12.05.2017 Views

Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka

Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka

Bulletin České komory tlumočníků znakového jazyka

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

komoří<br />

bulletin<br />

/01<br />

2017<br />

online<br />

tlumočení


obsah<br />

toto číslo pro vás připravili<br />

DANA<br />

PRELLOVÁ<br />

TEREZIE<br />

VASILOVČÍK<br />

ŠUSTOVÁ<br />

ZUZANA<br />

PROCHÁZKOVÁ<br />

Letem světem z Komory 3–4<br />

Téma: Online tlumočení 5–16<br />

LENKA<br />

LACO<br />

MICHAELA<br />

DUDKOVÁ<br />

ANNA<br />

MOUDRÁ<br />

Anketa 17–18<br />

Z organizací 19–22<br />

MIROSLAVA<br />

KOTVOVÁ<br />

LUCIE<br />

BŘINKOVÁ<br />

MARIE<br />

KOMORNÁ<br />

Ze zahraničí 23–28<br />

Našli jsme za Vás 29–30<br />

LUCIE<br />

TUŽOVÁ<br />

PETR PÁNEK<br />

FARAH CURRY<br />

Přečtěte si 31–32<br />

Bratření s JTP 33–34<br />

Z redakce 35–36<br />

1 2


letem světem z <strong>komory</strong><br />

organizační<br />

DANA<br />

PRELLOVÁ<br />

Rada <strong>komory</strong><br />

Rada Komory je již v plné sestavě. Pátou<br />

členkou je od 18. 1. 2017 Lucie Tužová. Na delší<br />

dovolenou nám ale odjela Klára Herčíková.<br />

Bude s námi komunikovat aspoň na dálku.<br />

I ASNEP má staronové vedení.<br />

Prezidentkou se stala Pavlína Spilková,<br />

viceprezidentem Petr Vysuček. Doufáme, že<br />

spolupráce ASNEPu a Komory v otázkách<br />

tlumočení bude i nadále velmi dobrá.V lednu<br />

se naše členská základna rozrostla o 11 nových<br />

řádných členů a 1 přidruženého člena.<br />

Na všechny tlumočníky se těšíme na<br />

seminářích nebo při zapojování se do<br />

diskuzí. Za přání a názory jsme rády. Napište<br />

nám na rada@cktzj.com. Nejsme v Radě<br />

Komory kvůli sobě, ale kvůli vám všem.<br />

A to, že cítíme podporu více lidí, nám dodává<br />

motivaci a energii k tomu, že svůj volný čas<br />

věnujeme zlepšování podmínek tlumočení pro<br />

neslyšící a vašich pracovních<br />

Kurzy <strong>komory</strong><br />

podmínek i k propojování lidí<br />

a různých názorů. Děkujeme vám!<br />

Někdy věci a jednání nejdou tak rychle,<br />

jak bychom si představovaly a přály, ale<br />

i nadále připomínkujeme a monitorujeme<br />

situaci, snažíme se vyjednávat vše tak,<br />

jak si v diskuzích, připomínkách nebo<br />

při osobních setkáních říkáte.<br />

V kalendáři na webu najdete nabídku tlumočnických víkendových kurzů, o které jste si<br />

napsali. Podívat se na ně můžete zde.<br />

Překlady článků pro <strong>Bulletin</strong><br />

A na závěr máme jednu smutnou zprávu.<br />

Vzhledem k tomu, že se nám nikdo z řad<br />

neslyšících členů a dobrovolníků nepřihlásil<br />

na výzvu k překládání článků do <strong>Bulletin</strong>u,<br />

rozhodli jsme se v Radě Komory ke změně.<br />

Nová čísla <strong>Bulletin</strong>u, tímto počínaje, budou bez<br />

překladů do ČZJ. Pokud se však přihlásí<br />

dobrovolníci, kteří vytvoří překlad i s jazykovou<br />

korekturou, budeme starší čísla <strong>Bulletin</strong>u<br />

o překlady doplňovat (přednostně hlavní<br />

článek). Pokud bude neslyšící čtenář potřebovat<br />

článek s překladem, může o něj požádat<br />

na e-mailu rada@cktzj.com. Můžete nám<br />

poslat zprávu nebo video, o jaký překlad textu<br />

máte zájem.<br />

Jelikož je naší prioritou kvalita překladu článků<br />

do ČZJ a jsme si vědomi toho, že by překlady<br />

textů měli vytvářet především neslyšící překladatelé,<br />

překlady textů v <strong>Bulletin</strong>u budou od<br />

nynějška pouze na vyžádání. Překlady doposud<br />

vytvářeli dobrovolníci, kteří sice své překlady<br />

konzultovali, ale konečný překlad nebyl podroben<br />

finální korektuře a v překladech se<br />

objevovaly jak jazykové, tak obsahové chyby,<br />

což je za těchto podmínek pochopitelné. Většina<br />

překladů vznikala doma, večer, po práci.<br />

Na to reagovali neslyšící, že by rádi měli k dispozici<br />

kvalitní překlad. Pokud má být<br />

smyslem dvojjazyčných textů v <strong>Bulletin</strong>u<br />

poskytnout materiál s informacemi<br />

o tlumočení pro budoucí i současné neslyšící<br />

tlumočníky, je opravdu třeba tuto službu<br />

zkvalitnit.<br />

Pokud bude mít někdo z neslyšících kolegů<br />

o překlad zájem, budeme se snažit zajistit co<br />

nejkvalitnější verzi. Slyšící i neslyšící studenti<br />

tlumočení oboru ČNES z FF UK nám přislíbili<br />

spolupráci.<br />

Pokud někdo tedy bude mít o překlad zájem<br />

a napíše nám (rada@cktzj.com), pošleme mu<br />

ho na e-mail nebo se s ním osobně domluvíme,<br />

jak mu překlad dodat. Když už bude<br />

hotový, vložíme ho do <strong>Bulletin</strong>u na webových<br />

stránkách a na Facebook.<br />

Průběžně ji ještě doplňujeme. Snažili jsme se vymyslet něco nového. Zkusili jsme<br />

udělat i on-line kurz Tlumočnických laboratoří, které měly velký úspěch. Pokud se<br />

budete chtít přihlásit znovu, napište nám a kurz znovu zrealizujeme.<br />

<strong>Bulletin</strong> má nového grafika<br />

Určitě jste si všimli, že <strong>Bulletin</strong> má nový kabátek. S novým rokem máme nového grafika,<br />

Tomáše Urbánka. Sandře Bovkunové děkujeme za všechna loňská čísla.<br />

3 4


online tlumočení<br />

online tlumočení v USA – výzvy a obtíže posledních let<br />

Lucie<br />

Tužová<br />

Služby online tlumočení vypadají ve<br />

Spojených státech trochu jinak, než<br />

jsme zvyklí u nás. Základ je<br />

stejný – služba<br />

zprostředkovává komunikaci<br />

mezi neslyšícím uživatelem<br />

<strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> a slyšícím<br />

člověkem, který znakový jazyk<br />

neovládá, spojením se<br />

s tlumočníkem přes videotelefon,<br />

mobil, počítač a další technologie. Služby<br />

se dále v USA specifikují do dvou kategorií:<br />

VRS (Video Relay Service), která<br />

zprostředkovává telefonické hovory, a VRI<br />

(Video Relay Interpreting), umožňující zprostředkování<br />

komunikace mezi neslyšícím<br />

a slyšícím člověkem, kteří se nacházejí na<br />

stejném místě, spojením s tlumočníkem na<br />

dálku.<br />

Nyní se již blíže zaměřme na službu<br />

VRS. Na jednotlivé poskytovatele VRS dohlíží<br />

The Federal Communications<br />

Commission (FCC). Každá organizace,<br />

která chce poskytovat služby online tlumočení,<br />

musí projít certifikačním procesem<br />

u FCC a následně dodržovat podmínky a<br />

povinnosti, které jsou na ně od FCC kladeny.<br />

Pro představu mezi tyto povinnosti můžeme<br />

zařadit například nutnost odpovědět na 80 %<br />

příchozích hovorů během 2 minut, mít funkční<br />

službu 24 hodin 7 dní v týdnu, přijímat hovory<br />

v takovém pořadí, v jakém přicházejí (s výjimkou<br />

volání na záchranné služby), odmítat<br />

tlumočení spadající pod služby VRI (neslyšící<br />

a slyšící osoba je přítomna na jednom místě,<br />

nejedná se tedy o telefonický hovor) či naplňovat<br />

specifické požadavky na technické vybavení<br />

svých pracovišť, umožnit pravidelnou kontrolu<br />

svých prostor, odevzdávat FCC údaje<br />

o proběhlých hovorech a mnoho dalšího.<br />

Na poskytovatele se může obrátit jak<br />

neslyšící klient, tak také sám slyšící, který se<br />

potřebuje spojit s neslyšící osobou. Služba je<br />

poskytována zdarma a náklady jsou hrazeny<br />

z fondu Telecommunications Relay Service<br />

(TRS), který má na starosti FCC. Momentálně<br />

je v USA kolem 10 poskytovatelů VRS.<br />

Pro představu o službách poskytovatelů můžete navštívit stránky společností :<br />

