Energiewende – dlouhodobá transformace německé energetiky
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong><br />
<strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong>
Transformace <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Transformace <strong>německé</strong>ho energetického zásobování
02 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Transformace <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Vážení a milí návštěvníci,<br />
těší nás, že se chcete dozvědět více o transformaci <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong>, tzv. <strong>Energiewende</strong>,<br />
která představuje jeden z nejvýznamnějších projektů pro budoucnost Německa.<br />
Rozhodli jsme se pro zásadní změnu energetického zásobování formou přechodu na obnovitelné<br />
zdroje energie (OZE) a sázíme na stále efektivnější nakládání s energiemi. Vyplácí se to po<br />
ekonomické stránce, a Německo tím zároveň zcela zásadně přispívá k ochraně klimatu.<br />
Energetická <strong>transformace</strong> je naší odpovědí na potřebu bezpečného, cenově dostupného a udržitelného<br />
zásobování energií. Energetická <strong>transformace</strong> představuje jedinečnou příležitost pro<br />
<strong>německé</strong> hospodářství, nabídne nové možnosti podnikání, rozproudí inovace, dá vzniknout<br />
pracovním příležitostem, čímž v celkovém součtu povede k růstu <strong>německé</strong> ekonomiky. Zároveň<br />
díky ní chceme snížit závislost na ropě a zemním plynu ze zahraničí a zajistit v naší zemi<br />
vysokou životní úroveň.<br />
© iStock/SilviaJansenx © Paul Langrock<br />
1971<br />
Německá spolková vláda přijímá první program ochrany životního prostředí.
© dpa/Westend61/Werner Dieter<br />
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 03<br />
Proč se tato výstava koná? Členové <strong>německé</strong> spolkové vlády bývají<br />
všude na světě často dotazováni na energetickou transformaci. Zájem<br />
lidí je tak velký, že německý pojem „<strong>Energiewende</strong>“ v mnoha jazycích<br />
světa zdomácněl. To nás těší. Mnohé překvapuje, v jakých dimenzích<br />
se <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> odehrává a kolik aspektů je s ní spojeno.<br />
Zároveň to znamená, že takový projekt nemůže být proveden ze dne<br />
na den. Je to úkol pro několik generací. Komplexní proces, který musí<br />
vyhovět bezpočtu různých požadavků. Všechna opatření je nezbytné<br />
dobře zvážit, aby jejich uskutečnění nešlo na úkor ochrany klimatu<br />
nebo prosperity. Proto také opakovaně přicházejí fáze, kdy se pokroku<br />
daří dosahovat jen pomalu. Všechny tyto rozmanité úkoly a výzvy<br />
jsou přesně tím, co bychom prostřednictvím této výstavy chtěli<br />
zviditelnit.<br />
Německá <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> je pevně zakotvena do mezinárodního<br />
rámce. Jsme v intenzivním kontaktu s našimi evropskými sousedy<br />
i s mezinárodními partnery a usilujeme o přeshraniční spolupráci<br />
a nadnárodní řešení. Chceme-li snížit globální emise CO 2<br />
, omezit další<br />
oteplování planety a zajistit bezpečné, trvale udržitelné a dostupné<br />
zásobování energií, potřebujeme nalézat společná řešení.<br />
Německo energetickou transformací potvrzuje, že zodpovědnost za<br />
Zemi a její obyvatele bere vážně. Přijměte prosím naše pozvání na<br />
výstavu, kde se podrobněji seznámíte s tématem <strong>německé</strong> energetické<br />
<strong>transformace</strong> a lépe se v něm zorientujete.<br />
Věříme, že pro vás bude zábavou, ponaučením i inspirací.<br />
1972<br />
V malém bavorském městečku Penzberg vzniká jedno z prvních solárních sídlišť v Německu.
04 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Energetická efektivita<br />
Úspora a efektivnější<br />
využívání energie<br />
Efektivnější nakládání s elektřinou, teplem a pohonnými hmotami šetří peníze, zvyšuje<br />
bezpečnost dodávek a chrání klima. Německo musí většinu energetických zdrojů dovážet.<br />
Podíl dovozu na celkovém objemu potřebné energie se zvýšil z takřka 50 procent v 70. letech<br />
minulého století na bezmála dvě třetiny. Energetická účinnost je proto společně s rozvojem<br />
obnovitelných zdrojů nosným pilířem <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong>.<br />
Povědomí o nutnosti efektivnějšího zacházení s energiemi se v Německu rodilo celá desetiletí.<br />
Hlavním spouštěcím momentem byla první celosvětová ropná krize v roce 1973. Němci na<br />
vlastní kůži pocítili závislost na fosilních zdrojích. Tehdejší spolková vláda v reakci na situaci<br />
zahájila mimo jiné informační kampaň zaměřenou na úsporu energie a omezila rychlost jízdy<br />
na dálnicích. Od té doby bylo schváleno a úspěšně implementováno mnoho dalších zákonů<br />
a opatření ke zvýšení energetické efektivity. Společná jim jsou tři témata: cílená podpora,<br />
informace včetně poradenství a závazky snížení energetické spotřeby.<br />
© dpa/Jörg Carstensen © dpa/Westend61/Werner Dieter<br />
1973<br />
Jomkipurská válka (říjen 1973) vyvolává celosvětovou ropnou krizi.<br />
Kvůli úspoře energie nařizuje Německo po čtyři neděle všeobecný zákaz jízdy aut.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 05<br />
Kolik energie chce Německo ušetřit<br />
Cíle úspor ve spotřebě primárních zdrojů energie<br />
v porovnání s rokem 2008<br />
Ekonomika roste, spotřeba energie klesá<br />
Vývoj hrubého domácího produktu a spotřeba primárních zdrojů energie (na obrázku zkratka SPE)<br />
1 958 14 905<br />
2 355<br />
14 766<br />
2 497<br />
14 217<br />
3 263<br />
13 525<br />
-50 % -6 %<br />
1990<br />
2000<br />
2010<br />
2017<br />
dosaženo v r.<br />
2050 2017<br />
Hrubý domácí produkt v mld. €<br />
Ø +1,4 %/p.a. od r. 1990<br />
Spotřeba primárních zdrojů energie v petajoulech 1990 2000 2010 2017<br />
Ø -0,3 %/p.a. od r. 1990<br />
„Nejlepší kilowatthodina je ta,<br />
kterou nespotřebujeme.“<br />
Angela Merkelová, spolková kancléřka<br />
Strategie přináší úspěch. Poptávka po energii v Německu od roku 1990<br />
klesla, hrubý domácí produkt naopak markantně stoupl. Německý<br />
průmysl si vystačí s objemem energie nižším o více než deset procent,<br />
hospodářský výkon se i tak zdvojnásobil. Soukromé domácnosti i firmy<br />
dokáží díky technickému pokroku nakládat s energiemi mnohem<br />
efektivněji. Moderní domácí spotřebiče se spokojí s až o 75 procent<br />
menším množstvím energie než srovnatelné výrobky před 15 lety.<br />
Úsporu energie s sebou přináší už i změna každodenních zvyklostí.<br />
Po celé zemi proto působí desítky tisíc energetických poradců, kteří<br />
formou energetických auditů upozorňují nájemníky, majitele nemovitostí<br />
nebo firmy na možné úspory energie a informují o programech<br />
státní podpory.<br />
Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na snížení spotřeby<br />
primární energie o 20 procent do roku 2020 a do roku 2030 přinejmenším<br />
o 27 procent. Německo chce svou energetickou spotřebu<br />
dlouhodobě snížit na polovinu. Je to součástí povinností vyplývajících<br />
z Pařížské klimatické dohody.<br />
Markantní zvýšení energetické produktivity<br />
Díky jednomu gigajoulu energie se toho dá hodně vygenerovat<br />
241,29 €<br />
+87%<br />
1 GJ<br />
128,80 €<br />
1 GJ<br />
1990 2017<br />
1975<br />
Zákon o zabezpečení dodávek energie (Energiesicherungsgesetz) předepisuje<br />
vyšší energetické rezervy a omezení rychlosti na německých silnicích.
06 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Teplo<br />
Obnovitelné a účinné<br />
teplo zahřeje<br />
Úspěch <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> závisí také na tom, zda se podaří snížit množství energie<br />
potřebné pro vytápění, chlazení místností a ohřev teplé vody v budovách. A také na tom, do<br />
jaké míry budou obnovitelné zdroje energie schopné pokrýt zbývající poptávku. Na sektor<br />
výroby tepla totiž připadá více než polovina energetické potřeby v Německu. Přičemž téměř<br />
dvě třetiny tohoto množství využívá bezmála 40 milionů soukromých domácností právě pro<br />
účely vytápění a ohřevu teplé vody.<br />
Snížení objemu potřebné<br />
tepelné energie<br />
Cíle v úsporách celkové potřeby tepelné energie<br />
v budovách<br />
2 152 petajoulů<br />
spotřebovalo téměř 40 milionů německých domácností v roce 2016 na vytápění a ohřev<br />
teplé vody<br />
to odpovídá v přepočtu<br />
-80% -18,3% 14% 12,9%<br />
dosaženo<br />
dosaženo<br />
2050 2016 2020 2017<br />
Potřeba primární<br />
energie v budovách<br />
(v porovnání s r. 2008)<br />
Podíl OZE na<br />
potřebě tepla<br />
50 miliardám<br />
litrů ropy<br />
šestinásobku<br />
množství energie spotřebované<br />
německým leteckým průmyslem ročně<br />
uzbecké<br />
energetické potřebě<br />
© dpa/Jacobs University Bremen © dpa<br />
1975<br />
Německá vláda zahajuje informační kampaň na téma úspora energie.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 07<br />
Spolková vláda proto chce do roku 2050 snížit v budovách potřebu<br />
energie získávané z primárních zdrojů, jakými jsou ropa a zemní<br />
plyn, o 80 procent. Za tímto účelem je nutné zásadně zlepšit energetickou<br />
účinnost budov a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na<br />
dodávkách tepla a chlazení. Do roku 2020 by obnovitelné zdroje měly<br />
pokrývat 14 procent energie potřebné na vytápění a chlazení. Německo<br />
tím implementuje také evropské cíle. Aktuální evropská směrnice<br />
o energetické náročnosti budov předepisuje, že veškeré novostavby<br />
vybudované po roce 2021 v Evropě musejí být tzv. budovami s téměř<br />
nulovou spotřebou energie, tedy budovami s velmi nízkou spotřebou<br />
požadované energie.<br />
Německo si velmi záhy uvědomilo, jaký potenciál pro úsporu energie<br />
v sobě skrývají budovy. Už v roce 1976 schválila tehdejší spolková<br />
vláda v reakci na ropnou krizi první zákon o úsporách energie (Energieeinsparungsgesetz)<br />
a v návaznosti na něj i první nařízení o tepelné<br />
ochraně budov (Wärmeschutzverordnung). Legislativa se postupem<br />
času dále vyvíjela a přizpůsobovala technickému pokroku. V souladu<br />
se zákonem o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie při<br />
vytápění a chlazení (Erneuerbare-Energien-Wärmegesetz) musejí od<br />
roku 2009 všechny nové obytné budovy pokrývat předepsaný minimální<br />
podíl potřebné energie z obnovitelných zdrojů. Mohou tak činit<br />
například pomocí solárních kolektorů za podpory plynových nebo<br />
olejových kotlů nebo otopného systému, který využívá výlučně obnovitelné<br />
zdroje jako například tepelné čerpadlo nebo kotle na pelety.<br />
V Německu představuje podíl obytných budov starších než 35 let<br />
70 procent. Pocházejí tedy z období před schválením prvního nařízení<br />
o tepelné ochraně budov. Mnoho budov tudíž nemá dostatečnou<br />
tepelnou izolaci a často se v nich vytápí v zastaralých kotlích, které<br />
navíc používají fosilní paliva, jako je olej nebo zemní plyn. Energie<br />
potřebná na vytápění průměrné <strong>německé</strong> domácnosti dosahuje<br />
téměř 145 kilowatthodin na metr čtvereční obytné plochy ročně.<br />
To odpovídá zhruba 14,5 litrům ropy. Vysoce účinné novostavby si<br />
vystačí s pouhou desetinu tohoto množství. Ve stávajících budovách<br />
se potřeba primární energie dá energeticky úspornými opatřeními<br />
a přechodem na obnovitelné zdroje energie snížit až o 80 procent.<br />
Zapotřebí je lepší zateplení obvodového pláště budovy, obnova některých<br />
jejich částí a technického vybavení, modernizace systému vytápění<br />
a chlazení a také optimalizace systému regulace dodávky energií.<br />
Jen v roce 2015 bylo do energetických renovací budov investováno<br />
téměř 53 miliard eur. Německá vláda tuto oblast podporuje dotacemi<br />
a zvýhodněnými úvěry. Obyvatelé Německa ušetřili v roce 2016 díky<br />
úsporným energetickým opatřením téměř 500 eur na osobu, a jsou tak<br />
celosvětovou jedničkou.<br />
Zvláštní pozornost se věnuje výměně zastaralých kotlů a přechodu<br />
z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Zatímco v roce 1975<br />
vytápěli Němci ještě dobrou polovinu všech bytů topným olejem,<br />
dnes jich je méně než čtvrtina. Obnovitelnými zdroji je vytápěno<br />
60 procent nových bytů dokončených v roce 2016. Solární systémy,<br />
kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla, která využívají teplo okolního<br />
prostředí, dodávají už téměř dvanáct procent potřebné tepelné<br />
energie. Aby výměna postupovala rychleji, podporuje německá vláda<br />
od roku 2000 obnovu systémů vytápění.<br />
Spotřeba energie v budovách<br />
Podíl na celkové energetické spotřebě v Německu<br />
Novostavby si vystačí jen s desetinou<br />
Roční spotřeba v litrech topného oleje na metr čtvereční<br />
obytné plochy v různých typech budov<br />
15<strong>–</strong>20 litrů<br />
nezrekonstruovaná stará budova<br />
36,0 %<br />
v budovách<br />
5<strong>–</strong>10 litrů<br />
zrekonstruovaná stará budova<br />
7 litrů<br />
novostavba<br />
28,0 %<br />
vytápění<br />
4,7 %<br />
ohřev teplé<br />
vody<br />
2,8 %<br />
osvětlení<br />
0,4 %<br />
klimatizace<br />
1,5 litrů<br />
pasivní dům<br />
Stav: 2016<br />
1977<br />
Nařízením o tepelné ochraně budov německá vláda<br />
poprvé stanovila pravidla energetické náročnosti budov.
