Tlumočení pro věřící

urbaneto

komoří

bulletin

/01

2018

překlad a tlumočení

pro věřící


obsah

toto číslo pro vás připravili

DANA

PRELLOVÁ

HELENA

ANDREJSKOVÁ

TOMÁŠ

URBÁNEK

Letem světem z Komory 3–4

Téma: Překlady a tlumočení pro věřící 5–20

ALENA

Č. VORÁČOVÁ

JINDŘICH

MAREŠ

ANNA

MOUDRÁ

Překlady a tlumočení pro věřící 5–15

Moje zkušenost 17–20

MARIE

HORÁKOVÁ

LUCIE

BŘINKOVÁ

MARIE

KOMORNÁ

Anketa 21–24

Z organizací 25–26

LUCIE

TUŽOVÁ

ROMANA

PETRÁŇOVÁ

FARAH CURRY

Ze zahraničí 27–28

Mezi tlumočeními 29–30

Našli jsme za Vás 31–34

Bratření s JTP 35–36

Z redakce 37–38

1 2


letem světem z komory

DANA

PRELLOVÁ

Rada komory

Kurzy

V Komoře nám to žije! Během posledních

několika měsíců měli všichni členové možnost

vyjádřit se k připomínkování hned několika dokumentů

– okruhy akreditací tlumočnických

kurzů na MPSV, vyhlášce o tlumočnických

službách na vysokých školách nebo dalšímu kolu

připomínek k zařazení Tlumočníka českého

znakového jazyka v Katalogu prací.

Valná hromada

V pátek 13. 10. proběhla volební Valná

hromada. Všem orgánům Komory končí

dvouleté volební období, a proto se hlasovalo,

kdo povede Komoru v následujících dvou

letech. V komisi pro etický kodex i nadále

pokračuje Michal Brhel a Petr Pánek. V revizní

komisi pokračuje Petra Beránková a Michal

Brhel, novou členkou se stala Jana Kašparová.

Děkujeme Janu Andrejskovi za dosavadní práci

v revizní komisi. Do Rady Komory byli zvoleni

tři kandidáti: Barbora Fodorová, Kateřina

Lišková a Kristýna Siková. Rada Komory je

pětičlenná, zbylé dva členy může nová Rada

kooptovat v průběhu svého dvouletého období.

Pro řádné členy jsme na podzim připravili

opět kurz zdarma. Vybrat si mohou praktická

procvičování tlumočení na vysoké škole nebo

překlady textů ze zubní ordinace. Na zimu

uvažujeme o společných horách a vánočním

večírku.

Všechny kurzy jsou neakreditované.

Pokud by se našel někdo, kdo by nám chtěl

pomoci s administrativou kolem vyřízení

akreditace některého kurzu, abychom mohli

v příštím roce nabídnout kurzy akreditované,

budeme moc rádi, když se přihlásí na

email rada@cktzj.com

Pokud byste chtěli kurz na přání na konrétní

téma, které by mělo být v nabídce kurzů

na příští rok, nebo chcete pro svou organizaci

zajistit kurz na míru, ozvěte se nám. Rádi toto

vzdělávání zajistíme. Pokud nám někdy nefungují

webové stránky, mějte s nimi i s námi

trpělivost. Pokud nám v Radě zbývají síly,

řešíme jejich opravu/úpravu a zjednodušení.

Těšíme se na vás při setkáních na našich

kurzech nebo při Otevřených schůzích

Rady Komory.

Pokud se chcete podívat na naši Výroční zprávu za rok 2016,

najdete ji na internetových stránkách v sekci Dokumenty.

3 4


překlady a tlumočení pro věřící

Specifika tlumočení do českého znakového jazyka pro věřící

Romana

Petráňová

Jednou z velmi specifických oblastí tlumočení

do českého znakového jazyka je ta, která se

týká tlumočení liturgických (bohoslužebných)

obřadů a dalších událostí vázaných na

náboženský život neslyšících klientů.

Tlumočník zde vstupuje na půdu pro něj často

neznámého prostředí, které je charakteristické

vlastní kulturou, pravidly chování, hierarchií,

terminologií a jazykem plným duchovních,

metaforických a kulturních dimenzí. Výsledná

kvalita práce tlumočníka a překladatele textů u

nás však může být ovlivněna nedostatkem, ba

skoro absencí studijní literatury (překladových

slovníků i oficiálního překladu posvátných a liturgických

textů do českého znakového jazyka)

a nabídky propracovaného systému odborného

vzdělávání.

Při příležitosti jedné přednášky na podobné

téma jsem provedla průzkum mezi neslyšícími

křesťany a předložila jim dotazník na

téma Spokojenost/nespokojenost s tlumočením

náboženských obřadů a textů. Mezi hlavní

ukazatele nespokojenosti s prací tlumočníka

patřily následující body:

1. tlumočník projevil neznalost pojmů, souvislostí

a odborné terminologie v českém

znakovém jazyce;

2. tlumočník používal odborně či kulturně

nevhodný znak;

3. tlumočník se nevhodně choval v liturgickém

prostoru/během náboženského obřadu;

4. tlumočníkova pasivní mimika nevyjadřovala

osobní vztah mluvčího k Bohu (tak, jak jej

slyšící vnímají při

bohoslužbě u mluvčího/z textu).

O jak širokém spektru tlumočnických

situací vlastně hovoříme? V dalším textu se

zaměřím – vzhledem k situaci naší země –

především na formy náboženského života

křesťanských církví. Asi nejčastěji je tlumočník

objednáván k tlumočení bohoslužeb. V těch se

musí vypořádat s tlumočením (a často také

s překladem):

a) liturgických/bohoslužebných textů

a obřadů – to je v jednotlivých církvích více či

méně ustálený sled modliteb a odpovědí lidu,

jejichž texty jsou závazné a neměnné;

b) biblických textů – několika čtení

z Nového i Starého Zákona, která jsou v daný

den stejná pro celou církev {(katolickou) nebo

která vybírají duchovní konkrétního sboru pro

danou bohoslužbu};

c) ustálených modliteb – tzv. „frozen text“,

tj. modliteb sestavených z biblických textů (jako

je např.: modlitba Otče náš, Gloria /Sláva na

výsostech Bohu/, Sanctus /Svatý, svatý/, Benedictus,

Magnificat /Velebí má duše Hospodina/,

vyznání víry – Credo apod.), které bývají

recitovány společně celým shromážděním (zde

může nastat problém vycházející z potřeby

rozdílné časové dotace na vyjádření v ČJ

a v ČZJ);

d) duchovních písní, tj. žalmů, hymnů, chval

atd.;

e) kázání a promluv kazatele/kněze obvykle

na téma určitého biblického textu, případně

spontánních modliteb účastníků (např. tzv.

přímluvné modlitby, prosby, chvály, díky).

Specifikem tlumočení bohoslužby je také

to, že tlumočník nemá možnost zastavit mluvčího

a nechat si vysvětlit či zopakovat obsah

sdělení, případně poprosit o zpomalení. Výsledek

tlumočení někdy ovlivní také zhoršená

a kustika daného místa (kostela) či nesrozumitelnost

přednesu mluvčích. Dalším/jiným

specifikem bohoslužby je ustálené (a často

poněkud rychlé) střídání modliteb duchovního

a lidu („Pán s Vámi“ – „I s tebou“ –

„Vzhůru srdce“ – „Máme je u Pána“ atd.),

TEXT BIBLE

(posvátného textu daného náboženství)

Pro křesťany je posvátným textem

Bible – soubor knih vznikajících v průběhu

mnoha set až tisíců let. Při překladu, kdy

ideálem je pracovat se starověkými originály, je

hlavním cílem zachování věrnosti původnímu

textu, který je navíc psán jazykem plným

metaforických a kulturních vrstev,

jehož formy se dnes již nepoužívají. Náročnost

překladu je dána také různými teologickými

výklady a záměrnou mnohovýznamovostí

sdělení. Vzhledem k tomu, že většina tlumočníků

ČZJ (ani samotných neslyšících

klientů) tyto originální jazyky (hebrejštinu,

přičemž se může stát, že hromadně recitovaným

odpovědím lidu tlumočník nerozumí,

příp. je neslyšící klienti neznají a nevědí, že se

shromáždění právě modlí společně.