Purple Communications: http://www.purplevrs.com/<br />

Convo: https://convorelay.com/<br />

Sorenson VRS: http://www.sorensonvrs.com/.<br />

Zde se můžete také podívat na materiál organizace Purple Communications,<br />

který přibližuje službu VRS:<br />

https://signlanguage.com/media/1100/purple_vri-quickguide.pdf<br />

Reforma a její dopady<br />

Jako taková je tedy služba online tlumočení<br />

již v USA dobře zavedenou praxí, kterou<br />

využívá mnoho neslyšících klientů.<br />

Před několika lety (přesněji kolem roku<br />

2011) však touto sférou otřáslo nařízení<br />

přicházející ze strany FCC, které požadovalo<br />

restrukturalizaci, změnu systému zaměstnávání<br />

<strong>tlumočníků</strong> a systému financování.<br />

Důvodem FCC pro zavedení těchto změn<br />

bylo především údajné podvodné jednání<br />

určitých poskytovatelů, kteří vykazovali<br />

i neuskutečněné hovory, na které následně<br />

z fondu TRS odcházelo velké množství<br />

peněz, dále pak snaha o celkové zlepšení<br />

kvality služby, a to jak po technické stránce,<br />

tak v oblasti kompetentnosti <strong>tlumočníků</strong><br />

VRS. FCC chtělo implikovanými změnami<br />

zaručit, že peníze z fondu TRS budou dostávat<br />

pouze kvalifikovaní poskytovatelé, nad<br />

kterými bude mít lepší dohled a tím<br />

i možnost zaručit dodržování stanovených<br />

pravidel.<br />

Co bylo důsledkem navrhovaných<br />

změn? Především konec naprosté většiny<br />

stávajících poskytovatelů VRS. Nařízení<br />

mimo jiné požadovalo změnu vyplácení<br />

služeb. Do této doby byla sazba dána za<br />

minutu spojení (např. 5 dolarů za minutu),<br />

avšak nyní měla být vypočítávána paušálně<br />

za každého aktivního uživatele během<br />

daného měsíce (např. 175 dolarů za měsíc<br />

za 1 uživatele). Z tehdejších poskytovatelů<br />

měla jen hrstka z nich dostatečný počet aktivních<br />

uživatelů, který by jim umožnil tyto<br />

změny ustát. Nedostatek financí na straně<br />

poskytovatelů pak mohl napovídat budoucí<br />

preferenci v přijímání <strong>tlumočníků</strong>, kteří jsou<br />

ochotní pracovat za menší mzdu (potažmo<br />

tedy <strong>tlumočníků</strong> méně kvalifikovaných,<br />

např. bez certifikace, s malou praxí apod.).<br />

Plánované zásahy nenechaly tlumočníky<br />

pracující v oblasti VRS, ale ani ty, kteří se<br />

sami VRS nevěnují, chladnými. Panovala<br />

také obava, že konec velkého počtu<br />

poskytovatelů VRS a odchod zde<br />

zaměstnaných <strong>tlumočníků</strong> do ostatních sfér<br />

tlumočení by v jistých oblastech mohl<br />

způsobit převis nabídky nad poptávkou.<br />

Na FCC bylo namířeno nespočet<br />

připomínek, dotazů a konstruktivních<br />

návrhů na změnu předkládaných pravidel.<br />

I tak ale nakonec k reformě v určité podobě<br />

došlo a tlumočnická komunita se musela<br />

s nově nastolenou situací vyrovnat.<br />

5 6


Skutečné důsledky změn<br />

VRS a soudní tlumočení?<br />

Jaký dopad tedy nakonec měla reforma na<br />

poskytované služby? To se můžeme dočíst<br />

v příspěvku Karen Grahamové (odkaz najdete<br />

na konci článku), která se rok po<br />

zavedení nařízení FCC ohlíží za uskutečněnými<br />

změnami. Sama Karen byla<br />

spolumajitelkou firmy SignOn poskytující<br />

VRS ve městě Seattle. Spolu s ostatními<br />

zaměstnanci se snažila jak o zajištění kvalitní<br />

služby pro neslyšící a slyšící klienty, tak<br />

o vytvoření kvalitních pracovních míst pro<br />

zdejší tlumočníky. Ti zde mohli najít stabilní<br />

práci s mnoha benefity, na které ne vždy ve<br />

svých zaměstnáních mohli narazit (placené<br />

volno, práce na plný či částečný úvazek,<br />

spoření na důchod apod.). Firma fungovala<br />

přes 9 let.<br />

Po reformě však Karen nebyla schopná splnit<br />

všechny nově kladené požadavky. Především<br />

ji odradila nutnost přechodu na nová technická<br />

zařízení, vize užšího kontaktu s FCC<br />

a veškeré byrokratické postupy s tím spojené.<br />

Karenina firma tak přešla do vlastnictví jiné,<br />

větší společnosti VRS.<br />

k nové povinnosti zaměstnávat tlumočníky<br />

na stálý úvazek a uplatňování striktnějších<br />

pravidel na pracovišti se museli tlumočníci<br />

rozhodnout, zda se chtějí uvázat v jedné<br />

firmě, nebo se raději vydají jinou cestou.<br />

Někteří tlumočníci přešli více či méně<br />

z donucení naplno do práce „na volné noze“.<br />

Některé tlumočníky, kteří do té doby ve<br />

VRS nepůsobili, naopak možnost stabilního<br />

zaměstnání zaujala a VRS tak získalo nové<br />

přírůstky do svých řad. Tlumočníci, kteří do<br />

té doby pracovali v rámci VRS z domova,<br />

buď o práci přišli, nebo museli začít pracovat<br />

z kanceláře, neboť nová nařízení FCC práci<br />

z domu neumožňovala.<br />

Celkově se tedy oblast VRS<br />

tlumočení prokazatelně změnila, někdo si<br />

v nové struktuře své místo našel, někdo<br />

nikoli. Jisté je, že uplatněné změny způsobily<br />

nárůst papírování a byrokratických procesů.<br />

Otázkou ke zvážení zůstává, zda<br />

zároveň docílily také toho dobrého, co<br />

slibovaly. Zabránily podvodům ve<br />

vykazování a získávání peněz? Zkvalitnily<br />

online tlumočnické služby? Na to bohužel<br />

nemáme jednoznačnou odpověď.<br />

Z trochu jiného soudku je pak další problematická<br />

oblast, se kterou se neslyšící<br />

Američané v souvislosti s VRS v posledních<br />

letech setkávají a o které se dozvíme<br />

z článku Tary Potterveldové (odkaz najdete<br />

na konci článku). S tím, jak ubývá financí<br />

v jednotlivých státech či městech USA, čelí<br />

finančním potížím zároveň i soudy. Snaží se<br />

proto ušetřit, kde se dá, a jednou z poměrně<br />

nečekaných obětí této situace bývají právě<br />

neslyšící.<br />

Tlumočení u soudu či v právních<br />

záležitostech je bezesporu velmi citlivá věc,<br />

která klade na tlumočníka velké nároky<br />

a velkou zodpovědnost. Pro zajištění maximálního<br />

porozumění všech zúčastněných<br />

je potřeba tým minimálně jednoho<br />

slyšícího a jednoho neslyšícího tlumočníka.<br />

To je ale pro soudy poměrně drahá záležitost<br />

a když se jedná například „jen“ o patnáctiminutová<br />

jednání, snaží se najít jinou cestu.<br />

A tu nalézají právě ve využívání služeb VRI,<br />

případně VRS.<br />

Pokud zvolí cestu využití služeb VRI<br />

(kterým však platí od minuty), nemusí být<br />

klient nijak poškozen. Při spojení mohou být<br />

přítomni oba tlumočníci, slyšící i neslyšící,<br />

kteří mají certifikaci na soudní tlumočení.<br />

Těm mohou být také předem poskytnuty<br />

potřebné dokumenty, aby se na tlumočení<br />

mohli náležitě připravit, a situace tak může<br />

proběhnout bez větších obtíží. V momentě,<br />

kdy se s právními záležitostmi obrátí soudy<br />

na poskytovatele VRS (které jsou zdarma),<br />

již však situace tak optimistická není.<br />

Byť jsou tlumočníci VRS vesměs kompetentní,<br />

většinou nemají potřebnou specializaci,<br />

vzdělání a certifikaci na tlumočení právních,<br />

resp. soudních jednání.<br />

Někteří z nich nemají národní certifikát vůbec.<br />

Nehledě na to, že přítomnosti<br />

neslyšícího tlumočníka se v této situaci<br />

většinou nedočkáte. Bylo by sice ideální, aby<br />

poskytovatelé VRS zaměstnávali neslyšící<br />

tlumočníky právě pro hovory právního<br />

charakteru, nicméně to se firmám<br />

většinou nevyplatí. Nejsou totiž nikdy<br />

schopny předvídat, zda takový tlumočník<br />

bude vůbec využit.<br />

Přitom přítomnost neslyšícího<br />

tlumočníka je u právních záležitostí nedocenitelná.<br />

Ani sebelepší slyšící tlumočník<br />

nemůže do situace vnést to, co do ní přináší<br />

jeho neslyšící kolega.<br />

Obecně se tedy dá konstatovat, že<br />

v návaznosti na uplatněné změny<br />

ubylo v USA poskytovatelů VRS. Změnilo<br />

se také tlumočnické osazenstvo. Vzhledem<br />

7 8


FCC navíc <strong>tlumočníků</strong>m nařizuje, jak již<br />

bylo zmíněno výše, povinnost přijímat hovory<br />

v takovém pořadí, v jakém přicházejí.<br />

Může se tak stát, že hovor musí vyřizovat<br />

tlumočník, který se soudním tlumočením<br />

nemá vůbec žádné zkušenosti. Tlumočník<br />

si sice dle pravidel FCC může přizvat na<br />

pomoc kolegu, nicméně nikdy nelze zaručit,<br />

že na místě bude volný tlumočník se soudní<br />

specializací. Tlumočníci VRS nesmějí dle<br />

nařízení FCC skládat soudní přísahu, nemohou<br />

totiž zaručit 100% přesnost sdělovaných<br />

informací, přesto je ale soudy k tlumočení<br />

využívají.<br />

Mimo to situaci pro tlumočníky<br />

VRS ztěžuje celá řada faktorů vyplývajících<br />

ze samotné povahy jejich práce. Před přijetím<br />

hovoru nemají možnost se na dané<br />

téma nijak připravit, nemají k jednání žádné<br />

podklady, nevědí ani to, z jakého místa ve<br />

Spojených státech bude neslyšící osoba volat,<br />

a mohou tak mít problém s porozuměním.<br />

Situaci jim velmi snadno může ztížit také<br />

celá řada technických potíží. Navíc nejsou<br />

jednání sami fyzicky přítomni a uniká jim<br />

tak velké množství informací, které by<br />

z daného prostředí mohli získat. FCC navíc<br />

zakazuje, aby byl při VRS slyšící a neslyšící<br />

klient v jedné místnosti (musí jít o formu<br />

telefonického hovoru), takže tlumočník vidí<br />

opravdu pouze jen neslyšícího klienta.<br />

Vzhledem k povaze soudního tlumočení<br />

a nedozírným dopadům, které může mít<br />

dané jednání na život neslyšícího klienta, tak<br />

zůstává otázkou, zda by tlumočení přes VRS<br />

bez dodržení alespoň základních požadavků<br />

(certifikovaný tlumočník specializovaný na<br />

právní oblast, přítomnost neslyšícího tlumočníka<br />

atd.) mělo být pro soudní jednání<br />

vůbec povoleno.<br />

Kde najdu více informací? Informace pro tento článek byly čerpány z:<br />

· Brandon Arthur: Will Sign Language Interpreters Remain Silent on FCC VRS<br />

Reform?<br />

V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na<br />

(rada@cktzj.com), pošleme Vám ho na e-mail nebo se s Vámi<br />

osobně domluvíme, jak překlad dodat. Když už bude hotový,<br />

vložíme ho do <strong>Bulletin</strong>u na webové stránky a na Facebook.<br />

· Karen Kozlowski Graham: Sign Language Interpreters: The Unintended<br />

Victims of VRS Regulation Change?<br />

· Tara Potterveld: VRS Sign Language Interpreters: An Appropriate Legal Tool?<br />

