Jak jednoduše postupovat při výuce žáka s poruchou učení - český jazyk

udoucí jednání postavy (rozvíjíme představivost),
emoční prožívání postavy (rozvíjíme vnímavost),
popis prostředí a postav (slouží k rozvoji slovní zásoby),
atd.
c) Komentování
- obvykle chápeme jednak jako doplnění informací k textu (které sděluje
pedagog dětem) a vysvětlování informací, o nichž právě četl
d) Rekapitulace příběhu
- zopakování informací (toho, co už se v příběhu odehrálo),
- zařazujeme, kdykoliv si to příběh žádá;
- lze se ptát dětí – pak vidíme, jak je rozvinuto jejich sluchové vnímání,
sluchová paměť + schopnost umět se vyjádřit/informace udržet v krátkodobé
paměti a zopakovat je.
e) Vysvětlení významu slov a vět
- zejména slov neznámých, pojmů, obrazných vyjádření apod.,
- rozšiřujeme tak slovní zásobu,
f) Vysvětlení původu vlastních jmen
- zejména vhodné u pohádek,
- ponecháme děti, aby samy vymýšlely významy a jejich souvislosti,
- slouží k rozvoji slovní zásoby, lepšímu porozumění textu a rychlejšímu
zapamatování si daných informací.
g) Ozvučení
- vícero způsobů:
text doplňujeme zvuky (současně se čtením, nebo po přečtení
daného úseku),
děti vydávají zvuky ke čtenému textu (dupání, mlaskání atd.),
- zapojujeme děti co nejčastěji (celou skupinu i samostatně),
- základní ozvučení může být pomocí zvuků, anebo pohybu.
h) Kresba
- k příběhu v próze i básni,
- s výtvarným artefaktem vždy následně pracujeme (popis postavy/částí děje;
co postava dělá, kam jde atd. – nemusí se shodovat s dějem)
ch) Vymýšlení názvu příběhu
- práce se slovní zásobou.
24