Tlumočení pro věřící

komoří
bulletin
/01
2018
překlad a tlumočení
pro věřící

obsah
toto číslo pro vás připravili
DANA
PRELLOVÁ
HELENA
ANDREJSKOVÁ
TOMÁŠ
URBÁNEK
Letem světem z Komory 3–4
Téma: Překlady a tlumočení pro věřící 5–20
ALENA
Č. VORÁČOVÁ
JINDŘICH
MAREŠ
ANNA
MOUDRÁ
Překlady a tlumočení pro věřící 5–15
Moje zkušenost 17–20
MARIE
HORÁKOVÁ
LUCIE
BŘINKOVÁ
MARIE
KOMORNÁ
Anketa 21–24
Z organizací 25–26
LUCIE
TUŽOVÁ
ROMANA
PETRÁŇOVÁ
FARAH CURRY
Ze zahraničí 27–28
Mezi tlumočeními 29–30
Našli jsme za Vás 31–34
Bratření s JTP 35–36
Z redakce 37–38
1 2

letem světem z komory
DANA
PRELLOVÁ
Rada komory
Kurzy
V Komoře nám to žije! Během posledních
několika měsíců měli všichni členové možnost
vyjádřit se k připomínkování hned několika dokumentů
– okruhy akreditací tlumočnických
kurzů na MPSV, vyhlášce o tlumočnických
službách na vysokých školách nebo dalšímu kolu
připomínek k zařazení Tlumočníka českého
znakového jazyka v Katalogu prací.
Valná hromada
V pátek 13. 10. proběhla volební Valná
hromada. Všem orgánům Komory končí
dvouleté volební období, a proto se hlasovalo,
kdo povede Komoru v následujících dvou
letech. V komisi pro etický kodex i nadále
pokračuje Michal Brhel a Petr Pánek. V revizní
komisi pokračuje Petra Beránková a Michal
Brhel, novou členkou se stala Jana Kašparová.
Děkujeme Janu Andrejskovi za dosavadní práci
v revizní komisi. Do Rady Komory byli zvoleni
tři kandidáti: Barbora Fodorová, Kateřina
Lišková a Kristýna Siková. Rada Komory je
pětičlenná, zbylé dva členy může nová Rada
kooptovat v průběhu svého dvouletého období.
Pro řádné členy jsme na podzim připravili
opět kurz zdarma. Vybrat si mohou praktická
procvičování tlumočení na vysoké škole nebo
překlady textů ze zubní ordinace. Na zimu
uvažujeme o společných horách a vánočním
večírku.
Všechny kurzy jsou neakreditované.
Pokud by se našel někdo, kdo by nám chtěl
pomoci s administrativou kolem vyřízení
akreditace některého kurzu, abychom mohli
v příštím roce nabídnout kurzy akreditované,
budeme moc rádi, když se přihlásí na
email rada@cktzj.com
Pokud byste chtěli kurz na přání na konrétní
téma, které by mělo být v nabídce kurzů
na příští rok, nebo chcete pro svou organizaci
zajistit kurz na míru, ozvěte se nám. Rádi toto
vzdělávání zajistíme. Pokud nám někdy nefungují
webové stránky, mějte s nimi i s námi
trpělivost. Pokud nám v Radě zbývají síly,
řešíme jejich opravu/úpravu a zjednodušení.
Těšíme se na vás při setkáních na našich
kurzech nebo při Otevřených schůzích
Rady Komory.
Pokud se chcete podívat na naši Výroční zprávu za rok 2016,
najdete ji na internetových stránkách v sekci Dokumenty.
3 4

překlady a tlumočení pro věřící
Specifika tlumočení do českého znakového jazyka pro věřící
Romana
Petráňová
Jednou z velmi specifických oblastí tlumočení
do českého znakového jazyka je ta, která se
týká tlumočení liturgických (bohoslužebných)
obřadů a dalších událostí vázaných na
náboženský život neslyšících klientů.
Tlumočník zde vstupuje na půdu pro něj často
neznámého prostředí, které je charakteristické
vlastní kulturou, pravidly chování, hierarchií,
terminologií a jazykem plným duchovních,
metaforických a kulturních dimenzí. Výsledná
kvalita práce tlumočníka a překladatele textů u
nás však může být ovlivněna nedostatkem, ba
skoro absencí studijní literatury (překladových
slovníků i oficiálního překladu posvátných a liturgických
textů do českého znakového jazyka)
a nabídky propracovaného systému odborného
vzdělávání.
Při příležitosti jedné přednášky na podobné
téma jsem provedla průzkum mezi neslyšícími
křesťany a předložila jim dotazník na
téma Spokojenost/nespokojenost s tlumočením
náboženských obřadů a textů. Mezi hlavní
ukazatele nespokojenosti s prací tlumočníka
patřily následující body:
1. tlumočník projevil neznalost pojmů, souvislostí
a odborné terminologie v českém
znakovém jazyce;
2. tlumočník používal odborně či kulturně
nevhodný znak;
3. tlumočník se nevhodně choval v liturgickém
prostoru/během náboženského obřadu;
4. tlumočníkova pasivní mimika nevyjadřovala
osobní vztah mluvčího k Bohu (tak, jak jej
slyšící vnímají při
bohoslužbě u mluvčího/z textu).
O jak širokém spektru tlumočnických
situací vlastně hovoříme? V dalším textu se
zaměřím – vzhledem k situaci naší země –
především na formy náboženského života
křesťanských církví. Asi nejčastěji je tlumočník
objednáván k tlumočení bohoslužeb. V těch se
musí vypořádat s tlumočením (a často také
s překladem):
a) liturgických/bohoslužebných textů
a obřadů – to je v jednotlivých církvích více či
méně ustálený sled modliteb a odpovědí lidu,
jejichž texty jsou závazné a neměnné;
b) biblických textů – několika čtení
z Nového i Starého Zákona, která jsou v daný
den stejná pro celou církev {(katolickou) nebo
která vybírají duchovní konkrétního sboru pro
danou bohoslužbu};
c) ustálených modliteb – tzv. „frozen text“,
tj. modliteb sestavených z biblických textů (jako
je např.: modlitba Otče náš, Gloria /Sláva na
výsostech Bohu/, Sanctus /Svatý, svatý/, Benedictus,
Magnificat /Velebí má duše Hospodina/,
vyznání víry – Credo apod.), které bývají
recitovány společně celým shromážděním (zde
může nastat problém vycházející z potřeby
rozdílné časové dotace na vyjádření v ČJ
a v ČZJ);
d) duchovních písní, tj. žalmů, hymnů, chval
atd.;
e) kázání a promluv kazatele/kněze obvykle
na téma určitého biblického textu, případně
spontánních modliteb účastníků (např. tzv.
přímluvné modlitby, prosby, chvály, díky).
Specifikem tlumočení bohoslužby je také
to, že tlumočník nemá možnost zastavit mluvčího
a nechat si vysvětlit či zopakovat obsah
sdělení, případně poprosit o zpomalení. Výsledek
tlumočení někdy ovlivní také zhoršená
a kustika daného místa (kostela) či nesrozumitelnost
přednesu mluvčích. Dalším/jiným
specifikem bohoslužby je ustálené (a často
poněkud rychlé) střídání modliteb duchovního
a lidu („Pán s Vámi“ – „I s tebou“ –
„Vzhůru srdce“ – „Máme je u Pána“ atd.),
TEXT BIBLE
(posvátného textu daného náboženství)
Pro křesťany je posvátným textem
Bible – soubor knih vznikajících v průběhu
mnoha set až tisíců let. Při překladu, kdy
ideálem je pracovat se starověkými originály, je
hlavním cílem zachování věrnosti původnímu
textu, který je navíc psán jazykem plným
metaforických a kulturních vrstev,
jehož formy se dnes již nepoužívají. Náročnost
překladu je dána také různými teologickými
výklady a záměrnou mnohovýznamovostí
sdělení. Vzhledem k tomu, že většina tlumočníků
ČZJ (ani samotných neslyšících
klientů) tyto originální jazyky (hebrejštinu,
přičemž se může stát, že hromadně recitovaným
odpovědím lidu tlumočník nerozumí,
příp. je neslyšící klienti neznají a nevědí, že se
shromáždění právě modlí společně.
Dále se může jednat o tlumočení ostatních
svátostí dané církve (jako je například
křest, biřmování/konfirmace, svatba, pomazání
nemocných atd.). Vedle těchto liturgických
obřadů a svátostí může být tlumočník požádán
o tlumočení různých forem příprav na svátosti
(opakovaná setkání klientů s knězem/pastorem
za účelem rozhovoru, výuky/poučení),
tlumočení biblických hodin (čtení a rozbor biblického
textu), pohovoru s knězem/pastorem,
rekolekcí (jednodenních či vícedenních
pobytů s duchovní náplní), dále se může
jednat o zájezdy, poutě, pohřeb, křížovou cestu
a další pobožnosti.
řečtinu či aramejštinu) nezná, bývá při
překládání výchozím textem některý překlad
do češtiny (např. Bible Kralická, Český studijní
překlad, Český ekumenický překlad, Bible
21, Slovo na cestu, Jeruzalémská Bible atd.).
Jejich znalost, vědomí míry doslovnosti či
naopak volnosti překladu vzhledem k originálu
a vzájemné porovnávání může být zdrojem
pochopení konkrétního vyjádření. Oblíbeným
zdrojem bývají také již existující překlady
do jiných znakových jazyků: amerického,
britského, japonského, německého
aj. (o jednotlivých projektech
více v článku SaLi – v seznamu literatury).
5
6

