Milenecký zpravodaj

MILENECKÝ ZPRAVODAJ
Občasník o událostech v levandulové vinotéce
aneb Co se přihodilo od června do srpna 2015

Několik vět místo úvodníku
Budoucnost
vinotéky
je ve hvězdách
Prostor Levandulové vinotéky
U milenky patří městské
části Praha 10. Ta se
rozhodla, že jej ve veřejné
soutěži prodá nejvyšší
nabídce. Minimální cena je
maličko pod 2 miliony.
Proběhly dvě prohlídky,
kterých se zúčastnilo 14
zájemců.
Spolu s Nikčou jsme oslovili
jednoho mecenáše z naší
rodiny, který přislíbil do
tohoto prostoru ty dva
melouny vrazit a ponechat
nás zde v pronájmu.
Nyní je otázkou, jaké nabídky
obec dostane od těch
14 zájemců. Dobré je, že
nejvyšší nabídku můžeme
jako stávající nájemce
dorovnat. Ale velký prostor
už skutečně nemáme.
Takže držte palce!
A děj se vůle Boží!
Ondra Zvěřina
Dnes se dočtete
Jak se stalo, že rakouská vinařka Monika umí česky a na víno do jejich
vinařství chodí i švédský král
Kde se také pijí vína z levandulové vinotéky

Kočka pozná nejlepší víno
Rozhovor s vinařkou z Dolních Rakous
Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Někdy zavádějí na scestí, jindy k příjemným zážitkům
a lidem. Připomeňme si pár vět z minulého občasníku (Víno a delikatesy, Holešovice):
„Kotvu naše skupinka zapustila
u stánku rakouského
vinařství Weingut Neustifter.
Víno bylo dobré, pravda, ale
sličná vinařka hovořící
roztomilou češtinou na mé tři
společníky (zvláště pak na
jednoho) působila opojněji.
Ukázalo se, že je to dcera
majitele vinařství Monika,
která má na starosti obchod
se zahraničím, zvláště pak s
českými sousedy. Abychom
završili pobyt na akci příjemně,
koupili jsme si láhev
jejich Zweigeltu, v osvědčeném
zákoutí u grilu k němu
rozbalili škvarky a nakrájeli
uzené...“
Setkání se ukázalo býti
osudovým. Po návratu z veletrhu
Ondra nelenil, na facebooku
navázal s Monikou
přátelství a netrvalo dlouho,
v Obloukové ulici zastavila
dodávka s výsostnými znaky
dolnorakouského vinařství.
Monika přivezla nejen víno,
ale i tatínka Karla, vyfotila se
s clochardem Vavrochem a
slíbila, že exkluzivně pro
Milenecký zpravodaj zodpoví
několik dotazů.
Nejprve pár základních informací.
Vinařství Neustifter
se nachází v regionu Weinviertel
v městečku Poysdorf,
od Mikulova co by kamenem
Vína z vinařství Neustifter jsou v levandulové vinotéce samozřejmě k
dostání.
dohodil. Ve třetí generaci je
vedeno jako rodinný podnik,
v současnosti obhospodařuje
20 hektarů vinohradů. Nejlepší
polohy mají příznačná
jména jako Hermannschachern,
nejstarší viniční trati
Poysdorfs, Zapfelsbergen,
Maxendorf a Saurüssel.
Hlavní pěstovanou odrůdou
je Veltlínské zelené. Ale také
Ryzlink vlašský, Ryzlink
rýnský, Sauvignon, Rulandské
bílé a Chardonnay prospívají
na slunných kopcích
překrásného pásu Weinviertelu.
Z červených odrůd
se zde pěstují vedle Modrého
Portugalu a Zweigeltrebe,
které jsou hlavní, také
Cabernet Sauvignon, Frankovka,
Merlot a Rulandské
modré.