08 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
„Nastal začátek konce ropné éry.“<br />
Dieter Zetsche, Daimler AG<br />
© dpa/Paul Zinken<br />
1979 / 1980<br />
Válka mezi Iránem a Irákem vyvolává<br />
druhou celosvětovou ropnou krizi.<br />
1984<br />
Firma Enercon vyvíjí první moderní sériově<br />
vyráběnou větrnou elektrárnu v Německu.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 09<br />
Mobilita<br />
E-jízda<br />
Auta jsou nejdůležitějším vývozním artiklem Německa. V tomto<br />
odvětví je zaměstnáno více než 750 000 lidí, což řadí automobilový<br />
průmysl mezi největší zaměstnavatele. Zároveň patří dopravní sektor<br />
k největším spotřebitelům energie. Jeho podíl na <strong>německé</strong> spotřebě<br />
konečné energie představuje zhruba třetinu. Proto německá vláda<br />
maximalizuje úsilí o její snížení.<br />
První úspěchy jsou viditelné: počet ujetých kilometrů v nákladní<br />
a osobní dopravě se v letech 1990 až 2017 přibližně zdvojnásobil, spotřeba<br />
za stejné období však vzrostla pouze o devět procent.<br />
Za účelem ještě vyšší úspory energie vyvíjí Německo účinnější automobilové<br />
technologie a pracuje na elektrifikaci silničních vozidel.<br />
Především osobní automobily, užitkové vozy městského zásobování<br />
a veřejné hromadné dopravy, ale i motocykly by měly jezdit na elektrický<br />
pohon. Německá vláda proto mnoha programy podporuje rozvoj<br />
trhu a vývoj technologií.<br />
Vozidla na palivové články jsou považována za důležité doplnění<br />
elektromobilů napájených bateriemi. Objem státních dotací, které<br />
podpořily projekty zaměřené na vodíkové a jiné palivové články, se do<br />
roku 2019 vyšplhal na částku 1,65 miliard eur. V některých německých<br />
regionech už zajišťují veřejnou hromadnou dopravu hybridní<br />
vodíkové autobusy.<br />
Kromě pohonů nezatěžujících klima získává stále větší význam také<br />
nové pojetí mobility v podobě sdílení aut, jízdních kol a elektrokoloběžek<br />
(carsharing, bikesharing, e-scootersharing). Skutečnost, že<br />
vozidlo sdílí více lidí, přináší úlevu silniční dopravě a snižuje emise.<br />
Navíc pomáhají digitální řešení, které zefektivňují dopravní nabídku,<br />
i přesednutí na jízdní kolo. Za dobu existence carsharingového<br />
systému se v Německu u 150 poskytovatelů zaregistrovalo více než<br />
2,1 milionu uživatelů.<br />
Má-li být <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> úspěšná i v sektoru dopravy, je<br />
zapotřebí učinit řadu změn v mnoha oblastech každodenního života,<br />
politiky i ekonomiky. Chceme-li dosáhnout trvale udržitelnějšího<br />
pojetí dopravy, aniž by to s sebou přineslo omezení mobility občanů,<br />
musíme tomuto procesu věnovat potřebný čas.<br />
Německé cíle a pokrok v sektoru dopravy<br />
Zvýšení energetické účinnosti<br />
Kolik energie je potřeba na ujetí 100 kilometrů?<br />
1990<br />
66,1 megajoulů<br />
100 km<br />
2013<br />
35,6 megajoulů<br />
100 km<br />
Rozvoj elektromobility<br />
82,8<br />
milionů lidí žije v Německu<br />
63,7<br />
milionů vozidel je<br />
v Německu zaregistrováno<br />
44 419<br />
elektromobilů<br />
Elektromobilita<br />
2018<br />
+<br />
236 710<br />
hybridních vozů<br />
Německo<br />
2018<br />
Rozvoj elektromobility do roku<br />
2022<br />
1 milion<br />
vozidel<br />
1986<br />
V jaderné elektrárně Černobyl (Ukrajina) dochází k závažné havárii reaktoru.<br />
Vzniká Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.<br />
1986<br />
Na <strong>německé</strong> silnice se vydává první<br />
schválený solární automobil.
10 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Obnovitelné zdroje energie<br />
Elektřina získaná<br />
z větru a ze slunce<br />
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie představuje vedle energetické účinnosti hlavní pilíř energetické<br />
<strong>transformace</strong>. Vítr, slunce, vodní energie, biomasa a geotermální energie nezatěžují<br />
klima a jsou tuzemskými zdroji energie. Snižují tedy závislost Německa na fosilních palivech<br />
a podstatnou měrou přispívají k ochraně klimatu.<br />
Ve využívání obnovitelných zdrojů pokročil nejdále energetický sektor. Už od roku 2014<br />
představují obnovitelné zdroje energie nejdůležitější součást energetického mixu. Kryjí<br />
více než třetinu <strong>německé</strong> spotřeby. Ještě před deseti lety činil podíl pouhých devět procent.<br />
Základem tohoto úspěchu je cílená podpora. Začala v roce 1991 zákonem o garantovaných<br />
výkupních cenách (Stromeinspeisungsgesetz), který poprvé předepisoval pevné výkupní<br />
ceny a povinnost provozovatelů elektrických sítí tuto energii vykupovat. Jeho cílem bylo<br />
otevřít trh novým technologiím. V roce 2000 následoval zákon o obnovitelných zdrojích<br />
energie (Erneuerbare-Energien-Gesetz, EEG) se třemi stěžejními částmi. Těmi jsou garantované<br />
výkupní ceny pro různé technologie, priorita obnovitelných zdrojů při dodávkách do<br />
sítě a přerozdělení vzniklých vícenákladů na všechny spotřebitele elektřiny prostřednictvím<br />
systému příplatků.<br />
© aleo solar AG/Flo Hagena<br />
Nejdůležitějším zdrojem energie<br />
v energetickém mixu jsou OZE<br />
Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny<br />
Největší podíl obnovitelné energie dodává vítr<br />
Podíl na celkové produkci OZE v roce 2017<br />
3,4%<br />
1990<br />
6,2%<br />
2000<br />
17,0%<br />
větrné elektrárny<br />
16,3 %<br />
2010<br />
33,3%<br />
2017<br />
fotovoltaika<br />
6,1 %<br />
vodní<br />
elektrárny<br />
3,1 %<br />
biomasa<br />
6,9 %<br />
1987<br />
Vzniká první německý větrný park Westküste.<br />
Elektřinu zde vyrábí 30 větrných turbín.<br />
1990<br />
Spolková vláda zahájila program<br />
s názvem 1000 solárních střech určený<br />
na podporu fotovoltaických instalací.<br />
1990<br />
Východní a západní Německo<br />
tvoří zase jeden stát.
© dpa<br />
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 11<br />
Obnovitelné zdroje energie jsou oporou výroby energie a ochrany klimatu<br />
Údaje za rok 2017<br />
1,7 milionů<br />
Elektrárny s dotacemi podle zákona o OZE<br />
217 terawatthodin<br />
Výroba elektřiny<br />
Odpovídá bez mála celkové výrobě elektřiny v Indonésii<br />
179 milionů tun<br />
ekvivalentu emisí CO2 eliminováno<br />
Tento údaj odpovídá více než dvojnásobku<br />
celkových emisí skleníkových plynů v Chile v roce 2015.<br />
Od doby, kdy začal platit zákon o OZE, kontinuálně rostou roční<br />
investice hlavně do nových větrných parků a fotovoltaických elektráren,<br />
ale také do dřevoplynoých elektráren a instalací na biomasu.<br />
Vysoká poptávka dala vzniknout novému odvětví, které přináší jen<br />
v samotném Německu více než 338 000 pracovních příležitostí. Velký<br />
zájem podnítil rozjezd efektivní sériové výroby zařízení na výrobu<br />
energie z obnovitelných zdrojů, což celosvětově vedlo k citelnému<br />
poklesu jejich cen. V roce 2014 byla cena solárního modulu o 75 procent<br />
nižší než o pět let dříve. Zatímco se v roce 2000 vykupovala v<br />
Německu v roce 2000 kilowatthodina solární energie v přepočtu za<br />
zhruba 50 eurocentů, pohybuje se její cena dnes v průměru někde<br />
mezi čtyřmi a pěti eurocenty. Solární energie se v Německu navzdory<br />
omezené délce slunečního svitu ve střední Evropě stala jedním<br />
z nejdůležitějších zdrojů elektrické energie. Fotovoltaické elektrárny<br />
se dnes podílejí na elektřině získané z obnovitelných zdrojů zhruba<br />
jednou pětinou.<br />
Momentálně je nejdůležitějším zdrojem elektřiny z obnovitelných<br />
zdrojů větrná energie. Cena elektřiny z pevninských větrných elektráren<br />
se pohybuje v průměru už pouze mezi 1,9 a 2,5 eurocenty za<br />
kilowatthodinu.<br />
Německo čeká nelehký úkol dále rozvíjet produkci větrné a sluneční<br />
energie tak, aby zůstaly cenově dostupné a přispívaly k zajištění energetické<br />
bezpečnosti. Německá spolková vláda proto v oblasti elektřiny<br />
změnila přístup k podpoře obnovitelných zdrojů energie. Při rozvoji<br />
upřednostňuje cenově výhodné technologie jako vítr a solární energii.<br />
Každoročně stanovované koridory výstavby jednotlivých technologií<br />
umožňují lepší předvídatelnost při plánování a snazší regulaci. Provozovatelé<br />
zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů musejí<br />
svou elektřinu na trhu prodávat stejně tak jako všechny ostatní elektrárny<br />
postupně. Přebírají tudíž větší zodpovědnost za systém energetického<br />
zásobování. Od roku 2017 se výše dotací na veškeré elektrárny<br />
s výkonem vyšším než 750 kW řídí zadávacími řízeními specifickými<br />
pro dané technologie. To se týká ročně přibližně 80 procent nových<br />
elektráren. Intenzita povolené výstavby navíc zohledňuje regionální<br />
rozdíly. Všude tam, kde nemá elektrická síť potřebnou kapacitu, jsou<br />
odebírané objemy vypsané v tendrech nižší. Díky uvedeným opatřením<br />
mohou obnovitelné zdroje energie v odvětví elektřiny i nadále<br />
slavit úspěch. Snížením s tím spojených nákladů tak navíc změna<br />
systému podpory přispívá k tomu, že se ekonomické výhody <strong>transformace</strong><br />
<strong>energetiky</strong> dají využít ještě lépe.<br />
1990<br />
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejňuje<br />
svou první hodnotící zprávu o světovém klimatu.<br />
1991<br />
Zákon o garantovaných výkupních cenách předepisuje všem německým<br />
energetickým společnostem odebírat elektřinu z obnovitelných zdrojů<br />
energie, vykupovat ji a dodávat do veřejné elektrické sítě.
12 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Náklady<br />
„Není <strong>transformace</strong><br />
<strong>energetiky</strong> pro občany<br />
Německa příliš drahá?“<br />
Ne, vždyť právě energetická <strong>transformace</strong> by měla kromě jiného zaručit, že energie zůstane<br />
i nadále dostupná. Zároveň sama zajišťuje pracovní místa a novou ekonomickou sílu. Oba její<br />
pilíře <strong>–</strong> rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetická účinnost <strong>–</strong> by měly snížit závislost<br />
na dodávkách energie ze zahraničí, zvýšit energetickou bezpečnost a umožnit výnosné investice<br />
v Německu. Energetická <strong>transformace</strong> se vyplatí.<br />
Kolik vydá za energii měsíčně průměrná rodina<br />
Srovnání měsíčních výdajů v roce 2003 a 2016<br />
vytápění a teplá voda<br />
66<br />
75<br />
vytápění a teplá voda<br />
vaření<br />
osvětlení a elektřina<br />
10<br />
22<br />
176<br />
€<br />
224<br />
€<br />
24<br />
40<br />
vaření<br />
osvětlení a elektřina<br />
pohonné hmoty<br />
78<br />
85<br />
pohonné hmoty<br />
2003<br />
2016<br />
Pro srovnání: podíl na výdajích soukromé domácnosti: 9%<br />
V uplynulém desetiletí cena ropy markantně stoupla. A dopady? Zatímco soukromé osoby za<br />
energii na konci minulého století vydávaly ještě méně než šest procent veškerých spotřebních<br />
výdajů, bylo to v roce 2016 už přibližně 7,5 procent.<br />
© dpa/Philipp Dimitri © dpa/McPHOTO‘s<br />
1992<br />
Konference OSN o životním prostředí a rozvoji schvaluje<br />
v Riu de Janeiru vizi trvale udržitelného rozvoje.