Jazyk, terminologie
Jaké terminologické oblasti by měl tlumočník určitě znát?
Předpokladem kvalitního překladu/
tlumočení do znakového jazyka je znalost
odborné terminologie. Z tohoto důvodu získávají
vysokoškolští studenti ASL v kurzech San
Antonio College v Texasu vědomosti a prokazují
znalosti pojmů a souvislostí z oblasti jednotlivých
náboženských tradic, dogmatických
stránek učení a víry, rituálů a svátostí, posvátných
dnů a slavností, posvátných textů (např.
biblických příběhů). Nabývají tak nejprve
znalost terminologie ve svém mateřském
jazyce, až posléze v jazyce znakovém.
Znát terminologii a jazyk užívaný
v českém překladu posvátného textu je důležité
také pro případ tlumočení z českého znakového
jazyka do češtiny. Jedná se totiž o jazyk odlišný
od běžné řeči:
• užívají se často archaická slova (u starších
překladů Bible, v ustálených modlitbách apod.);
• obvyklá jsou podobenství, metafory
a specifická slova jako např. blahoslavenství,
zvěstovat, bližní atd.;
• některá v běžném jazyce používaná slova zde
mají odlišný význam (besídka, povolání, laici
apod.). Lehce se pak může stát, že tlumočník
myslí, že rozumí, ale tlumočí jiný význam.
Např. výraz „měj v nenávisti“ (Bible, Nový
zákon, Mt 5,43) by mohl být chybně přeložen
jako „nenáviď“, zatímco správný smysl je zde:
„chovej se nevšímavě“ – měj někoho méně
rád, přehlížej ho);
• setkáváme se s ustáleným používáním slov,
která se v křesťanské tradici vžila natolik, že
se z původních jazyků nepřekládají do češtiny,
např.: Amen („staň se“), Maranatha („Pane,
přijď“ nebo „Pán přichází“), Kyrie Eleison
(„Pane, smiluj se“), Abba („Otče, tatínku“).
Oblast terminologie tohoto oboru v
českém znakovém jazyce se v posledních letech
rychle rozvíjí, a to díky (a v závislosti) na aktivitě
společenství v konkrétních církvích.
Bohužel zatím není jednotná.
Dosud jediným, ne však zcela aktuálním
a také neúplným slovníkem je Slovník znaků
křesťanských pojmů pro neslyšící (Naděje,
2001). Mnohem aktuálnějším zdrojem je
výsledek letos dokončeného projektu Bible
bez hranic – překladu 90 biblických textů
týmem neslyšících překladatelů pod odborným
dohledem teologů z Jihočeské univerzity.
• Osoby Boha Otce (je zajímavé, že
v různých znakových jazycích se obvykle ukazuje
vpravo nahoru), osoby
Syna (Ježíše Krista – pozor na změnu umístění
znaku této osoby v prostoru během mše – před
proměňováním a po proměňování) a osoby
Ducha svatého;
• Varianty jednoho znaku podle užití
v konkrétním literárním útvaru Bible
(próza/poezie) – tam, kde je to ustáleno, např.
znak pro Ježíše Krista;
• obsáhnout terminologii biblických měst
(Babylon), míst (Judsko, Samařsko), jednotlivých
osob (Mojžíš, Noe, Abraham), dále
jednotlivých knih Bible (list Korintským,
Římanům). Pozor také na znalost běžně
užívaných latinských názvů jako např.
Levitikus (3. kniha Mojžíšova) apod.;
• názvy křesťanských církví a jejich členů
(evangelíci, baptisti, katolíci atd.);
• specifické pojmy starověkého kulturního
a náboženského života;
• dokázat odlišit a vhodně užít znak
v závislosti na textu Starého a Nového
zákona, příp. dané kultury a časového období
(např. „chrám“ nebo „kněz“ v textu Starého
zákona mají v ČZJ jiné označení než tatáž
slova užitá v souvislosti dnešní doby nebo jiné
kultury);
• terminologii užívanou v jednotlivých
křesťanských denominacích (např. pro překlad
slova „křest“ použijeme jiný znak v katolické
církvi – křest pokropením/politím, jiný
v baptistické církvi – křest ponořením celé
osoby apod.).
7 8

Tlumočení hudby
Kodex tlumočníka
Umělecké tlumočení je v našem
oboru specifická činnost, které se věnují
tlumočníci, kteří k němu mají potřebné dary,
schopnosti a vztah. V církevním prostředí je
tlumočení hudby velmi časté, je pravidelnou
součástí modlitby a bohoslužby. Nejčastěji
se jedná o zpěv sólový, někdy sborový nebo
responsoriální (zpěvy s odpovědí sboru nebo
lidu). Příkladem mohou být zpěvy žalmů,
chval, hymnů či litanií. Pokud tlumočí pouze
jeden tlumočník, musí se vypořádat
s odlišením zpěvu sólisty a sboru, muže
a ženy, zvolání a odpovědi. Měl by
dokázat vyjádřit příběh i melodii a poradit si
s častým několikanásobným opakováním
refrénu. Na internetu je řada především
zahraničních ukázek a zdrojů. Je potřeba myslet
také na to, že může vyvstat potřeba tlumočit
i hudbu z ČZJ do ČJ.
V neposlední řadě by měly být
zodpovězeny také otázky vztahující se ke
kodexu tlumočníka, jeho svědomí a morálky
(tak, jak si je klade např. organizace RID):
• před přijetím tlumočení by mělo být jasné,
zda klient požaduje věřícího tlumočníka
z konkrétní církve, příp. zda je srozuměn
s faktem, že tlumočník je nevěřící (otázkou
zůstává, zda musí tlumočník tento fakt
sdělovat);
• naopak tlumočník musí zvážit, zda mu
vlastní svědomí, názor a víra nebrání
přijmout danou práci a zda je schopen
přeložit veškerý obsah nestranně;
• často citovanou otázkou bývá také finanční
ohodnocení tohoto typu tlumočení
v případě, že tlumočník je členem
dané církve – má jít o ryze placenou službu
či o službu Bohu
Petráňová, R.: Specifika tlumočení do českého
znakového jazyka pro věřící, TOP 94/2009,
roč. XX, s. 23–24.
Pohyb a chování v liturgickém prostoru (umístění tlumočníka)
Umístění tlumočníka
U neslyšících klientů je důležité (na
rozdíl od slyšících), aby vždy viděli v jednom
zorném úhlu aktivní osobu náboženského
obřadu (nejčastěji kněze/pastora, jindy
laika: u ambónu – obětního stolu – křtitelnice)
a tlumočníka. Z tohoto důvodu je
velmi důležitý výběr místa, odkud se
tlumočí. Tomu by vždy měla předcházet
domluva s knězem/pastorem a neslyšícím
klientem.
Pohyb tlumočníka v liturgickém prostoru
Pohyb kněze/pastora částečně ovlivňuje
také případný pohyb tlumočníka. Ten si však
musí uvědomit, že pohyb v liturgickém prostoru
má svá neměnná pravidla a na určitá
místa (kněžiště) nelze volně vstupovat.
Z tohoto důvodu by měl mít tlumočník
znakového jazyka povědomí o náboženských
prostorách a chování v nich. Měl by dokázat
rozlišit, zda se jedná či
nejedná o liturgický/posvátný prostor, a měl
by vědět, jak se v takovém prostoru chovat
a pohybovat.
Petráňová, R. Může se i český znakový jazyk stát jazykem Bible?.
Studie z aplikované lingvistiky, 2013, roč. 4, 1–2.
Dále by měl znát celkovou hierarchii osob
(těch, kteří slouží u oltáře), rozlišovat roli
pohlaví v jednotlivých náboženstvích.
Petráňová, R.: Bible za hranicemi psaného textu. Vybrané aspekty překladu
biblických textů do českého znakového jazyka. Sborník. (v tisku)
9 10

