POPIS KONTINUA ( ABSOLUTNA) 28.8.2017

KONTINUUM VŠEHO, JSOUCNO, ABSOLUTNO, BŮH…
Pro mě nejvíce rezonuje oslovení Kontinuum, kde vše pohromadě a směřuje
v kontinuálních procesech zpět do Kontinua.
Vše vědomí je 100% stav SUPER Kontinua (ABSOLUTNA), jde o konstantní stav kdy
je zde tendence komplexnosti a nedělitelnosti do existencí (stavů, forem, dimenzí).
Je to nekonečný proces, kde z „okrajů“ Kontinua směrem dovnitř je stahován a
smršťován stav Kontinua, zřejmě na principu rozpínavosti objemu SUPER Kontinua,
jež vzniká v procesních stavech, jež vlastně udržují a řídí daný stav pohromadě a
spoluvytváří či vytváří Kontinuální pole (mnoho polí), dimenze, tak že nastává proces
„degradace“ (smršťování) a Kontinuum se transformuje do nesmírné koncentrace až
na pomezní stav.
Zde je to podobný stav jako symbol ležaté osmičky Stav SUPER Kontinua je
vlastně neustále „doplňován a i vytlačován z transformací procesních stavů, kde ten
poslední, je ona pomyslná kostka ledu (individuální Kontinuální pole a stav), jež
roztaje a zvětší „objem“ SUPER Kontinua a vlastně vzniká „ nové“ SUPER
Kontinuum . Možná princip roztažných vln anebo vlnění, kde se uvolní poslední
potenciál „oddělené“ existence.
Lze to možná přirovnat stavu jež zažíváme v osvícení, nebo když se nám podaří
uvolnit „energii“ kterou vynakládáme na řešení dané věci, stavu, procesu a vznikne
objev, pochopení, najednou to má patu a hlavu a zapadá do sebe anebo umělecké
dílo.
Zde odbočím.
Na těchto osvíceních je vlastně založen náš vývoj a ono osvícení, je závěr cyklu jež,
má tři fáze, jsou to „denní osvícení“. To vlastně mění vnitřní náš stav a proces
uvolnění, jež dává „energií“ do dalších cyklů, nový poznatek, stav i určitou
komplexnost. Největší stimulační prostředí pro rozvoj cyklů a následně osvícení,
dává naše vzdělání, jež získáváme učením a ve škole. Zde vytváří vlastně naší
osobnostní a duševní platformu. Pak jsou „blokované“ osvícení, jež níže popisuji jako
mikro bubliny, volné radikály, kde blokovaný proces – procesy v druhé fázi se
netransformují v osvícení, tedy 3 fázi transformace, ale vytváří něco jako černou díru
v životě. Program, jež má až zásadní vliv na kvalitu našeho života a zdraví.
Vracím se zpět k tématu.
Tady se to ale nachází v jiné rovině, už skoro komplexních super bublin (světů), jež
ještě obsahují něco jako kritickou část bublin a možná ony bubliny další bublinky,
někdy to může jít po ose do větší hloubky, až třeba do naší dimenze, kde na počátku
v super bublině, může být jedna nebo dvě bubliny, ale ty kaskádovitě obsahují další a
1

další bubliny a ty zase skupenství bublin, kde směrem dolů bublin může přibývat, zde
možná stav jedné bubliny, pro příklad třeba Galaxie, může být „nahrazen“ množinou
mikro bublin a jejich světů, zde v úrovni Sluncí, některé Slunce mají 2-3 planety
(vlastně taky bubliny – světy bublin), nebo jako naše Slunce. Pak jsou soustavy, kde
jsou dvě Slunce a je to na úrovni 2 bublin, jež časem splynou v jednu. Někdy je to
možná na úrovni několika proto super bublin.
Někdy to může jít i do takové hloubky až do bubliny a procesů bublin v úrovni bubliny
planety Země a jejího ekosystému bublin, přírody, geologie. Kde ekosystém bubliny
v objemu přírody, vytváří podsystémy bublin, kde jich několik jsou lidské civilizace.
Tyto bubliny (civilizace) jsou „nekompatibilní“, mají v sobě ještě „odpudivý“ stav, tedy
jsou uzavřené do dění ve vlastním ekosystému bublin, třeba kmenů jako Arabský
svět. Zde pak dochází k vnější inter reakci těchto civilizačních bublin, jež mohou mít
různé „transformační“ projevy, od devastačního k obsáhnutí, projmutí další civilizační
bubliny, nebo části jejího ekosystému bublin.
Dnešní stav civilizačních bublin je zde několik a jedna už v transformační rovině, kde
se lidské životní procesy, transformují na duševní, tedy má komplexnější formát a
schopnosti se rozvíjet do vyšších formátů bublin. Jelikož je ale usazena
v ekosystému několika civilizačních bublin, jež jsou vývojově o několik stupňů níže,
tak tento vlastně inteligentní a informační nový stav civilizační bubliny (duševní jež
směřuje k z celení polarit, kde jsou dvě základní dané testosteronem a estrogenem)
Tato civilizační bublina je vlastně stav demokracie . Procesy v této civilizační
demokratické bublině mají tendenci „expandovat“ do inteligentních forem a tím se
„odcizovat“ své základně a to existenci v bublině civilizací, přírody, planety. Čímž
ohrožují svůj základ, zdroje díky nímž vlastně existují a o tyto zdroje májí zájem další
civilizační bubliny.
Zde odbočím.
Zde máme bubliny – civilizace, na úrovni kmenů, jež žijí volně v přírodě anebo kočují,
mají určitý princip pojímání Kontinuálního pole (pro nás vyššího principu), jehož
forma je zde přírodní, tedy panteon bůžků, bohů, démonů. Pak jsou kastovní
civilizace, zde Indie, dále státní kde je centrální moc a většinou vládce pro světskou a
duchovní rovinu, zde už je monoteistické náboženství, zde třeba Rusko, pak sociální,
jež převažuje v Jižní a Střední Americe, ideologistické civilizace většinou jde o
diktatury a pak demokracie.
Vracím se zpět k tématu.
Tak to se vlastně harmonizuje vnitřní zde inteligentní (duševní) proces v civilizační
bublině, tak aby nevznikaly zde oblasti s různých skupenství a stavů vnitřních bublin,
jež se následně mohou i oddělit a vytvořit vlastní civilizaci, ideologii, sektu …
Tento proces vývoj probíhá i naopak směrem nahoru a vytváří svět-ty …
2

Možná je zde i vnitřní „ochranný“ stav, kde některé procesy v ekosystémech bublin,
mohou být silně expanzivní a nebo se zhroutit, příklad dnešní stav civilizací, který se
vlastně hroutí.
Tento ochranný proces, možná funguje v rámci Kontinuálních polí, kde se mohou
„kontaktovat“ velmi rozvinuté Kontinuální pole, světy, tak že v sobě „přenesou“ stav,
formát, informaci, jež se naváže na zárodečný krystal, tím je zde naše tělo, embryo
zde spíše novorozenec a vytvoří informační pole, zde v rovině tím že se „otiskne“ do
Kundalini novorozence, které formátuje přenesený stav Kontinuálního pole, vlastně
informaci a vytvoří soustavu informačních bází, kde každá báze nese určité
parametry, principy chování, části osobnosti.
Tím vznikají čakry a bioenergetická těla (pole) kolem nás, kde vytváří následně Auru,
tedy komplexní stav mezdních procesů na úrovni „rozbalování“ informace, jež sem
byla „přenesena“ z Kontinuálního pole, zde je vlastně nehmotná a latentní a pak
z principů vývoje „zárodečného krystalu“, jež nese několik vrstev, orgánovou,
tělesnou, sociální, lidskou, společenskou, kulturní …
Zde vzniká následně syntéza těchto dvou stavů, vlastně souborů bublin stavů
(procesů), kde je primární a hlavní a tím je naše tělo (zárodečný krystal) a jeho
schopnost existovat (přežít) v podmínkách civilizace, planety a přírody), sekundární a
tím je naše Kontinuální nadživotní pole.
„Musí“ čekat až zárodečný krystal vytvoří takové prostředí, které umožní vstupovat
do těchto procesů a vlastně „rozbalovat“ informace, jež jsou uložené v hladinách
informačních (Kontinuálních) polí, zde tyto hladiny jsou čakry. Zde jde hlavně o rozvoj
„informačního“ formátu uloženého ve třetí čakře.
Lidská bytost, zde její ekosystém bublin, je vlastně něco „zárodečný krystal“ jež
v sobě na úrovni DNA nese informace vlastního rozvoje, na úrovni instinktů zase
rozvoj sociální formy a lidství a jež vytváří vlastní Kontinuální pole, či soubor polí, jež
vytváří prostředí, stav pro přenos informace stavu Kontinuálního pole, jež je podobné
těmto procesům, pro příklad náš minulý stav Kontinuálního pole, jež zde následně
pokračuje a rozvíjí svůj Kontinuální stav.
Opět k tématu,
Tím že jde o setrvalý stav, kdy vlastně na okraji Kontinua je "vysoký expanzní tlak" -
dokončené procesy a vybití (roztátí) oddělenosti a ve středu je zase velmi nízký tlak,
jež zase stahuje do středu a vytváří velmi silný transformační tlak, jež se následně
"vybije" do vnitřního prostoru a expanduje, respektive mění své kontinuální složení,
tzv. zpění a vytvoří časoprostor a duální stav existence, kde vlastně původní
zhroucení oddělení se od Kontinua z druhé strany, pro nás velký třesk, přináší změnu
parametrů, jež znemožňují plného objemu, tedy stavu Kontinua, neboť se „rozdělilo“
na několik stavů, zde hmotu a energie a tvůrčí stav, vymezený „papiňákem“
3

