17.01.2018 Views

Dějiny věd a techniky 2017, 3

DVT 2017, 3 - Obsah, Contents + Recenze, Zprávy z literatury (plné znění vybraných rubrik) český

DVT 2017, 3 - Obsah, Contents + Recenze, Zprávy z literatury (plné znění vybraných rubrik)
český

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Dějiny</strong> <strong>věd</strong> a <strong>techniky</strong><br />

ročník L – <strong>2017</strong> / číslo 3<br />

obsah<br />

ČLÁNKY<br />

SDĚLENÍ<br />

RECENZE<br />

KRONIKA<br />

ZPRÁVY<br />

157 Historie tuberkulózy a její léčby ● Štěpán Tonar<br />

174 Lékárna telčské koleje a její správci ● Markéta Holubová<br />

192 Nová akvizice Národní knihovny a její význam pro dějiny<br />

astronomie ● Petr Hadrava – Alena Hadravová<br />

209 Cathy Cobb, Monty L. Fetterolf, Harold Goldwhite.<br />

The Chemistry of Alchemy. From Dragon’s Blood to Donkey<br />

Dung. New York, 2014 ● Vladimír Karpenko<br />

212 Medicína, farmacie a veterinární lékařství. Kapitoly k dějinám<br />

a vybraným tématům. R. Slabotínský (ed.). Brno, <strong>2017</strong> ● Jiří Jindra<br />

215 XIII. seminář z historie matematiky pro vyučující na středních<br />

školách ● Martina Bečvářová<br />

217 Development of mathematics and related sciences in Central-<br />

Eastern Europe in the 20th century ● Martina Bečvářová<br />

219 Brněnský seminář ● Jiří Jindra<br />

221 Zprávy z literatury<br />

OBÁLKA<br />

Dvousté výročí časopisu ISIS


History of Sciences and Technology<br />

volume L – <strong>2017</strong> / number 3<br />

contents<br />

PAPERS<br />

157 History of tuberculosis and its treatment ● Štěpán Tonar<br />

174 Telč college pharmacy and its custodians ● Markéta Holubová<br />

COMMUNICATION<br />

192 New acquisition of the National Library and its meaning for the<br />

history of astronomy ● Petr Hadrava – Alena Hadravová<br />

REVIEWS<br />

209 Cathy Cobb, Monty L. Fetterolf, Harold Goldwhite. The<br />

Chemistry of Alchemy. From Dragon’s Blood to Donkey Dung.<br />

New York, 2014 ● Vladimír Karpenko<br />

212 Medicína, farmacie a veterinární lékařství. Kapitoly<br />

k dějinám a vybraným tématům // Medicine, pharmacy and<br />

veterinary medicine. Chapters to history and selected themes.<br />

R. Slabotínský (ed.). Brno, <strong>2017</strong> ● Jiří Jindra<br />

CHRONICLE<br />

215 XIII th workshop from the history of mathematics for teachers<br />

at secondary schools ● Martina Bečvářová<br />

217 Development of mathematics and related sciences in Central-<br />

Eastern Europe in the 20th century ● Martina Bečvářová<br />

219 Workshop in Brno ● Jiří Jindra<br />

REPORTS<br />

221 Reports from literature<br />

COVER<br />

The bicentenary of the journal Isis


DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (<strong>2017</strong>), 3<br />

Tihon 2011<br />

Anne TIHON. Πτολεμαίου Πρόχειροι Κανόνες. Les Tables Faciles de Ptolémée. Vol. 1a,<br />

Tables A1-A2. Introduction. Édition critique. Publications de l’Institut orientaliste<br />

de Louvain 59b. Louvain-la-Neuve, Université Catholique de Louvain, 2011<br />

Toomer 1984<br />

G. J. TOOMER. Ptolemy’s Almagest. London, Duckworth, 1984<br />

Summary<br />

The handwritten addition to the incunable of the Prague National Library 40 E 47<br />

was intended for astrological purposes. It contains Table of astrological houses<br />

and Table of equation of time, which were common from late antiquity to the<br />

early modern period. The latter table has a specific form published by Wenzeslaus<br />

Faber for the purposes of calculation of syzygies. Its parameters reveal that it<br />

was modified from the Tabula equacionis dierum cum noctibus which was a part of<br />

the Parisian version of Alfonsine Tables.<br />

Authors’ addresses:<br />

Petr Hadrava, Astronomický ústav AV ČR,<br />

Boční II 1401/1, 141 00 Praha 4<br />

Alena Hadravová, Kabinet pro dějiny <strong>věd</strong>y ÚSD AV ČR,<br />

Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6<br />

208<br />

Petr Hadrava – Alena Hadravová


ecenze<br />

Cathy Cobb, Monty L. Fetterolf, Harold Goldwhite.<br />

The Chemistry of Alchemy. From Dragon’s Blood to<br />

Donkey Dung. How Chemistry was forged. New York,<br />

Prometheus Books, 2014, 364 s., ISBN 978-1-61614-915-4<br />

Začněme obecným popisem knihy, kterou tvoří čtyři tematické bloky rozdělené<br />

do dvaceti kapitol, jimž předchází Poděkování, Úvod a Omluva, načež text<br />

končí Shrnutím. Po něm následuje jedenáctistránková pasáž „Stores and Ores“,<br />

dále seznam literatury (23 stránky), a to ke každé kapitole zvlášť, a také samostatný<br />

výčet některých základních děl o dějinách chemie. Knihu uzavírá patnáctistránkový<br />

rejstřík. Text doprovází osm barevných fotografií na křídovém papíře<br />

zachycujících produkty některých experimentů.<br />

Jsou díla, která není snadné někam zařadit; tato kniha k nim patří. Mnohé je<br />

zřejmé z „Omluvy“ na jejím začátku, kde autoři upozorňují: „Tato kniha nebyla<br />

napsána pro experty. Nejsme historikové a toto není historie.“ Co to tedy je?<br />

Velmi zajímavý pokus pohlédnout na alchymii očima chemika, a nejen pohlédnout.<br />

Autoři se pokusili některé z procesů, jimiž alchymie žila, zopakovat v moderní<br />

laboratoři. Protože prováděli své pokusy s cílem zaujmout nechemiky, jak<br />

dále uvádějí, zvlášť středoškolské studenty, museli experimenty nezbytně přizpůsobit<br />

bezpečnostním předpisům. Nepracovali proto se rtutí, tak oblíbenou<br />

u alchymistů, ani s dalšími příliš toxickými látkami. Přesto je výsledkem kniha<br />

dnes citovaná i v odborné literatuře. Stále totiž není dost analogických pokusů<br />

o zreprodukování alchymických návodů.<br />

Oběma cílům, alchymii a chemii, je přizpůsobena stavba textu. Jeho hlavní<br />

dělení na čtyři části odpovídá čtyřem základním fázím alchymie, nejstarší době,<br />

tedy helénistické a arabské alchymii, druhá část je věnována středověku, následuje<br />

renesance a konečně raná moderní doba. Kapitoly mají jednotnou formu:<br />

po obecném úvodu do charakteru daného období jsou představeny dvě až tři<br />

klíčové postavy, načež následuje návod na experiment pocházející z oné doby.<br />

Občas je dokonce spojen s některou osobou. Pro snazší provedení je v pasáži<br />

