající hovor kvůli odhlašování

obědů ve škole (klientka bude muset chvíli

počkat) a spojuji se s paní, která potřebuje

volat na policii, protože právě měla autonehodu.

Spojení není úplně dobré, paní má

pravděpodobně slabý internetový signál,

navíc jednou rukou drží mobil s kamerou

a do kamery znakuje jen druhou rukou.

Obraz je rozmazaný, zasekává se, navíc do

něj vstupuje nějaký další pán, který sice mluví,

ale já ho neslyším. Domnívám se, že je to

druhý účastník nehody. Kdyby byl na mobilu

zapnutý zvuk, mohli by se spolu oba domluvit

na místě, ale na mobilu je zřejmě vypnutý

mikrofon. Prosím klientku, aby mi dala na

přítomného pána telefonní číslo. Paní zjišťuje

číslo telefonu a já pánovi volám. Ano, je to

také účastník nehody. Podle něj není nutné

volat policii, stačí na místě vyplnit záznam

o nehodě. Oba se na místě dohadují, jak to

udělat a kdo byl na vině, a… mobil paní se

vypne a já s ní už nemám žádné spojení. Od

pána v telefonu se dozvídám, že paní

došla baterie v mobilu, ale že to nějak vyřeší.

Nabízím, že můžu zprostředkovat kontakt na

organizaci, která zajišťuje terénní tlumočení.

Třeba se podaří rychle zajistit na místo osobního

tlumočníka. Pán v telefonu děkuje a jde

shánět nabíječku pro telefon, aby se se mnou

mohli později opět spojit.

Píše mi kolegyně, která po mně nastupuje

do služby, že za pár minut začíná její

služba a ta moje končí. Volám jí a vysvětluji

situaci kolem autonehody, protože je možné,

že se s ní během její služby paní z místa nehody

ještě spojí. Také ji informuji o tom, že

v řadě čekají na tlumočení další

klienti a že první v řadě je paní, které jsem

nestihla odhlásit obědy ve škole kvůli tlumočení

autohavárie. Připomínám

i hovor kolegyně ze směny přede mnou.

Z nemocnice se se mnou nikdo nespojil,

takže je možné, že to teprve přijde. Kolegyně

mi pro změnu připomíná, že jsem ještě

neposlala podklad pro mzdu za uplynulý

měsíc, takže mne tedy čeká ještě nějaká administrativa.

No co už, i to k naší práci patří.

Loučím se s kolegy, děkuji jim za

dnešní spolupráci a doufám, že mne čeká

klidná noc. Za pár hodin se totiž připojuji na

noční směnu a během té jsou všechny hovory

náročné, protože budu rozespalá

a vždy půjde o volání v situaci, která nepočká

do rána (obvykle telefonáty pro integrovaný

záchranný systém nebo hovory z nemocnic).

Jaká jsou tedy specifika online tlumočení?

Nikdy nevíte, co vás při tlumočení potká.

Klientů mohou být během jedné služby

i desítky. Příprava na tlumočení je obvykle

těsná, jen pár minut nebo vteřin předem.

A někdy ani to ne. Tlumočíte a přitom sledujete,

zda na monitoru nebliká nějaká urgentní

zpráva od kolegy nebo klienta. Znaky

znakového jazyka na monitoru ztrácejí třetí

rozměr. Proto je třeba tomu projev ve znakovém

jazyce přizpůsobit. Pro slyšící stranu

může být tlumočnická

situace zmatečná a nepřehledná. Proto musí

být tlumočník připraven vystoupit z role

a situaci srozumitelně vysvětlit a zpřehlednit.

Musíme být připraveni na to, že si nás klienti

prostřednictvím kamer pouštějí do svých

domovů, do svého soukromí, což přesahuje

obvyklou hranici běžných tlumočnických

situací. Tlumočník je v práci sám, není

v kanceláři s kolegy, se kterými by mohl

sdílet své pracovní zkušenosti.

Není snadné cítit se součástí týmu, když se

s týmem potkáváte jen občas. Klienty vidíme

jen na monitoru počítače, což může způsobit

odcizení. Proto všichni kolegové kromě

online tlumočení pracují i v tlumočnických

službách, kde tlumočí klientům přítomným

osobně. Dle svých vlastních zkušeností víme,

že online tlumočení nemůže být prací na

plný úvazek.

Stres, ve kterém online tlumočníci

pracují, je velký a skutečně to není práce pro

každého. Na druhou stranu se denně

přesvědčujeme o tom, že má smysl tuto službu

klientům poskytovat. Nejednou se stalo,

že sanitka přijela k neslyšícímu v ohrožení

života včas právě proto, že si ji zavolal přes

online tlumočníka – ve svém jazyce, kdykoli

a bez čekání.

15 16


anketa

Zeptali jsme se za vás tlumočníků Tiché linky, 1. jaké jsou podle nich největší výhody/

nevýhody online tlumočení a 2. zda je v porovnání s komunitním tlumočením zapotřebí

nějakých speciálních dovedností/schopností.