časoprostoru, tak že zde přirozená tendence vytváření autonomních stavů existencí,
kde v jádru jsou procesy, podobné jako v časoprostoru, ale zde v minimalistickém
měřítku a vytvářejí shluky, atomy. Pak se přidává gravitace, čas …
Pro lepší uchopení tyto dva základní stavy jsou něco jako olej a voda, jež
v přirozeném prostředí, tlaku jsou oddělené. V tom to prostředí je tlak „nahrazen“
časoprostorem, jež má rozpínavou tendenci, tak že v prvotním stavu je časoprostor
velmi omezený a vytváří nesmírný vnitřní tlak, onen papiňák … Zde se olej a voda
„zpění“ do určité formace shluku, jež následně vytváří subatomární částice as dalšími
pomezními stavy, jak zde dále popisuji.
Jde o formátování stavu na dvě základní proměnné (voda a olej, Jing a Jang), jež
kolem sebe vytváří určitý energetický vazební a komunikační potenciál. Tyto dvě
složky, vytváří zpočátku bublinky, spoustu bublinek, tedy pěnu, je to podobné tomu,
jako když sytíme sodovku, zde ale CO2, nahrazuje vznik časoprostoru, jež „stlačuje“
původní Konstantní 100% stav kontinua, kde vzniká několik procesních stavů
následně. Tato „pěna“ vytváří shluky (bublinky) částice, jež se „shlukují“ do atomů a
ty zase do chemických prvků a ty zase …
Každý shluk, částice má kolem sebe tenké a slabé pole Kontinua, tak že z vnější
strany vzniká pozitiv (do prostoru) a z druhé strany negativ a tam kde je stav nula
(spíše než nula stav harmonie), je transpoziční hranice, jež je vytváří kontinuální
vesmírné mezi částicové pole, to vše se odehrává na úrovní atomů, shluků
transpozičních stavů částic, tedy něco jako hmota a antihmota a černá hmota a
energie. Toto mezi částicové pole, je zde Kontinuální pole, dále možná pole podobné
černé energii a hmotě.
Jde jen o rozhraní k hranici nula (stavu harmonie) vnitřního a vnějšího stavu, kde
kolem oné pomyslné nuly do stavu (transpoziční hranice) – je antihmota a následně
temná hmota a energie, možná naopak a směrem k + hmota a stav, ten stav může
být, vazební potenciál, tvůrčí stav, informační, tedy co v sobě má inter-reakční
proces, jež reaguje s vnějším i vnitřním stavem, který následně přináší transformaci
hmoty do kontinuálnějších a inteligentnějších struktur od atomů, až nejvyšší formě
mozek .
Zajímavý je hraniční stav nula (harmonie), jež je unikátní v tom, že „umožňuje
prolínání informačních stavů a procesů z vnitřní a vnější roviny a dále tím že vytváří
Kontinuální pole, jež se propojuje s Kontinuálními poli, jež jsou přítomna ve všem.
Zde je i pozorované podivné chování subatomárních částic, jež se vymyká všem
fyzikálním zákonům a je něco jako kvantový stav. Vnitřní rovina je anti a vnější je
hmota a energie. Ta vzniká důsledkem procesu jež jsem výše popsal, jako olej a
voda.
Tento proces pokračuje dále a mění se parametr duálního stavu v neprospěch stavu
hmoty, energie a v prospěch stavu forem stavů Kontinua a tím vzniká rozpínavost,
4

jež ještě více podporuje tento proces, vlastně narovnávání se opět do stavu
celostního 100% Kontinua (princip poslední kostky ledu, zde existence či stavu), tak
že vzniká onen vysoký tlak“ na okraji a doplňuje tu část Kontinua, jež se zhroutila ve
středu, kde je velmi „nízký“ tlak. Stavy Kontinua jsou už povahy nehmotné a tvůrčí,
jako když máme tělo a mysl, mysl je expanzivní tělo už tolika ne.
Jde možná o plynulý stav, jež z naší perspektivy nelze vnímat, podobně jako, nelze
vnímat kulatost naší planety, vnímáme jen určité „ zaoblení“, nebe není rovné a to je
vlastně i stav kam můžeme dohlédnout a pojmout vesmír a tím pádem jeho stáří.
Tedy v tom to nekonečném procesu je jsou ukryty celé světy a existence od
kritického bodu expanze (sodovky), až do ukončení existenční rozpínavosti tedy o
0,000001 k 99,0009 … Toto si můžeme rozdělit na pomyslnou stupnici stavů, kde
někde kolem 49,999 … vzniká životní lidský stav a proces vývoje vědomí, tedy
transpozičního stav. Pod touto hranicí někde 45, 001 aminokyseliny, bílkoviny, 47,01
buňky, 48,01 organizmy 48,5 expanze života v oceánech a 49,01 jeho expanze na
souš a do atmosféry, 49,998 jsou pak vrcholní primáti.
Možná SUPER Kontinuum mění své složení, kde nejdříve vzniká forma, podobná
ledu s trochou vody a časoprostorových bublin. Tento stav ledu zde vytváří změny
parametrů původního 100% Kontinua před vstupem do procesů, velký třesk, kde se
mění v několik konstant, jež už netvoří jedno 100% Kontinuum, ale jeho několik
formátů, základní, jing a jang (stav podobný oleji a vodě) časoprostor, gravitaci …
Skupenství podobné ledu zde vytváří nesmírný tlak časoprostoru, jež vytváří shluky a
subatomární částice a pomezní stavy. Voda je zde už určitý expanzivní proces, led je
roztátý, jež možná stimuluje vnitřní a vnější procesy, jež vedou k formování hmoty,
možná že ona voda je „energie“.
Vedle našeho stavu založeném na paritě dvou stavů Jing a Jang a jejich vnitřní a
vnější transformaci, změny procesního tlaku (bodu tání), zde máme mezi stavy a
vlastně i dimenze a tou základní, jež vzniká v subatomární, částicovém stavu, je
tenká hranice a vlastně pole sice slabé Kontinua, podobně jako naše Země vytváří
gravitaci, jelikož je toto slabé pole Kontinua přítomné ve všech částicích vesmíru, tak
vytváří určité Kontinuální vesmírné pole, pro nás má ten význam, že vlastně vnitřním
nosičem, pamětí či stavovým stavem, procesů vnějších na atomární úrovni a
procesech založených na vnitřním tlaku dvou stavů, jež má neomezené možnosti se
formátovat, respektive, tak to není zde omezení časoprostorem, nebo jeho vliv už je
velmi slabý, tedy směr kdy ze středu ven se zpěněný stav, původního Kontinua,
postupně oslabuje a původně jemné bublinky, jež se formátují do shluků, částic a ty
zase do atomů a ty zase do hmoty, molekul, čím že oslabuje vnitřní dělící tlak, který
se přenáší do vnější části, kde vzniká proces vzniku většího prostoru, kde původně
jednotlivé bublinky, jsou shlukovány do větší bubliny a tedy většího prostoru, jež je
následně schopen pojmout část vnitřního napětí a tím změnit vnitřní a následně
vnější procesy. Jinak řečeno čím více se tyto bublinky, bubliny a super bubliny
5

zcelují, vzniká ucelenější stav a rozhraní stavů a stav vnitřního projmutí tlaku, jež se
zde mění na transformační.
Odbočím.
Je zde možná ukrytý další proces a to ve formě Kontinuálních vesmírných polí, světů,
kde na této úrovni je už tak mohutné a konstantní, že má tendence vytvořit vlastní
autonomní vesmír, čímž se zde vznikne určité vakuum, jež je „nahrazeno vtažením
další roviny 100% Kontinua do procesů, tedy něco jako nekonečný velký třesk. 100%
Kontinuum má nesmírnou variabilitu a expanzí procesy …
Vracím se k tématu.
Toto rozhraní zde je vlastně Kontinuální pole, jak jsem spal výše, jež je přítomné u
všech bublinek a čím je bublinka větší, tím je silnější Kontinuální pole, kde je navíc
tendence vytvářet komplexnější stavy, tak že dochází ke vzniku dimenzí, kde
spojujícím článkem je toto Kontinuální celostní pole, něco jako společná nosná a
komunikační platforma všeho, jež je jen omezena velikostí bublinek – stavu, jež se
formátují do dimenzí, dimenze atomů, dimenze chemických prvků, dimenze galaxií,
dimenze …
Pro nás je to důležité v tom směru, že toto Kontinuální všudy přítomné pole, vytváří či
se formátuje dle své tvůrčího hmotného či energetického stavu, tedy formátováním
bublinek do větších a větších formátů, energie, částic, chemických prvků, molekul,
hornin, sluncí, galaxií, až ke stavu transpozičních bublin, kde začíná docházet ke
změně vnitřního duálního stavu, jež je dán tím že nejvyšší forma tohoto stavu je
v částici, tedy jedné nano bublině, ale jakmile nano bubliny, vytvoří mikro bubliny atd.
tak se tento stav mění, má více prostoru než v nano bublině
Tento transpoziční stav kdy jde vlastně o zmírnění vnitřního tlaku díky spojením nano
bublin do superbubliny, vytváří komplexnější stav a projev a tím je životní forma,
jelikož součástí tohoto procesu jsou další složky, zde Kontinuální pole, jak jsem výše
popsal, dále temná hmota a energie. Pro nás je důležité Kontinuální pole, jež vytváří i
tu část co my nazýváme astrálním světem. Kontinuální pole už je v takové rovině
vývojového stavu že nevytváří hmotné projevy, ale kvantové stavy a procesy.
Toto Kontinuální pole podobně jako nano bubliny, jež mají nano Kontinuální pole,
temný stav energie a hmoty, má tendenci spojovat se do větších a věších bublin a
tím pádem komplexnějších stavů. Čímž vlastně vzniká prostor pro jednak spojitosti
všeho se vším, s tím omezením, dle stavu nano bublinky, tím i určité dimenze a
inteligentní, informační stavy, jež v rámci jedné bubliny může být mnoho, jedna
taková to super bublina je naše planeta. Tedy něco jako jedna společná platforma,
jež proniká a je ve všem a může fungovat jako „Internet“.
Její schopnost je zde v tom, že má v sobě určité rozmezí kdy dochází ke změnám
skupenství nanobublinek do složitějších stavů, celků.
6