© dpa/Jens Büttner<br />
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 13<br />
Kolik vydávají <strong>německé</strong> soukromé domácnosti za energii<br />
Výdaje za rok 2016 v miliardách eur<br />
106,4<br />
miliardách<br />
eur<br />
35,7<br />
11,4<br />
19,0<br />
40,3<br />
Vytápění a teplá voda<br />
Vaření<br />
Osvětlení a elektřina<br />
Pohonné hmoty<br />
To odpovídá 3 % <strong>německé</strong>ho hrubého domácího produktu.<br />
Největší položky na účtech domácností placených za energie tvoří<br />
v Německu vytápění, ohřev teplé vody, vaření a pohonné hmoty na<br />
bázi importovaných fosilních paliv. Poté, co propad cen ropy na konci<br />
roku 2014 přinesl vítané snížení cen také Němcům, ceny ropy od<br />
roku 2018 opět rostou. Náklady tak zůstávají nepředvídatelné. Cena<br />
fosilních zdrojů energie i jejich dostupnost se budou vždy řídit zájmy<br />
jejich dodavatelů.<br />
Ano, projekt energetické <strong>transformace</strong> si žádá také náklady na rozjezd.<br />
Do vybudování nové energetické infrastruktury a realizace opatření<br />
ke zvýšení účinnosti je nutné investovat miliardy. Rozvoj obnovitelných<br />
zdrojů energie tak přispěl k tomu, že průměrné ceny elektřiny<br />
pro soukromé domácnosti v Německu v posledních letech vzrostly.<br />
Zatímco občané v roce 2007 za kilowatthodinu platili v průměru<br />
zhruba 21, dnes je to zhruba 29 eurocentů. Každou kilowatthodinou<br />
elektřiny se občané podílejí prostřednictvím příplatku na OZE<br />
(EEG-Umlage) na financování rozvoje obnovitelných zdrojů. Tento<br />
příplatek činí v roce 2019 6,4 eurocentů. Kolik však lidé nakonec<br />
skutečně zaplatí, závisí na souhře různých cenových faktorů. Například<br />
cena elektřiny na burze silně klesla. To je způsobené rostoucími<br />
objemy energie dodávané z obnovitelných zdrojů, které se prodávaly<br />
prostřednictvím energetické burzy. Sečteme-li oba cenové prvky, tedy<br />
příplatek na OZE a cenu elektřiny na burze, zjistíme, že čtyři roky po<br />
sobě tato částka klesá. Průměrné náklady soukromých domácností<br />
na elektrickou energii zůstaly díky tomu ve stejném časovém období<br />
stabilní. Přechodem na systém energetických aukcí budou náklady<br />
na podporu obnovitelných zdrojů energie klesat a domácnosti pocítí<br />
další úlevu.<br />
Z pohledu občanů je také důležité, aby německá ekonomika nebyla<br />
přetěžována. Vysoké náklady na energii se promítají do spotřebitelských<br />
cen produktů a mají vliv na konkurenceschopnost firem.<br />
Německo z tohoto důvodu částečně osvobodilo od povinnosti hradit<br />
příplatek na OZE zejména podniky s energeticky náročnou výrobou.<br />
Tento ústupek je zároveň podmíněn většími investicemi do zvýšení<br />
energetické účinnosti.<br />
1994<br />
Na trh přichází první sériově<br />
vyrobený elektromobil v Evropě.<br />
1995<br />
V Berlíně se koná první světová klimatická konference.<br />
Začínají jednání o celosvětovém snížení emisí skleníkových plynů.
14 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Ochrana klimatu<br />
Snížení emisí<br />
skleníkových plynů<br />
Energetická <strong>transformace</strong> je klíčovou složkou ochrany klimatu. Omezit dopady klimatických<br />
změn na člověka, přírodu a ekonomiku na trvale udržitelnou míru. Podle propočtů Mezivládního<br />
panelu pro změny klimatu (IPCC) se Země smí ve srovnání s úrovní před industrializací<br />
oteplit maximálně o dva stupně Celsia. Do atmosféry se tudíž smí proniknout už jen limitované<br />
množství skleníkových plynů. V atmosféře se však nachází už 65 procent tohoto množství,<br />
a proto je nezbytně nutné vyvinout maximální úsilí pro snížení emisí skleníkových plynů jak<br />
na globální, tak na národní úrovni.<br />
Největší dopad na změnu klimatu má oxid uhličitý. Ten vzniká zejména při spalování fosilních<br />
paliv. Více než třetinu skleníkových plynů v Německu a ve světě vypouštějí elektrárny.<br />
Přechod na klimaticky neutrální zdroje, jakými jsou obnovitelné zdroje energie, má tudíž pro<br />
ochranu klimatu klíčový význam.<br />
Klimatické cíle a pokrok<br />
Plánované a skutečné snížení skleníkových plynů (ve srovnání s r. 1990)<br />
Kde vznikají skleníkové plyny<br />
Všechny údaje v milionech tun ekvivalentu CO 2<br />
za r. 2017<br />
-40% -23%<br />
Evropa<br />
(EU 28)<br />
min.<br />
-55% -28%<br />
Cíl 2030 Dosaženo 2016 Cíl 2030 Dosaženo 2017<br />
Německo<br />
905 milionů tun<br />
...<br />
328<br />
91<br />
171<br />
39<br />
193<br />
72<br />
10<br />
Energetika<br />
Domácnosti<br />
Doprava<br />
Řemesla, obchod, služby<br />
Průmysl<br />
Zemědělství<br />
Ostatní<br />
© dpa/Luftbild Bertram © dpa/MiS<br />
1996<br />
Evropa se usnáší na liberalizaci do té doby národních a striktně územně ohraničených trhů s elektřinou<br />
a zemním plynem. Evropská komise zveřejňuje první společnou strategii rozvoje obnovitelných zdrojů.
© iStock/ querbeet<br />
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 15<br />
Jak Německo dosáhlo snížení emisí skleníkových plynů<br />
Všechny údaje v milionech tun ekvivalentu CO 2<br />
1 250<br />
1990<br />
1 121<br />
1995<br />
1 046<br />
2000<br />
994<br />
2005<br />
910<br />
2010<br />
905<br />
2017<br />
Německo se už v roce 1997 zavázalo podpisem Kjótského protokolu<br />
snížit do roku 2012 ve srovnání s rokem 1990 své emise skleníkových<br />
plynů o 21 procent. Od té doby došlo ke znatelnému pokroku. V roce<br />
2017 se podařilo dosáhnout poklesu až o 28 procent. Pro vygenerování<br />
jedné miliardy eur vypouštějí firmy v Německu do ovzduší ve srovnání<br />
s rokem 1990 dnes už jen polovinu skleníkových plynů.<br />
Do roku 2030 chce Německo své úsilí značně zesílit a snížit národní<br />
emise skleníkových plynů minimálně o 55 procent. Do roku 2050 by<br />
emise měly oproti roku 1990 klesnout dokonce o 80 až 95 procent.<br />
Tyto národní cíle v oblasti snižování emisí jsou začleněny do kontextu<br />
evropské a mezinárodní politiky ochrany klimatu. Předsedové vlád<br />
a hlavy států EU se dohodli, že emise skleníkových plynů sníží do<br />
roku 2020 o 20 procent a do roku 2030 minimálně o 40 procent. V prosinci<br />
2015 schválilo 195 států světa Pařížskou dohodu. Příslušné země<br />
si stanovily vlastní cíle ochrany klimatu, pomocí nichž chtějí omezit<br />
globální oteplování v tomto století na úroveň výrazně nižší než dva<br />
stupně Celsia.<br />
Hlavním evropským nástrojem ochrany klimatu je systém obchodování<br />
s emisními povolenkami. Ten stanovuje pevnou horní hranici<br />
celkových emisí škodlivin vypouštěných všemi účastníky. Je závazný<br />
pro všechny velké producenty skleníkových plynů a zahrnuje velkou<br />
část emisí CO 2<br />
z <strong>energetiky</strong> a průmyslu. Na každou vypuštěnou tunu<br />
skleníkového plynu musejí mít firmy emisní povolenky v odpovídající<br />
výši. Pokud jim dané množství nestačí, mohou si přikoupit povolenky<br />
nebo investovat do tzv. čistých technologií. Tímto způsobem se<br />
zamezuje vzniku emisí CO 2<br />
tam, kde je to nejvýhodnější. Do roku 2030<br />
by se ve všech odvětvích, na něž se systém obchodování s emisemi<br />
vztahuje, měly emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 2005<br />
snížit o 43 procent.<br />
Aby Německo bylo schopné dostát národním závazkům snížení emisí,<br />
schválila německá vláda Akční program na ochranu klimatu 2020<br />
a Plán ochrany klimatu 2050. Akční program zahrnuje různá opatření<br />
ke zvýšení energetické účinnosti a restrukturalizaci dopravy, průmyslu<br />
a zemědělství do podoby, která bude šetrná k životnímu prostředí.<br />
Plán ochrany klimatu stanovuje dlouhodobé cíle snížení emisí CO 2<br />
pro jednotlivá odvětví jako energetika nebo průmysl.<br />
1997<br />
Je přijat Kjótský protokol o celosvětovém snižování emisí<br />
skleníkových plynů. Od té doby úmluvu ratifikovalo 191 států.
16 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Jaderná energie<br />
Odklon od jaderné energie<br />
Využívání jaderné energie na výrobu elektřiny vyvolávalo v Německu po celá desetiletí kontroverzní<br />
diskuze. Podle úsudku mnohých Němců se technologické riziko dá jen těžko odhadnout,<br />
obávají se možných dopadů jaderné katastrofy na člověka, přírodu a životní prostředí. Havárie<br />
v ukrajinském Černobylu (1986), v jejímž důsledku došlo také ke kontaminaci části <strong>německé</strong>ho<br />
území, tyto obavy ještě přiživila. V roce 2000 se spolková vláda rozhodla pro úplný odklon od<br />
využívání jaderné energie na výrobu elektřiny a pro přechod na obnovitelné zdroje energie.<br />
Dohoda vyjednaná společně s provozovateli jaderných elektráren omezila životnost stávajících<br />
elektráren a zakázala budování nových.<br />
© dpa/Uli Deck<br />
V roce 2010 přišla změna. Elektrárnám v provozu se měla prodloužit životnost, aby pomohly<br />
překlenout období, než je plně nahradí obnovitelné zdroje energie. Po havárii reaktoru v japonské<br />
Fukušimě v březnu 2011 spolková vláda své rozhodnutí vzala zpátky.<br />
Kvůli velkým rizikům, která jsou spojená s jadernými elektrárnami, vznikají vysoké náklady<br />
na pojištění rizik i na zabezpečovací mechanismy. Odklon od jaderné energie dává tudíž smysl<br />
i z ekonomického pohledu.<br />
Kdy budou jaderné elektrárny odpojeny od sítě?<br />
Plánované snížení výkonu německých jaderných elektráren do roku 2022<br />
Celkový výkon<br />
jaderných elektráren<br />
Fukušima<br />
43 %<br />
11/2003<br />
5/2005<br />
8/2011<br />
57 %<br />
5/2015<br />
12/2017<br />
12/2019<br />
12/2021<br />
12/2022<br />
2000 2005 2010 2015 2020<br />
1998<br />
Německo schvaluje zákon o deregulaci<br />
trhu s elektřinou a zemním plynem.<br />
2000<br />
Die EU-Kommission veröffentlicht die erste gemeinsame Strategie für<br />
erneuerbare Energien, Energieeffizienz und Klimaschutz in Europa.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 17<br />
© dpa/Jens Wolf<br />
Kde v Německu stojí jaderné elektrárny?<br />
Odstavené elektrárny a elektrárny v provozu<br />
Nejvyšší roční produkce v číslech<br />
Špičkový výkon roční výroby elektřiny v terrawatthodinách<br />
Brunsbüttel<br />
2011<br />
Brokdorf<br />
2021<br />
Unterweser<br />
2011<br />
Stade<br />
2003<br />
Krümmel<br />
2011<br />
Emsland<br />
2022<br />
Greifswald<br />
1990<br />
Rheinsberg<br />
1990<br />
171 TWh<br />
217 TWh<br />
Lingen<br />
1977<br />
Grohnde<br />
2021<br />
Würgassen<br />
1994<br />
Mühlheim-Kärlich<br />
2001<br />
Biblis A + B Grafenrheinfeld<br />
2011<br />
2015<br />
Philippsburg 1<br />
2011<br />
Obrigheim<br />
2005<br />
Neckarwestheim 2<br />
Philippsburg 2<br />
2022<br />
2019<br />
Isar 1<br />
Neckarwestheim 1<br />
2011<br />
2011<br />
Rok plánovaného odpojení od sítě<br />
Rok odpojení<br />
Odstavené jaderné elektrárny<br />
všechny <strong>německé</strong><br />
atomové elektrárny<br />
2001<br />
všechny OZE<br />
2017<br />
Gundremmingen B<br />
2017<br />
Gundremmingen C<br />
2021<br />
Isar 2<br />
2022<br />
Jaderné elektrárny v provozu<br />
Německý parlament rozhodl velkou většinou hlasů ukončit co možná<br />
nejrychleji užívání jaderné energie na výrobu elektřiny. Několik elektráren<br />
muselo výrobu elektřiny zastavit s okamžikem vstupu odpovídajícího<br />
zákona v platnost. Zbývající budou postupně odstavovány<br />
do konce roku 2022. Momentálně dodává v Německu elektřinu ještě<br />
sedm jaderných elektráren. Vyrábějí ještě asi osminu <strong>německé</strong> výroby<br />
elektrické energie.<br />
K velkým výzvám, které s sebou přináší využívání atomové energie,<br />
patří také nezbytná likvidace radioaktivních odpadů. Za účelem<br />
ochrany obyvatelstva a životního prostředí se tyto odpady musejí<br />
dlouhodobě uložit tak, aby byly bezpečně izolované od biosféry. Podle<br />
expertů se toho nejlépe docílí jejich uložením v hlubinných geologických<br />
formacích.<br />
Německo chce své radioaktivní odpady likvidovat na domácím území,<br />
avšak hledání vhodné lokality pro konečné úložiště není jednoduché.<br />
Obyvatelstvo jak v potenciálních, tak v už prozkoumaných lokalitách<br />
reaguje zatím spíš odmítavě. Německo se proto vydává novou cestou<br />
a zapojuje celou společnost do transparentního, o vědecké poznatky<br />
se opírajícího procesu hledání vhodných úložišť. Do roku 2031 má být<br />
nalezena lokalita pro vybudování konečného úložiště, v níž by mělo<br />
být možné uskladnit zejména vysoce radioaktivní odpadní materiál.<br />
Toto úložiště by mělo zajistit nejvyšší možnou míru bezpečnosti<br />
po dobu jednoho milionu let. Konečné skladování proto ještě dále<br />
zvyšuje náklady na jadernou energii. Úložiště pro uskladnění slabě<br />
a středně radioaktivních odpadů bylo už nalezeno a schváleno. Jedná<br />
se o lokalitu Konrad, která má být podle plánu uvedena do provozu do<br />
roku 2022.<br />
2000<br />
Evropská komise zveřejňuje první společnou strategii pro obnovitelné zdroje energie,<br />
energetickou účinnost a ochranu klimatu v Evropě. V Německu začíná platit zákon o OZE, který<br />
se stává rozhodujícím hnacím motorem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Německu.<br />
2000<br />
Spolková vláda se usnáší na odklonu od jaderné<br />
energie a stanovuje maximální provozuschopnost<br />
atomové elektrárny na 32 let.
