Jak jednoduše postupovat při výuce žáka s poruchou učení - český jazyk

- vyhledávání slov v textu – po přečtení (od nejdelších po nejkratší),
- žák počítá, kolikrát se vyskytuje zadané slovo v textu,
- ukáže, kde je napsáno, co dělá postava,...
- orientace v textu: najdi slovo tvořené jedním písmenem, najdi nejdelší
slovo ...,
přečti druhé slovo v posledním řádku..., řekni ve kterém řádku a kolikáté
je slovo „...“,
- žák si podtrhává v textu důležitá slova.
3. Řeč a slovní zásoba žáka na odpovídající úrovni.
- seznámení s pojmy, které se vztahují k textu:
a) užší výběr (pouze slova z textu),
b) širší výběr (slovní zásoba k tématu).
Metody rozšiřování slovní zásoby + zlepšování vyjadřování žáka:
- vysvětlování významů slov žákovi (společně s obrazem či prožitkem),
- tvorba antonym, synonym, slov významově
nadřazených/podřazených),
- fonologická manipulace,
- žák vysvětluje význam slova, předvádí ho pantomimicky, nahrazuje
ho opisem,
- tvorba rýmů,
- žák vysvětluje lidová rčení, citáty,
- hra „Je to pravda, že...“,
- hra „Myslím si slovo,... (začíná na P)“ – žák se pomocí dotazování
dobere výsledku,
- pantomimické hry (hádá název písně, filmu, pohádky, povolání,...),
- vyprávění příběhů dle obrázkové osnovy.
4. Životní zkušenost dítěte.
- důležitá slova z textu žák vypíše a pak s nimi tvoří věty, které se vztahují
k textu; poté využije slov při tvorbě vět, které se nevztahují k textu,
- žák dostane pokyn/úkol napsaný na kartičce a musí ho po tichém
přečtení splnit, náročnost úkolů se zvyšuje,
- napsanou větu přiřadí ke vhodnému obrázku,
- v zadané větě chybí slovo – dle kontextu ho žák doplní (může mít výběr
slov),
- v řadě slov určuje, která s textem nesouvisejí,
22