Zde odbočím, je zde možné, že nano bublinky mají tendenci se nejdříve spojovat do
bublinek, do mezdního bodu, kdy se kolem začne vytvářet základ pro jednu bublinu,
která se formátuje postupně na úrovni Kontinuálního pole (jako předběžný, možný
stav, či informace), jež vytvářejí a mění jednotlivé nano bubliny až dojde ke
kritickému stavu a nano bublinky se spojí v jednu, jeden celek a s novými hodnotami
a poměry. Takto to jde škálově výše a výše, až k bublině zvané naše planeta Země,
Slunci, Galaxií a Kontinuálním bublinám, jež už nevytváří hmotu a energie.
V tomto rozmezí se vlastně formátuje to, co my považujeme za astrální (nehmotný)
svět, zde je to na úrovni Kontinuálních polí nano bublin až k super bublinám, kde už
je inteligence a informace, kvantové stavy. Což není nic jiného než komplexnější
formát bublin, jež obsahují v sobě původní celky a nano celky bublin a tím pádem
rozmezí kdy vzniká kontaktní pole mezi stavy a vytváří něco jako neuronovou síť, jež
spojuje tyto stavy, bubliny.
Tento vazební potenciál a tvorba neuronové sítě a následné její formátování do
složitějších celků od počátku, s tím, že pro astrální svět a civilizace zde Kontinuální
pole a její neuronová architektura je ve stavu 49,9% kde v 50,01% (vytváří
inteligentní vědomí), má tendence transpozice do větší bubliny a stavu a tím pádem
stavu Kontinuálního pole a jeho zapojení do architektury okolní neuronové
Kontinuální sítě polí, Tedy do 49,9% je náš hmotný živý buněčný komplexní stav,
lidský živočišný v 50,01% začíná nový stav, cyklus, bublina a to individualizace, jež
v sobě vlastně sublimuje, určité rozhraní bublin, jež vytváří naši osobnost, tělesná
orgánová bublina, instinktivní – sociální bublina, personální bublina…
Zde je zajímavý stav, kdy je zde potřeba, vždy hmotný stav bubliny (zárodečný
krystal) tak aby vznikl proces, kdy v jedné bublině, jež můžeme nazvat lidskou
bytostí, je několik bublin na těchto principech a vlastně každá tato bublina má svůj
stav a formát Kontinuálního pole, jemuž říkáme čakry a vlastně vytváří
bioenergetická pole a Auru. Něco podobné jako zárodečný krystal. Výše jsem to už
popsal.
Zde je vlastně i smysl proč se sem rodíme, neboť původní stav Kontinuálního pole,
jež nezaniká a vlastně přenáší celou konstantu původního stavu, formát bubliny a to
kolik bublin, dimenzí, světů, projevů v sobě nese. Zanikne až v procesu „vybití“
vnitřního tvůrčího „napětí“, což je konečné osvícení, prolnutí a v mystice nirvána.
Pro nás jsou směrodatné přejít z živočišné bubliny (pro nás zárodečného krystalu),
jež v sobě nese určité skupenství dalších bublin, jež vytváří naše Kontinuální lidské
pole, vlastně součást neuronové sítě Kontinuálních polí, dělených na skupenství
stavů, dimenzí. Jinak řečeno vytvořit si denní vědomí a následně samostatnou
osobnost.
7

Život, je vlastně proces kdy z určitého množství individuálních bublin, jež jsou spojeni
Kontinuálním polem a vazbou, vytvořit další formát a to nejlépe osobnostní
s duševním čitím.
Tato transformace, tedy vývoj osobnosti od stavu nula, tedy stav kdy nás „řídí“
tělesná - orgánová bublinka s DNA, jež do dospělosti vlastně vytváří další vlastní
bubliny, náš životní časoprostor, tedy určité skupenství a přítomnost autonomních
bublin (zde lidí, ale taky stavů, jež mají formát, zaměstnání, bydlení, společných
zájmu až k rodině), osobnostní stav, charakter, komunikace mezi nimi atd. Je to
vlastně podobné dělení jako u zárodečných buněk embrya. Kde v pubertě vznikne
samostatná osobnost, tedy proces oddělení se od jednotky rodiny, vlastně porod do
další existence, kde už nejsme my všichni ale jen já a rozvíjí se EGO
Toto navíc má velké nároky na vnější prostředí, na rodiče, společnost, přírodu a je
zde za účelem, vytvoření osobnostního novorozence (EGA), kde další porod je
vlastně puberta (naše EGO se oddělí a jde vlastní cestou), kdy začínají slábnout
vnitřní vazby těchto Kontinuálních polí (rodinné vztahy a úlohy), buněk, je jím
dodáván takový stav, že ztrácí svoji vazební a tvůrčí energii. Podobně jako
přestáváme v období puberty vnímat a potřebovat určité vlastně převzaté hodnoty,
vzorce myšlení, chování, rodiny, společnosti …
V dospělosti je pak úsek kde jsou dva směry, jeden je primární a to splnit účel
zrození zde, tedy zachování lidského druhu, založení rodiny a výchovu potomstva a
druhý je sekundární, jež potřebuje určité podnětné prostředí a časový prostor, tedy
vzdělání a mít čas sám na sebe.
Vzniká zde vlastně už „bezpohlavní stav“ duševnost, jež se nevyvíjí z mužské či
ženské polarity, ale z inteligenční a emoční složky, kde ta emoční složka, není už
pudová, ale má tendence vnímat určitou kontinuálnost, jinak řečeno, několik složek
v sobě, podobně jako Dolby zvukový, barevný film. Je schopná vlastně pracovat se
stavem troj a vice stavů, informací, kvanty.
Pokud je ten druhý, sekundární, což s ohledem na podmínky zde na planetě Zemi,
celkem výjimečné, tak původní a vlastně už „zaniklý“(postpubertální) potenciál, jež
nás vedl k vytvoření základní osobnosti je rozpuštěn a do vzniklého prostorového
„vakua“ proniká původní Kontinuální pole, tedy informační stav původní bubliny(
minulý životní procesy), respektive energie Kontinuální stavová energie, něco jako
kód, jež je uložen v čakrách a čakry začnou dokončovat proces splynutí bublin, zde
formátů stavů, tělesné, sociální v personální a transpersonální. Tedy zaktivizuje se
původní Kontinuální pole, jež začne rozvíjet to „nové“ dnešní životní formát, stav.
Pro nás čitelnější jako karma.
Čakry vytvoří určité rozhraní základních konstant (rozhraní), od 1 až do 7 čakry a tyto
konstanty mají svůj protějšek v planetárním poli Slunce, jež je taky v podobném stavu
8

jako čakry, ale zde je ona tvůrčí energie kolem planet a světel či shluků, dobře se
v tom orientuje Astrologie. Naše tělo je vlastně složeno z dvou základních stavů
Zemského a „planetárního“ Zemský vytváří náš lidský formát a „planetární“ zase
rozvíjí naše Kontinuální pole v nadčasovém stavu, kde projev je osobnost a
duševnost – duševenství. My vnímáme Slunce „světelně“ tedy jako centrální světlo,
jeho světelnou část, ale ve skutečnosti samotné hranice Slunce jsou, až do míst kde
sluneční vítr „ustává“ a vytváří vnější obal Slunce, jež je podobný fotbalovému míči,
vytváří magnetické „kosočtverce“. Tím jej odděluje od Galaktického meziprostoru.
Sféra planet je hlouběji uvnitř.
Vrátím se k původní myšlence a zde stavu Kontinuálního pole, jež se skládá
z architektury celkem autonomních Kontinuálních polí, jak jsem popsal výše, jež
vytváří neuronovou Kontinuální síť a vlastně pokud se napojíme na neuronové shluky
a centra, tak „oblastní“ vědomí, inteligence.
Zde jsem výše popsal to rozmezí, kde vzniká lidská forma a její obraz v Kontinuálním
stavu pole, jež je podobné neuronové síti, kde vlastně vytváří neuronové centrum,
„mini mozek“ jehož charakteristika a formátování je lidský stav a vyšší formát je pak
společnost a civilizace.
Tedy oněch 49,9%. Od 50,01% už vznikají civilizace, pod 50% pak formátování do
životních forem. Pokud dosáhne už hranici 60% tak se jedná a velmi vyspělé vesměs
mimozemské civilizace se silnou altruistickou expozicí. Zde už je takový stav
Kontinuálního pole a neuronové Kontinuální sítě existence, že mizí oddělenost, jež
vytváří časové stíny, které vlastně vytvářejí negativní pocity a stav ohrožení.
Zde se mění i stav časoprostoru, kde mizí hranice času a je vidět komplexní vývoj
transformace, tedy onen princip bublin a vnímání určitých zákonů a principů, jež toto
„řídí“ a umožňují.
Nad 60% jde už nehmotný stav, který už se odehrává v rovině Kontinuálních polí a
příslušné neuronové kontinuální sítě, zde má formát něco jako mini mozek, ale ono,
mini je vlastně na naše podmínky kapacita biliónů a … našich mozků .
Tak to mohu pokračovat dále a pro nás vlastně rozdělovat na světy . Tedy celý náš
astrální svět. Navíc v určitém formátu bublině zvané vesmír platí fyzikální a další
zákony, podobně jako ve všech dalších akorát mají jiné …
Zde jsou určité zajímavost, od 50%, mizí časová oddělenost, jež je nahrazována
Kontinuálním polem a jeho aktuální neuronovou sítí stavů, zde formát bublin,
v bublinách
Dále zde mizí duálnost, dobro a zlo, jež jsou vlastně jen „časové stíny“, neboť my
všichni žijeme v časovém stínu, jehož hodnota limit pro nás je týden v před a zad.
Což jsou paměťové objemy složek pamětí mozku, denní paměť, střední paměť a
dlouhodobá paměť.
9