Zuzana Procházková, online tlumočnice od roku 2008 Petr Pánek, online tlumočník od roku 2014

Největší výhodou online tlumočení je Určitě ano. Tlumočník musí zvládnout

Online tlumočení více vyhovuje praktickým

potřebám uživatelů této služby.

1. pro klienta možnost zavolat si odkudkoliv

2. řídit komunikační situaci, při které se

1.

kamkoliv. To považuji za možnost

srovnatelnou s možnostmi, které mají slyšící.

Nevýhodou online tlumočení je skutečnost,

že neslyšící musí slyšícímu volat přes další

osobu a některé věci nemůže ovlivnit. Je

závislý na technice a na tlumočníkovi – kdy

se dostane na řadu u tlumočníka, jaké je

internetové připojení atd.

slyšící a neslyšící strany nevidí, což v komunitním

tlumočení mnohé usnadňuje. Jako

online tlumočnice pracuji již dlouho a stále

mě to baví, i když je potřeba to kombinovat

s komunitním tlumočením, které je oproti

online více živé, prostorové, barevné a jsem

při něm v kontaktu s více lidmi :-)

Tady a teď. Není třeba objednávat tlumočníka

na budoucí termín. Tlumočník nemusí

nikam fyzicky chodit. Uživatel i tlumočník

ušetří čas i peníze za dopravu. Stačí mít jen

internet a webkameru (nebo vhodný telefon).

Tlumočník může efektivněji využít čas

mezi jednotlivými tlumočeními. V USA je to

nejrozšířenější typ tlumočení. Myslím si, že

tento trend nastane za pár let také

u nás.

Miroslava Kotvová, online tlumočnice od roku 2011

Výhody online tlumočení:

1. umožňuje „flexibilitu“ neslyšících,

umožňuje jejich nezávislost v jednání se

slyšící stranou. Neslyšící není odkázán na to,

zda je možné zajistit tlumočníka na osobní

jednání, a nemusí podle toho plánovat

své aktivity, to přispívá k sebevědomému

vystupování neslyšících v kontaktu se

slyšícími, zejména s úředníky a byrokracií

vůbec. Efektivně podporuje odstraňování

komunikačních a sociálních bariér, které

často vznikají mezi slyšícími a neslyšícími.

Nevýhody online tlumočení: snad jen, že

je služba závislá na kvalitě internetového

připojení, na technickém vybavení (PC,

webkamera) a uživatelských znalostech PC,

zejména programů, jako je Skype, ooVoo,

atd., a to jak na straně tlumočníků, tak

zejména na straně neslyšících klientů.

Speciální dovednosti při online

2. tlumočení: nutná je alespoň uživatelská

znalost programů a aplikace používané pro

online tlumočení (základní technické dovednosti)

– nejsem si ale jistá, jestli toto lze

označit jako speciální dovednost, v dnešní

době je to už spíš základní znalost. Dále

je zapotřebí určitá psychická „odolnost“ –

tlumočník musí počítat s tím, že některé

situace tlumočené „na dálku“ nelze řešit

jinak, přestože bychom jako tlumočníci/

tlumočnice chtěli/y a vidíme, že dotyčný by

tuto pomoc potřeboval. Nemůžeme poskytovat

okamžitou sociální intervenci v podobě

psychické či jiné podpory, můžeme pouze

odkázat na příslušnou instituci, pracovníka,

u něhož by neslyšící onu podporu mohl

najít. Takže počítat s určitými stresovými

situacemi. Dále je vhodná určitá pohotovost,

flexibilnost při řešení neobvyklých situací.

To je ale záležitost praxe, sbírání zkušeností,

ne nějaké speciální dovednosti.

Nevýhody online tlumočení: Jako při

každém tlumočení na dálku (tj. přes monitor

PC/mobilu) může být i zde omezení

kvality. Je to jiný typ tlumočení než face to

face. Pokud začne ještě zlobit technika (stačí

slabší internet), může to být pěkný stres.

Mně osobně ale více vadí sociální izolace při

online tlumočení. V porovnání třeba

s tlumočením ve vzdělávání nebo

v týmovém tlumočení zde postrádám

možnost interaktivní komunikace a sdílení.

Výhodou, ale nikoliv nutností je dobrá

2. uživatelská znalost práce s počítačem,

související technikou (kamerou) a některými

programy (u nás v Tichém světě především

Tichá linka, skype a ooVoo). Druhou

výhodou je dovednost zvládat stresové situace.

Může se stát, že se během své směny

nezastavíte, i když máte službu třeba

s dalšími dvěma kolegy. Je to celkově

poměrně velká zátěž na vaši koncentraci,

protože kromě vlastního tlumočení musíte

ještě myslet na práci s technikou. Obě

dovednosti se však dají do jisté míry

natrénovat.

Více informací o službě Tiché linky

1 2

17 18


z organizací

ASNEP má novou prezidentku

Dne 1. března 2017 byla do funkce prezidentky ASNEP zvolena Pavlína Spilková.

