Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka

komoří
bulletin
/01
2017
online
tlumočení

obsah
toto číslo pro vás připravili
DANA
PRELLOVÁ
TEREZIE
VASILOVČÍK
ŠUSTOVÁ
ZUZANA
PROCHÁZKOVÁ
Letem světem z Komory 3–4
Téma: Online tlumočení 5–16
LENKA
LACO
MICHAELA
DUDKOVÁ
ANNA
MOUDRÁ
Anketa 17–18
Z organizací 19–22
MIROSLAVA
KOTVOVÁ
LUCIE
BŘINKOVÁ
MARIE
KOMORNÁ
Ze zahraničí 23–28
Našli jsme za Vás 29–30
LUCIE
TUŽOVÁ
PETR PÁNEK
FARAH CURRY
Přečtěte si 31–32
Bratření s JTP 33–34
Z redakce 35–36
1 2

letem světem z komory
organizační
DANA
PRELLOVÁ
Rada komory
Rada Komory je již v plné sestavě. Pátou
členkou je od 18. 1. 2017 Lucie Tužová. Na delší
dovolenou nám ale odjela Klára Herčíková.
Bude s námi komunikovat aspoň na dálku.
I ASNEP má staronové vedení.
Prezidentkou se stala Pavlína Spilková,
viceprezidentem Petr Vysuček. Doufáme, že
spolupráce ASNEPu a Komory v otázkách
tlumočení bude i nadále velmi dobrá.V lednu
se naše členská základna rozrostla o 11 nových
řádných členů a 1 přidruženého člena.
Na všechny tlumočníky se těšíme na
seminářích nebo při zapojování se do
diskuzí. Za přání a názory jsme rády. Napište
nám na rada@cktzj.com. Nejsme v Radě
Komory kvůli sobě, ale kvůli vám všem.
A to, že cítíme podporu více lidí, nám dodává
motivaci a energii k tomu, že svůj volný čas
věnujeme zlepšování podmínek tlumočení pro
neslyšící a vašich pracovních
Kurzy komory
podmínek i k propojování lidí
a různých názorů. Děkujeme vám!
Někdy věci a jednání nejdou tak rychle,
jak bychom si představovaly a přály, ale
i nadále připomínkujeme a monitorujeme
situaci, snažíme se vyjednávat vše tak,
jak si v diskuzích, připomínkách nebo
při osobních setkáních říkáte.
V kalendáři na webu najdete nabídku tlumočnických víkendových kurzů, o které jste si
napsali. Podívat se na ně můžete zde.
Překlady článků pro Bulletin
A na závěr máme jednu smutnou zprávu.
Vzhledem k tomu, že se nám nikdo z řad
neslyšících členů a dobrovolníků nepřihlásil
na výzvu k překládání článků do Bulletinu,
rozhodli jsme se v Radě Komory ke změně.
Nová čísla Bulletinu, tímto počínaje, budou bez
překladů do ČZJ. Pokud se však přihlásí
dobrovolníci, kteří vytvoří překlad i s jazykovou
korekturou, budeme starší čísla Bulletinu
o překlady doplňovat (přednostně hlavní
článek). Pokud bude neslyšící čtenář potřebovat
článek s překladem, může o něj požádat
na e-mailu rada@cktzj.com. Můžete nám
poslat zprávu nebo video, o jaký překlad textu
máte zájem.
Jelikož je naší prioritou kvalita překladu článků
do ČZJ a jsme si vědomi toho, že by překlady
textů měli vytvářet především neslyšící překladatelé,
překlady textů v Bulletinu budou od
nynějška pouze na vyžádání. Překlady doposud
vytvářeli dobrovolníci, kteří sice své překlady
konzultovali, ale konečný překlad nebyl podroben
finální korektuře a v překladech se
objevovaly jak jazykové, tak obsahové chyby,
což je za těchto podmínek pochopitelné. Většina
překladů vznikala doma, večer, po práci.
Na to reagovali neslyšící, že by rádi měli k dispozici
kvalitní překlad. Pokud má být
smyslem dvojjazyčných textů v Bulletinu
poskytnout materiál s informacemi
o tlumočení pro budoucí i současné neslyšící
tlumočníky, je opravdu třeba tuto službu
zkvalitnit.
Pokud bude mít někdo z neslyšících kolegů
o překlad zájem, budeme se snažit zajistit co
nejkvalitnější verzi. Slyšící i neslyšící studenti
tlumočení oboru ČNES z FF UK nám přislíbili
spolupráci.
Pokud někdo tedy bude mít o překlad zájem
a napíše nám (rada@cktzj.com), pošleme mu
ho na e-mail nebo se s ním osobně domluvíme,
jak mu překlad dodat. Když už bude
hotový, vložíme ho do Bulletinu na webových
stránkách a na Facebook.
Průběžně ji ještě doplňujeme. Snažili jsme se vymyslet něco nového. Zkusili jsme
udělat i on-line kurz Tlumočnických laboratoří, které měly velký úspěch. Pokud se
budete chtít přihlásit znovu, napište nám a kurz znovu zrealizujeme.
Bulletin má nového grafika
Určitě jste si všimli, že Bulletin má nový kabátek. S novým rokem máme nového grafika,
Tomáše Urbánka. Sandře Bovkunové děkujeme za všechna loňská čísla.
3 4

online tlumočení
online tlumočení v USA – výzvy a obtíže posledních let
Lucie
Tužová
Služby online tlumočení vypadají ve
Spojených státech trochu jinak, než
jsme zvyklí u nás. Základ je
stejný – služba
zprostředkovává komunikaci
mezi neslyšícím uživatelem
znakového jazyka a slyšícím
člověkem, který znakový jazyk
neovládá, spojením se
s tlumočníkem přes videotelefon,
mobil, počítač a další technologie. Služby
se dále v USA specifikují do dvou kategorií:
VRS (Video Relay Service), která
zprostředkovává telefonické hovory, a VRI
(Video Relay Interpreting), umožňující zprostředkování
komunikace mezi neslyšícím
a slyšícím člověkem, kteří se nacházejí na
stejném místě, spojením s tlumočníkem na
dálku.
Nyní se již blíže zaměřme na službu
VRS. Na jednotlivé poskytovatele VRS dohlíží
The Federal Communications
Commission (FCC). Každá organizace,
která chce poskytovat služby online tlumočení,
musí projít certifikačním procesem
u FCC a následně dodržovat podmínky a
povinnosti, které jsou na ně od FCC kladeny.
Pro představu mezi tyto povinnosti můžeme
zařadit například nutnost odpovědět na 80 %
příchozích hovorů během 2 minut, mít funkční
službu 24 hodin 7 dní v týdnu, přijímat hovory
v takovém pořadí, v jakém přicházejí (s výjimkou
volání na záchranné služby), odmítat
tlumočení spadající pod služby VRI (neslyšící
a slyšící osoba je přítomna na jednom místě,
nejedná se tedy o telefonický hovor) či naplňovat
specifické požadavky na technické vybavení
svých pracovišť, umožnit pravidelnou kontrolu
svých prostor, odevzdávat FCC údaje
o proběhlých hovorech a mnoho dalšího.
Na poskytovatele se může obrátit jak
neslyšící klient, tak také sám slyšící, který se
potřebuje spojit s neslyšící osobou. Služba je
poskytována zdarma a náklady jsou hrazeny
z fondu Telecommunications Relay Service
(TRS), který má na starosti FCC. Momentálně
je v USA kolem 10 poskytovatelů VRS.
Pro představu o službách poskytovatelů můžete navštívit stránky společností :
Purple Communications: http://www.purplevrs.com/
Convo: https://convorelay.com/
Sorenson VRS: http://www.sorensonvrs.com/.
Zde se můžete také podívat na materiál organizace Purple Communications,
který přibližuje službu VRS:
https://signlanguage.com/media/1100/purple_vri-quickguide.pdf
Reforma a její dopady
Jako taková je tedy služba online tlumočení
již v USA dobře zavedenou praxí, kterou
využívá mnoho neslyšících klientů.
Před několika lety (přesněji kolem roku
2011) však touto sférou otřáslo nařízení
přicházející ze strany FCC, které požadovalo
restrukturalizaci, změnu systému zaměstnávání
tlumočníků a systému financování.
Důvodem FCC pro zavedení těchto změn
bylo především údajné podvodné jednání
určitých poskytovatelů, kteří vykazovali
i neuskutečněné hovory, na které následně
z fondu TRS odcházelo velké množství
peněz, dále pak snaha o celkové zlepšení
kvality služby, a to jak po technické stránce,
tak v oblasti kompetentnosti tlumočníků
VRS. FCC chtělo implikovanými změnami
zaručit, že peníze z fondu TRS budou dostávat
pouze kvalifikovaní poskytovatelé, nad
kterými bude mít lepší dohled a tím
i možnost zaručit dodržování stanovených
pravidel.
Co bylo důsledkem navrhovaných
změn? Především konec naprosté většiny
stávajících poskytovatelů VRS. Nařízení
mimo jiné požadovalo změnu vyplácení
služeb. Do této doby byla sazba dána za
minutu spojení (např. 5 dolarů za minutu),
avšak nyní měla být vypočítávána paušálně
za každého aktivního uživatele během
daného měsíce (např. 175 dolarů za měsíc
za 1 uživatele). Z tehdejších poskytovatelů
měla jen hrstka z nich dostatečný počet aktivních
uživatelů, který by jim umožnil tyto
změny ustát. Nedostatek financí na straně
poskytovatelů pak mohl napovídat budoucí
preferenci v přijímání tlumočníků, kteří jsou
ochotní pracovat za menší mzdu (potažmo
tedy tlumočníků méně kvalifikovaných,
např. bez certifikace, s malou praxí apod.).
Plánované zásahy nenechaly tlumočníky
pracující v oblasti VRS, ale ani ty, kteří se
sami VRS nevěnují, chladnými. Panovala
také obava, že konec velkého počtu
poskytovatelů VRS a odchod zde
zaměstnaných tlumočníků do ostatních sfér
tlumočení by v jistých oblastech mohl
způsobit převis nabídky nad poptávkou.
Na FCC bylo namířeno nespočet
připomínek, dotazů a konstruktivních
návrhů na změnu předkládaných pravidel.
I tak ale nakonec k reformě v určité podobě
došlo a tlumočnická komunita se musela
s nově nastolenou situací vyrovnat.
5 6