Tlumočení pro neslyšící věřící – moje zkušenost
HELENA
ANDREJSKOVÁ
Ačkoli sama v Boha nevěřím, věřím, že
k těm, kteří v něj věří, Bůh promlouvá všemi
jazyky a také všem jazykům rozumí. Neslyšící
bezpochyby mohou hovořit s Bohem
přímo. Chtějí-li však sdílet svou víru, být
součástí širšího společenství věřících lidí
a nebýt v něm jen na návštěvě, ale opravdu
do něj patřit, narážejí na problém, že kromě
duchovní osoby (kněze, pastora atp.)
potřebují prostředníka ještě
jednoho – tlumočníka.
Nás tlumočníků, jak stále slýcháme
i říkáme, je však vzhledem k poptávce a šíři
této poptávky od neslyšících klientů stále
málo. Tlumočníků, kteří by měli zkušenost
s tlumočením pro věřící neslyšící nebo by
chtěli této zkušenosti nabýt, je však ještě
méně. Mnozí se bojí, že je toto tlumočení
příliš obtížné (to bezpochyby je), že se
nebudou umět náležitě chovat v rámci
posvátného prostoru, že neznají Písmo svaté,
neporozumějí všem souvislostem, nebudou
se mít s kým poradit s případnou přípravou,
že neslyšící budou s jejich tlumočením nespokojeni,
že budou sami nespokojeni s tím,
jak obtížné pro ně bude tak náročný obsah
předat.
Mé obavy byly v počátku stejné. Hlavní
věc, kterou jsem ale řešila předtím, než jsem
zhruba před půl rokem začala v podstatě
náhodou tlumočit pro neslyšící věřící (říkám
v podstatě, ale náhoda to myslím nebyla), byl
fakt, že sama věřící nejsem. Nevím, zda to
dokážu správně opatřit argumenty, ale
domnívám se, že dobrý tlumočník pro neslyšící
věřící, by měl sám mít hlubokou víru
v Boha. Jedině takový tlumočník může dle
mého soudu být opravdu dobrý, a možná
ještě lepší než dobrý, záleží na talentu,
a možná i na přízni Ducha Svatého. Proč?
Protože jakkoli je možné náboženské texty,
především Bibli, její konkrétní pasáže, pochopit
opravdu do hloubky, se všemi souvislostmi
a odkazy na jiné její části, události
a všem věřícím známé a sdílené pravdy,
jedině věřící tlumočník má vnitřní prožitek
víry, který mu umožňuje být v maximální
empatii vůči svým neslyšícím bližním. Jedině
on může mít náležité hluboké porozumění
všem souvislostem (především těm, které
jsou spíše citového a prožitkového rázu
a jsou slovy nesnadno sdělitelné) a navenek
má samozřejmě naprosto adekvátní,
emocionálně zabarvenou – protože
autentickou – mimiku.
Ano, rozumíte mi správně, neutrální
tlumočník je v náboženském prostředí dle
mého soudu na škodu. Jak můžete zachovávat
neutrální výraz, když tlumočíte sdělení
typu: „Děkujeme ti, Pane Ježíši, žes nás
vykoupil svou krví. Sláva tobě na věčnosti.
Věřím, že ty vedeš mé kroky a vždy mi
ukážeš správnou cestu, kudy mám jít…“.
Výroky bývají obsahově i emočně natolik
silné, že bez adekvátního prožitku vám
nezbývá, než pokusit se tento prožitek v sobě
vzbudit a vhodný výraz napodobit i svou
mimikou. Ale cítíte se pak jaksi neupřímně,
což se vám u běžného tlumočení tolik
nestává. Tady jde opravdu o něco jiného. Jste
v daném společenství cizincem, a čím více
cizincem jste, tím více je vám to v konečném
součtu na škodu.
Začala jsem tlumočit pro věřící neslyšící
s tímto počátečním handicapem,
ale i s handicapy jinými. Dopředu jsem
je (neslyšící, kteří se na mě na jednom
náboženském setkání obrátili s nabídkou,
zda bych pro ně nechtěla tlumočit bohoslužby
v jejich církvi) upozornila na to, že
1. nejsem věřící, 2. jsem v oblasti tlumočení
pro věřící nováček, 3. nemám detailní,
možná ani dostatečně povšechnou znalost
Bible.
Zároveň jsem ale do této výzvy šla s tím, že
1. jsem z jistého úhlu pohledu ideální adept,
protože sama nemám žádnou víru, která by
mi bránila pochopit jejich přesvědčení, 2. bez
zkušeností jsem tabula rasa a mohu se učit
vše od nuly, 3. jsem ochotna se učit, 4. cítím,
že toto je nabídka, kterou bych v tuto chvíli
měla přijmout, 5. jsem ochotna docházet
tlumočit na bohoslužby pravidelně a přijímat
veškerou zpětnou vazbu od neslyšících,
6. mám jedinečnou příležitost na sobě
a svém tlumočení dlouhodobě a intenzivně
pracovat v reálných a obtížných
podmínkách.
Mému rozhodnutí začít tlumočit pro
věřící napomohl také fakt, že mi neslyšící
nabídli dlouhodobý mentoring, co se týče
porozumění Bibli, užití adekvátních znaků
a jazykových vyjádření v českém znakovém
jazyce, a možnost kdykoli konzultovat
s nimi problematické pasáže. Kdykoli během
tlumočení, před ním i po něm, od nich
dostávám zpětnou vazbu. Vnímám to jako
velké plus. Zároveň jsem jim nápomocna při
jejich přípravě tlumočení písní do českého
znakového jazyka (zatím neproběhlo, ale
věřím, že k tomu po pečlivých přípravách
a především po doladění včasného zaslání
písní k přípravě časem dojde).
Nesmím však zapomenout také na
podporu, jíž se mi dostává od mých kolegů
tlumočníků, kteří mají větší zkušenosti s
tlumočením v náboženském prostředí než já
a jsou mi nápomocni v mém
tápání a nalézání správného překladu.
Jako tlumočníci jsme zvyklí zaměřovat
se především na jazykovou správnost svého
tlumočení, odvozujeme svou úspěšnost
v tlumočení dle míry a množství chyb,
přešlapů, nesprávných interpretací v poměru
k těm správným atd. Někdy ale zapomínáme
na to, že se pohybujeme v celém rámci
společenských vztahů, v síti společenství
lidí, jejich názorů a emocí, a chtě nechtě je
ovlivňujeme. Pro mě zatím výsledek mé půlroční
práce tlumočení v rámci církve zdánlivě
nic nevypovídá o mé překladatelské práci
samotné (a že je to někdy pěkná fuška, to
jen tak mezi námi). Hlavní výsledek je velice
pozitivní. Neslyšící se cítí být plnou součástí
svého (nyní již i svého!) společenství věřících,
svého sboru, kam mnoho let docházeli, pilně
se modlili, snažili se budovat vztahy, „být“
bratry a sestrami jako ostatní,
a přesto byli stále na okraji a cítili se
neviděni a neslyšeni. K této změně došlo
až díky tomu, že mají pravidelně na bohoslužbách
svého tlumočníka. Tato změna byla
důležitá navenek (najednou si všichni ostatní
členové sboru naplno uvědomili, že mají
11 12