Pokud je hodně vytížena denní paměť, tím že zabezpečujeme své životní potřeby a
potřeby blízkých, tak jsou zahlceny tyto paměti a mozek je tím v noci zaměstnán a
vytváří sny ( třídí denní informace a konfiguruje je do střední a dlouhodobé paměti,
doplňuje zde určité procesy a expozice). Pokud slábne silný tok denních stavů,
informací, může mozek v období spánku hladině v stavech gama, delta a théta,
převážně delta a théta přímo se napojit na naše Kontinuální pole anebo dokonce
další Kontinuální pole či jejich neuronovou síť, světy… Stav gama slouží k práci
s denní a střední pamětí.
Dále je zde transformační prostor pro další formy, evoluce civilizací, kde je přirozená
tendence vytvářet velmi inteligentní a altruistické stavy a formy vědomí, státy.
Od 0,001% stavu zde vzniká všudypřítomná architektury Kontinuálních polí, jež
vytvářejí shluky a stavy, zde částice a následně atomy.
Tato architektura Kontinentálních polí s ohledem jak dochází k vytváření složitých
forem a stavů částic ve hmotu až planety a…, vytváří X dimenzionální formy, celky,
dimenze s určitou charakteristikou, stavem a projevem, tedy i zákony a principy. Zde
jde zřejmě o kvantové a vibrační stavy a procesy.
Jinak řečeno „nejomezenější“ stav Kontinuálního pole je stav proto částice (shluku),
tak že do ní nelze přenášet informace z komplexnějších Kontinuálních polí a procesů.
V určitém rozvinutém stavu Kontinuálního pole, je už možné materializovat, tedy
vytvářen „umělé“ celky bublin. Pro nás to jsou stavy Kontinuálních polí v určitém
predispozičním stavu, naší bytosti a formát je zde myšlenka. Naše vědomí je aktivní
proto, že „musí“ vytvářet rovnováhu mezi podvědomím a nadvědomím.
Lidský osud je dán součinem stavů jež vytváří autonomní bubliny, jejíž přirozenou
tendenci je přijímat informační i další energii z vnějšího podnětného prostředí, ať už
je to v rámci těla, rodiny, společnosti, přírody, bez toho by nedošlo k rozvoji. To vše
má společnou informační platformu a tím je naše osobnostní Kontinuální pole, jež
nezaniká a je kauzální, jen mění svůj stav (vyvíjí se) a tím pádem příslušnost a
vazební potenciál k dalším Kontinuálním polím a jejich soustavě buněk a
Kontinuálních polí, tedy i určitou neuronovou architekturou a inteligencí, zde
životního prostředí, jež vytváří „energii“ pro tyto naše procesy.
Základní Kontinuální nosné pole je bio pole planety, jež vytváří velmi složitou
architekturu vnitřních Kontinuálních polí a neuronových kontinuálních sítí, jejíž
hlavním projevem je příroda a forma život ve všech jeho formách.
Navíc toto nosné Kontinuální bio pole planety je v kontaktu, se Slunečním
Kontinuálním polem,(ve skutečnosti je formou stavu atmosféry slunce) což rozšiřuje
možnosti evoluce v planetárních hranicích a dispozicích daný Kontinuálním polem a
neuronovou sítí planety.
10

Z naší zemské pozice vnímáme oddělený stav, z pozice Slunce, jehož hranice jsou
tam, kde sluneční vítr ustává a transformuje se do magnetických polí, jde vlastně o
vnitřní proces v jeho planeto koroně, pro lepší uchopení je to podobně jako když
rozložíme polarizačním hranolem světlo na ona barevné spektra, vlny, zde naše
planeta je v pásmu zeleného spektra
Tedy jde o stav, kde už nedochází k transformaci hmoty a energie v nový formát, ale
zůstává jen hodnota uložena v Kontinuálním poli, respektive Kontinuální pole
dospělo do takové šíře a architektury, tak že nemá přirozenou tendenci se zpět
rozpadat na původní části, zde třeba bublinky a bubliny, respektive nestáhne je zpět
princip rozpadu, po rozpadu vazebního potenciálu orgánových a tělesných bublin,
pro nás těla. Netrhá se …Zde vzniká fenomén karmy, kde ve skutečnosti jde o jeden
Kontinuální stav a neustálý proces. Skrze oblastní Kontinuální pole se „transformuje“
naše Kontinuální pole, „přenese“ do dalšího rozvojového prostředí, pro nás života.
Původní projev SUPER Kontinuálního pole, je zde latentní a všudy přítomné, byť
„mimo“ hru a bere na sebe formát vyššího principu, jež postupně s lidským
civilizačním vývojem přebírá jeho hodnoty, od kmenového přírodního formátu
náboženství až k monoteistickému náboženství a nakonec trans personalizaci a
naladění na vlastní Kontinuální pole a osu a dále na oblastní Kontinuální pole a jeho
architekturu v neuronových sítí kontinuálních polí. Neboť není schopen obsáhnout
jeho přirozený stav, jen tu část jakou je on sám, pro společnost ta síla která ji vládne.
Posmrtný stav lidí je závislý na principech jak jsem výše popsal a jak dopadne
vlastně proces po pubertě, jestli převáží primární či sekundární proces.
Odbočím.
Naše planeta Země vytváří tvůrčí a podnětné prostředí, tedy stav neustále
proměnné, jež inicializuje tyto planetární projevy, jež se nám mnohdy nelíbí, ale bez
nich by zde vše zaniklo a bylo jako na Marsu. Den a noc, části roku, stavy klimatu dle
zeměpisné šířky …
Vývoj ekosystémů bublin je zde ovlivňován, několika stavy a jejich cykly, ten základní
„konstantní“ cyklus je sluneční a tepelný tok Slunce, další cyklus je oběh naší planety
Země kolem Slunce, další cyklus jsou roční změny zemské osy, kdy jedna část
zemské polokoule je přikloněna ke Slunci a druhá je odkloněná.
Tyto cykly jsou pak dny, roční období, roky. Jelikož má naše Země formát koule, tak
není konstantní a ideální sluneční a tepelný tok od Slunce na její povrch, kde největší
je na rovníku a nejslabší je v oblasti pólů, kde v našich zeměpisných šířkách vytváří 4
stavy, zde je potřeba připomenout, ještě jeden stav který to vytváří a to je změna
zemské osy od obratníku Raka k obratníku Kozoroha. Tyto 4 stavy jsou roční období
a vytvářejí podmínky pro přírodní procesy. Tím se vytváří na Zemi nesmírně bohatý
ekosystém přírodních ekosystémů bublin, od deštných lesů, k savanám … Další vliv
11

je zde gravitační a tím je vliv našeho Měsíce, jež vytváří 2 cykly, příliv a odliv, jež
dost možná stál za vznikem a vývojem prvotního života. Tehdy ale Měsíc byl daleko
blíže, tak že příliv byl vlastně 100 a více metrová tsunami. Moře pronikalo hluboko do
pevnin.
Další konstanta je zemské jádro, jež vytváří dva důležité stavy a to Magnetické pole,
jež nás chrání a dále vnitřní tepelnou konvenci (termodynamiku), jež vytváří
tektonické desky a obnovuje zemskou kůru. Díky tomu vnější atmosférické vlivy
neerodují povrch planety, tak, že zůstává zachován složitý terén planety a tím pádem
různá životní prostředí. Od moří po horstva …
Tektonika navíc vytváří vulkanickou činnost, tedy je i termostatem planety, který
obnovuje přítomnost CO2 v atmosféře, neboť má tendence se navazovat a ukládat
do hornin.
Další významnou veličinou je zde voda a zemské oceány, jež do sebe absorbují teplo
a prostřednictvím vypařování vytváří atmosférické procesy, které jsou dále
podněcovány otáčením Země kolem své osy. Navíc toto teplo jako „akumulační“
kamna distribuují v rámci teplých a studených proudů po celé planetě, tak že je zde
optimální a stabilní teplota a klima. Tyto oceánské proudy navíc taky distribuují živiny
do všech světových oceánů a moří a tak podporují život zde.
Schopnost naší planety Země nést komplexní život a vytvářet jeho velmi složité
formy je dán souhrou základních skupin bublin ve velmi rozvojovém prostředí naší
sluneční soustavy a jejího počátečního formátování. Jak jsem výše popsal. Tím se
zde zabývá třeba geologie.
Vracím se zpět k tématu naší lidské existence.
Ten transformuje aktuální stav našeho Kontinuálního pole a jeho neuronovou složku
sítě a vazební potenciál, tedy prostředí pro jeho rozvoj, jež může být sociální,
personální a transpersonální. Jinak řečeno rodíme se do podobných podmínek jaký
je poslední stav našeho Kontinuálního pole, transpersonální už přechází do jiných
sobě podobných prostředí. (Neuronová síť není nic jiného než propojení
Kontinuálních polí bublin v určitém formátu a skupenství, jež vytváří určitý celek,
bublina. Zde ona bublina může být člověk, krajina, příroda, planeta … )
Proto je lidská společnost tak rozmanitá a mnohdy nekompatibilní.
Komunikovat se svým Kontinuálním polem, můžeme formou ztišení, anebo vyladění
se. Jeho formát projevu bude úměrný stavu našeho osobnostního Kontinuálního
pole, bude mít tendenci tuto formu promítat do zdejšího prostředí a stavy.
Můžeme se ale i propojit s Kontinuálními poli, složek buněk v nás, třeba tělesné
vědomí, instinktivní vědomí …
12