„Stores and Ores“ seznam nástrojů, nádob a chemikálií, někdy i s detaily, jak<br />

a kde je opatřit, což se však týká amerického prostředí. Současně každému návodu<br />

předchází krátký samostatný odstavec, uvádějící jak naložit s produkty<br />

reakce. Bývá to občas dost velkorysé, opět odpovídající americkým předpisům –<br />

chemikálie se mnohdy mají prostě vylít do výlevky a hojně spláchnout vodou.<br />

Někdy je uvedeno, jak dlouho nechat vodu proudit. Nutno však přiznat, že<br />

v některých případech se doporučuje nechat substance odborně zlikvidovat.<br />

V této recenzi nebudeme probírat všechny postavy, které se v knize objevují.<br />

Nepochybně by nás napadly i další, ale zde šlo o stručnost, takže lze konstatovat,<br />

že výběr postav je vcelku výstižný. Autoři dokázali vybrat z klasických pramenů<br />

209


DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (<strong>2017</strong>), 3<br />

základní fakta, která danou postavu obvykle velmi dobře charakterizují jak po<br />

odborné, tak nejednou po lidské stránce. Některé životopisy jsou po zásluze<br />

delší, například Paracelsův, třebaže ten je poměrně známý. Dlouhý je rovněž<br />

životopis Angličana Kenelma Digbyho (1603–1665), připomínaného mnohem<br />

méně často. Tento muž, jenž mimo jiné zdůrazňoval význam sanytru (dusičnanu<br />

sodného nebo draselného, často směsi obou) pro růst rostlin, měl život rozhodně<br />

pestrý. Nebyla to jen dobrodružství se ženami, ale také pirátská činnost ve Středozemním<br />

moři a k tomu opakované problémy s politikou, které začaly popravou jeho<br />

otce, když byly chlapci tři roky (ovšem dodejme, že se otec podílel na neúspěšné<br />

konspiraci s cílem zavraždit krále). Už tato kapitola sama stojí za přečtení.<br />

To, že autoři nejsou historikové, se téměř nepozná. Jen občas se objeví drobná<br />

chyba. Například, což kupodivu přežívá dodnes úporně i ve <strong>věd</strong>ecké literatuře,<br />

tvůrci knihy osídlili Zlatou uličku na Pražském hradě alchymisty, ač tam „mistři<br />

umění“ opravdu nebydleli. O Michaelu Maierovi (1569–1622), po jistou dobu<br />

dvořanu císaře Rudolfa II., napsali, že si sám udělil doktorské tituly. Není to pravda;<br />

vystudoval několik univerzit a například doktorát medicíny získal roku 1596<br />

obhájením these De epilepsia na basilejské univerzitě.<br />

V knize se setkáme se zajímavým názorem. V arabské alchymii nemůže chybět<br />

její snad nejslavnější postava, Džábir ibn Hajján, o němž se sice občas uvádí, že<br />

žil asi v letech 721–815 (k dispozici jsou i jiná data), ale již v dobových arabských<br />

pramenech se objevily vážné pochybnosti o tom, zda někdo takový vůbec<br />

existoval. Tento stav se dodnes nezměnil a moderní historiografie se přiklání<br />

k názoru, že rozsáhlé dílo čítající prý přes tři tisíce spisů z různých oborů,<br />

vzniklo až asi dvě století po udávané Džábirově smrti. Patrně ho vytvořili Bratří<br />

Čistoty, neznámí autoři ze šíitské sekty Ismáílitů. Autoři recenzované knihy navrhují<br />

psát o těchto autorech jako o „Jabirians“, aby se vyhnuli gramatickému<br />

rodu, protože soudí, že se na vzniku děl mohly podílet i ženy. Nejen, že to činí<br />

zadost genderové vyváženosti, ale skutečně je možná na místě uvážit fakt, že<br />

tehdy v muslimských armádách bojovaly i ženy a proč by tedy nemohly působit<br />

ve <strong>věd</strong>ě? Takový názor se v odborné literatuře sice neobjevuje, možná by však<br />

stál za podrobnější analýzu. Arabských pramenů je přeloženo jen velmi málo.<br />

Experimenty popsané v knize sahají od zcela triviálních až po technicky dost<br />

náročné. K prvnímu typu patří například proslulý školní pokus redoxního vylučování<br />

mědi z roztoku měďnatých solí na povrchu kovového železa, reakce,<br />

která provázela alchymii od počátku do konce a alchymisty mátla – nebylo jasné,<br />

zda to přece jen není transmutace kovů. Do oblasti jednoduchých pokusů patří<br />

simulace Boylových (1627–1691) acidobazických indikátorů pomocí šťávy z červeného<br />

zelí (i tu Boyle opravdu zkoumal) a podobných rostlinných surovin.<br />

Na druhé straně zajímavé je i pro odborníky napodobování zlata, které alchymičtí<br />

podvodníci často vydávali za transmutaci, zatímco řemeslníci používali<br />

210


RECENZE<br />

podobné nebo stejné <strong>techniky</strong> s <strong>věd</strong>omím, že o takový proces nejde. Již z helénistické<br />

alchymie je známa theion hydor, „božská voda“, směs polysulfidů vápníku,<br />

kterou lze, při správném provedení pokusu, patinovat kovy na zlatavou barvu.<br />

Neméně zajímavý je evropský středověký postup spočívající v opatrném tavení<br />

cínu, až se kov pokryje svými oxidy zlatavé barvy. Výsledek je zobrazen na jedné<br />

z barevných příloh. Podobně cauda pavonis, „paví ocas“, podle alchymistů někdy<br />

snad dokonce kámen filosofů, kdy je výchozí surovinou pewter (nízkotající slitina<br />

obsahující obvykle 85–99% cínu, ve směsi s mědí, antimonem, bismutem, případně<br />

olovem), chlorid amonný a lze přidat i „božskou vodu“. Výsledný produkt<br />

má opravdu škálu barev od fialové po zlatou. Autoři se věnují rovněž<br />

otázce, jak bylo možné, že lidé věřili v transmutaci kovů a nechávali se často<br />

ošálit produkty tohoto druhu. Záleželo na zákaznících – šlechtický mecenáš<br />

zlato znal, zatímco běžní lidé se s tímto kovem nesetkávali zrovna často.<br />

Právě některé z těchto experimentů jsou zajímavé i pro odborníky, historiky,<br />

z nichž většina nemá k dispozici laboratoř. Komentáře autorů k občasným potížím<br />

či úskalím procesů jen dokreslují problémy, s nimiž se alchymisté potýkali.<br />

Kniha je psána odborně, současně však čtivě, živým jazykem, místy můžeme<br />

hovořit o odlehčeném stylu. V tomto ohledu je roztomilé líčení, jak se autoři<br />

pokusili zopakovat pokusy polského alchymisty Michaela Sendivogia (1566–1636),<br />

jenž působil mimo jiné ve službách císaře Rudolfa II. Slavný Polák se pokusil<br />

připravit z jediné suroviny současně trojici solí, dnes víme, že uhličitan sodný<br />

(nebo draselný), chlorid amonný a sanytr (viz výše – dusičnany). Autoři popisují<br />

peripetie s opatřením správné suroviny, odleželé chlévské mrvy, což se povedlo<br />

až náhodou, když se nejdřív pokoušeli čerstvou uměle zestárnout. V každém<br />

případě však pokus nedoporučují, rozhodně ne v laboratoři, kde zápach může<br />

vadit kolegům.<br />

Jak jsme naznačili, kniha je opravdu pestrá, čtivá, a jak řečeno – obtížně zařaditelná.<br />