Skutečné důsledky změn
VRS a soudní tlumočení?
Jaký dopad tedy nakonec měla reforma na
poskytované služby? To se můžeme dočíst
v příspěvku Karen Grahamové (odkaz najdete
na konci článku), která se rok po
zavedení nařízení FCC ohlíží za uskutečněnými
změnami. Sama Karen byla
spolumajitelkou firmy SignOn poskytující
VRS ve městě Seattle. Spolu s ostatními
zaměstnanci se snažila jak o zajištění kvalitní
služby pro neslyšící a slyšící klienty, tak
o vytvoření kvalitních pracovních míst pro
zdejší tlumočníky. Ti zde mohli najít stabilní
práci s mnoha benefity, na které ne vždy ve
svých zaměstnáních mohli narazit (placené
volno, práce na plný či částečný úvazek,
spoření na důchod apod.). Firma fungovala
přes 9 let.
Po reformě však Karen nebyla schopná splnit
všechny nově kladené požadavky. Především
ji odradila nutnost přechodu na nová technická
zařízení, vize užšího kontaktu s FCC
a veškeré byrokratické postupy s tím spojené.
Karenina firma tak přešla do vlastnictví jiné,
větší společnosti VRS.
k nové povinnosti zaměstnávat tlumočníky
na stálý úvazek a uplatňování striktnějších
pravidel na pracovišti se museli tlumočníci
rozhodnout, zda se chtějí uvázat v jedné
firmě, nebo se raději vydají jinou cestou.
Někteří tlumočníci přešli více či méně
z donucení naplno do práce „na volné noze“.
Některé tlumočníky, kteří do té doby ve
VRS nepůsobili, naopak možnost stabilního
zaměstnání zaujala a VRS tak získalo nové
přírůstky do svých řad. Tlumočníci, kteří do
té doby pracovali v rámci VRS z domova,
buď o práci přišli, nebo museli začít pracovat
z kanceláře, neboť nová nařízení FCC práci
z domu neumožňovala.
Celkově se tedy oblast VRS
tlumočení prokazatelně změnila, někdo si
v nové struktuře své místo našel, někdo
nikoli. Jisté je, že uplatněné změny způsobily
nárůst papírování a byrokratických procesů.
Otázkou ke zvážení zůstává, zda
zároveň docílily také toho dobrého, co
slibovaly. Zabránily podvodům ve
vykazování a získávání peněz? Zkvalitnily
online tlumočnické služby? Na to bohužel
nemáme jednoznačnou odpověď.
Z trochu jiného soudku je pak další problematická
oblast, se kterou se neslyšící
Američané v souvislosti s VRS v posledních
letech setkávají a o které se dozvíme
z článku Tary Potterveldové (odkaz najdete
na konci článku). S tím, jak ubývá financí
v jednotlivých státech či městech USA, čelí
finančním potížím zároveň i soudy. Snaží se
proto ušetřit, kde se dá, a jednou z poměrně
nečekaných obětí této situace bývají právě
neslyšící.
Tlumočení u soudu či v právních
záležitostech je bezesporu velmi citlivá věc,
která klade na tlumočníka velké nároky
a velkou zodpovědnost. Pro zajištění maximálního
porozumění všech zúčastněných
je potřeba tým minimálně jednoho
slyšícího a jednoho neslyšícího tlumočníka.
To je ale pro soudy poměrně drahá záležitost
a když se jedná například „jen“ o patnáctiminutová
jednání, snaží se najít jinou cestu.
A tu nalézají právě ve využívání služeb VRI,
případně VRS.
Pokud zvolí cestu využití služeb VRI
(kterým však platí od minuty), nemusí být
klient nijak poškozen. Při spojení mohou být
přítomni oba tlumočníci, slyšící i neslyšící,
kteří mají certifikaci na soudní tlumočení.
Těm mohou být také předem poskytnuty
potřebné dokumenty, aby se na tlumočení
mohli náležitě připravit, a situace tak může
proběhnout bez větších obtíží. V momentě,
kdy se s právními záležitostmi obrátí soudy
na poskytovatele VRS (které jsou zdarma),
již však situace tak optimistická není.
Byť jsou tlumočníci VRS vesměs kompetentní,
většinou nemají potřebnou specializaci,
vzdělání a certifikaci na tlumočení právních,
resp. soudních jednání.
Někteří z nich nemají národní certifikát vůbec.
Nehledě na to, že přítomnosti
neslyšícího tlumočníka se v této situaci
většinou nedočkáte. Bylo by sice ideální, aby
poskytovatelé VRS zaměstnávali neslyšící
tlumočníky právě pro hovory právního
charakteru, nicméně to se firmám
většinou nevyplatí. Nejsou totiž nikdy
schopny předvídat, zda takový tlumočník
bude vůbec využit.
Přitom přítomnost neslyšícího
tlumočníka je u právních záležitostí nedocenitelná.
Ani sebelepší slyšící tlumočník
nemůže do situace vnést to, co do ní přináší
jeho neslyšící kolega.
Obecně se tedy dá konstatovat, že
v návaznosti na uplatněné změny
ubylo v USA poskytovatelů VRS. Změnilo
se také tlumočnické osazenstvo. Vzhledem
7 8

FCC navíc tlumočníkům nařizuje, jak již
bylo zmíněno výše, povinnost přijímat hovory
v takovém pořadí, v jakém přicházejí.
Může se tak stát, že hovor musí vyřizovat
tlumočník, který se soudním tlumočením
nemá vůbec žádné zkušenosti. Tlumočník
si sice dle pravidel FCC může přizvat na
pomoc kolegu, nicméně nikdy nelze zaručit,
že na místě bude volný tlumočník se soudní
specializací. Tlumočníci VRS nesmějí dle
nařízení FCC skládat soudní přísahu, nemohou
totiž zaručit 100% přesnost sdělovaných
informací, přesto je ale soudy k tlumočení
využívají.
Mimo to situaci pro tlumočníky
VRS ztěžuje celá řada faktorů vyplývajících
ze samotné povahy jejich práce. Před přijetím
hovoru nemají možnost se na dané
téma nijak připravit, nemají k jednání žádné
podklady, nevědí ani to, z jakého místa ve
Spojených státech bude neslyšící osoba volat,
a mohou tak mít problém s porozuměním.
Situaci jim velmi snadno může ztížit také
celá řada technických potíží. Navíc nejsou
jednání sami fyzicky přítomni a uniká jim
tak velké množství informací, které by
z daného prostředí mohli získat. FCC navíc
zakazuje, aby byl při VRS slyšící a neslyšící
klient v jedné místnosti (musí jít o formu
telefonického hovoru), takže tlumočník vidí
opravdu pouze jen neslyšícího klienta.
Vzhledem k povaze soudního tlumočení
a nedozírným dopadům, které může mít
dané jednání na život neslyšícího klienta, tak
zůstává otázkou, zda by tlumočení přes VRS
bez dodržení alespoň základních požadavků
(certifikovaný tlumočník specializovaný na
právní oblast, přítomnost neslyšícího tlumočníka
atd.) mělo být pro soudní jednání
vůbec povoleno.
Kde najdu více informací? Informace pro tento článek byly čerpány z:
· Brandon Arthur: Will Sign Language Interpreters Remain Silent on FCC VRS
Reform?
V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na
(rada@cktzj.com), pošleme Vám ho na e-mail nebo se s Vámi
osobně domluvíme, jak překlad dodat. Když už bude hotový,
vložíme ho do Bulletinu na webové stránky a na Facebook.
· Karen Kozlowski Graham: Sign Language Interpreters: The Unintended
Victims of VRS Regulation Change?
· Tara Potterveld: VRS Sign Language Interpreters: An Appropriate Legal Tool?
· The Federal Communications Commission
· FCC Reforming Video Relay Service Certifications to Stop
Waste, Fraud and Abuse
· Dokument FCC týkající se navrhovaných změn
9 10

