Jak jednoduše postupovat při výuce žáka s poruchou učení - český jazyk

1.3. Čtení slabik (a slov s otevřenou slabikou)
2. období (tvoření slabik)
Slabiky nejprve vytleskáváme, rytmizujeme, z písmenek (z
kartiček) je tvoříme, slova dělíme na slabiky dělicí čárou ap.
Slabiku tvoříme navázáním = nesmí se tam vytvořit pausa
(ssssa)!
Tvoříme kolem slabiky velký oblouček.
nejdříve se čtou otevřené slabiky,
o slabiku vždy spojit se slovem, aby to mělo smysl,
o tzv. splývavé hláskování = „s“ se podrží v puse +
vysloví se samohláska [sssa] (= čtení slabik
s úžinovou hláskou);
o P, T – držíme v puse, pak vyslovíme [pa] (= čtení
slabik se závěrovou hláskou,
o „s“-„a“-„sa“ je sluchové skládání – to neděláme,
vede to k defektnímu čtení,
poté skládáme dvouslabičná slova – z otevřených slabik,
slova se čtou „vázáním slabik“,
pro usnadnění zrakové/sluchové analýzy se odlišují slabiky
barevně (maso, lepí),
mezi slabikami musí být minimální pausa (kratičký
hezitační zvuk = @) [mííí@sa],
sekané slabikování (mí, sa) neděláme!
dětem to vážeme do velkého obloučku = rozšiřujeme jim
zorné pole.
Jako domácí úkol:
- čtou děti starší texty (tj. to, co už znají),
- číst max. 3x (lehčí texty pak už znají zpaměti – ztrácí to
smysl).
! Rychlost čtení písmen musí být dostatečná, jinak nebude slabika
vázaná.
! I v tomto období stále čteme řady písmen, aby se zvýšila jejich
výbavnost a rychlost čtení.
14