01.12.2017 Views

Energiewende – dlouhodobá transformace německé energetiky

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong><br />

<strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong>


Transformace <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Transformace <strong>německé</strong>ho energetického zásobování


02 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Transformace <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Vážení a milí návštěvníci,<br />

těší nás, že se chcete dozvědět více o transformaci <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong>, tzv. <strong>Energiewende</strong>,<br />

která představuje jeden z nejvýznamnějších projektů pro budoucnost Německa.<br />

Rozhodli jsme se pro zásadní změnu energetického zásobování formou přechodu na obnovitelné<br />

zdroje energie (OZE) a sázíme na stále efektivnější nakládání s energiemi. Vyplácí se to po<br />

ekonomické stránce, a Německo tím zároveň zcela zásadně přispívá k ochraně klimatu.<br />

Energetická <strong>transformace</strong> je naší odpovědí na potřebu bezpečného, cenově dostupného a udržitelného<br />

zásobování energií. Energetická <strong>transformace</strong> představuje jedinečnou příležitost pro<br />

<strong>německé</strong> hospodářství, nabídne nové možnosti podnikání, rozproudí inovace, dá vzniknout<br />

pracovním příležitostem, čímž v celkovém součtu povede k růstu <strong>německé</strong> ekonomiky. Zároveň<br />

díky ní chceme snížit závislost na ropě a zemním plynu ze zahraničí a zajistit v naší zemi<br />

vysokou životní úroveň.<br />

© iStock/SilviaJansenx © Paul Langrock<br />

1971<br />

Německá spolková vláda přijímá první program ochrany životního prostředí.


© dpa/Westend61/Werner Dieter<br />

<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 03<br />

Proč se tato výstava koná? Členové <strong>německé</strong> spolkové vlády bývají<br />

všude na světě často dotazováni na energetickou transformaci. Zájem<br />

lidí je tak velký, že německý pojem „<strong>Energiewende</strong>“ v mnoha jazycích<br />

světa zdomácněl. To nás těší. Mnohé překvapuje, v jakých dimenzích<br />

se <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> odehrává a kolik aspektů je s ní spojeno.<br />

Zároveň to znamená, že takový projekt nemůže být proveden ze dne<br />

na den. Je to úkol pro několik generací. Komplexní proces, který musí<br />

vyhovět bezpočtu různých požadavků. Všechna opatření je nezbytné<br />

dobře zvážit, aby jejich uskutečnění nešlo na úkor ochrany klimatu<br />

nebo prosperity. Proto také opakovaně přicházejí fáze, kdy se pokroku<br />

daří dosahovat jen pomalu. Všechny tyto rozmanité úkoly a výzvy<br />

jsou přesně tím, co bychom prostřednictvím této výstavy chtěli<br />

zviditelnit.<br />

Německá <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> je pevně zakotvena do mezinárodního<br />

rámce. Jsme v intenzivním kontaktu s našimi evropskými sousedy<br />

i s mezinárodními partnery a usilujeme o přeshraniční spolupráci<br />

a nadnárodní řešení. Chceme-li snížit globální emise CO 2<br />

, omezit další<br />

oteplování planety a zajistit bezpečné, trvale udržitelné a dostupné<br />

zásobování energií, potřebujeme nalézat společná řešení.<br />

Německo energetickou transformací potvrzuje, že zodpovědnost za<br />

Zemi a její obyvatele bere vážně. Přijměte prosím naše pozvání na<br />

výstavu, kde se podrobněji seznámíte s tématem <strong>německé</strong> energetické<br />

<strong>transformace</strong> a lépe se v něm zorientujete.<br />

Věříme, že pro vás bude zábavou, ponaučením i inspirací.<br />

1972<br />

V malém bavorském městečku Penzberg vzniká jedno z prvních solárních sídlišť v Německu.


04 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Energetická efektivita<br />

Úspora a efektivnější<br />

využívání energie<br />

Efektivnější nakládání s elektřinou, teplem a pohonnými hmotami šetří peníze, zvyšuje<br />

bezpečnost dodávek a chrání klima. Německo musí většinu energetických zdrojů dovážet.<br />

Podíl dovozu na celkovém objemu potřebné energie se zvýšil z takřka 50 procent v 70. letech<br />

minulého století na bezmála dvě třetiny. Energetická účinnost je proto společně s rozvojem<br />

obnovitelných zdrojů nosným pilířem <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong>.<br />

Povědomí o nutnosti efektivnějšího zacházení s energiemi se v Německu rodilo celá desetiletí.<br />

Hlavním spouštěcím momentem byla první celosvětová ropná krize v roce 1973. Němci na<br />

vlastní kůži pocítili závislost na fosilních zdrojích. Tehdejší spolková vláda v reakci na situaci<br />

zahájila mimo jiné informační kampaň zaměřenou na úsporu energie a omezila rychlost jízdy<br />

na dálnicích. Od té doby bylo schváleno a úspěšně implementováno mnoho dalších zákonů<br />

a opatření ke zvýšení energetické efektivity. Společná jim jsou tři témata: cílená podpora,<br />

informace včetně poradenství a závazky snížení energetické spotřeby.<br />

© dpa/Jörg Carstensen © dpa/Westend61/Werner Dieter<br />

1973<br />

Jomkipurská válka (říjen 1973) vyvolává celosvětovou ropnou krizi.<br />

Kvůli úspoře energie nařizuje Německo po čtyři neděle všeobecný zákaz jízdy aut.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 05<br />

Kolik energie chce Německo ušetřit<br />

Cíle úspor ve spotřebě primárních zdrojů energie<br />

v porovnání s rokem 2008<br />

Ekonomika roste, spotřeba energie klesá<br />

Vývoj hrubého domácího produktu a spotřeba primárních zdrojů energie (na obrázku zkratka SPE)<br />

1 958 14 905<br />

2 355<br />

14 766<br />

2 497<br />

14 217<br />

3 263<br />

13 525<br />

-50 % -6 %<br />

1990<br />

2000<br />

2010<br />

2017<br />

dosaženo v r.<br />

2050 2017<br />

Hrubý domácí produkt v mld. €<br />

Ø +1,4 %/p.a. od r. 1990<br />

Spotřeba primárních zdrojů energie v petajoulech 1990 2000 2010 2017<br />

Ø -0,3 %/p.a. od r. 1990<br />

„Nejlepší kilowatthodina je ta,<br />

kterou nespotřebujeme.“<br />

Angela Merkelová, spolková kancléřka<br />

Strategie přináší úspěch. Poptávka po energii v Německu od roku 1990<br />

klesla, hrubý domácí produkt naopak markantně stoupl. Německý<br />

průmysl si vystačí s objemem energie nižším o více než deset procent,<br />

hospodářský výkon se i tak zdvojnásobil. Soukromé domácnosti i firmy<br />

dokáží díky technickému pokroku nakládat s energiemi mnohem<br />

efektivněji. Moderní domácí spotřebiče se spokojí s až o 75 procent<br />

menším množstvím energie než srovnatelné výrobky před 15 lety.<br />

Úsporu energie s sebou přináší už i změna každodenních zvyklostí.<br />

Po celé zemi proto působí desítky tisíc energetických poradců, kteří<br />

formou energetických auditů upozorňují nájemníky, majitele nemovitostí<br />

nebo firmy na možné úspory energie a informují o programech<br />

státní podpory.<br />

Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na snížení spotřeby<br />

primární energie o 20 procent do roku 2020 a do roku 2030 přinejmenším<br />

o 27 procent. Německo chce svou energetickou spotřebu<br />

dlouhodobě snížit na polovinu. Je to součástí povinností vyplývajících<br />

z Pařížské klimatické dohody.<br />

Markantní zvýšení energetické produktivity<br />

Díky jednomu gigajoulu energie se toho dá hodně vygenerovat<br />

241,29 €<br />

+87%<br />

1 GJ<br />

128,80 €<br />

1 GJ<br />

1990 2017<br />

1975<br />

Zákon o zabezpečení dodávek energie (Energiesicherungsgesetz) předepisuje<br />

vyšší energetické rezervy a omezení rychlosti na německých silnicích.


06 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Teplo<br />

Obnovitelné a účinné<br />

teplo zahřeje<br />

Úspěch <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> závisí také na tom, zda se podaří snížit množství energie<br />

potřebné pro vytápění, chlazení místností a ohřev teplé vody v budovách. A také na tom, do<br />

jaké míry budou obnovitelné zdroje energie schopné pokrýt zbývající poptávku. Na sektor<br />

výroby tepla totiž připadá více než polovina energetické potřeby v Německu. Přičemž téměř<br />

dvě třetiny tohoto množství využívá bezmála 40 milionů soukromých domácností právě pro<br />

účely vytápění a ohřevu teplé vody.<br />

Snížení objemu potřebné<br />

tepelné energie<br />

Cíle v úsporách celkové potřeby tepelné energie<br />

v budovách<br />

2 152 petajoulů<br />

spotřebovalo téměř 40 milionů německých domácností v roce 2016 na vytápění a ohřev<br />

teplé vody<br />

to odpovídá v přepočtu<br />

-80% -18,3% 14% 12,9%<br />

dosaženo<br />

dosaženo<br />

2050 2016 2020 2017<br />

Potřeba primární<br />

energie v budovách<br />

(v porovnání s r. 2008)<br />

Podíl OZE na<br />

potřebě tepla<br />

50 miliardám<br />

litrů ropy<br />

šestinásobku<br />

množství energie spotřebované<br />

německým leteckým průmyslem ročně<br />

uzbecké<br />

energetické potřebě<br />

© dpa/Jacobs University Bremen © dpa<br />

1975<br />

Německá vláda zahajuje informační kampaň na téma úspora energie.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 07<br />

Spolková vláda proto chce do roku 2050 snížit v budovách potřebu<br />

energie získávané z primárních zdrojů, jakými jsou ropa a zemní<br />

plyn, o 80 procent. Za tímto účelem je nutné zásadně zlepšit energetickou<br />

účinnost budov a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na<br />

dodávkách tepla a chlazení. Do roku 2020 by obnovitelné zdroje měly<br />

pokrývat 14 procent energie potřebné na vytápění a chlazení. Německo<br />

tím implementuje také evropské cíle. Aktuální evropská směrnice<br />

o energetické náročnosti budov předepisuje, že veškeré novostavby<br />

vybudované po roce 2021 v Evropě musejí být tzv. budovami s téměř<br />

nulovou spotřebou energie, tedy budovami s velmi nízkou spotřebou<br />

požadované energie.<br />

Německo si velmi záhy uvědomilo, jaký potenciál pro úsporu energie<br />

v sobě skrývají budovy. Už v roce 1976 schválila tehdejší spolková<br />

vláda v reakci na ropnou krizi první zákon o úsporách energie (Energieeinsparungsgesetz)<br />

a v návaznosti na něj i první nařízení o tepelné<br />

ochraně budov (Wärmeschutzverordnung). Legislativa se postupem<br />

času dále vyvíjela a přizpůsobovala technickému pokroku. V souladu<br />

se zákonem o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie při<br />

vytápění a chlazení (Erneuerbare-Energien-Wärmegesetz) musejí od<br />

roku 2009 všechny nové obytné budovy pokrývat předepsaný minimální<br />

podíl potřebné energie z obnovitelných zdrojů. Mohou tak činit<br />

například pomocí solárních kolektorů za podpory plynových nebo<br />

olejových kotlů nebo otopného systému, který využívá výlučně obnovitelné<br />

zdroje jako například tepelné čerpadlo nebo kotle na pelety.<br />

V Německu představuje podíl obytných budov starších než 35 let<br />

70 procent. Pocházejí tedy z období před schválením prvního nařízení<br />

o tepelné ochraně budov. Mnoho budov tudíž nemá dostatečnou<br />

tepelnou izolaci a často se v nich vytápí v zastaralých kotlích, které<br />

navíc používají fosilní paliva, jako je olej nebo zemní plyn. Energie<br />

potřebná na vytápění průměrné <strong>německé</strong> domácnosti dosahuje<br />

téměř 145 kilowatthodin na metr čtvereční obytné plochy ročně.<br />

To odpovídá zhruba 14,5 litrům ropy. Vysoce účinné novostavby si<br />

vystačí s pouhou desetinu tohoto množství. Ve stávajících budovách<br />

se potřeba primární energie dá energeticky úspornými opatřeními<br />

a přechodem na obnovitelné zdroje energie snížit až o 80 procent.<br />

Zapotřebí je lepší zateplení obvodového pláště budovy, obnova některých<br />

jejich částí a technického vybavení, modernizace systému vytápění<br />

a chlazení a také optimalizace systému regulace dodávky energií.<br />

Jen v roce 2015 bylo do energetických renovací budov investováno<br />

téměř 53 miliard eur. Německá vláda tuto oblast podporuje dotacemi<br />

a zvýhodněnými úvěry. Obyvatelé Německa ušetřili v roce 2016 díky<br />

úsporným energetickým opatřením téměř 500 eur na osobu, a jsou tak<br />

celosvětovou jedničkou.<br />

Zvláštní pozornost se věnuje výměně zastaralých kotlů a přechodu<br />

z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Zatímco v roce 1975<br />

vytápěli Němci ještě dobrou polovinu všech bytů topným olejem,<br />

dnes jich je méně než čtvrtina. Obnovitelnými zdroji je vytápěno<br />

60 procent nových bytů dokončených v roce 2016. Solární systémy,<br />

kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla, která využívají teplo okolního<br />

prostředí, dodávají už téměř dvanáct procent potřebné tepelné<br />

energie. Aby výměna postupovala rychleji, podporuje německá vláda<br />

od roku 2000 obnovu systémů vytápění.<br />

Spotřeba energie v budovách<br />

Podíl na celkové energetické spotřebě v Německu<br />

Novostavby si vystačí jen s desetinou<br />

Roční spotřeba v litrech topného oleje na metr čtvereční<br />

obytné plochy v různých typech budov<br />

15<strong>–</strong>20 litrů<br />

nezrekonstruovaná stará budova<br />

36,0 %<br />

v budovách<br />

5<strong>–</strong>10 litrů<br />

zrekonstruovaná stará budova<br />

7 litrů<br />

novostavba<br />

28,0 %<br />

vytápění<br />

4,7 %<br />

ohřev teplé<br />

vody<br />

2,8 %<br />

osvětlení<br />

0,4 %<br />

klimatizace<br />

1,5 litrů<br />

pasivní dům<br />

Stav: 2016<br />

1977<br />

Nařízením o tepelné ochraně budov německá vláda<br />

poprvé stanovila pravidla energetické náročnosti budov.