18 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
© dpa/Jens Büttner<br />
2002<br />
V platnost vstupuje první nařízení o úspoře energie. Stanovuje požadavky na celkovou<br />
energetickou náročnost nových a stávajících budov. První zákon o vyznačování<br />
spotřeby energie (Energieverbrauchskennzeichnungsgesetz) vnáší transparentnost do<br />
spotřeby energie u produktů jako např. automobilů nebo domácích spotřebičů.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 19<br />
Ekonomika a přidaná hodnota <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong><br />
„Nepřijde v důsledku<br />
<strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong><br />
mnoho lidí o práci?“<br />
Vysoké investice do nových zařízení na výrobu<br />
energie z OZE<br />
Roční investice do výrobních zařízení v Německu, v mld. eur<br />
Kolik pracovních příležitostí OZE nabízejí<br />
Pracovní místa v Německu, 2016<br />
338 600<br />
pracovních míst<br />
160 200<br />
105 600<br />
45 200<br />
větrná energie<br />
biomasa<br />
solární energie<br />
4,6<br />
2000<br />
27,3<br />
2010<br />
15,1<br />
2016<br />
20 300<br />
geotermální energie<br />
7 300<br />
vodní energie<br />
Ne, naopak. Energetická <strong>transformace</strong> se vyplácí také z ekonomického<br />
pohledu: Snižuje zatížení životního prostředí a emise skleníkových<br />
plynů, podporuje inovace, zvyšuje přidanou hodnotu vytvořenou<br />
v Německu a eliminuje náklady za dovoz energie., Při další výstavbě<br />
zařízení na výrobu energie z OZE nebo při renovaci budov zůstává<br />
převážná část obratu v Německu. Náročné práce, jakými jsou instalace<br />
nebo údržba, zajišťují totiž přímo samy firmy z daných regionů.<br />
V důsledku rozvoje obnovitelných zdrojů energie a investic do<br />
energetické účinnosti vznikají nové profese a nová pracovní místa<br />
v perspektivních odvětvích. Díky nejrůznějším opatřením na zvýšení<br />
energetické účinnosti v průmyslu a řemesle i v oblasti renovace budov<br />
přibylo více než 560 000 pracovních příležitostí. Investice do obnovitelných<br />
zdrojů energie během deseti let více než zdvojnásobily počet<br />
lidí pracujících v tomto sektoru. Tato nová pracovní místa částečně<br />
nahrazují pozice v průmyslových odvětvích, v nichž hrály ústřední<br />
roli fosilní suroviny. Týká se to především těžby ropy, zemního plynu<br />
a uhlí, ale i výroby elektřiny. Přidávají se také všeobecné strukturální<br />
změny. Deregulace energetických trhů v Evropě tak například zvyšuje<br />
konkurenci a vyžaduje po firmách vyšší efektivitu. Všechny tyto<br />
faktory společně vyvolávají nutnost adaptace pracovních míst. Počet<br />
zaměstnanců v konvenčních energetických firmách proto v posledních<br />
letech klesl.<br />
2003<br />
Evropa se usnáší na závazném obchodování<br />
s emisními povolenkami pro skleníkové plyny.<br />
2004<br />
V Německu pracuje v odvětví<br />
obnovitelných zdrojů už 160 000 lidí.
20 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Energetická <strong>transformace</strong> v mezinárodním měřítku<br />
„V Německu bude<br />
energetická <strong>transformace</strong><br />
možná fungovat, ale co<br />
u ekonomicky slabších států?“<br />
© dpa/epa Business Wire<br />
Energetická <strong>transformace</strong> není žádný luxus, ale nutný předpoklad trvale udržitelného<br />
a hospodářsky úspěšného vývoje. Energetická <strong>transformace</strong> je totiž motorem inovací<br />
a jako taková podporuje růst, prosperitu a zaměstnanost v perspektivních odvětvích. Proto<br />
není překvapením, že už prakticky všechny státy světa usilují o udržitelnější energetické<br />
systémy.<br />
Téměř všechny země usilují o rozvoj OZE<br />
Země s politickými nástroji a cíli stanovenými pro rozvoj OZE<br />
Více než jen mechanismus podpory<br />
Výkupní ceny/zelené bonusy<br />
Minimální kvóty pro OZE<br />
Zadávací řízení<br />
Měření čisté spotřeby <strong>–</strong><br />
započtení spotřeby a produkce<br />
elektřiny malých, často soukromých<br />
fotovoltaických elektráren<br />
Finanční pobídky<br />
Žádná dotační politika, resp. žádné údaje<br />
Ceny za inovativní obnovitelné technologie, jakými jsou větrná a solární energie, zaznamenaly<br />
v posledních letech v celosvětovém měřítku dramatický pokles. K tomu značně přispěly<br />
včasné investice do výzkumu a rozvoje, ale i podpora, které se obnovitelným zdrojům energie<br />
při vstupu na trh v různých průmyslových zemích s Německem v čele dostávalo.<br />
Díky sníženým investičním nákladům a beztak nízkým provozním nákladům jsou obnovitelné<br />
energie v některých regionech světa už dnes i bez dotací konkurenceschopné. Například<br />
v Severní a Jižní Americe dodávají větrné parky a velké solární elektrárny levnější elektřinu<br />
než nové fosilní elektrárny. Země jako Čína, Brazílie, Jihoafrická republika nebo Indie zaujímají<br />
v rozvoji OZE vedoucí pozice. Další rozšíření OZE je však částečně limitováno tím, že země<br />
2005<br />
Start evropského obchodování<br />
s emisemi. Účastní se ho<br />
všechny členské státy EU.<br />
2007<br />
EU schvaluje energetický a klimatický balíček na rok<br />
2020 se závaznými cíli pro rozvoj obnovitelných zdrojů<br />
energie, ochranu klimatu a energetickou účinnost.<br />
2007<br />
Louis Palmer se vydává na cestu kolem světa<br />
solárním taxíkem. Toto vozidlo jezdí výlučně<br />
na solární pohon. Cesta trvá 18 měsíců.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 21<br />
© dpa<br />
fosilní paliva dotují, aby udržely spotřebitelské ceny na nízké úrovni.<br />
Ročně tato výše podpory činí 325 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek<br />
podpory určené pro obnovitelné zdroje energie. Pokud by se<br />
tyto finance místo toho využily na programy pro zlepšení energetické<br />
účinnosti, byla by pro tyto účely k dispozici trojnásobná částka.<br />
Obnovitelné zdroje energie jsou domácími zdroji a jako takové snižují<br />
závislost na dovozu energie i na nestálých tržních cenách za fosilní<br />
zdroje. Mohou podstatnou měrou přispět k pokrytí rostoucí potřeby<br />
energie v transformujících se ekonomikách a rozvojových zemích,<br />
aniž by vedly ke vzniku dalších emisí skleníkových plynů nebo lokálním<br />
ekologickým škodám.<br />
V regionech se slabě rozvinutou infrastrukturou, kde je nutné nákladně<br />
vyrábět elektřinu pomocí dieselových generátorů, představují OZE<br />
rovněž cenově výhodnější alternativu. Solární elektrárny a větrné<br />
parky je možné instalovat relativně rychle. Doba potřebná na jejich<br />
projektování a výstavbu je podstatně kratší než v případě uhelných<br />
nebo jaderných elektráren. Mnoha lidem teprve tyto zdroje vůbec<br />
umožní přístup k elektrické energii. Proto také mnoho zemí vypsalo<br />
na podporu obnovitelných zdrojů dotační programy.<br />
Německo se celosvětově zasazuje za trvale udržitelnou, inovační a cenově<br />
dostupnou energetickou politiku a své zkušenosti s energetickou<br />
transformací předává dále. V tomto směru existuje úzká spolupráce<br />
s evropskými sousedy a mezinárodními partnery. Německo se aktivně<br />
zapojuje do práce v nadnárodních grémiích a organizacích, navázalo<br />
celou řadu bilaterálních energetických partnerství se zeměmi jako<br />
Indie, Čína, Jihoafrická republika, Nigérie nebo Alžírsko.<br />
Kde se v celosvětovém měřítku nachází nejvíce elektráren?<br />
Kapacita elektráren pro výrobu elektřiny do roku 2017<br />
1 | USA<br />
1 | Velká Británie<br />
Biomasa<br />
2 | Čína<br />
3 | Indie<br />
Vítr offshore<br />
2 | Německo<br />
3 | Dánsko<br />
1 | USA<br />
1 | Čína<br />
Geotermální<br />
energie<br />
2 | Filipíny<br />
3 | Indonésie<br />
Vítr onshore<br />
2 | USA<br />
3 | Německo<br />
1 | Čína<br />
1 | Čína<br />
Vodní energie<br />
2 | Brazílie<br />
3 | USA<br />
Fotovoltaika<br />
2 | Japonsko<br />
3 | Německo<br />
2008<br />
Německo zavádí průkaz energetické náročnosti budov. Ten informuje o spotřebě energie<br />
a energetické kvalitě budov. Zákon o podpoře využívání OZE při vytápění a chlazení<br />
předepisuje u novostaveb, že určitý podíl energie potřebné na tyto účely musí dodávat OZE.<br />
2009<br />
Vzniká Mezinárodní agentura pro obnovitelné<br />
zdroje energie (IRENA) se 75 zakládajícími členy.
