MĚSTO 21
Magazín o činnosti a názorech hnutí Zlín 21
březen 2019
Činnost hnutí
Když opozice,
tak konstruktivní
Kam bude hnutí Zlín 21 dále směřovat? Na tyto a další otázky jsme koncem
listopadu hledali odpovědi společně s politology Evou Lebedovou
a Jakubem Lyskem z Univerzity Palackého v Olomouci. Priority hnutí se nám
podařilo nastavit, odvedeme maximum práce se snahou o jejich prosazení.
Stali jsme se zastupiteli
Být opozičním zastupitelem není jen tak, bereme mandáty svěřené
voliči skutečně zodpovědně. Na každé jednání zastupitelstva se
svědomitě připravujeme. Analyzujeme podklady, pracujeme ve výborech
a komisích, rozkrýváme rozpočtové kolonky a diskutujeme klíčová
témata mezi sebou i s odborníky. Tak to prostě máme v politickém
i profesním životě …
Ani plachta nazmar
V závěru naší předvolební kampaně jsme slíbili, že reklamní bannery
smysluplně využijeme. A protože my své sliby opravdu plníme, mohli si
návštěvníci 5. ročníku Zlín Design Marketu na recyklačním workshopu zdarma
vyrobit praktické tašky nebo peněženky. Plachty ještě zbývají, máme
s nimi zajímavé plány, o nichž vás budeme informovat!
Jak na Nový rok, tak po
celý rok …
Zapojili jsme se do Tříkrálového festivalu na Jižních Svazích, kde
Čestmír Vančura naléval návštěvníkům polévku. Výtěžek z jejího
prodeje putoval organizátorovi příjemné akce Charitě Zlín.
Děkujeme za příležitost pomoci potřebným.
Děláme (si) radost
Už před Vánoci jsme poprvé vyrazili na setkání s klienty v Centru denních
služeb Domovinka. Vzali jsme bábovku a jmelí a šli si s nimi povídat o všem
možném. Návštěvy na tomto příjemném místě a povídání se seniory, kteří sem
docházejí, aby nebyli sami, nás těší a nabíjí novou energií. Máte-li zájem se
připojit, dejte nám vědět! Do stacionáře chodíme každé první úterý v měsíci.
Slovo předsedy
Čestmír Vančura
Předseda Zlín 21
Vážení čtenáři,
představujeme Vám první číslo našeho magazínu, ve kterém Vás
budeme informovat o práci členů našeho hnutí Zlín 21, ale také našich
příznivců a podporovatelů. Seznámíme Vás s našimi plány a tématy,
která považujeme pro náš Zlín za důležitá.
První z nich je téma metropolitního města respektive oblasti. Bezmála
75 000 obyvatel Zlína i s okolními obcemi je příliš málo pro to, aby Zlín
– významné krajské město – nebylo jenom vzpomínkou na minulost.
Dočtete se také o výsledcích soutěže na rekonstrukci centrálního
zlínského náměstí. Popravdě žádné velké nadšení v nás nebudí. Vidíme
v tom spíše daň za absenci promyšlené koncepce, jak s naším městem
dál. Stále považujeme za klíčové vypracování studie rozvoje města
společně s řešením širšího centra města od Farské louky po sportovní
halu, a to s ohledem na dopravu a další související problémy.
Určení funkce jednotlivých oblastí, co má být pro kulturu, co pro sport,
co pro bydlení, co klidovou částí města apod.
Již brzy nás čekají přípravné práce k opravám Velkého kina. Nalézt
nejlepší zadání pro tuto investici nebude z tohoto důvodu snadné.
Příprava investic vůbec je v našem městě samostatným tématem.
Budeme se mu proto v rámci rozpočtu města dlouhodobě věnovat.
Jsme členy finančního výboru a můžeme konstatovat, že minimálně
snahu o změnu k lepšímu je již možné pozorovat.
Přejeme Vám krásné jarní dny, které jistě přinesou optimistickou náladu
a novou energii do našich společných aktivit za budoucnost moderního
Zlína.
Klíčová témata pro Zlín 21
Metropolitní město
garant Petr Sáha, člen Zastupitelstva města Zlín
Odborná pracovní skupina, která se tématem zabývá se vytvořila
po diskuzním setkání 5. 2. 2019
Město, kde mladí lidé chtějí zůstat
garant Dušan Sviečka, člen Zastupitelstva města Zlín
konzultant Lukáš Duffek, ředitel Incinity s.r.o.
Setkání na téma Smart city proběhne v dubnu 2019
Město vzdělané
garantka Berenika Hausnerová, kandidátka hnutí Zlín 21
konzultantka Hana Lavičková, metodička, autorka
vzdělávacího projektu Jinotaj
Veřejné setkání se zahraničními hosty je plánováno na září 2019
Město pro juniory i seniory
garantka Barbora Martinková, členka Zastupitelstva města Zlín
Odborné setkání se chystá na říjen 2019
Město, kde se využívá kulturní
dědictví
garanti Martin Pášma, Čestmír Vančura, členové
Zastupitelstva města Zlín
Odborné setkání se uskuteční v závěru června 2019
Náměstí Míru
Známe vítězný návrh na rekonstrukci náměstí Míru
Z těch několika obrázků a informací nejde moc dobře posoudit kvalitu
projektu.
v roce 2022 už teď logicky docházíme k závěru, že na náměstí do země
stejně nekopneme.