Přesto ji lze doporučit i odborníkům jako odlehčující a přesto místy<br />

docela poučné čtení. Do svých knihoven by si ji měli zařadit vyučující chemie na<br />

středních školách, a to nejen zařadit, protože řadou pokusů, zde podrobně popsaných,<br />

by zpestřili hodiny ne právě oblíbeného předmětu.<br />

Vladimír Karpenko<br />

211


DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (<strong>2017</strong>), 3<br />

Medicína, farmacie a veterinární lékařství. Kapitoly k dějinám<br />

a vybraným tématům. R. Slabotínský (ed.). Acta Musei<br />

Technici Brunensis, sv. 12. Brno, Technické muzeum v Brně,<br />

<strong>2017</strong>, 278 s., obrázky a tabulky. ISBN 978-80-87896-43-3.<br />

Kolektivní monografie, která obsahuje 24 původních studií rozdělených do několika<br />

částí, je v podstatě sborník ze VI. mezinárodního semináře „Po stopách<br />

zdraví a nemoci člověka a zvířat“, konaného v Brně v roce 2016. První část je<br />

věnována dějinám českého muzejnictví, ale má pouze jeden článek o Českém<br />

farmaceutickém muzeu a jeho nové expozici „Z apatyky do fabriky“; autory jsou<br />

J. Babica, L. Svatoš a L. Valášková, všichni z Českého farmaceutického muzea<br />

při Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové (FaF UK). V části<br />

o lékařské terminologii je také jen jeden článek, dosti obsáhlá studie T. Hamara<br />

z Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského (FaF UKo) v Bratislavě<br />

nazvaná „Patologická terminológia v diele Caelia Aureliana ,Akutné choroby<br />

bez horúčky ako sprievodného príznaku‘“. V části o <strong>věd</strong>ě a výzkumu publikovala<br />

E. Králová Lékařské fakulty UKo (LF UKo) práci „Historické medzníky<br />

v elektrofyziologickém výzkume“. Autorka zmínila sira A. L. Hodgkina a sira<br />

A. Huxleye – dva nobelisty, dále sira B. Katze, Dr. Bureše a profesory M. Petráně,<br />

J. Zachara a V. Šajtera.<br />

Čtyři příspěvky jsou v části věnované problematice vysokého a středního školství.<br />

Jde většinou o krátké statě. F. Dohnal (FaF UK) napsal několik poznámek<br />

k historii oboru válečná chirurgie v českých zemích do roku 1939. Stať dedikoval<br />

k 60., správně však 80. výročí otevření Ústavu válečné chirurgie při 1. chirurgické<br />

klinice UK. Válečnými chirurgy byli většinou lékaři, kteří působili na frontách<br />

1. světové války (V. Haering, J. Levit, A. Jirásek). Profesor A. Holub z brněnského<br />

Klubu dějin veterinární medicíny a farmacie připomněl svým článkem krizi<br />

československého veterinárního studia po 2. světové válce; opíral se v něm o své<br />

vlastní zkušenosti. Tentýž autor dále popsal snahy o dislokaci československých<br />

veterinárních studií po 2. světové válce (studium přitom bylo potvrzeno pro<br />

Brno). O fakultu veterinárního lékařství se zajímala pražská Univerzita Karlova,<br />

České Budějovice a Hradec Králové, leč marně. Uspěly Košice, kde v roce 1949<br />

byla otevřena Vysoká škola veterinárska. Odbornice na slovenské zdravotnické<br />

školství E. Morovicsová z LF UKo se ve svém článku soustředila na zdravotnické<br />

školství v období 1948–1968. Analyzovala situaci na vyšších sociálně-zdravotních,<br />

zdravotnických a středních zdravotních školách.<br />

Do následující části knihy byly editorem zařazeny příspěvky o významných<br />

i zapomenutých osobnostech z řad lékařů, zvěrolékařů a farmaceutů. Dvojice<br />

T. Arndt a F. Dohnal z FaF Hradec Králové pojednala židovské farmaceuty z českých<br />

zemí od 18. do 20. století (M. L. Jeitteles a jeho rod, M. Fanta, R. Teichmann,<br />

212


RECENZE<br />

E. P. Pick, E. Starkenstein, A. Friedmann). K. Pekařová z Univerzitní knihovny<br />

v Bratislavě sepsala známé i neznámé školní lékaře na území Slovenska na přelomu<br />

19. a 20. století. Jako základní zdroj použila publikované výroční zprávy<br />

středních škol, vedené v maďarštině. Podle jmen šlo převážně o maďarské lékaře.<br />

Dvojice L. Dedek a P. Brauner z brněnského Klubu dějin veterinární medicíny<br />

publikovala v recenzované knize stať o profesoru Vysoké školy zvěrolékařské<br />

(VŠZ) F. Ševčíkovi, který si vedl <strong>věd</strong>ecký deník od března 1912 až do své smrti.<br />

Ševčík byl sedm let včetně válečných v rakousko-uherské a československé armádě<br />

jako praktický vojenský zvěrolékař. Od roku 1924 byl pracovníkem VŠZ<br />

(asistent, docent a nakonec profesor). Ševčík byl vynikající pedagog i <strong>věd</strong>ec –<br />

např. před rokem 1927, tedy dříve než Fleming, zjistil, že Penicilinum glaucum potlačuje<br />

růst některých bakterií. Zemřel náhle ve 44 letech. O činnosti zakladatele<br />

české plastické chirurgie F. Burianovi, který vedl v Jedličkově ústavu pro zmrzačené<br />

oddělení plastické chirurgie, je článek B. Tiezla z královohradecké univerzity.<br />

Burian léčil jak válečné invalidy, tak i děti s vrozenými vadami rukou a obličeje.<br />

Další odbornice na zdravotní péči, A. Falisová (Historický ústav SAV Bratislava),<br />

se soustředila na tři lékaře, kteří se zasloužili o péči o matku a dítě na<br />

Slovensku. V 19. století to byl J. Ambro, ve 20. století český pediatr J. Brdlík<br />

a A. J. Chura – ti oba jsou průkopníky slovenské pediatrie. O pětici předních<br />

československých lékařů, kteří byli nositeli druhého nejvyššího civilního vyznamenání<br />

Hrdina socialistické práce, se zmínil J. Jindra z AV ČR (nositeli vyznamenání<br />

byli neurochirurg Z. Kunc, internista J. Charvát, chirurg K. Šiška, neurochirurg<br />

R. Petr a pediatr J. Houštěk). L. Vasilova z UKo publikovala dvanáctistránkový<br />

článek o léčivých účincích látek v díle „Liber medicinalis“ Quinta Serena, římského<br />

básníka menšího významu. Autorka řeší problém, zda autor byl básník,<br />

lékař či šarlatán; podle ní kniha podávala předobraz o lékařství v Římě na počátku<br />

3. století po Kristu. Pro současnou medicínu nepřináší podle recenzenta<br />

nic přínosného. Tři historikové medicíny z Martina (M. Bujalková, K. Adamicová<br />

a F. Novomeský) sepsali zajímavou studii o historii pitev v Evropě v období<br />

16.–19. století. Jsou vysvětleny podmínky pro vznik anatomické medicíny s pitevnami<br />

a klinické patologie. Autoři zmiňují J. Jesenia, J. B. Morgagniho, K. Rokitanského<br />

a R. L. K. Virchowa a jejich přínos v oboru patologie. O vakcinaci proti<br />

pravým neštovicím v Uhrách na přelomu 18. a 19. století je nejdelší článek<br />

v knize od B. Rieziové z bratislavské lékařské fakulty. Téma je probíráno podle<br />

rozdělení Uher na oblasti Pešť, Keszthély, Ostřihom, Sedmihradsko — Valašsko,<br />