ve svém středu osoby, které mají ještě jiné
specifické potřeby než oni a kteří jim mohou
nabídnout odlišnou perspektivu a prožívání
světa, mohou je obohatit již svou samotnou
přítomností) i vně (členové společenství se
najednou začali k neslyšícím obracet, nejprve
je začali nesměle zdravit, potom se odhodlali
s nimi prostřednictvím tlumočníka hovořit,
nyní se snaží komunikovat s nimi i sami, což
vnímám jako velkou a pozitivní změnu).
To ještě nic nevypovídá o kvalitách
tlumočníka po stránce tlumočení, v tomto
Tipy, jak se připravit na tlumočení pro věřící
Před samotným tlumočením
• včas kontaktujte osobu, která vám bude
s dostatečným předstihem zasílat
přípravu, a vysvětlete jí svou roli,
zdůrazněte potřebnost přípravy a její
vhodnou podobu, i se všemi příslušnými
odkazy na Bibli, žalmy atd.;
• nikdy se nelze připravit na celou bohoslužbu,
snažte se však postupně zajistit si co
největší procento materiálů předem, i kdyby
to mělo být od několika různých osob;
• osvojte si základy slušného chování v dané
církvi – vhodné pozdravy, reakce na ně,
odpovědi na ustálená spojení
(např. „Bůh s tebou.“ – „I s tebou/Vámi.“,
„Buďte požehnána.“ – „?“), přípustný
a nepřípustný fyzický kontakt (podání ruky,
objetí, poklepání po rameni atd.);
případě tedy o kvalitách mě jako
tlumočníka. Ale díky tomu vím, že jsem na
správném místě. Teď mě čeká jen dlouhá
práce na sobě, ostatně jako po celý můj další
tlumočnický život. Těším se na ni. Protože
tento můj článek vyznívá jen jako dlouhá
tlumočnická úvaha nad vlastním skutečným
či smyšleným posláním, dovoluji si pro větší
užitečnost přidat pár rad, jak se na
tlumočení pro věřící připravit.
• najděte si vhodné místo, kde budete stát,
a ujistěte se, že je toto místo vhodné
nejen pro vás jako tlumočníka, ale i pro
všechny ostatní – především pro klienty,
duchovního, ale nezapomínejte ani na
ostatní členy společenství.
Předpříprava
• naučte se, jaké hlavní součásti má Bible,
jaké zkratky se pro odkazy na Bibli používají,
jaká jsou ustálená synonyma pro frekventovaně
užívaná slova (např. Bible, Písmo
svaté, Boží slovo…);
• vybavte se základní znakovou zásobou z
oblasti náboženství z VAŠÍ církve (tj. církve,
pro kterou budete tlumočit), především je
dobré znát znaková jména důležitých osob z
Bible, názvy jednotlivých knih, tuto slovní
zásobu neustále obohacujte novými výrazy,
nikdy jich nebudete znát dost, bohužel;
• pokuste se odkoukat a osvojit si celé fráze
nebo delší úseky, jimiž se ve znakovém
jazyce vyjadřují často opakovaná slovní
spojení a výrazy (např. „Bůh Vám žehnej.“,
„Pozdravte se navzájem pozdravením pokoje.“,
„Pane, smiluj se nad námi.“, „Ježíš nás
vykoupil svou krví.“ atd.);
• vhodné materiály: Bible (i online, např.
www.bibleserver.com), Ilustrované
příběhy z Bible, Bible pro děti,
knihy pojednávající o jednotlivých
důležitých osobách Bible (např. ABC Bible,
atd.), výklady žalmů (online); v ZJ – www.
biblebezhranic.cz, www.bjbneslysicich.cz,
www.neslysicikatolici.cz (dejte však pozor na
to, že se některé výrazy v ZJ u různých církví
mohou lišit, a použijete-li v dané církvi
nevhodný znak, je to vnímáno neslyšícími
přinejmenším velmi rušivě – avšak to jen
navenek, ve skutečnosti je chyba podle mě
daleko závažnější);
• naučte se nazpaměť překlad Otčenáše
a průběžně konzultujte s neslyšícími jeho
podobu (Otčenáš u nás ještě nemá ustálený
překlad do ČZJ, existuje více verzí, neslyšící
mohou být citliví na to, abyste říkali právě
ten „jejich“ Otčenáš;
• při samotné přípravě se mi osvědčilo
opakovaně se k ní vracet, můžete pak vidět
věci z jiné perspektivy a uvědomit si, že vaše
porozumění některým souvislostem mohlo
být povrchní nebo nesprávné.
13 14

Samotná příprava – možný postup
Postup přípravy, který se mi osvědčil:
1. najít si příslušnou pasáž Bible a vše, co
je možné, o daných postavách a dějích v co
nejširších souvislostech (osvědčilo se mi
začít zhlédnutím převyprávěného stejného
nebo podobného obsahu na videích přímo
v ČZJ, pomáhá mi to uchopit dané informace
a souvislosti hned na počátku vizuálně);
2. přečíst si originální text Bible, o němž bude
v kázání řeč, v češtině;
5. přečíst si opakovaně celé kázání a snažit se
mu co nejlépe porozumět, najít v něm i to, co
není přímo vyřčené, ale z textu vyplývá, nebo
to, co věřící přirozeně vědí a sdílejí, ale vy to
vědět nemusíte;
6. připravit si překlad do ČZJ s využitím
všech předchozích kroků;
7. znovu si přečíst text kázání a revidovat
případné chyby.
3. snažit se uchopit celý obsah do několika
obsahových celků a ty si představit vizuálně,
bez jazyka;
4. vyhledat si všechny dostupné znaky pro
jména osob, míst a další znaky pro slovesa,
slovní spojení, fráze atd., na zbytek se zeptat
ještě před bohoslužbou samotných neslyšících
(např. „Jejich chování poznáte po ovoci.“ –
nechat si převyprávět, jak toto vyjádření neslyšící
chápou, a nechat si vyjmenovat všechna
„ovoce“ a poté použít stejné znaky);
15 16

Specifika a výzvy tlumočení v náboženském prostředí (překlad článku)
LUCIE
TUŽOVÁ
Tlumočení pro věřící nebo také tlumočení
v náboženském prostředí probíhá
vždy v situacích, které jsou ze své podstaty
duchovní. Pro představu sem můžeme
zahrnout například bohoslužby, vzdělávací
aktivity v oblasti náboženství, náboženské
workshopy, konference, pobyty, zpovědi,
studium bible, aktivity mládeže, poradenství,
různé výjezdy či náboženské poutě, svatby,
pohřby a další obřady.
Specifické dovednosti
Samozřejmostí je nutnost plynulého
projevu v daném znakovém jazyce (či jiných
komunikačních systémech, které klienti
vyžadují) a taktéž v daném mluveném
jazyce. Mimo to je navíc velkou výhodou
znalost některého z jazyků, ve kterém jsou
psány původní svaté texty daného náboženství.
Může to být tedy například znalost
latiny, arabštiny, hebrejštiny a dalších, která
pozvedne výsledné tlumočení do zcela jiných
výšin. Tlumočník by se měl v rámci přípravy
seznámit s potřebnými náboženskými texty,
které budou například při bohoslužbě použity.
Pokud k nim má přístup přímo v jejich
originále, je situace zcela ideální. Pokud ne,
Náboženské prostředí klade na tlumočníky
velmi specifické požadavky, co se
dovedností a znalostí týče, a přináší s sebou
mnoho výzev. Zvláštní pozornost je pak
také třeba věnovat celkovému prostředí,
ve kterém se tlumočení bude odehrávat, a
finančnímu ohodnocení tlumočníků v této
oblasti.
musí si vystačit s překladem do svého národního
mluveného jazyka.
Tlumočníci se dostávají k tlumočení v
tomto prostředí různými cestami. Někteří
mohou v náboženské oblasti nejprve sami
působit a až poté v ní začít také tlumočit.
Někteří tlumočníci mohou vnímat tlumočení
v těchto situacích jako určité poslání,
k němuž byli vyzváni. Ať už se do dané
situace dostali jakkoli, zprvu by vždy měli
spolupracovat se služebně starším kolegou,
který je sám již zkušeným tlumočníkem v
této oblasti a usnadní jim tak jejich začátky
a umožní vytříbení jejich dovedností ještě
před tím, než začnou pracovat samostatně.
Specifické znalosti a vědomosti
V první řadě se musí tlumočník
seznámit s očekáváními a preferencemi
klienta, které vycházejí z kultury a celkové
výjimečnosti daného prostředí. Tlumočník
by měl mít k dispozici a ve své přípravě by se
tak měl zaměřit především na tyto oblasti:
· specializovaná slovní/znaková zásoba vztahující
se k danému tématu
· studium příslušných textů (např. Korán,
Bible, Tóra…)
· materiály, se kterými se na místě bude pracovat
(poznámky k danému kázání, homilie,
použité prezentace…)
· konkrétní víra, její doktríny, přesvědčení,
názorové postoje a obřadní modlitby
Tlumočník by si měl také být vědom
toho, jakým způsobem může jeho vlastní
Pracovní prostředí
Tlumočení v náboženském prostředí
vyžaduje předchozí přípravu a spolupráci na
několika úrovních. Předchozí komunikace
s určenou osobou na daném místě současně
s přístupem k lidem, kteří mají na starosti
obsah setkání, a v neposlední řadě s konkrétními
mluvčími je naprosto zásadní. Všichni
účastníci by měli být také s přítomností tlumočníka
předem seznámeni a všem stranám
by měla být zcela jasná role, kterou bude
tlumočník zastávat. Určená osoba má na
víra ovlivnit jeho případný tlumočnický
výkon v kontextu daného náboženství.
Měl by se zamyslet nad tím, zda jeho postoje
a přesvědčení nekolidují s postoji té které
víry. Tlumočník musí být schopný tlumočit
věrně a nestranně, a pokud by toho v důsledku
konfliktu s jeho vlastními názory nebyl
schopen, měl by tlumočení odmítnout.
Klienti, kteří si tlumočení objednávají,
se mohou také rozhodnout, zda požadují,
aby oslovený tlumočník byl sám členem
příslušné církve a sám tedy dodržoval její
zásady a učení. Toto je vždy třeba vyjasnit
ještě před započetím práce na tlumočení.
Samozřejmostí je tlumočníkova povinnost
zachovat mlčenlivost. Žádná z informací
získaná během tlumočení, ať už je to
například tlumočení zpovědi, poradenského
setkání či jiných podobně soukromých
situací, se nesmí dostat od tlumočníka
nikam dál.
starosti zajištění všech materiálů, které bude
tlumočník ke své přípravě potřebovat, stejně
jako zajištění celkově hladkého a nenásilného
včlenění tlumočníka do konkrétní
náboženské události, a to včetně spolupráce
na zajištění pracovního prostředí (technické
podmínky, zajištění vhodného místa pro
tlumočníka atd.).
Veškerá výše popisovaná komunikace
a jednání by měla probíhat vždy dostatečně
včas před samotným tlumočením.
17 18