Pozitivem je, že se soutěže zúčastnili architekti také ze Zlína, prokázali
tím svůj patriotismus. Líbí se mi i plán zapojení privátních subjektů do
přípravy a financování projektu.
Nelíbí se mi nízký honorář pro tak důležitý projekt pro Zlín a uspěchaný
termín soutěže a především laická i odborná diskuse, která by tak
důležité věci měla předcházet, a to se pravděpodobně projevilo na
zadání soutěže. Jsme jediným krajským městem se silnicí 1. třídy přes
hlavní náměstí, to je potřeba změnit. Parku si v těsném sousedství
rušné ulice opravdu moc neužijeme. Náměstí každého města je jeho
výkladní skříň, pro krajské město to platí dvojnásob.
Tato investice i bez II. etapy přesáhne 200 miliónů Kč a měla by přetrvat
generace. Náklady ateliérů na takovou soutěž jsou v úrovni honoráře
pro vítěze, šetříme na nesprávném místě. Kvůli oslavám 700 let města
Preferujeme jiný způsob práce. Připravit podmínky, které zaujmou
i nejlepší autority v oboru. Řešit nejdříve koncept širšího centra Zlína
od Farské louky po sportovní halu a definovat potřebné funkce pro obyvatele
města v tomto území. A teprve potom navrhovat jednotlivé části.
Za chvíli budeme také řešit projekt opravy Velkého kina. Definovat
zadání pro účelné využití tohoto objektu není bez uceleného územního
konceptu snadné. Zvažují se návrhy na jeho využití i pro sport, a přitom
o 100 metrů dál máme sportovní haly, u kterých je rekonstrukce také na
spadnutí. Toto není systematický přístup. Čeká nás hodně práce.
Návrhy architektů přihlášené do soutěže si můžete v současné době
prohlédnout v prostorách zlínského zámku. Tuto výstavu vám všem
doporučujeme a budeme rádi za vaše názory.
Zdroj: atelier P.P. Architects s.r.o., Brno
Čestmír Vančura vyjadřuje
názory vedení hnutí Zlín 21
na dvě současná žhavá témata
Velké kino
Baťa by Velké kino už dávno zboural
Velké kino je už třetím rokem kvůli špatné statice uzavřené. Názory
na to, jak s kinem do budoucnosti naložit, se různí. Čestmír Vančura je
nejen z pozice zastupitele, ale i prezidenta Zlín Film Festivalu členem
pracovní komise, která se touto problematikou již delší dobu zabývá…
Jaký by podle Vás měl být další osud Velkého kina? Zbourat nebo
zachovat v původním stavu a rekonstruovat?
Kdyby žil Tomáš Baťa, dnes by s největší pravděpodobností kino v této
podobě už nestálo, jeho záměr určitě nebyl dělat ze Zlína skanzen. Ve
vztahu k filmovému festivalu nám velký kinosál citelně chybí nejenom
pro svoji neopakovatelnou atmosféru. Na jiných festivalech je kino
jádrem jeho dění, diváci se tam schází s herci, tvůrci, kritiky apod. Dnes
proto improvizujeme a je to problém. Pokud ve Zlíně chceme dál festival
mít, potřebujeme najít řešení. O problémech se statikou kina se přitom
vědělo už dlouho, jak vyplynulo na povrch ze zprávy statiků.
Jak by tedy „nové“ Velké kino mělo vypadat?
Velké kino by především mělo zůstat velkým kinem. Projekt musí
schválit i památkáři a jejich podmínky známe. Z podoby jakéhosi
kulturního domu se všemi možnými funkcemi mám obavy, měli bychom
být opatrní. Technicky jde sice dnes skoro všechno, ale je to drahé a
drahý je potom provoz i údržba. Doufejme, že jsme se už trochu poučili
z provozu kongresového centra.
Na radnici jste už před časem za Filmfest předložili konkrétní návrh,
v čem spočíval?
Jsou to už 2 roky a od té doby o tom pořád přemýšlíme. Utáhnout
provoz jenom na kině je riziko, v tom se s vedením města shodneme.
ČR zatím nemá muzeum československého filmu. Je to trochu ostuda,
má ho už třeba i dvoumilionové Estonsko. Byla by to pro Zlín příležitost.
Máme u nás zajímavou historii, fakultu v oboru, hodně se toho ve Zlíně
kolem filmařiny v poslední době děje a šlo by to dobře dohromady.
Na co budete lákat návštěvníky?
Nechceme „muzeum” v tradičním stylu, tak se to dnes nedělá a příkladů
po Evropě najdeme dost. Jsou to atraktivní projekty a hodně lidí, které
nebaví trávit čas v „nákupáku“ a chtějí spojit zábavu s užitkem, to
zajímá. Audiovize dnes poskytuje řadu možností a vývoj digitální techniky
přináší pořád nové příležitosti, tam bychom měli hledat. Na rozdíl
od sousedních krajských měst nemáme žádný IQ park pro děti a rodiny,
tím směrem bychom se měli orientovat a hledat inspiraci. Část nákladů
na investice a provoz by tak šla z jiných peněz a přinesla by i zajímavou
práci pro lidi z našeho města.