Někdy se může stát, že naše osobnostní Kontinuální pole se „přepne“ či spíše zapojí
do mezi prostorového Kontinuálního pole (dimenze) a prožijeme mystický stav
vědomí.
Různou koncentrací, technikami můžeme rozšiřovat své osobního Kontinuální pole a
jeho neuronovou síť do dalších sítí a forem stavů, tedy světů a dimenzí.
To ale nemusí notně znamenat změnu našeho aktuálního stavu Kontinuálního pole,
mnohdy jde jen o nabuzení, bez zdejších podnětů nedojde k životní transformaci, jen
vzniku jakého si pseudo života. Zde životní transformace je formátování bublinek a
bublin do celků, jež mají určité funkční rozhraní a vytváří jednu nosnou bublinu a tou
je naše osobnost s Kontinuálním polem. Tato rozhraní jsou nosná a příčinné, nosné
je například naše sociální složka, příčinné je vztah k něčemu s někým, tedy životní
proces.
Proto vznikají duchovní a esoterické nauky, tedy zkušenosti lidí v určité fázi
osobnostního a transpersonálního- mystického vývoje, kde jsou, popisují zkušenosti
se stavy těchto Kontinuálních polí a snaží se jej transformovat do své roviny vnímání
a zdejšího ekosystému, něco jako jeho nástavbu. Zde hodně záleží, jak je
transformovaná naše sociální (lidská) a personální podstata, tedy jsme v určitém
stavu odosobnění. To vytváří obrovskou škálu možných formátů a různé esoterické,
náboženské, magické nauky.
Celostním pochopením těchto stavů se vyhneme pastím, daných individuálních
vstupu do Kontinuálních polí a jejich neuronových sítí, kdy se zaměřujeme na určitou
oblast a stav, jež mnohdy pro nás může nést funkci celého astrálního světa, což zpět
do naší životní a karmické roviny může mít fatální následky.
Astrální svět vlastně pokrývá jen asi 15% SUPER Kontinua, respektive zde rozmezí
Kontinua je od 0,0001 do 99,009, tedy je v tvůrčím stavu, procesu.
Zde platí i zákon, že dřívější roztříštěný a v jiném civilizačním stavu Kontinuálních
polí popis stavů, nemůže přinést spásu a lepší svět pro dnešek. Tedy staré nauky…
a poznání
Dnes je zde proces v kompletizaci a od personalizování těchto fenoménů.
Duchovní a mimozemský svět nám nepomůže, neboť náš vývoj se odehrává v jiných
stavech Kontinuálních polí a bublin, jež k sobě potřebují určité podnětné prostředí, a
navíc jsme vždy součástí nějakého dalšího Kontinuálního pole, bubliny, jehož vývoj
vytváří zpětně podmínky pro ten náš, jež ne vždy jsou v souladu s našimi. Tedy jsme
bublina, jež má v sobě několik bublin a dokonce, pod bublin (stavů), které je potřeba
nejdříve „spojit“ v poznání do několika bublin než se dostaneme do širšího pásma
vnímání, na úrovni bubliny, tedy i jinak chápeme svět a procesy.
13

Zde platí zákon transformace v rámci celku, jež má 3 fáze. Osvícený člověk má
vlastně jednu bublinu, tenké rozhraní existence, jež jej odděluje a vlastně umožňuje
vnímat super stav Kontinua (prolínat se). Běžný člověk má v sobě makrobubliny
formy stavu, instinktivní, sociální, citový, inteligentní, personální transpersonální, jež
je „navázán“ na komplex bublin, bublinek, jimž říkáme tělo. Má i mikro bublinky a ty
vznikají z procesních fází vývoje v rámci celku, jež má tři fáze, kde ta poslední je
transformace, kde ale může vzniknout blokace a uvízlý stav, ona mikro bublinka.
Naše pocitové vědomí stavu existence je ve formátu psychiky a souhry neuronových
stimulací a vyplavováním neurohormonů. Je něco jako už jemnohmotné, neboť se
váže i k 4 čakře
Navíc v procesu transformace množin vlastních bublin a bublinek, mohou vznikat
mikro bublinky, něco jako volné radikály, jež mohou brzdit přirozený proces a vývoj
k z celování bublinek ….
Zde to jsou životní děje a události, jež stav našeho vědomí neuměl toho času a stavu
pojmout a vytěsnil je a tím ji stvořil. Tedy je celkem přirozené, že při tomto vývoji
shlukování a následné transformování, bublinek, bublin, dochází ke vzniku mikro
bublinek- „volných radikálů“, tak že postupně mohou tyto procesy zbrzdit i zastavit.
Mnohdy je poznáme v projekci svého okolí na nás, a pokud jsou to ukryté mršky ,
tak jedině se „přepojit“ na naše Kontinuální pole a tam je … Jsou to určité „programy“
ukryté v našem chování a myšlení.
Začnou se projevovat po pubertě, kde se začne oddělovat (expandovat) naše
osobnost a vytvářet si vlastní existenci a řád a svůj smysl zde. Navíc v tomto postpubertálním
stavu vzniká docela značné množství bublinek (volných radikálů) jež
mohou a mají vliv na kvalitu našeho života. Mnohdy na nějaký čas určí náš osud a
vývoj.
Tlak vnějších bublin, životního prostředí máme „kompenzovat“ tím, že poznáme a
odhalíme dané pro nás negativní procesy, a co je vyvolává a rozdělíme je na nutné
životní (základní) a zbytné, důsledkem tohoto procesu je vlastně náš osobnostní a
duševní vývoj. Tedy že třeba změníme partnera, školu, zaměstnání, anebo přijmeme
tu realitu, že v našem prostředí jsou 4 roční období a jejich projevy, „nadřazenost“
zájmů společnosti nad hodnotami a potřebami jedinců, potřebu potravy, ochrany,
bydlení… ( Tedy ony základní).
Pak jsou ještě získané a ty jsem popsal jako bublinky – volné radikály.
Osamostatnění své osobnosti, přináší velkou potřebu „zbytných“ procesů, jež nám
vytvářejí určité vazebné prostředí a náš pocitový statut, sebe hodnotu, tím je osobní
vlastnictví, jež má tendenci nás uvrhovat do vlastního světa vnitřních potřeb a jejich
uspokojování, tak že jsme něco jako jejich otroci… Zpětná vazba zde přináší životní
zkušenosti a z těchto životních zkušeností se rozvíjí naše nadživotní Kontinuální pole
14

a taky osobnost. My vlastně máme dvě základní složky osobnosti, první složka je
dána výchovou a vzděláním a druhá je životní interreakcí s okolním i vnitřním
prostředí a vytváří se tzv. životní moudrost, tedy duševenství. Jsme tedy složeni ze
dvou procesů, jeden je jak už jsem výše psal primární a má vlastní potřeby a rozměr
existence a druhý je Kontinuální, jež zase má jiné potřeby, neboť neuspokojuje naši
lidskou přirozenost a potřeby, ale „uspokojuje“ či spíše podporuje náš nadosobní
vývoj Kontinuálního pole a potřebuje jiné rozhraní a „potravu“, tím jsou životní
zkušenosti, jež ještě více rozvíjí vzdělání a tím procesy v bublinkách, bublinách … Je
tedy mnohdy v přímém kontrastu s lidským životem a potřebami, které jsou zde
kontinuální a vlastně stabilní.
Zde nám tuto kontinuálnost a stabilitu bere, tak abychom ji transformovaly v duševní
formát, tedy poznání a pochopení principů a zákonů, stavů, prostředí, existencí a
mohli tak odhadovat, třeba důsledky našeho chování a přístupu k životním dějům …
Zde vzniká duševenství, altruismus, morálka.
Je potřeba přijmout i tu skutečnost, že se nerodíme s hotovou komplexní osobností a
vědomím, ale souborem jednotek buněk s určitým formátem procesů, podobně jako
se děje u embrya, kde v pubertě vlastně získáme své tělo a osobnost, schopnost
oddělit se, je to osobnostní porod do reálného světa, kde dostaneme další „instrukce“
z Kontinuálního pole, z jeho stavu který byl ukončen v minulém životě, existenci. Zde
je to už v rovinách čakrových buněk, čaker.
Jinak řečeno, naše neuronová síť v počátku nenese téměř žádné informace a
rozhraní, neumíme řídit svoji tělesnou teplotu, vyměšování, najíst se, chodit …
Zde je vhodné se seznámit s chováním miminka, batolete …
Tento formát Kontinuálního osobnostního pole, respektive jeho vitalita, soubor vitalit,
bublin, je obsažena v planetárním poli Slunce, kde jsou určité rozmezí kvalit stavů,
architektur, programů, jež podporují a simulují, rozvoj našich čakrových buněk a
jejich nosných Kontinuálních polí, informací.
Zde s tím pracuje po svoje Astrologie. Zde má formáty vtělené do symbolů, jako je
třeba Saturn, Jupiter, Venuše, merkur, Slunce, Luna…, navíc tyto formáty vytváří i
naši osobnost, její rozhraní a komunikace, jsou součástí celistvosti naší osobnosti.
Tedy jsme primárně součástí zemského Kontinuálního pole, ale z částí tohoto výše
uvedeného slunečního planetárního pole, jež vytváří procesy, jež přesahují lidskou
živočišnou formu a vytváří člověka duševního.
Tedy máme zde 7,3 miliard duší, jež mají různé toto rozhraní, kde primárně
převažuje to „surové“ lidské s jeho charakteristikami, které jsou o hierarchie v rodině
a kmenu, rozdělení společenských rolí, společné vesměs personální a autoritářské
náboženství a vytvářejí kmenové a národní civilizace, kde je hlavní vůdce či jsou dva,
jeden pro světskou rovinu a jeden pro duchovní rovinu.
15