08 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

„Nastal začátek konce ropné éry.“<br />

Dieter Zetsche, Daimler AG<br />

© dpa/Paul Zinken<br />

1979 / 1980<br />

Válka mezi Iránem a Irákem vyvolává<br />

druhou celosvětovou ropnou krizi.<br />

1984<br />

Firma Enercon vyvíjí první moderní sériově<br />

vyráběnou větrnou elektrárnu v Německu.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 09<br />

Mobilita<br />

E-jízda<br />

Auta jsou nejdůležitějším vývozním artiklem Německa. V tomto<br />

odvětví je zaměstnáno více než 750 000 lidí, což řadí automobilový<br />

průmysl mezi největší zaměstnavatele. Zároveň patří dopravní sektor<br />

k největším spotřebitelům energie. Jeho podíl na <strong>německé</strong> spotřebě<br />

konečné energie představuje zhruba třetinu. Proto německá vláda<br />

maximalizuje úsilí o její snížení.<br />

První úspěchy jsou viditelné: počet ujetých kilometrů v nákladní<br />

a osobní dopravě se v letech 1990 až 2017 přibližně zdvojnásobil, spotřeba<br />

za stejné období však vzrostla pouze o devět procent.<br />

Za účelem ještě vyšší úspory energie vyvíjí Německo účinnější automobilové<br />

technologie a pracuje na elektrifikaci silničních vozidel.<br />

Především osobní automobily, užitkové vozy městského zásobování<br />

a veřejné hromadné dopravy, ale i motocykly by měly jezdit na elektrický<br />

pohon. Německá vláda proto mnoha programy podporuje rozvoj<br />

trhu a vývoj technologií.<br />

Vozidla na palivové články jsou považována za důležité doplnění<br />

elektromobilů napájených bateriemi. Objem státních dotací, které<br />

podpořily projekty zaměřené na vodíkové a jiné palivové články, se do<br />

roku 2019 vyšplhal na částku 1,65 miliard eur. V některých německých<br />

regionech už zajišťují veřejnou hromadnou dopravu hybridní<br />

vodíkové autobusy.<br />

Kromě pohonů nezatěžujících klima získává stále větší význam také<br />

nové pojetí mobility v podobě sdílení aut, jízdních kol a elektrokoloběžek<br />

(carsharing, bikesharing, e-scootersharing). Skutečnost, že<br />

vozidlo sdílí více lidí, přináší úlevu silniční dopravě a snižuje emise.<br />

Navíc pomáhají digitální řešení, které zefektivňují dopravní nabídku,<br />

i přesednutí na jízdní kolo. Za dobu existence carsharingového<br />

systému se v Německu u 150 poskytovatelů zaregistrovalo více než<br />

2,1 milionu uživatelů.<br />

Má-li být <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> úspěšná i v sektoru dopravy, je<br />

zapotřebí učinit řadu změn v mnoha oblastech každodenního života,<br />

politiky i ekonomiky. Chceme-li dosáhnout trvale udržitelnějšího<br />

pojetí dopravy, aniž by to s sebou přineslo omezení mobility občanů,<br />

musíme tomuto procesu věnovat potřebný čas.<br />

Německé cíle a pokrok v sektoru dopravy<br />

Zvýšení energetické účinnosti<br />

Kolik energie je potřeba na ujetí 100 kilometrů?<br />

1990<br />

66,1 megajoulů<br />

100 km<br />

2013<br />

35,6 megajoulů<br />

100 km<br />

Rozvoj elektromobility<br />

82,8<br />

milionů lidí žije v Německu<br />

63,7<br />

milionů vozidel je<br />

v Německu zaregistrováno<br />

44 419<br />

elektromobilů<br />

Elektromobilita<br />

2018<br />

+<br />

236 710<br />

hybridních vozů<br />

Německo<br />

2018<br />

Rozvoj elektromobility do roku<br />

2022<br />

1 milion<br />

vozidel<br />

1986<br />

V jaderné elektrárně Černobyl (Ukrajina) dochází k závažné havárii reaktoru.<br />

Vzniká Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.<br />

1986<br />

Na <strong>německé</strong> silnice se vydává první<br />

schválený solární automobil.


10 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Obnovitelné zdroje energie<br />

Elektřina získaná<br />

z větru a ze slunce<br />

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie představuje vedle energetické účinnosti hlavní pilíř energetické<br />

<strong>transformace</strong>. Vítr, slunce, vodní energie, biomasa a geotermální energie nezatěžují<br />

klima a jsou tuzemskými zdroji energie. Snižují tedy závislost Německa na fosilních palivech<br />

a podstatnou měrou přispívají k ochraně klimatu.<br />

Ve využívání obnovitelných zdrojů pokročil nejdále energetický sektor. Už od roku 2014<br />

představují obnovitelné zdroje energie nejdůležitější součást energetického mixu. Kryjí<br />

více než třetinu <strong>německé</strong> spotřeby. Ještě před deseti lety činil podíl pouhých devět procent.<br />

Základem tohoto úspěchu je cílená podpora. Začala v roce 1991 zákonem o garantovaných<br />

výkupních cenách (Stromeinspeisungsgesetz), který poprvé předepisoval pevné výkupní<br />

ceny a povinnost provozovatelů elektrických sítí tuto energii vykupovat. Jeho cílem bylo<br />

otevřít trh novým technologiím. V roce 2000 následoval zákon o obnovitelných zdrojích<br />

energie (Erneuerbare-Energien-Gesetz, EEG) se třemi stěžejními částmi. Těmi jsou garantované<br />

výkupní ceny pro různé technologie, priorita obnovitelných zdrojů při dodávkách do<br />

sítě a přerozdělení vzniklých vícenákladů na všechny spotřebitele elektřiny prostřednictvím<br />

systému příplatků.<br />

© aleo solar AG/Flo Hagena<br />

Nejdůležitějším zdrojem energie<br />

v energetickém mixu jsou OZE<br />

Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny<br />

Největší podíl obnovitelné energie dodává vítr<br />

Podíl na celkové produkci OZE v roce 2017<br />

3,4%<br />

1990<br />

6,2%<br />

2000<br />

17,0%<br />

větrné elektrárny<br />

16,3 %<br />

2010<br />

33,3%<br />

2017<br />

fotovoltaika<br />

6,1 %<br />

vodní<br />

elektrárny<br />

3,1 %<br />

biomasa<br />

6,9 %<br />

1987<br />

Vzniká první německý větrný park Westküste.<br />

Elektřinu zde vyrábí 30 větrných turbín.<br />

1990<br />

Spolková vláda zahájila program<br />

s názvem 1000 solárních střech určený<br />

na podporu fotovoltaických instalací.<br />

1990<br />

Východní a západní Německo<br />

tvoří zase jeden stát.


© dpa<br />

<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 11<br />

Obnovitelné zdroje energie jsou oporou výroby energie a ochrany klimatu<br />

Údaje za rok 2017<br />

1,7 milionů<br />

Elektrárny s dotacemi podle zákona o OZE<br />

217 terawatthodin<br />

Výroba elektřiny<br />

Odpovídá bez mála celkové výrobě elektřiny v Indonésii<br />

179 milionů tun<br />

ekvivalentu emisí CO2 eliminováno<br />

Tento údaj odpovídá více než dvojnásobku<br />

celkových emisí skleníkových plynů v Chile v roce 2015.<br />

Od doby, kdy začal platit zákon o OZE, kontinuálně rostou roční<br />

investice hlavně do nových větrných parků a fotovoltaických elektráren,<br />

ale také do dřevoplynoých elektráren a instalací na biomasu.<br />

Vysoká poptávka dala vzniknout novému odvětví, které přináší jen<br />

v samotném Německu více než 338 000 pracovních příležitostí. Velký<br />

zájem podnítil rozjezd efektivní sériové výroby zařízení na výrobu<br />

energie z obnovitelných zdrojů, což celosvětově vedlo k citelnému<br />

poklesu jejich cen. V roce 2014 byla cena solárního modulu o 75 procent<br />

nižší než o pět let dříve. Zatímco se v roce 2000 vykupovala v<br />

Německu v roce 2000 kilowatthodina solární energie v přepočtu za<br />

zhruba 50 eurocentů, pohybuje se její cena dnes v průměru někde<br />

mezi čtyřmi a pěti eurocenty. Solární energie se v Německu navzdory<br />

omezené délce slunečního svitu ve střední Evropě stala jedním<br />

z nejdůležitějších zdrojů elektrické energie. Fotovoltaické elektrárny<br />

se dnes podílejí na elektřině získané z obnovitelných zdrojů zhruba<br />

jednou pětinou.<br />

Momentálně je nejdůležitějším zdrojem elektřiny z obnovitelných<br />

zdrojů větrná energie. Cena elektřiny z pevninských větrných elektráren<br />

se pohybuje v průměru už pouze mezi 1,9 a 2,5 eurocenty za<br />

kilowatthodinu.<br />

Německo čeká nelehký úkol dále rozvíjet produkci větrné a sluneční<br />

energie tak, aby zůstaly cenově dostupné a přispívaly k zajištění energetické<br />

bezpečnosti. Německá spolková vláda proto v oblasti elektřiny<br />

změnila přístup k podpoře obnovitelných zdrojů energie. Při rozvoji<br />

upřednostňuje cenově výhodné technologie jako vítr a solární energii.<br />

Každoročně stanovované koridory výstavby jednotlivých technologií<br />

umožňují lepší předvídatelnost při plánování a snazší regulaci. Provozovatelé<br />

zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů musejí<br />

svou elektřinu na trhu prodávat stejně tak jako všechny ostatní elektrárny<br />

postupně. Přebírají tudíž větší zodpovědnost za systém energetického<br />

zásobování. Od roku 2017 se výše dotací na veškeré elektrárny<br />

s výkonem vyšším než 750 kW řídí zadávacími řízeními specifickými<br />

pro dané technologie. To se týká ročně přibližně 80 procent nových<br />

elektráren. Intenzita povolené výstavby navíc zohledňuje regionální<br />

rozdíly. Všude tam, kde nemá elektrická síť potřebnou kapacitu, jsou<br />

odebírané objemy vypsané v tendrech nižší. Díky uvedeným opatřením<br />

mohou obnovitelné zdroje energie v odvětví elektřiny i nadále<br />

slavit úspěch. Snížením s tím spojených nákladů tak navíc změna<br />

systému podpory přispívá k tomu, že se ekonomické výhody <strong>transformace</strong><br />

<strong>energetiky</strong> dají využít ještě lépe.<br />

1990<br />

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejňuje<br />

svou první hodnotící zprávu o světovém klimatu.<br />

1991<br />

Zákon o garantovaných výkupních cenách předepisuje všem německým<br />

energetickým společnostem odebírat elektřinu z obnovitelných zdrojů<br />

energie, vykupovat ji a dodávat do veřejné elektrické sítě.


12 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Náklady<br />

„Není <strong>transformace</strong><br />

<strong>energetiky</strong> pro občany<br />

Německa příliš drahá?“<br />

Ne, vždyť právě energetická <strong>transformace</strong> by měla kromě jiného zaručit, že energie zůstane<br />

i nadále dostupná. Zároveň sama zajišťuje pracovní místa a novou ekonomickou sílu. Oba její<br />

pilíře <strong>–</strong> rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetická účinnost <strong>–</strong> by měly snížit závislost<br />

na dodávkách energie ze zahraničí, zvýšit energetickou bezpečnost a umožnit výnosné investice<br />

v Německu. Energetická <strong>transformace</strong> se vyplatí.<br />

Kolik vydá za energii měsíčně průměrná rodina<br />

Srovnání měsíčních výdajů v roce 2003 a 2016<br />

vytápění a teplá voda<br />

66<br />

75<br />

vytápění a teplá voda<br />

vaření<br />

osvětlení a elektřina<br />

10<br />

22<br />

176<br />

€<br />

224<br />

€<br />

24<br />

40<br />

vaření<br />

osvětlení a elektřina<br />

pohonné hmoty<br />

78<br />

85<br />

pohonné hmoty<br />

2003<br />

2016<br />

Pro srovnání: podíl na výdajích soukromé domácnosti: 9%<br />

V uplynulém desetiletí cena ropy markantně stoupla. A dopady? Zatímco soukromé osoby za<br />

energii na konci minulého století vydávaly ještě méně než šest procent veškerých spotřebních<br />

výdajů, bylo to v roce 2016 už přibližně 7,5 procent.<br />

© dpa/Philipp Dimitri © dpa/McPHOTO‘s<br />

1992<br />

Konference OSN o životním prostředí a rozvoji schvaluje<br />

v Riu de Janeiru vizi trvale udržitelného rozvoje.