Po diskusích s odborníky je nyní na stole plán rekonstrukce za 300
miliónů korun. Je ta částka adekvátní?
Jsou to velké peníze a mít za ně jenom kino nám přijde hodně. Myslím,
že je to spíše odhad, než realita a popravdě nevím, co za to máme
dostat. Potřebujeme ve Zlíně i jiné věci a hodně nás to zajímá z pohledu
festivalu i zastupitelů.
Velký Zlín se stal tématem
naší únorové debaty
Setkání se uskutečnilo v přátelském duchu mezi zajímavými osobnostmi
z celého Zlínského kraje, od nichž jsme mohli vyslechnout názory na
téma zlínské metropole jako atraktivní destinace pro život a spolupráci.
Akce byla první vlaštovkou dlouhodobého procesu, pro který se nám
podařilo vytvořit menší pracovní skupinu, jež se bude touto tématikou
zabývat i nadále.
Problematiku v současné době konzultujeme také se zástupci zlínské
radnice, kteří se o ni zajímají, a my si toho vážíme - spolupráce je
nejlepším předpokladem k úspěchu.
Ambicí Zlína jako krajského města musí nepochybně být schopnost
rozvíjet některé aktivity v oblasti průmyslu, dopravy, bydlení, péče
o zdraví, vzdělání, kultury, sportu apod., které přesahují jeho vlastní
potřeby. Takové aktivity není možné plánovat, realizovat a provozovat
jednotlivě na více místech kraje tak, aby nakonec dobře sloužily všem
jeho občanům.
Vyšší investice
nelze realizovat
bez vyšších
příjmů do
rozpočtu města
Petr Sáha
Současný stav hospodaření města je pro další rozvoj
nedostatečný – město nemá dostatek financí na rozvoj
a dokonce není schopno se ani řádně starat o svůj majetek.
Vidím jediné řešení v systematickém navyšování rozpočtu
města. Ano vím, základ rozpočtu určují zákony. Mezi
nezanedbatelné příjmy obecního rozpočtu však řadíme koeficient
zaměstnanosti ve městě, či počet obyvatel přihlášených
v daném městě. Město se proto potřebuje starat o růst
obyvatelstva, o motivaci k zakládání firem a musí pro toto
vytvářet podmínky. Jen s takovou strategií je možné zvýšit
disponibilní rozpočet města a teprve poté je možné uvažovat
o navyšovaní investic.
Co tedy vzešlo z naší
první diskuze?
a) Koncept počítá s hlavním cílem – vytvořit značku (brand)
atraktivní oblasti a přilákat tak do města a oblasti nové
obyvatele.
• potřebujeme nové podniky, nové služby, aby mělo město
příjem a lidé práci
• potřebujeme mládež, která tzv. “vydělá” na seniory,
ale i na sebe a své děti
• potřebujeme spoustu odborných pracovníků (lékaři,
učitelé, apod.)
• velká města a aglomerace mají možnost dělat velké věci
b) Budování metropolitní oblasti je nutně spojeno se zájmem
města Zlín a okolních obcí spolupracovat jak navzájem, tak se
soukromou sférou a občany. Obce zapojené do projektu přitom
neztrácejí svoji subjektivitu.
c) Rozvoj metropolitní oblasti je velice komplexní, je proto potřeba
stanovit oblasti a cílové skupiny, které je takto možné rozvíjet.
Mezi prvními úkoly bude:
• zhodnocení současných podmínek pro život v oblasti Zlína
a okolí
• návrh společné cílené propagace oblasti:
“Zlín je parádní, zůstaňte tady!”
• zjištění potřeb obyvatelstva města a okolních obcí
• zjištění potřeb obyvatel, které bychom měli zájem přilákat
• koncepce pro naplňování potřeb obyvatelstva jak stálého,
tak nově příchozího
d) Hnutí má zájem rozpracovat dané téma spolu s odborníky,
analytiky, občany města Zlín i měst okolních.
Máte-li zájem být tohoto procesu
součástí, dejte nám vědět!
Zlín potřebuje více obyvatel
Koncept takzvané metropolitní oblasti je tématem, jež rezonuje nejen
u zastupitelů za hnutí Zlín21. Odborná i laická veřejnost nezřídka
zmiňuje, že Zlín má nevyužitý potenciál, který lze dále umocnit účinnou
spoluprací s městy a obcemi v jeho sousedství. A těžit z toho můžeme
všichni. Představme si proto základní obrysy Metropolitního Zlín(ska)…
Zlín se v mnohém nechová jako jiná krajská města v České republice.