Dále se může jednat o tlumočení ostatních

svátostí dané církve (jako je například

křest, biřmování/konfirmace, svatba, pomazání

nemocných atd.). Vedle těchto liturgických

obřadů a svátostí může být tlumočník požádán

o tlumočení různých forem příprav na svátosti

(opakovaná setkání klientů s knězem/pastorem

za účelem rozhovoru, výuky/poučení),

tlumočení biblických hodin (čtení a rozbor biblického

textu), pohovoru s knězem/pastorem,

rekolekcí (jednodenních či vícedenních

pobytů s duchovní náplní), dále se může

jednat o zájezdy, poutě, pohřeb, křížovou cestu

a další pobožnosti.

řečtinu či aramejštinu) nezná, bývá při

překládání výchozím textem některý překlad

do češtiny (např. Bible Kralická, Český studijní

překlad, Český ekumenický překlad, Bible

21, Slovo na cestu, Jeruzalémská Bible atd.).

Jejich znalost, vědomí míry doslovnosti či

naopak volnosti překladu vzhledem k originálu

a vzájemné porovnávání může být zdrojem

pochopení konkrétního vyjádření. Oblíbeným

zdrojem bývají také již existující překlady

do jiných znakových jazyků: amerického,

britského, japonského, německého

aj. (o jednotlivých projektech

více v článku SaLi – v seznamu literatury).

5

6


Jazyk, terminologie

Jaké terminologické oblasti by měl tlumočník určitě znát?

Předpokladem kvalitního překladu/

tlumočení do znakového jazyka je znalost

odborné terminologie. Z tohoto důvodu získávají

vysokoškolští studenti ASL v kurzech San

Antonio College v Texasu vědomosti a prokazují

znalosti pojmů a souvislostí z oblasti jednotlivých

náboženských tradic, dogmatických

stránek učení a víry, rituálů a svátostí, posvátných

dnů a slavností, posvátných textů (např.

biblických příběhů). Nabývají tak nejprve

znalost terminologie ve svém mateřském

jazyce, až posléze v jazyce znakovém.

Znát terminologii a jazyk užívaný

v českém překladu posvátného textu je důležité

také pro případ tlumočení z českého znakového

jazyka do češtiny. Jedná se totiž o jazyk odlišný

od běžné řeči:

• užívají se často archaická slova (u starších

překladů Bible, v ustálených modlitbách apod.);

• obvyklá jsou podobenství, metafory

a specifická slova jako např. blahoslavenství,

zvěstovat, bližní atd.;

• některá v běžném jazyce používaná slova zde

mají odlišný význam (besídka, povolání, laici

apod.). Lehce se pak může stát, že tlumočník

myslí, že rozumí, ale tlumočí jiný význam.

Např. výraz „měj v nenávisti“ (Bible, Nový

zákon, Mt 5,43) by mohl být chybně přeložen

jako „nenáviď“, zatímco správný smysl je zde:

„chovej se nevšímavě“ – měj někoho méně

rád, přehlížej ho);

• setkáváme se s ustáleným používáním slov,

která se v křesťanské tradici vžila natolik, že

se z původních jazyků nepřekládají do češtiny,

např.: Amen („staň se“), Maranatha („Pane,

přijď“ nebo „Pán přichází“), Kyrie Eleison

(„Pane, smiluj se“), Abba („Otče, tatínku“).

Oblast terminologie tohoto oboru v

českém znakovém jazyce se v posledních letech

rychle rozvíjí, a to díky (a v závislosti) na aktivitě

společenství v konkrétních církvích.

Bohužel zatím není jednotná.

Dosud jediným, ne však zcela aktuálním

a také neúplným slovníkem je Slovník znaků

křesťanských pojmů pro neslyšící (Naděje,

2001). Mnohem aktuálnějším zdrojem je

výsledek letos dokončeného projektu Bible

bez hranic – překladu 90 biblických textů

týmem neslyšících překladatelů pod odborným

dohledem teologů z Jihočeské univerzity.

• Osoby Boha Otce (je zajímavé, že

v různých znakových jazycích se obvykle ukazuje

vpravo nahoru), osoby

Syna (Ježíše Krista – pozor na změnu umístění

znaku této osoby v prostoru během mše – před

proměňováním a po proměňování) a osoby

Ducha svatého;

• Varianty jednoho znaku podle užití

v konkrétním literárním útvaru Bible

(próza/poezie) – tam, kde je to ustáleno, např.

znak pro Ježíše Krista;

• obsáhnout terminologii biblických měst

(Babylon), míst (Judsko, Samařsko), jednotlivých

osob (Mojžíš, Noe, Abraham), dále

jednotlivých knih Bible (list Korintským,

Římanům). Pozor také na znalost běžně

užívaných latinských názvů jako např.

Levitikus (3. kniha Mojžíšova) apod.;

• názvy křesťanských církví a jejich členů

(evangelíci, baptisti, katolíci atd.);

• specifické pojmy starověkého kulturního

a náboženského života;

• dokázat odlišit a vhodně užít znak

v závislosti na textu Starého a Nového

zákona, příp. dané kultury a časového období

(např. „chrám“ nebo „kněz“ v textu Starého

zákona mají v ČZJ jiné označení než tatáž

slova užitá v souvislosti dnešní doby nebo jiné

kultury);

• terminologii užívanou v jednotlivých

křesťanských denominacích (např. pro překlad

slova „křest“ použijeme jiný znak v katolické

církvi – křest pokropením/politím, jiný

v baptistické církvi – křest ponořením celé

osoby apod.).

7 8


Tlumočení hudby

Kodex tlumočníka

Umělecké tlumočení je v našem

oboru specifická činnost, které se věnují

tlumočníci, kteří k němu mají potřebné dary,

schopnosti a vztah. V církevním prostředí je

tlumočení hudby velmi časté, je pravidelnou

součástí modlitby a bohoslužby. Nejčastěji

se jedná o zpěv sólový, někdy sborový nebo

responsoriální (zpěvy s odpovědí sboru nebo

lidu). Příkladem mohou být zpěvy žalmů,

chval, hymnů či litanií. Pokud tlumočí pouze

jeden tlumočník, musí se vypořádat

s odlišením zpěvu sólisty a sboru, muže

a ženy, zvolání a odpovědi. Měl by

dokázat vyjádřit příběh i melodii a poradit si

s častým několikanásobným opakováním

refrénu. Na internetu je řada především

zahraničních ukázek a zdrojů. Je potřeba myslet

také na to, že může vyvstat potřeba tlumočit

i hudbu z ČZJ do ČJ.

V neposlední řadě by měly být

zodpovězeny také otázky vztahující se ke

kodexu tlumočníka, jeho svědomí a morálky

(tak, jak si je klade např. organizace RID):

• před přijetím tlumočení by mělo být jasné,

zda klient požaduje věřícího tlumočníka

z konkrétní církve, příp. zda je srozuměn

s faktem, že tlumočník je nevěřící (otázkou

zůstává, zda musí tlumočník tento fakt

sdělovat);

• naopak tlumočník musí zvážit, zda mu

vlastní svědomí, názor a víra nebrání

přijmout danou práci a zda je schopen

přeložit veškerý obsah nestranně;

• často citovanou otázkou bývá také finanční

ohodnocení tohoto typu tlumočení

v případě, že tlumočník je členem

dané církve – má jít o ryze placenou službu

či o službu Bohu

Petráňová, R.: Specifika tlumočení do českého

znakového jazyka pro věřící, TOP 94/2009,

roč. XX, s. 23–24.

Pohyb a chování v liturgickém prostoru (umístění tlumočníka)

Umístění tlumočníka

U neslyšících klientů je důležité (na

rozdíl od slyšících), aby vždy viděli v jednom

zorném úhlu aktivní osobu náboženského

obřadu (nejčastěji kněze/pastora, jindy

laika: u ambónu – obětního stolu – křtitelnice)

a tlumočníka. Z tohoto důvodu je

velmi důležitý výběr místa, odkud se

tlumočí. Tomu by vždy měla předcházet

domluva s knězem/pastorem a neslyšícím

klientem.

Pohyb tlumočníka v liturgickém prostoru

Pohyb kněze/pastora částečně ovlivňuje

také případný pohyb tlumočníka. Ten si však

musí uvědomit, že pohyb v liturgickém prostoru

má svá neměnná pravidla a na určitá

místa (kněžiště) nelze volně vstupovat.

Z tohoto důvodu by měl mít tlumočník

znakového jazyka povědomí o náboženských

prostorách a chování v nich. Měl by dokázat

rozlišit, zda se jedná či

nejedná o liturgický/posvátný prostor, a měl

by vědět, jak se v takovém prostoru chovat

a pohybovat.

