Views
9 months ago

Energiewende - transformace německé energetiky

14 |

14 | Energiewendetransformace německé energetiky Ochrana klimatu Snížení emisí skleníkových plynů Ochrana klimatu a energetická transformace se vzájemně podmiňují. Mají společný cíl, a sice omezit dopady klimatických změn na člověka, přírodu a ekonomiku na trvale udržitelnou míru. Podle propočtů Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) se Země smí ve srovnání s úrovní před industrializací oteplit maximálně o dva stupně Celsia. Do atmosféry tudíž smí proniknout už jen limitované množství skleníkových plynů. V atmosféře se však nachází už 65 procent tohoto množství, a proto je nezbytně nutné vyvinout maximální úsilí o snížení emisí skleníkových plynů jak na globální, tak na národní úrovni. Největší dopad na změnu klimatu má oxid uhličitý. Ten vzniká zejména při spalování fosilních paliv. Více než třetinu skleníkových plynů v Německu a ve světě vypouštějí elektrárny. Přechod na klimaticky neutrální zdroje, jakými jsou obnovitelné zdroje energie, má tudíž pro ochranu klimatu klíčový význam. Klimatické cíle a pokrok Plánované a skutečné snížení skleníkových plynů Kde vznikají skleníkové plyny Všechny údaje v milionech tun ekvivalentu CO 2 za r. 2014 Cíl 2020 -20% -24,4% Evropa (EU 28) Dosaženo 2014 Cíle 2020 min. -40% -27,7% Dosaženo 2014 Německo 902 milionů tun ... 358 84 160 35 181 73 12 Energetika Domácnosti Doprava Řemesla, obchod, služby Průmysl Zemědělství Ostatní © dpa/Luftbild Bertram © dpa/MiS 1996 Evropa se usnáší na liberalizaci do té doby národních a striktně územně ohraničených trhů s elektřinou a zemním plynem. Evropská komise zveřejňuje první společnou strategii rozvoje obnovitelných zdrojů.

© iStock/ querbeet Energiewende – dlouhodobá transformace německé energetiky | 15 Jak Německo dosáhlo snížení emisí skleníkových plynů Všechny údaje v milionech tun ekvivalentu CO 2 1 250 1990 1 121 1995 1 046 2000 994 2005 910 2010 902 2014 Německo se už v roce 1997 zavázalo podpisem Kjótského protokolu snížit do roku 2012 ve srovnání s rokem 1990 své emise skleníkových plynů o 21 procent. Od té doby došlo ke znatelnému pokroku. V roce 2014 se podařilo dosáhnout poklesu až o 27,7 procent. Pro vygenerování jedné miliardy eur vypouštějí firmy v Německu do ovzduší ve srovnání s rokem 1990 dnes už jen polovinu skleníkových plynů. Do roku 2020 chce Německo své úsilí značně zesílit a snížit národní emise skleníkových plynů minimálně o 40 procent. Do roku 2050 by emise měly oproti roku 1990 klesnout dokonce o 80 až 95 procent. Tyto národní cíle v oblasti snižování emisí jsou začleněny do kontextu evropské a mezinárodní politiky ochrany klimatu. Předsedové vlád a hlavy států EU se dohodli, že emise skleníkových plynů sníží do roku 2020 o 20 procent a do roku 2030 minimálně o 40 procent. V prosinci 2015 schválilo 195 států světa Pařížskou dohodu. Příslušné země si stanovily vlastní cíle ochrany klimatu, pomocí nichž chtějí omezit globální oteplování v tomto století na úroveň výrazně nižší než dva stupně Celsia. Hlavním evropským nástrojem ochrany klimatu je systém obchodování s emisními povolenkami. Ten stanovuje pevnou horní hranici celkových emisí škodlivin vypouštěných všemi účastníky. Je závazný pro všechny velké producenty skleníkových plynů a zahrnuje velkou část emisí CO 2 z energetiky a průmyslu. Na každou vypuštěnou tunu skleníkového plynu musejí mít firmy emisní povolenky v odpovídající výši. Pokud jim dané množství nestačí, mohou si přikoupit povolenky nebo investovat do tzv. čistých technologií. Tímto způsobem se zamezuje vzniku emisí CO 2 tam, kde je to nejvýhodnější. Do roku 2030 by se ve všech odvětvích, na něž se systém obchodování s emisemi vztahuje, měly emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 2005 snížit o 43 procent. Aby Německo bylo schopné dostát národním závazkům snížení emisí, schválila německá vláda Akční program na ochranu klimatu 2020 a Plán ochrany klimatu 2050. Akční program zahrnuje různá opatření ke zvýšení energetické účinnosti a restrukturalizaci dopravy, průmyslu a zemědělství do podoby, která bude šetrná k životnímu prostředí. Plán ochrany klimatu stanovuje dlouhodobé cíle snížení emisí CO 2 pro jednotlivá odvětví jako energetika nebo průmysl. 1997 Je přijat Kjótský protokol o celosvětovém snižování emisí skleníkových plynů. Od té doby úmluvu ratifikovalo 191 států.