© dpa/Jens Büttner<br />

<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 13<br />

Kolik vydávají <strong>německé</strong> soukromé domácnosti za energii<br />

Výdaje za rok 2016 v miliardách eur<br />

106,4<br />

miliardách<br />

eur<br />

35,7<br />

11,4<br />

19,0<br />

40,3<br />

Vytápění a teplá voda<br />

Vaření<br />

Osvětlení a elektřina<br />

Pohonné hmoty<br />

To odpovídá 3 % <strong>německé</strong>ho hrubého domácího produktu.<br />

Největší položky na účtech domácností placených za energie tvoří<br />

v Německu vytápění, ohřev teplé vody, vaření a pohonné hmoty na<br />

bázi importovaných fosilních paliv. Poté, co propad cen ropy na konci<br />

roku 2014 přinesl vítané snížení cen také Němcům, ceny ropy od<br />

roku 2018 opět rostou. Náklady tak zůstávají nepředvídatelné. Cena<br />

fosilních zdrojů energie i jejich dostupnost se budou vždy řídit zájmy<br />

jejich dodavatelů.<br />

Ano, projekt energetické <strong>transformace</strong> si žádá také náklady na rozjezd.<br />

Do vybudování nové energetické infrastruktury a realizace opatření<br />

ke zvýšení účinnosti je nutné investovat miliardy. Rozvoj obnovitelných<br />

zdrojů energie tak přispěl k tomu, že průměrné ceny elektřiny<br />

pro soukromé domácnosti v Německu v posledních letech vzrostly.<br />

Zatímco občané v roce 2007 za kilowatthodinu platili v průměru<br />

zhruba 21, dnes je to zhruba 29 eurocentů. Každou kilowatthodinou<br />

elektřiny se občané podílejí prostřednictvím příplatku na OZE<br />

(EEG-Umlage) na financování rozvoje obnovitelných zdrojů. Tento<br />

příplatek činí v roce 2019 6,4 eurocentů. Kolik však lidé nakonec<br />

skutečně zaplatí, závisí na souhře různých cenových faktorů. Například<br />

cena elektřiny na burze silně klesla. To je způsobené rostoucími<br />

objemy energie dodávané z obnovitelných zdrojů, které se prodávaly<br />

prostřednictvím energetické burzy. Sečteme-li oba cenové prvky, tedy<br />

příplatek na OZE a cenu elektřiny na burze, zjistíme, že čtyři roky po<br />

sobě tato částka klesá. Průměrné náklady soukromých domácností<br />

na elektrickou energii zůstaly díky tomu ve stejném časovém období<br />

stabilní. Přechodem na systém energetických aukcí budou náklady<br />

na podporu obnovitelných zdrojů energie klesat a domácnosti pocítí<br />

další úlevu.<br />

Z pohledu občanů je také důležité, aby německá ekonomika nebyla<br />

přetěžována. Vysoké náklady na energii se promítají do spotřebitelských<br />

cen produktů a mají vliv na konkurenceschopnost firem.<br />

Německo z tohoto důvodu částečně osvobodilo od povinnosti hradit<br />

příplatek na OZE zejména podniky s energeticky náročnou výrobou.<br />

Tento ústupek je zároveň podmíněn většími investicemi do zvýšení<br />

energetické účinnosti.<br />

1994<br />

Na trh přichází první sériově<br />

vyrobený elektromobil v Evropě.<br />

1995<br />

V Berlíně se koná první světová klimatická konference.<br />

Začínají jednání o celosvětovém snížení emisí skleníkových plynů.


14 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Ochrana klimatu<br />

Snížení emisí<br />

skleníkových plynů<br />

Energetická <strong>transformace</strong> je klíčovou složkou ochrany klimatu. Omezit dopady klimatických<br />

změn na člověka, přírodu a ekonomiku na trvale udržitelnou míru. Podle propočtů Mezivládního<br />

panelu pro změny klimatu (IPCC) se Země smí ve srovnání s úrovní před industrializací<br />

oteplit maximálně o dva stupně Celsia. Do atmosféry se tudíž smí proniknout už jen limitované<br />

množství skleníkových plynů. V atmosféře se však nachází už 65 procent tohoto množství,<br />

a proto je nezbytně nutné vyvinout maximální úsilí pro snížení emisí skleníkových plynů jak<br />

na globální, tak na národní úrovni.<br />

Největší dopad na změnu klimatu má oxid uhličitý. Ten vzniká zejména při spalování fosilních<br />

paliv. Více než třetinu skleníkových plynů v Německu a ve světě vypouštějí elektrárny.<br />

Přechod na klimaticky neutrální zdroje, jakými jsou obnovitelné zdroje energie, má tudíž pro<br />

ochranu klimatu klíčový význam.<br />

Klimatické cíle a pokrok<br />

Plánované a skutečné snížení skleníkových plynů (ve srovnání s r. 1990)<br />

Kde vznikají skleníkové plyny<br />

Všechny údaje v milionech tun ekvivalentu CO 2<br />

za r. 2017<br />

-40% -23%<br />

Evropa<br />

(EU 28)<br />

min.<br />

-55% -28%<br />

Cíl 2030 Dosaženo 2016 Cíl 2030 Dosaženo 2017<br />

Německo<br />

905 milionů tun<br />

...<br />

328<br />

91<br />

171<br />

39<br />

193<br />

72<br />

10<br />

Energetika<br />

Domácnosti<br />

Doprava<br />

Řemesla, obchod, služby<br />

Průmysl<br />

Zemědělství<br />

Ostatní<br />

© dpa/Luftbild Bertram © dpa/MiS<br />

1996<br />

Evropa se usnáší na liberalizaci do té doby národních a striktně územně ohraničených trhů s elektřinou<br />

a zemním plynem. Evropská komise zveřejňuje první společnou strategii rozvoje obnovitelných zdrojů.


© iStock/ querbeet<br />

<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 15<br />

Jak Německo dosáhlo snížení emisí skleníkových plynů<br />

Všechny údaje v milionech tun ekvivalentu CO 2<br />

1 250<br />

1990<br />

1 121<br />

1995<br />

1 046<br />

2000<br />

994<br />

2005<br />

910<br />

2010<br />

905<br />

2017<br />

Německo se už v roce 1997 zavázalo podpisem Kjótského protokolu<br />

snížit do roku 2012 ve srovnání s rokem 1990 své emise skleníkových<br />

plynů o 21 procent. Od té doby došlo ke znatelnému pokroku. V roce<br />

2017 se podařilo dosáhnout poklesu až o 28 procent. Pro vygenerování<br />

jedné miliardy eur vypouštějí firmy v Německu do ovzduší ve srovnání<br />

s rokem 1990 dnes už jen polovinu skleníkových plynů.<br />

Do roku 2030 chce Německo své úsilí značně zesílit a snížit národní<br />

emise skleníkových plynů minimálně o 55 procent. Do roku 2050 by<br />

emise měly oproti roku 1990 klesnout dokonce o 80 až 95 procent.<br />

Tyto národní cíle v oblasti snižování emisí jsou začleněny do kontextu<br />

evropské a mezinárodní politiky ochrany klimatu. Předsedové vlád<br />

a hlavy států EU se dohodli, že emise skleníkových plynů sníží do<br />

roku 2020 o 20 procent a do roku 2030 minimálně o 40 procent. V prosinci<br />

2015 schválilo 195 států světa Pařížskou dohodu. Příslušné země<br />

si stanovily vlastní cíle ochrany klimatu, pomocí nichž chtějí omezit<br />

globální oteplování v tomto století na úroveň výrazně nižší než dva<br />

stupně Celsia.<br />

Hlavním evropským nástrojem ochrany klimatu je systém obchodování<br />

s emisními povolenkami. Ten stanovuje pevnou horní hranici<br />

celkových emisí škodlivin vypouštěných všemi účastníky. Je závazný<br />

pro všechny velké producenty skleníkových plynů a zahrnuje velkou<br />

část emisí CO 2<br />

z <strong>energetiky</strong> a průmyslu. Na každou vypuštěnou tunu<br />

skleníkového plynu musejí mít firmy emisní povolenky v odpovídající<br />

výši. Pokud jim dané množství nestačí, mohou si přikoupit povolenky<br />

nebo investovat do tzv. čistých technologií. Tímto způsobem se<br />

zamezuje vzniku emisí CO 2<br />

tam, kde je to nejvýhodnější. Do roku 2030<br />

by se ve všech odvětvích, na něž se systém obchodování s emisemi<br />

vztahuje, měly emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 2005<br />

snížit o 43 procent.<br />

Aby Německo bylo schopné dostát národním závazkům snížení emisí,<br />

schválila německá vláda Akční program na ochranu klimatu 2020<br />

a Plán ochrany klimatu 2050. Akční program zahrnuje různá opatření<br />

ke zvýšení energetické účinnosti a restrukturalizaci dopravy, průmyslu<br />

a zemědělství do podoby, která bude šetrná k životnímu prostředí.<br />

Plán ochrany klimatu stanovuje dlouhodobé cíle snížení emisí CO 2<br />

pro jednotlivá odvětví jako energetika nebo průmysl.<br />

1997<br />

Je přijat Kjótský protokol o celosvětovém snižování emisí<br />

skleníkových plynů. Od té doby úmluvu ratifikovalo 191 států.


16 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Jaderná energie<br />

Odklon od jaderné energie<br />

Využívání jaderné energie na výrobu elektřiny vyvolávalo v Německu po celá desetiletí kontroverzní<br />

diskuze. Podle úsudku mnohých Němců se technologické riziko dá jen těžko odhadnout,<br />

obávají se možných dopadů jaderné katastrofy na člověka, přírodu a životní prostředí. Havárie<br />

v ukrajinském Černobylu (1986), v jejímž důsledku došlo také ke kontaminaci části <strong>německé</strong>ho<br />

území, tyto obavy ještě přiživila. V roce 2000 se spolková vláda rozhodla pro úplný odklon od<br />

využívání jaderné energie na výrobu elektřiny a pro přechod na obnovitelné zdroje energie.<br />

Dohoda vyjednaná společně s provozovateli jaderných elektráren omezila životnost stávajících<br />

elektráren a zakázala budování nových.<br />

© dpa/Uli Deck<br />

V roce 2010 přišla změna. Elektrárnám v provozu se měla prodloužit životnost, aby pomohly<br />

překlenout období, než je plně nahradí obnovitelné zdroje energie. Po havárii reaktoru v japonské<br />

Fukušimě v březnu 2011 spolková vláda své rozhodnutí vzala zpátky.<br />

Kvůli velkým rizikům, která jsou spojená s jadernými elektrárnami, vznikají vysoké náklady<br />

na pojištění rizik i na zabezpečovací mechanismy. Odklon od jaderné energie dává tudíž smysl<br />

i z ekonomického pohledu.<br />

Kdy budou jaderné elektrárny odpojeny od sítě?<br />

Plánované snížení výkonu německých jaderných elektráren do roku 2022<br />

Celkový výkon<br />

jaderných elektráren<br />

Fukušima<br />

43 %<br />

11/2003<br />

5/2005<br />

8/2011<br />

57 %<br />

5/2015<br />

12/2017<br />

12/2019<br />

12/2021<br />

12/2022<br />

2000 2005 2010 2015 2020<br />

1998<br />

Německo schvaluje zákon o deregulaci<br />

trhu s elektřinou a zemním plynem.<br />

2000<br />

Die EU-Kommission veröffentlicht die erste gemeinsame Strategie für<br />

erneuerbare Energien, Energieeffizienz und Klimaschutz in Europa.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 17<br />

© dpa/Jens Wolf<br />

Kde v Německu stojí jaderné elektrárny?<br />

Odstavené elektrárny a elektrárny v provozu<br />

Nejvyšší roční produkce v číslech<br />

Špičkový výkon roční výroby elektřiny v terrawatthodinách<br />

Brunsbüttel<br />

2011<br />

Brokdorf<br />

2021<br />

Unterweser<br />

2011<br />

Stade<br />

2003<br />

Krümmel<br />

2011<br />

Emsland<br />

2022<br />

Greifswald<br />

1990<br />

Rheinsberg<br />

1990<br />

171 TWh<br />

217 TWh<br />

Lingen<br />

1977<br />

Grohnde<br />

2021<br />

Würgassen<br />

1994<br />

Mühlheim-Kärlich<br />

2001<br />

Biblis A + B Grafenrheinfeld<br />

2011<br />

2015<br />

Philippsburg 1<br />

2011<br />

Obrigheim<br />

2005<br />

Neckarwestheim 2<br />

Philippsburg 2<br />

2022<br />

2019<br />

Isar 1<br />

Neckarwestheim 1<br />

2011<br />

2011<br />

Rok plánovaného odpojení od sítě<br />

Rok odpojení<br />

Odstavené jaderné elektrárny<br />

všechny <strong>německé</strong><br />

atomové elektrárny<br />

2001<br />

všechny OZE<br />

2017<br />

Gundremmingen B<br />

2017<br />

Gundremmingen C<br />

2021<br />

Isar 2<br />

2022<br />

Jaderné elektrárny v provozu<br />

Německý parlament rozhodl velkou většinou hlasů ukončit co možná<br />

nejrychleji užívání jaderné energie na výrobu elektřiny. Několik elektráren<br />

muselo výrobu elektřiny zastavit s okamžikem vstupu odpovídajícího<br />

zákona v platnost. Zbývající budou postupně odstavovány<br />

do konce roku 2022. Momentálně dodává v Německu elektřinu ještě<br />

sedm jaderných elektráren. Vyrábějí ještě asi osminu <strong>německé</strong> výroby<br />

elektrické energie.<br />

K velkým výzvám, které s sebou přináší využívání atomové energie,<br />

patří také nezbytná likvidace radioaktivních odpadů. Za účelem<br />

ochrany obyvatelstva a životního prostředí se tyto odpady musejí<br />

dlouhodobě uložit tak, aby byly bezpečně izolované od biosféry. Podle<br />

expertů se toho nejlépe docílí jejich uložením v hlubinných geologických<br />

formacích.<br />

Německo chce své radioaktivní odpady likvidovat na domácím území,<br />

avšak hledání vhodné lokality pro konečné úložiště není jednoduché.<br />

Obyvatelstvo jak v potenciálních, tak v už prozkoumaných lokalitách<br />

reaguje zatím spíš odmítavě. Německo se proto vydává novou cestou<br />

a zapojuje celou společnost do transparentního, o vědecké poznatky<br />

se opírajícího procesu hledání vhodných úložišť. Do roku 2031 má být<br />

nalezena lokalita pro vybudování konečného úložiště, v níž by mělo<br />

být možné uskladnit zejména vysoce radioaktivní odpadní materiál.<br />

Toto úložiště by mělo zajistit nejvyšší možnou míru bezpečnosti<br />

po dobu jednoho milionu let. Konečné skladování proto ještě dále<br />

zvyšuje náklady na jadernou energii. Úložiště pro uskladnění slabě<br />

a středně radioaktivních odpadů bylo už nalezeno a schváleno. Jedná<br />

se o lokalitu Konrad, která má být podle plánu uvedena do provozu do<br />

roku 2022.<br />

2000<br />

Evropská komise zveřejňuje první společnou strategii pro obnovitelné zdroje energie,<br />

energetickou účinnost a ochranu klimatu v Evropě. V Německu začíná platit zákon o OZE, který<br />

se stává rozhodujícím hnacím motorem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Německu.<br />

2000<br />

Spolková vláda se usnáší na odklonu od jaderné<br />

energie a stanovuje maximální provozuschopnost<br />

atomové elektrárny na 32 let.