Petráňová, R. Může se i český znakový jazyk stát jazykem Bible?.

Studie z aplikované lingvistiky, 2013, roč. 4, 1–2.

Dále by měl znát celkovou hierarchii osob

(těch, kteří slouží u oltáře), rozlišovat roli

pohlaví v jednotlivých náboženstvích.

Petráňová, R.: Bible za hranicemi psaného textu. Vybrané aspekty překladu

biblických textů do českého znakového jazyka. Sborník. (v tisku)

9 10


Tlumočení pro neslyšící věřící – moje zkušenost

HELENA

ANDREJSKOVÁ

Ačkoli sama v Boha nevěřím, věřím, že

k těm, kteří v něj věří, Bůh promlouvá všemi

jazyky a také všem jazykům rozumí. Neslyšící

bezpochyby mohou hovořit s Bohem

přímo. Chtějí-li však sdílet svou víru, být

součástí širšího společenství věřících lidí

a nebýt v něm jen na návštěvě, ale opravdu

do něj patřit, narážejí na problém, že kromě

duchovní osoby (kněze, pastora atp.)

potřebují prostředníka ještě

jednoho – tlumočníka.

Nás tlumočníků, jak stále slýcháme

i říkáme, je však vzhledem k poptávce a šíři

této poptávky od neslyšících klientů stále

málo. Tlumočníků, kteří by měli zkušenost

s tlumočením pro věřící neslyšící nebo by

chtěli této zkušenosti nabýt, je však ještě

méně. Mnozí se bojí, že je toto tlumočení

příliš obtížné (to bezpochyby je), že se

nebudou umět náležitě chovat v rámci

posvátného prostoru, že neznají Písmo svaté,

neporozumějí všem souvislostem, nebudou

se mít s kým poradit s případnou přípravou,

že neslyšící budou s jejich tlumočením nespokojeni,

že budou sami nespokojeni s tím,

jak obtížné pro ně bude tak náročný obsah

předat.

Mé obavy byly v počátku stejné. Hlavní

věc, kterou jsem ale řešila předtím, než jsem

zhruba před půl rokem začala v podstatě

náhodou tlumočit pro neslyšící věřící (říkám

v podstatě, ale náhoda to myslím nebyla), byl

fakt, že sama věřící nejsem. Nevím, zda to

dokážu správně opatřit argumenty, ale

domnívám se, že dobrý tlumočník pro neslyšící

věřící, by měl sám mít hlubokou víru

v Boha. Jedině takový tlumočník může dle

mého soudu být opravdu dobrý, a možná

ještě lepší než dobrý, záleží na talentu,

a možná i na přízni Ducha Svatého. Proč?

Protože jakkoli je možné náboženské texty,

především Bibli, její konkrétní pasáže, pochopit

opravdu do hloubky, se všemi souvislostmi

a odkazy na jiné její části, události

a všem věřícím známé a sdílené pravdy,

jedině věřící tlumočník má vnitřní prožitek

víry, který mu umožňuje být v maximální

empatii vůči svým neslyšícím bližním. Jedině

on může mít náležité hluboké porozumění

všem souvislostem (především těm, které

jsou spíše citového a prožitkového rázu

a jsou slovy nesnadno sdělitelné) a navenek

má samozřejmě naprosto adekvátní,

emocionálně zabarvenou – protože

autentickou – mimiku.

Ano, rozumíte mi správně, neutrální

tlumočník je v náboženském prostředí dle

mého soudu na škodu. Jak můžete zachovávat

neutrální výraz, když tlumočíte sdělení

typu: „Děkujeme ti, Pane Ježíši, žes nás

vykoupil svou krví. Sláva tobě na věčnosti.

Věřím, že ty vedeš mé kroky a vždy mi

ukážeš správnou cestu, kudy mám jít…“.

Výroky bývají obsahově i emočně natolik

silné, že bez adekvátního prožitku vám

nezbývá, než pokusit se tento prožitek v sobě

vzbudit a vhodný výraz napodobit i svou

mimikou. Ale cítíte se pak jaksi neupřímně,

což se vám u běžného tlumočení tolik

nestává. Tady jde opravdu o něco jiného. Jste

v daném společenství cizincem, a čím více

cizincem jste, tím více je vám to v konečném

součtu na škodu.

Začala jsem tlumočit pro věřící neslyšící

s tímto počátečním handicapem,

ale i s handicapy jinými. Dopředu jsem

je (neslyšící, kteří se na mě na jednom

náboženském setkání obrátili s nabídkou,

zda bych pro ně nechtěla tlumočit bohoslužby

v jejich církvi) upozornila na to, že

1. nejsem věřící, 2. jsem v oblasti tlumočení

pro věřící nováček, 3. nemám detailní,

možná ani dostatečně povšechnou znalost

Bible.

Zároveň jsem ale do této výzvy šla s tím, že

1. jsem z jistého úhlu pohledu ideální adept,

protože sama nemám žádnou víru, která by

mi bránila pochopit jejich přesvědčení, 2. bez

zkušeností jsem tabula rasa a mohu se učit

vše od nuly, 3. jsem ochotna se učit, 4. cítím,

že toto je nabídka, kterou bych v tuto chvíli

měla přijmout, 5. jsem ochotna docházet

tlumočit na bohoslužby pravidelně a přijímat

veškerou zpětnou vazbu od neslyšících,

6. mám jedinečnou příležitost na sobě

a svém tlumočení dlouhodobě a intenzivně

pracovat v reálných a obtížných

podmínkách.

Mému rozhodnutí začít tlumočit pro

věřící napomohl také fakt, že mi neslyšící

nabídli dlouhodobý mentoring, co se týče

porozumění Bibli, užití adekvátních znaků

a jazykových vyjádření v českém znakovém

jazyce, a možnost kdykoli konzultovat

s nimi problematické pasáže. Kdykoli během

tlumočení, před ním i po něm, od nich

dostávám zpětnou vazbu. Vnímám to jako

velké plus. Zároveň jsem jim nápomocna při

jejich přípravě tlumočení písní do českého

znakového jazyka (zatím neproběhlo, ale

věřím, že k tomu po pečlivých přípravách

a především po doladění včasného zaslání

písní k přípravě časem dojde).

Nesmím však zapomenout také na

podporu, jíž se mi dostává od mých kolegů

tlumočníků, kteří mají větší zkušenosti s

tlumočením v náboženském prostředí než já

a jsou mi nápomocni v mém

tápání a nalézání správného překladu.

Jako tlumočníci jsme zvyklí zaměřovat

se především na jazykovou správnost svého

tlumočení, odvozujeme svou úspěšnost

v tlumočení dle míry a množství chyb,

přešlapů, nesprávných interpretací v poměru

k těm správným atd. Někdy ale zapomínáme

na to, že se pohybujeme v celém rámci

společenských vztahů, v síti společenství

lidí, jejich názorů a emocí, a chtě nechtě je

ovlivňujeme. Pro mě zatím výsledek mé půlroční

práce tlumočení v rámci církve zdánlivě

nic nevypovídá o mé překladatelské práci

samotné (a že je to někdy pěkná fuška, to

jen tak mezi námi). Hlavní výsledek je velice

pozitivní. Neslyšící se cítí být plnou součástí

svého (nyní již i svého!) společenství věřících,

svého sboru, kam mnoho let docházeli, pilně

se modlili, snažili se budovat vztahy, „být“

bratry a sestrami jako ostatní,

a přesto byli stále na okraji a cítili se

neviděni a neslyšeni. K této změně došlo

až díky tomu, že mají pravidelně na bohoslužbách

svého tlumočníka. Tato změna byla

důležitá navenek (najednou si všichni ostatní

členové sboru naplno uvědomili, že mají

11 12


ve svém středu osoby, které mají ještě jiné

specifické potřeby než oni a kteří jim mohou

nabídnout odlišnou perspektivu a prožívání

světa, mohou je obohatit již svou samotnou

přítomností) i vně (členové společenství se

najednou začali k neslyšícím obracet, nejprve

je začali nesměle zdravit, potom se odhodlali

s nimi prostřednictvím tlumočníka hovořit,

nyní se snaží komunikovat s nimi i sami, což

vnímám jako velkou a pozitivní změnu).

