Rude Boy Paradise

Čau, my jsme The Chancers. A nejen posledních
dvacet let pro nás byly docela divočina. Ale spoustu
jsme se toho naučili. Už to, že jsme to přežili, si
žádá oslavu. A ta dostala jméno Rude Boy Paradise.
Všechno, co se týká týhle akce, která bude 15. září
v Praze na Střeláku, stejně jako tenhle zin, co držíš
v ruce, děláme sami. Jako hlavní hvězdu jsme pozvali
Roye Ellise známýho coby Mr. Symarip, protože je to
legenda a jednoduše milujeme jeho hudbu. Ale taky
protože jsme mu loni dělali doprovodnou kapelu na
vánočním turné. Se zpěvačkou Rhodou Dakar, která
nazpívala zásadní hity s The Bodysnatchers nebo
Special AKA, to bylo podobně, jen jsme ji doprovázeli
už loni v létě. Green Småtroll jsou kámoši už dlouho,
hráli jsme spolu několik turné, zažili plný i poloprázdný
sály. Doby, kdy lidi milovali ska a reggae hudbu. I doby,
kdy se jí hloupě smáli. A na hudbu Mr. T-Bona z desky
Sees America jsme protancovali nejeden večer.
Dobře víme, že k dnešku tu na scéně zůstali jenom
ti, kterým se tahle hudba dostala opravdu do srdce.
A právě pro ty chystáme Rude Boy Paradise. Bude
to festival na krásným místě přímo v srdci Prahy,
zasvěcenej opravdovýmu ska a reggae. A taky soulu,
protože až skončíme, program se přesune
na nejstylovější večírek ve městě, na Prague
Allnighters do vinohradskýho klubu Royal.
Tam budou do ranních hodin hrát soulový
vinyly z kolekce ostřílených DJů Magnuse
Ramse ze Švédska a Johna Bushe z Británie,
který uvedou rezidentní selektoři Mr.
Cat, Buqi a Path.
Když se před dvaceti lety sešlo pár učitelů a muzikantů,
aby zahráli pro svoje kolegy v Mánesu,
nikoho v publiku by ani náhodou nenapadlo,
kam až se kapela jménem The Chancers dostane,
jak dlouho tu bude, komu všemu bude dělat backing
a na jakých všech kompilacích se objeví její
jméno. Rude Boy Paradise bude v mnoha ohledech
netradiční a výjimečná akce. Po dvou letech se na
pódium vrátí náš dlouholetej frontman a „ikona“
Simon Ruffskank i pár dalších bejvalejch členů.
Prahou se ponesou tóny hitů jako Skinhead Girl,
Skinhead Moonstomp, Must Catch A Train,
koncert
Too Experienced, Do Rocksteady nebo Ruder Than You.
A protže v nejlepším se má přestat, bude to zároveň poslednjí
koncert The Chancers. Je to tak. Náš zpěvák Marco
už chystá sólovku a část kapely novej projekt. Ale o tom
někdy jindy. Na následujících stránkách se dozvíte pár
věcí, který se na vás chystaj, i o muzikantech, co budou
hrát. Zbytek je v našem posledním klipu Sleepless.
BUDEM RÁDI, KDYŽ NASADÍTE BOTY
A POTKÁME SE 15. 9. NA STŘELÁKU.
A BACHA, ZAČÍNÁME UŽ
VE DVĚ
!
RUDE BOY PARADISE
There‘s a place up there, a place you know where,
Where Coxson Dodds and the skinhead slobs,
braces together to make some noise
and all the rudeboys and all the rudegirls
catch a fire, pussy catch a fire
and all the rudeboys and all the rudegirls
catch a fire pussy catch a fire
Living in a Rude boy Paradise
It‘s hot out there but rudeboys don‘t care
they‘re flying down Orange Street
Gunplay in the air,
You wanna be a tourist, you wanna see the sights
when the heads getting cracked on a Saturday night
You wanna be a tourist, you wanna see the sights
when the head getting cracked on a Saturday night
Living in a Rude boy Paradise
Jak The Chancers vlastně vznikli?