Komárno, Gyula a Budín; zdrojem informací byly dobové knihy a odborné<br />

časopisy (v maďarštině a němčině), ale též překlady do slovenštiny pro slovenské<br />

obyvatelstvo. Dvě české etnoložky (D. Motyčková a K. Sedlická) z Etnologického<br />

ústavu AV ČR Praha sepsaly článek o přírodoléčebném hnutí a spolku<br />

Český Kneipp. Studie je věnována dějinám neortodoxních, nekonvenčních či<br />

213


DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (<strong>2017</strong>), 3<br />

alternativních lékařských praktik a přírodoléčebnému hnutí v rozmezí od poloviny<br />

19. století do poloviny 20. století; zahrnuta je přírodoléčba v českých zemích<br />

(u nás byly populární sluneční lázně, léčba studenou vodou aj.), Německu a Polsku.<br />

P. Koval z prešovské univerzity zpracoval otázku zdravotnictví na Podkarpatské<br />

Rusi v období let 1919–1939, kdy tato země začínala jako nejchudší a zanedbaná<br />

část nového státu. Ohromný kus práce na zmíněném poli odvedli dva čeští lékaři<br />

F. Skácelík a J. Doškář a jejich návrhy na zlepšení poměrů v podkarpatoruském<br />

zdravotnictví byly dominantní.<br />

Historický pohled na vliv geomagnetického, elektromagnetického a obecně<br />

magnetického pole na organismus člověka a jeho využití v medicíně publikovala<br />

E. Ferencová z LF UKo. Její článek považuje recenzent za nejzdařilejší z celého<br />

sborníku. Jsou v něm uvedeny jak osobnosti zabývající se magnetismem, tak<br />

i principy jednotlivých magnetismů. Magnetismus je ve fyzikální terapii využíván<br />

již dlouho; současná magnetoterapie se uplatňuje při tišení bolestí, zlepšuje<br />

přívod kyslíku k orgánům a látkovou výměnu, podporuje imunitu a působí na<br />

rozšiřování cév a prokrvení orgánů.<br />

M. Domenová z Filosofické fakulty Prešovské univerzity pokračovala ve studiu<br />

slovenského zdravotnického tisku. Soustředila se na měsíčník Život, vycházející<br />

v letech 1933–1939, jenž se zaměřoval na sociálně zdravotní výchovu. Kolega<br />

Domenové J. Džujko analyzoval přílohy prešovského deníku Slovenský východ<br />

nazvané Zdravie ludu. První příloha vyšla roku 1928. V přílohách se sledovala<br />

hlavně ochrana zdraví.<br />

O několika zvěrolékařích zapojených do akcí pečujících o nezávadnost mléka<br />

je článek Š. Hejlové z VFU Brno. Autorka uvedla stručně život a dílo profesorů<br />

O. Laxy, J. Lenfelda, L. Poláka a docenta Hokla.<br />

Z oblasti lázeňství jsou v knize dva příspěvky. V. Březina (ÚSD AV ČR) se<br />

zabýval ve stati „Lázně Bludov“ jejich historií od roku 1929. Radioaktivní a sirné<br />

lázně založil a provozoval R. Pospíšil, který se po válce snažil obnovit lázeňský<br />

provoz přerušený válkou. Protože byl známý svým protikomunistickým postojem,<br />

režim ho po únoru 1948 pronásledoval včetně jeho rodiny, lázně byly pochopitelně<br />

znárodněny. V roce 1954 byl Pospíšil obviněn z velezrady, vyz<strong>věd</strong>ačství a příprav<br />

ke svržení režimu a odsouzen na 25 let, z nichž si „odseděl“ 11 let. Jeho<br />

rehabilitace v roce 1968 byla neúspěšná.<br />

J. Pavelková z Muzea Těšínska zpracovala materiály o propagaci a reklamě<br />

lázní od 2. poloviny 19. století do roku 1939. Vybrala si lázně severní Moravy<br />

(Grafenberg, Dolní Lipová, Karlova Studánka a Darkov) a popsala propagační<br />

a reklamní materiál uvedených lázní (nejvíce o Darkově); většina uvedených<br />

lázní funguje dodnes.<br />

Kniha je vybavena abstrakty prací v češtině a angličtině a seznamem autorů<br />

článků. Škoda, že nemá jmenný rejstřík, ale ten neměly ani předcházející sborníky<br />

214


RECENZE<br />

z minulých seminářů. Po grafické stránce upozorňuje recenzent na nezřetelné<br />

rozlišení běžného textu a číselných údajů (v některých článcích). Byly by z nich<br />

přehlednější tabulky. A ještě poznámka k tisku: tiskárna šetří na barvě, místo<br />

černé použila šedou. Šedý tisk (a nejen knih) je módní a nevadí mladým čtenářům<br />

s dobrým zrakem, hůře jsou na tom starší a staří čtenáři včetně recenzenta.<br />

Jiří Jindra<br />

kronika<br />

XIII. seminář z historie<br />

matematiky pro vyučující<br />

na středních školách<br />

Ve dnech 21. až 24. srpna <strong>2017</strong> se v Poděbradech<br />

konal již XIII. seminář z historie<br />

matematiky pro vyučující na středních<br />

školách. Byl věnován vý z nam ným okamžikům<br />

z vývoje matematiky ve středověké<br />

Evropě ve 13. až 15. století. Přiblíženy<br />

byly mimo jiné zajímavé životní osudy,<br />

odborná díla a nejdůležitější matematické<br />

výsledky několika předních matematiků<br />

(např. Nicolas Oresme, Thomas Bradwardinus,<br />

Johannes Müller – Regiomontanus,<br />

Nicolas Chuquet a Luca Pacioli), matematiků<br />

a umělců (např. Piero della Francesca<br />

a Leonardo da Vinci, Johannes Gutenberg).<br />

Objasněn byl objev lineární perspektivy,<br />

významný matematický objev západní<br />

Evropy, a jeho dopad na proměnu výtvarného<br />

umění, zobrazovacích technik i samotné<br />

geometrie. Pozornost byla rovněž<br />

věnována otázkám spojeným s vnímáním<br />

nekonečna, diskrétního a spojitého množství,<br />

jimiž se zabývalo několik generací matematiků,<br />

filozofů i teologů. Připomenuty<br />

byly zejména výsledky tzv. mertonských<br />

počtářů, které připravily cestu ke zrodu<br />

matematické analýzy a novověké fyziky.<br />

V neposlední řadě byly naznačeny problémy,<br />

které stály u kořenů pravděpodobnostního<br />

myšlení a počtu pravděpodobnosti.<br />

Opomenuty nebyly ani netradiční geometrické<br />

konstrukce a jejich aplikace<br />

v architektuře, nejdůležitější technické<br />

vynálezy (válečné stroje, převodní mechanismy,<br />

pracovní stroje, konstrukce mostů,<br />

knihtisk) a zámořské objevy, které ovlivnily<br />

rozkvět evropské <strong>věd</strong>y, <strong>techniky</strong> a umění.<br />

Jednotlivé přednášky přinesly také<br />

náměty, které mohou být využity přímo<br />

při výuce matematiky i ve výběrových<br />

seminářích.<br />

Hlavními organizátory letošní akce<br />

byli J. Bečvář, M. Bečvářová, Z. Halas,<br />

M. Hykšová, M. Melcer, M. Otavová<br />

a I. Sýkorová. Semináře se zúčastnilo téměř<br />

pět desítek osob (učitelé základních, středních<br />

a vysokých škol a několik doktorandů).<br />

Všechny přednášky proběhly v reprezen -<br />

tativním sále Ústavu jazykové a odborné<br />

přípravy UK (studijní středisko Poděbrady),<br />

který sídlí v historických prostorách poděbradského<br />

zámku. Účastníci semináře<br />

215


DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (<strong>2017</strong>), 3<br />