To ještě nic nevypovídá o kvalitách

tlumočníka po stránce tlumočení, v tomto

Tipy, jak se připravit na tlumočení pro věřící

Před samotným tlumočením

• včas kontaktujte osobu, která vám bude

s dostatečným předstihem zasílat

přípravu, a vysvětlete jí svou roli,

zdůrazněte potřebnost přípravy a její

vhodnou podobu, i se všemi příslušnými

odkazy na Bibli, žalmy atd.;

• nikdy se nelze připravit na celou bohoslužbu,

snažte se však postupně zajistit si co

největší procento materiálů předem, i kdyby

to mělo být od několika různých osob;

• osvojte si základy slušného chování v dané

církvi – vhodné pozdravy, reakce na ně,

odpovědi na ustálená spojení

(např. „Bůh s tebou.“ – „I s tebou/Vámi.“,

„Buďte požehnána.“ – „?“), přípustný

a nepřípustný fyzický kontakt (podání ruky,

objetí, poklepání po rameni atd.);

případě tedy o kvalitách mě jako

tlumočníka. Ale díky tomu vím, že jsem na

správném místě. Teď mě čeká jen dlouhá

práce na sobě, ostatně jako po celý můj další

tlumočnický život. Těším se na ni. Protože

tento můj článek vyznívá jen jako dlouhá

tlumočnická úvaha nad vlastním skutečným

či smyšleným posláním, dovoluji si pro větší

užitečnost přidat pár rad, jak se na

tlumočení pro věřící připravit.

• najděte si vhodné místo, kde budete stát,

a ujistěte se, že je toto místo vhodné

nejen pro vás jako tlumočníka, ale i pro

všechny ostatní – především pro klienty,

duchovního, ale nezapomínejte ani na

ostatní členy společenství.

Předpříprava

• naučte se, jaké hlavní součásti má Bible,

jaké zkratky se pro odkazy na Bibli používají,

jaká jsou ustálená synonyma pro frekventovaně

užívaná slova (např. Bible, Písmo

svaté, Boží slovo…);

• vybavte se základní znakovou zásobou z

oblasti náboženství z VAŠÍ církve (tj. církve,

pro kterou budete tlumočit), především je

dobré znát znaková jména důležitých osob z

Bible, názvy jednotlivých knih, tuto slovní

zásobu neustále obohacujte novými výrazy,

nikdy jich nebudete znát dost, bohužel;

• pokuste se odkoukat a osvojit si celé fráze

nebo delší úseky, jimiž se ve znakovém

jazyce vyjadřují často opakovaná slovní

spojení a výrazy (např. „Bůh Vám žehnej.“,

„Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.“,

„Pane, smiluj se nad námi.“, „Ježíš nás

vykoupil svou krví.“ atd.);

• vhodné materiály: Bible (i online, např.

www.bibleserver.com), Ilustrované

příběhy z Bible, Bible pro děti,

knihy pojednávající o jednotlivých

důležitých osobách Bible (např. ABC Bible,

atd.), výklady žalmů (online); v ZJ – www.

biblebezhranic.cz, www.bjbneslysicich.cz,

www.neslysicikatolici.cz (dejte však pozor na

to, že se některé výrazy v ZJ u různých církví

mohou lišit, a použijete-li v dané církvi

nevhodný znak, je to vnímáno neslyšícími

přinejmenším velmi rušivě – avšak to jen

navenek, ve skutečnosti je chyba podle mě

daleko závažnější);

• naučte se nazpaměť překlad Otčenáše

a průběžně konzultujte s neslyšícími jeho

podobu (Otčenáš u nás ještě nemá ustálený

překlad do ČZJ, existuje více verzí, neslyšící

mohou být citliví na to, abyste říkali právě

ten „jejich“ Otčenáš;

• při samotné přípravě se mi osvědčilo

opakovaně se k ní vracet, můžete pak vidět

věci z jiné perspektivy a uvědomit si, že vaše

porozumění některým souvislostem mohlo

být povrchní nebo nesprávné.

13 14


Samotná příprava – možný postup

Postup přípravy, který se mi osvědčil:

1. najít si příslušnou pasáž Bible a vše, co

je možné, o daných postavách a dějích v co

nejširších souvislostech (osvědčilo se mi

začít zhlédnutím převyprávěného stejného

nebo podobného obsahu na videích přímo

v ČZJ, pomáhá mi to uchopit dané informace

a souvislosti hned na počátku vizuálně);

2. přečíst si originální text Bible, o němž bude

v kázání řeč, v češtině;

5. přečíst si opakovaně celé kázání a snažit se

mu co nejlépe porozumět, najít v něm i to, co

není přímo vyřčené, ale z textu vyplývá, nebo

to, co věřící přirozeně vědí a sdílejí, ale vy to

vědět nemusíte;

6. připravit si překlad do ČZJ s využitím

všech předchozích kroků;

7. znovu si přečíst text kázání a revidovat

případné chyby.

3. snažit se uchopit celý obsah do několika

obsahových celků a ty si představit vizuálně,

bez jazyka;

4. vyhledat si všechny dostupné znaky pro

jména osob, míst a další znaky pro slovesa,

slovní spojení, fráze atd., na zbytek se zeptat

ještě před bohoslužbou samotných neslyšících

(např. „Jejich chování poznáte po ovoci.“ –

nechat si převyprávět, jak toto vyjádření neslyšící

chápou, a nechat si vyjmenovat všechna

„ovoce“ a poté použít stejné znaky);

15 16


Specifika a výzvy tlumočení v náboženském prostředí (překlad článku)

LUCIE

TUŽOVÁ

Tlumočení pro věřící nebo také tlumočení

v náboženském prostředí probíhá

vždy v situacích, které jsou ze své podstaty

duchovní. Pro představu sem můžeme

zahrnout například bohoslužby, vzdělávací

aktivity v oblasti náboženství, náboženské

workshopy, konference, pobyty, zpovědi,

studium bible, aktivity mládeže, poradenství,

různé výjezdy či náboženské poutě, svatby,

pohřby a další obřady.

Specifické dovednosti

Samozřejmostí je nutnost plynulého

projevu v daném znakovém jazyce (či jiných

komunikačních systémech, které klienti

vyžadují) a taktéž v daném mluveném

jazyce. Mimo to je navíc velkou výhodou

znalost některého z jazyků, ve kterém jsou

psány původní svaté texty daného náboženství.

Může to být tedy například znalost

latiny, arabštiny, hebrejštiny a dalších, která

pozvedne výsledné tlumočení do zcela jiných

výšin. Tlumočník by se měl v rámci přípravy

seznámit s potřebnými náboženskými texty,

které budou například při bohoslužbě použity.

Pokud k nim má přístup přímo v jejich

originále, je situace zcela ideální. Pokud ne,

Náboženské prostředí klade na tlumočníky

velmi specifické požadavky, co se

dovedností a znalostí týče, a přináší s sebou

mnoho výzev. Zvláštní pozornost je pak

také třeba věnovat celkovému prostředí,

ve kterém se tlumočení bude odehrávat, a

finančnímu ohodnocení tlumočníků v této

oblasti.

musí si vystačit s překladem do svého národního

mluveného jazyka.

Tlumočníci se dostávají k tlumočení v

tomto prostředí různými cestami. Někteří

mohou v náboženské oblasti nejprve sami

působit a až poté v ní začít také tlumočit.

Někteří tlumočníci mohou vnímat tlumočení

v těchto situacích jako určité poslání,

k němuž byli vyzváni. Ať už se do dané

situace dostali jakkoli, zprvu by vždy měli

spolupracovat se služebně starším kolegou,

který je sám již zkušeným tlumočníkem v

této oblasti a usnadní jim tak jejich začátky

a umožní vytříbení jejich dovedností ještě

před tím, než začnou pracovat samostatně.

Specifické znalosti a vědomosti

V první řadě se musí tlumočník

seznámit s očekáváními a preferencemi

klienta, které vycházejí z kultury a celkové

výjimečnosti daného prostředí. Tlumočník

by měl mít k dispozici a ve své přípravě by se

tak měl zaměřit především na tyto oblasti:

· specializovaná slovní/znaková zásoba vztahující

se k danému tématu

· studium příslušných textů (např. Korán,

Bible, Tóra…)

· materiály, se kterými se na místě bude pracovat

(poznámky k danému kázání, homilie,

použité prezentace…)

· konkrétní víra, její doktríny, přesvědčení,

názorové postoje a obřadní modlitby

Tlumočník by si měl také být vědom

toho, jakým způsobem může jeho vlastní

Pracovní prostředí

Tlumočení v náboženském prostředí

vyžaduje předchozí přípravu a spolupráci na

několika úrovních. Předchozí komunikace

s určenou osobou na daném místě současně

s přístupem k lidem, kteří mají na starosti

obsah setkání, a v neposlední řadě s konkrétními

mluvčími je naprosto zásadní. Všichni

účastníci by měli být také s přítomností tlumočníka

předem seznámeni a všem stranám

by měla být zcela jasná role, kterou bude

tlumočník zastávat. Určená osoba má na

víra ovlivnit jeho případný tlumočnický

výkon v kontextu daného náboženství.