online tlumočení v České Republice aneb jak to opravdu vypadá
Michaela
dudková
Proč vůbec služba online tlumočení existuje?
Potřebuje ji někdo? Kam nejčastěji neslyšícím
voláte? Jaká témata klienti
online tlumočení nejčastěji řeší? Na to se nás
obvykle ptají naši kamarádi. A odpověď je
vždy stejná: neslyšící volají na stejná místa
jako slyšící, řeší stejné situace
a stejné problémy. Možnost zatelefonovat
si vyrovnává jejich příležitosti s těmi, kteří
tlumočníka znakového jazyka k vyřízení
telefonátu nepotřebují, protože hlas v telefonním
sluchátku slyší sami. Takže si zkuste
vzpomenout, co všechno jste během jednoho
jediného týdne vyřídili prostřednictvím
telefonu. A potom si představte, že byste
všechny tyto situace měli řešit bez telefonního
přístroje (případně též bez e-mailu
a korespondence – protože i psaná čeština je
pro mnoho neslyšících obtížně využitelná).
Ještě před několika lety bylo pro neslyšící
klienty tlumočnických služeb časově
i organizačně velmi náročné zařídit si např.
objednání u lékaře a následně třeba zjistit
výsledky proběhlého vyšetření. Bylo třeba
sladit čas neslyšícího klienta
a tlumočníka a doufat, že když se tam oba
vydají pro termín objednání, nebude na
TEREZIE
vasilovčík šustová
dveřích ordinace oznámení o tom, že je lékař
nemocný. Po proběhlém vyšetření následovala
stejná výprava pro výsledky (obojí
přitom například do vzdáleného města s poliklinikou).
Stejně tak, jako pokračuje rozvoj
nejrůznějších technologií např. v lékařských
oborech, pokračuje i v oblastech jiných, tlumočení
znakového jazyka nevyjímaje. Mezi
nejnovější služby v oblasti tlumočnických
služeb pro neslyšící patří v současné době
online tlumočení – tedy zjednodušeně
řečeno tlumočení na dálku.
Anglicky je toto tlumočení nazýváno
Remote Interpreting (RI). „Koskanová
(2009) uvádí, že pro obecný pojem remote
interpreting máme obecný český název
tlumočení na dálku. Avšak tento název zatím
nebyl ustálen. Remote interpreting označuje
v širším významu právě obecně tlumočení
na dálku, ale v užším pojetí označuje jen simultánní
tlumočení na dálku, kdy tlumočníci
z organizačních či logistických důvodů
nemohou pracovat přímo v konferenčním
sále. Obecně lze tedy říci, že tlumočení
na dálku označuje situaci, kdy tlumočníci
nemají přímý výhled na řečníka či řečníky.“
(Dudková, 2016)
Pokud by čtenáře zajímalo online tlumočení ve vzdělávání, doporučujeme
zájemcům diplomovou práci Mgr. Michaely Dudkové (Možnosti
tlmočenia na diaľku v oblasti vzdelávania nepočujúcich jedincov.
Ružomberok, 2016, 91 s. Diplomová práce. Katolícka univerzita
v Ružomberku, Pedagogická fakulta.)
V České republice se můžeme setkat se
snahou o využití online tlumočení v mnoha
situacích. Nejen na základě zkušeností
ze zahraničí, ale i metodou „pokus – omyl“
přicházíme na to, v čem jsou úskalí online
tlumočení, kdy je jeho využití vhodné, jaké
nároky klade na psychiku a zdraví tlumočníků
a v čem jsou jeho jedinečná specifika.
V následujícím textu se budeme věnovat
online tlumočení v situacích charakteru
komunitního tlumočení.
Tlumočení na dálku lze technicky
provádět dvěma způsoby, pro které máme
v současné době ustálená označení
pouze v angličtině. Záleží na tom, na kterém
místě jsou během tlumočnické situace slyšící
a neslyšící účastníci komunikace. Jako
VRS – video relay service – je označováno
tlumočení, kdy se každý z nich nachází na
jiném místě. Trojúhelník samozřejmě doplňuje
tlumočník, který je také na jiném
místě než oba komunikující. Typické je
v tomto případě tlumočení telefonických
hovorů (neslyšící klient volá z domova přes
webovou kameru – tlumočník tlumočí ze
své kanceláře – lékař přijme hovor telefonem
ve své ordinaci). VRI – video remote interpreting
– probíhá tak, že jsou oba účastníci
komunikace na stejném místě. Tlumočník je
na jiném místě a tlumočí situaci, kdy na sebe
slyšící i neslyšící mohou vidět, jsou fyzicky
přítomni na jednom místě. Jako ilustrační
případ můžeme uvést pracovní pohovor
(zaměstnavatel i neslyšící uchazeč jsou v jedné
kanceláři a webovou kamerou jsou spojeni
s tlumočníkem, který je ve své kanceláři).
U všech tlumočnických situací, které
probíhají s tlumočníkem online, je nezbytné
kvalitní technické a programové vybavení.
V dnešní době se lze s online tlumočníkem
spojit nejen na velkém monitoru stolního
počítače, ale i přes menší monitor notebooku
nebo tabletu. A dokonce i mnohem
menší mobilní telefony umožňují neslyšícím
komunikovat se slyšícími prostřednictvím
tlumočníka online. Všichni, kteří se
komunikace účastní, by toto vybavení měli
být schopni ovládat. To klade na tlumočníky
i klienty zcela jiné nároky než obvykle tlumočené
situace, kdy je tlumočník na místě
fyzicky přítomen. Online tlumočník musí
dobře vidět znakující osobu a ta musí naopak
dobře vidět tlumočníka. Slyšící účastník
musí být dobře slyšen, ale také musí tlumočníka
dobře slyšet. Pokud je na jakékoliv
straně technický problém, tlumočení
nemůže proběhnout. Tím tedy do kvality
tlumočnického výkonu zasahuje
i „vyšší moc“, kterou tlumočník sám ovlivnit
nedokáže (např. výpadek elektrické energie,
nefunkční technické vybavení, parametry
snímající kamery apod.)
V České republice jsou pro online
tlumočení nyní nejčastěji využívány dva
běžně dostupné (pro veřejnost zdarma ke
stažení) programy Skype a Oovoo. Tyto
programy ale nejsou ve své podstatě k online
tlumočení určené, proto mají nedokonalosti,
které v konečném důsledku mohou tlumočení
negativně ovlivnit. Organizace Tichý
svět je v současné době jediná, která pro online
tlumočení využívá vlastní aplikaci Tichá
linka, která byla vyvinuta (a stále prochází
procesem zdokonalování) na základě mnohaletých
zkušeností s online tlumočením
právě s cílem umožnit kvalitní tlumočení na
dálku s ohledem na všechna jeho specifika.
11 12