Což je vlastně někde 82% světové populace, zbytek 18% žije v relativním
demokratickém prostředí, kde není jedna ideologie, ale spíše demokracie, možnost
mít svůj názor a ideu.
Navíc tyto jednotky civilizací, opět nesou v sobě rozložení společenských skupin a
rozhraní, jež vytváří stav dané společnosti, civilizace, národa, města, obce … Zde
platí pravidlo, pokud civilizace, společnost má určité % lidí, jež mají silnější druhé
rozhraní, vytváří duši společnosti, altruistické, inteligentní, umělecké, duchovní jádro,
jež pracuje s jiným formátem času a stavů v něm, vidí věci komplexněji, čímž
stabilizují na vnitřní rovině společnost. Což po době kolektivních ideologií za
posledních více jak 100 let, bylo vlastně zničeno a nahradil jej silný stát a byrokracie.
Základem je zde rozvoj osobnosti do personální roviny a osobního oddělení od
společnosti, rodiny … , jehož iniciátorem je puberta.
Rovina lidského sociálního vnímání, přináší stav kdy myslíme v rámci my všichni
(kolektivně, lidstvo) a máme tendence, přenášet své pohledy a poznání na druhé a
tendenci je měnit a zlepšovat svět. Jsou za tím celkem primitivní pudy.
Nejvíce je to patrné v rozmezí puberty, našeho druhého porodu do své osobnostní
(EGA) a myšlenkové samostatnosti a oddělení se od přejatých vzorců myšlení a
chování, rodičů, školy, společnosti. Nové poznatky a rozvoj své osobnosti máme
tendenci přenášet na druhé a na svět, čímž vzniká bludný kruh neustále devastace,
tvůrčího prostředí pro vývoj lidských osobnosti, států, civilizací.
Je to součástí počátečního cyklu osamostatnění osobnosti a jak je známo každý
cyklus má 3 fáze. V první fázi je zde „nevědomá“ projekce na druhé, neboť zatím
nemáme vnitřní osobností základnu (EGO), druhá fáze je zpětná reakce a tlak, kde
naše manipulativní snaha, vylepšovat svět a druhé, se začne míjet účinkem a navíc
to má i následky v podobě porušování principů a zákonů společnosti, společenských
vztahů, jež následně dolehnou na naši osobnost a vytvoří silný zpětný tlak, jež se
může ventilovat buď do nepochopení, to že nám svět „nerozumí“ a my se
zablokujeme v určité negativní pozici a vlastně i prostředí, jež nás gravitačně bude
více oddělovat a zesilovat naše negativní tendence, což zatěžuje organizmus a
psychiku a projev je zde nemoc … Nebo se transformuje do poznání že to patří do
naší roviny, jinak řečeno, dospělost není od toho abychom svůj čas marnili výchovou
svých rodičů a druhých. Poznáme určité indicie, jež to transformují na naší rovinu a
vytvoří naši základnu a duševní formát, tedy tlak se změní, přijde 3 fáze
transformace, cyklus je uzavřen a vzniká hodnota-ty a prostor pro další cyklus a jeho
3 fáze a takto to jde spirálovitě dále, kde cykly vlastně transformují tyto bublinky, či
skupiny bublin, jež vytváří jednu celostní bublinu a to naší existenci osobnost
s rozvinutým Kontinuálním polem, jež je vlastně vždy napřed …
Jde o mystický práh sebeprojekce na druhé, což je v dnešní době hodně aktuální, jak
v rovině multikulturní, sociální, náboženské, esoterické …
16

Další fenomén je fenomén časového vydělení se, tedy že máme vlastní životní
časovou stopu, navíc není vjemově pokrytá celá, neznáme svůj celostní vývoj od dob
narození, ale jen krátké časové okno, týden dopředu a týden dozadu, kde se
odehrává vlastně to podstatné pro nás a my žijeme v určité časové bublině a
aktuálních dějích a stresů. Zde pak vzniká formát dobra a zla.
Osobnostním celostním vývojem v rámci našeho Kontinuálního pole, se tato naše
časová bublina postupně rozvíjí a dění je zřetelnější ve více konstantách a smyslech,
tak že máme možnost s tím to pracovat a dávat tomu prioritu, jinak řečeno začneme
si určovat to co je pro nás podstatné a co nikoliv, což je naše evoluce a směr
duševenství. Je to jako když přejdeme z prostoru ulice na navrší za městem a
uvidíme město i okolím na dlani … Spojujeme dualitní svět a jeho procesy v jeden a
to na duševním formátu, platformě, duše je vlastně bezpohlavní.
Prostředí naší planety Země je tedy autonomní, s vlastními potenciály Kontinuálních
polí, jež následně vytvářejí velmi složitý ekosystém vazeb a inter reakcí, což vytváří
nesmírně bohatý ekosystém jak geologický, klimatický, fyzikální, tak přírodní, jež
podporuje sám sebe a vytváří podmínky pro vznik dalších forem …
Dále je zde proces neustále sebeobrody společnosti a civilizací, jež neumožňují
stabilní kontinuální vývoj, neboť jak jsem popsal už výše, jde o ročníky a generace
jež se rodí s nula rozvinutým vědomím a zde si jej musí vytvořit, což vytváří naši
osobnost, ale spotřebuje i hodně zdrojů naší planety.
Tedy ve společnosti vždy je určitý poměr „noviců“ a lidí, jež už svoji Ameriku mají
objevenou. Tedy je zde přirozená tendence mladých generací znova objevovat onu
Ameriku, tedy všemu se učit na vlastní kůži, což přináší odmítání a odvrhování
hodnot starších generací, jež jim vlastně předávají vzdělání, prostředky a rozvinutější
technologické, medicinské, zemědělské atd. prostředí, tak že, „upgradují“ svůj proces
znova objevování a poznávání o tento rozšířenější stav a generačních znalosti, čímž
jsou schopni věci vidět jinak a následně je rozvíjet do nových formátů, což vede
k tomu, že starší generace ztrácí svůj vliv. Tím to pak vytváří půdu a přenos oné
štafety na nové „nepopsané“ generace. Nebezpečí je zde v tom, pokud se oslabí
určitá forma generační kooperace, kde může dojít k následnému odcizení se od
vlastní společenské, civilizační historické minulosti, hodnot, tradic, morálky, což dnes
dobře známe.
Dále je zde i další pravidlo, jež poznáváme dnes, kdy naše vývojová bublina, jež
nese určitý komplex vývojových bublin - nek (prostředí), je jako „jednotka“ snadnější
v členěná do cizích struktur a snadněji je schopna s nimi pracovat. Zde taktéž závisí
na formátu rozvoji osobnosti, tedy onoho oddělení jak jsem výše psal.
Pokud těchto bublin celků je do společnosti jedné velké bubliny včleněno nad jejich
potenciál projmutí a začlenění, může se daná buňka, zde společnost rozpadnout.
17

Zapadnout do dané civilizační buňky může ve větším formátu jen ta část buněk, jež
má příbuzný rozvinutý stav Kontinuálního pole, tak že je kompatibilní.
Jinak řečeno, společnost má své „absorpční“ hranice, kde navíc vzniká počáteční
klam v podobě přijetí stavu společnosti, zde převážně jejich sociálního servisu a
dostupnosti životních potřeb. Společnost příchozí stabilizuje a „uspokojuje“ na
hmotné a sociální rovině, jež pomáhá „dočasně“ vytvořit prostředí, jakého si nového
domova. To ale je krátkodobé.
Zde se pak může stát, že společnost může pojmout daleko více, což ale neplatí a
nastane postupný rozklad a odcizení, tedy pnutí mezi vlastním civilizačním stavem a
kulturou a nevlastní. Tedy stav vykořeněnosti, jež začne vytvářet nežádoucí
společenské procesy, jež následně vedou k dalšímu odcizování, jež je úměrné
k civilizační kompatibilitě. To se projeví v rámci v rámci dalších generací, kde se to
může spojit z výše uvedeným generačním fenoménem, generačních noviců, jež
nemají cit a ani zkušenost k hodnotám, vývoji, tradici předchozích generací a
společnosti a vzniká rozkladný proces …
Zde jde hlavně o rovinu osobnostní a duševní, nikoliv sociální a osobní, kde je
primární kmen, rodina, společnost a její hodnoty a převážně neschopnost pojímat a
vnímat stav Kontinuálního pole v jeho přirozeném prostředí a stavu, tedy jako onen
vyšší princip, jež je vlastně bezpohlavní a celostní, nemá lidskou architekturu. Proto
dnes nejsou ve větším měřítku světové civilizace, společnosti, národy kompatibilní,
ale jejich role v rámci ekosystému civilizací je jiná, pro přírodu je to záloha, neboť
samotný proces ukrytý v bublinách a jejich přeměnách, transformacích je velice
náročný na prostředky a životní prostředí, energie. Je zde moc velké „ztratné“ ať
přírodní tak civilizační.
Závěrem,
Astrální (duchovní) svět a svět vlastně mimozemských civilizací je zde zastoupen jen
v určité části stavu Kontinuálního celostního pole a to od 50,01% do zhruba 60%,
kde v 50% nese ještě silné příměsi hmotné, živočišné složky a někde od 60% se
existence odehrává čistě v rámci Kontinuálních polí, jež jsou zde tak rozvinuté, tak že
vytvářejí velmi sofistikovanou kontinuální neuronovou síť, dimenze. Pro nás
mimozemské a astrální světy.
Kolem 0,01% k 55% je rozmezí, dimenze stavy, jež lze pospat a rozčlenit do
fyzikálních stavů a přiřadit jim soubor schopností a stavů, fyzika a chemie, vesmír …
Nad 65% už jde o Kontinuální stavy celostních prostředí a simulací .
Od 95% se blíží kritická hranice rozpínání, tedy nabývání stavu super Kontinua, jež
následně postrčí celý proces na počátek a tak to jde dokola.
18