· The Federal Communications Commission<br />

· FCC Reforming Video Relay Service Certifications to Stop<br />

Waste, Fraud and Abuse<br />

· Dokument FCC týkající se navrhovaných změn<br />

9 10


online tlumočení v <strong>České</strong> Republice aneb jak to opravdu vypadá<br />

Michaela<br />

dudková<br />

Proč vůbec služba online tlumočení existuje?<br />

Potřebuje ji někdo? Kam nejčastěji neslyšícím<br />

voláte? Jaká témata klienti<br />

online tlumočení nejčastěji řeší? Na to se nás<br />

obvykle ptají naši kamarádi. A odpověď je<br />

vždy stejná: neslyšící volají na stejná místa<br />

jako slyšící, řeší stejné situace<br />

a stejné problémy. Možnost zatelefonovat<br />

si vyrovnává jejich příležitosti s těmi, kteří<br />

tlumočníka <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> k vyřízení<br />

telefonátu nepotřebují, protože hlas v telefonním<br />

sluchátku slyší sami. Takže si zkuste<br />

vzpomenout, co všechno jste během jednoho<br />

jediného týdne vyřídili prostřednictvím<br />

telefonu. A potom si představte, že byste<br />

všechny tyto situace měli řešit bez telefonního<br />

přístroje (případně též bez e-mailu<br />

a korespondence – protože i psaná čeština je<br />

pro mnoho neslyšících obtížně využitelná).<br />

Ještě před několika lety bylo pro neslyšící<br />

klienty tlumočnických služeb časově<br />

i organizačně velmi náročné zařídit si např.<br />

objednání u lékaře a následně třeba zjistit<br />

výsledky proběhlého vyšetření. Bylo třeba<br />

sladit čas neslyšícího klienta<br />

a tlumočníka a doufat, že když se tam oba<br />

vydají pro termín objednání, nebude na<br />

TEREZIE<br />

vasilovčík šustová<br />

dveřích ordinace oznámení o tom, že je lékař<br />

nemocný. Po proběhlém vyšetření následovala<br />

stejná výprava pro výsledky (obojí<br />

přitom například do vzdáleného města s poliklinikou).<br />

Stejně tak, jako pokračuje rozvoj<br />

nejrůznějších technologií např. v lékařských<br />

oborech, pokračuje i v oblastech jiných, tlumočení<br />

<strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> nevyjímaje. Mezi<br />