Pokud chce neslyšící klient v České republice
využít online tlumočení, může se obrátit na
organizace Tichý svět, o. p. s. (má s online
tlumočením největší zkušenosti, nabízí ho
od roku 2008, a od roku 2010 je k dispozici
nonstop), Unie neslyšících Brno, z. s., Svaz
neslyšících
a nedoslýchavých, z. s., a Centrum pro
zdravotně postižené libereckého kraje, o. p. s.
Samozřejmě záleží na tom, jaký je
cíl tlumočnické situace. Podle toho
neslyšící hledá konkrétní tlumočnickou
službu. Výše zmínění poskytovatelé
tlumočnických služeb nabízejí online
tlumočení obvykle v situacích, které
odpovídají svým obsahem komunitnímu
tlumočení. V našich podmínkách je
nejrozšířenější a nejpoužívanější online
tlumočení telefonních hovorů – výše
MICHAELA DUDKOVÁ
PŘI ONLINE TLUMOČENÍ
zmíněný VRS. V těchto tlumočnických
situacích se online tlumočení také nejlépe
osvědčuje, protože vlastně kopíruje běžnou
situaci telefonního hovoru, kdy jsou od sebe
dva účastníci komunikace vzdáleni a nevidí
na sebe.
V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na
(rada@cktzj.com), pošleme Vám ho na e-mail nebo se s Vámi
osobně domluvíme, jak překlad dodat. Když už bude hotový,
vložíme ho do Bulletinu na webové stránky a na Facebook.
Online tlumočení v praxi
Je zajímavé, že i po devíti letech, kdy je
online tlumočnická služba v organizaci
Tichý svět neslyšícím klientům k dispozici,
se na nás, na online tlumočníky, mnoho
našich kolegů z terénních služeb dívá
s despektem, či dokonce odmítavě.
Online tlumočení je psychicky velmi
náročné a klade na tlumočníky
velmi specifické nároky.
Na konkrétních situacích bychom
rády vysvětlily některá specifika tohoto
způsobu tlumočení. Zdůrazňujeme, že
popsané situace jsou pouze ilustrační
a neodkazují na konkrétní klienty.
Přihlašuji se do služby. Internet
funguje, počítač startuje napoprvé a já se
spojuji s tlumočníkem, jehož služba právě
končí, aby mi napsal vše, co by mohlo mít
pro mou následující službu význam. Během
těchto minut ještě zběžně kontroluji e-maily,
zda mi některý z kolegů nebo vedoucí služby
nepsali informace, které bych měla před
nástupem do služby vědět. V e-mailu nic
není, ale kolegyně končící svou směnu mne
informuje o tom, že mi předává dva
klienty, kteří čekají na tlumočení. Kromě
toho během své směny volala záchranku
k jedné paní, kterou s podezřením na infarkt
odvezla sanitka do nemocnice. Je tedy
možné, že se s námi personál z nemocnice
spojí. Přeji kolegyni krásný zbytek dne
a připojuji se na službu k dalším dvěma,
které spolu se mnou dnes budou tlumočit.
Kontaktuji prvního klienta, který chce
telefonovat na úřad. S pánem mám velmi
kvalitní spojení, dobře se vidíme, já mu
rozumím a on rozumí mně. Veškerá příprava
na tlumočení je shrnuta v krátkém
sdělení, že mám volat na úřad kvůli změně
trvalého bydliště. Vytáčím telefonní číslo,
aparát zvedá úřednice, která vůbec nechápe,
že jí sice volá pán, ale mluví na ni v telefonu
žena – já. Nicméně neslyšící klient úřednici
situaci sám vysvětluje, úřednice vše pochopí,
hovor proběhne úspěšně. Loučím
se s klientem a zapisuji proběhlý hovor do
výkazu proběhlých tlumočení. Během hovoru
na úřad se mi ozvali další dva klienti,
kteří chtějí telefonovat. Kontaktuji kolegyně
ve službě a zjišťuji, že jedna z nich teď žádného
klienta nemá. Domlouvám se s ní, že
jednoho z klientů převezme, aby nečekali tak
dlouho. Přece jen jsou v tuto chvíli v řadě už
tři, a pokud budou dva hovory dvacetiminutové,
bude třetí z klientů čekat na spojení
se mnou tři čtvrtě hodiny, a to by už mohlo
být pro klienta nepříjemné.
Další hovor. Paní telefonuje k lékaři
pro výsledky vyšetření. Telefon zvedá
zdravotní sestra, ale sama prý s paní mluvit
nemůže. Telefon si bere do ruky lékař.
Z následujícího hovoru jsem zmatená, nerozumím
tomu, o kom lékař mluví. Tlumočení
zastavuji a ujasňuji si s klientkou
a posléze i s lékařem, koho že se telefonát
vlastně týká. Klientka mi totiž neřekla, že
jde o výsledky vyšetření její maminky, která
je dlouhodobě hospitalizovaná. Lékař trvá
na tom, že informace po telefonu nesdělí, že
je musí říct paní osobně. Paní je ale z daleké
vesnice a potřebuje znát zdravotní stav své
matky. Vystupuji z role a vysvětluji lékaři
základní informace z etického kodexu
online tlumočníků znakového jazyka,
zejména část o mlčenlivosti.
13 14

Nicméně lékař paní sdělí jen to, že by se
měla přijet s maminkou do nemocnice co
nejdříve rozloučit a osobně se s lékařem
za přítomnosti tlumočníka sejít. Hovor je
ukončen, paní pláče a já se ji snažím
i přes kameru trochu uklidnit a dát jí najevo
pochopení a soucit. Cítím, že mne náročný
a dlouhý hovor hodně vyčerpal, sama jsem
si nedávno prošla stejnou zkušeností. Měl to
být standardní hovor s lékařem, a vyvinulo
se to úplně jinak. Předávám dalšího klienta
kolegyni s vysvětlením, že potřebuji pár
minut pauzu. Bylo by mnohem lepší,
kdybych tu teď nebyla sama, kdybych si
o tom mohla s někým promluvit, ale nejde
to. Jsem tu jenom já a počítač. Ještěže je
pozítří supervize, kde se jako tým sejdeme.
Pokud ve mně tento hovor zanechá něco,
o čem budu chtít mluvit, určitě to na
supervizi udělám.
Zbytek směny probíhá celkem
poklidně až do chvíle, kdy se mi na monitoru
rozbliká pohotovostní volání. Okamžitě
ukončuji probíhající hovor kvůli odhlašování
obědů ve škole (klientka bude muset chvíli
počkat) a spojuji se s paní, která potřebuje
volat na policii, protože právě měla autonehodu.
Spojení není úplně dobré, paní má
pravděpodobně slabý internetový signál,
navíc jednou rukou drží mobil s kamerou
a do kamery znakuje jen druhou rukou.
Obraz je rozmazaný, zasekává se, navíc do
něj vstupuje nějaký další pán, který sice mluví,
ale já ho neslyším. Domnívám se, že je to
druhý účastník nehody. Kdyby byl na mobilu
zapnutý zvuk, mohli by se spolu oba domluvit
na místě, ale na mobilu je zřejmě vypnutý
mikrofon. Prosím klientku, aby mi dala na
přítomného pána telefonní číslo. Paní zjišťuje
číslo telefonu a já pánovi volám. Ano, je to
také účastník nehody. Podle něj není nutné
volat policii, stačí na místě vyplnit záznam
o nehodě. Oba se na místě dohadují, jak to
udělat a kdo byl na vině, a… mobil paní se
vypne a já s ní už nemám žádné spojení. Od
pána v telefonu se dozvídám, že paní
došla baterie v mobilu, ale že to nějak vyřeší.
Nabízím, že můžu zprostředkovat kontakt na
organizaci, která zajišťuje terénní tlumočení.
Třeba se podaří rychle zajistit na místo osobního
tlumočníka. Pán v telefonu děkuje a jde
shánět nabíječku pro telefon, aby se se mnou
mohli později opět spojit.
Píše mi kolegyně, která po mně nastupuje
do služby, že za pár minut začíná její
služba a ta moje končí. Volám jí a vysvětluji
situaci kolem autonehody, protože je možné,
že se s ní během její služby paní z místa nehody
ještě spojí. Také ji informuji o tom, že
v řadě čekají na tlumočení další
klienti a že první v řadě je paní, které jsem
nestihla odhlásit obědy ve škole kvůli tlumočení
autohavárie. Připomínám
i hovor kolegyně ze směny přede mnou.
Z nemocnice se se mnou nikdo nespojil,
takže je možné, že to teprve přijde. Kolegyně
mi pro změnu připomíná, že jsem ještě
neposlala podklad pro mzdu za uplynulý
měsíc, takže mne tedy čeká ještě nějaká administrativa.
No co už, i to k naší práci patří.
Loučím se s kolegy, děkuji jim za
dnešní spolupráci a doufám, že mne čeká
klidná noc. Za pár hodin se totiž připojuji na
noční směnu a během té jsou všechny hovory
náročné, protože budu rozespalá
a vždy půjde o volání v situaci, která nepočká
do rána (obvykle telefonáty pro integrovaný
záchranný systém nebo hovory z nemocnic).
Jaká jsou tedy specifika online tlumočení?
Nikdy nevíte, co vás při tlumočení potká.
Klientů mohou být během jedné služby
i desítky. Příprava na tlumočení je obvykle
těsná, jen pár minut nebo vteřin předem.
A někdy ani to ne. Tlumočíte a přitom sledujete,
zda na monitoru nebliká nějaká urgentní
zpráva od kolegy nebo klienta. Znaky
znakového jazyka na monitoru ztrácejí třetí
rozměr. Proto je třeba tomu projev ve znakovém
jazyce přizpůsobit. Pro slyšící stranu
může být tlumočnická
situace zmatečná a nepřehledná. Proto musí
být tlumočník připraven vystoupit z role
a situaci srozumitelně vysvětlit a zpřehlednit.
Musíme být připraveni na to, že si nás klienti
prostřednictvím kamer pouštějí do svých
domovů, do svého soukromí, což přesahuje
obvyklou hranici běžných tlumočnických
situací. Tlumočník je v práci sám, není
v kanceláři s kolegy, se kterými by mohl
sdílet své pracovní zkušenosti.
Není snadné cítit se součástí týmu, když se
s týmem potkáváte jen občas. Klienty vidíme
jen na monitoru počítače, což může způsobit
odcizení. Proto všichni kolegové kromě
online tlumočení pracují i v tlumočnických
službách, kde tlumočí klientům přítomným
osobně. Dle svých vlastních zkušeností víme,
že online tlumočení nemůže být prací na
plný úvazek.
Stres, ve kterém online tlumočníci
pracují, je velký a skutečně to není práce pro
každého. Na druhou stranu se denně
přesvědčujeme o tom, že má smysl tuto službu
klientům poskytovat. Nejednou se stalo,
že sanitka přijela k neslyšícímu v ohrožení
života včas právě proto, že si ji zavolal přes
online tlumočníka – ve svém jazyce, kdykoli
a bez čekání.
15 16