byli ubytováni v pěkných a moderně vybavených<br />

kolejích UK.<br />

Seminář byl zahájen v pondělí ve<br />

13:30 hodin. Účastníci vyslechli přednášky<br />

Středověká Evropa (J. Bečvář) a Knihtisk<br />

a matematika (M. Bečvářová). Po večeři<br />

následovala prohlídka funkční poděbradské<br />

hydroelektrárny, která byla letos zařazena<br />

do seznamu našich národních kulturních<br />

památek. Účastníci semináře<br />

obdivovali čtyři mohutné Francisovy<br />

turbíny, pečlivě rekonstruované prostory<br />

strojovny a manipulační budovy hydroelektrárny,<br />

zdymadlo, nedalekou plavební<br />

komoru i moderní lávku pro pěší. Po<br />

prohlídce se uskutečnila krátká procházka<br />

po pamětihodnostech Poděbrad, při níž<br />

M. Melcer pohovořil o historii i současnosti<br />

Poděbrad. Účastníci mohli ochutnat<br />

i několik léčivých minerálních pramenů<br />

a projít se po krásně osvětlené lázeňské<br />

kolonádě a parku.<br />

V úterý dopoledne se konaly přednášky<br />

Oxfordští počtáři (M. Otavová a I. Sýkorová)<br />

a Nicolas Oresme – první francouzsky píšící<br />

matematik (J. Bečvář). Po obědě zazněly<br />

přednášky Regiomontanus (Z. Halas) a Zrod<br />

lineární perspektivy (O. Hykš).<br />

Na středu dopoledne byly zařazeny<br />

přednášky Pravděpodobnost ve středověké Evropě<br />

(M. Hykšová) a Piero della Francesca –<br />

malíř a matematik (M. Bečvářová), odpoledne<br />

přednášky Leonardo da Vinci – vynálezce<br />

(M. Melcer), Leonardo da Vinci – malíř<br />

(N. Pajerová) a Geometrické konstrukce (M. Štěpánová).<br />

Druhou odpolední přednášku<br />

doplnila výstavka dokumentující vývoj<br />

a proměny Leonardovy malířské tvorby,<br />

kterou připravila N. Pajerová. V podvečer<br />

byl v zámecké zahradě zahájen tradiční<br />

společenský večer, na němž kromě diskusí<br />

o vyslechnutých přednáškách proběhla<br />

oblíbená a všemi účastníky očekávaná<br />

dražba starší matematické literatury. Večer<br />

osvěžilo krátké hudební vystoupení O. Hykše<br />

a M. Hykšové (elektrické piano a flétna).<br />

Na posledním čtvrtečním seminárním<br />

půldni se uskutečnily přednášky Nicolas<br />

Chuquet (J. Bečvář) a Luca Pacioli – matematik<br />

a obchodník (M. Bečvářová). Na závěr<br />

všichni účastníci obdrželi os<strong>věd</strong>čení<br />

o absolvování semináře.<br />

Účastníci získali publikaci I. Sýkorová:<br />

Matematika ve staré Indii, edice <strong>Dějiny</strong> matematiky,<br />

svazek č. 59, Matfyzpress, Praha,<br />

2016, 344 stran. Podle svého zájmu si mohli<br />

vybrat dva starší svazky téže edice. Obdrželi<br />

též několik propagačních brožurek<br />

o MFF UK a četné informační materiály<br />

o krásách Poděbrad a jejich okolí.<br />

Za úspěšný průběh semináře je nutné<br />

poděkovat organizátorům, zaměstnancům<br />

Ústavu jazykové a odborné přípravy UK,<br />

studijní středisko Poděbrady, zejména<br />

M. Melcerovi a jeho rodině a také pracovníkům<br />

studentských kolejí v Poděbradech,<br />

bez jejichž nadšení, pochopení, pomoci<br />

a práce by se akce nemohla uskutečnit.<br />

Za bezproblémový a obětavý dovoz konferenčních<br />

materiálů patří velký dík L. Vízkovi.<br />

Poděkování je nutno vyslovit i všem<br />

přednášejícím a účastníkům.<br />

14. seminář z historie matematiky pro vyučující<br />

na středních školách je plánován na srpen<br />

2019, informace o této akci podá M. Bečvářová<br />

(Ústav aplikované matematiky, FD<br />

ČVUT v Praze, Na Florenci 25, Praha 1,<br />

110 00, e-mail: becvamar@fd.cvut.cz).<br />

Podrobné informace o minulých<br />

seminářích, fotografie z těchto akcí a přihlášky<br />

na budoucí akci lze najít na webové<br />

stránce http://www.fd.cvut.cz/<br />

personal/becvamar/seminar_ss/<br />

Martina Bečvářová<br />

216


RECENZE<br />

Development of<br />

mathematics and related<br />

sciences in Central-Eastern<br />

Europe in the 20th century<br />

Ve dnech 13. až 15. září <strong>2017</strong> se ve starobylém<br />

univerzitním Krakově konala pod<br />

výše uvedeným názvem mezinárodní<br />

konference, která navázala na dvě předchozí<br />

(Krakov 2013 a Krakov 2015). Na<br />

přípravu letošní akce spojilo síly několik<br />

<strong>věd</strong>eckých institucí a vysokých škol (Komise<br />

pro historii <strong>věd</strong>y Polské akademie<br />

pro umění a <strong>věd</strong>y – PAU, Komise pro<br />

dějiny <strong>věd</strong>y a <strong>techniky</strong> Polské akademie<br />

<strong>věd</strong> – PAN, Fakulta matematiky a přírodních<br />

<strong>věd</strong> Univerzity v Rzeszowě, Fyzikální<br />

institut Pedagogické univerzity v Krakově,<br />

Fakulta fyziky, matematiky a informatiky<br />

Technické univerzity v Krakově, Fakulta<br />

mechaniky a matematiky Univerzity Ivana<br />

Franka ve Lvově, Mezinárodní akademie<br />

pro dějiny <strong>věd</strong>y a Krakovská pobočka Polské<br />

matematické společnosti). Odbornou<br />

část programu připravila mezinárodní komise,<br />

která pracovala ve složení předseda<br />

Roman Duda (Komise pro dějiny <strong>věd</strong>y<br />

a <strong>techniky</strong> PAN a Univerzita ve Wrocławi)<br />

a členové Martina Bečvářová (ČVUT<br />

v Praze a Univerzita Karlova v Praze),<br />

Sergej Sergejevič Demidov (Ruská akademie<br />

<strong>věd</strong>, Moskva), Michał Kokowski<br />

(Ludwika a Aleksandera Birkenmajerů<br />

Institut pro historii <strong>věd</strong>y PAN, Komise<br />

pro historii <strong>věd</strong>y PAU, Komise pro dějiny<br />

<strong>věd</strong>y a <strong>techniky</strong> PAN), Jerzy M. Kreiner<br />

(Suhora observatoř a Fyzikální institut<br />

Pedagogické Univerzity v Krakově), Jan<br />

Woleński (Komise pro historii <strong>věd</strong>y PAU),<br />

Andrzej Kajetan Wróblewski (Univerzita<br />

ve Varšavě, viceprezident PAU) a Mykhaylo<br />

Zarichnyi (Fakulta matematiky a přírodních<br />

<strong>věd</strong> Univerzity v Rzeszowě).<br />

Organizační záležitosti měla na starosti<br />

nevelká skupina, kterou tvořili Małgorzata<br />

Stawiska-Friedland (Mathematical Reviews,<br />

American Mathematical Society, USA), Stanisław<br />

Domoradzki (předseda organizačního<br />

výboru, Fakulta matematiky a přírodních<br />

<strong>věd</strong> Univerzity v Rzeszowě a Komise<br />

pro dějiny <strong>věd</strong>y a <strong>techniky</strong> PAN, Komise<br />

pro historii <strong>věd</strong>y PAU), Renata Bujakiewicz-Korońska<br />

(Fyzikální institut Pedagogické<br />

fakulty v Krakově) a Jan Koroński<br />

(Fakulta fyziky, matematiky a informatiky<br />

Technické univerzity v Krakově).<br />

Konference se zúčastnily téměř čtyři<br />

desítky historiků <strong>věd</strong>y, filozofů, logiků,<br />

matematiků, fyziků, astronomů, vysokoškolských<br />

pedagogů, badatelů a doktorandů<br />

z Polska, Ruska, Ukrajiny, Litvy, USA<br />

a České republiky. Potěšující byl zejména<br />

zájem mladých začínajících badatelů.<br />

Za svůj hlavní úkol si konference<br />

vytkla poskytnutí širokého prostoru pro<br />

mezinárodní mezioborové setkání historiků<br />

<strong>věd</strong>y, čas na odborné přednášky<br />

a diskuse o vývoji a proměnách <strong>věd</strong>eckých<br />

komunit ve střední a východní Evropě<br />

v meziválečném období, o transferu poznatků<br />

a výzkumných metod, o předávání<br />

zkušeností, o filozofických, kulturních a sociálních<br />

příčinách volby rozvíjených oborů.<br />

Všechny přednášky probíhaly v překrásném<br />

sálu Karoliny Lanckorońske v historické<br />

budově Polské akademie pro umění a <strong>věd</strong>y<br />

(Sławkowska 17, Krakov), která se nachází<br />

nedaleko od Hlavního rynku, věhlasného<br />

historického krakovského náměstí.<br />

Program konference byl nesmírně<br />

pestrý a inspirativní. Zaznělo 17 přednášek<br />

a vystaveno bylo 9 velkoformátových<br />

posterů. Plenární přednášky zasáhly do<br />

217


DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (<strong>2017</strong>), 3<br />