Viceprezidentem se stal Petr Vysuček. Zde si můžete přečíst dopis od Pavlíny

Spilkové, ve kterém se k volbám vyjádřila. Novému vedení přejeme mnoho sil!

Dopis byl v původním znění převzat z www.facebook.com/ASNEP.cz

Video v ČZJ naleznete zde.

Zdroj webové stránky organizace ASNEP

Novinky, které byly usneseny na zasedání v únoru, naleznete zde.

Zdravím všechny,

chci se představit, jmenuji se

Pavlína Spilková. 1. března, totiž

proběhly volby v ASNEPu, kde se

rozhodly, že mě podpoří jako jedinou

kandidátku na prezidenta.

Takže nyní jsem prezidentkou

ASNEPu, Petr Vysuček, který byl kdysi

prezidentem, je nyní viceprezidentem

ASNEPu. Možná někteří z vás slyšíte

o ASNEPu prvně a že jsme tu nově? Kdepak,

už dlouho ASNEP funguje, jenže je servisní

organizace zastřešující subjekty pracující ve

prospěch sluchově postižených občanů ČR

a vždy rozesílala informace subjektům a subjekty

to měli posílat dál svým členům.

Ale uvědomili jsme, že ne každý občan je

členem v nějaké organizaci nebo subjekt

to nerozeslal dál, takže jsme se rozhodli,

že budeme vás informovat na našem

facebooku. Také na facebooku vysvětlíme

naši současnou strukturu, co všechno od

nás můžete očekávat a také jaký je náš cíl.

Chceme, aby naše občany věděli o ASNEPu

všechno.Už teď máme jednu novinku

a to e-mailová adresa. Založili jsem novou

hromadnou e-mailovou adresu: asnep.cz@

gmail.com, kde bude mít přístup kromě mě

a viceprezidenta také další 3 členové rady.

Nyní neznáme jejich jména, neboť na

dubnovém zasedání se teprve rozhodnou,

kdo se k nám do pětičlenné rady výboru

přidají. Nyní nejvíce na e-mailové korespondenci

pracuje naše tajemnice.

Teď naší tajemnici je

Regina Poláková, která

bohužel u nás už podala

výpověď a tak bude

u nás do konce dubna.

Od 1. května

budeme muset najít

novou tajemnici. Co všechno musí umět?

To a řekneme až v jiném videu.

Založili jsme také e-mailovou adresu pro mě

a viceprezidenta, kdybyste chtěli

napsat přímo mě nebo Petrovi Vysučkovi.

Moje adresa je spilkova.asnep@gmail.com

a Petrova je vysucek.asnep@gmail.com, ale

budeme radši, kdybyste posílali na hlavní

e-mail a to je asnep.cz@gmail.com.

Ještě chci informovat, že jsem už

zmínila o informovanosti na facebooku, tak

kromě toho budeme také pravidelně zasílat

informace a také novinky do České televize

do Zpráv v českém znakovém jazyce, aby se

to dostalo mezi nejvíce lidí. Například už

delší dobu pravidelně jim posíláme

shrnutí našeho zasedání, které máme jednou

měsíčně. Jsme vědomi, že je důležité, aby

občané naší republiky věděli úplně všechno,

neboť na to máte přece právo.

Brzy se opět ozvu s novým videem a přeji

vám všem hezký den.

Pavlína Spilková

Ukončení vydávání časopisu GONG

Začátkem roku oznámilo vedení ASNEP,

že na svém mimořádném jednání muselo

rozhodnout o ukončení vydávání časopisu

GONG, a to po 44 letech jeho nepřetržitého

vydávání. Rozhodnutí vychází ze skutečnosti,

že pro rok 2017 odmítly v časopise GONG

Setkání tlumočníků pro neslyšící v ČR 2017

Na přípravách jubilejního pátého Setkání

tlumočníků se již začalo pracovat. Setkání

proběhne 14. 10. 2017 v Praze. Termín si

prosím rezervujte. O místě konání a programu

vás budeme informovat v dalších

číslech Bulletinu. Novinky můžete zatím

Deaf Friendly

Deaf Friendly je první soukromá

tlumočnická a překladatelská agentura pro

neslyšící. V ČR funguje od září roku 2015.

Profiluje se poskytováním kvalitního překladatelského

(zaměřuje se primárně na webové

stránky firem a institucí) a tlumočnického

servisu. Zaměřuje se výhradně na komerční

zakázky, není tedy konkurencí organizacím,

inzerovat nejen velké inzertní firmy, které

finančně pomáhaly časopis vydávat, ale

také odpovědná komise MZ ČR rozhodla,

že časopis GONG pro tento rok finančně

nepodpoří.

sledovat na webu

http://www.setkanitlumocniku.cz/.

V současné době hledáme vhodné prostory,

které by byly zdarma.