Měl by se zamyslet nad tím, zda jeho postoje

a přesvědčení nekolidují s postoji té které

víry. Tlumočník musí být schopný tlumočit

věrně a nestranně, a pokud by toho v důsledku

konfliktu s jeho vlastními názory nebyl

schopen, měl by tlumočení odmítnout.

Klienti, kteří si tlumočení objednávají,

se mohou také rozhodnout, zda požadují,

aby oslovený tlumočník byl sám členem

příslušné církve a sám tedy dodržoval její

zásady a učení. Toto je vždy třeba vyjasnit

ještě před započetím práce na tlumočení.

Samozřejmostí je tlumočníkova povinnost

zachovat mlčenlivost. Žádná z informací

získaná během tlumočení, ať už je to

například tlumočení zpovědi, poradenského

setkání či jiných podobně soukromých

situací, se nesmí dostat od tlumočníka

nikam dál.

starosti zajištění všech materiálů, které bude

tlumočník ke své přípravě potřebovat, stejně

jako zajištění celkově hladkého a nenásilného

včlenění tlumočníka do konkrétní

náboženské události, a to včetně spolupráce

na zajištění pracovního prostředí (technické

podmínky, zajištění vhodného místa pro

tlumočníka atd.).

Veškerá výše popisovaná komunikace

a jednání by měla probíhat vždy dostatečně

včas před samotným tlumočením.

17 18


Tlumočnická příprava

Umístění tlumočníka

Přístup ke všem potřebným materiálům,

seznámení se s řádem a programem

dané události/obřadu a dostatek času na

přípravu jsou klíčovými aspekty výsledného

tlumočení.

Případná hudební vystoupení, texty

písní a odkrytí významu skrytého za poetickým

jazykem vyžadují precizní analýzu a

následný nácvik v cílovém jazyce s mnohým

opakováním. Jen s takto důkladnou

přípravou bude tlumočník na místě schopný

přetlumočit konkrétní píseň či poetické

vyjádření přesně, umělecky hodnotně,

dokáže ho zároveň také kulturně přizpůsobit

a převést daný zvukový vjem do vizuálního

vyjádření se zachováním jeho působivosti a

hloubky.

Tlumočník se přijetím tohoto tlumočení

zavazuje k odvedení kvalitní práce

a musí si být vědom toho, že té může být

dosaženo pouze na základě velmi pečlivé

Materiály

předchozí přípravy. Jen tak může odvést

veskrze kvalitní výkon zahrnující zachování

plynulosti, se kterou hudba protéká

prostorem, zachování správné modality

použitých znaků, zajištění pravdivého

a přesného ztvárnění tlumočeného textu,

projev náležitých emocí a adekvátní jednání

vzhledem k dané situaci.

Časově delší či významně náročnější

události mohou vyžadovat tým dvou a více

tlumočníků. Pokud je součástí náboženské

události hudební či divadelní vystoupení,

délka přípravy tohoto tlumočení se může

pohybovat v řádu několika týdnů a může

vyžadovat také přítomnost tlumočníků na

zkouškách.

Tlumočnická příprava musí také vždy s

velkou důsledností zahrnovat seznámení se

s tím, co je a co není v dané situaci přijatelné

chování, co je a co není dovoleno tlumočit a

jaký oděv je vhodné zvolit.

Kde přesně bude tlumočník umístěn,

se může lišit situace od situace. Tlumočník

by však měl mít vždy na paměti následující

proměnné: akustiku, zorné pole klientů, osvětlení,

pozadí, umístění a přístup k potřebnému

vybavení. Obzvlášť by však měl mít

tlumočník na zřeteli ustálený průběh dané

bohoslužby či obřadu, který diktují pravidla

a zásady příslušného náboženství. Pro blaho

všech přítomných by měl být tlumočník citlivý

k následujícímu:

Finanční kompenzace

Pokud tlumočník nahlíží na vlastní

tlumočení v náboženském prostředí jako na

službu příslušné organizaci (církvi…) či jako

na charitativní dar, nemusí za odvedenou práci

očekávat žádný plat. Pokud se tlumočník/

tlumočníci rozhodne/rozhodnou nevyžadovat

za své služby peněžní kompenzaci, je vhodné

příslušníky této náboženské skupiny o

svých výdajích a nákladech spojených s vykonáním

daného tlumočení alespoň informovat

a zvyšovat tak povědomí o finanční stránce

• dostatečný prostor pro umístění stojanu na

noty/k odložení materiálů

• hierarchie

• genderové role

• posvátná místa daného prostoru

• multimédia

• pořizování videonahrávek

• přesuny a pohyby osob spjaté s průběhem

dané události

tlumočnické profese. Někteří tlumočníci se

mohou rozhodnout plat za odvedené tlumočení

přijmout, avšak ihned poté ho zpětně věnovat

příslušné náboženské instituci.

Materiály, které by si měl tlumočník

předem zajistit, mohou zahrnovat hudbu,

svaté texty a čtení vč. jejich překladů. Materiály

může získat v tištěné podobě či v

podobě zvukového/audio záznamu. Určená

osoba by měla také tlumočníkovi vždy dostatečně

předem zajistit seznam jmen, která

mohou být na místě čtena, program obřadu/

události, oznámení (pokud nějaká budou),

kopie kázání, proslovy, poezii, scénáře

případných uměleckých vystoupení, písně

apod.

Tento článek je překladem anglického dokumentu Standard Practice Paper (Listina standardní

praxe) of the Registry of Interpreters for the Deaf (RID) – Interpreting in

Religious Settings (Tlumočení v náboženském prostředí).

19 20


anketa

Anketa s tlumočníky a překladateli

Jindřich Mareš, slyšící tlumočník:

Kolegů tlumočníků a překladatelů jsme se zeptali, (1) jak by popsali specifika tlumočení/

překladu pro věřící a (2) z jakých materiálů se na tlumočení/překlad připravují? Ochotně se s

námi poděli o své tipy na přípravu.

Alena Č. Voráčová, neslyšící překladatelka:

K překladu pro neslyšící jsem se dostala

1. před 5 lety, kdy mě oslovil kněz spolu se

slyšící tlumočnicí s nabídkou. Na začátku se

mi do toho vůbec nechtělo, protože jsem o

tom nic nevěděla. Nevěděla jsem, jak správně

při překladu postupovat, nebyla jsem si jistá

významem a neznala jsem ty správné znaky.

Díky projektu Bible bez hranic, který právě

letos po čtyřech letech skončil, jsem se tohle

všechno naučila, ale stále je potřeba se učit.

Marie Horáková, slyšící tlumočnice:

Specifika si možná více uvědomuje a

1. řekne kolega, který některé příběhy v

průběhu přípravy a samotného tlumočení

potkává poprvé. Osobně mám témata obsažená

v Bibli uchopená ve svém rodném

jazyce, cítím se jistě, která z informací je

stěžejní a která k tomu doplňující, a tak ve

znakovém jazyce hledám jen nevhodnější

výrazové prostředky. Některé věci jsou pro

mě samozřejmé – pokora a úcta k Bohu,

jeho trojjedinost, jednotlivá podobenství,

propojení Starého a Nového zákona apod.

Proto např. v kázáních, kdy často nedostanu

dopředu text, protože kněz je zvyklý mluvit

spatra, se v tom pravděpodobně rychleji

zorientuji než kolega, který se v dané oblasti

běžně nepohybuje

Když se připravuji na překlad např.

2. evangelia na mši svatou, podívám se

jako první na www.biblebezhranic.cz, zda již

překlad existuje. Pokud ano, učím se ho podle

videa. Pokud ne, vezmu si k ruce Bibli –

Slovo na cestu a zkouším si překlad připravit

sama, natočím se na video a překlad pošlu ke

konzultaci slyšící tlumočnici. Abych věděla,

zda můj překlad odpovídá významu evangelia.