nejnovější služby v oblasti tlumočnických<br />

služeb pro neslyšící patří v současné době<br />

online tlumočení – tedy zjednodušeně<br />

řečeno tlumočení na dálku.<br />

Anglicky je toto tlumočení nazýváno<br />

Remote Interpreting (RI). „Koskanová<br />

(2009) uvádí, že pro obecný pojem remote<br />

interpreting máme obecný český název<br />

tlumočení na dálku. Avšak tento název zatím<br />

nebyl ustálen. Remote interpreting označuje<br />

v širším významu právě obecně tlumočení<br />

na dálku, ale v užším pojetí označuje jen simultánní<br />

tlumočení na dálku, kdy tlumočníci<br />

z organizačních či logistických důvodů<br />

nemohou pracovat přímo v konferenčním<br />

sále. Obecně lze tedy říci, že tlumočení<br />

na dálku označuje situaci, kdy tlumočníci<br />

nemají přímý výhled na řečníka či řečníky.“<br />

(Dudková, 2016)<br />

Pokud by čtenáře zajímalo online tlumočení ve vzdělávání, doporučujeme<br />

zájemcům diplomovou práci Mgr. Michaely Dudkové (Možnosti<br />

tlmočenia na diaľku v oblasti vzdelávania nepočujúcich jedincov.<br />

Ružomberok, 2016, 91 s. Diplomová práce. Katolícka univerzita<br />

v Ružomberku, Pedagogická fakulta.)<br />

V <strong>České</strong> republice se můžeme setkat se<br />

snahou o využití online tlumočení v mnoha<br />

situacích. Nejen na základě zkušeností<br />

ze zahraničí, ale i metodou „pokus – omyl“<br />

přicházíme na to, v čem jsou úskalí online<br />

tlumočení, kdy je jeho využití vhodné, jaké<br />

nároky klade na psychiku a zdraví <strong>tlumočníků</strong><br />

a v čem jsou jeho jedinečná specifika.<br />

V následujícím textu se budeme věnovat<br />

online tlumočení v situacích charakteru<br />

komunitního tlumočení.<br />

Tlumočení na dálku lze technicky<br />

provádět dvěma způsoby, pro které máme<br />

v současné době ustálená označení<br />

pouze v angličtině. Záleží na tom, na kterém<br />

místě jsou během tlumočnické situace slyšící<br />

a neslyšící účastníci komunikace. Jako<br />

VRS – video relay service – je označováno<br />

tlumočení, kdy se každý z nich nachází na<br />

jiném místě. Trojúhelník samozřejmě doplňuje<br />

tlumočník, který je také na jiném<br />

místě než oba komunikující. Typické je<br />

v tomto případě tlumočení telefonických<br />

hovorů (neslyšící klient volá z domova přes<br />

webovou kameru – tlumočník tlumočí ze<br />

své kanceláře – lékař přijme hovor telefonem<br />

ve své ordinaci). VRI – video remote interpreting<br />

– probíhá tak, že jsou oba účastníci<br />

komunikace na stejném místě. Tlumočník je<br />

na jiném místě a tlumočí situaci, kdy na sebe<br />

slyšící i neslyšící mohou vidět, jsou fyzicky<br />

přítomni na jednom místě. Jako ilustrační<br />

případ můžeme uvést pracovní pohovor<br />

(zaměstnavatel i neslyšící uchazeč jsou v jedné<br />

kanceláři a webovou kamerou jsou spojeni<br />

s tlumočníkem, který je ve své kanceláři).<br />

U všech tlumočnických situací, které<br />

probíhají s tlumočníkem online, je nezbytné<br />

kvalitní technické a programové vybavení.<br />

V dnešní době se lze s online tlumočníkem<br />

spojit nejen na velkém monitoru stolního<br />

počítače, ale i přes menší monitor notebooku<br />

nebo tabletu. A dokonce i mnohem<br />

menší mobilní telefony umožňují neslyšícím<br />

komunikovat se slyšícími prostřednictvím<br />

tlumočníka online. Všichni, kteří se<br />

komunikace účastní, by toto vybavení měli<br />

být schopni ovládat. To klade na tlumočníky<br />

i klienty zcela jiné nároky než obvykle tlumočené<br />

situace, kdy je tlumočník na místě<br />

fyzicky přítomen. Online tlumočník musí<br />

dobře vidět znakující osobu a ta musí naopak<br />

dobře vidět tlumočníka. Slyšící účastník<br />

musí být dobře slyšen, ale také musí tlumočníka<br />

dobře slyšet. Pokud je na jakékoliv<br />

straně technický problém, tlumočení<br />

nemůže proběhnout. Tím tedy do kvality<br />

tlumočnického výkonu zasahuje<br />

i „vyšší moc“, kterou tlumočník sám ovlivnit<br />

nedokáže (např. výpadek elektrické energie,<br />

nefunkční technické vybavení, parametry<br />

snímající kamery apod.)<br />

V <strong>České</strong> republice jsou pro online<br />

tlumočení nyní nejčastěji využívány dva<br />

běžně dostupné (pro veřejnost zdarma ke<br />

stažení) programy Skype a Oovoo. Tyto<br />

programy ale nejsou ve své podstatě k online<br />

tlumočení určené, proto mají nedokonalosti,<br />

které v konečném důsledku mohou tlumočení<br />

negativně ovlivnit. Organizace Tichý<br />

svět je v současné době jediná, která pro online<br />

tlumočení využívá vlastní aplikaci Tichá<br />

linka, která byla vyvinuta (a stále prochází<br />

procesem zdokonalování) na základě mnohaletých<br />

zkušeností s online tlumočením<br />

právě s cílem umožnit kvalitní tlumočení na<br />

dálku s ohledem na všechna jeho specifika.<br />

11 12


Pokud chce neslyšící klient v <strong>České</strong> republice<br />

využít online tlumočení, může se obrátit na<br />

organizace Tichý svět, o. p. s. (má s online<br />

tlumočením největší zkušenosti, nabízí ho<br />

od roku 2008, a od roku 2010 je k dispozici<br />

nonstop), Unie neslyšících Brno, z. s., Svaz<br />

neslyšících<br />

a nedoslýchavých, z. s., a Centrum pro<br />

zdravotně postižené libereckého kraje, o. p. s.<br />

Samozřejmě záleží na tom, jaký je<br />

cíl tlumočnické situace. Podle toho<br />

neslyšící hledá konkrétní tlumočnickou<br />

službu. Výše zmínění poskytovatelé<br />

tlumočnických služeb nabízejí online<br />

tlumočení obvykle v situacích, které<br />

odpovídají svým obsahem komunitnímu<br />

tlumočení. V našich podmínkách je<br />

nejrozšířenější a nejpoužívanější online<br />

tlumočení telefonních hovorů – výše<br />

MICHAELA DUDKOVÁ<br />

PŘI ONLINE TLUMOČENÍ<br />

zmíněný VRS. V těchto tlumočnických<br />

situacích se online tlumočení také nejlépe<br />

osvědčuje, protože vlastně kopíruje běžnou<br />

situaci telefonního hovoru, kdy jsou od sebe<br />

dva účastníci komunikace vzdáleni a nevidí<br />

na sebe.<br />

V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na<br />

(rada@cktzj.com), pošleme Vám ho na e-mail nebo se s Vámi<br />

osobně domluvíme, jak překlad dodat. Když už bude hotový,<br />

vložíme ho do <strong>Bulletin</strong>u na webové stránky a na Facebook.<br />

Online tlumočení v praxi<br />

Je zajímavé, že i po devíti letech, kdy je<br />

online tlumočnická služba v organizaci<br />

Tichý svět neslyšícím klientům k dispozici,<br />

se na nás, na online tlumočníky, mnoho<br />

našich kolegů z terénních služeb dívá<br />

s despektem, či dokonce odmítavě.<br />

Online tlumočení je psychicky velmi<br />

náročné a klade na tlumočníky<br />

velmi specifické nároky.<br />

Na konkrétních situacích bychom<br />

rády vysvětlily některá specifika tohoto<br />

způsobu tlumočení. Zdůrazňujeme, že<br />

popsané situace jsou pouze ilustrační<br />

a neodkazují na konkrétní klienty.<br />

Přihlašuji se do služby. Internet<br />

funguje, počítač startuje napoprvé a já se<br />

spojuji s tlumočníkem, jehož služba právě<br />

končí, aby mi napsal vše, co by mohlo mít<br />

pro mou následující službu význam. Během<br />

těchto minut ještě zběžně kontroluji e-maily,<br />

zda mi některý z kolegů nebo vedoucí služby<br />

nepsali informace, které bych měla před<br />

nástupem do služby vědět. V e-mailu nic<br />

není, ale kolegyně končící svou směnu mne<br />

informuje o tom, že mi předává dva<br />

klienty, kteří čekají na tlumočení. Kromě<br />

toho během své směny volala záchranku<br />

k jedné paní, kterou s podezřením na infarkt<br />

odvezla sanitka do nemocnice. Je tedy<br />

možné, že se s námi personál z nemocnice<br />

spojí. Přeji kolegyni krásný zbytek dne<br />

a připojuji se na službu k dalším dvěma,<br />

které spolu se mnou dnes budou tlumočit.<br />

Kontaktuji prvního klienta, který chce<br />

telefonovat na úřad. S pánem mám velmi<br />

kvalitní spojení, dobře se vidíme, já mu<br />

rozumím a on rozumí mně. Veškerá příprava<br />

na tlumočení je shrnuta v krátkém<br />

sdělení, že mám volat na úřad kvůli změně<br />

trvalého bydliště. Vytáčím telefonní číslo,<br />

aparát zvedá úřednice, která vůbec nechápe,<br />

že jí sice volá pán, ale mluví na ni v telefonu<br />

žena – já. Nicméně neslyšící klient úřednici<br />

situaci sám vysvětluje, úřednice vše pochopí,<br />

hovor proběhne úspěšně. Loučím<br />

se s klientem a zapisuji proběhlý hovor do<br />

výkazu proběhlých tlumočení. Během hovoru<br />

na úřad se mi ozvali další dva klienti,<br />

kteří chtějí telefonovat. Kontaktuji kolegyně<br />

ve službě a zjišťuji, že jedna z nich teď žádného<br />

klienta nemá. Domlouvám se s ní, že<br />

jednoho z klientů převezme, aby nečekali tak<br />

dlouho. Přece jen jsou v tuto chvíli v řadě už<br />

tři, a pokud budou dva hovory dvacetiminutové,<br />

bude třetí z klientů čekat na spojení<br />

se mnou tři čtvrtě hodiny, a to by už mohlo<br />

být pro klienta nepříjemné.<br />

Další hovor. Paní telefonuje k lékaři<br />

pro výsledky vyšetření. Telefon zvedá<br />

zdravotní sestra, ale sama prý s paní mluvit<br />

nemůže. Telefon si bere do ruky lékař.<br />

Z následujícího hovoru jsem zmatená, nerozumím<br />

tomu, o kom lékař mluví. Tlumočení<br />

zastavuji a ujasňuji si s klientkou<br />

a posléze i s lékařem, koho že se telefonát<br />

vlastně týká. Klientka mi totiž neřekla, že<br />

jde o výsledky vyšetření její maminky, která<br />

je dlouhodobě hospitalizovaná. Lékař trvá<br />

na tom, že informace po telefonu nesdělí, že<br />

je musí říct paní osobně. Paní je ale z daleké<br />

vesnice a potřebuje znát zdravotní stav své<br />

matky. Vystupuji z role a vysvětluji lékaři<br />

základní informace z etického kodexu<br />

online <strong>tlumočníků</strong> <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>,<br />

zejména část o mlčenlivosti.<br />

13 14


Nicméně lékař paní sdělí jen to, že by se<br />

měla přijet s maminkou do nemocnice co<br />

nejdříve rozloučit a osobně se s lékařem<br />

za přítomnosti tlumočníka sejít. Hovor je<br />

ukončen, paní pláče a já se ji snažím<br />

i přes kameru trochu uklidnit a dát jí najevo<br />

pochopení a soucit. Cítím, že mne náročný<br />

a dlouhý hovor hodně vyčerpal, sama jsem<br />

si nedávno prošla stejnou zkušeností. Měl to<br />

být standardní hovor s lékařem, a vyvinulo<br />

se to úplně jinak. Předávám dalšího klienta<br />

kolegyni s vysvětlením, že potřebuji pár<br />

minut pauzu. Bylo by mnohem lepší,<br />

kdybych tu teď nebyla sama, kdybych si<br />

o tom mohla s někým promluvit, ale nejde<br />

to. Jsem tu jenom já a počítač. Ještěže je<br />

pozítří supervize, kde se jako tým sejdeme.<br />

Pokud ve mně tento hovor zanechá něco,<br />

o čem budu chtít mluvit, určitě to na<br />

supervizi udělám.<br />

Zbytek směny probíhá celkem<br />

poklidně až do chvíle, kdy se mi na monitoru<br />

rozbliká pohotovostní volání. Okamžitě<br />

ukončuji probíhající hovor kvůli odhlašování<br />

obědů ve škole (klientka bude muset chvíli<br />

počkat) a spojuji se s paní, která potřebuje<br />

volat na policii, protože právě měla autonehodu.<br />

Spojení není úplně dobré, paní má<br />

pravděpodobně slabý internetový signál,<br />

navíc jednou rukou drží mobil s kamerou<br />

a do kamery znakuje jen druhou rukou.<br />

Obraz je rozmazaný, zasekává se, navíc do<br />

něj vstupuje nějaký další pán, který sice mluví,<br />

ale já ho neslyším. Domnívám se, že je to<br />

druhý účastník nehody. Kdyby byl na mobilu<br />

zapnutý zvuk, mohli by se spolu oba domluvit<br />

na místě, ale na mobilu je zřejmě vypnutý<br />

mikrofon. Prosím klientku, aby mi dala na<br />

přítomného pána telefonní číslo. Paní zjišťuje<br />

číslo telefonu a já pánovi volám. Ano, je to<br />

také účastník nehody. Podle něj není nutné<br />

volat policii, stačí na místě vyplnit záznam<br />

o nehodě. Oba se na místě dohadují, jak to<br />

udělat a kdo byl na vině, a… mobil paní se<br />

vypne a já s ní už nemám žádné spojení. Od<br />

pána v telefonu se dozvídám, že paní<br />

došla baterie v mobilu, ale že to nějak vyřeší.<br />

Nabízím, že můžu zprostředkovat kontakt na<br />

organizaci, která zajišťuje terénní tlumočení.<br />

Třeba se podaří rychle zajistit na místo osobního<br />

tlumočníka. Pán v telefonu děkuje a jde<br />

shánět nabíječku pro telefon, aby se se mnou<br />

mohli později opět spojit.<br />

Píše mi kolegyně, která po mně nastupuje<br />

do služby, že za pár minut začíná její<br />

služba a ta moje končí. Volám jí a vysvětluji<br />

situaci kolem autonehody, protože je možné,<br />

že se s ní během její služby paní z místa nehody<br />

ještě spojí. Také ji informuji o tom, že<br />

v řadě čekají na tlumočení další<br />

klienti a že první v řadě je paní, které jsem<br />

nestihla odhlásit obědy ve škole kvůli tlumočení<br />

autohavárie. Připomínám<br />

i hovor kolegyně ze směny přede mnou.<br />

Z nemocnice se se mnou nikdo nespojil,<br />

takže je možné, že to teprve přijde. Kolegyně<br />

mi pro změnu připomíná, že jsem ještě<br />

neposlala podklad pro mzdu za uplynulý<br />

měsíc, takže mne tedy čeká ještě nějaká administrativa.<br />

No co už, i to k naší práci patří.<br />

Loučím se s kolegy, děkuji jim za<br />

dnešní spolupráci a doufám, že mne čeká<br />

klidná noc. Za pár hodin se totiž připojuji na<br />

noční směnu a během té jsou všechny hovory<br />

náročné, protože budu rozespalá<br />

a vždy půjde o volání v situaci, která nepočká<br />

do rána (obvykle telefonáty pro integrovaný<br />

záchranný systém nebo hovory z nemocnic).<br />

Jaká jsou tedy specifika online tlumočení?<br />

Nikdy nevíte, co vás při tlumočení potká.<br />

Klientů mohou být během jedné služby<br />

i desítky. Příprava na tlumočení je obvykle<br />

těsná, jen pár minut nebo vteřin předem.<br />

A někdy ani to ne. Tlumočíte a přitom sledujete,<br />

zda na monitoru nebliká nějaká urgentní<br />

zpráva od kolegy nebo klienta. Znaky<br />

<strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> na monitoru ztrácejí třetí<br />

rozměr. Proto je třeba tomu projev ve znakovém<br />

jazyce přizpůsobit. Pro slyšící stranu<br />

může být tlumočnická<br />

situace zmatečná a nepřehledná. Proto musí<br />

být tlumočník připraven vystoupit z role<br />

a situaci srozumitelně vysvětlit a zpřehlednit.<br />

Musíme být připraveni na to, že si nás klienti<br />

prostřednictvím kamer pouštějí do svých<br />

domovů, do svého soukromí, což přesahuje<br />

obvyklou hranici běžných tlumočnických<br />

situací. Tlumočník je v práci sám, není<br />

v kanceláři s kolegy, se kterými by mohl<br />

sdílet své pracovní zkušenosti.<br />

Není snadné cítit se součástí týmu, když se<br />

s týmem potkáváte jen občas. Klienty vidíme<br />

jen na monitoru počítače, což může způsobit<br />

odcizení. Proto všichni kolegové kromě<br />

online tlumočení pracují i v tlumočnických<br />

službách, kde tlumočí klientům přítomným<br />

osobně. Dle svých vlastních zkušeností víme,<br />

že online tlumočení nemůže být prací na<br />

plný úvazek.<br />

Stres, ve kterém online tlumočníci<br />

pracují, je velký a skutečně to není práce pro<br />

každého. Na druhou stranu se denně<br />

přesvědčujeme o tom, že má smysl tuto službu<br />

klientům poskytovat. Nejednou se stalo,<br />

že sanitka přijela k neslyšícímu v ohrožení<br />

života včas právě proto, že si ji zavolal přes<br />

online tlumočníka – ve svém jazyce, kdykoli<br />

a bez čekání.<br />

15 16


anketa<br />

Zeptali jsme se za vás <strong>tlumočníků</strong> Tiché linky, 1. jaké jsou podle nich největší výhody/<br />

nevýhody online tlumočení a 2. zda je v porovnání s komunitním tlumočením zapotřebí<br />

nějakých speciálních dovedností/schopností.<br />

Zuzana Procházková, online tlumočnice od roku 2008 Petr Pánek, online tlumočník od roku 2014<br />