anketa
Zeptali jsme se za vás tlumočníků Tiché linky, 1. jaké jsou podle nich největší výhody/
nevýhody online tlumočení a 2. zda je v porovnání s komunitním tlumočením zapotřebí
nějakých speciálních dovedností/schopností.
Zuzana Procházková, online tlumočnice od roku 2008 Petr Pánek, online tlumočník od roku 2014
Největší výhodou online tlumočení je Určitě ano. Tlumočník musí zvládnout
Online tlumočení více vyhovuje praktickým
potřebám uživatelů této služby.
1. pro klienta možnost zavolat si odkudkoliv
2. řídit komunikační situaci, při které se
1.
kamkoliv. To považuji za možnost
srovnatelnou s možnostmi, které mají slyšící.
Nevýhodou online tlumočení je skutečnost,
že neslyšící musí slyšícímu volat přes další
osobu a některé věci nemůže ovlivnit. Je
závislý na technice a na tlumočníkovi – kdy
se dostane na řadu u tlumočníka, jaké je
internetové připojení atd.
slyšící a neslyšící strany nevidí, což v komunitním
tlumočení mnohé usnadňuje. Jako
online tlumočnice pracuji již dlouho a stále
mě to baví, i když je potřeba to kombinovat
s komunitním tlumočením, které je oproti
online více živé, prostorové, barevné a jsem
při něm v kontaktu s více lidmi :-)
Tady a teď. Není třeba objednávat tlumočníka
na budoucí termín. Tlumočník nemusí
nikam fyzicky chodit. Uživatel i tlumočník
ušetří čas i peníze za dopravu. Stačí mít jen
internet a webkameru (nebo vhodný telefon).
Tlumočník může efektivněji využít čas
mezi jednotlivými tlumočeními. V USA je to
nejrozšířenější typ tlumočení. Myslím si, že
tento trend nastane za pár let také
u nás.
Miroslava Kotvová, online tlumočnice od roku 2011
Výhody online tlumočení:
1. umožňuje „flexibilitu“ neslyšících,
umožňuje jejich nezávislost v jednání se
slyšící stranou. Neslyšící není odkázán na to,
zda je možné zajistit tlumočníka na osobní
jednání, a nemusí podle toho plánovat
své aktivity, to přispívá k sebevědomému
vystupování neslyšících v kontaktu se
slyšícími, zejména s úředníky a byrokracií
vůbec. Efektivně podporuje odstraňování
komunikačních a sociálních bariér, které
často vznikají mezi slyšícími a neslyšícími.
Nevýhody online tlumočení: snad jen, že
je služba závislá na kvalitě internetového
připojení, na technickém vybavení (PC,
webkamera) a uživatelských znalostech PC,
zejména programů, jako je Skype, ooVoo,
atd., a to jak na straně tlumočníků, tak
zejména na straně neslyšících klientů.
Speciální dovednosti při online
2. tlumočení: nutná je alespoň uživatelská
znalost programů a aplikace používané pro
online tlumočení (základní technické dovednosti)
– nejsem si ale jistá, jestli toto lze
označit jako speciální dovednost, v dnešní
době je to už spíš základní znalost. Dále
je zapotřebí určitá psychická „odolnost“ –
tlumočník musí počítat s tím, že některé
situace tlumočené „na dálku“ nelze řešit
jinak, přestože bychom jako tlumočníci/
tlumočnice chtěli/y a vidíme, že dotyčný by
tuto pomoc potřeboval. Nemůžeme poskytovat
okamžitou sociální intervenci v podobě
psychické či jiné podpory, můžeme pouze
odkázat na příslušnou instituci, pracovníka,
u něhož by neslyšící onu podporu mohl
najít. Takže počítat s určitými stresovými
situacemi. Dále je vhodná určitá pohotovost,
flexibilnost při řešení neobvyklých situací.
To je ale záležitost praxe, sbírání zkušeností,
ne nějaké speciální dovednosti.
Nevýhody online tlumočení: Jako při
každém tlumočení na dálku (tj. přes monitor
PC/mobilu) může být i zde omezení
kvality. Je to jiný typ tlumočení než face to
face. Pokud začne ještě zlobit technika (stačí
slabší internet), může to být pěkný stres.
Mně osobně ale více vadí sociální izolace při
online tlumočení. V porovnání třeba
s tlumočením ve vzdělávání nebo
v týmovém tlumočení zde postrádám
možnost interaktivní komunikace a sdílení.
Výhodou, ale nikoliv nutností je dobrá
2. uživatelská znalost práce s počítačem,
související technikou (kamerou) a některými
programy (u nás v Tichém světě především
Tichá linka, skype a ooVoo). Druhou
výhodou je dovednost zvládat stresové situace.
Může se stát, že se během své směny
nezastavíte, i když máte službu třeba
s dalšími dvěma kolegy. Je to celkově
poměrně velká zátěž na vaši koncentraci,
protože kromě vlastního tlumočení musíte
ještě myslet na práci s technikou. Obě
dovednosti se však dají do jisté míry
natrénovat.
Více informací o službě Tiché linky
1 2
17 18

z organizací
ASNEP má novou prezidentku
Dne 1. března 2017 byla do funkce prezidentky ASNEP zvolena Pavlína Spilková.
Viceprezidentem se stal Petr Vysuček. Zde si můžete přečíst dopis od Pavlíny
Spilkové, ve kterém se k volbám vyjádřila. Novému vedení přejeme mnoho sil!
Dopis byl v původním znění převzat z www.facebook.com/ASNEP.cz
Video v ČZJ naleznete zde.
Zdroj webové stránky organizace ASNEP
Novinky, které byly usneseny na zasedání v únoru, naleznete zde.
Zdravím všechny,
chci se představit, jmenuji se
Pavlína Spilková. 1. března, totiž
proběhly volby v ASNEPu, kde se
rozhodly, že mě podpoří jako jedinou
kandidátku na prezidenta.
Takže nyní jsem prezidentkou
ASNEPu, Petr Vysuček, který byl kdysi
prezidentem, je nyní viceprezidentem
ASNEPu. Možná někteří z vás slyšíte
o ASNEPu prvně a že jsme tu nově? Kdepak,
už dlouho ASNEP funguje, jenže je servisní
organizace zastřešující subjekty pracující ve
prospěch sluchově postižených občanů ČR
a vždy rozesílala informace subjektům a subjekty
to měli posílat dál svým členům.
Ale uvědomili jsme, že ne každý občan je
členem v nějaké organizaci nebo subjekt
to nerozeslal dál, takže jsme se rozhodli,
že budeme vás informovat na našem
facebooku. Také na facebooku vysvětlíme
naši současnou strukturu, co všechno od
nás můžete očekávat a také jaký je náš cíl.
Chceme, aby naše občany věděli o ASNEPu
všechno.Už teď máme jednu novinku
a to e-mailová adresa. Založili jsem novou
hromadnou e-mailovou adresu: asnep.cz@
gmail.com, kde bude mít přístup kromě mě
a viceprezidenta také další 3 členové rady.
Nyní neznáme jejich jména, neboť na
dubnovém zasedání se teprve rozhodnou,
kdo se k nám do pětičlenné rady výboru
přidají. Nyní nejvíce na e-mailové korespondenci
pracuje naše tajemnice.
Teď naší tajemnici je
Regina Poláková, která
bohužel u nás už podala
výpověď a tak bude
u nás do konce dubna.
Od 1. května
budeme muset najít
novou tajemnici. Co všechno musí umět?
To a řekneme až v jiném videu.
Založili jsme také e-mailovou adresu pro mě
a viceprezidenta, kdybyste chtěli
napsat přímo mě nebo Petrovi Vysučkovi.
Moje adresa je spilkova.asnep@gmail.com
a Petrova je vysucek.asnep@gmail.com, ale
budeme radši, kdybyste posílali na hlavní
e-mail a to je asnep.cz@gmail.com.
Ještě chci informovat, že jsem už
zmínila o informovanosti na facebooku, tak
kromě toho budeme také pravidelně zasílat
informace a také novinky do České televize
do Zpráv v českém znakovém jazyce, aby se
to dostalo mezi nejvíce lidí. Například už
delší dobu pravidelně jim posíláme
shrnutí našeho zasedání, které máme jednou
měsíčně. Jsme vědomi, že je důležité, aby
občané naší republiky věděli úplně všechno,
neboť na to máte přece právo.
Brzy se opět ozvu s novým videem a přeji
vám všem hezký den.
Pavlína Spilková
Ukončení vydávání časopisu GONG
Začátkem roku oznámilo vedení ASNEP,
že na svém mimořádném jednání muselo
rozhodnout o ukončení vydávání časopisu
GONG, a to po 44 letech jeho nepřetržitého
vydávání. Rozhodnutí vychází ze skutečnosti,
že pro rok 2017 odmítly v časopise GONG
Setkání tlumočníků pro neslyšící v ČR 2017
Na přípravách jubilejního pátého Setkání
tlumočníků se již začalo pracovat. Setkání
proběhne 14. 10. 2017 v Praze. Termín si
prosím rezervujte. O místě konání a programu
vás budeme informovat v dalších
číslech Bulletinu. Novinky můžete zatím
Deaf Friendly
Deaf Friendly je první soukromá
tlumočnická a překladatelská agentura pro
neslyšící. V ČR funguje od září roku 2015.
Profiluje se poskytováním kvalitního překladatelského
(zaměřuje se primárně na webové
stránky firem a institucí) a tlumočnického
servisu. Zaměřuje se výhradně na komerční
zakázky, není tedy konkurencí organizacím,
inzerovat nejen velké inzertní firmy, které
finančně pomáhaly časopis vydávat, ale
také odpovědná komise MZ ČR rozhodla,
že časopis GONG pro tento rok finančně
nepodpoří.
sledovat na webu
http://www.setkanitlumocniku.cz/.
V současné době hledáme vhodné prostory,
které by byly zdarma.
Máte pro nás tip? Napište nám:
infosetkanitlumocniku@gmail.com.
které poskytují sociální služby. Ty Deaf
Friendly neposkytuje. Za celou dobu svého
působení už má na svém kontě několik
přeložených webových stránek do českého
znakového jazyka a již několikrát zajistilo
tlumočníky na veřejné akce:
19 20