Máte pro nás tip? Napište nám:

infosetkanitlumocniku@gmail.com.

které poskytují sociální služby. Ty Deaf

Friendly neposkytuje. Za celou dobu svého

působení už má na svém kontě několik

přeložených webových stránek do českého

znakového jazyka a již několikrát zajistilo

tlumočníky na veřejné akce:

19 20


Přehled činností září 2015 – září 2016

PŘEKLADY

OZP pro Neslyšící: první webové stránky přeložené pomocí naší technologie

Zdravá prsa pro Neslyšící: překlad webových stránek Zdravá prsa

CpKP pro Neslyšící: překlad propagačních textů k novému projektu Centra pro komunitní

plánování

Centrum zprostředkování tlumočení pro neslyšící: překlady různých oznámení,

informačních textů a standardů kvality

Orbi Pontes: překlad interaktivního PDF „Desatero chování na internetu“

Týden komunikace osob se sluchovým postižením: partneři kampaně, překlady mediální

kampaně a informací na webu

Sdružení českých spotřebitelů pro Neslyšící: překlad publikací

„Mimosoudní vyrovnání“ a „Nekalé praktiky podomních prodejců“, dostupných na webu,

technická úprava starších překladů

Technologie k překladu

Tlumočení

Listen to the Silence: tlumočnický servis na

mezinárodním projektu pro mládež

v Německu – zajištění a koordinace

tlumočníků ČZJ–angličtina.

Storytelling, z. s.: tlumočnický servis na

festivalu Světový den vyprávění na téma

Silné ženy, tlumočení storytellingového

vyprávění do českého znakového jazyka.

AVON POCHOD: tlumočení doprovodného

programu AVON POCHODu 2016

a umělecké tlumočení písně kapely Kryštof.

Orbi Pontes: tlumočnický servis na

osvětových přednáškách.

V současné době pracuje tým Deaf Friendly

na dalších překladech pro OZP a zajišťuje

také tlumočení pro AVON POCHOD 2017.

Zajímavou prací bylo také zajištění překladu

webových stránek a tlumočení na diskuzích

v rámci festivalu JEDEN SVĚT.

Deaf Friendly uskutečňuje také

přednáškovou činnost: úspěšná byla

přednáška na konferenci INSPO, kde Deaf

Friendly na překladech OZP představilo, jak

přesně funguje Deaf Friendly rozšíření.

Doufáme, že překlady poslouží nejen

Neslyšícím, ale i slyšícím – tlumočníkům –

např. při přípravách na některá tlumočení.

Deaf Friendly pro vkládání videopřekladů

na web vyvinulo speciální technologii

(první svého druhu v ČR i v zahraničí), tzv.

rozšíření Deaf Friendly do prohlížeče, které

může doplňovat jakékoliv webové stránky

o překlad do českého znakového jazyka.

Tato technologie elegantně řeší, jak do stávajících

webových stránek implementovat

videopřeklady v českém znakovém jazyce

tak, aby se nemusela měnit jejich struktura.

Toto rozšíření funguje jako externí překrytí

webových stránek, na kterém se zobrazuje

video. Instalace a ovládání jsou velmi

snadné a intuitivní. Překlady tedy uvidíte na

svém prohlížeči až po stažení rozšíření

Deaf Friendly. Rozšíření je ke stažení

zdarma v Internetovém obchodě Chrome.

21

22


ze zahraničí

Poznámky z konference OKRID 2016 (příspěvky o neslyšících tlumočnících)

Farah

Curry

Efsli AGM & Conference 2017

Byla spuštěna registrace na letošní efsli konferenci, která bude probíhat

od 8. do 10. září 2017 v Center des Congrès „Pierre Baudis“

v Toulouse. Tématem konference je tlumočení ve zdravotnictví.

Přihlásíte-li se do 20. května, zaplatíte nejnižší registrační

poplatek. Letošní ročník nebudou organizátoři zajišťovat

ubytování, každý si ho tedy musí zařídit sám.

TTT Conference

V pořadí již pátá mezinárodní TTT (Translation Technology Terminology) Conference se

bude konat od 9. do 10. listopadu 2017 ve městě Bled ve Slovinsku. Konference je vhodná pro

milovníky jazyka, technologií a všechny ty, co se chtějí seznámit s nejnovějšími trendy v této

oblasti a pokochat se zároveň krásami Slovinska. Přihlašování bude zahájeno již v červnu.

Pro bližší informace můžete sledovat stránky: www.facebook.com/ttt.conference.

Každý rok v červnu pořádá OKRID

(oklahomská sekce RID) dvoudenní

konferenci. Přináším se zpožděním

zprávu z konference v roce 2016, kterou

jsme měli možnost já a můj manžel

Tim Curry navštívit.

Nejprve pár obecných postřehů:

Konference se zúčastnili jak slyšící, tak

neslyšící tlumočníci a všechny prezentace

byly přednášeny přímo v ASL. A nejen to.

Veškerá komunikace na konferenci probíhala

v ASL – pro slyšící tlumočníky v USA je

přirozené přepnout do znakového jazyka

v prostředí, kde jsou přítomni Neslyšící.