Největší výhodou online tlumočení je Určitě ano. Tlumočník musí zvládnout<br />

Online tlumočení více vyhovuje praktickým<br />

potřebám uživatelů této služby.<br />

1. pro klienta možnost zavolat si odkudkoliv<br />

2. řídit komunikační situaci, při které se<br />

1.<br />

kamkoliv. To považuji za možnost<br />

srovnatelnou s možnostmi, které mají slyšící.<br />

Nevýhodou online tlumočení je skutečnost,<br />

že neslyšící musí slyšícímu volat přes další<br />

osobu a některé věci nemůže ovlivnit. Je<br />

závislý na technice a na tlumočníkovi – kdy<br />

se dostane na řadu u tlumočníka, jaké je<br />

internetové připojení atd.<br />

slyšící a neslyšící strany nevidí, což v komunitním<br />

tlumočení mnohé usnadňuje. Jako<br />

online tlumočnice pracuji již dlouho a stále<br />

mě to baví, i když je potřeba to kombinovat<br />

s komunitním tlumočením, které je oproti<br />

online více živé, prostorové, barevné a jsem<br />

při něm v kontaktu s více lidmi :-)<br />

Tady a teď. Není třeba objednávat tlumočníka<br />

na budoucí termín. Tlumočník nemusí<br />

nikam fyzicky chodit. Uživatel i tlumočník<br />

ušetří čas i peníze za dopravu. Stačí mít jen<br />

internet a webkameru (nebo vhodný telefon).<br />

Tlumočník může efektivněji využít čas<br />

mezi jednotlivými tlumočeními. V USA je to<br />

nejrozšířenější typ tlumočení. Myslím si, že<br />

tento trend nastane za pár let také<br />

u nás.<br />

Miroslava Kotvová, online tlumočnice od roku 2011<br />

Výhody online tlumočení:<br />

1. umožňuje „flexibilitu“ neslyšících,<br />

umožňuje jejich nezávislost v jednání se<br />

slyšící stranou. Neslyšící není odkázán na to,<br />

zda je možné zajistit tlumočníka na osobní<br />

jednání, a nemusí podle toho plánovat<br />

své aktivity, to přispívá k sebevědomému<br />

vystupování neslyšících v kontaktu se<br />

slyšícími, zejména s úředníky a byrokracií<br />

vůbec. Efektivně podporuje odstraňování<br />

komunikačních a sociálních bariér, které<br />

často vznikají mezi slyšícími a neslyšícími.<br />

Nevýhody online tlumočení: snad jen, že<br />

je služba závislá na kvalitě internetového<br />

připojení, na technickém vybavení (PC,<br />

webkamera) a uživatelských znalostech PC,<br />

zejména programů, jako je Skype, ooVoo,<br />

atd., a to jak na straně <strong>tlumočníků</strong>, tak<br />

zejména na straně neslyšících klientů.<br />

Speciální dovednosti při online<br />

2. tlumočení: nutná je alespoň uživatelská<br />

znalost programů a aplikace používané pro<br />

online tlumočení (základní technické dovednosti)<br />

– nejsem si ale jistá, jestli toto lze<br />

označit jako speciální dovednost, v dnešní<br />

době je to už spíš základní znalost. Dále<br />

je zapotřebí určitá psychická „odolnost“ –<br />

tlumočník musí počítat s tím, že některé<br />

situace tlumočené „na dálku“ nelze řešit<br />

jinak, přestože bychom jako tlumočníci/<br />

tlumočnice chtěli/y a vidíme, že dotyčný by<br />

tuto pomoc potřeboval. Nemůžeme poskytovat<br />

okamžitou sociální intervenci v podobě<br />

psychické či jiné podpory, můžeme pouze<br />

odkázat na příslušnou instituci, pracovníka,<br />

u něhož by neslyšící onu podporu mohl<br />

najít. Takže počítat s určitými stresovými<br />

situacemi. Dále je vhodná určitá pohotovost,<br />

flexibilnost při řešení neobvyklých situací.<br />

To je ale záležitost praxe, sbírání zkušeností,<br />

ne nějaké speciální dovednosti.<br />

Nevýhody online tlumočení: Jako při<br />

každém tlumočení na dálku (tj. přes monitor<br />

PC/mobilu) může být i zde omezení<br />

kvality. Je to jiný typ tlumočení než face to<br />

face. Pokud začne ještě zlobit technika (stačí<br />

slabší internet), může to být pěkný stres.<br />

Mně osobně ale více vadí sociální izolace při<br />

online tlumočení. V porovnání třeba<br />

s tlumočením ve vzdělávání nebo<br />

v týmovém tlumočení zde postrádám<br />

možnost interaktivní komunikace a sdílení.<br />

Výhodou, ale nikoliv nutností je dobrá<br />

2. uživatelská znalost práce s počítačem,<br />

související technikou (kamerou) a některými<br />

programy (u nás v Tichém světě především<br />

Tichá linka, skype a ooVoo). Druhou<br />

výhodou je dovednost zvládat stresové situace.<br />

Může se stát, že se během své směny<br />

nezastavíte, i když máte službu třeba<br />

s dalšími dvěma kolegy. Je to celkově<br />

poměrně velká zátěž na vaši koncentraci,<br />

protože kromě vlastního tlumočení musíte<br />

ještě myslet na práci s technikou. Obě<br />

dovednosti se však dají do jisté míry<br />

natrénovat.<br />

Více informací o službě Tiché linky<br />

1 2<br />

17 18


z organizací<br />

ASNEP má novou prezidentku<br />

Dne 1. března 2017 byla do funkce prezidentky ASNEP zvolena Pavlína Spilková.<br />

Viceprezidentem se stal Petr Vysuček. Zde si můžete přečíst dopis od Pavlíny<br />

Spilkové, ve kterém se k volbám vyjádřila. Novému vedení přejeme mnoho sil!<br />