několika oblastí – historie matematiky,<br />

logiky, fyziky a astronomie, kulturní historie,<br />

vyučování matematice a nové výzkumy<br />

v matematice. Uveďme pro zajímavost<br />

názvy všech příspěvků:<br />

Historie matematiky – Kalina Bartnicka<br />

(Polsko): A mathematics teacher: between<br />

university and school; Martina Bečvářová<br />

(Česká republika): Gerhard Hermann Waldemar<br />

Kowalewski and his two Prague periods;<br />

Piotr Błaszczyk (Polsko): Euler’s formula –<br />

between standard and non-standard analysis;<br />

Egor Bogatov (Rusko): On the mutual<br />

influence of the Polish and Soviet schools of<br />

functional analysis in the second quarter of XX<br />

century; Sergej Sergejevič Demidov<br />

(Rusko): Professor of the Moscow University<br />

Boleslaw K. Mlodzeevski and mathematics in<br />

Moscow at the end of 19th century – the first third<br />

of 20th century; Stanisław Domoradzki a<br />

Karolina Karpińska (Polsko): The role of<br />

matura examination in mathematics and its<br />

influence on the development of mathematical<br />

culture in the territory of Poland under Prussian<br />

partition and in the first years after regaining<br />

independence; Stanisław Domoradzki,<br />

Michael Zarichnyi a Margareta Stawiska<br />

(Polsko, Ukrajina, USA): Mathematics and<br />

mathematicians in Lvov during World War II:<br />

an attempt at description; Roman Duda<br />

(Polsko): Mathematics at the univer sities of<br />

Kaunas, Poznań and Vilnius in the interwar<br />

period – a comparative study; Emelie Kenney<br />

(USA): Learning and teaching mathematics in<br />

World War II Poland: Experiences of three daring<br />

women; Renata Bujakiewicz-Korońska a Jan<br />

Koroński (Polsko): Genesis of the Cracow<br />

School of Differential Equations; Wiesław<br />

Wójcik (Polsko): Continuum theory and the<br />

research on foundations of geometry in the<br />

Warsaw School of Mathematics.<br />

Historie logiky – Roman Murawski<br />

(Polsko): What are objects of mathematics and<br />

logic?; Paweł Polak (Polsko): Mathematics<br />

and metaphysics: some remarks about Polish<br />

philosophy of mathematics in the second half<br />

of 19 th and the beginning of 20 th century; Jan<br />

Woleński (Polsko): Philosophical ideology of<br />

Polish mathematical school.<br />

Historie fyziky – Andrzej Kajetan<br />

Wróblewski (Polsko): The top ten in physics in<br />

Poland 1915–2015.<br />

Historie astronomie – Oleh Petruk<br />

(Ukrajina): Astronomy in Lviv in the first<br />

half of the XX century.<br />

Historie <strong>věd</strong>y – Zofia Gołąb-Meyer<br />

(Poland): Science in Third Reich – scientists’<br />

attitudes.<br />

Jednotlivé přednášky byly sledovány<br />

se značným zájmem. Doprovázela je živá,<br />

plodná a zajímavá diskuse, v níž účastníci<br />

nalezli prostor pro prezentování svých<br />

myšlenek, názorů, námětů a postřehů.<br />

Postery pojednaly o vývoji zajímavých<br />

matematických výsledků, o životních osudech<br />

a díle několika významných polských<br />

matematiků a logiků, o vývoji národních<br />

matematických a fyzikálních komunit,<br />

o proměnách vyučování matematice a trendech<br />

současného bádání v historii matematiky.<br />

Vystaveny byly následující<br />

prezentace:<br />

Juozas Banionis (Litva): The beginning of<br />

the 20th century. At the roots of mathematics in<br />

the Lithuanian language: Mathematics textbooks<br />

by President A. Smetona; Marlena Fila (Polsko):<br />

Bernard Bolzano and the axiom of<br />

continuity; Karolina Karpińska, Bogumiła<br />

Klemp-Dyczek (Polsko): Otto Reichel’s<br />

construction tasks as an example of work with<br />

gifted gymnasial students in the Torun Gymnasium<br />

in the 19th century; Jan Koroński (Polsko):<br />

Tadeusz Ważewski (1896–1972) and his<br />

results in the field of differential equations; Jan<br />

Koroński (Polsko): Mirosław Krzyżański<br />

(1907–1965) and his publications in the field<br />

218


RECENZE<br />

of partial differential equations; Jan Koroński<br />

(Polsko): Jacek Szarski (1921–1980) his life<br />

and scientific activity; Krzysztof Maślanka<br />

(Polsko): New globally convergent expansion of<br />

the Riemann zeta function; Andrij Rovenchak<br />

a Olena Kiktyeva (Ukrajina):Theoretical<br />

physics in Lviv: Bibliography and genealogy; Maja<br />

Wenderlich (Polsko): The milestones in the<br />

life course of distinguished mathematicians and<br />

mathematically gifted adolescents.<br />

Podrobnější informace o průběhu akce,<br />

anglické abstrakty jednotlivých přednášek<br />

a posterů jsou dostupné na webové adrese:<br />

http://www.ur.edu.pl/wydzialy/matematyczno-przyrodniczy/konferencje.<br />

Za velmi úspěšný průběh mezinárodní<br />

konference je nutné poděkovat především<br />

polským organizátorům, kterým se podařilo<br />

vytvořit příjemné prostředí, dále přednášejícím,<br />

diskutujícím a všem účastníkům,<br />

bez jejichž nadšení, pochopení, pomoci<br />

a práce by se akce nemohla uskutečnit.<br />

Poznamenejme, že organizátoři plánují<br />

uskutečnit v roce 2019 další pokračování<br />

této úspěšné a oblíbené akce. Můžeme<br />

se tedy těšit na nové inspirativní přednášky<br />

a postery.<br />

Brněnský seminář<br />

Martina Bečvářová<br />

Ve dnech 6. a 7. září <strong>2017</strong> uspořádalo<br />

Technické muzeum v Brně VII. mezinárodní<br />

seminář „Po stopách zdraví a nemoci<br />

člověka a zvířat“. Zúčastnilo se jej 40 účastníků<br />

z řad českých a slovenských lékařů,<br />

farmaceutů, veterinářů a historiků <strong>věd</strong>y<br />

a medicíny. Spiritus agens semináře R. Slabotínský<br />

rozdělil přednášky do 5 bloků.<br />

V 1. bloku „Muzejnictví a významné<br />

i zapomenuté osobnosti“ T. Ambrus<br />

z brněnské Veterinární a farmaceutické<br />

univerzity (VFU) představil novou farmaceuticko-historickou<br />

expozici Fakulty farmacie.<br />

Quintus Severus jako básník medicíny<br />

byl pojednán L. Vasiľovou z Univerzity<br />

Komenského (UKo). O profesoru J. Matiegkovi,<br />

antropologu a lékaři, referovala<br />

Z. Schierová z pražského Hrdličkova muzea<br />

člověka. P. Brauner z VFU přednesl<br />

příspěvek věnovaný 130. výročí narození<br />

profesora F. Štencla, mj. oběti pronásledování<br />

zastánců genetiky v 50. letech<br />

20. století. Referát L. Dedeka z VFU byl<br />

zaměřen na J. Černovského, ředitele veterinárního<br />

ústavu v Ivanovicích na Hané.<br />

2. blok přednášek, věnovaný významným<br />

i zapomenutým osobnostem, historii<br />

lékařské praxe a lázeňství, zahájil J. Jindra<br />

(ÚSD AV ČR Praha) příspěvkem o laureátech<br />

Nobelových cen za fyziologii<br />

nebo medicínu v letech 1940–1960. Po<br />

něm vystoupily dvě pracovnice z Košic<br />

(M. Jiroušková a J. Platová) s referátem<br />

o zakladateli slovenského pracovního<br />

lékařství B. Gombošovi. Z bratislavské<br />

UKo B. Ricziová a O. Vaneková probraly<br />

dějiny vzniku a založení sirotčince v Prešpurku<br />

roku 1833. Referát „K činnosti<br />

evangelických nemocnic a diakonie na<br />

Slovensku v 19.stoletíí“ přivezla a odpřednášela<br />

K. Pekařová v bratislavské Univerzitní<br />

knihovny. R. Palenčárová ze Slovenské<br />

akademie <strong>věd</strong> hovořila o péči o zdraví<br />

v písemných pramenech 19. století z fondů<br />

regionálního oddělení knihovny Jána<br />

Bocatia v Košicích. Muzeum Těšínska<br />

zastupovala I. Pavelková referátem o slezských<br />

lázních a sanatoriích od jejich počátků<br />

do konce 30. let 20. století; nejvíce<br />

se autorka věnovala lázním Darkov a Karlova<br />

Studánka.<br />

219


DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (<strong>2017</strong>), 3<br />