Překlad si připravím, ale zpaměti ho na

mši neznakuji. Buď máme vytištěný celý text,

nebo si napíšeme body a někdy i celý překlad

ve znacích. Každý máme jiný způsob.

Mám několik pramenů, když mi

2. vypadne znak či když hledám inspiraci

pro přiléhavější vyjádření, např. Slovník

křesťanských znaků pro neslyšící, překlad Bible

pro neslyšící, mám pracovní materiály od

Lenky Klofáčové (možná jsou už dostupné i

oficiálně), materiály od svědků Jehovových,

stránky spreadthesign.com, facebookové

stránky neslyšících křesťanů, katolíků a

také osobní projev věřících neslyšících a

kolegů-tlumočníků, kteří tlumočí tuto oblast

– ať již naživo, či ze záznamu.

Nevím, zda jsem povolaný pro to, abych

1. dokázal otázku dobře zodpovědět. Je jistě mnoho

různých skupin věřících neslyšících v různých

církvích – případně šířeji v různých náboženských

uskupeních. Mohu se pokusit shrnout postřehy, jež

mi vyplynuly z bezmála tříleté zkušenosti pravidelného

tlumočení v jednom z křesťanských sborů. I

když jsem tlumočil nárazově i v jiných křesťanských

společenstvích, kde byla moje zkušenost obdobná,

nedokážu říci, že to, co píši, platí obecně pro

tlumočení pro věřící.

Ať už hovoříme o bohoslužbách, nejrůznějších

méně i více formálních setkáních (setkání

k příležitosti Večeře Páně, křty, tzv. domácí skupiny,

společné pobyty aj.), zřejmě nás jako základní

specifikum napadne nové názvosloví, možná

specifické prostředí, snad náročná (často velmi

abstraktní) tématika.

Jistěže, u všech těchto tlumočení je potřeba proniknout

do nové a často značně rozsáhlé terminologie,

zahrnující řadu osob, míst, úkonů a dalších

skutečností, stejně tak slov, jež tlumočník poznává

v nových významech a s novými – respektive

odlišnými od běžně používaných – ekvivalenty

v českém znakovém jazyce (např. Písmo, sláva,

smlouva, pokoj aj.).

Nevím, jak je to v jiných náboženských skupinách,

ale v případě křesťanských církví je poznávání

nové terminologie i učení překladů ustálených

modliteb a jiných textů o to komplikovanější, že se

v různých společenstvích používají různé varianty

překladu, pro jednotlivé pojmy různé ekvivalenty

v českém znakovém jazyce a ne vždy jsou mezi

příslušníky různých církví vzájemně přijímány.

Ani porozumění prostředí, v němž se pohybujeme,

tedy pravidla fungování daného společenství,

organizace obřadů a jiných setkání, funkce zúčastněných

osob aj. nemusí být zcela jednoduché. I to

bývá v každém společenství odlišné.

Přesto podle mé zkušenosti není třeba se

nové terminologie ani neznámého prostředí bát.

Seznamování s novými tématy je přece naší každodenní

praxí a charakter tlumočení pro věřící se po

této stránce neliší od tlumočení v jakékoli zájmové,

profesní či jiné skupině, v níž se používá specifický

slovník, vlastní zvyklosti, vlastní normy pro komunikaci

apod. Nepřipravujeme se obecně na

„tlumočení pro věřící“, jdeme většinou do jednoho

konkrétního společenství, pro jednu konkrétní

skupinu klientů, a tím se požadované znalosti může

dařit docela dobře vymezit a postupně obsáhnout.

Může se to i tak zdát obtížné, zvláště když se

v tom všem cítíte být sami. To by mohlo být dalším

specifikem, totiž že je nedostatek tlumočníků, kteří

poptávku po tomto typu tlumočení pokrývají

(pokud je nedostatek tlumočníků obecným problémem,

tak zde to platí dvojnáso b), a tak často

chybí kolega na střídání při delších setkáních, na

zástup při nemoci, ale také kolega na sdílení a

konzultaci profesních postupů a vzájemnou podporu.

Mně v nejobtížnějším počátečním období

pomohla velká podpora a pochopení jak od neslyšících,

tak slyšících klientů, jež samozřejmě nefungují

jako ospravedlnění zanedbání přípravy, ale

řekl bych, že konzultace s klienty, naslouchání jejich

21 22 18


potřebám a doporučením zde platí za její základ.

Klienti vidí, že máte snahu tématům porozumět,

osvojit si potřebný slovník, a rozumějí tomu, že to

nejde ze dne na den.

A to se již dostáváme ke specifiku, které

jsem si na rozdíl od těch předchozích uvědomil až

po delší době. Souvisí s přístupem ke

klientům a s pojetím naší role v rámci tlumočnické

situace. Je možné na tlumočení v církvi nahlížet

jako na tlumočení v nějaké organizaci (tak si myslím

i řada z nás církev představuje), snažit se být

co nejvíce neutrální, klientům poskytnout „profesionální

servis“– vše nastudovat, s ničím je nezatěžovat,

po skončení akce (např. obřadu) odejít.

Pokud ale máme na mysli to, že jen nepředáváme

informace, ale podílíme se na vytváření a posilování

vztahů mezi slyšícími a neslyšícími věřícími

v daném společenství, které se doposud nedařilo

navázat kvůli komunikační bariéře, pak je potřeba

(alespoň podle mého názoru) být o poznání

„lidštější“ než při tlumočení pro běžnou organizaci

nebo nějaký zájmový spolek. Přirovnal bych to

spíše k tlumočení v rodině. Vcházíme do sítě

blízkých vztahů, do prostředí, kde lidé sdílejí svoje

soukromé, někdy i velmi niterné pocity, zážitky

a potřeby, a podle mé zkušenosti zachovávání

přílišného odstupu a neutrality moc atmosféru pro

toto sdílení nepodpoří.

Pokud bych zde měl zmínit ještě některé

z úskalí, na něž je dobré se připravit, byly by to myslím

chvály a další písně, které jsou důležitou součástí bohoslužeb,

ale i jiných křesťanských setkání. Vzhledem

k jejich úloze a naší snaze o zprostředkování co

možná nejvěrnějšího prožitku bychom jistě o jejich

tlumočení měli uvažovat. Nicméně je pochopitelné,

že toto tlumočení nemusí být v možnostech každého

tlumočníka a každé situace. Je dobré si tedy z j i s -

tit, zda se text písní bude promítat, zda není kolega,

který by se připravil speciálně na tuto část setkání,

případně přemýšlet o dalších řešeních. Ve sboru,

kde pravidelně tlumočím, je na bohoslužbě vždy

pět písní a podařilo se domluvit, že na každou

bohoslužbu se přidává jen jedna nová píseň a tím se

repertoár již přeložených písní postupně rozšiřuje.

Navíc je nyní překlad písní i jeho prezentace plně

v kompetenci neslyšících věřících ze sboru.

Na závěr mi vyvstává otázka, zda dokážeme být

skutečně věrní originálním promluvám a písním,

jež tlumočíme, pokud jim nevěříme. To by bylo ale

na samostatné pojednání. Domnívám se, že neslyšící

(vlastně i slyšící) klienti by jistě preferovali

tlumočníka stejného vyznání, nebo ještě lépe ze

stejného společenství. V situaci, kdy však takový

není, nezbývá, než aby se tlumočník o maximální

možnou věrnost alespoň pokoušel. Proto myslím,

že je třeba před přijetím tlumočení pro věřící zvážit,

zda předpokládaný obsah tlumočení nebude

v takovém rozporu s naším přesvědčením, že bychom

se o věrnost originálu ani pokusit nedokázali.

Nejcennějším zdrojem informací pro přípravu

2. pro mě byly asi konzultace se samotnými neslyšícími

(to především), ale také slyšícími klienty.

Samozřejmě jsem čerpal z nejrůznějších tištěných

i elektronických materiálů.

Z tištěných je to, řekl bych, poměrně známý

slovník znaků křesťanských pojmů (Kolektiv autorů,

2001), i když ten jsem využíval minimálně.

A samozřejmě Bible, zvláště pak Nový zákon.

Mohu doporučit Studijní překlad, který má rozsáhlý

poznámkový aparát s odkazy, vysvětlivkami

a poznámkami k překladu. Ale často pomůže podívat

se i do více různých překladů (např. Ekumenický

překlad, Bible21).

Mnohem více než tištěné materiály používám ty

elektronické. Především přeložené části Bible do

českého znakového jazyka. Z těch veřejně dostupných

jsou to např. videa na

www.biblebezhranic.cz a na www.bjbneslysicich.cz.