18 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

© dpa/Jens Büttner<br />

2002<br />

V platnost vstupuje první nařízení o úspoře energie. Stanovuje požadavky na celkovou<br />

energetickou náročnost nových a stávajících budov. První zákon o vyznačování<br />

spotřeby energie (Energieverbrauchskennzeichnungsgesetz) vnáší transparentnost do<br />

spotřeby energie u produktů jako např. automobilů nebo domácích spotřebičů.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 19<br />

Ekonomika a přidaná hodnota <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong><br />

„Nepřijde v důsledku<br />

<strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong><br />

mnoho lidí o práci?“<br />

Vysoké investice do nových zařízení na výrobu<br />

energie z OZE<br />

Roční investice do výrobních zařízení v Německu, v mld. eur<br />

Kolik pracovních příležitostí OZE nabízejí<br />

Pracovní místa v Německu, 2016<br />

338 600<br />

pracovních míst<br />

160 200<br />

105 600<br />

45 200<br />

větrná energie<br />

biomasa<br />

solární energie<br />

4,6<br />

2000<br />

27,3<br />

2010<br />

15,1<br />

2016<br />

20 300<br />

geotermální energie<br />

7 300<br />

vodní energie<br />

Ne, naopak. Energetická <strong>transformace</strong> se vyplácí také z ekonomického<br />

pohledu: Snižuje zatížení životního prostředí a emise skleníkových<br />

plynů, podporuje inovace, zvyšuje přidanou hodnotu vytvořenou<br />

v Německu a eliminuje náklady za dovoz energie., Při další výstavbě<br />

zařízení na výrobu energie z OZE nebo při renovaci budov zůstává<br />

převážná část obratu v Německu. Náročné práce, jakými jsou instalace<br />

nebo údržba, zajišťují totiž přímo samy firmy z daných regionů.<br />

V důsledku rozvoje obnovitelných zdrojů energie a investic do<br />

energetické účinnosti vznikají nové profese a nová pracovní místa<br />

v perspektivních odvětvích. Díky nejrůznějším opatřením na zvýšení<br />

energetické účinnosti v průmyslu a řemesle i v oblasti renovace budov<br />

přibylo více než 560 000 pracovních příležitostí. Investice do obnovitelných<br />

zdrojů energie během deseti let více než zdvojnásobily počet<br />

lidí pracujících v tomto sektoru. Tato nová pracovní místa částečně<br />

nahrazují pozice v průmyslových odvětvích, v nichž hrály ústřední<br />

roli fosilní suroviny. Týká se to především těžby ropy, zemního plynu<br />

a uhlí, ale i výroby elektřiny. Přidávají se také všeobecné strukturální<br />

změny. Deregulace energetických trhů v Evropě tak například zvyšuje<br />

konkurenci a vyžaduje po firmách vyšší efektivitu. Všechny tyto<br />

faktory společně vyvolávají nutnost adaptace pracovních míst. Počet<br />

zaměstnanců v konvenčních energetických firmách proto v posledních<br />

letech klesl.<br />

2003<br />

Evropa se usnáší na závazném obchodování<br />

s emisními povolenkami pro skleníkové plyny.<br />

2004<br />

V Německu pracuje v odvětví<br />

obnovitelných zdrojů už 160 000 lidí.


20 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Energetická <strong>transformace</strong> v mezinárodním měřítku<br />

„V Německu bude<br />

energetická <strong>transformace</strong><br />

možná fungovat, ale co<br />

u ekonomicky slabších států?“<br />

© dpa/epa Business Wire<br />

Energetická <strong>transformace</strong> není žádný luxus, ale nutný předpoklad trvale udržitelného<br />

a hospodářsky úspěšného vývoje. Energetická <strong>transformace</strong> je totiž motorem inovací<br />

a jako taková podporuje růst, prosperitu a zaměstnanost v perspektivních odvětvích. Proto<br />

není překvapením, že už prakticky všechny státy světa usilují o udržitelnější energetické<br />

systémy.<br />

Téměř všechny země usilují o rozvoj OZE<br />

Země s politickými nástroji a cíli stanovenými pro rozvoj OZE<br />

Více než jen mechanismus podpory<br />

Výkupní ceny/zelené bonusy<br />

Minimální kvóty pro OZE<br />

Zadávací řízení<br />

Měření čisté spotřeby <strong>–</strong><br />

započtení spotřeby a produkce<br />

elektřiny malých, často soukromých<br />

fotovoltaických elektráren<br />

Finanční pobídky<br />

Žádná dotační politika, resp. žádné údaje<br />

Ceny za inovativní obnovitelné technologie, jakými jsou větrná a solární energie, zaznamenaly<br />

v posledních letech v celosvětovém měřítku dramatický pokles. K tomu značně přispěly<br />

včasné investice do výzkumu a rozvoje, ale i podpora, které se obnovitelným zdrojům energie<br />

při vstupu na trh v různých průmyslových zemích s Německem v čele dostávalo.<br />

Díky sníženým investičním nákladům a beztak nízkým provozním nákladům jsou obnovitelné<br />

energie v některých regionech světa už dnes i bez dotací konkurenceschopné. Například<br />

v Severní a Jižní Americe dodávají větrné parky a velké solární elektrárny levnější elektřinu<br />

než nové fosilní elektrárny. Země jako Čína, Brazílie, Jihoafrická republika nebo Indie zaujímají<br />

v rozvoji OZE vedoucí pozice. Další rozšíření OZE je však částečně limitováno tím, že země<br />

2005<br />

Start evropského obchodování<br />

s emisemi. Účastní se ho<br />

všechny členské státy EU.<br />

2007<br />

EU schvaluje energetický a klimatický balíček na rok<br />

2020 se závaznými cíli pro rozvoj obnovitelných zdrojů<br />

energie, ochranu klimatu a energetickou účinnost.<br />

2007<br />

Louis Palmer se vydává na cestu kolem světa<br />

solárním taxíkem. Toto vozidlo jezdí výlučně<br />

na solární pohon. Cesta trvá 18 měsíců.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 21<br />

© dpa<br />

fosilní paliva dotují, aby udržely spotřebitelské ceny na nízké úrovni.<br />

Ročně tato výše podpory činí 325 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek<br />

podpory určené pro obnovitelné zdroje energie. Pokud by se<br />

tyto finance místo toho využily na programy pro zlepšení energetické<br />

účinnosti, byla by pro tyto účely k dispozici trojnásobná částka.<br />

Obnovitelné zdroje energie jsou domácími zdroji a jako takové snižují<br />

závislost na dovozu energie i na nestálých tržních cenách za fosilní<br />

zdroje. Mohou podstatnou měrou přispět k pokrytí rostoucí potřeby<br />

energie v transformujících se ekonomikách a rozvojových zemích,<br />

aniž by vedly ke vzniku dalších emisí skleníkových plynů nebo lokálním<br />

ekologickým škodám.<br />

V regionech se slabě rozvinutou infrastrukturou, kde je nutné nákladně<br />

vyrábět elektřinu pomocí dieselových generátorů, představují OZE<br />

rovněž cenově výhodnější alternativu. Solární elektrárny a větrné<br />

parky je možné instalovat relativně rychle. Doba potřebná na jejich<br />

projektování a výstavbu je podstatně kratší než v případě uhelných<br />

nebo jaderných elektráren. Mnoha lidem teprve tyto zdroje vůbec<br />

umožní přístup k elektrické energii. Proto také mnoho zemí vypsalo<br />

na podporu obnovitelných zdrojů dotační programy.<br />

Německo se celosvětově zasazuje za trvale udržitelnou, inovační a cenově<br />

dostupnou energetickou politiku a své zkušenosti s energetickou<br />

transformací předává dále. V tomto směru existuje úzká spolupráce<br />

s evropskými sousedy a mezinárodními partnery. Německo se aktivně<br />

zapojuje do práce v nadnárodních grémiích a organizacích, navázalo<br />

celou řadu bilaterálních energetických partnerství se zeměmi jako<br />

Indie, Čína, Jihoafrická republika, Nigérie nebo Alžírsko.<br />

Kde se v celosvětovém měřítku nachází nejvíce elektráren?<br />

Kapacita elektráren pro výrobu elektřiny do roku 2017<br />

1 | USA<br />

1 | Velká Británie<br />

Biomasa<br />

2 | Čína<br />

3 | Indie<br />

Vítr offshore<br />

2 | Německo<br />

3 | Dánsko<br />

1 | USA<br />

1 | Čína<br />

Geotermální<br />

energie<br />

2 | Filipíny<br />

3 | Indonésie<br />

Vítr onshore<br />

2 | USA<br />

3 | Německo<br />

1 | Čína<br />

1 | Čína<br />

Vodní energie<br />

2 | Brazílie<br />

3 | USA<br />

Fotovoltaika<br />

2 | Japonsko<br />

3 | Německo<br />

2008<br />

Německo zavádí průkaz energetické náročnosti budov. Ten informuje o spotřebě energie<br />

a energetické kvalitě budov. Zákon o podpoře využívání OZE při vytápění a chlazení<br />

předepisuje u novostaveb, že určitý podíl energie potřebné na tyto účely musí dodávat OZE.<br />

2009<br />

Vzniká Mezinárodní agentura pro obnovitelné<br />

zdroje energie (IRENA) se 75 zakládajícími členy.


22 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Elektrická síť<br />

Inteligentní síť<br />

© dpa/Stefan Sauer<br />

Předpokladem pro uskutečnění <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> je moderní a výkonná infrastruktura.<br />

Proto je nutné rozšířit elektrická vedení a zajistit větší pružnost celé soustavy.<br />

Až budou <strong>německé</strong> jaderné elektrárny odstaveny, převezmou výrobu elektřiny především<br />

obnovitelné zdroje energie na severu a východě Německa. Největší potřeba energie je však<br />

na jihu Německa. V tomto regionu bude po odstavení atomových elektráren zapotřebí nahradit<br />

jejich produkci, v tomto regionu žije mnoho lidí a sídlí tu velké průmyslové podniky.<br />

Přepravu větrné elektřiny ze severního a východního Německa na jih by proto měly zajistit<br />

nově vybudované vysoce efektivní velkokapacitní přenosové sítě (tzv. elektrické dálnice).<br />

Německá elektrická síť měří<br />

1,8 milionů kilometrů.<br />

Kde se bude elektrická síť rozšiřovat<br />

Plánovaná a nová vedení v <strong>německé</strong> síti vysokého napětí<br />

Před schvalovacím řízením<br />

HAMBURK<br />

Ve schvalovacím řízení<br />

BRÉMY<br />

Záměr schválen nebo ve fázi stavby<br />

Záměr realizován<br />

HANNOVER<br />

BERLIN<br />

Místo napojení na přenosovou soustavou<br />

Klastr větrných parků na moři<br />

Napojení soustavy na moři<br />

DORTMUND<br />

LIPSKO<br />

DÜSSELDORF<br />

DRÁŽĎANY<br />

KOLÍN NAD RÝNEM<br />

FRANKFURT<br />

NAD MOHANEM<br />

To odpovídá<br />

45násobku<br />

obvodu Země na úrovni rovníku<br />

STUTTGART<br />

NORIMBERK<br />

MNICHOV<br />

Druhým motorem rozvoje <strong>německé</strong> sítě je evropský vnitřní trh s energií. Aby proud mohl<br />

volně téct po celé Evropě a byl pro spotřebitele cenově výhodnější, potřebuje Evropa solidní infrastrukturu<br />

v jednotlivých zemích i za jejich hranicemi. Evropští provozovatelé přenosových<br />

soustav proto každé dva roky předkládají společný plán rozvoje sítě. Obsahuje také veškeré<br />

<strong>německé</strong> záměry. Jaká elektrická vedení Německo potřebuje, zjišťují příslušní provozovatelé<br />

sítí vlastní metodikami s výhledem na 10 až 20 let dopředu. Jejich návrhy prověřuje státní<br />