Dopis byl v původním znění převzat z www.facebook.com/ASNEP.cz<br />

Video v ČZJ naleznete zde.<br />

Zdroj webové stránky organizace ASNEP<br />

Novinky, které byly usneseny na zasedání v únoru, naleznete zde.<br />

Zdravím všechny,<br />

chci se představit, jmenuji se<br />

Pavlína Spilková. 1. března, totiž<br />

proběhly volby v ASNEPu, kde se<br />

rozhodly, že mě podpoří jako jedinou<br />

kandidátku na prezidenta.<br />

Takže nyní jsem prezidentkou<br />

ASNEPu, Petr Vysuček, který byl kdysi<br />

prezidentem, je nyní viceprezidentem<br />

ASNEPu. Možná někteří z vás slyšíte<br />

o ASNEPu prvně a že jsme tu nově? Kdepak,<br />

už dlouho ASNEP funguje, jenže je servisní<br />

organizace zastřešující subjekty pracující ve<br />

prospěch sluchově postižených občanů ČR<br />

a vždy rozesílala informace subjektům a subjekty<br />

to měli posílat dál svým členům.<br />

Ale uvědomili jsme, že ne každý občan je<br />

členem v nějaké organizaci nebo subjekt<br />

to nerozeslal dál, takže jsme se rozhodli,<br />

že budeme vás informovat na našem<br />

facebooku. Také na facebooku vysvětlíme<br />

naši současnou strukturu, co všechno od<br />

nás můžete očekávat a také jaký je náš cíl.<br />

Chceme, aby naše občany věděli o ASNEPu<br />

všechno.Už teď máme jednu novinku<br />

a to e-mailová adresa. Založili jsem novou<br />

hromadnou e-mailovou adresu: asnep.cz@<br />

gmail.com, kde bude mít přístup kromě mě<br />

a viceprezidenta také další 3 členové rady.<br />

Nyní neznáme jejich jména, neboť na<br />

dubnovém zasedání se teprve rozhodnou,<br />

kdo se k nám do pětičlenné rady výboru<br />

přidají. Nyní nejvíce na e-mailové korespondenci<br />

pracuje naše tajemnice.<br />

Teď naší tajemnici je<br />

Regina Poláková, která<br />

bohužel u nás už podala<br />

výpověď a tak bude<br />

u nás do konce dubna.<br />

Od 1. května<br />

budeme muset najít<br />

novou tajemnici. Co všechno musí umět?<br />

To a řekneme až v jiném videu.<br />

Založili jsme také e-mailovou adresu pro mě<br />

a viceprezidenta, kdybyste chtěli<br />

napsat přímo mě nebo Petrovi Vysučkovi.<br />

Moje adresa je spilkova.asnep@gmail.com<br />

a Petrova je vysucek.asnep@gmail.com, ale<br />

budeme radši, kdybyste posílali na hlavní<br />

e-mail a to je asnep.cz@gmail.com.<br />

Ještě chci informovat, že jsem už<br />

zmínila o informovanosti na facebooku, tak<br />

kromě toho budeme také pravidelně zasílat<br />

informace a také novinky do <strong>České</strong> televize<br />

do Zpráv v českém znakovém jazyce, aby se<br />

to dostalo mezi nejvíce lidí. Například už<br />

delší dobu pravidelně jim posíláme<br />

shrnutí našeho zasedání, které máme jednou<br />

měsíčně. Jsme vědomi, že je důležité, aby<br />

občané naší republiky věděli úplně všechno,<br />

neboť na to máte přece právo.<br />

Brzy se opět ozvu s novým videem a přeji<br />

vám všem hezký den.<br />

Pavlína Spilková<br />

Ukončení vydávání časopisu GONG<br />

Začátkem roku oznámilo vedení ASNEP,<br />

že na svém mimořádném jednání muselo<br />

rozhodnout o ukončení vydávání časopisu<br />

GONG, a to po 44 letech jeho nepřetržitého<br />

vydávání. Rozhodnutí vychází ze skutečnosti,<br />

že pro rok 2017 odmítly v časopise GONG<br />

Setkání <strong>tlumočníků</strong> pro neslyšící v ČR 2017<br />

Na přípravách jubilejního pátého Setkání<br />

<strong>tlumočníků</strong> se již začalo pracovat. Setkání<br />

proběhne 14. 10. 2017 v Praze. Termín si<br />

prosím rezervujte. O místě konání a programu<br />

vás budeme informovat v dalších<br />

číslech <strong>Bulletin</strong>u. Novinky můžete zatím<br />

Deaf Friendly<br />

Deaf Friendly je první soukromá<br />

tlumočnická a překladatelská agentura pro<br />

neslyšící. V ČR funguje od září roku 2015.<br />

Profiluje se poskytováním kvalitního překladatelského<br />

(zaměřuje se primárně na webové<br />

stránky firem a institucí) a tlumočnického<br />

servisu. Zaměřuje se výhradně na komerční<br />

zakázky, není tedy konkurencí organizacím,<br />

inzerovat nejen velké inzertní firmy, které<br />

finančně pomáhaly časopis vydávat, ale<br />

také odpovědná komise MZ ČR rozhodla,<br />

že časopis GONG pro tento rok finančně<br />

nepodpoří.<br />

sledovat na webu<br />

http://www.setkanitlumocniku.cz/.<br />

V současné době hledáme vhodné prostory,<br />

které by byly zdarma.<br />

Máte pro nás tip? Napište nám:<br />

infosetkanitlumocniku@gmail.com.<br />

které poskytují sociální služby. Ty Deaf<br />

Friendly neposkytuje. Za celou dobu svého<br />

působení už má na svém kontě několik<br />

přeložených webových stránek do českého<br />

<strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> a již několikrát zajistilo<br />

tlumočníky na veřejné akce:<br />

19 20


Přehled činností září 2015 – září 2016<br />

PŘEKLADY<br />

OZP pro Neslyšící: první webové stránky přeložené pomocí naší technologie<br />

Zdravá prsa pro Neslyšící: překlad webových stránek Zdravá prsa<br />

CpKP pro Neslyšící: překlad propagačních textů k novému projektu Centra pro komunitní<br />

plánování<br />

Centrum zprostředkování tlumočení pro neslyšící: překlady různých oznámení,<br />

informačních textů a standardů kvality<br />

Orbi Pontes: překlad interaktivního PDF „Desatero chování na internetu“<br />

Týden komunikace osob se sluchovým postižením: partneři kampaně, překlady mediální<br />

kampaně a informací na webu<br />

Sdružení českých spotřebitelů pro Neslyšící: překlad publikací<br />

„Mimosoudní vyrovnání“ a „Nekalé praktiky podomních prodejců“, dostupných na webu,<br />

technická úprava starších překladů<br />

Technologie k překladu<br />

Tlumočení<br />

Listen to the Silence: tlumočnický servis na<br />

mezinárodním projektu pro mládež<br />

v Německu – zajištění a koordinace<br />

<strong>tlumočníků</strong> ČZJ–angličtina.<br />

Storytelling, z. s.: tlumočnický servis na<br />

festivalu Světový den vyprávění na téma<br />

Silné ženy, tlumočení storytellingového<br />

vyprávění do českého <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>.<br />

AVON POCHOD: tlumočení doprovodného<br />

programu AVON POCHODu 2016<br />

a umělecké tlumočení písně kapely Kryštof.<br />

Orbi Pontes: tlumočnický servis na<br />

osvětových přednáškách.<br />

V současné době pracuje tým Deaf Friendly<br />

na dalších překladech pro OZP a zajišťuje<br />

také tlumočení pro AVON POCHOD 2017.<br />

Zajímavou prací bylo také zajištění překladu<br />

webových stránek a tlumočení na diskuzích<br />

v rámci festivalu JEDEN SVĚT.<br />

Deaf Friendly uskutečňuje také<br />

přednáškovou činnost: úspěšná byla<br />

přednáška na konferenci INSPO, kde Deaf<br />

Friendly na překladech OZP představilo, jak<br />

přesně funguje Deaf Friendly rozšíření.<br />

Doufáme, že překlady poslouží nejen<br />

Neslyšícím, ale i slyšícím – <strong>tlumočníků</strong>m –<br />

např. při přípravách na některá tlumočení.<br />

Deaf Friendly pro vkládání videopřekladů<br />

na web vyvinulo speciální technologii<br />

(první svého druhu v ČR i v zahraničí), tzv.<br />

rozšíření Deaf Friendly do prohlížeče, které<br />

může doplňovat jakékoliv webové stránky<br />

o překlad do českého <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>.<br />

Tato technologie elegantně řeší, jak do stávajících<br />

webových stránek implementovat<br />

videopřeklady v českém znakovém jazyce<br />

tak, aby se nemusela měnit jejich struktura.<br />

Toto rozšíření funguje jako externí překrytí<br />

webových stránek, na kterém se zobrazuje<br />

video. Instalace a ovládání jsou velmi<br />

snadné a intuitivní. Překlady tedy uvidíte na<br />

svém prohlížeči až po stažení rozšíření<br />

Deaf Friendly. Rozšíření je ke stažení<br />

zdarma v Internetovém obchodě Chrome.<br />

21<br />

22


ze zahraničí<br />

Poznámky z konference OKRID 2016 (příspěvky o neslyšících tlumočnících)<br />

Farah<br />

Curry<br />

Efsli AGM & Conference 2017<br />

Byla spuštěna registrace na letošní efsli konferenci, která bude probíhat<br />

od 8. do 10. září 2017 v Center des Congrès „Pierre Baudis“<br />

v Toulouse. Tématem konference je tlumočení ve zdravotnictví.<br />

Přihlásíte-li se do 20. května, zaplatíte nejnižší registrační<br />

poplatek. Letošní ročník nebudou organizátoři zajišťovat<br />

ubytování, každý si ho tedy musí zařídit sám.<br />

TTT Conference<br />

V pořadí již pátá mezinárodní TTT (Translation Technology Terminology) Conference se<br />

bude konat od 9. do 10. listopadu 2017 ve městě Bled ve Slovinsku. Konference je vhodná pro<br />

milovníky <strong>jazyka</strong>, technologií a všechny ty, co se chtějí seznámit s nejnovějšími trendy v této<br />

oblasti a pokochat se zároveň krásami Slovinska. Přihlašování bude zahájeno již v červnu.<br />

Pro bližší informace můžete sledovat stránky: www.facebook.com/ttt.conference.<br />

Každý rok v červnu pořádá OKRID<br />

(oklahomská sekce RID) dvoudenní<br />

konferenci. Přináším se zpožděním<br />

zprávu z konference v roce 2016, kterou<br />

jsme měli možnost já a můj manžel<br />

Tim Curry navštívit.<br />

Nejprve pár obecných postřehů:<br />

Konference se zúčastnili jak slyšící, tak<br />

neslyšící tlumočníci a všechny prezentace<br />

byly přednášeny přímo v ASL. A nejen to.<br />

Veškerá komunikace na konferenci probíhala<br />

v ASL – pro slyšící tlumočníky v USA je<br />

přirozené přepnout do <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong><br />

v prostředí, kde jsou přítomni Neslyšící.<br />

Všechny diskuze, příspěvky, hovory na<br />

chodbách i u jídla probíhaly v ASL. Slyšící<br />

tlumočníci znakovali neustále. Nejen když<br />

byl v dohledu někdo Neslyšící. Vidím<br />

v tom respekt k Neslyšícím, který by měl být<br />

pro všechny tlumočníky přirozeností. Na<br />

druhou stranu se objevily i názory, které<br />

s ASL jako jediným konferenčním jazykem<br />

(a to hlavně pro prezentace) nesouhlasily.<br />

Hlavními dvěma argumenty bylo, že konference<br />

nebyla přístupná studentům tlumočnictví,<br />

jejichž úroveň ASL ještě není na<br />

dostatečné úrovni. A dále<br />

RID = The Registry of Interpreters for the Deaf<br />

(pro více informací http://rid.org/)<br />

prezentovat a přijímat informace v jazyce,<br />

který není mým mateřským jazykem<br />

(u slyšících <strong>tlumočníků</strong>), může způsobovat<br />

větší povrchnost a horší uchopitelnost<br />

předávaných myšlenek. Já sama jsem měla<br />

jako člověk s omezenou kompetencí v ASL<br />

problémy s porozuměním některým<br />

prezentujícím, kteří inklinovali spíše ke<br />

„znakované angličtině“. Prezentace Neslyšících<br />

a slyšících <strong>tlumočníků</strong> používajících<br />

ryzí ASL jsem si naopak užívala. A díky<br />

nonstop komunikaci v ASL jsem sice měla<br />

na konci těchto dvou dnů oči i mozek hodně<br />

unavené, ale moje kompetence v ASL byly<br />

dvakrát lepší než před konferencí!<br />

Z konference vybírám nejzajímavější<br />

workshopy, kterých jsem se zúčastnila.<br />

První dva navazují na nosné téma minulého<br />

<strong>Bulletin</strong>u – Neslyšící tlumočník a překladatel.<br />

více informací o konferenci zde<br />

Pokud máte nějaké otázky, můžete se obrátit na tento email: organizing2017@efsli.org<br />