Online verzi Bible si asi každý snadno dohledá, ale

uvedu např.: http://www.biblenet.cz (Český ekumenický

překlad), http://www.bible21.cz (Překlad 21.

století), http://www.bible-online.cz/ (výběr

z více překladů). Pro telefony Android mohu doporučit

aplikaci And Bible. Mimo české materiály

používám také stránky https://deaf.bible/bible/study,

kde je mnoho vizuálního materiálu i překlady

v různých znakových jazycích, což může pomoci

například k uchopení uspořádání prostoru při

přípravě překladu. Dále si vytvářím vlastní terminologický

glosář na youtube, kam si postupně přidávám

nové znaky.

Český ekumenický překlad

Překlad Bible pro 21. století

Výběr z více překladů

Zahraniční zdroje

23 24


z organizací

Zprávy z ASNEP

Prezidentkou EUDY – European Union of the Deaf Youth – pro období

2017/2018 se stala Jana Havlová. Ve volbách zvítězila s plným počtem hlasů.

Gratulujeme!

Setkání tlumočníků pro neslyšící v ČR 2017

V sobotu 14. října 2017 proběhl již V. ročník celorepublikového setkání tlumočníků

českého znakového jazyka. Jubilejní setkání se tentokrát konalo v centru

Prahy v prostorách vyšší odborné školy JABOK. Setkání se zúčastnilo celkem

56 tlumočníků ze všech koutů republiky. Podrobnější informace ze Setkání přineseme

v příštím čísle. Již dnes si do svých diářů můžete zapsat termín 13. října

2018, kdy proběhne šestý ročník Setkání, na které jste srdečně zváni.

Zdroj: Organizační tým pro rok 2017

Deaf Friendly

Deaf Friendly zveřenilo ve svém rozšíření, které je volně ke stažení zde (https://

chrome.google.com/webstore/detail/deaf-friendly/nkdddgjkkjdidpbljjemngcmbnagmacm),

nové videopřeklady dalších webových stránek. Jedná se o stránky

Otevřeného vzdělávání, města Tábor, Avon Pochodu 2017 a další podstránky

webových stránek pojišťovny OZP. S přelomem roku se v rozšíření objeví také

překlady s tématem výchovy dětí a také stránky jedné pražské městské části.

Naše tlumočníky jste mohli vidět na akcích, jako je AVON Pochod nebo Týden

komunikace osob se sluchovým postižením aj. Jsme rádi, že naše překlady šíříte

a využíváte k vlastním přípravám na tlumočení.

Deaf Friendly rozšíření

25 26


ze zahraničí

Poznámky z konference OKRID 2016 (o kultuře zvuků )

Farah

Curry

Navazuji na minulý Bulletin, ve kterém jsem referovala o tématu neslyšících tlumočníků,

a tentokrát přináším zprávu ze zajímavého semináře, který proběhl v červnu 2016 taktéž v

rámci konference OKRID – oklahomské sekce RID.

Cory McMahon: Kultura zvuků

Cory je slyšící tlumočník působící

ve státě Texas. Ve svém příspěvku hovořil

o tom, že i my jako slyšící máme svoji kulturu.

Je to kultura zaměřená v první řadě

na zvuky. To se odráží různými způsoby

v naší práci. Například kvůli vlivu slyšící

kultury se do znakového jazyka dostaly

znaky artikulované kolem úst, znaky související

s mluvením. Tyto znaky jsou velmi

podobné v ASL i v ČZJ. Například znakujeme

„ČLÁNEK-POVÍDÁ…“ – i když je

jasné, že článek nemluví. Nebo znakujeme

„ON-MI-NEPOVÍ“ – a můžeme tím myslet

neslyšícího, který mi nesdělí požadovanou

informaci ve znakovém jazyce, ale přesto se

jedná o znak vycházející od úst. Pokud se nad

tím zamyslíme, zjistíme, kolik znaků, které

vyjadřují nějaký druh komunikace, se kolem

úst vyskytuje. Cory navrhl, abychom místo

těchto znaků začali vědomě více používat

znaky, které odpovídají kultuře Neslyšících.

Jako například znaky „vyprávět“, „sdělit“,

„informovat“, „vyjádřit“ apod. Znaky, které

nemají nic společného s ústy, ale produkují

se v neutrálním znakovacím prostoru před

tělem – informace vychází z pohybů rukou,

ze znakového jazyka, nikoliv z úst.

Naše závislost na sluchu a zvucích také

ovlivňuje způsob, jakým znakujeme. V ASL

je používáno mnoho znaků, které jsou artikulované

tvarem prvního písmene daného

pojmu v angličtině. Většinová kultura a jazyk

ovlivňují menšinový americký znakový

jazyk. Poslední roky se v USA setkáváme s

trendem, kdy Neslyšící tyto znaky upravují a

cíleně se zbavují vlivu angličtiny. Příkladem

jsou nové znaky s jinými tvary rukou pro pojmy

– jazyk, rodina, lidé, filosofie a kultura –

bez počátečních písmen.

Cory sdílel svůj názor, že my jako slyšící

tlumočníci bychom si měli tyto trendy uvědomovat

a následovat vývoj znakového jazyka.

Pokud to vědomě dělat nebudeme, pokud

nebudeme udržovat tempo s komunitou Neslyšících,

může se jednat z naší strany o formu

útlaku. Cory také do svého semináře zahrnul

současný problém, se kterým se v USA potýkají

– a sice separaci mezi tlumočníky a komunitou

Neslyšících. Mnoho tlumočníků poté,

co dostuduje a získá certifikaci pro tlumočení,

ztrácí kontakt s komunitou Neslyšících. Tlumočníci

pracují jen v pracovní době a pak už s

komunitou nepřicházejí do styku. Už nechodí

do klubů Neslyšících, na různé společenské či

kulturní akce Neslyšících. Cory se zamýšlel

nad důvody, které je k tomuto chování vedou:

Ztratili tlumočníci počáteční zapálení?

Už nepotřebují být v kontaktu s Neslyšícími,

protože už ovládli znakový jazyk dostatečně?

Jsou tlumočníci prostě jen unavení? Nebo

jsou už příliš velcí profesionálové, jsou moc

dobří, než aby se šli bavit s „obyčejnými neslyšícími“?

Je samozřejmé, že slyšící a Neslyšící

mají jinou kulturu. A také je samozřejmé, že

nemůžeme a ani bychom neměli být se všemi

N/neslyšícími kamarádi. Je dobré zachovávat

si určitý zdravý odstup. Na druhou stranu

není dobré oddělit jazyk od kultury, ovládat

pouze znakový jazyk, ale nebýt součástí kulturního

společenství. To pak může vést ke

ztrátě důvěry a k méně efektivní tlumočnické

práci – tlumočník neví, co právě hýbe komunitou,

co je pro její členy důležité.

Na závěr Cory stručně popsal pojem „mikroagrese“

a uvedl dva příklady, které se dějí

neslyšícím:

• Prvním příkladem je situace v zaměstnání,

kdy ředitel firmy po schůzi hovoří ještě individuálně

se slyšícími zaměstnanci a věnuje

se jejich dotazům. Ale když přijde neslyšící

s tlumočníkem, prohodí s ním ředitel jen pár

slov a odejde.

• A jak se mohou „mikroagrese“ dopouštět

tlumočníci? Příkladem je, pokud tlumočník

přehnaně některé pojmy obšírně dovysvětluje,

zjednodušuje nebo dodává vlastní příklady.

Mezitím mu uteče další část promluvy,

kterou se rozhodl vypustit. Vychází to z tlumočníkova

pocitu, že je přeci nutné obsah

těm neslyšícím zjednodušit.

Ukázka nových znaků z ASL

27 28


mezi tlumočeními

lucie

břinková

Máte-li chvilku času, podívejte se na to, jak vznikají překlady

Bible pro Neslyšící v Izraeli. Zatím je dostupné úvodní video.

Tým českých neslyšících i slyšících překladatelů již poměrně

dlouho pracuje na překladu Bible pro české neslyšící. Projekt,

pod kterým tato iniciativa vzniká, se jmenuje Bible bez hranic.

Veškeré informace o tom, jak se na takovém projektu pracuje,

kdo za ním stojí, co už je přeloženo atd. najdete zde.

Pokud se Vám nechce složitě listovat v Bibli, ale potřebujete

něco najít, tak ekumenický překlad Bible v češtině je

dostupný online zde.