Tlumočnická příprava
Umístění tlumočníka
Přístup ke všem potřebným materiálům,
seznámení se s řádem a programem
dané události/obřadu a dostatek času na
přípravu jsou klíčovými aspekty výsledného
tlumočení.
Případná hudební vystoupení, texty
písní a odkrytí významu skrytého za poetickým
jazykem vyžadují precizní analýzu a
následný nácvik v cílovém jazyce s mnohým
opakováním. Jen s takto důkladnou
přípravou bude tlumočník na místě schopný
přetlumočit konkrétní píseň či poetické
vyjádření přesně, umělecky hodnotně,
dokáže ho zároveň také kulturně přizpůsobit
a převést daný zvukový vjem do vizuálního
vyjádření se zachováním jeho působivosti a
hloubky.
Tlumočník se přijetím tohoto tlumočení
zavazuje k odvedení kvalitní práce
a musí si být vědom toho, že té může být
dosaženo pouze na základě velmi pečlivé
Materiály
předchozí přípravy. Jen tak může odvést
veskrze kvalitní výkon zahrnující zachování
plynulosti, se kterou hudba protéká
prostorem, zachování správné modality
použitých znaků, zajištění pravdivého
a přesného ztvárnění tlumočeného textu,
projev náležitých emocí a adekvátní jednání
vzhledem k dané situaci.
Časově delší či významně náročnější
události mohou vyžadovat tým dvou a více
tlumočníků. Pokud je součástí náboženské
události hudební či divadelní vystoupení,
délka přípravy tohoto tlumočení se může
pohybovat v řádu několika týdnů a může
vyžadovat také přítomnost tlumočníků na
zkouškách.
Tlumočnická příprava musí také vždy s
velkou důsledností zahrnovat seznámení se
s tím, co je a co není v dané situaci přijatelné
chování, co je a co není dovoleno tlumočit a
jaký oděv je vhodné zvolit.
Kde přesně bude tlumočník umístěn,
se může lišit situace od situace. Tlumočník
by však měl mít vždy na paměti následující
proměnné: akustiku, zorné pole klientů, osvětlení,
pozadí, umístění a přístup k potřebnému
vybavení. Obzvlášť by však měl mít
tlumočník na zřeteli ustálený průběh dané
bohoslužby či obřadu, který diktují pravidla
a zásady příslušného náboženství. Pro blaho
všech přítomných by měl být tlumočník citlivý
k následujícímu:
Finanční kompenzace
Pokud tlumočník nahlíží na vlastní
tlumočení v náboženském prostředí jako na
službu příslušné organizaci (církvi…) či jako
na charitativní dar, nemusí za odvedenou práci
očekávat žádný plat. Pokud se tlumočník/
tlumočníci rozhodne/rozhodnou nevyžadovat
za své služby peněžní kompenzaci, je vhodné
příslušníky této náboženské skupiny o
svých výdajích a nákladech spojených s vykonáním
daného tlumočení alespoň informovat
a zvyšovat tak povědomí o finanční stránce
• dostatečný prostor pro umístění stojanu na
noty/k odložení materiálů
• hierarchie
• genderové role
• posvátná místa daného prostoru
• multimédia
• pořizování videonahrávek
• přesuny a pohyby osob spjaté s průběhem
dané události
tlumočnické profese. Někteří tlumočníci se
mohou rozhodnout plat za odvedené tlumočení
přijmout, avšak ihned poté ho zpětně věnovat
příslušné náboženské instituci.
Materiály, které by si měl tlumočník
předem zajistit, mohou zahrnovat hudbu,
svaté texty a čtení vč. jejich překladů. Materiály
může získat v tištěné podobě či v
podobě zvukového/audio záznamu. Určená
osoba by měla také tlumočníkovi vždy dostatečně
předem zajistit seznam jmen, která
mohou být na místě čtena, program obřadu/
události, oznámení (pokud nějaká budou),
kopie kázání, proslovy, poezii, scénáře
případných uměleckých vystoupení, písně
apod.
Tento článek je překladem anglického dokumentu Standard Practice Paper (Listina standardní
praxe) of the Registry of Interpreters for the Deaf (RID) – Interpreting in
Religious Settings (Tlumočení v náboženském prostředí).
19 20