Pro ty, kteří si minulé vydání Komořího bulletinu ještě nestihli přečíst<br />

23 24


M. Cody Francisco: Práce certifikovaného neslyšícího tlumočníka<br />

M. Cody Francisco (dále Cody) je<br />

neslyšící tlumočník žijící ve státě Texas.<br />

Nejprve několik obecných údajů: v USA<br />

existují neslyšící tlumočníci (dále DI – Deaf<br />

Interpreters) a certifikovaní neslyšící tlumočníci<br />

(dále CDI – Certified Deaf Interpreters).<br />

V červnu 2016 bylo v USA celkem<br />

232 CDI. Největší počet CDI je na pobřežích<br />

USA, ve vnitrozemských státech USA je CDI<br />

podstatně méně. Ve státě Oklahoma jsou jen<br />

2 CDI. Certifikaci neslyšících <strong>tlumočníků</strong><br />

zajišťuje národní tlumočnická organizace<br />

RID (Registry of Interpreters for the Deaf).<br />

kový jazyk a pro hluchoslepé klienty.<br />

Cody vysvětlil, že asi 75 % jeho práce je<br />

právě tzv. vizuálně gestická komunikace.<br />

Většinou se jedná o klienty s nízkou úrovní<br />

<strong>jazyka</strong>. Cody si s sebou téměř vždy na<br />

takováto tlumočení bere i několik<br />

pomůcek – někdy si přinese krabici např.<br />

s hodinami, mapou a podobně. Vždy<br />

má u sebe také iPOD, na kterém v případě<br />

potřeby ukáže klientovi obrázky, kalendář<br />

nebo různé aplikace, které mohou pomoci<br />

s porozuměním.<br />

Jedním z problémů, se kterým se<br />

CDI potýkají, je nízká informovanost. Je<br />

potřeba zvyšovat povědomí o neslyšících<br />

tlumočnících, a to nejen mezi slyšícími<br />

klienty. Samotní neslyšící mnohdy nevědí,<br />

že někdo jako neslyšící tlumočník existuje<br />

a že oni mají na jeho služby právo.<br />

Další obtíží je přístup některých slyšících<br />

<strong>tlumočníků</strong>, kteří nechtějí neslyšící tlumočníky<br />

přizvat ke spolupráci.<br />

Mají pocity nejistoty a selhání, přítomnost<br />

dalšího tlumočníka je pro ně ohrožující.<br />

Nicméně je to mnohdy právě slovo slyšícího<br />

tlumočníka, které o přizvání CDI rozhodne.<br />

Právě slyšící tlumočník by měl odpovědně<br />

posoudit, zda situace vyžaduje přizvání CDI,<br />

a měl by upozornit na to, že bez CDI nebude<br />

komunikace úspěšná. Na tuto myšlenku pak<br />

navázal další společný seminář slyšícího<br />

a neslyšícího tlumočníka.<br />

Kdo se chce stát CDI, musí splnit několik<br />

podmínek: absolvovat 6týdenní kurz vizuálně<br />

gestické komunikace, získat určitý počet<br />

kreditů za vzdělávání (na webu RID jsou<br />

doporučená témata seminářů a struktura<br />

vzdělávání) a složit jednotnou standardizovanou<br />

zkoušku pod RID. Mnoha neslyšícím<br />

<strong>tlumočníků</strong>m se tato zkouška napoprvé<br />

nepovede. Většinou mají skvělé jazykové<br />

schopnosti, ale plně nerozumí tlumočnické<br />

profesi a neznají proces kognitivního<br />

zpracovávání během tlumočení.<br />

CDI pracují v mnoha různých tlumočnických<br />

situacích: u soudu, na policii, ve<br />

vězení a u právníků, ve zdravotnictví nebo<br />

v oblasti psychiatrie. Obecně lze říci, že neslyšící<br />

tlumočník najde uplatnění<br />

u neslyšícího klienta, který používá domácí<br />

znaky nebo má nízkou úroveň <strong>jazyka</strong>, dále<br />

pokud má atypický projev charakteristický<br />

pro určitý region, etnickou nebo věkovou<br />

skupinu. Neslyšící tlumočníci jsou potřeba<br />

i pro klienty používající jiný národní zna-<br />

Neslyšící tlumočník se umí na neslyšícího<br />

klienta lépe napojit, ví, co potřebuje pro<br />

dobré porozumění. Podle Codyho je to<br />

proto, že neslyšící vyrostli<br />

„s obrázky v hlavě“, kdežto slyšící<br />

vyrostli „se slovy v hlavě“. Většina<br />

<strong>tlumočníků</strong> v historii byli právě neslyšící.<br />

Neslyšící poprvé tlumočí ve školách, když<br />

svým spolužákům vysvětlují probíranou<br />

látku a napravují výuku slyšícího učitele.<br />

Neslyšící tlumočník je samozřejmě součástí<br />

komunity Neslyšících, ale zároveň s touto<br />

prací přichází i určitá daň ve vztahu ke<br />

komunitě. Mnoho neslyšících <strong>tlumočníků</strong><br />

pociťuje potřebu si od komunity Neslyšících<br />

udržovat trochu odstup. Je to vlastně podobné<br />

jako u slyšících <strong>tlumočníků</strong>. Jelikož<br />

poskytujeme služby komunitě v rámci své<br />

profese, nemůžeme a ani bychom neměli<br />

být se všemi „kamarádi“. CDI vždy budou<br />

součástí komunity Neslyšících, ale zdravý<br />

odstup jim přináší víc důvěry neslyšících<br />

klientů.<br />

25 26


M. Cody Francisco: Práce certifikovaného neslyšícího tlumočníka<br />

Oba tlumočníci nejprve stručně nastínili<br />

pozitiva a negativa práce v týmu slyšícího<br />

a neslyšícího tlumočníka. K pozitivům<br />

patří vyšší efektivita, více pohledů na<br />

řešení dilemat v rámci tlumočené situace<br />

a sdílení odpovědnosti za rozhodnutí. Na<br />

druhou stranu zápory mohou být tyto:<br />

oba tlumočníci mají rozdílná očekávání,<br />

jiné zkušenosti a odlišné povahy a to může<br />

vést k různým střetům. Slyšící tlumočník,<br />

který nemá předchozí zkušenost s takovým<br />

týmem, se také někdy cítí dotčeně, má dojem,<br />

že někdo chce zasahovat do jeho práce.<br />

Osobní vzkaz Codyho pro všechny slyšící tlumočníky, kteří se možná cítí podobně:<br />

„Uvědomte si, že tlumočená situace není v první řadě o vás! Nejste všemohoucí bohové, kteří<br />

všechno zvládají… Musíte si dovolit přiznat, že potřebujete tým. Právě ti nejlepší slyšící tlumočníci<br />

pracují s neslyšícími tlumočníky! Navíc, pokud situace vyžaduje neslyšícího tlumočníka<br />

a slyšící tlumočník na tuto skutečnost neupozorní a spoléhá se jen na své schopnosti, jedná<br />

se o porušení Kodexu profesionálního jednání.“<br />

3Kdo představí oba tlumočníky klientům<br />

a vysvětlí, co se bude dít? U vysvětlování<br />

slyšící straně se doporučuje, aby to udělal<br />

neslyšící tlumočník. Okamžitě tak získá více<br />

respektu od slyšících. (Jako příklad uvedl<br />

Cody situaci, kdy jako CDI tlumočil na<br />

lékařském konziliu. Konzilia se zúčastnilo 12<br />

lékařů, 1 neslyšící klient, 1 slyšící tlumočník<br />

a on jako CDI. Cody představil sebe i kolegu<br />

a vysvětlil lékařům tlumočnický proces.<br />

Lékaři mu automaticky dali „moc“ a Cody<br />

celé jednání kontroloval. Řídil tempo, pauzy<br />

pro dovysvětlení, bylo-li potřeba, apod. Byl<br />

v nejbližším kontaktu s neslyšícím<br />

klientem. Díky tomu, že jednal hned<br />

v úvodu jako autorita, to lékaři<br />

pochopili a prokázali respekt.)<br />

Důležitá je i závěrečná schůzka obou<br />

<strong>tlumočníků</strong> po odvedené práci. Zde oba dva<br />

zdůraznili, že cílem této závěrečné schůzky<br />

není rozebírat navzájem své schopnosti nebo<br />

chyby. Spíše je potřeba sdělit si navzájem, jak<br />

jsme se v tlumočené situaci cítili, kde to<br />

drhlo, kde nám bylo nepříjemně a proč.<br />

Takové zakončení tlumočení v týmu přináší<br />

oběma <strong>tlumočníků</strong>m úlevu a „pročištění<br />

hlavy“.<br />

Je důležité, aby si slyšící i neslyšící tlumočník<br />

vzájemně důvěřovali a uvědomovali si, že<br />

jsou si rovni. Oba dva jsou stejně důležití.<br />

Jen slyšící tlumočník nestačí a jen neslyšící<br />

tlumočník také ne. Pouze dohromady<br />

mohou zajistit jasnější a přesnější komunikaci.<br />

Oba mají také trochu jiné role. Slyšící<br />

tlumočník nemůže například neslyšícímu<br />

klientovi připomenout: „To je to, o čem<br />

jste se bavili před 5 minutami!“ Neslyšící<br />

tlumočník to ale udělat může. Neslyšící<br />

tlumočník má na rozdíl od slyšícího stejnou<br />

životní zkušenost a kulturní napojení na<br />

neslyšícího klienta.<br />

Aby se předešlo různým nedorozuměním<br />

a spolupráce probíhala co nejlépe, je dobré,<br />

aby se oba tlumočníci před začátkem domluvili,<br />

jak bude tlumočení probíhat. Otázky,<br />

které mohou řešit, jsou například tyto:<br />

1Vědí všichni klienti, jak používat tým<br />

slyšícího a neslyšícího tlumočníka?<br />

2Mají tlumočníci nějaké informace<br />

o situaci, které mohou při tlumočení<br />

pomoci? Mohou např. předem hovořit<br />

s lékařem a zeptat se: „Co mi můžete<br />

říci o situaci, aniž byste porušil<br />

mlčenlivost, a nám to pomohlo<br />

zajistit úspěšnou komunikaci?“<br />

V příštím čísle <strong>Bulletin</strong>u vám přinesu několik poznámek z přednášky slyšícího tlumočníka<br />

Coryho o „kultuře zvuků“.<br />

V případě zájmu o překlad do ČZJ nám pište na (rada@cktzj.com)<br />

27 28


našli jsme za vás<br />

lucie<br />

břinková<br />

Potřebujete se připravit na tlumočení u zubaře?<br />

Pak jistě oceníte toto video, které je tlumočeno<br />

a ve kterém lze najít spoustu užitečných znaků.<br />

Kdo je dentální hygienistka? (s překladem do<br />

českého <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong> a titulky)<br />