Moderní překlad Bible, tzv. Bible 21. století, je k dispozici zde.

29

30


našli jsme za Vás

lenka

laco

Tlumočení pro věřící klienty jednou z velmi specifických oblasti tlumočení obecně.

Tlumočník zde často vstupuje do prostředí, které je pro něj neznáme a vyznačuje se

řadou vlastních charakteristických pravidel, specifickou terminologií, jazykem plným

duchovních a metaforických vyjádření a vlastní kulturou.

Jak se na takové tlumočení může tlumočník připravit? Na tuto a další otázky Vám

odpoví článek Romany Petráňové Specifika tlumočení do znakového jazyka pro věřící.

Ačkoli se jedná o článek staršího data vydání, je jeho obsah stále aktuální i v dnešní době.

Kniha Translation and Religion: Holy Untranslatable? se zabývá metodami a motivy

k překládání ústředních textů světových náboženství a zkoumá širokou škálu překladových

problémů specifických pro jedinečnou povahu takovýchto textů.

Na základě teorie překladu jsou zde analyzovány různé druhy

náboženských textů a přináší do popředí důležité a citlivé otázky jejich překladu.

PETRÁŇOVÁ, R. Specifika tlumočení pro Specifika tlumočení do znakového

jazyka pro věřící. TOP 04/2009.

LONG, L. Translation and Religion: Holy Untranslatable?

Clevedon: Multilingual MattersLtd, 2005, 209 pp.

Elaine Costello, dlouholetá učitelka neslyšících a ředitelka a editorka

Gallaudet College Press, ve své knize Religious Signing: A Comprehensive

Guide for All Faiths podává jak teoretický úvod k jednotlivým druhům

náboženství, tak i slovník 750 znaků ASL typických pro tato náboženství.

Byli jste někdy požádání o tlumočení v rámci náboženských obřadů? Odmítli jste

z obav, že takové tlumočení nezvládnete? Článek Me, Religious Interpreter? No way! Se

zaměřuje na otázku obav z tlumočení pro věřící a snaží některé z nich osvětlit a vyvrátit.

CASTELLO, E. Religious Signing: A Comprehensive Guide for All Faiths.

USA: Bantam Books,rev. Upd. Edition, 2009.

JAMES, R. Me, Religious Interpreter? No way! Views. Vol. 5, Iss 3, 1998, p. 15-17.

Dostupný z WWW: http://www2.palomar.edu/users/lmendoza/documents/

Religious_Interpreting.pdf

31 32


Další literatura k tématu:

Ayers, B. Deaf diaspora: The third wave of Deaf ministry. ISBN: 0595335411.

Bearden, C. (1975). A handbook for religious interpreters for the Deaf.

Atlanta: Home Mission Board of the Southern Baptist Convention.

Bearden, C. and J. Potter (1973). Manual of religious signs. Silver Spring, MD: National

Association of the Deaf. Collins, S. C., Schneider, J. (Illustrator),

Kifer. K. (Illustrator), & Frasnik, M. (Illustrator) (1998, November).

Signing at Church: For adults and young adults. Garlic Pr; ISBN: 0931993989

Costello, E. & Lehman, L. (illustrator) (1986, April). Religious signing:

The new comprehensive guide for all faiths. New York: Bantam Doubleday

Dell Pub; ISBN: 0553342444

Douglas, J. D. (Ed.) (1982, April). The new Bible dictionary.

Tyndale House Pub. ISBN: 0842346678.

Flegal, D., (ed.) and Jones, R. S. (ill.) (2000, August). More sign & say: Bible verses for

children. Abingdon Press; ISBN: 0687014573.

Flegal, D. (1999, January). Sign & say: Bible verses for children.

Abingdon Press; ISBN: 0687074428.

Oglia, D., F. Caccamise, D. Pocobello, W. Newell, K. Cagle, and M. Mitchell (1985).

TECHNICAL SIGNS MANUAL 7: Religion/Catholic. St. Petersburg, FL: MTPS.

Dictionary of sign language terms for the Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints. Salt

Lake City, UT: The Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints.

Schneider, J., Kifer, K., Frasnik, M. (ills.) and Collins, S. H. (1998, November). Signing at

Church: For adults and young adults. Garlic Pr; ISBN: 0931993989.

Sign to the Lord a new song. Milwaukee, Wisconsin: Northwestern Publishing House. This

279 page book describes the signs for hundreds of words and phrases used in the worship

setting. It provides alternate signs for words that have multiple meanings. Clear, sharp pictures

enhance the understanding of many of the signs.

Yates, L. (January 10, 2007). Interpreting at Church: A Paradigm for Sign Language Interpreters.

BookSurge Publishing. ISBN-10: 1419653180, ISBN-13: 978-1419653186.

Yount, W. R. (1976, June). Be opened!: An introduction to ministry with the deaf. Baptist

Sunday School Board. ISBN-10: 0805432167, ISBN-13: 978-0805432169.

Hollis, M. (1988, June). Signs for Catholic liturgy and education. Silver Spring,

MD: NAD. ISBN: 0318168871

Levicoff, S. (1991). Christian counseling and the law. Chicago: Moody Press. [out of print]

There is a large section on confidentiality and privileged communication in which Levicoff

describes confession and the degree of confidentiality of the priest.

Magida, A. J. & Matlins, S. (Editors) (1999, April). How to be a perfect stranger: A guide to

etiquette in other people & religious ceremonies, volume 1 (and there is also a volume 2).

SkyLight Paths Publishing. ISBN: 1893361012.

Sections: History and beliefs, The basic service, Holy days and festivals, Life cycle events,

Home celebrations. Martin, W. The laymen’s Bible encyclopedia. The Southwestern Company.

Maxwell, M. and S. Boster (1982). Interpreting hymns for Deaf worshipers. In Sign Language

Studies,36, 217-226.

33 34


atření s JTP

lUCIE

BŘINKOVÁ

Recenze na knihy z oblasti lingvistiky v zimním ToPu

Vyšlo zimní číslo časopisu ToP. Na straně 25 a 26 naleznete článek od našich členek

Kateřiny Liškové a Kristýny Sikové. Knihy, o kterých se v článku pojednává naleznete v naší

knihovně. Časopis si můžete po přihlášení stáhnout.

Pokud někdo nevíte, jak se přihlásit, napište nám na rada@cktzj.com, rádi vám s tím

pomůžeme.

JTP připravuje na jaro opět zajímavé konference a kurzy:

V březnu se v JTP uskuteční zajímavá jazyková konference, informace o programu naleznete zde.

Zajímavý může být I pro tlumočníky pro Neslyšící kurz právnické češtiny. Informace najdete zde.

Článek najdete zde

A pokud by Vás zajímal profesní časopis JTP TOP, tak zde najdete některé články online.

35

36


z redakce

Příští číslo Bulletinu bude na téma PSYCHOHIGIENA PRO TLUMOČNÍKY.

Pokud nám i Vy chcete cokoliv sdělit, např. k příštímu

tématu, ale i k ostatnímu, co Vás při čtení napadá, nebo chcete zaslat

komentář k podobě nebo konkrétnímu článku,

napište na rada@cktzj.com.

Vydává Česká komora tlumočníků znakového jazyka, z. s., Senovážné nám. 23,

Praha 1.

Časopis je distribuován zdarma. Pokud ho i vy chcete dostávat do svých

e-mailových schránek, napište si o něj na rada@cktzj.com.

Odpovědné redaktorky: Lucie Břinková a Anna Moudrá

Korektorka: Marie Komorná

Grafik: Tomáš Urbánek

Přispěvatelé do tohoto čísla: Lucie Tužová, Romana Petráňová, Helena Andrejsková,

Farah Curry, Marie Horáková, Alena Č. Voráčová, Jindřich Mareš

Pokud někdo bude mít zájem o překlad a napíše nám (rada@cktzj.com), pošleme

mu ho na e-mail nebo se s ním osobně domluvíme, jak mu překlad dodat. Když už

bude hotový, vložíme ho do Bulletinu na webových stránkách a na

Facebook.

Za obsah článků odpovídají autoři. Texty neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky

se nehonorují. Příspěvky zde otištěné nesmí být reprodukovány v žádné formě,

ani elektronickým či mechanickým způsobem, včetně systémů pro ukládání

a vyhledávání informací, bez souhlasu držitelů copyrightu. Citace z textů možno

přetisknout pouze s uvedením zdroje.

37

38

More magazines by this user
Similar magazines