Jedním z měřítek tohoto tvrzení je stále se snižující počet obyvatel
daný neschopností města oslovovat nové občany, talenty, rodiny s dětmi
a další cílové skupiny, které si budou ve městě umět představit svou
budoucnost. Zároveň město neumí prezentovat svou atraktivitu rodilým
občanům, kteří doposud neměli osobní zkušenost s prací a životem
v jiném místě ČR a o odchodu ze Zlína za takzvaně lepším životem se
často rozhodují bez znalosti socioekonomických a geodemografických
dat a trendů. Objektivně ale Zlínu také schází jasná a přesvědčivá koncepce,
že toto téma je jeho prioritou, na níž bez kompromisů pracuje.
Zlín je pohledem mladých obyvatel malý, necítí se v něm dostatečně
anonymně, což je dle průzkumů jeden z aspektů spokojeného života
generace mileniálů. Dle této skupiny obyvatel není Zlín tak atraktivní
v nabídce akcí a volnočasového vyžití, jako jsou jiná (větší) krajská
města. Pro mnohé cílové skupiny nemá dostatečnou nabídku zejména
přijatelného startovacího nebo rodinného bydlení.
Zlín a jeho necelých 75 tisíc obyvatel vnímají mladí jako zmenšující se
město, kterému do nejběžnějších stotisícových krajských měst, jako
je například Liberec nebo Olomouc, chybí přes 20 tisíc obyvatel. Tento
pohled však podle nás vyžaduje mírnou korekci. V těsném sousedství
Zlína a v ideální dopravní dostupnosti jsou další města a obce, které
by v podmínkách výše uvažovaných krajských měst byly městskými
částmi. V těchto oblastech žije dle dat Českého statistického úřadu
dalších asi 43 tisíc obyvatel, čímž celá oblast narůstá na více než 118
tisíc obyvatel a svou rozlohou atakuje pátou největší aglomeraci České
republiky. Ruku v ruce s „růstem“ rozlohy metropolitního Zlínska roste
i nabídka nemovitostí k bydlení, nabídka spolkových činností, volnočasového
vyžití, ale také spektrum firem vytvářejících zajímavé pracovní
příležitosti.
Hlavním cílem naší snahy je proto vytvořit platformu zástupců měst
a obcí ze Zlína a jeho okolí a za podpory firem a aktivních občanů
navrhnout koncept atraktivní metropolitní oblasti Zlín – Otrokovice –
Napajedla a přilehlých menších obcí. Taková platforma ukáže Zlínsko
v nejlepším světle a podpoří úvahu jak místních mladých, tak jinde
zasídlených lidí, o možnostech přistěhování se za kvalitou života,
kterou jiné oblasti v České republice nanabízí. Tento cíl vnímáme jako
apolitický, vysoce odborně náročný, avšak zásadně přínosný pro celou
oblast a její obyvatele.
Co chceme:
Rozvíjet naši schopnost využívat příležitosti
ze společného života v oblasti Zlínska
Co potřebujeme:
1) Spolupráce
Malé a střední firmy, vzdělávací instituce, magistráty
a politici, kteří je vedou, musí umět spolupracovat.
2) Znalost oblasti
Je třeba udělat průzkum toho, co město nabízí, co lidé
potřebují a jak tyto aspekty propojit.
3) Nástroj pro společný rozvoj
Web a mobilní aplikace mohou v začátcích prezentovat
možnosti ve všech oblastech, kterou se metropolitní oblast
zabývá.
4) Inspirace a atraktivita
Modelové osobní příběhy obyvatel, kteří se do metropolitní
oblasti přistěhují a popíší své osobní zkušenosti s životem
a prací/podnikáním na Zlínsku mohou.
5) Pracovitost a motivace
Další práce na projektu Metropolitní Zlín(sko) budou
ukotveny v právě vznikající dlouhodobé strategii města Zlína.
Chcete se podílet na konceptu
Metropolitní Zlín(sko)?
Pojďme hledat výhody společného soužití
v oblasti Zlín. Ozvěte se nám info@zlin21.cz
Mnoho lidí se na nás obrátilo s názorem, že základ
metropolitního rozvoje kvalitní doprava - s tím
souhlasíme a věříme, že společně to dokážeme změnit.
Děkujeme za názory, budeme rádi za další!
Péče o seniory
je téma 21. století
Rozhovor s Kateřinou Pivoňkovou
Kateřina Pivoňková
Rádi bychom se s Vámi podělili o rozhovor s ředitelkou Naděje Zlín, paní
Kateřinou Pivoňkovou, která nás inspiruje a jejíž práce si vážíme.
Barbora Martinková s touto inspirativní ženou hovořila o stáří, zralosti,
stále aktuálnějším životě s Alzheimerovou nemocí a o péči, která není
vůbec snadná. Paní Pivoňková se svým týmem dělá obdivuhodnou
činnost, pro níž sbírá inspiraci po Evropě, ale také v srdci každého
svého klienta.
Naděje působí téměř po celé České republice v mnohých sektorech
sociálních služeb. Vaše pobočka ve Zlíně se mimo jiné zabývá péčí o
seniory a osoby s demencí, co přesně to obnáší?
Naděje je ve Zlíně od roku 1992 a její poslání je dvojí – péče o osoby
s postižením a o lidi ve stáří. Co se týká péče o seniory, specializujeme
se u nás na péči o osoby trpící Alzheimerovou nemocí, resp. demencí.