Přehled činností září 2015 – září 2016
PŘEKLADY
OZP pro Neslyšící: první webové stránky přeložené pomocí naší technologie
Zdravá prsa pro Neslyšící: překlad webových stránek Zdravá prsa
CpKP pro Neslyšící: překlad propagačních textů k novému projektu Centra pro komunitní
plánování
Centrum zprostředkování tlumočení pro neslyšící: překlady různých oznámení,
informačních textů a standardů kvality
Orbi Pontes: překlad interaktivního PDF „Desatero chování na internetu“
Týden komunikace osob se sluchovým postižením: partneři kampaně, překlady mediální
kampaně a informací na webu
Sdružení českých spotřebitelů pro Neslyšící: překlad publikací
„Mimosoudní vyrovnání“ a „Nekalé praktiky podomních prodejců“, dostupných na webu,
technická úprava starších překladů
Technologie k překladu
Tlumočení
Listen to the Silence: tlumočnický servis na
mezinárodním projektu pro mládež
v Německu – zajištění a koordinace
tlumočníků ČZJ–angličtina.
Storytelling, z. s.: tlumočnický servis na
festivalu Světový den vyprávění na téma
Silné ženy, tlumočení storytellingového
vyprávění do českého znakového jazyka.
AVON POCHOD: tlumočení doprovodného
programu AVON POCHODu 2016
a umělecké tlumočení písně kapely Kryštof.
Orbi Pontes: tlumočnický servis na
osvětových přednáškách.
V současné době pracuje tým Deaf Friendly
na dalších překladech pro OZP a zajišťuje
také tlumočení pro AVON POCHOD 2017.
Zajímavou prací bylo také zajištění překladu
webových stránek a tlumočení na diskuzích
v rámci festivalu JEDEN SVĚT.
Deaf Friendly uskutečňuje také
přednáškovou činnost: úspěšná byla
přednáška na konferenci INSPO, kde Deaf
Friendly na překladech OZP představilo, jak
přesně funguje Deaf Friendly rozšíření.
Doufáme, že překlady poslouží nejen
Neslyšícím, ale i slyšícím – tlumočníkům –
např. při přípravách na některá tlumočení.
Deaf Friendly pro vkládání videopřekladů
na web vyvinulo speciální technologii
(první svého druhu v ČR i v zahraničí), tzv.
rozšíření Deaf Friendly do prohlížeče, které
může doplňovat jakékoliv webové stránky
o překlad do českého znakového jazyka.
Tato technologie elegantně řeší, jak do stávajících
webových stránek implementovat
videopřeklady v českém znakovém jazyce
tak, aby se nemusela měnit jejich struktura.
Toto rozšíření funguje jako externí překrytí
webových stránek, na kterém se zobrazuje
video. Instalace a ovládání jsou velmi
snadné a intuitivní. Překlady tedy uvidíte na
svém prohlížeči až po stažení rozšíření
Deaf Friendly. Rozšíření je ke stažení
zdarma v Internetovém obchodě Chrome.
21
22

ze zahraničí
Poznámky z konference OKRID 2016 (příspěvky o neslyšících tlumočnících)
Farah
Curry
Efsli AGM & Conference 2017
Byla spuštěna registrace na letošní efsli konferenci, která bude probíhat
od 8. do 10. září 2017 v Center des Congrès „Pierre Baudis“
v Toulouse. Tématem konference je tlumočení ve zdravotnictví.
Přihlásíte-li se do 20. května, zaplatíte nejnižší registrační
poplatek. Letošní ročník nebudou organizátoři zajišťovat
ubytování, každý si ho tedy musí zařídit sám.
TTT Conference
V pořadí již pátá mezinárodní TTT (Translation Technology Terminology) Conference se
bude konat od 9. do 10. listopadu 2017 ve městě Bled ve Slovinsku. Konference je vhodná pro
milovníky jazyka, technologií a všechny ty, co se chtějí seznámit s nejnovějšími trendy v této
oblasti a pokochat se zároveň krásami Slovinska. Přihlašování bude zahájeno již v červnu.
Pro bližší informace můžete sledovat stránky: www.facebook.com/ttt.conference.
Každý rok v červnu pořádá OKRID
(oklahomská sekce RID) dvoudenní
konferenci. Přináším se zpožděním
zprávu z konference v roce 2016, kterou
jsme měli možnost já a můj manžel
Tim Curry navštívit.
Nejprve pár obecných postřehů:
Konference se zúčastnili jak slyšící, tak
neslyšící tlumočníci a všechny prezentace
byly přednášeny přímo v ASL. A nejen to.
Veškerá komunikace na konferenci probíhala
v ASL – pro slyšící tlumočníky v USA je
přirozené přepnout do znakového jazyka
v prostředí, kde jsou přítomni Neslyšící.
Všechny diskuze, příspěvky, hovory na
chodbách i u jídla probíhaly v ASL. Slyšící
tlumočníci znakovali neustále. Nejen když
byl v dohledu někdo Neslyšící. Vidím
v tom respekt k Neslyšícím, který by měl být
pro všechny tlumočníky přirozeností. Na
druhou stranu se objevily i názory, které
s ASL jako jediným konferenčním jazykem
(a to hlavně pro prezentace) nesouhlasily.
Hlavními dvěma argumenty bylo, že konference
nebyla přístupná studentům tlumočnictví,
jejichž úroveň ASL ještě není na
dostatečné úrovni. A dále
RID = The Registry of Interpreters for the Deaf
(pro více informací http://rid.org/)
prezentovat a přijímat informace v jazyce,
který není mým mateřským jazykem
(u slyšících tlumočníků), může způsobovat
větší povrchnost a horší uchopitelnost
předávaných myšlenek. Já sama jsem měla
jako člověk s omezenou kompetencí v ASL
problémy s porozuměním některým
prezentujícím, kteří inklinovali spíše ke
„znakované angličtině“. Prezentace Neslyšících
a slyšících tlumočníků používajících
ryzí ASL jsem si naopak užívala. A díky
nonstop komunikaci v ASL jsem sice měla
na konci těchto dvou dnů oči i mozek hodně
unavené, ale moje kompetence v ASL byly
dvakrát lepší než před konferencí!
Z konference vybírám nejzajímavější
workshopy, kterých jsem se zúčastnila.
První dva navazují na nosné téma minulého
Bulletinu – Neslyšící tlumočník a překladatel.
více informací o konferenci zde
Pokud máte nějaké otázky, můžete se obrátit na tento email: organizing2017@efsli.org
Pro ty, kteří si minulé vydání Komořího bulletinu ještě nestihli přečíst
23 24