2009<br />

Zákon o výstavbě energetické infrastruktury (ENLAG)<br />

zrychluje schvalování nového vedení vysokého napětí.<br />

2010<br />

Německá vláda schvaluje národní energetickou koncepci<br />

s dlouhodobou strategií zásobování energiemi do roku 2050.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 23<br />

© dpa/euroluftbild.de/Hans Blossey<br />

„Projekt <strong>transformace</strong> <strong>energetiky</strong> má pro Německo význam<br />

srovnatelný s přistáním člověka na Měsíci.“<br />

Frank-Walter Steinmeier, německý prezident<br />

regulační úřad (Bundesnetzagentur) v rámci několikastupňového<br />

procesu, do něhož je intenzivně zapojena i veřejnost. Formou dialogu<br />

se zvažuje, která řešení nejlépe odpovídají potřebám lidí, životního<br />

prostředí a ekonomiky.<br />

Také distribuční síť musí být na energetickou transformaci připravena.<br />

Ta byla původně určena pouze pro další přepravu elektřiny ke<br />

spotřebitelům. Fungovala jako jednosměrka. Dnes do distribuční<br />

soustavy dodávají energii všechny solární elektrárny a některé větrné<br />

turbíny. Co se v místě výroby nespotřebuje, teče opačným směrem.<br />

Navíc jsou pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů typické výkyvy<br />

způsobené povětrnostními vlivy. Za slunného počasí vyrábějí solární<br />

elektrárny hodně elektřiny, když je zamračeno, jejich výkon rychle<br />

klesá. Pro zachování stability distribučních sítí i při nestálé produkci<br />

z nich musejí být vytvořeny inteligentní sítě. V takové inteligentní<br />

síti, které se říká smart grid, spolu komunikují všichni aktéři: počínaje<br />

výrobou, přes přepravu, ukládání a distribuci až ke konečnému spotřebiteli.<br />

Výrobu a spotřebu elektřiny tak lze vzájemně lépe slaďovat a<br />

rychle přizpůsobovat potřebám.<br />

Jak funguje smart grid<br />

Zjednodušené znázornění aktérů, infrastruktury a komunikačních cest<br />

Přenosová soustava,<br />

distribuční soustava<br />

Řízení a komunikace<br />

Smart meter<br />

Výroba elektřiny<br />

konvenční a OZE<br />

spotřebitelé<br />

domácnosti, průmysl, živnostníci<br />

Místo obchodování<br />

Energetické dodávky, služby<br />

a obchodování s energií<br />

Přeprava<br />

do sousedních zemí v rámci EU<br />

Mobilita<br />

osobní doprava,<br />

veřejná doprava<br />

Ukládání<br />

baterie, zásobníky<br />

2010<br />

EU schvaluje směrnici o energetické náročnosti budov. Od roku 2021 by<br />

měly veškeré novostavby vykazovat téměř nulovou spotřebu energie.<br />

2010<br />

Německá energetická agentura (DENA) zveřejňuje studii<br />

o nutném rozšíření přenosové soustavy v Německu,<br />

pokud má být 40 procent celkové potřeby kryto z OZE.


24 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Energetická bezpečnost<br />

„Při takovém množství větrné<br />

a solární elektřiny zásobování<br />

už přece nemůže být spolehlivé?“<br />

© dpa/Moravic Jakub<br />

Němci mohou i do budoucna počítat se spolehlivým zásobováním elektřinou. Dodávky<br />

energie v Německu patří v celosvětovém srovnání k těm nejlepším a nejspolehlivějším. Během<br />

jednoho roku, tedy během 8 760 hodin, vypadl proud v průměru jen na 12,8 minut. Tato hodnota<br />

se navzdory rostoucímu podílu větrné a sluneční elektřiny v posledních letech dokonce<br />

zlepšila.<br />

K výpadkům elektřiny dochází v Německu zřídka<br />

Průměrné přerušení dodávky proudu v minutách, 2013<br />

10,0 Lucembursko<br />

11,3 Dánsko<br />

12,8 Německo (2016)<br />

15,0 Švýcarsko<br />

15,3 Německo (2013)<br />

23,0 Nizozemí<br />

68,1 Francie<br />

70,8 Švédsko<br />

254,9 Polsko<br />

360,0 Malta<br />

Výpadky proudu májí jen málokdy na svědomí výkyvy ve výrobě elektřiny. Většinou jsou<br />

způsobeny zvenčí a zapříčiněny lidským pochybením. Tak tomu bylo i v případě posledního<br />

většího blackoutu v některých částech Německa, ke kterému došlo 4. listopadu 2006. Příčinou<br />

několikahodinového rozsáhlého výpadku elektřiny bylo cílené vypnutí jednoho elektrického<br />

vedení. To vedlo k přetížení jiných vedení a řetězové reakci v celé evropské elektrické síti. Po<br />

této události byla bezpečnostní opatření v Německu i v evropských sousedních zemích ještě<br />

více posílena.<br />

Pro eliminaci kritických stavů vytvořilo Německo například pevné rezervy v podobě dodatečných<br />

elektráren. Důležitou roli hrají zejména v zimních měsících. V tomto ročním období<br />

je spotřeba zvlášť vysoká a <strong>německé</strong> větrné elektrárny produkují většinu elektřiny. Pokud by<br />

mělo dojít k přetížení elektrických sítí, protože ze severu na jih poteče hodně energie, musejí<br />

nastoupit rezervní elektrárny na jihu.<br />

2011<br />

V japonské Fukušimě dochází k závažné havárii reaktoru v jaderné elektrárně.<br />

Německo se rozhoduje pro zrychlený odklon od používání jádra na výrobu<br />

elektřiny do roku 2022. Osm starých atomových elektráren je odstaveno okamžitě.<br />

2011<br />

Evropská komise zveřejňuje energetický plán<br />

do roku 2050 s dlouhodobou strategii ochrany<br />

klimatu a zásobování energií v Evropě.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 25<br />

© dpa/euroluftbild.de/Hans Blossey<br />

Obnovitelné zdroje energie už dnes v rozmezí hodin v Německu<br />

zajišťují zásobování elektřinou z více než 60 procent. Tyto hodnoty<br />

v dalších letech porostou. Zde se různé obnovitelné zdroje energie<br />

vzájemně doplňují. Modelové pokusy ukázaly, že je možné výrobu<br />

z různých elektráren kombinovat a že společně pak elektřinu dodávají<br />

mnohem spolehlivěji. Ve fázích „temného bezvětří“, kdy nesvítí ani<br />

slunce a kdy ani nefouká vítr, nastupují flexibilní konvenční elektrárny.<br />

Pro tyto účely se hodí především plynové elektrárny, ale také<br />

přečerpávací elektrárny a bioplynové stanice jsou schopné rychle<br />

dodat elektřinu. Ve středním až dlouhodobém časovém horizontu by<br />

se měla taková období překlenovat pomocí energie uložené v zásobnících.<br />

Důležitou roli však hrají i sami spotřebitelé. Mohou dostávat<br />

pobídky, aby spotřebovávali elektřinu spíše v době, kdy je jí k dispozici<br />

hodně, když například fouká silný vítr. Velkoodběratelé, jakými jsou<br />

továrny a chladírny, tak mohou celému systému citelně ulevit.<br />

Náročným úkolem je reorganizovat trh s elektřinou. Německo v této<br />

souvislosti zahájilo reformní proces a první kroky už má za sebou.<br />

Zásadní význam má v tomto kontextu flexibilita. Všichni aktéři na<br />

trhu s elektřinou musejí co možná nejlépe reagovat na kolísavou výrobu<br />

elektřiny z větrné a sluneční energie. Zároveň sítě potřebují, aby<br />

mezi různými možnostmi vyrovnávání výkyvů panovala konkurence,<br />

a díky tomu bylo možné udržet celkové náklady na nízké úrovni.<br />

Sbližování dosud oddělených regionálních trhů s elektřinou v Evropě<br />

a přeshraniční rozvoj sítí povedou v neposlední řadě k větší stabilitě<br />

a flexibilitě i v Německu.<br />

Jak kolísá produkce energie z OZE<br />

Výroba elektřiny ze všech zdrojů energie a spotřeba elektřiny v Německu během roku 2017<br />

100 GW<br />

80 GW<br />

Výroba a spotřeba elektřiny<br />

60 GW<br />

40 GW<br />

20 GW<br />

0 GW<br />

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden<br />

Konvenční elektrárny<br />

Solární instalace Větrná energie onshore Větrná energie offshore Vodní energie Biomasa<br />

Spotřeba elektřiny<br />

2012<br />

Platnost Kjótského protokolu se na klimatické<br />

konferenci v Dauhá prodlužuje do roku 2020.<br />

2013<br />

Německo schvaluje první spolkový zákon o plánu potřebné<br />

výstavby přenosové soustavy (Bundesbedarfsplangesetz).


26 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Zásobníky<br />

Energie do zásoby<br />

© dpa/Hannibal Hanschke<br />

V roce 2050 by mělo 80 procent elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů, převážně z větrných<br />

turbín a fotovoltaických elektráren. Když pak v Německu náhle přestane svítit slunce<br />

a ani nebude foukat vítr, je potřeba mít soustavu, která se bude schopná rychle a flexibilně<br />

takovýmto situacím přizpůsobit. Jako možné řešení přicházejí v úvahu zásobníky energie.<br />

V době silného větru a slunce mohou energii přijímat. A pak podle potřeby vracet i v době<br />

bezvětří, za tmy nebo při zatažené obloze.<br />

Domácí zásobník energie: baterie<br />

Kombinace fotovoltaiky a baterie pro vlastní spotřebu<br />

a dodávky do sítě<br />

Využití přirozených nádrží:<br />

přečerpávací vodní elektrárna<br />

Výstavba přečerpávacího systému<br />

Horní nádrž<br />

Fotovoltaické zařízení<br />

Motor/<br />

generátor<br />

Transformátor<br />

1.<br />

2.<br />

Akumulátory<br />

Čerpadlová turbína<br />

Dolní nádrž<br />

Vlastní spotřeba: přímé<br />

využívání solárního<br />

proudu nebo ukládání<br />

do baterie<br />

Dodávky přebytečného<br />

proudu do sítě<br />

1.<br />

Skladování energie<br />

(přebytečný) proud pohání turbínu,<br />

voda se načerpá do horní nádrže<br />

2.<br />

Zužitkování uložené energie<br />

voda teče dolů, pohání turbínu,<br />

turbína vyrábí elektřinu a dodává ji do sítě<br />

100 000 akumulátorů v provozu 9,2 GW instalovaného výkonu, 4,5 GW ve stavbě<br />

Možností skladování energie je už celá řada: krátkodobé akumulátory jako baterie, kondenzátory<br />

nebo setrvačníky mohou v průběhu dne energii víckrát naakumulovat a zase vydat. Mají<br />

však jen omezenou kapacitu. Pro uložení energie na delší dobu se v Německu využívají především<br />

přečerpávací vodní elektrárny. Na německou síť jsou momentálně napojené přečerpávací<br />

elektrárny o výkonu přibližně devět gigawattů, přičemž část elektráren se nachází v Lucembursku<br />

a v Rakousku. Německo má díky tomu v tomto ohledu největší kapacity v Evropské<br />

unii, rozšiřovat je však může jen do určité míry. Proto Německo intenzivně spolupracuje se<br />

zeměmi, které disponují velkými úložnými kapacitami. Jsou to zejména Rakousko, Švýcarsko<br />

a Norsko.<br />

2013<br />

Do sériové výroby jde v Německu první nově<br />

vyvinuté auto jezdící výlučně na elektropohon.<br />

2013<br />

Celosvětově první zařízení power-to-gas<br />

v průmyslovém měřítku jde v Německu do provozu.<br />

2014<br />

Německo reformuje zákon o obnovitelných<br />

zdrojích energie. Poprvé obsahuje roční cíle<br />

rozvoje a zahrnuje tržní integraci.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 27<br />

© Paul Langrock<br />

Další alternativou dlouhodobějšího ukládání energie jsou zásobníky<br />

stlačeného vzduchu. Vzduch se do podzemních zásobníků vtlačuje<br />

za pomoci přebytečné energie. Pro tyto účely se využívají například<br />

kaverny po vytěžených solných ložiscích. V případě potřeby pak stlačený<br />

vzduch pohání generátor, a tak zase vyrábí elektřinu.<br />

Jako mnohem slibnější technologie, než je koncepce dlouhodobého<br />

skladování, se jeví power-to-gas. V tomto případě se přeměňuje<br />

elektřina získaná z obnovitelných zdrojů energie elektrolýzou na<br />

vodík nebo syntetický zemní plyn. Výhodou je, že vodík nebo zemní<br />

plyn je možné ukládat, přímo využívat anebo dodávat do plynárenské<br />

sítě. Dá se pak snadno přepravovat a flexibilně používat. Elektrárny je<br />

podle potřeby mohou opět přeměnit na elektřinu nebo teplo, koneční<br />

spotřebitelé s jejich pomocí mohou vařit, vytápět nebo je využívat pro<br />

pohon vozidel.<br />

Německá vláda se snaží stimulovat výzkum a vývoj, aby docílila<br />

snížení nákladů na zásobníky energie. Od roku 2011 funguje dotační<br />

program pod názvem Zásobníky. Navíc od roku 2013 podporuje<br />

německá vláda malé, decentrální zásobníky, které jsou propojené s fotovoltaickými<br />

elektrárnami. Nově se baterie dají využívat pro rychlou<br />

kompenzaci menších výkyvů v elektrické síti. Tímto způsobem<br />

mohou elektromobily, které právě nejsou v provozu, přispět ke stabilitě<br />

zásobování elektrickou energií. Vstup takovýchto bateriových<br />

systémů na trh by měl rozproudit výzkum a inovace, díky nimž by se<br />

měly snížit náklady.<br />

V následujících letech potřeba zásobníků energie zejména pro instalaci<br />

v elektrických vozidlech poroste. Výhodné systémové náklady<br />

pro všechny úložné technologie v elektrické síti se dají očekávat<br />

teprve v dlouhodobějším časovém horizontu při velmi vysokém<br />

podílu obnovitelných zdrojů energie na celkových dodávkách energie.<br />

V krátkodobém a střednědobém horizontu je výhodnější zaměřit se na<br />

jiná opatření, například na rozšiřování elektrické sítě nebo na cílenou<br />

regulaci výroby a spotřeby, která umožní efektivní využívání energie.<br />

Přeměna elektřiny na plyn<br />

Princip fungování elektrolýzy a metanizace i možné způsoby využití<br />

Využívání přebytečné<br />

energie vyrobené z OZE<br />

ELEKTROLÝZA<br />

METANIZACE<br />

H 2 (vodík)<br />

CH 4 (metan)<br />

H 2 (vodík)<br />

H 2 (vodík)<br />

Plynárenská síť<br />

Zásobníky plynu<br />

Průmyslové využití Mobilita<br />

Výroba elektřiny Zásobování teplem<br />

15 pilotních projektů v provozu, šest ve fázi stavby nebo přípravy<br />

2014<br />

EU se usnáší na energetických a klimatických cílech pro rok 2030:<br />

snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent, podíl OZE minimálně<br />

27 procent a snížení energetické spotřeby minimálně o 27 procent.<br />

2014<br />

Německo schvaluje Národní akční plán energetické účinnosti<br />

a zahajuje Akční program na ochranu klimatu 2020.<br />

OZE zajišťují 27,4 procent celkové spotřeby energie, čímž se<br />

poprvé stávají nejdůležitějším zdrojem energie v Německu.