Provozujeme Dům pokojného stáří, v němž máme 65 míst pro seniory,
z toho 19 z nich jsou ve specializovaném režimu právě pro osoby
s Alzheimerovou nemocí. Dále je zde Denní stacionář, kde člověk může
být přes den a poté se vždy navrací zpět do svého domácího prostředí.
Tato služba je rovněž určena pro lidi s demencí, tedy s Alzheimerovou
nemocí v I. a II. stadiu, kteří ještě mohou být doma. Naší třetí aktivitou
je to, že jsme kontaktním místem České alzheimerovské společnosti
a nabízíme jednak poradenství rodinám, které pečují o člověka
s demencí, testování paměti a setkávání tzv. svépomocné podpůrné
skupiny. Pracujeme tedy nejen se seniory s demencí, ale také ve velké
míře s těmi, kteří o někoho s demencí pečují.
Přibývá klientů v této oblasti?
Ano, řekla bych dokonce, že počet lidí žijících s demencí se zvyšuje
rapidně, jedná se ale o celoevropský problém.
Proč to tak je, že se počet nemocných zvyšuje?
Zásadní důvod je ten, že se lidé Alzheimerovy nemoci prostě dožijí, což
je se zvyšujícím se věkem stále častější. A potom jsou také vzácné
druhy demence, které může dostat člověk podstatně mladší, třeba ve
30 až 40 letech. Takoví lidé byli dříve umisťováni do psychiatrických
léčeben, ale dnes se nám tyto osoby daří zachránit a poskytnout také
jim adekvátní péči.
Práce s lidmi s demencí není vůbec snadná. Co je dle Vašeho názoru
pro výkon takové práce hodnotné?
Pro mě asi nejvíc uvědomění si nezaměnitelnosti hodnoty lidského života.
Toho, že každý lidský život má smysl v jakékoli podobě. Toto je moc
důležité si uvědomovat v sociálních službách, kdy pracujete s lidmi,
kteří jsou v jakémkoli oslabení. Je to důležité proto, abychom o člověku,
o něhož se staráme, neuvažovali jako o nějakém objektu naší péče, ale
o člověku, který má svou důstojnost, svou historii, své životní prostředí
či svůj životní příběh. Právě tohle je základní cesta k tomu, aby služba
byla dobrá. Druhou věcí, která je pro mě důležitá, je svoboda, tedy fakt,
že člověk má i za omezených možností svobodu o sobě rozhodovat
a říct, jak chce žít.
Jak lze takovou svobodu naplňovat?
Musíme hledat různé cesty k tomu, aby se lidé cítili respektovaní a svobodní
ve svém životě s omezením. To obnáší hledat různé formy péče,
systém, jak bude péče poskytována, vybírat pomůcky a podobně.
Co je teda těžší – hledat cestu k péči, nebo ji realizovat?
To záleží na tom, jak se to nastaví, ovšem v českých podmínkách je to
složité, protože služeb není prozatím dostatek, zvláště těch domácích.
Druhým problémem je, že se lidé v nabídce služeb neorientují. My se
právě tímto potřebujeme zabývat. Musíme umět dostat k lidem informace
o službách a poté s nimi s respektem pracovat.
To zní tak, že bychom se na stáří měli připravovat už v průběhu života, a
to i jinak než spořením.
Je to tak. Příprava na stáří není jen po finanční stránce, záleží také na
určité flexibilitě toho, jak v průběhu života přijmu změnu a nastavím
si svůj život tak, aby se mi v něm žilo lépe. Nejdůležitější ale je, a to
vidíme také u nás v domově, jestli kolem sebe má člověk lidi, kteří ho
mají rádi. Nakonec tedy nezáleží na tom, kolik máte naspořeno, ale na
tom, jestli za Vámi někdo přijde do domova, jestli někdo o Vás stojí. Je
třeba mít hodně přátel, vztahů, dětí a lidí ve svém okolí.
To mi zní jako rady pro politiky, aby podporovali komunitní život a
rodinu!
To může být, ale vím, že se to těžko realizuje a je to dnes velké téma
všude.
Zpět k péči o seniory. Jak se její obsah vyvíjí s vývojem společnosti?
Generace se hodně mění a s tím se samozřejmě mění i potřeby lidí.
My se snažíme informace sbírat odkudkoli. Hodně nám v tom pomáhá
praxe ze zahraničí. Rádi bychom víc cestovali po Evropě a učili se. Moje
kolegyně byla třeba vloni na velice přínosné konferenci na téma péče
o lidi s demencí v Barceloně.
Můžete se v Barceloně dozvědět o tom, jak pečovat o lidi ve Zlíně?