Majitel vinařství Karl Neustifter
má s manželkou
Brigittou čtyři děti: Birgit,
Moniku, Romana a Lauru.
Kromě Laury, která je zatím
dítětem školou povinným, se
všichni sourozenci nějakou
měrou podílejí na chodu
rodinného podniku. Monika
Neustifter, jak už bylo zmíněno,
se stará o zahraniční
obchod, marketing a webové
stránky firmy.
Jak jste se dostala k českému
jazyku? Studovala jste ho nebo
jste autodidakt?
Navštěvovala jsem Školu turismu
a tam jsem se kromě
angličtiny učila i španělštinu a
češtinu. Bydleli jsme jen 10
minut od českých hranic, takže
se mi znalosti jazyka hodily.
V Čechách jsem byla i na
stáži. Těší mě, když si mohu s
někým popovídat v češtině, a
tím si jazyk pocvičit.
Ve vaší rodinné firmě máte na
starosti mimo jiné prodej vína
do České republiky.
Jací jsou Češi zákazníci?
Kde v České republice má
vaše víno největší odbyt? A
které?
Dodáváme hlavně do vinoték
a restaurací v Praze. Dále
dodáváme víno distributorům,
kteří naše vína
prodávají po celé České
republice. Je ale také spousta
privátních osob, které si
kupují naše víno při svých
cestách u nás ve vinařství
v Poysdorfu. Nepotkala jsem
ani jednoho Čecha, kterému
by naše rakouské víno nechutnalo
– všichni jsou
nadšeni. Zvlášť oblíbená je
přirozeně naše základní
odrůda Veltlín zelený. Chutná
po ovoci, je suchý a
přitom lehký.
Máte svá oblíbená místa v
naší zemi? Jezdíte k nám jen
obchodně, nebo i odpočívat?
Čechy jsou velmi krásná
země. Miluji Prahu. Bydlela
jsem několik měsíců v Praze
a do tohoto města jsem se
zamilovala. Je v něm tolik
krásných míst, kaváren,
vináren a pivnic. Vltava se
svými mnoha mosty
propůjčuje městu velmi
zvláštní kouzlo. Všechny
pamětihodnosti v centru
města lze poznat při pěší
pocházce.
Morava je velmi malebná
a připomíná mi svými kopci
a vinicemi naši vinařskou
oblast. Kdykoli mi to vyjde,
trávím velmi ráda svůj
volný čas v Čechách, navštěvuji
vinotéky nebo
popíjím dobré české pivo.
Jak byste představila vína
Weingut Neustifter? Co je
pro ně charakteristické?
Čím jsou výjimečná?
Jsme rodinné vinařství a
vyrábíme odrůdová vína
místního původu. Láskyplná
péče o vinice a
pečlivé zacházení spolu
s přírodními podmínkami
jsou zárukou skvělé produkce.
Naše poloha je náš
největší poklad, ona dělá
naše víno nezaměnitelným.
Hlavní odrůda je Veltlín
zelený, který obsahuje
mnoho různých variant vůní
a chutí – od ovocných,
svěžích lehkých až po silné,
vyzrálé.
Obzvlášť k srdci přirostou
také naše červené druhy, ze
kterých vyrábíme harmonické
a vyzrálé červené
víno.
Švédský král Karel XVI. Gustav s královnou Silvií v doprovodu Karla a
Brigitte Neustifterových při procházce pro změnu jejich královstvím.

Jak se dostala na etikety
lahví s Veltlínským zeleným
kočka?
Sklepní kočka je symbolická
značka pro nejlepší sud ve
sklípku. Vypráví se, že kočky
vždy sedaly na sud s nejlepším
vínem. Toto víno bylo
vždy dostatečně vyzrálé,
dlouho kvasilo a kočce na
sudu bylo pěkně teplo.
Později byla vyřezána dřevěná
kočka, aby se rozpoznalo
nejlepší víno. To
bylo však vyhrazeno pouze
pro vinařství a nebylo prodejné,
užívala si ho pouze
rodina. Proto také sklepní
kočka zdobí dnes láhev
našeho „Neustifter Grüner
Veltliner Stockkultur“. To je
právě naše nejlepší víno. Kdo
se podívá pozorně, najde
sklepní kočku také v našem
logu.
Nedávno navštívil vaše
vinařství švédský král s chotí
– králové k vám jezdí běžně
nebo to byla mimořádná
událost?
To byla náhoda. My jsme o
tom předem nevěděli a byli
jsme sami překvapeni. Švédský
královský pár byl na
cestě z Drážďan do Vídně a
zastavil se u nás na oběd.
Můj bratr je kuchař a vede
restauraci u nás ve vinařství.
Švédská královna pochází
vlastně z Německa, proto jí
hned přišel k chuti náš
Riesling. K tomu si dali naprosto
tradičný vídeňský
řízek. Před další cestou jsme
královskému páru samozřejmě
ukázali naše království –
naše vinné sklepy.
Vřelé díky za rozhovor.
zb