anketa
Anketa s tlumočníky a překladateli
Jindřich Mareš, slyšící tlumočník:
Kolegů tlumočníků a překladatelů jsme se zeptali, (1) jak by popsali specifika tlumočení/
překladu pro věřící a (2) z jakých materiálů se na tlumočení/překlad připravují? Ochotně se s
námi poděli o své tipy na přípravu.
Alena Č. Voráčová, neslyšící překladatelka:
K překladu pro neslyšící jsem se dostala
1. před 5 lety, kdy mě oslovil kněz spolu se
slyšící tlumočnicí s nabídkou. Na začátku se
mi do toho vůbec nechtělo, protože jsem o
tom nic nevěděla. Nevěděla jsem, jak správně
při překladu postupovat, nebyla jsem si jistá
významem a neznala jsem ty správné znaky.
Díky projektu Bible bez hranic, který právě
letos po čtyřech letech skončil, jsem se tohle
všechno naučila, ale stále je potřeba se učit.
Marie Horáková, slyšící tlumočnice:
Specifika si možná více uvědomuje a
1. řekne kolega, který některé příběhy v
průběhu přípravy a samotného tlumočení
potkává poprvé. Osobně mám témata obsažená
v Bibli uchopená ve svém rodném
jazyce, cítím se jistě, která z informací je
stěžejní a která k tomu doplňující, a tak ve
znakovém jazyce hledám jen nevhodnější
výrazové prostředky. Některé věci jsou pro
mě samozřejmé – pokora a úcta k Bohu,
jeho trojjedinost, jednotlivá podobenství,
propojení Starého a Nového zákona apod.
Proto např. v kázáních, kdy často nedostanu
dopředu text, protože kněz je zvyklý mluvit
spatra, se v tom pravděpodobně rychleji
zorientuji než kolega, který se v dané oblasti
běžně nepohybuje
Když se připravuji na překlad např.
2. evangelia na mši svatou, podívám se
jako první na www.biblebezhranic.cz, zda již
překlad existuje. Pokud ano, učím se ho podle
videa. Pokud ne, vezmu si k ruce Bibli –
Slovo na cestu a zkouším si překlad připravit
sama, natočím se na video a překlad pošlu ke
konzultaci slyšící tlumočnici. Abych věděla,
zda můj překlad odpovídá významu evangelia.
Překlad si připravím, ale zpaměti ho na
mši neznakuji. Buď máme vytištěný celý text,
nebo si napíšeme body a někdy i celý překlad
ve znacích. Každý máme jiný způsob.
Mám několik pramenů, když mi
2. vypadne znak či když hledám inspiraci
pro přiléhavější vyjádření, např. Slovník
křesťanských znaků pro neslyšící, překlad Bible
pro neslyšící, mám pracovní materiály od
Lenky Klofáčové (možná jsou už dostupné i
oficiálně), materiály od svědků Jehovových,
stránky spreadthesign.com, facebookové
stránky neslyšících křesťanů, katolíků a
také osobní projev věřících neslyšících a
kolegů-tlumočníků, kteří tlumočí tuto oblast
– ať již naživo, či ze záznamu.
Nevím, zda jsem povolaný pro to, abych
1. dokázal otázku dobře zodpovědět. Je jistě mnoho
různých skupin věřících neslyšících v různých
církvích – případně šířeji v různých náboženských
uskupeních. Mohu se pokusit shrnout postřehy, jež
mi vyplynuly z bezmála tříleté zkušenosti pravidelného
tlumočení v jednom z křesťanských sborů. I
když jsem tlumočil nárazově i v jiných křesťanských
společenstvích, kde byla moje zkušenost obdobná,
nedokážu říci, že to, co píši, platí obecně pro
tlumočení pro věřící.
Ať už hovoříme o bohoslužbách, nejrůznějších
méně i více formálních setkáních (setkání
k příležitosti Večeře Páně, křty, tzv. domácí skupiny,
společné pobyty aj.), zřejmě nás jako základní
specifikum napadne nové názvosloví, možná
specifické prostředí, snad náročná (často velmi
abstraktní) tématika.
Jistěže, u všech těchto tlumočení je potřeba proniknout
do nové a často značně rozsáhlé terminologie,
zahrnující řadu osob, míst, úkonů a dalších
skutečností, stejně tak slov, jež tlumočník poznává
v nových významech a s novými – respektive
odlišnými od běžně používaných – ekvivalenty
v českém znakovém jazyce (např. Písmo, sláva,
smlouva, pokoj aj.).
Nevím, jak je to v jiných náboženských skupinách,
ale v případě křesťanských církví je poznávání
nové terminologie i učení překladů ustálených
modliteb a jiných textů o to komplikovanější, že se
v různých společenstvích používají různé varianty
překladu, pro jednotlivé pojmy různé ekvivalenty
v českém znakovém jazyce a ne vždy jsou mezi
příslušníky různých církví vzájemně přijímány.
Ani porozumění prostředí, v němž se pohybujeme,
tedy pravidla fungování daného společenství,
organizace obřadů a jiných setkání, funkce zúčastněných
osob aj. nemusí být zcela jednoduché. I to
bývá v každém společenství odlišné.
Přesto podle mé zkušenosti není třeba se
nové terminologie ani neznámého prostředí bát.
Seznamování s novými tématy je přece naší každodenní
praxí a charakter tlumočení pro věřící se po
této stránce neliší od tlumočení v jakékoli zájmové,
profesní či jiné skupině, v níž se používá specifický
slovník, vlastní zvyklosti, vlastní normy pro komunikaci
apod. Nepřipravujeme se obecně na
„tlumočení pro věřící“, jdeme většinou do jednoho
konkrétního společenství, pro jednu konkrétní
skupinu klientů, a tím se požadované znalosti může
dařit docela dobře vymezit a postupně obsáhnout.
Může se to i tak zdát obtížné, zvláště když se
v tom všem cítíte být sami. To by mohlo být dalším
specifikem, totiž že je nedostatek tlumočníků, kteří
poptávku po tomto typu tlumočení pokrývají
(pokud je nedostatek tlumočníků obecným problémem,
tak zde to platí dvojnáso b), a tak často
chybí kolega na střídání při delších setkáních, na
zástup při nemoci, ale také kolega na sdílení a
konzultaci profesních postupů a vzájemnou podporu.
Mně v nejobtížnějším počátečním období
pomohla velká podpora a pochopení jak od neslyšících,
tak slyšících klientů, jež samozřejmě nefungují
jako ospravedlnění zanedbání přípravy, ale
řekl bych, že konzultace s klienty, naslouchání jejich
21 22 18

potřebám a doporučením zde platí za její základ.
Klienti vidí, že máte snahu tématům porozumět,
osvojit si potřebný slovník, a rozumějí tomu, že to
nejde ze dne na den.
A to se již dostáváme ke specifiku, které
jsem si na rozdíl od těch předchozích uvědomil až
po delší době. Souvisí s přístupem ke
klientům a s pojetím naší role v rámci tlumočnické
situace. Je možné na tlumočení v církvi nahlížet
jako na tlumočení v nějaké organizaci (tak si myslím
i řada z nás církev představuje), snažit se být
co nejvíce neutrální, klientům poskytnout „profesionální
servis“– vše nastudovat, s ničím je nezatěžovat,
po skončení akce (např. obřadu) odejít.
Pokud ale máme na mysli to, že jen nepředáváme
informace, ale podílíme se na vytváření a posilování
vztahů mezi slyšícími a neslyšícími věřícími
v daném společenství, které se doposud nedařilo
navázat kvůli komunikační bariéře, pak je potřeba
(alespoň podle mého názoru) být o poznání
„lidštější“ než při tlumočení pro běžnou organizaci
nebo nějaký zájmový spolek. Přirovnal bych to
spíše k tlumočení v rodině. Vcházíme do sítě
blízkých vztahů, do prostředí, kde lidé sdílejí svoje
soukromé, někdy i velmi niterné pocity, zážitky
a potřeby, a podle mé zkušenosti zachovávání
přílišného odstupu a neutrality moc atmosféru pro
toto sdílení nepodpoří.
Pokud bych zde měl zmínit ještě některé
z úskalí, na něž je dobré se připravit, byly by to myslím
chvály a další písně, které jsou důležitou součástí bohoslužeb,
ale i jiných křesťanských setkání. Vzhledem
k jejich úloze a naší snaze o zprostředkování co
možná nejvěrnějšího prožitku bychom jistě o jejich
tlumočení měli uvažovat. Nicméně je pochopitelné,
že toto tlumočení nemusí být v možnostech každého
tlumočníka a každé situace. Je dobré si tedy z j i s -
tit, zda se text písní bude promítat, zda není kolega,
který by se připravil speciálně na tuto část setkání,
případně přemýšlet o dalších řešeních. Ve sboru,
kde pravidelně tlumočím, je na bohoslužbě vždy
pět písní a podařilo se domluvit, že na každou
bohoslužbu se přidává jen jedna nová píseň a tím se
repertoár již přeložených písní postupně rozšiřuje.
Navíc je nyní překlad písní i jeho prezentace plně
v kompetenci neslyšících věřících ze sboru.
Na závěr mi vyvstává otázka, zda dokážeme být
skutečně věrní originálním promluvám a písním,
jež tlumočíme, pokud jim nevěříme. To by bylo ale
na samostatné pojednání. Domnívám se, že neslyšící
(vlastně i slyšící) klienti by jistě preferovali
tlumočníka stejného vyznání, nebo ještě lépe ze
stejného společenství. V situaci, kdy však takový
není, nezbývá, než aby se tlumočník o maximální
možnou věrnost alespoň pokoušel. Proto myslím,
že je třeba před přijetím tlumočení pro věřící zvážit,
zda předpokládaný obsah tlumočení nebude
v takovém rozporu s naším přesvědčením, že bychom
se o věrnost originálu ani pokusit nedokázali.
Nejcennějším zdrojem informací pro přípravu
2. pro mě byly asi konzultace se samotnými neslyšícími
(to především), ale také slyšícími klienty.
Samozřejmě jsem čerpal z nejrůznějších tištěných
i elektronických materiálů.
Z tištěných je to, řekl bych, poměrně známý
slovník znaků křesťanských pojmů (Kolektiv autorů,
2001), i když ten jsem využíval minimálně.
A samozřejmě Bible, zvláště pak Nový zákon.
Mohu doporučit Studijní překlad, který má rozsáhlý
poznámkový aparát s odkazy, vysvětlivkami
a poznámkami k překladu. Ale často pomůže podívat
se i do více různých překladů (např. Ekumenický
překlad, Bible21).
Mnohem více než tištěné materiály používám ty
elektronické. Především přeložené části Bible do
českého znakového jazyka. Z těch veřejně dostupných
jsou to např. videa na
www.biblebezhranic.cz a na www.bjbneslysicich.cz.
Online verzi Bible si asi každý snadno dohledá, ale
uvedu např.: http://www.biblenet.cz (Český ekumenický
překlad), http://www.bible21.cz (Překlad 21.
století), http://www.bible-online.cz/ (výběr
z více překladů). Pro telefony Android mohu doporučit
aplikaci And Bible. Mimo české materiály
používám také stránky https://deaf.bible/bible/study,
kde je mnoho vizuálního materiálu i překlady
v různých znakových jazycích, což může pomoci
například k uchopení uspořádání prostoru při
přípravě překladu. Dále si vytvářím vlastní terminologický
glosář na youtube, kam si postupně přidávám
nové znaky.
Český ekumenický překlad
Překlad Bible pro 21. století
Výběr z více překladů
Zahraniční zdroje
23 24