No to určitě můžeme! Je zajímavé, že hodně příspěvků se týká ne úplně
té konkrétní péče, ale spíše společenských věcí. Abych to vysvětlila na
příkladě: v Evropě se začínají rozvíjet města, která jsou tzv. dementia
friendly (přizpůsobené pro život osob s demencí), což znamená, že jsou
přizpůsobena tomu, aby každý člověk mohl co nejdéle aktivně žít ve
svém městě i poté, co se u něj začne projevovat Alzheimer. Výsledek
spočívá v tom, že na úřadech, v obchodech či v taxíku lidé vědí, jak mají
jednat s lidmi s demencí, jsou také kavárny, které jsou označeny Dementia
friendly. Prostě se o tom ví, přizná se to ve společnosti a udělá
se maximum pro to, aby tito lidé žili mezi námi šťastný život co nejdéle.
Je to tedy o tom udělat ve městě návod pro všechny provozovatele
služeb, kteří by o to měli zájem, jak s touto skupinou pracovat a začít jej
propagovat?
Ano, může to tak být, protože tito lidé jsou specifičtí. Představte si tu
situaci: miluji své město, kde celý život žiji, ale už nikam netrefím. Je to
úplně jiná situace, než je běžné stáří. Dnes je stáří hodně posunuté, lidé
stárnou pomaleji, i v 70 až 80 letech jsou spíše zralí než staří, mnozí
jsou aktivní a dobře se orientují a přemýšlí, jen třeba potřebují bezbariérovost,
více možností posezení, větší nápisy, ale jinak není potřeba
dělat nic zvláštního.
Zůstaňme tedy u těchto relativně zdravých seniorů. Představme si
osoby, které odejdou z práce třeba v 65 letech, stále jsou celkem fit, jen
jsou už příliš unavení na práci na plný úvazek. V západních zemích jsou
běžné programy zapojení aktivních seniorů do práce. Vidíte takovou
poptávku také u nás?
Dnes to ještě nevidím, protože lidé jsou dnes ještě hodně zvyklí ve
stáří pracovat na zahrádce nebo pomáhat s vnoučaty. Myslím si ale, že
poptávka po změně se objeví brzo. Dovedu si ale představit, že by se do
důchodu chodilo nějak alternativně, že by třeba penzionování mohlo být
částečné. Zatím je to jen vzdáleným snem. Já si to vždy uvědomím
u našich pečovatelek, které odchází do důchodu poměrně mladé,
a přitom nesmírně unavené, protože po desítkách let péče o staré
a nemocné lidi už nemohou pracovat naplno. Mně by se líbilo nechat je
tady ještě déle, protože právě ony jsou studnice znalostí a mohly by učit
ty mladé porozumět lidem ve stáří. Tato možnost se ale vedle důchodu
nenabízí a je škoda, že to není zvykem a nemáme na to prostředky.
Myslíte, že se to u nás změní? Že senioři získají lepší přístup k
aktivnímu penzionování?
Myslím, že ano, dokonce si myslím, že právě zralí lidé mezi 60 a 70
budou jednou hybnou silou ekonomiky, protože to jsou lidé, kteří vědí,
znají svět, mají chuť účastnit se všeho možného, chtějí volit, být voleni,
chtějí nakupovat a cestovat a možná tohle všechno chtějí mnohem víc,
než ti mladší, kteří na to třeba ještě nemají prostor nebo zatím nevědí,
co vlastně chtějí.
Je tedy nezbytné, aby se změnil systém?
Částečně určitě ano. Změnit se ale musí také společnost. V Anglii mám
jednoho dobrého kamaráda, který je ve „zralém” věku a už mnoho let
dělá u nich v Readingu, v Anglii, takovou dovážkovou službu – vozí přes
nějakou agenturu dobrovolnicky seniory: například k doktorovi nebo
kamkoli potřebují doprovodit, tak je vezme. Na otázku, proč to dělá,
prostě říká: „Vždyť je to jasný, dělám to, protože mám čas a až jednou
budu potřebovat, budu rád, že někdo zaveze mě.“ Je to teda úplně
jednoduchý princip, jemu to připadá normální.
Tohle tady moc neumíme. Komunitní život je moc důležitý, ale je potřeba
se jej opět naučit, nejde to hned.
To máte pravdu, ale víte, my to opravdu budeme potřebovat. Myslím,
že to, jak se bude žít starým lidem, opravdu bude záležet na komunitě
okolo nich.
Vkládání prostředků do toho, aby komunita mohla žít tam, kde bydlí,
a lidé si tak vzájemně mezi sebou budovali důvěru, má tedy velkou
hodnotu a smysl.
Ano, s tím souhlasím.
To je tedy další rada pro nás!
(Smích) víte, spíše je to informace o tom, jak se celá situace vyvíjí a k
čemu nutně směřujeme. Jak si podle toho město a svůj život zařídíme,
je už na nás všech.
Barbora Martinková
Proč je dobré sledovat dobrou praxi
Ve svém okolí hledáme příklady dobré praxe. Chodíme do institucí,
pravidelně si například povídáme s klienty stacionáře Domovinka
Charity Zlín, do naší diskuze přispívá paní Eva Hegmonová provozující
domácí hospic Most k domovu a naši členové se účastní Komise
pro sociální záležitosti Rady města Zlín (Barbora Martinová, Michal
Pernička). Státní úroveň nemá sociální systém kvalitně rozpracovaný,
na což doplácí kraje i města, musíme s tím ale postupně tzv. „odspodu”
pracovat. Víme, že domácí péče je v současné době strategickým cílem
sociální péče kraje, což naše hnutí kvituje.