Kalendarium
Události stručně a ilustrovaně
10. červen ve znamení argentinského tanga
Za slunnou a vášnivou Argentinou
nemusíte už jezdit
daleko! Přijďte ji ochutnat a
zažít ve středu 10. 6. od 16
do 20 hodin na dvůr Pampas
Market v ulici Na Louži 1 na
Praze 10.
Argentinští kuchaři vám
budou servírovat lahodné
argentinské steaky s omáčkou
chimichurri a připravovat
tradiční argentinské
delikatesy. Ochutnáte empanadas
- taštičky plněné hovězím
masem a choripan -
tradiční argentinskou klobásu
s omáčkou chimichurri v
opečené bagetce. To vše
doplní lahodná argentinská
vína z regionů Mendoza,
Patagonie, San Juan a Salta.
Tango se bude tančit jako
v Argentině na dlažebních
kostkách. Užijete si ho jak
formou představení, tak se
budete moci i naučit a po té
dostatečně praktikovat. Od
18 do 20 hodin totiž
proběhne pravá argentinská
tango tančírna tzv. Milonga.
Atmosféru dokreslí živá
latinskoamerická hudba a zapálení
grilmani se budou
moci dozvědět jak správně
připravit argentinské Asado.
Takovou lákavou pozvánku
Ondra s Honzíkem nemohli
nechat bez povšimnutí.
Zůstalo u lákadel, nebo
realita předčila očekávání?
Posuďte sami.
Na argentinskou notu naladěný Ondra pak večer rozezvučel struny své poetické duše a stvořil:

Báseň o žrádle a víně
Klobása vystříkla maličko
mířila přímo mně na tričko
Kdo by to býval řek´
mnohem lepší byl stejk
Zbytečně jsme tam nebyli
kvalitní vína jsme popili
Ve víru tanga na dláždění
tanečnic tanga krev nám pění
Byla tam taky zrzečka
ta Hrubešová - herečka.
Těžko je poněkud po dobrém obědu
Byl to holt záhul pro dědu!
22. červen s nejlepším rosé na světě aneb za vším hledej
Cimrmana
Ochutnávalo se rosé nejvyšší kvality:
Gerard Bertrand
Cotes des Roses rosé 2014
Nejlepší růžové víno světa
dle Concours Mondiale Bruxelles 2015
a
Côtes de Provence rosé
Domaine Houchart 2014
champion (nejlepší víno) růžových vín
Prague Wine Trophy
Ochutnávající po jazyku váleli, polykali
a komentovali – někdo se pozastavoval nad
superlativy, jiný obdivoval krásně umělecky
vyvedenou láhev toho „světového“, našli se
i tací, kteří se začali pídit po tom, na čem
vlastně růžové roste či z čeho se míchá.
Těmto hloubalům vycházíme vstříc.
Vynálezcem růžového vína
totiž nebyl nikdo jiný než
Jára Cimrman!
Jára Cimrman, brilantní
tvůrce, který významně
zasáhl snad do všech
uměleckých i vědeckých
oborů své doby, je také
(dosud nezveřejněno) vynálezcem
růžového vína.
Jeho objev souvisí s jiným
objevem, a to stability oné
známé pařížské dominanty,
která by bez našeho génia
zřejmě ani nestála.
V době, kdy se Cimrman
s Gustavem Eiffelem v Paříži
setkal, totiž nebyl dořešen
základní konstrukční nedostatek
věže – její stabilita.
Oba geniální architekti se
setkali v roce 1886 a ihned si
padli do oka. Scházeli se
v dnes již zaniklé vinárně
Les Misérables a při jedné
z takových inspirativních
schůzek se zrodil i Cimrmanův
nápad. Český vynálezce
totiž nepřivykl
silnému francouzskému vínu,
jež mu Eiffel neustále
naléval, a ztrácel po několika
litrech stabilitu. Když se mu
při cestě na toaletu vinou
Eiffelova zběsilého tempa a
neustálého pobízení, poněkud
rozjely nohy, jeho
stabilita se rázem zvětšila a
Cimrmana napadlo přenést

tento princip i na Eiffelovu
stavbu. Pokusil se poté svůj
objev kolegovi vysvětlit, ale
ten již nebyl ve stavu, kdy by
byl schopen sledovat tok
Cimrmanových myšlenek.
Cimrman si vyprosil od
číšníka kousek ubrousku a
skicu svého nápadu strčil
Eiffelovi do kapsy saka. Tak
se Eiffelovka „rozkročila“ a
7 000 tun těžká železná
konstrukce získala potřebnou
stabilitu.
Stabilita samotného Járy
Cimrmana se také sice dala
vyrovnat větším rozkročením,
ale pohyb génia pak
nevypadal příliš důstojně.
Zkuste si to sami, uvidíte, jak
při tom vypadáte. Jára šel
tedy jinou cestou. Seznámil
se způsobem výroby červeného
vína u svého přítele
Antoina Quiota z Aix en
Provence v jeho vinařství
Domaine Houchart. Dlouhá
macerace dávala vínu nejen
výraznou červenou barvu,
ale i velkou sílu. Cimrman
zkusil maceraci zkrátit na
minimum – a tak vzniklo
lehčí růžové víno, které již
tolik stabilitu génia neohrožovalo.
29. června přišly povodně
Naštěstí jen lokální, naneštěstí ve
vinotéce.
„Dnes víno jen s sebou. Ačkoliv ve
vinárně prší, neteče voda,“ psalo se na
facebooku a byla to pravda.
27. července byla založena nová stěna podpisů významných hostí
vinotéky.
Komentáře netřeba