28 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Občané a energetická <strong>transformace</strong><br />

„A co přinese energetická<br />

<strong>transformace</strong> lidem?“<br />

Energetická <strong>transformace</strong> může být úspěšná jen za předpokladu, že ji obyvatelé Německa<br />

podpoří. A to do velké míry závisí na tom, jestli zůstane energie pro soukromé spotřebitele cenově<br />

dostupná. Občané však mohou z reorganizace zásobování energiemi mít i bezprostřední<br />

užitek. Mnozí si nechávají poradit, jak doma mohou ušetřit největší množství energie.<br />

Pokud vyměňují staré kotle nebo rekonstruují svůj dům, využívají na to zvýhodněné<br />

úvěry a čerpají státní podporu. Když si chtějí pronajmout nový byt, dostanou automaticky<br />

informace o jeho energetické spotřebě a s ní spojených nákladech. A když si jdou koupit<br />

novou pračku, počítač nebo svítidlo, dozvědí se na energetickém štítku, jak energeticky<br />

účinné dané produkty jsou.<br />

Kolik elektráren je v rukách občanů?<br />

Podíly instalovaného výkonu OZE na výrobě elektřiny podle typu vlastnictví<br />

42 %<br />

občané<br />

(jednotliví vlastníci,<br />

komunitní energetické společnosti, podíly občanů)<br />

16 %<br />

dodavatelé energie<br />

41 %<br />

Investoři<br />

(institucionální a strategičtí investoři)<br />

© dpa/Westend61/Tom Chance © dpa/Bodo Marks<br />

2015<br />

V Paříži zasedá světová klimatická konference a jedná<br />

o dohodě nastupující po Kjótském protokolu. 195 států se<br />

usnáší na omezení globálního oteplování o maximálně 2 stupně.<br />

2016<br />

4. listopadu vstupuje v platnost Pařížská klimatická dohoda.<br />

Německo mění podporu obnovitelných zdrojů energie: Od roku<br />

2017 se budou pro všechny technologie vypisovat zadávací řízení.


dpa/Marc Ollivier<br />

<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 29<br />

Občané se aktivně zapojují i do klasické <strong>energetiky</strong>. Elektřinu a teplo<br />

nevyrábějí už jen malí nebo velcí dodavatelé energie, ale občané sami.<br />

Vlastní solární elektrárny, finančně se podílejí na větrných parcích<br />

anebo provozují elektrárny na biomasu. Z více než 1,5 milionů fotovoltaických<br />

instalací v Německu je jich mnoho umístěno na střechách<br />

rodinných domů. Občané se finančně podílejí na zhruba polovině<br />

všech větrných elektráren v Německu. V případě bioenergie pochází<br />

od občanů téměř polovina veškerých investic.<br />

Zvlášť intenzivní je participace veřejnosti na plánovaní tras, které<br />

mají napříč Německem přepravovat velké objemy elektrické energie.<br />

V tomto případě se občané mohou zapojit už ve fázi zjišťování potřeby<br />

rozšíření sítě a předložit své stanovisko. Také všechny další plánovací<br />

kroky až do rozhodnutí o konkrétním průběhu tratě se odehrávají za<br />

účasti veřejnosti. Navíc dostávají občané už před zahájením formálního<br />

řízení od <strong>německé</strong>ho regulátora a provozovatelů sítě podrobné<br />

informace o projektech výstavby vedení.<br />

Kdo nemá možnost postavit si vlastní zařízení na výrobu energie<br />

z OZE nebo ho sám financovat, může se dát dohromady s jinými.<br />

Existuje už téměř 850 energetických družstev s více než 180 000 členy,<br />

kteří společně investují do projektů spojených s energetickou<br />

transformací. Lidé se mohou zapojit už částkami od 100 eur. Kromě<br />

toho může veřejnost mnoha různými způsoby ovlivnit konkrétní<br />

podobu energetické <strong>transformace</strong>. Lidé mají možnost vyjádřit obavy<br />

a přání, například když se v jejich regionu plánuje nový větrný park.<br />

Všechny zmíněné aktivity doplňuje iniciativa Občanský dialog k<br />

elektrické síti (Bürgerdialog Stromnetz). Tato iniciativa má k dispozici<br />

kanceláře pro občany. Umožňuje vést dialog bezprostředně v regionech,<br />

v nichž se plánuje další výstavba sítí, a nabízí kontaktní osoby<br />

pro všechny záležitosti kolem výstavby sítě. Skutečnost, že se lidem<br />

včas dostává možnosti se těmito otázkami kriticky zabývat, usnadňuje<br />

realizaci energetických projektů a vede k tomu, že je občané lépe<br />

přijímají.<br />

Jak mohou občané doma profitovat z energetické <strong>transformace</strong>?<br />

Příklady možností zvýšení energetické účinnosti a využití OZE u rodinného domu ze 70. let 20. století.<br />

-13 % energie<br />

izolace střechy<br />

60<strong>–</strong>70 % vlastní potřeba (elektřina)<br />

fotovoltaické zařízení s akumulátorem<br />

-10 % energie<br />

použití trojskel<br />

-22 % energie<br />

zateplení fasády<br />

-80 % energie<br />

místo žárovek osvětlení LED<br />

-5 % energie<br />

zateplení stropu ve sklepě<br />

-15 % energie<br />

modernizace kotelny<br />

100 % vlastní potřeba (teplo)<br />

tepelné čerpadlo na vytápění a ohřev teplé vody<br />

2018<br />

Rada a Parlament Evropské unie se shodly na nařízení o správě energetické unie,<br />

čímž chtějí podpořit další rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů energie v EU.


30 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Glosář<br />

Baterie<br />

Baterie jsou chemické zásobníky elektrického<br />

náboje. Napojí-li se na ně elektrický obvod,<br />

vybíjí se a proudí elektřina. Dobíjecí baterie,<br />

které se používají v elektrobusech a mobilních<br />

telefonech, se nazývají akumulátory. Také ve<br />

spojení s OZE, např. u fotovoltaických zařízení,<br />

se používají dobíjecí baterie. V tomto případě<br />

se jim říká bateriové akumulátory. Baterie<br />

mohou v závislosti na své kapacitě (měřeno<br />

v amperhodinách <strong>–</strong> Ah) přijmout omezené<br />

množství elektrického náboje.<br />

Budova s téměř nulovou spotřebou energie<br />

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie<br />

jsou stavby, které spotřebovávají velmi malé<br />

množství energie. V Evropské unii mají všechny<br />

novostavby po roce 2021 splňovat stejnojmenný<br />

standard. Pro veřejné budovy platí tato<br />

směrnice už od roku 2019. V Německu nesmí<br />

být potřeba primární energie u takových domů<br />

za rok vyšší než 40 kWh na metr čtvereční.<br />

Carsharing<br />

Carsharing umožňuje více uživatelům používat<br />

společně jeden automobil. Zpravidla se za<br />

tímto účelem stanou zákazníky firmy, které<br />

vozidla patří. Když potřebujete auto, můžete<br />

si ho pronajmout. Ve srovnání s tradičními<br />

půjčovnami aut je možné při carsharingu půjčit<br />

si auto narychlo a zamluvit si ho například jen<br />

na 30 minut. Celá řada obcí zřizuje pro carsharingové<br />

služby přednostní parkoviště. Pruhy<br />

vyhrazené pro autobusy mohou být k dispozici<br />

také pro účely carsharingu.<br />

Ekvivalent CO 2<br />

Ekvivalent CO 2<br />

je parametr umožňující srovnání<br />

dopadů dané chemické sloučeniny na skleníkový<br />

efekt, většinou se sleduje po dobu 100 let.<br />

Oxid uhličitý (CO 2<br />

) přitom dostává hodnotu<br />

jedna. Má-li nějaká látka ekvivalent CO 2<br />

v hodnotě<br />

25, pak je emise jednoho kilogramu tohoto<br />

materiálu 25krát škodlivější než emise jednoho<br />

kilogramu CO 2<br />

. Důležité je si uvědomit, že ekvivalent<br />

CO 2<br />

nevypovídá nic o skutečném vlivu<br />

sloučeniny na klimatickou změnu.<br />

Elektrická síť <strong>–</strong> síť velmi vysokého napětí <strong>–</strong><br />