Moje tehdejší kapela Hana’s Intuition
zrovna spěla ke konci, když
jsem v British Council potkal Marca.
Co se muziky týče, měli jsme to
podobně nastavený. Zatímco ostatní
se po kvalifikaci na lektora angličtiny
nechali rozptylovat jinýma životníma
prioritama, my s Marcem a Stevenem
jsme nechtěli zůstat jen u marnejch
open mic sessions. A uspěli jsme.
The Chancers nikdy nebyly kapela
jednoho žánru, jak ten zvuk vznikal?
Během 2tone období, tedy na začátku
80. let, jsem byl archetypální mini
skinhead, jen jsem to vzal trochu
víc do hloubky než moji současníci, když jsem začal
zkoumat původní jamajské ska. Marco byl znalec proto-2tone
a punkových kapel jako The Clash nebo Ruts.
Česká punková scéna tehdy začala přebírat prvky ska,
takže pro nás bylo jednoduché do ní vstoupit.
Takže se Angličan, Skot a Brit rozhodli na konci 90. let
založit 2tone kapelu v Praze. Jak tohle probíhalo?
Rozházeli jsme letáky na koncertu Skarface v Roxy
a já jsem nějaký donesl i na Arpioni, který hráli na
strahovský Sedmičce. A právě tam jeden z nich našel
David Čechura z VAP, kterej tehdy dělal taky promotéra.
Naprosto se pro tu myšlenku nadchl a měl spoustu
historek o tom, jak se v Londýně poflakoval se Stevem
Ignorantem z Crass a Pauline Black z The Selecter.
Jakmile se posadil za bicí, byli jsme schopný natáhnout
další lidi z prostředí punku, ska a anarchismu. Brzo
nato jsme se stali součástí rodící se ska scény a navázali
úzký kontakty se Speedy Gonzales, Fast Food Orchestra
a taky s Buqim a Kořínkem, který dělali coby
Rude Boy Rhytm koncerty na Sedmičce. Kapela začala
žít vlastním životem, během roku jsme už hrávali po
squatech v Berlíně a začali jsme točit první cédéčko.
2 3
SIMON SE PO DVOU LETECH
VRÁTÍ NA JEDINEJ KONCERT.
A PROTOŽE ON THE CHANCERS
ZALOŽIL, ZEPTALI JSME SE
HO NA ÚVOD, JAK TO
TENKRÁT BYLO.
Který koncrety z těch dvaceti let ti uvízly v hlavě?
Ty na hlavních pódiích festivalů jako Mighty Sounds
nebo Rock for People si člověk pamatuje, pro ten
pocit, že se ti splnil „rock’n’rollovej sen“. Další jsou
nezapomenutelný díky kapelám, se kterýma jsme
je hráli. Pamatuju si na Pod Parou, kdy se s náma
na pódiu střídali The Skatalites a Jello Biafra. Jiný koncerty
nezapomeneš, protože se něco podělalo. Tady
bych zmínil hlavně vynikající rvačku po koncertě ve
Strakonicích. Ale zažili jsme toho spoustu: V Záhřebu
Pavlovi upadly klávesy z pódia, Vagi musel odbubnovat
koncerty s rukou v sádře, já jsem vystupoval
v televizi v období psychickýho zhroucení. A pak jsou
koncerty, který tyhle elementy památnosti zkombinovaly.
Jako třeba když jsme hráli v Německu s Bad
Manners a já se s nima skoro porval v šatně.
Jaký jsou tvoje nejlepší vzpomínky na Chancers?
Přispění k vzrůstajícímu povědomí o důležitosti
antirasismu a následný výhrůžky smrtí tváří v tvář od
nácků. Stovky otravnejch fanoušků Anety Langerový
na Rock for People. A podepisování na prsa.
Aktajsa a Marco