22 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Elektrická síť<br />
Inteligentní síť<br />
© dpa/Stefan Sauer<br />
Předpokladem pro uskutečnění <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> je moderní a výkonná infrastruktura.<br />
Proto je nutné rozšířit elektrická vedení a zajistit větší pružnost celé soustavy.<br />
Až budou <strong>německé</strong> jaderné elektrárny odstaveny, převezmou výrobu elektřiny především<br />
obnovitelné zdroje energie na severu a východě Německa. Největší potřeba energie je však<br />
na jihu Německa. V tomto regionu bude po odstavení atomových elektráren zapotřebí nahradit<br />
jejich produkci, v tomto regionu žije mnoho lidí a sídlí tu velké průmyslové podniky.<br />
Přepravu větrné elektřiny ze severního a východního Německa na jih by proto měly zajistit<br />
nově vybudované vysoce efektivní velkokapacitní přenosové sítě (tzv. elektrické dálnice).<br />
Německá elektrická síť měří<br />
1,8 milionů kilometrů.<br />
Kde se bude elektrická síť rozšiřovat<br />
Plánovaná a nová vedení v <strong>německé</strong> síti vysokého napětí<br />
Před schvalovacím řízením<br />
HAMBURK<br />
Ve schvalovacím řízení<br />
BRÉMY<br />
Záměr schválen nebo ve fázi stavby<br />
Záměr realizován<br />
HANNOVER<br />
BERLIN<br />
Místo napojení na přenosovou soustavou<br />
Klastr větrných parků na moři<br />
Napojení soustavy na moři<br />
DORTMUND<br />
LIPSKO<br />
DÜSSELDORF<br />
DRÁŽĎANY<br />
KOLÍN NAD RÝNEM<br />
FRANKFURT<br />
NAD MOHANEM<br />
To odpovídá<br />
45násobku<br />
obvodu Země na úrovni rovníku<br />
STUTTGART<br />
NORIMBERK<br />
MNICHOV<br />
Druhým motorem rozvoje <strong>německé</strong> sítě je evropský vnitřní trh s energií. Aby proud mohl<br />
volně téct po celé Evropě a byl pro spotřebitele cenově výhodnější, potřebuje Evropa solidní infrastrukturu<br />
v jednotlivých zemích i za jejich hranicemi. Evropští provozovatelé přenosových<br />
soustav proto každé dva roky předkládají společný plán rozvoje sítě. Obsahuje také veškeré<br />
<strong>německé</strong> záměry. Jaká elektrická vedení Německo potřebuje, zjišťují příslušní provozovatelé<br />
sítí vlastní metodikami s výhledem na 10 až 20 let dopředu. Jejich návrhy prověřuje státní<br />
2009<br />
Zákon o výstavbě energetické infrastruktury (ENLAG)<br />
zrychluje schvalování nového vedení vysokého napětí.<br />
2010<br />
Německá vláda schvaluje národní energetickou koncepci<br />
s dlouhodobou strategií zásobování energiemi do roku 2050.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 23<br />
© dpa/euroluftbild.de/Hans Blossey<br />
„Projekt <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> má pro Německo význam<br />
srovnatelný s přistáním člověka na Měsíci.“<br />
Frank-Walter Steinmeier, německý prezident<br />
regulační úřad (Bundesnetzagentur) v rámci několikastupňového<br />
procesu, do něhož je intenzivně zapojena i veřejnost. Formou dialogu<br />
se zvažuje, která řešení nejlépe odpovídají potřebám lidí, životního<br />
prostředí a ekonomiky.<br />
Také distribuční síť musí být na energetickou transformaci připravena.<br />
Ta byla původně určena pouze pro další přepravu elektřiny ke<br />
spotřebitelům. Fungovala jako jednosměrka. Dnes do distribuční<br />
soustavy dodávají energii všechny solární elektrárny a některé větrné<br />
turbíny. Co se v místě výroby nespotřebuje, teče opačným směrem.<br />
Navíc jsou pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů typické výkyvy<br />
způsobené povětrnostními vlivy. Za slunného počasí vyrábějí solární<br />
elektrárny hodně elektřiny, když je zamračeno, jejich výkon rychle<br />
klesá. Pro zachování stability distribučních sítí i při nestálé produkci<br />
z nich musejí být vytvořeny inteligentní sítě. V takové inteligentní<br />
síti, které se říká smart grid, spolu komunikují všichni aktéři: počínaje<br />
výrobou, přes přepravu, ukládání a distribuci až ke konečnému spotřebiteli.<br />
Výrobu a spotřebu elektřiny tak lze vzájemně lépe slaďovat a<br />
rychle přizpůsobovat potřebám.<br />
Jak funguje smart grid<br />
Zjednodušené znázornění aktérů, infrastruktury a komunikačních cest<br />
Přenosová soustava,<br />
distribuční soustava<br />
Řízení a komunikace<br />
Smart meter<br />
Výroba elektřiny<br />
konvenční a OZE<br />
spotřebitelé<br />
domácnosti, průmysl, živnostníci<br />
Místo obchodování<br />
Energetické dodávky, služby<br />
a obchodování s energií<br />
Přeprava<br />
do sousedních zemí v rámci EU<br />
Mobilita<br />
osobní doprava,<br />
veřejná doprava<br />
Ukládání<br />
baterie, zásobníky<br />
2010<br />
EU schvaluje směrnici o energetické náročnosti budov. Od roku 2021 by<br />
měly veškeré novostavby vykazovat téměř nulovou spotřebu energie.<br />
2010<br />
Německá energetická agentura (DENA) zveřejňuje studii<br />
o nutném rozšíření přenosové soustavy v Německu,<br />
pokud má být 40 procent celkové potřeby kryto z OZE.
24 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Energetická bezpečnost<br />
„Při takovém množství větrné<br />
a solární elektřiny zásobování<br />
už přece nemůže být spolehlivé?“<br />
© dpa/Moravic Jakub<br />
Němci mohou i do budoucna počítat se spolehlivým zásobováním elektřinou. Dodávky<br />
energie v Německu patří v celosvětovém srovnání k těm nejlepším a nejspolehlivějším. Během<br />
jednoho roku, tedy během 8 760 hodin, vypadl proud v průměru jen na 12,8 minut. Tato hodnota<br />
se navzdory rostoucímu podílu větrné a sluneční elektřiny v posledních letech dokonce<br />
zlepšila.<br />
K výpadkům elektřiny dochází v Německu zřídka<br />
Průměrné přerušení dodávky proudu v minutách, 2013<br />
10,0 Lucembursko<br />
11,3 Dánsko<br />
12,8 Německo (2016)<br />
15,0 Švýcarsko<br />
15,3 Německo (2013)<br />
23,0 Nizozemí<br />
68,1 Francie<br />
70,8 Švédsko<br />
254,9 Polsko<br />
360,0 Malta<br />
Výpadky proudu májí jen málokdy na svědomí výkyvy ve výrobě elektřiny. Většinou jsou<br />
způsobeny zvenčí a zapříčiněny lidským pochybením. Tak tomu bylo i v případě posledního<br />
většího blackoutu v některých částech Německa, ke kterému došlo 4. listopadu 2006. Příčinou<br />
několikahodinového rozsáhlého výpadku elektřiny bylo cílené vypnutí jednoho elektrického<br />
vedení. To vedlo k přetížení jiných vedení a řetězové reakci v celé evropské elektrické síti. Po<br />
této události byla bezpečnostní opatření v Německu i v evropských sousedních zemích ještě<br />
více posílena.<br />
Pro eliminaci kritických stavů vytvořilo Německo například pevné rezervy v podobě dodatečných<br />
elektráren. Důležitou roli hrají zejména v zimních měsících. V tomto ročním období<br />
je spotřeba zvlášť vysoká a <strong>německé</strong> větrné elektrárny produkují většinu elektřiny. Pokud by<br />
mělo dojít k přetížení elektrických sítí, protože ze severu na jih poteče hodně energie, musejí<br />
nastoupit rezervní elektrárny na jihu.<br />
2011<br />
V japonské Fukušimě dochází k závažné havárii reaktoru v jaderné elektrárně.<br />
Německo se rozhoduje pro zrychlený odklon od používání jádra na výrobu<br />
elektřiny do roku 2022. Osm starých atomových elektráren je odstaveno okamžitě.<br />
2011<br />
Evropská komise zveřejňuje energetický plán<br />
do roku 2050 s dlouhodobou strategii ochrany<br />
klimatu a zásobování energií v Evropě.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 25<br />
© dpa/euroluftbild.de/Hans Blossey<br />
Obnovitelné zdroje energie už dnes v rozmezí hodin v Německu<br />
zajišťují zásobování elektřinou z více než 60 procent. Tyto hodnoty<br />
v dalších letech porostou. Zde se různé obnovitelné zdroje energie<br />
vzájemně doplňují. Modelové pokusy ukázaly, že je možné výrobu<br />
z různých elektráren kombinovat a že společně pak elektřinu dodávají<br />
mnohem spolehlivěji. Ve fázích „temného bezvětří“, kdy nesvítí ani<br />
slunce a kdy ani nefouká vítr, nastupují flexibilní konvenční elektrárny.<br />
Pro tyto účely se hodí především plynové elektrárny, ale také<br />
přečerpávací elektrárny a bioplynové stanice jsou schopné rychle<br />
dodat elektřinu. Ve středním až dlouhodobém časovém horizontu by<br />
se měla taková období překlenovat pomocí energie uložené v zásobnících.<br />
Důležitou roli však hrají i sami spotřebitelé. Mohou dostávat<br />
pobídky, aby spotřebovávali elektřinu spíše v době, kdy je jí k dispozici<br />
hodně, když například fouká silný vítr. Velkoodběratelé, jakými jsou<br />
továrny a chladírny, tak mohou celému systému citelně ulevit.<br />
Náročným úkolem je reorganizovat trh s elektřinou. Německo v této<br />
souvislosti zahájilo reformní proces a první kroky už má za sebou.<br />
Zásadní význam má v tomto kontextu flexibilita. Všichni aktéři na<br />
trhu s elektřinou musejí co možná nejlépe reagovat na kolísavou výrobu<br />
elektřiny z větrné a sluneční energie. Zároveň sítě potřebují, aby<br />
mezi různými možnostmi vyrovnávání výkyvů panovala konkurence,<br />
a díky tomu bylo možné udržet celkové náklady na nízké úrovni.<br />
Sbližování dosud oddělených regionálních trhů s elektřinou v Evropě<br />
a přeshraniční rozvoj sítí povedou v neposlední řadě k větší stabilitě<br />
a flexibilitě i v Německu.<br />
Jak kolísá produkce energie z OZE<br />
Výroba elektřiny ze všech zdrojů energie a spotřeba elektřiny v Německu během roku 2017<br />
100 GW<br />
80 GW<br />
Výroba a spotřeba elektřiny<br />
60 GW<br />
40 GW<br />
20 GW<br />
0 GW<br />
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden<br />
Konvenční elektrárny<br />
Solární instalace Větrná energie onshore Větrná energie offshore Vodní energie Biomasa<br />
Spotřeba elektřiny<br />
2012<br />
Platnost Kjótského protokolu se na klimatické<br />
konferenci v Dauhá prodlužuje do roku 2020.<br />
2013<br />
Německo schvaluje první spolkový zákon o plánu potřebné<br />
výstavby přenosové soustavy (Bundesbedarfsplangesetz).
26 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Zásobníky<br />
Energie do zásoby<br />
© dpa/Hannibal Hanschke<br />
V roce 2050 by mělo 80 procent elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů, převážně z větrných<br />
turbín a fotovoltaických elektráren. Když pak v Německu náhle přestane svítit slunce<br />
a ani nebude foukat vítr, je potřeba mít soustavu, která se bude schopná rychle a flexibilně<br />
takovýmto situacím přizpůsobit. Jako možné řešení přicházejí v úvahu zásobníky energie.<br />
V době silného větru a slunce mohou energii přijímat. A pak podle potřeby vracet i v době<br />
bezvětří, za tmy nebo při zatažené obloze.<br />
Domácí zásobník energie: baterie<br />
Kombinace fotovoltaiky a baterie pro vlastní spotřebu<br />
a dodávky do sítě<br />
Využití přirozených nádrží:<br />
přečerpávací vodní elektrárna<br />
Výstavba přečerpávacího systému<br />
Horní nádrž<br />
Fotovoltaické zařízení<br />
Motor/<br />
generátor<br />
Transformátor<br />
1.<br />
2.<br />
Akumulátory<br />
Čerpadlová turbína<br />
Dolní nádrž<br />
Vlastní spotřeba: přímé<br />
využívání solárního<br />
proudu nebo ukládání<br />
do baterie<br />
Dodávky přebytečného<br />
proudu do sítě<br />
1.<br />
Skladování energie<br />
(přebytečný) proud pohání turbínu,<br />
voda se načerpá do horní nádrže<br />
2.<br />
Zužitkování uložené energie<br />
voda teče dolů, pohání turbínu,<br />
turbína vyrábí elektřinu a dodává ji do sítě<br />
100 000 akumulátorů v provozu 9,2 GW instalovaného výkonu, 4,5 GW ve stavbě<br />
Možností skladování energie je už celá řada: krátkodobé akumulátory jako baterie, kondenzátory<br />
nebo setrvačníky mohou v průběhu dne energii víckrát naakumulovat a zase vydat. Mají<br />
však jen omezenou kapacitu. Pro uložení energie na delší dobu se v Německu využívají především<br />
přečerpávací vodní elektrárny. Na německou síť jsou momentálně napojené přečerpávací<br />
elektrárny o výkonu přibližně devět gigawattů, přičemž část elektráren se nachází v Lucembursku<br />
a v Rakousku. Německo má díky tomu v tomto ohledu největší kapacity v Evropské<br />
unii, rozšiřovat je však může jen do určité míry. Proto Německo intenzivně spolupracuje se<br />
zeměmi, které disponují velkými úložnými kapacitami. Jsou to zejména Rakousko, Švýcarsko<br />
a Norsko.<br />
2013<br />
Do sériové výroby jde v Německu první nově<br />
vyvinuté auto jezdící výlučně na elektropohon.<br />
2013<br />
Celosvětově první zařízení power-to-gas<br />
v průmyslovém měřítku jde v Německu do provozu.<br />
2014<br />
Německo reformuje zákon o obnovitelných<br />
zdrojích energie. Poprvé obsahuje roční cíle<br />
rozvoje a zahrnuje tržní integraci.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 27<br />
© Paul Langrock<br />
Další alternativou dlouhodobějšího ukládání energie jsou zásobníky<br />
stlačeného vzduchu. Vzduch se do podzemních zásobníků vtlačuje<br />
za pomoci přebytečné energie. Pro tyto účely se využívají například<br />
kaverny po vytěžených solných ložiscích. V případě potřeby pak stlačený<br />
vzduch pohání generátor, a tak zase vyrábí elektřinu.<br />
Jako mnohem slibnější technologie, než je koncepce dlouhodobého<br />
skladování, se jeví power-to-gas. V tomto případě se přeměňuje<br />
elektřina získaná z obnovitelných zdrojů energie elektrolýzou na<br />
vodík nebo syntetický zemní plyn. Výhodou je, že vodík nebo zemní<br />
plyn je možné ukládat, přímo využívat anebo dodávat do plynárenské<br />
sítě. Dá se pak snadno přepravovat a flexibilně používat. Elektrárny je<br />
podle potřeby mohou opět přeměnit na elektřinu nebo teplo, koneční<br />
spotřebitelé s jejich pomocí mohou vařit, vytápět nebo je využívat pro<br />
pohon vozidel.<br />
Německá vláda se snaží stimulovat výzkum a vývoj, aby docílila<br />
snížení nákladů na zásobníky energie. Od roku 2011 funguje dotační<br />
program pod názvem Zásobníky. Navíc od roku 2013 podporuje<br />
německá vláda malé, decentrální zásobníky, které jsou propojené s fotovoltaickými<br />
elektrárnami. Nově se baterie dají využívat pro rychlou<br />
kompenzaci menších výkyvů v elektrické síti. Tímto způsobem<br />
mohou elektromobily, které právě nejsou v provozu, přispět ke stabilitě<br />
zásobování elektrickou energií. Vstup takovýchto bateriových<br />
systémů na trh by měl rozproudit výzkum a inovace, díky nimž by se<br />
měly snížit náklady.<br />
V následujících letech potřeba zásobníků energie zejména pro instalaci<br />
v elektrických vozidlech poroste. Výhodné systémové náklady<br />
pro všechny úložné technologie v elektrické síti se dají očekávat<br />
teprve v dlouhodobějším časovém horizontu při velmi vysokém<br />
podílu obnovitelných zdrojů energie na celkových dodávkách energie.<br />
V krátkodobém a střednědobém horizontu je výhodnější zaměřit se na<br />
jiná opatření, například na rozšiřování elektrické sítě nebo na cílenou<br />
regulaci výroby a spotřeby, která umožní efektivní využívání energie.<br />
Přeměna elektřiny na plyn<br />
Princip fungování elektrolýzy a metanizace i možné způsoby využití<br />
Využívání přebytečné<br />
energie vyrobené z OZE<br />
ELEKTROLÝZA<br />
METANIZACE<br />
H 2 (vodík)<br />
CH 4 (metan)<br />
H 2 (vodík)<br />
H 2 (vodík)<br />
Plynárenská síť<br />
Zásobníky plynu<br />
Průmyslové využití Mobilita<br />
Výroba elektřiny Zásobování teplem<br />
15 pilotních projektů v provozu, šest ve fázi stavby nebo přípravy<br />
2014<br />
EU se usnáší na energetických a klimatických cílech pro rok 2030:<br />
snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent, podíl OZE minimálně<br />
27 procent a snížení energetické spotřeby minimálně o 27 procent.<br />
2014<br />
Německo schvaluje Národní akční plán energetické účinnosti<br />
a zahajuje Akční program na ochranu klimatu 2020.<br />
OZE zajišťují 27,4 procent celkové spotřeby energie, čímž se<br />
poprvé stávají nejdůležitějším zdrojem energie v Německu.