M. Cody Francisco: Práce certifikovaného neslyšícího tlumočníka
M. Cody Francisco (dále Cody) je
neslyšící tlumočník žijící ve státě Texas.
Nejprve několik obecných údajů: v USA
existují neslyšící tlumočníci (dále DI – Deaf
Interpreters) a certifikovaní neslyšící tlumočníci
(dále CDI – Certified Deaf Interpreters).
V červnu 2016 bylo v USA celkem
232 CDI. Největší počet CDI je na pobřežích
USA, ve vnitrozemských státech USA je CDI
podstatně méně. Ve státě Oklahoma jsou jen
2 CDI. Certifikaci neslyšících tlumočníků
zajišťuje národní tlumočnická organizace
RID (Registry of Interpreters for the Deaf).
kový jazyk a pro hluchoslepé klienty.
Cody vysvětlil, že asi 75 % jeho práce je
právě tzv. vizuálně gestická komunikace.
Většinou se jedná o klienty s nízkou úrovní
jazyka. Cody si s sebou téměř vždy na
takováto tlumočení bere i několik
pomůcek – někdy si přinese krabici např.
s hodinami, mapou a podobně. Vždy
má u sebe také iPOD, na kterém v případě
potřeby ukáže klientovi obrázky, kalendář
nebo různé aplikace, které mohou pomoci
s porozuměním.
Jedním z problémů, se kterým se
CDI potýkají, je nízká informovanost. Je
potřeba zvyšovat povědomí o neslyšících
tlumočnících, a to nejen mezi slyšícími
klienty. Samotní neslyšící mnohdy nevědí,
že někdo jako neslyšící tlumočník existuje
a že oni mají na jeho služby právo.
Další obtíží je přístup některých slyšících
tlumočníků, kteří nechtějí neslyšící tlumočníky
přizvat ke spolupráci.
Mají pocity nejistoty a selhání, přítomnost
dalšího tlumočníka je pro ně ohrožující.
Nicméně je to mnohdy právě slovo slyšícího
tlumočníka, které o přizvání CDI rozhodne.
Právě slyšící tlumočník by měl odpovědně
posoudit, zda situace vyžaduje přizvání CDI,
a měl by upozornit na to, že bez CDI nebude
komunikace úspěšná. Na tuto myšlenku pak
navázal další společný seminář slyšícího
a neslyšícího tlumočníka.
Kdo se chce stát CDI, musí splnit několik
podmínek: absolvovat 6týdenní kurz vizuálně
gestické komunikace, získat určitý počet
kreditů za vzdělávání (na webu RID jsou
doporučená témata seminářů a struktura
vzdělávání) a složit jednotnou standardizovanou
zkoušku pod RID. Mnoha neslyšícím
tlumočníkům se tato zkouška napoprvé
nepovede. Většinou mají skvělé jazykové
schopnosti, ale plně nerozumí tlumočnické
profesi a neznají proces kognitivního
zpracovávání během tlumočení.
CDI pracují v mnoha různých tlumočnických
situacích: u soudu, na policii, ve
vězení a u právníků, ve zdravotnictví nebo
v oblasti psychiatrie. Obecně lze říci, že neslyšící
tlumočník najde uplatnění
u neslyšícího klienta, který používá domácí
znaky nebo má nízkou úroveň jazyka, dále
pokud má atypický projev charakteristický
pro určitý region, etnickou nebo věkovou
skupinu. Neslyšící tlumočníci jsou potřeba
i pro klienty používající jiný národní zna-
Neslyšící tlumočník se umí na neslyšícího
klienta lépe napojit, ví, co potřebuje pro
dobré porozumění. Podle Codyho je to
proto, že neslyšící vyrostli
„s obrázky v hlavě“, kdežto slyšící
vyrostli „se slovy v hlavě“. Většina
tlumočníků v historii byli právě neslyšící.
Neslyšící poprvé tlumočí ve školách, když
svým spolužákům vysvětlují probíranou
látku a napravují výuku slyšícího učitele.
Neslyšící tlumočník je samozřejmě součástí
komunity Neslyšících, ale zároveň s touto
prací přichází i určitá daň ve vztahu ke
komunitě. Mnoho neslyšících tlumočníků
pociťuje potřebu si od komunity Neslyšících
udržovat trochu odstup. Je to vlastně podobné
jako u slyšících tlumočníků. Jelikož
poskytujeme služby komunitě v rámci své
profese, nemůžeme a ani bychom neměli
být se všemi „kamarádi“. CDI vždy budou
součástí komunity Neslyšících, ale zdravý
odstup jim přináší víc důvěry neslyšících
klientů.
25 26

M. Cody Francisco: Práce certifikovaného neslyšícího tlumočníka
Oba tlumočníci nejprve stručně nastínili
pozitiva a negativa práce v týmu slyšícího
a neslyšícího tlumočníka. K pozitivům
patří vyšší efektivita, více pohledů na
řešení dilemat v rámci tlumočené situace
a sdílení odpovědnosti za rozhodnutí. Na
druhou stranu zápory mohou být tyto:
oba tlumočníci mají rozdílná očekávání,
jiné zkušenosti a odlišné povahy a to může
vést k různým střetům. Slyšící tlumočník,
který nemá předchozí zkušenost s takovým
týmem, se také někdy cítí dotčeně, má dojem,
že někdo chce zasahovat do jeho práce.
Osobní vzkaz Codyho pro všechny slyšící tlumočníky, kteří se možná cítí podobně:
„Uvědomte si, že tlumočená situace není v první řadě o vás! Nejste všemohoucí bohové, kteří
všechno zvládají… Musíte si dovolit přiznat, že potřebujete tým. Právě ti nejlepší slyšící tlumočníci
pracují s neslyšícími tlumočníky! Navíc, pokud situace vyžaduje neslyšícího tlumočníka
a slyšící tlumočník na tuto skutečnost neupozorní a spoléhá se jen na své schopnosti, jedná
se o porušení Kodexu profesionálního jednání.“
3Kdo představí oba tlumočníky klientům
a vysvětlí, co se bude dít? U vysvětlování
slyšící straně se doporučuje, aby to udělal
neslyšící tlumočník. Okamžitě tak získá více
respektu od slyšících. (Jako příklad uvedl
Cody situaci, kdy jako CDI tlumočil na
lékařském konziliu. Konzilia se zúčastnilo 12
lékařů, 1 neslyšící klient, 1 slyšící tlumočník
a on jako CDI. Cody představil sebe i kolegu
a vysvětlil lékařům tlumočnický proces.
Lékaři mu automaticky dali „moc“ a Cody
celé jednání kontroloval. Řídil tempo, pauzy
pro dovysvětlení, bylo-li potřeba, apod. Byl
v nejbližším kontaktu s neslyšícím
klientem. Díky tomu, že jednal hned
v úvodu jako autorita, to lékaři
pochopili a prokázali respekt.)
Důležitá je i závěrečná schůzka obou
tlumočníků po odvedené práci. Zde oba dva
zdůraznili, že cílem této závěrečné schůzky
není rozebírat navzájem své schopnosti nebo
chyby. Spíše je potřeba sdělit si navzájem, jak
jsme se v tlumočené situaci cítili, kde to
drhlo, kde nám bylo nepříjemně a proč.
Takové zakončení tlumočení v týmu přináší
oběma tlumočníkům úlevu a „pročištění
hlavy“.
Je důležité, aby si slyšící i neslyšící tlumočník
vzájemně důvěřovali a uvědomovali si, že
jsou si rovni. Oba dva jsou stejně důležití.
Jen slyšící tlumočník nestačí a jen neslyšící
tlumočník také ne. Pouze dohromady
mohou zajistit jasnější a přesnější komunikaci.
Oba mají také trochu jiné role. Slyšící
tlumočník nemůže například neslyšícímu
klientovi připomenout: „To je to, o čem
jste se bavili před 5 minutami!“ Neslyšící
tlumočník to ale udělat může. Neslyšící
tlumočník má na rozdíl od slyšícího stejnou
životní zkušenost a kulturní napojení na
neslyšícího klienta.
Aby se předešlo různým nedorozuměním
a spolupráce probíhala co nejlépe, je dobré,
aby se oba tlumočníci před začátkem domluvili,
jak bude tlumočení probíhat. Otázky,
které mohou řešit, jsou například tyto:
1Vědí všichni klienti, jak používat tým
slyšícího a neslyšícího tlumočníka?
2Mají tlumočníci nějaké informace
o situaci, které mohou při tlumočení
pomoci? Mohou např. předem hovořit
s lékařem a zeptat se: „Co mi můžete
říci o situaci, aniž byste porušil
mlčenlivost, a nám to pomohlo
zajistit úspěšnou komunikaci?“
V příštím čísle Bulletinu vám přinesu několik poznámek z přednášky slyšícího tlumočníka
Coryho o „kultuře zvuků“.
V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na (rada@cktzj.com)
27 28