Vedle Kontinuálního pole, kde jeho počátek je ve shlucích, proto částic, vzniká i
temná energie a hmota, jež vytváří nosnou síť a vazební potenciál vesmíru. Jinak
řečeno třeba drží galaxie pohromadě.
Na úrovni těchto shluků (počátku) je tedy přítomné byť velmi slabé kontinuální pole,
plus temné hmota a energie, tak že v této úrovni, jelikož ve vesmíru nemáme jen
jeden shluk a částici, ale …, tak vzniká proces primárního Kontinuálního pole, kde na
patřičných úrovních dochází ke komunikaci a změnám, jež nejsou ovlivněné ani
časem prostorem, gravitací, tak že informace, či proměny jsou zde okamžité bez
žádné prodlevy…. Tím jsou tyto shluky – částice tak unikátní a lze je těžko uchopit,
neboť nejsou omezeny a navíc můžou pronikat do několika forem, od Kontinuálního
pole, pole temné hmoty a energie a společně mohou vytvářet mnoho vesmírů a
stavů, než na své „individuální“ úrovni tedy do našeho vesmíru.
DODATEK.
Další zajímavý fenomén, je neustálá všudy přítomnost stavu Kontinua, tedy do stavu
99,0009%, zde celistvost, kolem nás. To co nás odděluje (ve skutečnosti je to tenká
blanka) je vlastní stav našeho Kontinuálního pole, jež vytváří něco jako kontinuální
expoziční gravitaci, jež je složena z vnitřních potenciálů bublinových Kontinuálních
polí, jež vytváří jednu „jednotku“ bublinu, třeba člověk, zde vlastně vědomí :-) soubor
složek bublin … Odděluje nás …
Potenciál bublinových polí je složen z prvků bublin-nek s určitým vlastním
Kontinuálním polem - kontinuální expoziční gravitací, jež vlastně je i též informací,
tedy úrovní, z nichž se skládáme, od vazeb molekul, DNA, buněk, orgánů, těla,
psychiky, instinktů to na vnitřní rovině a na vnější rovině, buňkou – kami, rodiny,
kamarádů, města, státu, společenských skupin, hodnot atd. Tedy princip bábušky
Hlavní expoziční gravitační (tvůrčí) stav Kontinuálního pole, jež je vlastně něco jako
průsečík Kontinuálních polí, z úrovně bublinek, bublin, sper bublin a jejich vazebního
potenciálu, jež vzniká na styčných plochách kontinuálních bublinových polí, je to
podobný stav jako vytváří voda. Tím umožní „pojmout“ stavy (informace) z jiných
celků, a v určité před kontinuální predispozici, stavu,“ „dopočítat“ procesy v původní
bublině, doplnění je procesy ve vyšší bublině, čímž vznikne transformační proces,
tedy 3 fáze, transformace.
První fáze je zde tlak, druhá fáze je zde zpětná vazba a 3 fáze je transformace a
nebo blokace. Pak se uzavře cyklus a vznikne nový stav, hodnota a vlastně i ono
osvícení.
Před kontinuální predispoziční stav známe jako intuici, lze to přirovnat ke stavu, kdy
už zapadlo Slunce, ale není hned tma, je zde určité světlo a forma. Jinak řečeno je
vidět prostředí krajiny, ale taky další přes den neviděnou dimenzi a to vesmír.
Tedy jsme v určité „predikční“ budoucnosti, představu s kterým umí pracovat intuice.
19

Hlavní expoziční gravitační (tvůrčí) potenciál, tedy stav Kontinuálního pole (naše
bytost, má určitý „segmentární“ stav vůči ostatním a navíc ji odděluje podobně jako
gravitace od všudypřítomného stavu Kontinua.
Pokud budeme “měnit“ vnitřní stavy Kontinuálních polí, buď cíleně, nebo kauzálně,
může dojít ke změně Hlavního (nosného) expozičního gravitačního stavu, našeho
Kontinuálního pole, může se dočasně oslabit a můžeme se prolnout s určitou šířkou
stavu všudy přítomného celistvého Kontinua, nebo naopak, nebo s jeho segmenty.
Lidské vědomí se skládá z podvědomí, jež má dva stavy, vnitřní a vnější, tělesný a
prostorový, vnitřní má své řídící a komunikační procesy a části mozku a vnější zase
jsou smysly, sluch, zrak, hmat, vestibulární systém …
V této úrovni „pracují“ smysly na 100%, tedy jejich zaměřovací schopnost je až na
jeden městský blok, kde ale my jsme na chodníku a chystáme se přejít vozovku, tedy
naše ohnisko je daleko menší a méně akční, tedy vzniká určitý redukční stav. Pro
příklad jen zrak vytěžuje mozek na 70% jeho kapacity Ze zrakového pole nakonec
zůstane jen 20%, což je pro nás realita, nepotřebujeme vidět ultrafialově,
infračerveně, nebo že je tam plakát, kojící matka …, tedy další součástí větší reality
kolem nás.
Dále nadvědomí, jež je princip jak jsem výše popsal, kdy Slunce zapadne ale ještě je
vidět náš svět a navíc vesmír, tedy budoucnost v hladině času, ale jelikož jsme
součástí mnoha Kontinuálních polí, tak ona budoucnost, jež vnímáme v časové
hladině, zde má jiný formát a rozvíjí a doplňuje naší XD Kontinuální predispozici,
jinak řečeno z procesování našeho vývoje v rámci všech bublin z nichž se skládáme,
kde se „pracuje“ na úrovní predispozičního stavu, je to podobné jako když skládáme
puzzle a chybí nám už jen 2 -3 dílky. To je vlastně i vnitřní „hnací“ (tvůrčí) proces.
Ono heuréka, či políbení Múz …
Mezi podvědomím a nadvědomím je určité rozhraní, my jej nazýváme denní vědomí,
nebo stav lidské bytosti k dnešnímu datu a verzi .
Vzniká zřejmě na úrovni mozku a čaker, kde mozek vytváří z 2D stavu 3D stav a
čakry 4D stav, tedy něco jako kontinuálnost bytí … Tedy něco jako mezi minulostí a
budoucností jak hlavním stavu, tak vnitřních stavů, na úrovni bublin.
Toto 4D prostředí je psychické formy s vazbami na 4 čakru a ta na 5 až 7 čakru.
Toto „rozhraní“ tedy denní vědomí, je proměnná a vývojový proces, jiný stav je před
rokem, 10 lety …
Ještě se vrátím k stavu super Kontinua, tedy 99,009, kde je vlastně forma splynutí,
jež má podobný účinek, jako když se rozpustí poslední kostka ledu ve vodě a voda
zvětší svůj objem.
20

Jelikož tento stav je jednak kontinuální a možná individuální, či simulační, tak zde
vzniká určité nosné rozhraní, kde vzniká určitý rozpínací poslední tlak, jež následně
„tlačí“ původní stav 100% Kontinua ke středu a vlastně jej tím to nahradí …
• 0,001 – 5 – zpěnění a formování počátků stavů, vytváření základních nosných
konstant a expanze prostoru, původní 100% stav Kontinua se mění na
základní dvě nosné tvůrčí konstanty, jež společně mají hodnotu nikoliv 100%
Kontinua před vstupem, tedy super expanzí (velkým třeskem), ale někde
k 99% což je dáno celou konstitucí vývoje komplexního 100 Kontinua jak jsem
výše už popsal a expanze je podmíněná určitou změnou skupenství 100%
Kontinua, jež vytváří něco jako vlny, vlnění, které vzniká důsledkem
předchozího stavu daného super expanzí, kde vznikají vlny tím, že dochází k z
celování super bublin, jejich vnitřních ekosystémů bublin jež v sobě nesou
určité proměnné stavy, procesy, tedy tvůrčí „energii“. Je to podobné jako
kostka ledu ve vodě, kde tato kostka je vlastně soubor bublin v určitých fázích
cyklů vnitřní transformace kde každý cyklus má 3 fáze a v 3 fázi přináší novou
konstantu (poznanou) do stavu jež původní stav transformuje a jeho hodnotu,
zde buňku, rozpustí a potenciál, nový stav přenese do prostředí, kde vytváří
podněty dalším buňkám, pomáhá jim rozšířit stav, tak že dojde ke kritickému
stavu, tedy 3 fázi a transformaci, což může vyvolat opět kaskádový proces a
změnu v celé buňce – ekosystému buněk a kostka vody roztaje, zmizí stav
oddělenosti a dojde k zvětšení „objemu“ Kontinua, neboť zde není už
transformační stav a vznikne vlna, zde možná že jde o rozhraní, někde mezi
95 – 99,9 stavu Kontinua, kde dochází k procesům vlnění, díky výše
uvedeným skutečnostem a možná že tyto vlny se následně zcelují a formátují
do větších kontinuálních celků, něco jako Kontinuální „tsunami“, která je
v hraničním stavu, 99,9 a nakonec vytvoří nový a vlastně původní stav
Kontinua, zde to kontinuum má formát obsáhnutí, tak že vlastně ještě rezonuje
než se ustálí na 100%, kde nahradí to „původní“ jež se posune směrem do
středu a začne proces zhušťování a degradace.
• 5 – 10 – shlukování do subatomárních částic a vznikání polí, Kontinuálního
pole částice nesou v sobě několik rozhraní, základní je vnitřní a vnější, dále
transpoziční stav nuly (harmonie), kde na vnitřní straně vzniká anti hmota a
antigravitace a na vnější straně hmota a formování do stavů Kontinua.
Transpoziční stav nula – harmonie vytváří významnou konstantu, kde je
pravděpodobná možnost vzniků více existencí, vesmírů a na tomto
transpozičním stavu. Zde možná vzniká černé hmota a energie, pole,
transpoziční pole (nula – harmonie), čas, gravitace…
• 10 – 20 – vystřeďování základních konstant, kde ta jedna vytváří náš hmotný
vesmír, vznik atomů a individuálních atomárních Kontinuálních polí, jež
21

vytvářejí základní neuronovou vazební a komunikační síť vznik našeho
Vesmíru a základního prvku vodíku
• 20-30 za pomocí výše uvedených konstantních sil a polí dochází k zhušťování
hmoty a vzniku hmotných shluků, jež se následně zhroutí a vytvoří obrovské
černé díry, základy budoucích galaxií, ale taky super hvězdy
• 30-35 – černé díry se stabilizovaly a dosáhly konstant, kdy dochází k emitaci
hmoty a energie a vytvářejí se Slunce II řádu a proces jejich vývoje a
emitování dalších chemických prvků a vzniků Sluncí III řádu. Vznikají samotné
Galaxie
• 35-44 – kolize Galaxií a zrychlení rozpínání Vesmíru
• 45- vznik Sluncí IV. řádu, jež už mají kolem sebe planety
• 45-46 - vznik a formátování naší sluneční soustavy-
• 46,01 – formátování planety Země
• 46,2 – chladnutí a kondenzace vody do oceánů
• 46,3 – vznik tektonických pochodů zemské kůry a vytváření zárodků pevnin
• 46,4 – velké bombardování planety Země
• 46,7 – globální zalednění Země, vícekrát
• 47-48 – vytváření aminokyselin, na základě transformace geologického stavu
naší planety a vnějšího prostředí
• 48,5 – vytváření prvních bakterií Archaea a následně Eukaryy v oceánech
• 48,6 – bakterie se pohlcují a vzniká mitochondrie, základ naších dnešních
buněk jejich elektrárny
• 48,7 – další globální zalednění Země a zvýšení kyslíku v oceánech, tak že
buňky začaly vytvářet kolagen
• 48,8 – dochází k rozdělení na buňky, jež produkují kyslík, nová forma života
závislá na kyslíku
• 48,9 – další globální zalednění planety Země a vznik ozónové vrstvy a zvýšení
kyslíku v oceánech a následně v atmosféře
• 48,9 – Kambrická exploze života
• 49 – rozvinutý život v oceánech
• 49,1 – mění se základní Kontinuální pole planety a vytváří vněm,
architekturu Biopole, složku či stav Kontinuálního globálního pole
planety, jež k sobě přitahuje Kontinuální pole živých tvorů, kde je už
tendence nehmotných procesů, zde mají formát životního nevědomí jež
je kolem DNA
• Vzniká neuronová síť života
• 49,2 – expanze života do oblastí pevnin, přítomnost 25% kyslíku v atmosféře
• 49,3 – expanze života do atmosféry
• 49,4 – věk dinosaurů
22