28 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Občané a energetická <strong>transformace</strong><br />
„A co přinese energetická<br />
<strong>transformace</strong> lidem?“<br />
Energetická <strong>transformace</strong> může být úspěšná jen za předpokladu, že ji obyvatelé Německa<br />
podpoří. A to do velké míry závisí na tom, jestli zůstane energie pro soukromé spotřebitele cenově<br />
dostupná. Občané však mohou z reorganizace zásobování energiemi mít i bezprostřední<br />
užitek. Mnozí si nechávají poradit, jak doma mohou ušetřit největší množství energie.<br />
Pokud vyměňují staré kotle nebo rekonstruují svůj dům, využívají na to zvýhodněné<br />
úvěry a čerpají státní podporu. Když si chtějí pronajmout nový byt, dostanou automaticky<br />
informace o jeho energetické spotřebě a s ní spojených nákladech. A když si jdou koupit<br />
novou pračku, počítač nebo svítidlo, dozvědí se na energetickém štítku, jak energeticky<br />
účinné dané produkty jsou.<br />
Kolik elektráren je v rukách občanů?<br />
Podíly instalovaného výkonu OZE na výrobě elektřiny podle typu vlastnictví<br />
42 %<br />
občané<br />
(jednotliví vlastníci,<br />
komunitní energetické společnosti, podíly občanů)<br />
16 %<br />
dodavatelé energie<br />
41 %<br />
Investoři<br />
(institucionální a strategičtí investoři)<br />
© dpa/Westend61/Tom Chance © dpa/Bodo Marks<br />
2015<br />
V Paříži zasedá světová klimatická konference a jedná<br />
o dohodě nastupující po Kjótském protokolu. 195 států se<br />
usnáší na omezení globálního oteplování o maximálně 2 stupně.<br />
2016<br />
4. listopadu vstupuje v platnost Pařížská klimatická dohoda.<br />
Německo mění podporu obnovitelných zdrojů energie: Od roku<br />
2017 se budou pro všechny technologie vypisovat zadávací řízení.
dpa/Marc Ollivier<br />
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 29<br />
Občané se aktivně zapojují i do klasické <strong>energetiky</strong>. Elektřinu a teplo<br />
nevyrábějí už jen malí nebo velcí dodavatelé energie, ale občané sami.<br />
Vlastní solární elektrárny, finančně se podílejí na větrných parcích<br />
anebo provozují elektrárny na biomasu. Z více než 1,5 milionů fotovoltaických<br />
instalací v Německu je jich mnoho umístěno na střechách<br />
rodinných domů. Občané se finančně podílejí na zhruba polovině<br />
všech větrných elektráren v Německu. V případě bioenergie pochází<br />
od občanů téměř polovina veškerých investic.<br />
Zvlášť intenzivní je participace veřejnosti na plánovaní tras, které<br />
mají napříč Německem přepravovat velké objemy elektrické energie.<br />
V tomto případě se občané mohou zapojit už ve fázi zjišťování potřeby<br />
rozšíření sítě a předložit své stanovisko. Také všechny další plánovací<br />
kroky až do rozhodnutí o konkrétním průběhu tratě se odehrávají za<br />
účasti veřejnosti. Navíc dostávají občané už před zahájením formálního<br />
řízení od <strong>německé</strong>ho regulátora a provozovatelů sítě podrobné<br />
informace o projektech výstavby vedení.<br />
Kdo nemá možnost postavit si vlastní zařízení na výrobu energie<br />
z OZE nebo ho sám financovat, může se dát dohromady s jinými.<br />
Existuje už téměř 850 energetických družstev s více než 180 000 členy,<br />
kteří společně investují do projektů spojených s energetickou<br />
transformací. Lidé se mohou zapojit už částkami od 100 eur. Kromě<br />
toho může veřejnost mnoha různými způsoby ovlivnit konkrétní<br />
podobu energetické <strong>transformace</strong>. Lidé mají možnost vyjádřit obavy<br />
a přání, například když se v jejich regionu plánuje nový větrný park.<br />
Všechny zmíněné aktivity doplňuje iniciativa Občanský dialog k<br />
elektrické síti (Bürgerdialog Stromnetz). Tato iniciativa má k dispozici<br />
kanceláře pro občany. Umožňuje vést dialog bezprostředně v regionech,<br />
v nichž se plánuje další výstavba sítí, a nabízí kontaktní osoby<br />
pro všechny záležitosti kolem výstavby sítě. Skutečnost, že se lidem<br />
včas dostává možnosti se těmito otázkami kriticky zabývat, usnadňuje<br />
realizaci energetických projektů a vede k tomu, že je občané lépe<br />
přijímají.<br />
Jak mohou občané doma profitovat z energetické <strong>transformace</strong>?<br />
Příklady možností zvýšení energetické účinnosti a využití OZE u rodinného domu ze 70. let 20. století.<br />
-13 % energie<br />
izolace střechy<br />
60<strong>–</strong>70 % vlastní potřeba (elektřina)<br />
fotovoltaické zařízení s akumulátorem<br />
-10 % energie<br />
použití trojskel<br />
-22 % energie<br />
zateplení fasády<br />
-80 % energie<br />
místo žárovek osvětlení LED<br />
-5 % energie<br />
zateplení stropu ve sklepě<br />
-15 % energie<br />
modernizace kotelny<br />
100 % vlastní potřeba (teplo)<br />
tepelné čerpadlo na vytápění a ohřev teplé vody<br />
2018<br />
Rada a Parlament Evropské unie se shodly na nařízení o správě energetické unie,<br />
čímž chtějí podpořit další rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů energie v EU.
30 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Glosář<br />
Baterie<br />
Baterie jsou chemické zásobníky elektrického<br />
náboje. Napojí-li se na ně elektrický obvod,<br />
vybíjí se a proudí elektřina. Dobíjecí baterie,<br />
které se používají v elektrobusech a mobilních<br />
telefonech, se nazývají akumulátory. Také ve<br />
spojení s OZE, např. u fotovoltaických zařízení,<br />
se používají dobíjecí baterie. V tomto případě<br />
se jim říká bateriové akumulátory. Baterie<br />
mohou v závislosti na své kapacitě (měřeno<br />
v amperhodinách <strong>–</strong> Ah) přijmout omezené<br />
množství elektrického náboje.<br />
Budova s téměř nulovou spotřebou energie<br />
Budovy s téměř nulovou spotřebou energie<br />
jsou stavby, které spotřebovávají velmi malé<br />
množství energie. V Evropské unii mají všechny<br />
novostavby po roce 2021 splňovat stejnojmenný<br />
standard. Pro veřejné budovy platí tato<br />
směrnice už od roku 2019. V Německu nesmí<br />
být potřeba primární energie u takových domů<br />
za rok vyšší než 40 kWh na metr čtvereční.<br />
Carsharing<br />
Carsharing umožňuje více uživatelům používat<br />
společně jeden automobil. Zpravidla se za<br />
tímto účelem stanou zákazníky firmy, které<br />
vozidla patří. Když potřebujete auto, můžete<br />
si ho pronajmout. Ve srovnání s tradičními<br />
půjčovnami aut je možné při carsharingu půjčit<br />
si auto narychlo a zamluvit si ho například jen<br />
na 30 minut. Celá řada obcí zřizuje pro carsharingové<br />
služby přednostní parkoviště. Pruhy<br />
vyhrazené pro autobusy mohou být k dispozici<br />
také pro účely carsharingu.<br />
Ekvivalent CO 2<br />
Ekvivalent CO 2<br />
je parametr umožňující srovnání<br />
dopadů dané chemické sloučeniny na skleníkový<br />
efekt, většinou se sleduje po dobu 100 let.<br />
Oxid uhličitý (CO 2<br />
) přitom dostává hodnotu<br />
jedna. Má-li nějaká látka ekvivalent CO 2<br />
v hodnotě<br />
25, pak je emise jednoho kilogramu tohoto<br />
materiálu 25krát škodlivější než emise jednoho<br />
kilogramu CO 2<br />
. Důležité je si uvědomit, že ekvivalent<br />
CO 2<br />
nevypovídá nic o skutečném vlivu<br />
sloučeniny na klimatickou změnu.<br />
Elektrická síť <strong>–</strong> síť velmi vysokého napětí <strong>–</strong><br />
distribuční síť<br />
Elektrická síť je přenosovou cestou elektrického<br />
proudu. V Německu a mnoha jiných<br />
státech má elektrická síť čtyři stupně, které<br />
pracují s rozdílně vysokými napětími: velmi<br />
vysoké napětí (220 nebo 380 kV), vysoké napětí<br />
(60kV až 220 kV), střední napětí (6 až 60 kV)<br />
a nízké napětí (230 nebo 400 V). Síť nízkého<br />
napětí je určena pro odběratele jako soukromé<br />
domácnosti. Sítě velmi vysokého napětí pracují<br />
s přibližně tisícinásobným napětím, přepravují<br />
velké objemy elektřiny na velké vzdálenosti.<br />
Vysokým napětím se elektřina dále distribuuje<br />
k sítím středního a nízkého napětí. Sítě středního<br />
napětí dále rozvádějí elektřinu, zásobují ale<br />
také velké odběratele jako průmyslové podniky<br />
a nemocnice. Soukromé domácnosti odebírají<br />
elektřinu ze sítě nízkého napětí.<br />
Energetická družstva<br />
Družstva, jaká známe ze současného Německa,<br />
jsou dnes už etablovanou myšlenkou původně<br />
pocházející z 19. století. Tehdy první německá<br />
družstva paralelně založili Friedrich Wilhelm<br />
Raiffeisen a Hermann Schulze-Delitzsch.<br />
Tenkrát se sdružovalo více lidí se stejnými ekonomickými<br />
zájmy s cílem získat na trhu větší<br />
sílu např. ve formě nákupního družstva. Tento<br />
specifický typ podniku upravuje v Německu<br />
vlastní zákon. V oblasti zásobování energiemi<br />
působí družstva už dlouho. Na počátku elektrifikace<br />
v Německu nebyly venkovské regiony<br />
schopné držet krok s velkoměsty a zakládaly<br />
si energetická družstva, aby se mohly samy<br />
zásobovat energiemi. Některá přežila dodnes.<br />
V souvislosti s transformací <strong>energetiky</strong> zažívá<br />
družstevní model renesanci. Většina členů<br />
družstva jsou soukromé osoby, které financují<br />
například výstavbu solárních systémů nebo<br />
větrných turbín.<br />
Energetická produktivita<br />
Energetická produktivita udává, jak vysoká<br />
makroekonomická hodnota (část hrubého<br />
domácího produktu) se vygeneruje na vynaloženou<br />
energetickou jednotku. Vztaženo<br />
k národnímu hospodářství se jako základ pro<br />
výpočet používá primární energie.<br />
Energetická účinnost<br />
Energetická účinnost vypovídá o tom, jak vysoký<br />
je užitek v závislosti na vynaložené energii,<br />
respektive kolik energie někdo musí vynaložit,<br />
aby docílil určitého užitku. Čím vyšší energetická<br />
účinnost je, tím méně energie je zapotřebí.<br />
Budova s vysokou energetickou účinností<br />
potřebuje na vytápění a chlazení méně energie<br />
než budovy stejného typu s nižší energetickou<br />
účinností. Průmyslová výroba a doprava jsou<br />
dalšími oblastmi, v nichž tento aspekt hraje<br />
stále důležitější roli. Pro firmy jsou opatření<br />
na zvýšení energetické účinnosti zajímavé,
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 31<br />
pokud jimi ušetří více peněz, než kolik musely<br />
do jejich implementace investovat. K úspoře<br />
energie mohou přispět i soukromí spotřebitelé<br />
například tím, když budou používat spotřebiče<br />
s vysokou energetickou účinností. V mnoha<br />
zemích jsou na ledničkách, televizích, pračkách<br />
atd. energetické štítky, pomocí nichž se člověk<br />
rychle zorientuje, jak účinný daný spotřebič je.<br />
Evropský vnitřní trh<br />
Členské státy Evropské unie tvoří vnitřní trh.<br />
Tento vnitřní trh zaručuje volný pohyb zboží,<br />
služeb, kapitálu a s určitým omezením také<br />
osob přes hranice. Při přechodu hranic se za<br />
zboží a služby nevybírají žádná cla ani jiné<br />
odvody. Z jedné země do druhé také proudí<br />
elektrická energie, plyn a zemní ropa. Stávající<br />
infrastruktura elektrického vedení a plynovodů<br />
však ještě nestačí, aby bylo možné zajistit<br />
fungující vnitřní trh s energií. Dále je zapotřebí<br />
i jednotná, přeshraniční regulace. Obojího by<br />
ale mělo být v následujících letech dosaženo,<br />
což dovolí zajistit vyvážené ceny elektřiny v EU<br />
a zvýšit bezpečnost dodávek.<br />
Hrubá spotřeba elektřiny<br />
Pro zjištění hrubé spotřeby elektřiny země, se<br />
sčítá elektřina v dané zemi vyrobená s elektřinou<br />
importovanou ze zahraničí. Od této<br />
hodnoty se pak odečítá objem exportované<br />
elektřiny.<br />
elektřina vyrobená v dané zemi<br />
+ import elektřiny<br />
- export elektřiny<br />
----------------------------------------------<br />
= hrubá spotřeba elektřiny<br />
Kjótský protokol<br />
V roce 1997 se členské státy Rámcové úmluvy<br />
OSN o změně klimatu (UNFCCC) v japonském<br />
Kjótu domluvily na cílových hodnotách snížení<br />
emisí skleníkových plynů do roku 2012.<br />
Východiskem pro srovnání je stav v roce 1990.<br />
Úmluvu ratifikovalo více než 190 států. Na klimatické<br />
konference v Dauhá bylo přijato druhé<br />
závazné období do roku 2020. Kjótský protokol<br />
je předchůdcem Pařížské dohody z prosince<br />
2015, kde se už 196 smluvních stran UNFCCC<br />
dohodlo na omezení oteplování planety o méně<br />
než dva stupně Celsia.<br />
Kondenzátory<br />
Kondenzátory jsou elektrotechnické součástky<br />
schopné krátkodobě ukládat elektrický náboj.<br />
Kondenzátor se skládá ze dvou elektrod, mezi<br />
kterými je tzv. dielektrikum. Na každou z elektrod<br />