z organizací
Zprávy z ASNEP
Prezidentkou EUDY – European Union of the Deaf Youth – pro období
2017/2018 se stala Jana Havlová. Ve volbách zvítězila s plným počtem hlasů.
Gratulujeme!
Setkání tlumočníků pro neslyšící v ČR 2017
V sobotu 14. října 2017 proběhl již V. ročník celorepublikového setkání tlumočníků
českého znakového jazyka. Jubilejní setkání se tentokrát konalo v centru
Prahy v prostorách vyšší odborné školy JABOK. Setkání se zúčastnilo celkem
56 tlumočníků ze všech koutů republiky. Podrobnější informace ze Setkání přineseme
v příštím čísle. Již dnes si do svých diářů můžete zapsat termín 13. října
2018, kdy proběhne šestý ročník Setkání, na které jste srdečně zváni.
Zdroj: Organizační tým pro rok 2017
Deaf Friendly
Deaf Friendly zveřenilo ve svém rozšíření, které je volně ke stažení zde (https://
chrome.google.com/webstore/detail/deaf-friendly/nkdddgjkkjdidpbljjemngcmbnagmacm),
nové videopřeklady dalších webových stránek. Jedná se o stránky
Otevřeného vzdělávání, města Tábor, Avon Pochodu 2017 a další podstránky
webových stránek pojišťovny OZP. S přelomem roku se v rozšíření objeví také
překlady s tématem výchovy dětí a také stránky jedné pražské městské části.
Naše tlumočníky jste mohli vidět na akcích, jako je AVON Pochod nebo Týden
komunikace osob se sluchovým postižením aj. Jsme rádi, že naše překlady šíříte
a využíváte k vlastním přípravám na tlumočení.
Deaf Friendly rozšíření
25 26

ze zahraničí
Poznámky z konference OKRID 2016 (o kultuře zvuků )
Farah
Curry
Navazuji na minulý Bulletin, ve kterém jsem referovala o tématu neslyšících tlumočníků,
a tentokrát přináším zprávu ze zajímavého semináře, který proběhl v červnu 2016 taktéž v
rámci konference OKRID – oklahomské sekce RID.
Cory McMahon: Kultura zvuků
Cory je slyšící tlumočník působící
ve státě Texas. Ve svém příspěvku hovořil
o tom, že i my jako slyšící máme svoji kulturu.
Je to kultura zaměřená v první řadě
na zvuky. To se odráží různými způsoby
v naší práci. Například kvůli vlivu slyšící
kultury se do znakového jazyka dostaly
znaky artikulované kolem úst, znaky související
s mluvením. Tyto znaky jsou velmi
podobné v ASL i v ČZJ. Například znakujeme
„ČLÁNEK-POVÍDÁ…“ – i když je
jasné, že článek nemluví. Nebo znakujeme
„ON-MI-NEPOVÍ“ – a můžeme tím myslet
neslyšícího, který mi nesdělí požadovanou
informaci ve znakovém jazyce, ale přesto se
jedná o znak vycházející od úst. Pokud se nad
tím zamyslíme, zjistíme, kolik znaků, které
vyjadřují nějaký druh komunikace, se kolem
úst vyskytuje. Cory navrhl, abychom místo
těchto znaků začali vědomě více používat
znaky, které odpovídají kultuře Neslyšících.
Jako například znaky „vyprávět“, „sdělit“,
„informovat“, „vyjádřit“ apod. Znaky, které
nemají nic společného s ústy, ale produkují
se v neutrálním znakovacím prostoru před
tělem – informace vychází z pohybů rukou,
ze znakového jazyka, nikoliv z úst.
Naše závislost na sluchu a zvucích také
ovlivňuje způsob, jakým znakujeme. V ASL
je používáno mnoho znaků, které jsou artikulované
tvarem prvního písmene daného
pojmu v angličtině. Většinová kultura a jazyk
ovlivňují menšinový americký znakový
jazyk. Poslední roky se v USA setkáváme s
trendem, kdy Neslyšící tyto znaky upravují a
cíleně se zbavují vlivu angličtiny. Příkladem
jsou nové znaky s jinými tvary rukou pro pojmy
– jazyk, rodina, lidé, filosofie a kultura –
bez počátečních písmen.
Cory sdílel svůj názor, že my jako slyšící
tlumočníci bychom si měli tyto trendy uvědomovat
a následovat vývoj znakového jazyka.
Pokud to vědomě dělat nebudeme, pokud
nebudeme udržovat tempo s komunitou Neslyšících,
může se jednat z naší strany o formu
útlaku. Cory také do svého semináře zahrnul
současný problém, se kterým se v USA potýkají
– a sice separaci mezi tlumočníky a komunitou
Neslyšících. Mnoho tlumočníků poté,
co dostuduje a získá certifikaci pro tlumočení,
ztrácí kontakt s komunitou Neslyšících. Tlumočníci
pracují jen v pracovní době a pak už s
komunitou nepřicházejí do styku. Už nechodí
do klubů Neslyšících, na různé společenské či
kulturní akce Neslyšících. Cory se zamýšlel
nad důvody, které je k tomuto chování vedou:
Ztratili tlumočníci počáteční zapálení?
Už nepotřebují být v kontaktu s Neslyšícími,
protože už ovládli znakový jazyk dostatečně?
Jsou tlumočníci prostě jen unavení? Nebo
jsou už příliš velcí profesionálové, jsou moc
dobří, než aby se šli bavit s „obyčejnými neslyšícími“?
Je samozřejmé, že slyšící a Neslyšící
mají jinou kulturu. A také je samozřejmé, že
nemůžeme a ani bychom neměli být se všemi
N/neslyšícími kamarádi. Je dobré zachovávat
si určitý zdravý odstup. Na druhou stranu
není dobré oddělit jazyk od kultury, ovládat
pouze znakový jazyk, ale nebýt součástí kulturního
společenství. To pak může vést ke
ztrátě důvěry a k méně efektivní tlumočnické
práci – tlumočník neví, co právě hýbe komunitou,
co je pro její členy důležité.
Na závěr Cory stručně popsal pojem „mikroagrese“
a uvedl dva příklady, které se dějí
neslyšícím:
• Prvním příkladem je situace v zaměstnání,
kdy ředitel firmy po schůzi hovoří ještě individuálně
se slyšícími zaměstnanci a věnuje
se jejich dotazům. Ale když přijde neslyšící
s tlumočníkem, prohodí s ním ředitel jen pár
slov a odejde.
• A jak se mohou „mikroagrese“ dopouštět
tlumočníci? Příkladem je, pokud tlumočník
přehnaně některé pojmy obšírně dovysvětluje,
zjednodušuje nebo dodává vlastní příklady.
Mezitím mu uteče další část promluvy,
kterou se rozhodl vypustit. Vychází to z tlumočníkova
pocitu, že je přeci nutné obsah
těm neslyšícím zjednodušit.
Ukázka nových znaků z ASL
27 28

mezi tlumočeními
lucie
břinková
Máte-li chvilku času, podívejte se na to, jak vznikají překlady
Bible pro Neslyšící v Izraeli. Zatím je dostupné úvodní video.
Tým českých neslyšících i slyšících překladatelů již poměrně
dlouho pracuje na překladu Bible pro české neslyšící. Projekt,
pod kterým tato iniciativa vzniká, se jmenuje Bible bez hranic.
Veškeré informace o tom, jak se na takovém projektu pracuje,
kdo za ním stojí, co už je přeloženo atd. najdete zde.
Pokud se Vám nechce složitě listovat v Bibli, ale potřebujete
něco najít, tak ekumenický překlad Bible v češtině je
dostupný online zde.
Moderní překlad Bible, tzv. Bible 21. století, je k dispozici zde.
29
30