distribuční síť<br />

Elektrická síť je přenosovou cestou elektrického<br />

proudu. V Německu a mnoha jiných<br />

státech má elektrická síť čtyři stupně, které<br />

pracují s rozdílně vysokými napětími: velmi<br />

vysoké napětí (220 nebo 380 kV), vysoké napětí<br />

(60kV až 220 kV), střední napětí (6 až 60 kV)<br />

a nízké napětí (230 nebo 400 V). Síť nízkého<br />

napětí je určena pro odběratele jako soukromé<br />

domácnosti. Sítě velmi vysokého napětí pracují<br />

s přibližně tisícinásobným napětím, přepravují<br />

velké objemy elektřiny na velké vzdálenosti.<br />

Vysokým napětím se elektřina dále distribuuje<br />

k sítím středního a nízkého napětí. Sítě středního<br />

napětí dále rozvádějí elektřinu, zásobují ale<br />

také velké odběratele jako průmyslové podniky<br />

a nemocnice. Soukromé domácnosti odebírají<br />

elektřinu ze sítě nízkého napětí.<br />

Energetická družstva<br />

Družstva, jaká známe ze současného Německa,<br />

jsou dnes už etablovanou myšlenkou původně<br />

pocházející z 19. století. Tehdy první německá<br />

družstva paralelně založili Friedrich Wilhelm<br />

Raiffeisen a Hermann Schulze-Delitzsch.<br />

Tenkrát se sdružovalo více lidí se stejnými ekonomickými<br />

zájmy s cílem získat na trhu větší<br />

sílu např. ve formě nákupního družstva. Tento<br />

specifický typ podniku upravuje v Německu<br />

vlastní zákon. V oblasti zásobování energiemi<br />

působí družstva už dlouho. Na počátku elektrifikace<br />

v Německu nebyly venkovské regiony<br />

schopné držet krok s velkoměsty a zakládaly<br />

si energetická družstva, aby se mohly samy<br />

zásobovat energiemi. Některá přežila dodnes.<br />

V souvislosti s transformací <strong>energetiky</strong> zažívá<br />

družstevní model renesanci. Většina členů<br />

družstva jsou soukromé osoby, které financují<br />

například výstavbu solárních systémů nebo<br />

větrných turbín.<br />

Energetická produktivita<br />

Energetická produktivita udává, jak vysoká<br />

makroekonomická hodnota (část hrubého<br />

domácího produktu) se vygeneruje na vynaloženou<br />

energetickou jednotku. Vztaženo<br />

k národnímu hospodářství se jako základ pro<br />

výpočet používá primární energie.<br />

Energetická účinnost<br />

Energetická účinnost vypovídá o tom, jak vysoký<br />

je užitek v závislosti na vynaložené energii,<br />

respektive kolik energie někdo musí vynaložit,<br />

aby docílil určitého užitku. Čím vyšší energetická<br />

účinnost je, tím méně energie je zapotřebí.<br />

Budova s vysokou energetickou účinností<br />

potřebuje na vytápění a chlazení méně energie<br />

než budovy stejného typu s nižší energetickou<br />

účinností. Průmyslová výroba a doprava jsou<br />

dalšími oblastmi, v nichž tento aspekt hraje<br />

stále důležitější roli. Pro firmy jsou opatření<br />

na zvýšení energetické účinnosti zajímavé,


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 31<br />

pokud jimi ušetří více peněz, než kolik musely<br />

do jejich implementace investovat. K úspoře<br />

energie mohou přispět i soukromí spotřebitelé<br />

například tím, když budou používat spotřebiče<br />

s vysokou energetickou účinností. V mnoha<br />

zemích jsou na ledničkách, televizích, pračkách<br />

atd. energetické štítky, pomocí nichž se člověk<br />

rychle zorientuje, jak účinný daný spotřebič je.<br />

Evropský vnitřní trh<br />

Členské státy Evropské unie tvoří vnitřní trh.<br />

Tento vnitřní trh zaručuje volný pohyb zboží,<br />

služeb, kapitálu a s určitým omezením také<br />

osob přes hranice. Při přechodu hranic se za<br />

zboží a služby nevybírají žádná cla ani jiné<br />

odvody. Z jedné země do druhé také proudí<br />

elektrická energie, plyn a zemní ropa. Stávající<br />

infrastruktura elektrického vedení a plynovodů<br />

však ještě nestačí, aby bylo možné zajistit<br />

fungující vnitřní trh s energií. Dále je zapotřebí<br />

i jednotná, přeshraniční regulace. Obojího by<br />

ale mělo být v následujících letech dosaženo,<br />

což dovolí zajistit vyvážené ceny elektřiny v EU<br />

a zvýšit bezpečnost dodávek.<br />

Hrubá spotřeba elektřiny<br />

Pro zjištění hrubé spotřeby elektřiny země, se<br />

sčítá elektřina v dané zemi vyrobená s elektřinou<br />

importovanou ze zahraničí. Od této<br />

hodnoty se pak odečítá objem exportované<br />

elektřiny.<br />

elektřina vyrobená v dané zemi<br />

+ import elektřiny<br />

- export elektřiny<br />

----------------------------------------------<br />

= hrubá spotřeba elektřiny<br />

Kjótský protokol<br />

V roce 1997 se členské státy Rámcové úmluvy<br />

OSN o změně klimatu (UNFCCC) v japonském<br />

Kjótu domluvily na cílových hodnotách snížení<br />

emisí skleníkových plynů do roku 2012.<br />

Východiskem pro srovnání je stav v roce 1990.<br />

Úmluvu ratifikovalo více než 190 států. Na klimatické<br />

konference v Dauhá bylo přijato druhé<br />

závazné období do roku 2020. Kjótský protokol<br />

je předchůdcem Pařížské dohody z prosince<br />

2015, kde se už 196 smluvních stran UNFCCC<br />

dohodlo na omezení oteplování planety o méně<br />

než dva stupně Celsia.<br />

Kondenzátory<br />

Kondenzátory jsou elektrotechnické součástky<br />

schopné krátkodobě ukládat elektrický náboj.<br />

Kondenzátor se skládá ze dvou elektrod, mezi<br />

kterými je tzv. dielektrikum. Na každou z elektrod<br />

se přivádí elektrické náboje s opačnou<br />

polaritou. Dielektrikum zabraňuje okamžitému<br />

vybití elektrických nábojů. Dojde-li k propojení<br />

obou elektrod, teče proud až do doby, než se<br />

náboje vyrovnají.<br />

Obchodování s emisemi<br />

Emise CO 2<br />

mají v Evropě tržní hodnotu.<br />

Energetika a další odvětví průmyslu musejí<br />

za každou tunu skleníkových plynů, kterou<br />

vypustí do ovzduší, vykázat povolenky. Když<br />

jich mají málo, jsou nuceny je dokoupit na specializovaných<br />

burzách. Když je ušetří, mohou<br />

nadbytečné povolenky prodat. Každoročně<br />

klesající množství povolenek na trhu vzbuzuje<br />

zájem firem investovat do úsporných opatření<br />

nebo využívat jiné druhy energie, které jsou<br />

s ohledem na klima méně škodlivé.<br />

Obnovitelné zdroje energie<br />

K obnovitelným zdrojům energie patří energie<br />

větrná, solární (fotovoltaika, solární termika),<br />

geotermální, biomasa, vodní energie a mořská<br />

energie. U vodní energie se částečně ještě dále<br />

rozlišuje malá a velká vodní elektrárna. Malé se<br />

v mnoha statistikách počítají k obnovitelným<br />

zdrojům energie, velké vodní elektrárny od<br />

instalovaného výkonu 50 megawattů a více se<br />

k nim často už nezařazují.<br />

Na rozdíl od konvenčních zdrojů energie<br />

jako uhlí, ropa, zemní plyn a jaderná energie<br />

nespotřebovávají obnovitelné zdroje energie na<br />

výrobu elektřiny omezené suroviny. Výjimkou<br />

je biomasa. Za klimaticky neutrální je považována<br />

pouze za předpokladu, když se na výrobu<br />

energie nespotřebuje větší množství surovin,<br />

než za stejnou dobu doroste.<br />

Geotermální energie se opakovaně stává<br />

terčem kritiky. Geologické zásahy mohou<br />

mimo jiné vyvolat zemětřesení nebo vést k<br />

tomu, že se zemský povrch natolik zdeformuje,<br />

že budovy na něm postavené přestanou být<br />

obyvatelné.<br />

Palivové články<br />

Palivové články jsou malá elektrochemická<br />

zařízení, která přeměňují chemickou energii na<br />

elektrickou, a tímto způsobem vyrábějí elektřinu.<br />

Využívají se například pro pohon elektromobilů<br />

nebo v regionech bez elektrické sítě.<br />

Nejrozšířenějším typem je vodíkový článek, kde<br />

se používají dva základní plyny: vodík a kyslík.


32 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Při tomto způsobu získávání energie nevznikají<br />

