Milenecký zpravodaj

22
Jára Cimrman se pokusil sestrojit černou díru
„Kdo ví něco o přínosu Járy Cimrmana astronomii, ať zvedne ruku. Téměř nikdo? Počítali
jsme s tím a připravili seminář, který vám to osvětlí.“
Tak uvedl v sobotu na sjezdu České
astronomické společnosti pracovník Astronomického
ústavu Akademie věd České
republiky Petr Sobotka návrh na přijetí
českého velikána Járy Cimrmana mezi elitu
vědců z oboru astronomie. Podpořit ho přijeli
renomovaní cimrmanologové Zdeněk Svěrák
a Miloň Čepelka.
Seminární pětici doplnil ještě všemi
uznávaný astronom, astrofyzik a popularizátor
vědy Jiří Grygar a pracovník
planetária na Kraví hoře Jan Píšala. Aby
Cimrman do galerie vědecké elity vstoupil,
musela být pro většina účastníků sjezdu.
Ti se stali svědky odhalení další epochální
činnosti Járy Cimrmana, divadelníka, skladatele,
vynálezce, myslitele, cestovatele,
a jak se po chvíli ukázalo, i zdatného včelaře
a astronoma. Spojením s tímto velikánem si
astronomové ozvláštnili výročí 100 let od
založení své oficiální české společnosti.
Nejde pouze o žert
„Vědci chtěli ukázat, že nejsou až tak vážní,
jak se o nich traduje. Navíc se jejich sjezd
trefil právě do aprílového data, takže i to jim
trochu nahrálo,“ popsal ředitel Hvězdárny
a planetária Brno Jiří Dušek.
Podle něj ale nejde o pouhý žert. „Stanovy
nám nezakazují přijmout fiktivní osobu. Jen
s tím musí souhlasit většina ze zde přítomných
70 delegátů a ty měl přesvědčit
právě seminář,“ poznamenal Dušek.
A námětů ze strany navrhovatelů bylo hodně.
„Docent“ Píšala sledoval například stopu
Járy Cimrmana v Brně, kterou zde genius
zanechal při svých cestách do Vídně. Přišel
na to, jak český velikán ovlivnil astronomii
přes zdánlivě odlišný obor – včelařství.
„Věnoval se mu se slavným brněnským
továrníkem Alfrédem Placzkem na Kraví
hoře. Šlo jen o to, spojit si známé informace
ze dvou zdánlivě nepříbuzných oborů a dát
jim správné vysvětlení,“ vypráví s úsměvem
Píšala.
Hvězdárna vystaví odlitek šlápoty
Podle něj může jako důkaz sloužit otisk levé boty
Cimrmanova včelařského obleku, který Cimrman
zdokonalil a na nějž pracovníci planetária narazili
při rekonstrukci v roce 2010.
„Oblek se nám dochoval na jedné z fotografií
z Placzkova alba a připomíná nápadně skafandr
kosmonauta. Šlápota je podobná té, kterou zanechal
Neil Armstrong na Měsíci,“ upřesnil Píšala.
A odlitek Cimrmanovy šlápoty si napříště prohlédnou
i návštěvníci planetária. „Rozhodli jsme se,
že ji vystavíme,“ uvedl ředitel hvězdárny Jiří
Dušek.
Podle Zdeňka Svěráka obohatil Cimrman významně
oblast poznání o svou teorii externismu. „Základem
poznání je omyl, který postupně upřesňujeme. Na
konci nevíme nic, ale víme to správně,“ poznamenal
Svěrák.
Černá díra Cimrmana pohltila
Důkazy o vlivu Cimrmana na astronomii,
pedagogiku, fyziku a matematiku podali i další
aktéři semináře. A „děj“ pozoruhodně vygradoval
Jiří Grygar, podle kterého se Jára Cimrman pokusil
sestrojit černou díru. Stalo se to u Tálínského
rybníka, do kterého se snažil nahánět těžkou vodu.
„Díra ale začala rotovat a Cimrmana pohltila. Čest
jeho památce,“ uzavřel Grygar.
Půldruhé hodiny trvající přesvědčování nakonec
přineslo úspěch. A Cimrmanovo čestné členství
delegáti podpořili drtivou většinou hlasů.
(převzato z www.idnes.cz)