• 49,5 – výrazná sopečná činnost v Indii, které ještě byla poblíž Afriky, obrovský
formát, jež by pokryl lávou celé dnešní USA vrstvou mocnou až 100m, dále
pád meteoritu a konečný zánik dinosaurů
• 49,6 – vznik savců a kvetoucích rostlin, trávy
• 49,7 – vznik prvních primátů
• 49,9 – vznik dnešního člověka
• 50 – přechod člověka kočujícího na zemědělského
• 50,2 – vznik prvních „inteligentních“ civilizací
• 50,2 -zde je další mezník kdy je dosažení duální parity slábne proces
„pěnění“ vytváření ekosystémů bublin s procesy těchto dvou základních
konstant, mění se stav tvůrčího a kontinuálního stavu, kde je už 50:50
čímž se nevytváří už formy energií a hmoty, ale transpoziční
„inteligentní“ formace, jež mají schopnost do sebe obsahovat a nabývat
určitého formátu daného komplexní složkou stavu energie a hmoty, zde
vyspělého a rozvinutého života, člověka moderního. Vytvářejí se zde
civilizační, náboženské, kulturní agregory, možnost „komunikovat a
vnímat Kontinuální Biopole přírody. Zde se rozvíjí 2 čakra
• 50,03 – vytvoření základu duševního vědomí, člověk civilizační kulturní, zde
vzniká rozvoj osobnosti o prvky vzdělání
• 53 – transpoziční stav lidského Biopole, 2 čakra, se začíná vázat na
transpoziční složky Slunce a vzniká nový formát existence, jež už se má
vazební tendence ke Kontinuálnímu poli Slunce a začne být pod jeho
„transformačním vlivem, což je i přechod z člověka biologického –
sociálního, kmenového na člověka duševního, kde se aktivuje 3 čakra a 4
čakra, jež transformuje biologické a sociální lidství na duševní, tedy
přidává konstanty emoční inteligence, nikoliv instinktivní, jež je přítomná
u 2 čakry. Ona emoční inteligence je vlastně základ našeho kvantového
stavu vnímání, původní je 2D jež mozek přepracuje na 3D, zde se vytváří
4 -5D a tento proces lze přirovnat k barevnému zvukovému, hudebnímu
filmu, kde je složka hudební, pohybová, barevná a společně vytváří
jednu konstantu a to filmový děj, 3 čakra je formát EGA, 4 čakra je formát
vlastně kvantové – emoční inteligence, jak jsem výše popsal. Zde už není
pro vývoj podnětné vnější – hmotné prostředí, neboť už to je za
transpozičním stavem 50:50 ale další vývoj už „přebírá naše nehmotná
složka, zde jsou prostředí 5 čakry – vznik neduální a bezpohlavní
inteligence – duševenství a zánik polarizovaného vnímání a stavu. Což
se děje ve velmi rozvinutých civilizacích s určitým stavem svobody a
přístupu ke vzděláním
• Taktéž se formuje v Kontinuálním poli Slunce, neuronová síť, dimenze
jež v sobě udržuje proces Kontinuálního stavu lidí, v duševním formátu
na úrovni 4 čakry, tak že už není pod vlivem Biopole planety, jejího
Kontinuálního pole s oblastní neuronovou sítí lidského druhu
23

• 53,01 – Kontinuální pole Slunce pojímá a vytváří náš astrální „posmrtný“ svět,
jenž se rozvíjí v prostředí kauzálních polí s určitou konstantou vitalit, jež
celkem dobře popisuje Astrologie a jejich protějškem v Biopolích lidí jsou
čakry. Je zde vitalita Saturna jež vytváří prostředí ve kterém vzniká
architektura a řád, autorita, struktura, Jupitera atd.
• Vsuvka, zde jsou vlastně Slunce V. řádu a vytváří astrální světy, jež mají
buď hmotnou či nehmotnou stavbu a projev, většinou je to v určitém
rozhraní. Připomenu, že Kontinuální pole ekosystémů bublin, taky
vytváří podobné procesy jako v neuronové síti, tedy vzniká zde
komplexní a velmi inteligentní propojení všeho se vším. Připomenu tu
skutečnost, kdy prvotní shluky mají velmi, zde neustálená Kontinuální
pole, byť velmi slabé, pro lepší uchopení, něco jako „vzpomínku“ na
100% stav původního Kontinua před zhroucením, teprve subatomární,
ale hlavně atomy vytváří už Konstantní a nosné Kontinuální pole složené
z nekonečného množství atomů a částic, tak že na této úrovni a vlastně
dimenzi jsou propojené – Kontinuální - Vesmírná. Jelikož jsou ale
v procesu a jejich částicový proces má obrovskou vnitřní akvizici, jinak
by nevznikly atomy, tak je nejvíce oddělené a autonomní, o kousek lépe
na tom jsou už atomy, chemické prvky, molekuly. Zde podobně vzniká
neuronová síť, tak že v prostředí Sluncí V. řádu, vlastně vytváří
„propojenou“ dimenzi a to náš astrální svět, jež postupně přejímá a
rozvíjí stav Kontinua v hmotě, zde se náš lidský stav formátuje do
personálního, duševního a transpersonálního.
• Mimozemské civilizace budou a jsou kolem Sluncí V. řádu
• 53,01 – 55 je schopnost prostředí planety Země transformovat, dát podmínky
rozvoje lidské bytosti, od biologické formy do duševní a altruistické, kde
v budoucnu zde bude post civilizace s velmi vyspělým duševenstvím, jež
nebude duální a pohlavní ani sociální, ale něco jako kvantové, rozvoj 6 čakry.
Bude zde vzájemná souhra a komunikace ekosystému planety Země, jejich -
buněčných polí a neuronových sítí, tak že vytvoří úplně novou inteligenci a čití
a její život bude zcela jiný a nenáročný na životní prostředí planety, bude už
umět mimo jiné materializovat.
• 56 – 65 – rozvojové prostředí v Kontinuálních polích a hyperprostorech
• 65 – 80 - transformace vesmíru na SUPER Kontinuální stav a postupná
absorpce, stavů nosné architektury vesmíru, zde polí kolem černé a temné
hmoty, transpozičních polí, částic, zaniká formát času, prostoru, gravitace
• 80 – 90 – propojování paralérních vesmírů
• 95 – 98 – propojování – stav objemového vlnění (tání posledních pozůstatků
stavů), vzniká rozpínavost, jež vytváří vlny, na základě v jakém prostředí a
ekosystému bublin a jejich transformace se nachází, kde může být téměř
neznatelná a nebo rázová, to v situaci a stavu kdy je zde super bublinový
ekosystém na úrovni světa, či dimenze a někde v jeho „útrobách“ zde třeba na
24

úrovni planet, je vázán tvůrčí proces, jež je v posledním cyklu a v 2 fázi a
směřuje k 3 fází transformaci, jež následně kaskádovitě transformuje celé
prostředí bublin, jež vlastně postupně „praskají“, ono praskání je stav poslední
výchozí transformační informace, pro nás známější jako stav osvícení, kdy
pochopíme nebo objevíme určitý stav a nebo věc. Ta pak doplňuje následně
ukončuje stavu v navazujících bublinách, až ta předposlední se spojí a vytvoří
rázovou vlnu, tedy čím více to jde do hloubky, tak to může mít silný rázovitý
proces, na základě kaskádovité transformace celého ekosystému bublín
v jedné bublině, navíc ekosystém bublin v sobě má i mnoho dalších
ekosystémů ---
• 99,9 – kolizní stav vlnění z výše uvedených procesů, jež se směrem výše
harmonizují, na základě už velmi silného Kontinuálního stavu, tak že vzniká
poslední vlna
• 100 – harmonický stav 100% Kontinua, maximální objem a konečný bod
rozpínavosti, jež přechází na zbytkovou vibraci, či rezonanci
• 0,0000000001 – - 40 Kontinuální všeobsažný vibrující 100% stav Kontinua,
která ale nepřesáhne kritickou oddělující konstantu
• Ten je zase „tlačen“ dopředu, další harmonickou vlnou Kontinua z posledních
procesů a začne se hroutit, stlačovat a vytvářet nízký tlak, který to celé
zrychluje. Vysoký tlak je v 100% Kontinua, respektive vibračním či
rezonančním, kde je maximální objem, neboť chybí tvůrčí procesy
• - 40 kritická hranice kde vibrace začnou už formovat na základě vnějšího
změn tlaků v konstantě 100% Kontinua – vibračního kde je Vysoký tlak a navíc
je doplňován neustálým tímto procesem, jak jsem už výše popsal a dále
Nízkým tlakem ve středu, kde dochází až k podtlaku při samotné expanzi,
velkém třesku, tak že vlastně jde o nekonečný proces a koloběh.
• - 99,9 vznik jedné záporně nabité konstanty ve velmi kritickém a nestabilním
stavu
• 0 proces vybití a velký třesk a nový počátek
• Zde je pravděpodobné, že vlastně není velký třesk jeden, ale je v určitých
vlnách po sobě, tak že vznikají samostatné vesmíry???
25