Město potřebuje zrevidovat a posílit efektivitu poskytování sociální
péče a současně zvýšit svůj podíl v tomto sektoru, což se samozřejmě
dotýká také rozpočtu. Mluvit o investicích do sociálních služeb je stejně
důležité jako mluvit o kinech, stadionech či zámcích, snad pouze s tím
rozdílem, že sociální služby jednou budeme potřebovat téměř všichni.
Máme 26 lidí v komisích,
fondech a výborech města Zlín
Spolupracují s námi odborníci, kterých si
velmi vážíme a důvěřujeme jim. Posláním
každého člena těchto institucí je fungovat
jako prodloužená ruka zastupitelů.
Společně komunikujeme při osobních
setkáních a prostřednictvím webu všechny
informace sdílíme a průběžně zpracováváme.
Práce všech skupin začala v únoru
2019. Jejich výstupy můžete průběžně
sledovat na webu hnutí v sekci Novinky.
Digitalizace zjednoduší
život všem
Jsme rádi, že se tématem digitalizace v České republice začínají
zabývat vedle inovačních firem také úřady a výzkumné instituce.
Technologická agentura ČR stále více upozorňuje na to, že digitalizace
není jen pro rozvoj firem, ale především pro zkvalitňování života nás
všech. V tomto krátkém přehledu vám představujeme, co se vlastně pod
tématem digitalizace schovává.
Dušan Sviečka
dopravákům, třetí památkářům a všichni s nimi mohou pracovat ihned
v přehledech, do nichž se informace automaticky řadí. Činnost celého
úřadu se tím může násobně zlepšit. Samozřejmě tématem s tím
souvisejícím je digitalizace městské infrastruktury, která zkvalitňuje a
synchronizuje chod města. Doprava, úklid odpadu, informovanost
o kultuře a cestovním ruchu, to všechno je toho součástí.
Otevřená data jsou základem všeho. Jedná se vlastně o všechny informace
o tom, co se ve městě děje, od jízdních řádů autobusů, přes data
aktuálně získaná o dopravy ve městě, až po plán úklidu silnic.
Z takového souboru informací lze návazně vybírat ty, které jsou důležité
pro koordinaci specifických činností.
Můžeme říci, že díky správnému sběru a nasměrování informací
se stane, že když vyplníte jeden velký elektronický formulář a dáte
odeslat, jedna část se automaticky zařadí pod životní prostředí, další
Představte si, že se ve středu ráno probudíte, na mobilu se vám ukáže
informace o tom, že vaše linka trolejbusu je v omezeném provozu, že
v plaveckém bazénu začaly zlevněné hodiny, že večer je v parku koncert
vaší oblíbené skupiny, zítra končí termín platby poplatků za odpad,
a škola, do níž chodí vaše dítě, organizuje akci pro rodiče. To všechno
jsou informace města, které jste si vybrali v kolonce „ranní info
o městě“ a přizpůsobili vašim zájmům.
Líbí se vám tato představa? Nám ano, proto na tom pracujeme.
Diskuzní setkání Digitální město
11. 4. 2019 od 17.00 hod. / Zámek Zlín - Kafe Zámek / Akce je zdarma
Přednášející: Dušan Sviečka, Zlín 21 / Lukáš Duffek, spolumajitel Incinity s.r.o., inovační firmy roku 2018 / ... a další hosté.
Aby měl na zimák, do kina
či zámku kdo chodit
Martin Pášma
Podle mého máme v našem milém městě Zlíně celou řadu témat
k řešení. I řadu nezodpovězených otázek. Ovšem nad vším tím se vznáší
jeden opravdu velký problém, o němž se k mému velkému podivu mluví
a píše málo. Podřevnickým prostorem víří témata jako zimní stadion,
Velké kino, dostavba náměstí, voda, zámek, soud, trať, atp., ale to
nejdůležitější téma – ten největší problém vypluje na hladinu jen občas
a nenápadně. Možná ho politikové sami příliš nevytahují, protože
vlastně nevědí, co s ním.
Tím problémem je demografický vývoj. Ve zkratce: městu klesá počet
obyvatel. Populace stárne. Umírá více lidí, než se rodí. I lidé, kteří
ve Zlíně žijí, se zde k trvalému pobytu často nehlásí. Mladí lidé Zlín
opouštějí, nemají zde práci. Nemyslím jen ty, kteří odtud pocházejí
a rodnou hroudu opouštějí za pražskými příležitostmi. Je zde početná
enkláva studentů, kteří byli k několikaletému pobytu ve Zlíně přilákání
univerzitou, avšak po jejím absolvování tu nemají pro kariéru a život
samotný ty správné podmínky.
Když je v naší skupině třeba brainstormingu, sejdou se lidé v počtu
a odbornosti, jež odpovídají tématu. Demografický vývoj města je
naprosto klíčovou věcí pro budoucnost Zlína. Nejen pro tak zásadní
záležitost, jíž jsou městské příjmy. Takto nosné téma zasluhuje setkání,
jemuž u nás ve skupině říkáme velký chural, shromáždění nejvýznamnější.