Agentura Deaf Friendly vytvořila propagační<br />

video o speciální technologii, kterou používá<br />

pro vkládání videopřekladů na webové<br />

stránky. Je to snadné. Koukněte zde:<br />

10 dětí ve videu o respektu k Neslyšícím.<br />

Jistě se bude hodit k nějaké inspiraci,<br />

možná k představení problematiky<br />

Neslyšících.<br />

Zákon o komunikačních systémech je přeložen<br />

do českého <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>, jistě poslouží<br />

nejen Neslyšícím, ale i slyšícím <strong>tlumočníků</strong>m,<br />

kteří na něj a na jeho překlad mohou<br />

odkazovat. Překlad vznikl na<br />

Masarykově univerzitě v Brně.<br />

29 30


přečtěte si<br />

lenka<br />

laco<br />

Služba online tlumočení pro neslyšící<br />

klienty (v zahraničí označovaná<br />

VRI – Video Remote Interpreting), jejíž<br />

vývoj se započal ve Švédsku a postupně<br />

se rozšířil do celé Evropy, je dnes velmi<br />

rozšířená a přináší řadu výhod. Její<br />

úspěšné fungování je však podmíněno<br />

splněním určitých pravidel a norem.<br />

S těmito pravidly a normami a se<br />

službou online tlumočení obecně vás<br />

seznámí článek Video Remote<br />

Interpreting od organizace Registry of<br />

Interpreters for the Deaf.<br />

RID. Video Remote Interpreting.<br />

Standard Practice Paper, 2010, 14 s.<br />

Další doporučená literatura<br />

Braun, S., Taylor, J., Miler-Cassino, J., Rybinska, Z., Balogh, K., Hertog, E., Vanden Bosch, Y., Rombouts,<br />

D. (2011). Training in video-mediated interpreting in criminal proceedings: modules for interpreting<br />

students, legal interpreters and legal practitioners. In S Braun & J Taylor (Eds) Videoconference<br />

and remote interpreting in criminal proceedings. Guildford: University of Surrey, 205–254.<br />

Fowler, Y. (2007). Interpreting into the ether: interpreting for prison/court video link hearings. Paper<br />

presented at the Critical Link 5: Interpreters in the community.<br />

Dostupný z WWW: http://www.criticallink.org/files/CL5Fowler.pdf.<br />

Informační server Ruce.cz zveřejnil statistiku organizace APPN za rok 2013, která<br />

mapuje zájem o online tlumočnické služby v jednotlivých krajích <strong>České</strong> republiky.<br />

APPN. Podle průzkumu šetří online tlumočení neslyšícím čas a nabízí jistotu<br />

a nezávislost. Ruce.cz [online]. 2013 [cit. 2017-03-7].<br />

V září roku 2013 publikovala organizace EFSLI zprávu o službě online tlumočení<br />

pro neslyšící klienty v Evropě. Shrnuje v ní informace o online tlumočení<br />

v evropských zemích obecně, ale nabízí také vhled do této<br />

problematiky v souvislosti se zdravotnictvím, legislativou, vzděláváním,<br />

komerčními službami apod.<br />

EFSLI. Video Remote Interpreting Services in Europe. 2013, 23 s.<br />

„Signed language interpreting is about<br />

access,” uvádí Jeremy L. Brunson<br />

v úvodu své knihy a zmiňuje, že není<br />

komplikovanější a spletitější způsob<br />

zpřístupnění nebo zprostředkování<br />

možnosti tlumočení do <strong>znakového</strong><br />

<strong>jazyka</strong>, než je online tlumočení (VRS).<br />

V knize nazvané Video Relay Service<br />

Interpreters: Intricacies of Sign Language<br />

Access se Brunson snaží o přesné<br />

vymezení toho, jak může být služba<br />

komplikovaná. Své závěry zakládá na<br />

analýze tlumočení do <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong><br />

jako profese ve vztahu jak ke slyšícím,<br />

tak i k neslyšícím klientům. Popisuje<br />

funkci tlumočníka <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong><br />

v kultuře Neslyšících a také to, jak<br />

regulativní procesy způsobené poskytovateli<br />

VRS mohou omezit a ovlivnit<br />

zprostředkování komunikace založené<br />

na potřebách jednotlivce.<br />

Brunson, J. L.(2011). Video Relay Service<br />

Interpreters: Intricacies of Sign Language<br />

Access. Washington: Gallaudet University<br />

Press. Retrieved March 17, 2017, from<br />

Project MUSE database.<br />

Interpreting via Video Work Team. (2007). Video relay service industry research, training and material<br />

needs. National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />

Interpreting via Video Work Team. (2007). Video relay service interpreting domains and competencies.<br />

National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />

Interpreting via Video Work Team. (2008). Steps toward identifying effective practices in video relay<br />

interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />

Interpreting via Video Work Team. (2009).VRS Bibliography: Collaborative Approach to Effective<br />

Practice Research on VRS Interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />

Interpreting via Video Work Team. (2010). Steps toward identifying effective practices in video remote<br />

interpreting. National Consortium of Interpreter Education Centers.<br />

Lightfoot, M.H. (2007). Interpreting culturally sensitive information in VRS settings. RID VIEWS,<br />

June 1, 17.<br />

RID, Inc. (2007) Video Relay Service Standard Practice Paper.<br />

Taylor, M. (2005). Video Relay Services Interpreting Task Analysis Report. Distance Opportunities for<br />

Interpreting Training Center, University of Northern Colorado.<br />

Witter-Merithew, A. & Johnson, L. J. (2005). Toward competent practice: Conversations with stakeholders.<br />

Alexandria, VA: Registry of Interpreters for the Deaf.<br />

31 32


atření s JTP<br />

mladý Jeroným 2017<br />

lUCIE<br />

BŘINKOVÁ<br />

udělena cena slovník roku 2017<br />

Udělena cena slovník roku 2017<br />

Do 24. ročníku soutěže pořádané Jednotou <strong>tlumočníků</strong> a překladatelů (JTP) bylo přihlášeno<br />

51 titulů. Odborná porota, složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických<br />

organizací z ČR a SR a dalších odborníků, zasedala 20. února 2017.<br />

Mladý Jeroným 2017<br />

Opět Vás zveme na akci zvanou<br />

Mladý Jeroným. Konati se bude v sále č. 16<br />

v přízemí K-centra, Senovážné nám. 23, od<br />

9.30 hod. v sobotu 20. května 2017. Sobotní<br />

program akce Mladý Jeroným bude věnovaný<br />

mladým či začínajícím <strong>tlumočníků</strong>m<br />

a překladatelům, studentům translatologie<br />

(ale nejen jim).<br />

Hlavní cenu SLOVNÍK ROKU 2017 získal:<br />

Chejn, Aleš – Zaťko, Ján – Gíslason, Jón – Kupča, Vojtěch: Islandsko-český studijní<br />

slovník: Íslensk-tékknesk stúdentaorðabók. Aleš Chejn, Pardubice.<br />

S přihlédnutím k elektronické verzi slovníku na internetu.<br />

(Cena je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč, kterou věnuje JTP).<br />

Program se připravuje, ale již nyní můžeme slíbit některá z témat:<br />

• jak začít v oboru, jaké formality jsou třeba,<br />

• slasti a strasti života na volné noze,<br />

• práce přes hranice,<br />

• celoživotní vzdělávání ve výchozím i cílovém jazyce,<br />

• překlady publicistických a literárních textů, situace na trhu<br />

literárního překladu,<br />

• (ne)etický překladatel aneb co se v kodexech nedozvíte,<br />

• příprava na tlumočení, práce ve dvojici, tvorba glosářů,<br />

• panel prezentací tlumočnických a překladatelských organizací,<br />

• vyhlášení soutěže o Cenu za nejlepší diplomku z oboru translatologie.<br />

Na druhém místě byla hodnocena publikace:<br />

Knobloch, Iva – Vondráček, Radim: DESIGN V ČESKÝCH ZEMÍCH 1900–2000.<br />

Academia, Praha<br />

Na třetím místě se umístil titul:<br />

Králik, Ľubor: STRUČNÝ ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK SLOVENČINY. Veda,<br />

vyd. SAV, Bratislava<br />

Cena poroty za slovník elektronický<br />

SPREADTHESIGN. European Sign Language Centre, Český autorský tým: VOŠ,<br />

SŠ, ZŠ a MŠ, Hradec Králové (www.spreadthesign.com).<br />

Informace o dalších oceněných slovnících naleznete zde.<br />

33<br />

34


z redakce<br />

Příští číslo <strong>Bulletin</strong>u bude na téma Překlad a tlumočení pro věřící<br />

Pokud nám i Vy chcete cokoliv sdělit, např. k příštímu<br />

tématu, ale i k ostatnímu, co Vás při čtení napadá, nebo chcete zaslat<br />

komentář k podobě nebo konkrétnímu článku,<br />

napište na rada@cktzj.com.<br />

Vydává Česká komora <strong>tlumočníků</strong> <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>, z. s., Senovážné nám. 23,<br />

Praha 1.<br />

Časopis je distribuován zdarma. Pokud ho i vy chcete dostávat do svých<br />

e-mailových schránek, napište si o něj na rada@cktzj.com.<br />

Odpovědné redaktorky: Lucie Břinková a Anna Moudrá<br />

Korektorka: Marie Komorná<br />

Grafik: Tomáš Urbánek<br />

Přispěvatelé do tohoto čísla: Farah Curry, Michaela Dudková, Miroslava Kotvová,<br />

Lenka Laco, Petr Pánek, Dana Prellová, Zuzana Procházková, Terezie Vasilovčík<br />

Šustová, Lucie Tužová<br />

Překlad textu do <strong>znakového</strong> <strong>jazyka</strong>: Dana Prellová, Deaf Friendly<br />

Za obsah článků odpovídají autoři. Texty neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky<br />

se nehonorují. Příspěvky zde otištěné nesmí být reprodukovány v žádné formě,<br />

ani elektronickým či mechanickým způsobem, včetně systémů pro ukládání<br />

a vyhledávání informací, bez souhlasu držitelů copyrightu. Citace z textů možno<br />

přetisknout pouze s uvedením zdroje.<br />

35 36

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!