žádné škodlivé výfukové plyny, vzniká jen vodní<br />

pára. Vodík potřebný pro výrobu elektřiny<br />

je možné vyrábět pomocí energie z obnovitelných<br />

zdrojů (viz power-to-gas). Existují však i<br />

palivové články, které využívají jako palivo jiné<br />

látky, např. metanol atp.<br />

Plánovaný koridor pro rozsah instalací<br />

Koridory pro energetické linky zajišťují, že<br />

další výstavba obnovitelných zdrojů bude lépe<br />

předvídatelná, že se lépe zdaří integrace do<br />

elektrické sítě a dodatečné náklady pro spotřebitele<br />

zůstanou na únosné úrovni. Pro každou<br />

technologii obnovitelných zdrojů energie je<br />

v zákoně o OZE definován samostatný cílový<br />

koridor. Pokud nově instalovaný výkon v jednom<br />

roce překročí horní limit, platí v dalším<br />

roce nižší dotační sazby. Pokud se staví méně,<br />

než je podle plánovaného koridoru žádoucí,<br />

dojde k menšímu snížení dotačních tarifů,<br />

nebo k jejich snížení nedojde vůbec.<br />

Power-to-gas (elektrolýza, metanizace)<br />

Power-to-gas, tedy přeměna elektrické energie<br />

na plyn, je technologií, pomocí níž je možné<br />

nadbytečnou energii dlouhodobě skladovat.<br />

Z elektřiny se ve dvoustupňovém procesu<br />

vyrábí plyn, který je pak možné skladovat<br />

v zásobnících a distribuovat sítí plynovodů.<br />

V rámci prvního kroku se elektrická energie<br />

používá k rozštěpení vody elektrolýzou na<br />

kyslík a vodík. Takto vyrobený vodík lze v omezeném<br />

množství dodávat přímo do plynárenské<br />

sítě nebo v rámci druhého kroku (metanizace)<br />

přeměňovat na jiný plyn. Při metanizaci vzniká<br />

z vodíku po přísunu oxidu uhličitého metan<br />

a voda. Metan je hlavní složkou zemního plynu<br />

a jako takový je ho možné bezproblémově<br />

dodávat do plynárenské sítě.<br />

Primární energie/spotřeba primární energie<br />

Primární energie je celkové disponibilní množství<br />

energie dodávané ze zdrojů energie jako<br />

uhlí, zemní ropa, slunce nebo vítr. Při přeměně<br />

až do spotřebované konečné energie (viz<br />

spotřeba konečné energie) dochází v závislosti<br />

na původním zdroji energie k větším či menším<br />

ztrátám, například při výrobě elektrické energie<br />

a při přepravě. Proto je spotřeba primární<br />

energie vždy vyšší než spotřeba konečné<br />

energie.<br />

Přečerpávací vodní elektrárna<br />

Přečerpávací (vodní) elektrárny jsou osvědčenou<br />

technologií pro skladování energie.<br />

Nadbytečná elektrická energie ze sítě se<br />

používá pro načerpání vody do výše položené<br />

akumulační nádrže. Když je pak zapotřebí<br />

dodatečná elektřina, voda se vypustí, čímž se<br />

spustí turbína, která vyrábí elektřinu.<br />

Příplatek na OZE<br />

Všichni spotřebitelé elektřiny v Německu<br />

financují vícenáklady na elektřinu z obnovitelných<br />

zdrojů energie podle zákona o OZE<br />

prostřednictvím příplatku, o který se navyšuje<br />

cena elektřiny. Výše příplatku se odvíjí od<br />

rozdílu mezi úhradami placenými provozovateli<br />

a příjmy z prodeje elektřiny na energetické<br />

burze. Firmy s vysokou potřebou elektrické<br />

energie nemusejí příplatek hradit v plném<br />

rozsahu.<br />

Radioaktivní odpady<br />

Radioaktivní odpady vznikají mimo jiné při využívání<br />

jaderné energie pro účely výroby elektřiny.<br />

Radioaktivní materiály se v palivových<br />

článcích štěpí na jiné látky. Ty od určitého okamžiku<br />

už nelze používat, jsou však přesto i nadále<br />

radioaktivní. Na začátku to jsou nestabilní<br />

izotopy uranu, plutonia, neptunia, jódu, cesia,<br />

stroncia, americia, kobaltu a dalších. Postupem<br />

času vznikají při kaskádě řetězce rozpadu další<br />

radioaktivní látky. Tyto odpady je nutné po velmi<br />

dlouhé období bezpečně skladovat, aby se<br />

zamezilo negativním dopadům a škodám pro<br />

člověka a přírodu. Vysoce radioaktivní odpady<br />

musejí být bezpečně skladovány minimálně po<br />

dobu jednoho milionu let. Středně radioaktivní<br />

odpady vyžadují mírnější ochranná opatření,<br />

slabě radioaktivní odpady jich vyžadují ještě<br />

méně, jedná se o málo kontaminované materiály.<br />

Ale i ty je nutné dlouhodobě a bezpečně<br />

uskladnit.<br />

Renovace budov<br />

Při energetické renovaci budov se odstraňují<br />

slabé články staveb, kde dochází k vyšším<br />

ztrátám energie, než je podle dnešních technologických<br />

možností nezbytné. Pro zlepšení<br />

stavu je možné zateplit fasádu a střechu nebo<br />

vestavět nová tepelně izolační okna. Dalším<br />

krokem je modernizace systému vytápění<br />

a regulace.<br />

Rezervní elektrárna<br />

Rezervní elektrárny nastupují tehdy, když se<br />

objeví náhlý nedostatek v dodávkách elektřiny.<br />

Protože musejí rychle naběhnout a musí být<br />

možné je zase rychle odpojit, hodí se pro tyto<br />

účely zejména plynové elektrárny.<br />

Setrvačníkové akumulátory<br />

Setrvačníkové akumulátory neboli setrvačníky<br />

jsou schopné na krátkou dobu uložit přebytečnou<br />

energii ze sítě. Přitom se elektrická energie<br />

ukládá mechanicky, ve formě kinetické energie.<br />

Elektromotor pohání setrvačník. Elektrická<br />

energie se přitom přeměňuje na energii rotace.<br />

Aby ji bylo možné získat zpět, elektromotor se<br />

okamžitě přepne do funkce elektrogenerátoru


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 33<br />

a setrvačníkové kolo převede kinetickou energii<br />

rotace zpět na elektrický proud. Podobně<br />

jako u baterií jsou také setrvačníky vhodné<br />

pro modulární výstavbu. Základní technický<br />

princip je lidstvu znám od středověku, i když<br />

tehdy ho lidstvo ještě nepoužívalo v kombinaci<br />

s elektrickým proudem. Setrvačníky se hodí<br />

zejména na akumulaci krátkodobé produkce ve<br />

špičce a posléze zase její rychlé vrácení od sítě.<br />

Skleníkové plyny<br />

Skleníkové plyny mění atmosféru do té míry, že<br />

sluneční paprsky odrážející se od zemského povrchu<br />

nezáří zpět do vesmíru, ale znovu se odrazí<br />

od atmosféry a jsou navráceny na Zem. Mají<br />

tak lví podíl na oteplování planety. Tento efekt<br />

je srovnatelný s principem fungování skleníku.<br />

Země se otepluje. Nejznámějším skleníkovým<br />

plynem je oxid uhličitý, který vzniká především<br />

při spalování fosilních surovin jako ropa, zemní<br />

plyn a uhlí. Dalšími skleníkovými plyny jsou<br />

například metan a chlorfluoruhlovodíky (CFC).<br />

Smart Grid<br />

Smart grid neboli chytrá síť je distribuční síť,<br />

jejíž všechny složky spolu navzájem komunikují,<br />

od výrobce přes vedení a zásobníky až<br />

po spotřebitele. To je zaručeno prostřednictvím<br />

automatizovaného, digitálního přenosu<br />

dat. Rychlá komunikace pomáhá zamezovat<br />

nedostatečné produkci a nadprodukci elektřiny<br />

a zásobování energií sladit s potřebou všech<br />

zúčastněných. Zejména nepravidelné dodávky<br />

proudu z obnovitelných zdrojů si vyžadují<br />

takováto řešení. Chytré sítě zároveň dovolují<br />

potřebu regulovat prostřednictvím flexibilních<br />

modelů ceny elektřiny.<br />

Spotřeba konečné energie<br />

Konečnou energií se míní část energie, která se<br />

skutečně dostane ke spotřebiteli. Faktory jako<br />

ztráty při přepravě nebo ztráty vlivem účinnosti<br />

elektráren se od této hodnoty odečítají.<br />

Pokud vzniknou ztráty u samotného spotřebitele,<br />

například při tvorbě tepla napájecího<br />

zdroje, započítávají se do spotřeby konečné<br />

energie.<br />

Temné bezvětří<br />

Fáze, během nichž větrné turbíny a fotovoltaické<br />

elektrárny nemohou dodávat proud, se<br />

v němčině označují pojmem Dunkelflaute, což<br />

lze přeložit jako temné bezvětří. Extrémním<br />

případem jsou bezvětrné noci s novoluním<br />

a zataženou oblohou. V takovýchto fázích musejí<br />

nastoupit jiné zdroje nebo uložená energie,<br />

aby bylo možné potřebu elektřiny pokrýt.<br />

Tepelné čerpadlo<br />

Tepelná čerpadla přijímají tepelnou energii ze<br />

svého okolí, například ze vzduchu, vodního<br />

zdroje či z hlubších vrstev země. Toto teplo se<br />

využívá pro ohřev teplé vody nebo nízkoteplotní<br />

vytápění budov. Elektřina potřebná pro<br />

tepelná čerpadla se může získávat z obnovitelných<br />

zdrojů energie. Na stejném principu<br />

funguje například i domácí chladnička, která<br />

odebírá teplo potravinám uvnitř, a toto teplo<br />

odevzdává do místnosti, ve které se nachází.<br />

Výkupní cena<br />

Zákon o obnovitelných zdrojích energie garantuje<br />

provozovatelům větrných a solárních elektráren<br />

na určitou dobu za vyrobenou elektřinu<br />

minimální výkupní ceny. Rozhodující pro určení<br />

výše úhrady je rok uvedení do provozu. Výkupní<br />

ceny rok od roku klesají, protože technický<br />

pokrok a rozsáhlejší instalování těchto technologií<br />

vedou k postupnému poklesu investičních<br />

nákladů. V Německu v dalších letech nahradí<br />

dosavadní fixní výkupní ceny zadávací řízení<br />

(viz zadávací řízení).<br />

Vytápění peletami<br />

Dřevěné pelety jsou malé kuličky nebo válečky<br />

vyrobené lisováním dřevěných pilin nebo<br />

hoblin. Topí se jimi ve speciálních kotlích. Díky<br />

lisování mají vysokou energetickou hustotu,<br />

zároveň potřebují méně skladovací plochy než<br />

například palivové dříví. Vytápění dřevěnými<br />

peletami je klimaticky neutrální, při jejich<br />

spalování se totiž uvolňuje pouze tolik oxidu<br />

uhličitého, kolik předtím dřevo navázalo.<br />

Zadávací řízení<br />

Od roku 2017 se dotační tarify pro nové<br />

projekty na výstavbu větrných farem nebo<br />

velkých fotovoltaických elektráren zjišťují<br />

prostřednictvím zadávacích řízení. Probíhá to<br />

tak, že ve stejnou dobu jsou vypsána zadávací<br />

řízení na několik projektů a potenciální zájemci<br />

odevzdají na konkrétní projekty nabídku výše<br />

počáteční výkupní ceny. Místo zákonem<br />

stanovené úhrady se tak zjistí férová tržní cena<br />

za elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Za<br />

účelem otestování a optimalizace této metody<br />

se v roce 2015 konala už tři kola zadávacích<br />

řízení pro velké projekty na fotovoltaické<br />

instalace.


34 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Zásobníky stlačeného vzduchu<br />

Zásobníky stlačeného vzduchu používají<br />

elektrickou energii pro ukládání vzduchu pod<br />

tlakem v podpovrchovém systému dutin, například<br />

dutin vzniklých po těžbě. Stlačený vzduch<br />

je pak možné v případě potřeby vypustit zpět<br />

přes turbínu, a tak vyrábět elektrický proud.<br />

Tato technologie se zatím používá velmi málo.<br />

Řadí se však k vhodným možnostem ukládání<br />

přebytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných<br />

zdrojů. Za vhodná a bezpečná místa pro<br />

tyto zásobníky jsou považovány vzduchotěsné<br />

kaverny vzniklé po vytěžení solných ložisek.<br />

Při budování těchto zásobníků je zapotřebí<br />

důkladný geologický průzkum. Zároveň nesmí<br />

dojít k narušení napětí okolních hornin. Kdyby<br />

se totiž posléze ukázalo, že systém není dostatečně<br />

stabilní, neexistují žádné možnosti ho<br />

dodatečně stabilizovat.


<strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong> | 35<br />

Použitá literatura<br />

AG Energiebilanzen e.V. (2017):<br />

Energieverbrauch in Deutschland im Jahr 2016.<br />

Agora <strong>Energiewende</strong> (2017): Agorameter <strong>–</strong><br />

Stromerzeugung und Stromverbrauch.<br />

Auswärtiges Amt (2015): Rede von Frank-<br />

Walter Steinmeier zur Eröffnung des Berlin<br />

Energy Transition Dialogue 2015.<br />

BMWi und BMBF: Energiespeicher <strong>–</strong><br />

Forschung für die <strong>Energiewende</strong>.<br />

Bundesamt für Strahlenschutz (2016):<br />

Kernkraftwerke in Deutschland:<br />

Meldepflichtige Ereignisse seit Inbetriebnahme.<br />

Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz,<br />

Bau und Reaktorsicherheit (2015):<br />

Atomenergie <strong>–</strong> Strahlenschutz.<br />

Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz<br />

und nukleare Sicherheit (2018): Klimaschutz<br />

in Zahlen.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2014): Die Energie der Zukunft.<br />

Erster Fortschrittsbericht zur <strong>Energiewende</strong>.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2014): Zweiter Monitoring-Bericht<br />

„Energie der Zukunft“.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2015): Die Energie der Zukunft.<br />

Fünfter Monitoringbericht zur <strong>Energiewende</strong>.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2015): Eckpunkte Energieeffizienz.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2015): Erneuerbare Energien<br />

in Zahlen. Nationale und Internationale<br />

Entwicklung im Jahr 2014.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2015): EU-Energieeffizienz-Richtlinie.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2016): Bruttobeschäftigung durch<br />

erneuerbare Energien in Deutschland und<br />

verringerte fossile Brennstoffimporte durch<br />

erneuerbare Energien und Energieffizienz.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2016): Energiedaten: Gesamtausgabe.<br />

Stand November 2016.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2016): Erneuerbare Energien auf<br />

einen Blick.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2017): Energieeffizienz zahlt sich für<br />

deutsche Haushalte aus.<br />

Bundesministerium für Wirtschaft und<br />

Energie (2018): Energie der Zukunft <strong>–</strong> Sechster<br />

Monitoringbericht zur <strong>Energiewende</strong>.<br />

Bundesnetzagentur (2015): EEG-Fördersätze<br />

für PV-Anlagen. Degressions- und Vergütungssätze<br />

Oktober bis Dezember 2015.<br />

Bundesnetzagentur (2017): EEG in Zahlen.<br />

Bundesnetzagentur; Bundeskartellamt (2016):<br />

Monitoringbericht 2016.<br />

Bundesregierung (2015): Die Automobilindustrie:<br />

eine Schlüsselindustrie unseres<br />

Landes.<br />

Bundesverband CarSharing (2018):<br />

Aktuelle Zahlen und Daten zum CarSharing in<br />

Deutschland.<br />

Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft<br />

(2014): Stromnetzlänge entspricht<br />

45facher Erdumrundung.<br />

Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft<br />

e.V. (2016): BDEW zum Strompreis der<br />

Haushalte. Strompreisanalyse Mai 2016.<br />

Council of European Energy Regulators (2015):<br />

CEER Benchmarking Report 5.2 on the<br />

Continuity of Electricity Supply <strong>–</strong> Data update.<br />

BSW-Solar (2018): Meilenstein der Energie -<br />

wende: 100.000ster Solarstromspeicher<br />

installiert.<br />

Deutsche Energie Agentur GmbH (2012):<br />

Der dena-Gebäudereport 2012. Statistiken<br />

und Analysen zur Energieeffizienz im<br />

Gebäudebestand.<br />

Deutsche Energie Agentur GmbH (2018):<br />

Der dena-Gebäudereport 2018. Statistiken<br />

und Analysen zur Energieeffizienz im<br />

Gebäudebestand.<br />

Deutsche Energie-Agentur (2013): Power to<br />

Gas. Eine innovative Systemlösung auf dem Weg<br />

zur Marktreife.<br />

Deutsche Energie-Agentur (2015):<br />

Pilotprojekte im Überblick.<br />

Deutscher Bundestag (2011): Novelle des<br />

Atomenergiegesetzes 2011.<br />

DGRV <strong>–</strong> Deutscher Genossenschafts- und<br />

Raiffeisenverband e.V. (2014): Energiegenossenschaften.<br />

Ergebnisse der Umfrage<br />

des DGRV und seiner Mitgliedsverbände.<br />

EnBW (2015): Pumpspeicherkraftwerk Forbach<br />

<strong>–</strong> So funktioniert ein Pumpspeicherkraftwerk.<br />

Energy Information Administration (2018):<br />

International Energy Statistics.<br />

entsoe (2014): 10-year Network Development<br />

Plan 2014.<br />

European Environment Agency (2016):<br />

Annual Euro pean Union greenhouse gas<br />

inventory 1990-2014.


36 | <strong>Energiewende</strong> <strong>–</strong> <strong>dlouhodobá</strong> <strong>transformace</strong> <strong>německé</strong> <strong>energetiky</strong><br />

Filzek, D., Göbel, T., Hofmann, L. et al. (2014):<br />

Kombikraftwerk 2 Abschlussbericht.<br />

GWS (2013) Gesamtwirtschaftliche Effekte<br />

energie- und klimapolitischer Maßnahmen der<br />

Jahre 1995 bis 2012.<br />

Heinrich-Böll-Stiftung (2018):<br />

Energieatlas 2018.<br />

IEA (2016): World Energy Outlook 2016<br />

Summary, November 2016.<br />

Intergovernmental Panel on Climate Change<br />

(2014): Climate Change 2014. Synthesis Report.<br />

International Renewable Energy Agency<br />

(2015): Renewable Power Generation Costs<br />

in 2014.<br />

IRENA (2015): Renewable power generation<br />

cost in 2014.<br />

KfW (2015): Energieeffizient bauen und<br />

sanieren. KfW-Infografik.<br />

Kraftfahrt-Bundesamt (2018): Fahrzeugbestand<br />

in Deutschland.<br />

Merkel, A. (2015): Rede von Bundeskanzlerin<br />

Merkel zum Neujahrsempfang des Bundesverbands<br />

Erneuerbare Energie e.V. (BEE) am<br />

14. Januar 2015.<br />

Ratgeber Geld sparen (2015):<br />

Kühlschrank A+++ Ratgeber und Vergleich.<br />

Stand November 2015.<br />

REN21 (2017): Renewables 2017. Global Status<br />

Report. 2017.<br />

Statistische Ämter des Bundes und der Länder<br />

(2014): Gebiet und Bevölkerung <strong>–</strong> Haushalte.<br />

Statistisches Bundesamt (2017):<br />

Bevölkerungsstand.<br />

Statistisches Bundesamt (2018):<br />

Bruttoinlandsprodukt 2017 für Deutschland.<br />

Statistisches Bundesamt (2015): Preise.<br />

Erzeugerpreise gewerblicher Produkte (Inlandsabsatz)<br />

Preise für leichtes Heizöl, schweres<br />

Heizöl, Motorenbenzin und Dieselkraftstoff.<br />

Lange Reihen.<br />

Statistisches Bundesamt (2015): Umsätze<br />

in der Energie-, Wasser- und Entsorgungswirtschaft<br />

2013 um 1,6% gesunken.<br />

Statistisches Bundesamt: Umweltökonomische<br />

Gesamtrechnungen, Werte für 2015 unter<br />

https://www.destatis.de/<br />

trend:reseach Institut für Trend- und<br />

Marktforschung, Leuphana Universität<br />

Lüneburg (2013): Definition und Marktanalyse<br />

von Bürgerenergie in Deutschland.<br />

Umweltbundesamt (2015): Emissionsberichterstattung<br />

Treibhausgase Emissionsentwicklung<br />

1990-2013 <strong>–</strong> Treibhausgase.<br />

Umweltbundesamt (2015): Nationale Trendtabellen<br />

für die deutsche Berichterstattung<br />

atmosphärischer Emissionen 1990-2013.<br />

Umweltbundesamt (2015): Presseinfo<br />

14/2015: UBA-Emissionsdaten 2014 zeigen<br />

Trendwende beim Klimaschutz.<br />

Umweltbundesamt (2016): Treibhausgas-<br />

Emissionen in Deutschland.<br />

Umweltbundesamt (2016): UBA-Emissionsdaten<br />

für 2015 zeigen Notwendigkeit für<br />

konsequente Umsetzung des Aktionsprogramms<br />

Klimaschutz 2020.<br />

Umweltbundesamt/Arbeitsgemeinschaft<br />

Energiebilanzen (2018):<br />

Indikator Energieverbrauch.<br />

Zetsche, D. (2009): Rede auf dem World<br />

Mobility Forum in Stuttgart, Januar 2009.


© dpa/Catrinus Van Der Veen<br />

Auswärtiges Amt<br />

Werderscher Markt 1<br />

10117 Berlin<br />

Tel.: +49 30 1817-0<br />

www.diplo.de<br />

Redakce/úprava<br />

Edelman.ergo GmbH, Berlin<br />

Diamond media GmbH, Neunkirchen-Seelscheid

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!