našli jsme za Vás
lenka
laco
Tlumočení pro věřící klienty jednou z velmi specifických oblasti tlumočení obecně.
Tlumočník zde často vstupuje do prostředí, které je pro něj neznáme a vyznačuje se
řadou vlastních charakteristických pravidel, specifickou terminologií, jazykem plným
duchovních a metaforických vyjádření a vlastní kulturou.
Jak se na takové tlumočení může tlumočník připravit? Na tuto a další otázky Vám
odpoví článek Romany Petráňové Specifika tlumočení do znakového jazyka pro věřící.
Ačkoli se jedná o článek staršího data vydání, je jeho obsah stále aktuální i v dnešní době.
Kniha Translation and Religion: Holy Untranslatable? se zabývá metodami a motivy
k překládání ústředních textů světových náboženství a zkoumá širokou škálu překladových
problémů specifických pro jedinečnou povahu takovýchto textů.
Na základě teorie překladu jsou zde analyzovány různé druhy
náboženských textů a přináší do popředí důležité a citlivé otázky jejich překladu.
PETRÁŇOVÁ, R. Specifika tlumočení pro Specifika tlumočení do znakového
jazyka pro věřící. TOP 04/2009.
LONG, L. Translation and Religion: Holy Untranslatable?
Clevedon: Multilingual MattersLtd, 2005, 209 pp.
Elaine Costello, dlouholetá učitelka neslyšících a ředitelka a editorka
Gallaudet College Press, ve své knize Religious Signing: A Comprehensive
Guide for All Faiths podává jak teoretický úvod k jednotlivým druhům
náboženství, tak i slovník 750 znaků ASL typických pro tato náboženství.
Byli jste někdy požádání o tlumočení v rámci náboženských obřadů? Odmítli jste
z obav, že takové tlumočení nezvládnete? Článek Me, Religious Interpreter? No way! Se
zaměřuje na otázku obav z tlumočení pro věřící a snaží některé z nich osvětlit a vyvrátit.
CASTELLO, E. Religious Signing: A Comprehensive Guide for All Faiths.
USA: Bantam Books,rev. Upd. Edition, 2009.
JAMES, R. Me, Religious Interpreter? No way! Views. Vol. 5, Iss 3, 1998, p. 15-17.
Dostupný z WWW: http://www2.palomar.edu/users/lmendoza/documents/
Religious_Interpreting.pdf
31 32

Další literatura k tématu:
Ayers, B. Deaf diaspora: The third wave of Deaf ministry. ISBN: 0595335411.
Bearden, C. (1975). A handbook for religious interpreters for the Deaf.
Atlanta: Home Mission Board of the Southern Baptist Convention.
Bearden, C. and J. Potter (1973). Manual of religious signs. Silver Spring, MD: National
Association of the Deaf. Collins, S. C., Schneider, J. (Illustrator),
Kifer. K. (Illustrator), & Frasnik, M. (Illustrator) (1998, November).
Signing at Church: For adults and young adults. Garlic Pr; ISBN: 0931993989
Costello, E. & Lehman, L. (illustrator) (1986, April). Religious signing:
The new comprehensive guide for all faiths. New York: Bantam Doubleday
Dell Pub; ISBN: 0553342444
Douglas, J. D. (Ed.) (1982, April). The new Bible dictionary.
Tyndale House Pub. ISBN: 0842346678.
Flegal, D., (ed.) and Jones, R. S. (ill.) (2000, August). More sign & say: Bible verses for
children. Abingdon Press; ISBN: 0687014573.
Flegal, D. (1999, January). Sign & say: Bible verses for children.
Abingdon Press; ISBN: 0687074428.
Oglia, D., F. Caccamise, D. Pocobello, W. Newell, K. Cagle, and M. Mitchell (1985).
TECHNICAL SIGNS MANUAL 7: Religion/Catholic. St. Petersburg, FL: MTPS.
Dictionary of sign language terms for the Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints. Salt
Lake City, UT: The Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints.
Schneider, J., Kifer, K., Frasnik, M. (ills.) and Collins, S. H. (1998, November). Signing at
Church: For adults and young adults. Garlic Pr; ISBN: 0931993989.
Sign to the Lord a new song. Milwaukee, Wisconsin: Northwestern Publishing House. This
279 page book describes the signs for hundreds of words and phrases used in the worship
setting. It provides alternate signs for words that have multiple meanings. Clear, sharp pictures
enhance the understanding of many of the signs.
Yates, L. (January 10, 2007). Interpreting at Church: A Paradigm for Sign Language Interpreters.
BookSurge Publishing. ISBN-10: 1419653180, ISBN-13: 978-1419653186.
Yount, W. R. (1976, June). Be opened!: An introduction to ministry with the deaf. Baptist
Sunday School Board. ISBN-10: 0805432167, ISBN-13: 978-0805432169.
Hollis, M. (1988, June). Signs for Catholic liturgy and education. Silver Spring,
MD: NAD. ISBN: 0318168871
Levicoff, S. (1991). Christian counseling and the law. Chicago: Moody Press. [out of print]
There is a large section on confidentiality and privileged communication in which Levicoff
describes confession and the degree of confidentiality of the priest.
Magida, A. J. & Matlins, S. (Editors) (1999, April). How to be a perfect stranger: A guide to
etiquette in other people & religious ceremonies, volume 1 (and there is also a volume 2).
SkyLight Paths Publishing. ISBN: 1893361012.
Sections: History and beliefs, The basic service, Holy days and festivals, Life cycle events,
Home celebrations. Martin, W. The laymen’s Bible encyclopedia. The Southwestern Company.
Maxwell, M. and S. Boster (1982). Interpreting hymns for Deaf worshipers. In Sign Language
Studies,36, 217-226.
33 34

atření s JTP
lUCIE
BŘINKOVÁ
Recenze na knihy z oblasti lingvistiky v zimním ToPu
Vyšlo zimní číslo časopisu ToP. Na straně 25 a 26 naleznete článek od našich členek
Kateřiny Liškové a Kristýny Sikové. Knihy, o kterých se v článku pojednává naleznete v naší
knihovně. Časopis si můžete po přihlášení stáhnout.
Pokud někdo nevíte, jak se přihlásit, napište nám na rada@cktzj.com, rádi vám s tím
pomůžeme.
JTP připravuje na jaro opět zajímavé konference a kurzy:
V březnu se v JTP uskuteční zajímavá jazyková konference, informace o programu naleznete zde.
Zajímavý může být I pro tlumočníky pro Neslyšící kurz právnické češtiny. Informace najdete zde.
Článek najdete zde
A pokud by Vás zajímal profesní časopis JTP TOP, tak zde najdete některé články online.
35
36

z redakce
Příští číslo Bulletinu bude na téma PSYCHOHIGIENA PRO TLUMOČNÍKY.
Pokud nám i Vy chcete cokoliv sdělit, např. k příštímu
tématu, ale i k ostatnímu, co Vás při čtení napadá, nebo chcete zaslat
komentář k podobě nebo konkrétnímu článku,
napište na rada@cktzj.com.
Vydává Česká komora tlumočníků znakového jazyka, z. s., Senovážné nám. 23,
Praha 1.
Časopis je distribuován zdarma. Pokud ho i vy chcete dostávat do svých
e-mailových schránek, napište si o něj na rada@cktzj.com.
Odpovědné redaktorky: Lucie Břinková a Anna Moudrá
Korektorka: Marie Komorná
Grafik: Tomáš Urbánek
Přispěvatelé do tohoto čísla: Lucie Tužová, Romana Petráňová, Helena Andrejsková,
Farah Curry, Marie Horáková, Alena Č. Voráčová, Jindřich Mareš
Pokud někdo bude mít zájem o překlad a napíše nám (rada@cktzj.com), pošleme
mu ho na e-mail nebo se s ním osobně domluvíme, jak mu překlad dodat. Když už
bude hotový, vložíme ho do Bulletinu na webových stránkách a na
Facebook.
Za obsah článků odpovídají autoři. Texty neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky
se nehonorují. Příspěvky zde otištěné nesmí být reprodukovány v žádné formě,
ani elektronickým či mechanickým způsobem, včetně systémů pro ukládání
a vyhledávání informací, bez souhlasu držitelů copyrightu. Citace z textů možno
přetisknout pouze s uvedením zdroje.
37
38