Všechny diskuze, příspěvky, hovory na

chodbách i u jídla probíhaly v ASL. Slyšící

tlumočníci znakovali neustále. Nejen když

byl v dohledu někdo Neslyšící. Vidím

v tom respekt k Neslyšícím, který by měl být

pro všechny tlumočníky přirozeností. Na

druhou stranu se objevily i názory, které

s ASL jako jediným konferenčním jazykem

(a to hlavně pro prezentace) nesouhlasily.

Hlavními dvěma argumenty bylo, že konference

nebyla přístupná studentům tlumočnictví,

jejichž úroveň ASL ještě není na

dostatečné úrovni. A dále

RID = The Registry of Interpreters for the Deaf

(pro více informací http://rid.org/)

prezentovat a přijímat informace v jazyce,

který není mým mateřským jazykem

(u slyšících tlumočníků), může způsobovat

větší povrchnost a horší uchopitelnost

předávaných myšlenek. Já sama jsem měla

jako člověk s omezenou kompetencí v ASL

problémy s porozuměním některým

prezentujícím, kteří inklinovali spíše ke

„znakované angličtině“. Prezentace Neslyšících

a slyšících tlumočníků používajících

ryzí ASL jsem si naopak užívala. A díky

nonstop komunikaci v ASL jsem sice měla

na konci těchto dvou dnů oči i mozek hodně

unavené, ale moje kompetence v ASL byly

dvakrát lepší než před konferencí!

Z konference vybírám nejzajímavější

workshopy, kterých jsem se zúčastnila.

První dva navazují na nosné téma minulého

Bulletinu – Neslyšící tlumočník a překladatel.

více informací o konferenci zde

Pokud máte nějaké otázky, můžete se obrátit na tento email: organizing2017@efsli.org

Pro ty, kteří si minulé vydání Komořího bulletinu ještě nestihli přečíst

23 24


M. Cody Francisco: Práce certifikovaného neslyšícího tlumočníka

M. Cody Francisco (dále Cody) je

neslyšící tlumočník žijící ve státě Texas.

Nejprve několik obecných údajů: v USA

existují neslyšící tlumočníci (dále DI – Deaf

Interpreters) a certifikovaní neslyšící tlumočníci

(dále CDI – Certified Deaf Interpreters).

V červnu 2016 bylo v USA celkem

232 CDI. Největší počet CDI je na pobřežích

USA, ve vnitrozemských státech USA je CDI

podstatně méně. Ve státě Oklahoma jsou jen

2 CDI. Certifikaci neslyšících tlumočníků

zajišťuje národní tlumočnická organizace

RID (Registry of Interpreters for the Deaf).

kový jazyk a pro hluchoslepé klienty.

Cody vysvětlil, že asi 75 % jeho práce je

právě tzv. vizuálně gestická komunikace.

Většinou se jedná o klienty s nízkou úrovní

jazyka. Cody si s sebou téměř vždy na

takováto tlumočení bere i několik

pomůcek – někdy si přinese krabici např.

s hodinami, mapou a podobně. Vždy

má u sebe také iPOD, na kterém v případě

potřeby ukáže klientovi obrázky, kalendář

nebo různé aplikace, které mohou pomoci

s porozuměním.

Jedním z problémů, se kterým se

CDI potýkají, je nízká informovanost. Je

potřeba zvyšovat povědomí o neslyšících

tlumočnících, a to nejen mezi slyšícími

klienty. Samotní neslyšící mnohdy nevědí,

že někdo jako neslyšící tlumočník existuje

a že oni mají na jeho služby právo.

Další obtíží je přístup některých slyšících

tlumočníků, kteří nechtějí neslyšící tlumočníky

přizvat ke spolupráci.

Mají pocity nejistoty a selhání, přítomnost

dalšího tlumočníka je pro ně ohrožující.

Nicméně je to mnohdy právě slovo slyšícího

tlumočníka, které o přizvání CDI rozhodne.

Právě slyšící tlumočník by měl odpovědně

posoudit, zda situace vyžaduje přizvání CDI,

a měl by upozornit na to, že bez CDI nebude

komunikace úspěšná. Na tuto myšlenku pak

navázal další společný seminář slyšícího

a neslyšícího tlumočníka.

Kdo se chce stát CDI, musí splnit několik

podmínek: absolvovat 6týdenní kurz vizuálně

gestické komunikace, získat určitý počet

kreditů za vzdělávání (na webu RID jsou

doporučená témata seminářů a struktura

vzdělávání) a složit jednotnou standardizovanou

zkoušku pod RID. Mnoha neslyšícím

tlumočníkům se tato zkouška napoprvé

nepovede. Většinou mají skvělé jazykové

schopnosti, ale plně nerozumí tlumočnické

profesi a neznají proces kognitivního

zpracovávání během tlumočení.