Ve 3. bloku pokračovalo téma lázeňství,<br />

nově se probírala historie lékařské<br />

praxe. Nejprve vystoupila M. Domenová<br />

z prešovské univerzity s příspěvkem o dějinách<br />

zdravotnictví a lázeňství v Prešově<br />

na přelomu středověku a novověku.<br />

P. Dorfiňák z téže instituce referoval<br />

o vzestupech a pádech bardějovských<br />

lázní v 1. polovině 20. století. A do třetice<br />

P. Koval z Prešova doplnil předřečníka<br />

svým referátem o bardějovské městské<br />

nemocnici v době 1. republiky. O hlavních<br />

civilních moravských nemocnicích<br />

v roce 1814 promluvil J. Luňáček z olomouckého<br />

úřadu práce. Každoroční účastník<br />

brněnských seminářů F. Dohnal<br />

z královéhradecké Farmaceutické fakulty<br />

přednášel o organizaci zdravotnické pomoci<br />

v čs. legionářském vojsku v Rusku<br />

(k 100. výročí bitvy u Zborova).<br />

4. blok přednášek o vzdělávání, <strong>věd</strong>ě<br />

a výzkumu otevřela E. Ferencová z UKo<br />

referátem o významu uchovávání didaktických<br />

pomůcek ve studiu lékařství.<br />

Brněnská archeoložka S. Sázelová hovořila<br />

o mladopaleolitických vlčích populacích<br />

a jejich patologii; uvedla příklady z lokalit<br />

Dolní Věstonice II a Pavlova. I. A. Holub<br />

z V FU probral veterinární výzkumná<br />

pracoviště v českých zemích a události<br />

v areálu Vysoké školy veterinární v letech<br />

1939–1945. E. Králová z UKo připomněla<br />

150. výročí narození Madame Curie a její<br />

vliv na současné lékařství. E. Morovicsová<br />

taktéž z UKo podala přehled o studiu<br />

farmacie na Lékařské fakultě UKo v letech<br />

1. republiky. Jako samostatné studium<br />

bylo v Bratislavě zavedeno v roce 1940.<br />

V posledním bloku přednášek pokračovala<br />

prezentace příspěvků z lékařské<br />

praxe a dále nově příspěvků ze zdravotnictví<br />

a osvěty a posléze o lidovém léčitelství.<br />

A. Falisová (HiÚ SAV Bratislava)<br />

hovořila o organizaci protiepidemické služby<br />

na Slovensku v období let 1919–1960.<br />

Další referát z prešovské univerzity na<br />

téma odezvy na řešení zdraví a zdravotních<br />

poměrů na Slovensku publikované<br />

v letech 1921–1928 v periodiku Slovenský<br />

ľud přednesl J. Džujko. Etnologický ústav<br />

AV ČR Praha byl zastoupen D. Motyčkovou,<br />

K. Skalickou a V. Beranskou. Motyčková<br />

se Sedlickou hovořily o „mrtnických<br />

bábách“, léčitelkách v západních Čechách,<br />

a Beranská o babičkách, felčarech a porodních<br />

bábách, s výkladem, jak se léčilo<br />

v krajanské komunitě volyňských Čechů<br />

na Ukrajině za 2. světové války, kdy lékaře<br />

musely nahradit uvedené osoby. Pracovnice<br />

Muzea Novojičínska A. Hrčková přednášela<br />

o formách iracionální péče o domácí<br />

zvířata na Novojičínsku – o ochranné magii,<br />

požehnání a ochraně zvířat, o používání<br />

jalovce, vody, střemchy aj. Poslední příspěvek<br />

měla Š. Hejlová (VFU) o přednostním<br />

mléku, tj. syrovém a nepasterizovaném.<br />

Po každém bloku následovala diskuze<br />

k předneseným příspěvkům. Pro účastníky<br />

semináře byla po skončení <strong>věd</strong>eckého<br />

programu zorganizována exkurze do<br />

brněnského Jurkovičova domu, kde je<br />

instalována stálá expozice věnovaná Jurkovičovi.<br />

Seminář byl pečlivě připraven,<br />

účastníci s ním byli spokojeni. Byl též<br />

vzornou ukázkou výborných vztahů<br />

Čechů a Slováků i po rozdělení<br />

Československa.<br />

Jiří Jindra<br />

220


zprávy<br />

Čtvrtstoletí na Palackého<br />

třídě. 25 let Farmaceutické<br />

fakulty Veterinární a farmaceutické<br />

univerzity Brno<br />

1991–2016. T. Ambrus (ed.).<br />

Brno, VFU Brno, 2016, 86 s.<br />

ISSN 978-80-7305-778-7<br />

Kniha má 11 kapitol, jejichž názvy napoví,<br />

co obsahují. První kapitola se věnuje farmaceutickému<br />

studiu v letech 1946–1960;<br />

příběhy studia očima bývalých studentů<br />

a učitelů tvoří kapitolu druhou (prof. J. Solich<br />

– ročník 1928, Dr. L. Nováček – 1929,<br />

prof. Suchý – 1936 a prof. V. Smečka<br />

1928–2008). O fakultě v letech 1991–2016<br />

je třetí kapitola (v období 1960–1990 farmaceutická<br />

fakulta v Brně nebyla). Čtvrtá<br />

kapitola přestavuje soubor fotografií děkanů<br />

a proděkanů fakulty v letech 1991–2016.<br />

Opět jen fotografie zástupců fakulty ve<br />