se přivádí elektrické náboje s opačnou<br />
polaritou. Dielektrikum zabraňuje okamžitému<br />
vybití elektrických nábojů. Dojde-li k propojení<br />
obou elektrod, teče proud až do doby, než se<br />
náboje vyrovnají.<br />
Obchodování s emisemi<br />
Emise CO 2<br />
mají v Evropě tržní hodnotu.<br />
Energetika a další odvětví průmyslu musejí<br />
za každou tunu skleníkových plynů, kterou<br />
vypustí do ovzduší, vykázat povolenky. Když<br />
jich mají málo, jsou nuceny je dokoupit na specializovaných<br />
burzách. Když je ušetří, mohou<br />
nadbytečné povolenky prodat. Každoročně<br />
klesající množství povolenek na trhu vzbuzuje<br />
zájem firem investovat do úsporných opatření<br />
nebo využívat jiné druhy energie, které jsou<br />
s ohledem na klima méně škodlivé.<br />
Obnovitelné zdroje energie<br />
K obnovitelným zdrojům energie patří energie<br />
větrná, solární (fotovoltaika, solární termika),<br />
geotermální, biomasa, vodní energie a mořská<br />
energie. U vodní energie se částečně ještě dále<br />
rozlišuje malá a velká vodní elektrárna. Malé se<br />
v mnoha statistikách počítají k obnovitelným<br />
zdrojům energie, velké vodní elektrárny od<br />
instalovaného výkonu 50 megawattů a více se<br />
k nim často už nezařazují.<br />
Na rozdíl od konvenčních zdrojů energie<br />
jako uhlí, ropa, zemní plyn a jaderná energie<br />
nespotřebovávají obnovitelné zdroje energie na<br />
výrobu elektřiny omezené suroviny. Výjimkou<br />
je biomasa. Za klimaticky neutrální je považována<br />
pouze za předpokladu, když se na výrobu<br />
energie nespotřebuje větší množství surovin,<br />
než za stejnou dobu doroste.<br />
Geotermální energie se opakovaně stává<br />
terčem kritiky. Geologické zásahy mohou<br />
mimo jiné vyvolat zemětřesení nebo vést k<br />
tomu, že se zemský povrch natolik zdeformuje,<br />
že budovy na něm postavené přestanou být<br />
obyvatelné.<br />
Palivové články<br />
Palivové články jsou malá elektrochemická<br />
zařízení, která přeměňují chemickou energii na<br />
elektrickou, a tímto způsobem vyrábějí elektřinu.<br />
Využívají se například pro pohon elektromobilů<br />
nebo v regionech bez elektrické sítě.<br />
Nejrozšířenějším typem je vodíkový článek, kde<br />
se používají dva základní plyny: vodík a kyslík.
32 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Při tomto způsobu získávání energie nevznikají<br />
žádné škodlivé výfukové plyny, vzniká jen vodní<br />
pára. Vodík potřebný pro výrobu elektřiny<br />
je možné vyrábět pomocí energie z obnovitelných<br />
zdrojů (viz power-to-gas). Existují však i<br />
palivové články, které využívají jako palivo jiné<br />
látky, např. metanol atp.<br />
Plánovaný koridor pro rozsah instalací<br />
Koridory pro energetické linky zajišťují, že<br />
další výstavba obnovitelných zdrojů bude lépe<br />
předvídatelná, že se lépe zdaří integrace do<br />
elektrické sítě a dodatečné náklady pro spotřebitele<br />
zůstanou na únosné úrovni. Pro každou<br />
technologii obnovitelných zdrojů energie je<br />
v zákoně o OZE definován samostatný cílový<br />
koridor. Pokud nově instalovaný výkon v jednom<br />
roce překročí horní limit, platí v dalším<br />
roce nižší dotační sazby. Pokud se staví méně,<br />
než je podle plánovaného koridoru žádoucí,<br />
dojde k menšímu snížení dotačních tarifů,<br />
nebo k jejich snížení nedojde vůbec.<br />
Power-to-gas (elektrolýza, metanizace)<br />
Power-to-gas, tedy přeměna elektrické energie<br />
na plyn, je technologií, pomocí níž je možné<br />
nadbytečnou energii dlouhodobě skladovat.<br />
Z elektřiny se ve dvoustupňovém procesu<br />
vyrábí plyn, který je pak možné skladovat<br />
v zásobnících a distribuovat sítí plynovodů.<br />
V rámci prvního kroku se elektrická energie<br />
používá k rozštěpení vody elektrolýzou na<br />
kyslík a vodík. Takto vyrobený vodík lze v omezeném<br />
množství dodávat přímo do plynárenské<br />
sítě nebo v rámci druhého kroku (metanizace)<br />
přeměňovat na jiný plyn. Při metanizaci vzniká<br />
z vodíku po přísunu oxidu uhličitého metan<br />
a voda. Metan je hlavní složkou zemního plynu<br />
a jako takový je ho možné bezproblémově<br />
dodávat do plynárenské sítě.<br />
Primární energie/spotřeba primární energie<br />
Primární energie je celkové disponibilní množství<br />
energie dodávané ze zdrojů energie jako<br />
uhlí, zemní ropa, slunce nebo vítr. Při přeměně<br />
až do spotřebované konečné energie (viz<br />
spotřeba konečné energie) dochází v závislosti<br />
na původním zdroji energie k větším či menším<br />
ztrátám, například při výrobě elektrické energie<br />
a při přepravě. Proto je spotřeba primární<br />
energie vždy vyšší než spotřeba konečné<br />
energie.<br />
Přečerpávací vodní elektrárna<br />
Přečerpávací (vodní) elektrárny jsou osvědčenou<br />
technologií pro skladování energie.<br />
Nadbytečná elektrická energie ze sítě se<br />
používá pro načerpání vody do výše položené<br />
akumulační nádrže. Když je pak zapotřebí<br />
dodatečná elektřina, voda se vypustí, čímž se<br />
spustí turbína, která vyrábí elektřinu.<br />
Příplatek na OZE<br />
Všichni spotřebitelé elektřiny v Německu<br />
financují vícenáklady na elektřinu z obnovitelných<br />
zdrojů energie podle zákona o OZE<br />
prostřednictvím příplatku, o který se navyšuje<br />
cena elektřiny. Výše příplatku se odvíjí od<br />
rozdílu mezi úhradami placenými provozovateli<br />
a příjmy z prodeje elektřiny na energetické<br />
burze. Firmy s vysokou potřebou elektrické<br />
energie nemusejí příplatek hradit v plném<br />
rozsahu.<br />
Radioaktivní odpady<br />
Radioaktivní odpady vznikají mimo jiné při využívání<br />
jaderné energie pro účely výroby elektřiny.<br />
Radioaktivní materiály se v palivových<br />
článcích štěpí na jiné látky. Ty od určitého okamžiku<br />
už nelze používat, jsou však přesto i nadále<br />
radioaktivní. Na začátku to jsou nestabilní<br />
izotopy uranu, plutonia, neptunia, jódu, cesia,<br />
stroncia, americia, kobaltu a dalších. Postupem<br />
času vznikají při kaskádě řetězce rozpadu další<br />
radioaktivní látky. Tyto odpady je nutné po velmi<br />
dlouhé období bezpečně skladovat, aby se<br />
zamezilo negativním dopadům a škodám pro<br />
člověka a přírodu. Vysoce radioaktivní odpady<br />
musejí být bezpečně skladovány minimálně po<br />
dobu jednoho milionu let. Středně radioaktivní<br />
odpady vyžadují mírnější ochranná opatření,<br />
slabě radioaktivní odpady jich vyžadují ještě<br />
méně, jedná se o málo kontaminované materiály.<br />
Ale i ty je nutné dlouhodobě a bezpečně<br />
uskladnit.<br />
Renovace budov<br />
Při energetické renovaci budov se odstraňují<br />
slabé články staveb, kde dochází k vyšším<br />
ztrátám energie, než je podle dnešních technologických<br />
možností nezbytné. Pro zlepšení<br />
stavu je možné zateplit fasádu a střechu nebo<br />
vestavět nová tepelně izolační okna. Dalším<br />
krokem je modernizace systému vytápění<br />
a regulace.<br />
Rezervní elektrárna<br />
Rezervní elektrárny nastupují tehdy, když se<br />
objeví náhlý nedostatek v dodávkách elektřiny.<br />
Protože musejí rychle naběhnout a musí být<br />
možné je zase rychle odpojit, hodí se pro tyto<br />
účely zejména plynové elektrárny.<br />
Setrvačníkové akumulátory<br />
Setrvačníkové akumulátory neboli setrvačníky<br />
jsou schopné na krátkou dobu uložit přebytečnou<br />
energii ze sítě. Přitom se elektrická energie<br />
ukládá mechanicky, ve formě kinetické energie.<br />
Elektromotor pohání setrvačník. Elektrická<br />
energie se přitom přeměňuje na energii rotace.<br />
Aby ji bylo možné získat zpět, elektromotor se<br />
okamžitě přepne do funkce elektrogenerátoru
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 33<br />
a setrvačníkové kolo převede kinetickou energii<br />
rotace zpět na elektrický proud. Podobně<br />
jako u baterií jsou také setrvačníky vhodné<br />
pro modulární výstavbu. Základní technický<br />
princip je lidstvu znám od středověku, i když<br />
tehdy ho lidstvo ještě nepoužívalo v kombinaci<br />
s elektrickým proudem. Setrvačníky se hodí<br />
zejména na akumulaci krátkodobé produkce ve<br />
špičce a posléze zase její rychlé vrácení od sítě.<br />
Skleníkové plyny<br />
Skleníkové plyny mění atmosféru do té míry, že<br />
sluneční paprsky odrážející se od zemského povrchu<br />
nezáří zpět do vesmíru, ale znovu se odrazí<br />
od atmosféry a jsou navráceny na Zem. Mají<br />
tak lví podíl na oteplování planety. Tento efekt<br />
je srovnatelný s principem fungování skleníku.<br />
Země se otepluje. Nejznámějším skleníkovým<br />
plynem je oxid uhličitý, který vzniká především<br />
při spalování fosilních surovin jako ropa, zemní<br />
plyn a uhlí. Dalšími skleníkovými plyny jsou<br />
například metan a chlorfluoruhlovodíky (CFC).<br />
Smart Grid<br />
Smart grid neboli chytrá síť je distribuční síť,<br />
jejíž všechny složky spolu navzájem komunikují,<br />
od výrobce přes vedení a zásobníky až<br />
po spotřebitele. To je zaručeno prostřednictvím<br />
automatizovaného, digitálního přenosu<br />
dat. Rychlá komunikace pomáhá zamezovat<br />
nedostatečné produkci a nadprodukci elektřiny<br />
a zásobování energií sladit s potřebou všech<br />
zúčastněných. Zejména nepravidelné dodávky<br />
proudu z obnovitelných zdrojů si vyžadují<br />
takováto řešení. Chytré sítě zároveň dovolují<br />
potřebu regulovat prostřednictvím flexibilních<br />
modelů ceny elektřiny.<br />
Spotřeba konečné energie<br />
Konečnou energií se míní část energie, která se<br />
skutečně dostane ke spotřebiteli. Faktory jako<br />
ztráty při přepravě nebo ztráty vlivem účinnosti<br />
elektráren se od této hodnoty odečítají.<br />
Pokud vzniknou ztráty u samotného spotřebitele,<br />
například při tvorbě tepla napájecího<br />
zdroje, započítávají se do spotřeby konečné<br />
energie.<br />
Temné bezvětří<br />
Fáze, během nichž větrné turbíny a fotovoltaické<br />
elektrárny nemohou dodávat proud, se<br />
v němčině označují pojmem Dunkelflaute, což<br />
lze přeložit jako temné bezvětří. Extrémním<br />
případem jsou bezvětrné noci s novoluním<br />
a zataženou oblohou. V takovýchto fázích musejí<br />
nastoupit jiné zdroje nebo uložená energie,<br />
aby bylo možné potřebu elektřiny pokrýt.<br />
Tepelné čerpadlo<br />
Tepelná čerpadla přijímají tepelnou energii ze<br />
svého okolí, například ze vzduchu, vodního<br />
zdroje či z hlubších vrstev země. Toto teplo se<br />
využívá pro ohřev teplé vody nebo nízkoteplotní<br />
vytápění budov. Elektřina potřebná pro<br />
tepelná čerpadla se může získávat z obnovitelných<br />
zdrojů energie. Na stejném principu<br />
funguje například i domácí chladnička, která<br />
odebírá teplo potravinám uvnitř, a toto teplo<br />
odevzdává do místnosti, ve které se nachází.<br />
Výkupní cena<br />
Zákon o obnovitelných zdrojích energie garantuje<br />
provozovatelům větrných a solárních elektráren<br />
na určitou dobu za vyrobenou elektřinu<br />
minimální výkupní ceny. Rozhodující pro určení<br />
výše úhrady je rok uvedení do provozu. Výkupní<br />
ceny rok od roku klesají, protože technický<br />
pokrok a rozsáhlejší instalování těchto technologií<br />
vedou k postupnému poklesu investičních<br />
nákladů. V Německu v dalších letech nahradí<br />
dosavadní fixní výkupní ceny zadávací řízení<br />
(viz zadávací řízení).<br />
Vytápění peletami<br />
Dřevěné pelety jsou malé kuličky nebo válečky<br />
vyrobené lisováním dřevěných pilin nebo<br />
hoblin. Topí se jimi ve speciálních kotlích. Díky<br />
lisování mají vysokou energetickou hustotu,<br />
zároveň potřebují méně skladovací plochy než<br />
například palivové dříví. Vytápění dřevěnými<br />
peletami je klimaticky neutrální, při jejich<br />
spalování se totiž uvolňuje pouze tolik oxidu<br />
uhličitého, kolik předtím dřevo navázalo.<br />
Zadávací řízení<br />
Od roku 2017 se dotační tarify pro nové<br />
projekty na výstavbu větrných farem nebo<br />
velkých fotovoltaických elektráren zjišťují<br />
prostřednictvím zadávacích řízení. Probíhá to<br />
tak, že ve stejnou dobu jsou vypsána zadávací<br />
řízení na několik projektů a potenciální zájemci<br />
odevzdají na konkrétní projekty nabídku výše<br />
počáteční výkupní ceny. Místo zákonem<br />
stanovené úhrady se tak zjistí férová tržní cena<br />
za elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Za<br />
účelem otestování a optimalizace této metody<br />
se v roce 2015 konala už tři kola zadávacích<br />
řízení pro velké projekty na fotovoltaické<br />
instalace.