CDI pracují v mnoha různých tlumočnických

situacích: u soudu, na policii, ve

vězení a u právníků, ve zdravotnictví nebo

v oblasti psychiatrie. Obecně lze říci, že neslyšící

tlumočník najde uplatnění

u neslyšícího klienta, který používá domácí

znaky nebo má nízkou úroveň jazyka, dále

pokud má atypický projev charakteristický

pro určitý region, etnickou nebo věkovou

skupinu. Neslyšící tlumočníci jsou potřeba

i pro klienty používající jiný národní zna-

Neslyšící tlumočník se umí na neslyšícího

klienta lépe napojit, ví, co potřebuje pro

dobré porozumění. Podle Codyho je to

proto, že neslyšící vyrostli

„s obrázky v hlavě“, kdežto slyšící

vyrostli „se slovy v hlavě“. Většina

tlumočníků v historii byli právě neslyšící.

Neslyšící poprvé tlumočí ve školách, když

svým spolužákům vysvětlují probíranou

látku a napravují výuku slyšícího učitele.

Neslyšící tlumočník je samozřejmě součástí

komunity Neslyšících, ale zároveň s touto

prací přichází i určitá daň ve vztahu ke

komunitě. Mnoho neslyšících tlumočníků

pociťuje potřebu si od komunity Neslyšících

udržovat trochu odstup. Je to vlastně podobné

jako u slyšících tlumočníků. Jelikož

poskytujeme služby komunitě v rámci své

profese, nemůžeme a ani bychom neměli

být se všemi „kamarádi“. CDI vždy budou

součástí komunity Neslyšících, ale zdravý

odstup jim přináší víc důvěry neslyšících

klientů.

25 26


M. Cody Francisco: Práce certifikovaného neslyšícího tlumočníka

Oba tlumočníci nejprve stručně nastínili

pozitiva a negativa práce v týmu slyšícího

a neslyšícího tlumočníka. K pozitivům

patří vyšší efektivita, více pohledů na

řešení dilemat v rámci tlumočené situace

a sdílení odpovědnosti za rozhodnutí. Na

druhou stranu zápory mohou být tyto:

oba tlumočníci mají rozdílná očekávání,

jiné zkušenosti a odlišné povahy a to může

vést k různým střetům. Slyšící tlumočník,

který nemá předchozí zkušenost s takovým

týmem, se také někdy cítí dotčeně, má dojem,

že někdo chce zasahovat do jeho práce.

Osobní vzkaz Codyho pro všechny slyšící tlumočníky, kteří se možná cítí podobně:

„Uvědomte si, že tlumočená situace není v první řadě o vás! Nejste všemohoucí bohové, kteří

všechno zvládají… Musíte si dovolit přiznat, že potřebujete tým. Právě ti nejlepší slyšící tlumočníci

pracují s neslyšícími tlumočníky! Navíc, pokud situace vyžaduje neslyšícího tlumočníka

a slyšící tlumočník na tuto skutečnost neupozorní a spoléhá se jen na své schopnosti, jedná

se o porušení Kodexu profesionálního jednání.“

3Kdo představí oba tlumočníky klientům

a vysvětlí, co se bude dít? U vysvětlování

slyšící straně se doporučuje, aby to udělal

neslyšící tlumočník. Okamžitě tak získá více

respektu od slyšících. (Jako příklad uvedl

Cody situaci, kdy jako CDI tlumočil na

lékařském konziliu. Konzilia se zúčastnilo 12

lékařů, 1 neslyšící klient, 1 slyšící tlumočník

a on jako CDI. Cody představil sebe i kolegu

a vysvětlil lékařům tlumočnický proces.

Lékaři mu automaticky dali „moc“ a Cody

celé jednání kontroloval. Řídil tempo, pauzy

pro dovysvětlení, bylo-li potřeba, apod. Byl

v nejbližším kontaktu s neslyšícím

klientem. Díky tomu, že jednal hned

v úvodu jako autorita, to lékaři

pochopili a prokázali respekt.)

Důležitá je i závěrečná schůzka obou

tlumočníků po odvedené práci. Zde oba dva

zdůraznili, že cílem této závěrečné schůzky

není rozebírat navzájem své schopnosti nebo

chyby. Spíše je potřeba sdělit si navzájem, jak

jsme se v tlumočené situaci cítili, kde to

drhlo, kde nám bylo nepříjemně a proč.

Takové zakončení tlumočení v týmu přináší

oběma tlumočníkům úlevu a „pročištění

hlavy“.

Je důležité, aby si slyšící i neslyšící tlumočník

vzájemně důvěřovali a uvědomovali si, že

jsou si rovni. Oba dva jsou stejně důležití.

Jen slyšící tlumočník nestačí a jen neslyšící

tlumočník také ne. Pouze dohromady

mohou zajistit jasnější a přesnější komunikaci.

Oba mají také trochu jiné role. Slyšící

tlumočník nemůže například neslyšícímu

klientovi připomenout: „To je to, o čem

jste se bavili před 5 minutami!“ Neslyšící

tlumočník to ale udělat může. Neslyšící

tlumočník má na rozdíl od slyšícího stejnou

životní zkušenost a kulturní napojení na

neslyšícího klienta.