Nejvyšší důležitost. A právě velký chural by měl k tématu demografický
vývoj pan primátor svolat a začít jej slovy: „Dámy a pánové, máme
opravdu vážný problém.“
Koalice, opozice, zastupitelstvo, komise, výbory… to je, panečku,
formací. Některé osobnostně silnější, jiné méně. Ano, ať řeší jaguáry v
ZOO, stavbu tělocvičny, cokoliv chcete. Ale hlavně, ať zvolení zástupci
obyvatel, koaliční – opoziční – všichni, řeší především a dostatečně
budoucnost svého města. Když nic neuděláme, plíživě a nenápadně nás
ten problém jednou dostihne. Když vypracujeme koncept, jak zajistit
mladým lidem dobrou práci a možnost bydlení, máme slušnou šanci, že
Zlín zaznamená správný vývoj a bude z něj město budoucnosti.
Zlín pro svůj správný vývoj musí růst, bohatnout. Bez vyššího počtu
obyvatel, bez vyšších městských příjmů to nejde. Budoucnost je
v mladých rodinách žijících v našem městě. Potřebují kvalitní bydlení
a práci. Když to zde budou mít, bude i za dvacet třicet let plný park –
výkladní skříň radnice, ale i zimák či kino. Ať tam nakonec nesedí jen ti,
kteří nebyli schopni mladé ve Zlíně udržet či je sem přímo přilákat. Tedy
koalice, opozice, komise, výbory…
Tomáš Dudák
Jaroslav Juráš
Zdrženlivý postup města
ve věci nové nemocnice
Nedostatečná pozornost tématu
dostupnosti bydlení ve městě
Snaha o řešení situace
s tržištěm “Pod Kaštany”,
budovou soudu a hokejového
stadionu
Aktivita směřující k napravení
stavu s dodávkami vody ve
Zlíně
Korektní vztahy mezi koalicí
a opozicí
Roztříštěné řešení jednotlivých
projektů bez ucelené koncepce
(vzhled města, sociální péče, doprava...)
Nepřiměřené investice do ZOO
Zlín bez využití přínosu turistů
pro město samotné
Vedení Dopravního podniku
Zlín-Otrokovice má 9 jednatelů,
o 2 více než ČEZ
Mluvme spolu
Zaujala vás témata, kterými se zabýváme? Trápí vás problémy v místní
části, kde žijete? Není vám lhostejný osud Zlína?
Navštivte nás na webu, přijďte si s námi popovídat, nebo nám napište
na sociální sítě.
Potkejme se
na síti…
I po skončení volební kampaně můžete na webu www.zlin21.cz najít
nejen aktuální příspěvky z naší činnosti, ale také výstupy z odborných
setkání, analýzy a názory odborníků ke klíčovým tématům, která jsou
pro nás důležitá.
...nebo z očí
do očí
Barbora Martinková
Vedoucí kanceláře Zlín 21
Otevřeli jsme naši kancelář. Najdete nás na Filmových ateliérech každé
pondělí od 14:00 do 18:00 hodin.
Přijďte s námi diskutovat, o tom, co vás ve Zlíně trápí.
Každá návštěva je u nás vítaná.
Máte-li zájem dozvědět se více o fungování města, zabývat se hlouběji
jednotlivými tématy či tvořit podklady k tvorbě názorů hnutí, rádi vás
přivítáme ve svém mladém i zralém týmu nadšenců pro komunální
politiku! Pracuje s námi mnoho zajímavých osobností, pravidelně se
setkáváme, sdílíme informace, připravujeme veřejná setkání tak, aby
měla smysl, abychom se poučili, abychom představili své myšlenky
a zároveň je také mnohdy upravili. Chceme vychovat novou generaci
slušných politiků kteří rozumí svému městu. Současně máme zájem
dozvědět se o potřebách obyvatel Zlína. Buďte toho součástí! Nejde
o členství v hnutí, jde o spolupráci, stáž, sdílení či pomoc. Dejte nám
vědět jaké téma by vás zajímalo, čím byste měli zájem se blíže zabývat
a co byste v tom směru rádi dělali. První setkání všech mladých
nadšenců, co by o zapojení měli zájem, proběhne v sobotu 13. dubna
2019 v prostorách Kafe Zámek od 17:00.
Registrujte se k účasti či žádejte bližší
informace v naší kanceláři.
Barbora Martinková
martinkova@zlin21.cz
+420 777 832 723
Co vy na to?
Zajímá nás, co si myslíte a proto jsme pro vás připravili na našem FB profilu anketu na téma budoucnosti našeho města.
Podělte se námi o svůj názor www.facebook.com/zlin21
Souhlasíte s myšlenkou výstavby a stěhování nemocnice do Malenovic?
A) ANO B) NE
Město 21 - Magazín nezávislého politického hnutí Zlín 21
Redakční rada: Barbora Martinková, Kateřina Martykánová, Martin Pášma, Dušan Sviečka
Grafické zpracování: Dušan Sviečka Tiskne: VLM, a.s. Tiskárna Novotisk Olomouc
Change language