34 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Zásobníky stlačeného vzduchu<br />
Zásobníky stlačeného vzduchu používají<br />
elektrickou energii pro ukládání vzduchu pod<br />
tlakem v podpovrchovém systému dutin, například<br />
dutin vzniklých po těžbě. Stlačený vzduch<br />
je pak možné v případě potřeby vypustit zpět<br />
přes turbínu, a tak vyrábět elektrický proud.<br />
Tato technologie se zatím používá velmi málo.<br />
Řadí se však k vhodným možnostem ukládání<br />
přebytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných<br />
zdrojů. Za vhodná a bezpečná místa pro<br />
tyto zásobníky jsou považovány vzduchotěsné<br />
kaverny vzniklé po vytěžení solných ložisek.<br />
Při budování těchto zásobníků je zapotřebí<br />
důkladný geologický průzkum. Zároveň nesmí<br />
dojít k narušení napětí okolních hornin. Kdyby<br />
se totiž posléze ukázalo, že systém není dostatečně<br />
stabilní, neexistují žádné možnosti ho<br />
dodatečně stabilizovat.
<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 35<br />
Použitá literatura<br />
AG Energiebilanzen e.V. (2017):<br />
Energieverbrauch in Deutschland im Jahr 2016.<br />
Agora <strong>Energiewende</strong> (2017): Agorameter <strong>–</strong><br />
Stromerzeugung und Stromverbrauch.<br />
Auswärtiges Amt (2015): Rede von Frank-<br />
Walter Steinmeier zur Eröffnung des Berlin<br />
Energy Transition Dialogue 2015.<br />
BMWi und BMBF: Energiespeicher <strong>–</strong><br />
Forschung für die <strong>Energiewende</strong>.<br />
Bundesamt für Strahlenschutz (2016):<br />
Kernkraftwerke in Deutschland:<br />
Meldepflichtige Ereignisse seit Inbetriebnahme.<br />
Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz,<br />
Bau und Reaktorsicherheit (2015):<br />
Atomenergie <strong>–</strong> Strahlenschutz.<br />
Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz<br />
und nukleare Sicherheit (2018): Klimaschutz<br />
in Zahlen.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2014): Die Energie der Zukunft.<br />
Erster Fortschrittsbericht zur <strong>Energiewende</strong>.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2014): Zweiter Monitoring-Bericht<br />
„Energie der Zukunft“.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2015): Die Energie der Zukunft.<br />
Fünfter Monitoringbericht zur <strong>Energiewende</strong>.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2015): Eckpunkte Energieeffizienz.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2015): Erneuerbare Energien<br />
in Zahlen. Nationale und Internationale<br />
Entwicklung im Jahr 2014.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2015): EU-Energieeffizienz-Richtlinie.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2016): Bruttobeschäftigung durch<br />
erneuerbare Energien in Deutschland und<br />
verringerte fossile Brennstoffimporte durch<br />
erneuerbare Energien und Energieffizienz.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2016): Energiedaten: Gesamtausgabe.<br />
Stand November 2016.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2016): Erneuerbare Energien auf<br />
einen Blick.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2017): Energieeffizienz zahlt sich für<br />
deutsche Haushalte aus.<br />
Bundesministerium für Wirtschaft und<br />
Energie (2018): Energie der Zukunft <strong>–</strong> Sechster<br />
Monitoringbericht zur <strong>Energiewende</strong>.<br />
Bundesnetzagentur (2015): EEG-Fördersätze<br />
für PV-Anlagen. Degressions- und Vergütungssätze<br />
Oktober bis Dezember 2015.<br />
Bundesnetzagentur (2017): EEG in Zahlen.<br />
Bundesnetzagentur; Bundeskartellamt (2016):<br />
Monitoringbericht 2016.<br />
Bundesregierung (2015): Die Automobilindustrie:<br />
eine Schlüsselindustrie unseres<br />
Landes.<br />
Bundesverband CarSharing (2018):<br />
Aktuelle Zahlen und Daten zum CarSharing in<br />
Deutschland.<br />
Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft<br />
(2014): Stromnetzlänge entspricht<br />
45facher Erdumrundung.<br />
Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft<br />
e.V. (2016): BDEW zum Strompreis der<br />
Haushalte. Strompreisanalyse Mai 2016.<br />
Council of European Energy Regulators (2015):<br />
CEER Benchmarking Report 5.2 on the<br />
Continuity of Electricity Supply <strong>–</strong> Data update.<br />
BSW-Solar (2018): Meilenstein der Energie -<br />
wende: 100.000ster Solarstromspeicher<br />
installiert.<br />
Deutsche Energie Agentur GmbH (2012):<br />
Der dena-Gebäudereport 2012. Statistiken<br />
und Analysen zur Energieeffizienz im<br />
Gebäudebestand.<br />
Deutsche Energie Agentur GmbH (2018):<br />
Der dena-Gebäudereport 2018. Statistiken<br />
und Analysen zur Energieeffizienz im<br />
Gebäudebestand.<br />
Deutsche Energie-Agentur (2013): Power to<br />
Gas. Eine innovative Systemlösung auf dem Weg<br />
zur Marktreife.<br />
Deutsche Energie-Agentur (2015):<br />
Pilotprojekte im Überblick.<br />
Deutscher Bundestag (2011): Novelle des<br />
Atomenergiegesetzes 2011.<br />
DGRV <strong>–</strong> Deutscher Genossenschafts- und<br />
Raiffeisenverband e.V. (2014): Energiegenossenschaften.<br />
Ergebnisse der Umfrage<br />
des DGRV und seiner Mitgliedsverbände.<br />
EnBW (2015): Pumpspeicherkraftwerk Forbach<br />
<strong>–</strong> So funktioniert ein Pumpspeicherkraftwerk.<br />
Energy Information Administration (2018):<br />
International Energy Statistics.<br />
entsoe (2014): 10-year Network Development<br />
Plan 2014.<br />
European Environment Agency (2016):<br />
Annual Euro pean Union greenhouse gas<br />
inventory 1990-2014.
36 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />
Filzek, D., Göbel, T., Hofmann, L. et al. (2014):<br />
Kombikraftwerk 2 Abschlussbericht.<br />
GWS (2013) Gesamtwirtschaftliche Effekte<br />
energie- und klimapolitischer Maßnahmen der<br />
Jahre 1995 bis 2012.<br />
Heinrich-Böll-Stiftung (2018):<br />
Energieatlas 2018.<br />
IEA (2016): World Energy Outlook 2016<br />
Summary, November 2016.<br />
Intergovernmental Panel on Climate Change<br />
(2014): Climate Change 2014. Synthesis Report.<br />
International Renewable Energy Agency<br />
(2015): Renewable Power Generation Costs<br />
in 2014.<br />
IRENA (2015): Renewable power generation<br />
cost in 2014.<br />
KfW (2015): Energieeffizient bauen und<br />
sanieren. KfW-Infografik.<br />
Kraftfahrt-Bundesamt (2018): Fahrzeugbestand<br />
in Deutschland.<br />
Merkel, A. (2015): Rede von Bundeskanzlerin<br />
Merkel zum Neujahrsempfang des Bundesverbands<br />
Erneuerbare Energie e.V. (BEE) am<br />
14. Januar 2015.<br />
Ratgeber Geld sparen (2015):<br />
Kühlschrank A+++ Ratgeber und Vergleich.<br />
Stand November 2015.<br />
REN21 (2017): Renewables 2017. Global Status<br />
Report. 2017.<br />
Statistische Ämter des Bundes und der Länder<br />
(2014): Gebiet und Bevölkerung <strong>–</strong> Haushalte.<br />
Statistisches Bundesamt (2017):<br />
Bevölkerungsstand.<br />
Statistisches Bundesamt (2018):<br />
Bruttoinlandsprodukt 2017 für Deutschland.<br />
Statistisches Bundesamt (2015): Preise.<br />
Erzeugerpreise gewerblicher Produkte (Inlandsabsatz)<br />
Preise für leichtes Heizöl, schweres<br />
Heizöl, Motorenbenzin und Dieselkraftstoff.<br />
Lange Reihen.<br />
Statistisches Bundesamt (2015): Umsätze<br />
in der Energie-, Wasser- und Entsorgungswirtschaft<br />
2013 um 1,6% gesunken.<br />
Statistisches Bundesamt: Umweltökonomische<br />
Gesamtrechnungen, Werte für 2015 unter<br />
https://www.destatis.de/<br />
trend:reseach Institut für Trend- und<br />
Marktforschung, Leuphana Universität<br />
Lüneburg (2013): Definition und Marktanalyse<br />
von Bürgerenergie in Deutschland.<br />
Umweltbundesamt (2015): Emissionsberichterstattung<br />
Treibhausgase Emissionsentwicklung<br />
1990-2013 <strong>–</strong> Treibhausgase.<br />
Umweltbundesamt (2015): Nationale Trendtabellen<br />
für die deutsche Berichterstattung<br />
atmosphärischer Emissionen 1990-2013.<br />
Umweltbundesamt (2015): Presseinfo<br />
14/2015: UBA-Emissionsdaten 2014 zeigen<br />
Trendwende beim Klimaschutz.<br />
Umweltbundesamt (2016): Treibhausgas-<br />
Emissionen in Deutschland.<br />
Umweltbundesamt (2016): UBA-Emissionsdaten<br />
für 2015 zeigen Notwendigkeit für<br />
konsequente Umsetzung des Aktionsprogramms<br />
Klimaschutz 2020.<br />
Umweltbundesamt/Arbeitsgemeinschaft<br />
Energiebilanzen (2018):<br />
Indikator Energieverbrauch.<br />
Zetsche, D. (2009): Rede auf dem World<br />
Mobility Forum in Stuttgart, Januar 2009.
© dpa/Catrinus Van Der Veen<br />
Auswärtiges Amt<br />
Werderscher Markt 1<br />
10117 Berlin<br />
Tel.: +49 30 1817-0<br />
www.diplo.de<br />
Redakce/úprava<br />
Edelman.ergo GmbH, Berlin<br />
Diamond media GmbH, Neunkirchen-Seelscheid