Aby se předešlo různým nedorozuměním

a spolupráce probíhala co nejlépe, je dobré,

aby se oba tlumočníci před začátkem domluvili,

jak bude tlumočení probíhat. Otázky,

které mohou řešit, jsou například tyto:

1Vědí všichni klienti, jak používat tým

slyšícího a neslyšícího tlumočníka?

2Mají tlumočníci nějaké informace

o situaci, které mohou při tlumočení

pomoci? Mohou např. předem hovořit

s lékařem a zeptat se: „Co mi můžete

říci o situaci, aniž byste porušil

mlčenlivost, a nám to pomohlo

zajistit úspěšnou komunikaci?“

V příštím čísle Bulletinu vám přinesu několik poznámek z přednášky slyšícího tlumočníka

Coryho o „kultuře zvuků“.

V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na (rada@cktzj.com)

27 28


našli jsme za vás

lucie

břinková

Potřebujete se připravit na tlumočení u zubaře?

Pak jistě oceníte toto video, které je tlumočeno

a ve kterém lze najít spoustu užitečných znaků.

Kdo je dentální hygienistka? (s překladem do

českého znakového jazyka a titulky)

Agentura Deaf Friendly vytvořila propagační

video o speciální technologii, kterou používá

pro vkládání videopřekladů na webové

stránky. Je to snadné. Koukněte zde:

10 dětí ve videu o respektu k Neslyšícím.

Jistě se bude hodit k nějaké inspiraci,

možná k představení problematiky

Neslyšících.

Zákon o komunikačních systémech je přeložen

do českého znakového jazyka, jistě poslouží

nejen Neslyšícím, ale i slyšícím tlumočníkům,

kteří na něj a na jeho překlad mohou

odkazovat. Překlad vznikl na

Masarykově univerzitě v Brně.

29 30


přečtěte si

lenka

laco

Služba online tlumočení pro neslyšící

klienty (v zahraničí označovaná

VRI – Video Remote Interpreting), jejíž

vývoj se započal ve Švédsku a postupně

se rozšířil do celé Evropy, je dnes velmi

rozšířená a přináší řadu výhod. Její

úspěšné fungování je však podmíněno

splněním určitých pravidel a norem.

S těmito pravidly a normami a se

službou online tlumočení obecně vás

seznámí článek Video Remote

Interpreting od organizace Registry of

Interpreters for the Deaf.

RID. Video Remote Interpreting.

Standard Practice Paper, 2010, 14 s.

Další doporučená literatura

Braun, S., Taylor, J., Miler-Cassino, J., Rybinska, Z., Balogh, K., Hertog, E., Vanden Bosch, Y., Rombouts,

D. (2011). Training in video-mediated interpreting in criminal proceedings: modules for interpreting

students, legal interpreters and legal practitioners. In S Braun & J Taylor (Eds) Videoconference

and remote interpreting in criminal proceedings. Guildford: University of Surrey, 205–254.

Fowler, Y. (2007). Interpreting into the ether: interpreting for prison/court video link hearings. Paper

presented at the Critical Link 5: Interpreters in the community.

Dostupný z WWW: http://www.criticallink.org/files/CL5Fowler.pdf.

Informační server Ruce.cz zveřejnil statistiku organizace APPN za rok 2013, která

mapuje zájem o online tlumočnické služby v jednotlivých krajích České republiky.

APPN. Podle průzkumu šetří online tlumočení neslyšícím čas a nabízí jistotu

a nezávislost. Ruce.cz [online]. 2013 [cit. 2017-03-7].

V září roku 2013 publikovala organizace EFSLI zprávu o službě online tlumočení

pro neslyšící klienty v Evropě. Shrnuje v ní informace o online tlumočení

v evropských zemích obecně, ale nabízí také vhled do této

problematiky v souvislosti se zdravotnictvím, legislativou, vzděláváním,

komerčními službami apod.

EFSLI. Video Remote Interpreting Services in Europe. 2013, 23 s.

„Signed language interpreting is about

access,” uvádí Jeremy L. Brunson

v úvodu své knihy a zmiňuje, že není

komplikovanější a spletitější způsob

zpřístupnění nebo zprostředkování

možnosti tlumočení do znakového

jazyka, než je online tlumočení (VRS).

V knize nazvané Video Relay Service

Interpreters: Intricacies of Sign Language

Access se Brunson snaží o přesné

vymezení toho, jak může být služba

komplikovaná. Své závěry zakládá na

analýze tlumočení do znakového jazyka

jako profese ve vztahu jak ke slyšícím,

tak i k neslyšícím klientům. Popisuje

funkci tlumočníka znakového jazyka

v kultuře Neslyšících a také to, jak

regulativní procesy způsobené poskytovateli

VRS mohou omezit a ovlivnit

zprostředkování komunikace založené

na potřebách jednotlivce.

Brunson, J. L.(2011). Video Relay Service

Interpreters: Intricacies of Sign Language

Access. Washington: Gallaudet University

Press. Retrieved March 17, 2017, from

Project MUSE database.

Interpreting via Video Work Team. (2007). Video relay service industry research, training and material

needs. National Consortium of Interpreter Education Centers.