30. července se pracovalo na střeše
Holubi, postrach okapů, střech a
říms, již nebudou zneucťovat svým
trusem sídlo levandulové vinotéky.
Specialisté na výškové práce jim na
střeše vytvořili takové posezeníčko,
že je na nějaké trousení přejde chuť.
Omezení pro vinotéku to znamenalo
minimální: jen výstražné oznámení,
že na střeše se pracuje a pozor, padá
horolezec.
10. srpna se ladilo a ladilo...
Milenka sestoupila z piána, aby
udělala prostor ladiči pian. Ten
odolal jejím půvabům a důsledně se
věnoval nástroji.
Muzikanti, neváhejte a přijďte
zahrát. Dokud to ladí!
17. srpen ve znamení sladké Francie
Gigondas a Châteauneuf-du-pape, víc snad
ani není co dodat. V levandulové vinotéce
jsou k ochutnání i k dostání jen špičková
vína!

21. srpna se nejen vzpomínalo...
... ale u příležitosti 47. výročí
„bratrské pomoci“ se v
levandulové vinotéce točilo pravé
tankové víno.
A na závěr Kalendária ještě důkaz o tom, že Ondrova „argentinská“ báseň nebyla žádná
náhoda, ale že náš vinárník veršuje neustále, jen musí mít potřebnou inspiraci. Ta přišla
26. srpna večer
Ve vinárně U milenky
padl měsíc do mé sklenky

S vínem od Milenky za uměním
Šest litrů tramínu a pět tempranilla stěží
stačilo uspokojit účastníky vernisáže, která
se uskutečnila 29. července v Gallery Café
Blanka, Soběslavská 23, Praha 3. Zdena,
jedna z osob zvěčněných na nové podpisové
stěně (viz výše) zde představila svá
díla na výstavě nazvané Okurková sezona.
Nebylo to poprvé, kdy se víno od Milenky
postaralo (kromě jiného) o úspěšný průběh
vernisáže – ta první se konala letos v lednu
v Galerii Amadeus v Klimentské ulici, kdy
tatáž umělkyně vystavovala ještě s
kamarádem Vladimírem Kočičkou.
Na obou vernisážích jako sponzor a posléze
i kurátor figuroval další příznivec
levandulové vinotéky – Teplákový ředitel.
Své kurátorské role se zhostil na výbornou,
když o umělkyni veřejnosti sdělil:
„Potřeba vyjadřovat své představy a myšlenky
obrazem nebo hmotným vývtvorem ji
provází odmalička. Profese novinářky a
pře-kladatelky jí pak pomohly čerpat
inspiraci v zahraničí, zejména v Rusku a ve
Francii.
Díky těmto vazbám máme nyní možnost
ocenit např. unikátní soubor ilustrací k cyklu
haiku francouzské básnířky Silvaine Arabo.
„Malovat a kreslit je pro mě potřebou i
radostí,“ svěřuje se dlouholetá členka
Spolku podkrkonošských výtvarníků
Trutnov, která se v poslední době věnuje
vedle portrétů pastelem, tužkou i olejem
hlavně volné tvorbě. Návštěvníky výstav
zaujme například přímočarost vizí, jimiž
autorka propojuje moderní civilizační
motivy s tradičními až archetypálními
fantaziemi.“
Výstavu zahájila novinářka a spisovatelka Marie
Formáčková (vpravo, vlevo majitelka kavárny s galerií
Blanka Dvořáková)

Milenecký zpravodaj
občasník levandulové vinotéky
Vydavatel:
Odpovědná redaktorka:
Ondra
Zdena
Dáno do tisku: 31.8. 2015
Jelikož občasník není evidován Ministerstvem kultury, je to vlastně samizdat a jeho šíření je možné
jen v prostorách levandulové vinotéky v Obloukové ulici.