vedení univerzity a fotografie čestných<br />

doktorů VFU navržených Farmaceutickou<br />

fakultou představují další části knížky.<br />

K 1. září 2016 je stručně uvedena organizační<br />

struktura fakulty a k témuž datu<br />

jsou uvedeny samosprávné akademické<br />

orgány fakulty (senát, <strong>věd</strong>ecká rada a disciplinární<br />

komise); doplněno je personální<br />

obsazení jednotlivých ústavů fa kulty, tedy<br />

Ústavu aplikované farmacie, Ústavu přírodních<br />

léčiv, Ústavu technologie léků,<br />

Ústavu humánní farmakologie a toxikologie,<br />

Ústavu chemických léčiv a Ústavu<br />

molekulární biologie a farmaceutické biotechnologie.<br />

Fakulta má i vlastní lékárnu<br />

a centrální laboratoře. Vedle těchto přehledů<br />

jsou uvedena též další pracoviště VFU<br />

Brno, podílející se na výuce studentů<br />

farmacie (Fakulta veterinárního lékařství,<br />

Fakulta veterinární hygieny a ekologie),<br />

a celoústavní pracoviště VHU Brno (Ústav<br />

cizích jazyků, Ústav tělesné výchovy<br />

a sportu a Studijní a informační středisko).<br />

Celých třicet stran tvoří seznam absolventů<br />

fakulty v magisterském studiu farmacie.<br />

Na fakultě lze po rigorózním říze ní získat<br />

doktorát farmacie (od roku 2001) a titul<br />

Ph.D. po doktorském studiu (od roku<br />

1999). Kniha je sice jen informa tivní, ale<br />

obraz o Farmaceutické fakultě brněnské<br />

Veterinární a farmaceutické univerzity<br />

poskytuje.<br />

J. Jindra<br />

Jiří Padevět: Věda a život.<br />

Rozhovory s profesorem<br />

Jiřím Drahošem. Praha,<br />

Academia, <strong>2017</strong>, 243 s., ilustr.<br />

ISBN 978-80-200-2672-9<br />

Na jaře <strong>2017</strong> skončil ve své funkci předse<br />

da Akademie <strong>věd</strong> ČR, profesor Jiří Drahoš,<br />

fyzikální chemik se zaměřením na chemické<br />

inženýrství. Usmyslel si, že na závěr své<br />

kariéry předsedy Akademie vydá knižně<br />

bilanční rozhovor; ten s ním uskutečnil<br />

v roce 2016 zkušený odborník Jiří Pade vět,<br />

ředitel nakladatelství Academia. Vést rozhovor<br />

s předním českým <strong>věd</strong>cem a před tavitelem<br />

Akademie (pro období 2009–<strong>2017</strong>)<br />

možná nebylo snadné, ale Padevět to zvládl.<br />

Pochopitelně použil jako zpo<strong>věd</strong>ník<br />

Drahošův řadu obvyklých otázek a odpo<strong>věd</strong>i<br />

seřadil do 12 kapitol. První je o rodném<br />

Drahošově kraji, Těšínsku, a o nejvýchodnějším<br />

českém městě Jablunkově,<br />

kde do svých 18 let žil. Druhá kapitola se<br />

týká Drahošova dětství a rodinných kořenů<br />

(pochází z učitelské rodiny). Třetí<br />

kapitola je o studiích chemie v Praze na<br />

VŠCHT, jíž byl okouzlen; čtvrtá se věnuje<br />

Drahošovým <strong>věd</strong>eckým počátkům.<br />

221


DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY L (<strong>2017</strong>), 3<br />

Pátá kapitola je o Drahošově celoživotní<br />

lásce – hudbě, kterou provozuje i aktivně,<br />

zpívá ve sboru a hraje na několik hudebních<br />

nástrojů. Do šesté kapitoly jsou soustředěny<br />

otázky o Drahošově rodině a o víře,<br />

kterou považuje za velmi důležitou, a jako<br />

<strong>věd</strong>ec uznává, že víra v Boha začíná tam,<br />

kde <strong>věd</strong>a končí. Vědecká a pedagogická<br />

kariéra J. Drahoše po roce 1989 je shrnuta<br />

v sedmé kapitole. V osmé kapitole pro fesor<br />

Drahoš říká, že k objasnění základních<br />

pojmů z chemického inženýrství může<br />

posloužit i výroba slivovice, ale převážně<br />

jde ovšem o výklad chemie jako takové,<br />

chemického inženýrství a patentů. Devátá<br />

kapitola se zabývá Drahošovými životními<br />

vzory; zde přišla řeč také na pojem češství<br />

(Drahoš se mimochodem považuje za<br />

Slezana a jasně rozlišuje vlastenčení a vlastenectví;<br />

věnoval se tu i česko slo ven ským<br />

traumatům roků 1938, 1948 a 1968, odsunu<br />

Němců a prezidentům ČSSR a ČSR).<br />

Desátá kapitola zahrnuje Drahošovo působení<br />

v letech 2009–<strong>2017</strong>, hlavně v postavení<br />

předsedy Akademie; v předposlední<br />

kapitole je popsán Drahošův boj o její<br />

zachování. Závěrečná dvanáctá kapitola<br />

se zabývá Drahošovými názory na politiku<br />

a společnost.<br />

Knihu čtenářům doporučuji, je skvělá.<br />

J. Jindra<br />

222

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!