Interpreting via Video Work Team. (2007). Video relay service interpreting domains and competencies.

National Consortium of Interpreter Education Centers.

Interpreting via Video Work Team. (2008). Steps toward identifying effective practices in video relay

interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.

Interpreting via Video Work Team. (2009).VRS Bibliography: Collaborative Approach to Effective

Practice Research on VRS Interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.

Interpreting via Video Work Team. (2010). Steps toward identifying effective practices in video remote

interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.

Lightfoot, M.H. (2007). Interpreting culturally sensitive information in VRS settings. RID VIEWS,

June 1, 17.

RID, Inc. (2007) Video Relay Service Standard Practice Paper.

Taylor, M. (2005). Video Relay Services Interpreting Task Analysis Report. Distance Opportunities for

Interpreting Training Center, University of Northern Colorado.

Witter-Merithew, A. & Johnson, L. J. (2005). Toward competent practice: Conversations with stakeholders.

Alexandria, VA: Registry of Interpreters for the Deaf.

31 32


atření s JTP

mladý Jeroným 2017

lUCIE

BŘINKOVÁ

udělena cena slovník roku 2017

Udělena cena slovník roku 2017

Do 24. ročníku soutěže pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů (JTP) bylo přihlášeno

51 titulů. Odborná porota, složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických

organizací z ČR a SR a dalších odborníků, zasedala 20. února 2017.

Mladý Jeroným 2017

Opět Vás zveme na akci zvanou

Mladý Jeroným. Konati se bude v sále č. 16

v přízemí K-centra, Senovážné nám. 23, od

9.30 hod. v sobotu 20. května 2017. Sobotní

program akce Mladý Jeroným bude věnovaný

mladým či začínajícím tlumočníkům

a překladatelům, studentům translatologie

(ale nejen jim).

Hlavní cenu SLOVNÍK ROKU 2017 získal:

Chejn, Aleš – Zaťko, Ján – Gíslason, Jón – Kupča, Vojtěch: Islandsko-český studijní

slovník: Íslensk-tékknesk stúdentaorðabók. Aleš Chejn, Pardubice.

S přihlédnutím k elektronické verzi slovníku na internetu.

(Cena je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč, kterou věnuje JTP).

Program se připravuje, ale již nyní můžeme slíbit některá z témat:

• jak začít v oboru, jaké formality jsou třeba,

• slasti a strasti života na volné noze,

• práce přes hranice,

• celoživotní vzdělávání ve výchozím i cílovém jazyce,

• překlady publicistických a literárních textů, situace na trhu

literárního překladu,

• (ne)etický překladatel aneb co se v kodexech nedozvíte,

• příprava na tlumočení, práce ve dvojici, tvorba glosářů,

• panel prezentací tlumočnických a překladatelských organizací,

• vyhlášení soutěže o Cenu za nejlepší diplomku z oboru translatologie.

Na druhém místě byla hodnocena publikace:

Knobloch, Iva – Vondráček, Radim: DESIGN V ČESKÝCH ZEMÍCH 1900–2000.

Academia, Praha

Na třetím místě se umístil titul:

Králik, Ľubor: STRUČNÝ ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK SLOVENČINY. Veda,

vyd. SAV, Bratislava

Cena poroty za slovník elektronický

SPREADTHESIGN. European Sign Language Centre, Český autorský tým: VOŠ,

SŠ, ZŠ a MŠ, Hradec Králové (www.spreadthesign.com).

Informace o dalších oceněných slovnících naleznete zde.

33

34


z redakce

Příští číslo Bulletinu bude na téma Překlad a tlumočení pro věřící

Pokud nám i Vy chcete cokoliv sdělit, např. k příštímu

tématu, ale i k ostatnímu, co Vás při čtení napadá, nebo chcete zaslat

komentář k podobě nebo konkrétnímu článku,

napište na rada@cktzj.com.

Vydává Česká komora tlumočníků znakového jazyka, z. s., Senovážné nám. 23,

Praha 1.

Časopis je distribuován zdarma. Pokud ho i vy chcete dostávat do svých

e-mailových schránek, napište si o něj na rada@cktzj.com.

Odpovědné redaktorky: Lucie Břinková a Anna Moudrá

Korektorka: Marie Komorná

Grafik: Tomáš Urbánek

Přispěvatelé do tohoto čísla: Farah Curry, Michaela Dudková, Miroslava Kotvová,

Lenka Laco, Petr Pánek, Dana Prellová, Zuzana Procházková, Terezie Vasilovčík

Šustová, Lucie Tužová

Překlad textu do znakového jazyka: Dana Prellová, Deaf Friendly

Za obsah článků odpovídají autoři. Texty neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky

se nehonorují. Příspěvky zde otištěné nesmí být reprodukovány v žádné formě,

ani elektronickým či mechanickým způsobem, včetně systémů pro ukládání

a vyhledávání informací, bez souhlasu držitelů copyrightu. Citace z textů možno

přetisknout pouze s uvedením zdroje.

35 36

More magazines by this user
Similar magazines