našli jsme za vás
lucie
břinková
Potřebujete se připravit na tlumočení u zubaře?
Pak jistě oceníte toto video, které je tlumočeno
a ve kterém lze najít spoustu užitečných znaků.
Kdo je dentální hygienistka? (s překladem do
českého znakového jazyka a titulky)
Agentura Deaf Friendly vytvořila propagační
video o speciální technologii, kterou používá
pro vkládání videopřekladů na webové
stránky. Je to snadné. Koukněte zde:
10 dětí ve videu o respektu k Neslyšícím.
Jistě se bude hodit k nějaké inspiraci,
možná k představení problematiky
Neslyšících.
Zákon o komunikačních systémech je přeložen
do českého znakového jazyka, jistě poslouží
nejen Neslyšícím, ale i slyšícím tlumočníkům,
kteří na něj a na jeho překlad mohou
odkazovat. Překlad vznikl na
Masarykově univerzitě v Brně.
29 30

přečtěte si
lenka
laco
Služba online tlumočení pro neslyšící
klienty (v zahraničí označovaná
VRI – Video Remote Interpreting), jejíž
vývoj se započal ve Švédsku a postupně
se rozšířil do celé Evropy, je dnes velmi
rozšířená a přináší řadu výhod. Její
úspěšné fungování je však podmíněno
splněním určitých pravidel a norem.
S těmito pravidly a normami a se
službou online tlumočení obecně vás
seznámí článek Video Remote
Interpreting od organizace Registry of
Interpreters for the Deaf.
RID. Video Remote Interpreting.
Standard Practice Paper, 2010, 14 s.
Další doporučená literatura
Braun, S., Taylor, J., Miler-Cassino, J., Rybinska, Z., Balogh, K., Hertog, E., Vanden Bosch, Y., Rombouts,
D. (2011). Training in video-mediated interpreting in criminal proceedings: modules for interpreting
students, legal interpreters and legal practitioners. In S Braun & J Taylor (Eds) Videoconference
and remote interpreting in criminal proceedings. Guildford: University of Surrey, 205–254.
Fowler, Y. (2007). Interpreting into the ether: interpreting for prison/court video link hearings. Paper
presented at the Critical Link 5: Interpreters in the community.
Dostupný z WWW: http://www.criticallink.org/files/CL5Fowler.pdf.
Informační server Ruce.cz zveřejnil statistiku organizace APPN za rok 2013, která
mapuje zájem o online tlumočnické služby v jednotlivých krajích České republiky.
APPN. Podle průzkumu šetří online tlumočení neslyšícím čas a nabízí jistotu
a nezávislost. Ruce.cz [online]. 2013 [cit. 2017-03-7].
V září roku 2013 publikovala organizace EFSLI zprávu o službě online tlumočení
pro neslyšící klienty v Evropě. Shrnuje v ní informace o online tlumočení
v evropských zemích obecně, ale nabízí také vhled do této
problematiky v souvislosti se zdravotnictvím, legislativou, vzděláváním,
komerčními službami apod.
EFSLI. Video Remote Interpreting Services in Europe. 2013, 23 s.
„Signed language interpreting is about
access,” uvádí Jeremy L. Brunson
v úvodu své knihy a zmiňuje, že není
komplikovanější a spletitější způsob
zpřístupnění nebo zprostředkování
možnosti tlumočení do znakového
jazyka, než je online tlumočení (VRS).
V knize nazvané Video Relay Service
Interpreters: Intricacies of Sign Language
Access se Brunson snaží o přesné
vymezení toho, jak může být služba
komplikovaná. Své závěry zakládá na
analýze tlumočení do znakového jazyka
jako profese ve vztahu jak ke slyšícím,
tak i k neslyšícím klientům. Popisuje
funkci tlumočníka znakového jazyka
v kultuře Neslyšících a také to, jak
regulativní procesy způsobené poskytovateli
VRS mohou omezit a ovlivnit
zprostředkování komunikace založené
na potřebách jednotlivce.
Brunson, J. L.(2011). Video Relay Service
Interpreters: Intricacies of Sign Language
Access. Washington: Gallaudet University
Press. Retrieved March 17, 2017, from
Project MUSE database.
Interpreting via Video Work Team. (2007). Video relay service industry research, training and material
needs. National Consortium of Interpreter Education Centers.
Interpreting via Video Work Team. (2007). Video relay service interpreting domains and competencies.
National Consortium of Interpreter Education Centers.
Interpreting via Video Work Team. (2008). Steps toward identifying effective practices in video relay
interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.
Interpreting via Video Work Team. (2009).VRS Bibliography: Collaborative Approach to Effective
Practice Research on VRS Interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.
Interpreting via Video Work Team. (2010). Steps toward identifying effective practices in video remote
interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.
Lightfoot, M.H. (2007). Interpreting culturally sensitive information in VRS settings. RID VIEWS,
June 1, 17.
RID, Inc. (2007) Video Relay Service Standard Practice Paper.
Taylor, M. (2005). Video Relay Services Interpreting Task Analysis Report. Distance Opportunities for
Interpreting Training Center, University of Northern Colorado.
Witter-Merithew, A. & Johnson, L. J. (2005). Toward competent practice: Conversations with stakeholders.
Alexandria, VA: Registry of Interpreters for the Deaf.
31 32

atření s JTP
mladý Jeroným 2017
lUCIE
BŘINKOVÁ
udělena cena slovník roku 2017
Udělena cena slovník roku 2017
Do 24. ročníku soutěže pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů (JTP) bylo přihlášeno
51 titulů. Odborná porota, složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických
organizací z ČR a SR a dalších odborníků, zasedala 20. února 2017.
Mladý Jeroným 2017
Opět Vás zveme na akci zvanou
Mladý Jeroným. Konati se bude v sále č. 16
v přízemí K-centra, Senovážné nám. 23, od
9.30 hod. v sobotu 20. května 2017. Sobotní
program akce Mladý Jeroným bude věnovaný
mladým či začínajícím tlumočníkům
a překladatelům, studentům translatologie
(ale nejen jim).
Hlavní cenu SLOVNÍK ROKU 2017 získal:
Chejn, Aleš – Zaťko, Ján – Gíslason, Jón – Kupča, Vojtěch: Islandsko-český studijní
slovník: Íslensk-tékknesk stúdentaorðabók. Aleš Chejn, Pardubice.
S přihlédnutím k elektronické verzi slovníku na internetu.
(Cena je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč, kterou věnuje JTP).
Program se připravuje, ale již nyní můžeme slíbit některá z témat:
• jak začít v oboru, jaké formality jsou třeba,
• slasti a strasti života na volné noze,
• práce přes hranice,
• celoživotní vzdělávání ve výchozím i cílovém jazyce,
• překlady publicistických a literárních textů, situace na trhu
literárního překladu,
• (ne)etický překladatel aneb co se v kodexech nedozvíte,
• příprava na tlumočení, práce ve dvojici, tvorba glosářů,
• panel prezentací tlumočnických a překladatelských organizací,
• vyhlášení soutěže o Cenu za nejlepší diplomku z oboru translatologie.
Na druhém místě byla hodnocena publikace:
Knobloch, Iva – Vondráček, Radim: DESIGN V ČESKÝCH ZEMÍCH 1900–2000.
Academia, Praha
Na třetím místě se umístil titul:
Králik, Ľubor: STRUČNÝ ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK SLOVENČINY. Veda,
vyd. SAV, Bratislava
Cena poroty za slovník elektronický
SPREADTHESIGN. European Sign Language Centre, Český autorský tým: VOŠ,
SŠ, ZŠ a MŠ, Hradec Králové (www.spreadthesign.com).
Informace o dalších oceněných slovnících naleznete zde.
33
34

z redakce
Příští číslo Bulletinu bude na téma Překlad a tlumočení pro věřící
Pokud nám i Vy chcete cokoliv sdělit, např. k příštímu
tématu, ale i k ostatnímu, co Vás při čtení napadá, nebo chcete zaslat
komentář k podobě nebo konkrétnímu článku,
napište na rada@cktzj.com.
Vydává Česká komora tlumočníků znakového jazyka, z. s., Senovážné nám. 23,
Praha 1.
Časopis je distribuován zdarma. Pokud ho i vy chcete dostávat do svých
e-mailových schránek, napište si o něj na rada@cktzj.com.
Odpovědné redaktorky: Lucie Břinková a Anna Moudrá
Korektorka: Marie Komorná
Grafik: Tomáš Urbánek
Přispěvatelé do tohoto čísla: Farah Curry, Michaela Dudková, Miroslava Kotvová,
Lenka Laco, Petr Pánek, Dana Prellová, Zuzana Procházková, Terezie Vasilovčík
Šustová, Lucie Tužová
Překlad textu do znakového jazyka: Dana Prellová, Deaf Friendly
Za obsah článků odpovídají autoři. Texty neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky
se nehonorují. Příspěvky zde otištěné nesmí být reprodukovány v žádné formě,
ani elektronickým či mechanickým způsobem, včetně systémů pro ukládání
a vyhledávání informací, bez souhlasu držitelů copyrightu. Citace z textů možno
přetisknout pouze s uvedením zdroje.
35 36