Magazín o činnosti a názorech hnutí Zlín 21

zlin21
  • No tags were found...

MĚSTO 21

Magazín o činnosti a názorech hnutí Zlín 21

březen 2019


Činnost hnutí

Když opozice,

tak konstruktivní

Kam bude hnutí Zlín 21 dále směřovat? Na tyto a další otázky jsme koncem

listopadu hledali odpovědi společně s politology Evou Lebedovou

a Jakubem Lyskem z Univerzity Palackého v Olomouci. Priority hnutí se nám

podařilo nastavit, odvedeme maximum práce se snahou o jejich prosazení.

Stali jsme se zastupiteli

Být opozičním zastupitelem není jen tak, bereme mandáty svěřené

voliči skutečně zodpovědně. Na každé jednání zastupitelstva se

svědomitě připravujeme. Analyzujeme podklady, pracujeme ve výborech

a komisích, rozkrýváme rozpočtové kolonky a diskutujeme klíčová

témata mezi sebou i s odborníky. Tak to prostě máme v politickém

i profesním životě …

Ani plachta nazmar

V závěru naší předvolební kampaně jsme slíbili, že reklamní bannery

smysluplně využijeme. A protože my své sliby opravdu plníme, mohli si

návštěvníci 5. ročníku Zlín Design Marketu na recyklačním workshopu zdarma

vyrobit praktické tašky nebo peněženky. Plachty ještě zbývají, máme

s nimi zajímavé plány, o nichž vás budeme informovat!

Jak na Nový rok, tak po

celý rok …

Zapojili jsme se do Tříkrálového festivalu na Jižních Svazích, kde

Čestmír Vančura naléval návštěvníkům polévku. Výtěžek z jejího

prodeje putoval organizátorovi příjemné akce Charitě Zlín.

Děkujeme za příležitost pomoci potřebným.

Děláme (si) radost

Už před Vánoci jsme poprvé vyrazili na setkání s klienty v Centru denních

služeb Domovinka. Vzali jsme bábovku a jmelí a šli si s nimi povídat o všem

možném. Návštěvy na tomto příjemném místě a povídání se seniory, kteří sem

docházejí, aby nebyli sami, nás těší a nabíjí novou energií. Máte-li zájem se

připojit, dejte nám vědět! Do stacionáře chodíme každé první úterý v měsíci.


Slovo předsedy

Čestmír Vančura

Předseda Zlín 21

Vážení čtenáři,

představujeme Vám první číslo našeho magazínu, ve kterém Vás

budeme informovat o práci členů našeho hnutí Zlín 21, ale také našich

příznivců a podporovatelů. Seznámíme Vás s našimi plány a tématy,

která považujeme pro náš Zlín za důležitá.

První z nich je téma metropolitního města respektive oblasti. Bezmála

75 000 obyvatel Zlína i s okolními obcemi je příliš málo pro to, aby Zlín

– významné krajské město – nebylo jenom vzpomínkou na minulost.

Dočtete se také o výsledcích soutěže na rekonstrukci centrálního

zlínského náměstí. Popravdě žádné velké nadšení v nás nebudí. Vidíme

v tom spíše daň za absenci promyšlené koncepce, jak s naším městem

dál. Stále považujeme za klíčové vypracování studie rozvoje města

společně s řešením širšího centra města od Farské louky po sportovní

halu, a to s ohledem na dopravu a další související problémy.

Určení funkce jednotlivých oblastí, co má být pro kulturu, co pro sport,

co pro bydlení, co klidovou částí města apod.

Již brzy nás čekají přípravné práce k opravám Velkého kina. Nalézt

nejlepší zadání pro tuto investici nebude z tohoto důvodu snadné.

Příprava investic vůbec je v našem městě samostatným tématem.

Budeme se mu proto v rámci rozpočtu města dlouhodobě věnovat.

Jsme členy finančního výboru a můžeme konstatovat, že minimálně

snahu o změnu k lepšímu je již možné pozorovat.

Přejeme Vám krásné jarní dny, které jistě přinesou optimistickou náladu

a novou energii do našich společných aktivit za budoucnost moderního

Zlína.

Klíčová témata pro Zlín 21

Metropolitní město

garant Petr Sáha, člen Zastupitelstva města Zlín

Odborná pracovní skupina, která se tématem zabývá se vytvořila

po diskuzním setkání 5. 2. 2019

Město, kde mladí lidé chtějí zůstat

garant Dušan Sviečka, člen Zastupitelstva města Zlín

konzultant Lukáš Duffek, ředitel Incinity s.r.o.

Setkání na téma Smart city proběhne v dubnu 2019

Město vzdělané

garantka Berenika Hausnerová, kandidátka hnutí Zlín 21

konzultantka Hana Lavičková, metodička, autorka

vzdělávacího projektu Jinotaj

Veřejné setkání se zahraničními hosty je plánováno na září 2019

Město pro juniory i seniory

garantka Barbora Martinková, členka Zastupitelstva města Zlín

Odborné setkání se chystá na říjen 2019

Město, kde se využívá kulturní

dědictví

garanti Martin Pášma, Čestmír Vančura, členové

Zastupitelstva města Zlín

Odborné setkání se uskuteční v závěru června 2019


Náměstí Míru

Známe vítězný návrh na rekonstrukci náměstí Míru

Z těch několika obrázků a informací nejde moc dobře posoudit kvalitu

projektu.

v roce 2022 už teď logicky docházíme k závěru, že na náměstí do země

stejně nekopneme.

Pozitivem je, že se soutěže zúčastnili architekti také ze Zlína, prokázali

tím svůj patriotismus. Líbí se mi i plán zapojení privátních subjektů do

přípravy a financování projektu.

Nelíbí se mi nízký honorář pro tak důležitý projekt pro Zlín a uspěchaný

termín soutěže a především laická i odborná diskuse, která by tak

důležité věci měla předcházet, a to se pravděpodobně projevilo na

zadání soutěže. Jsme jediným krajským městem se silnicí 1. třídy přes

hlavní náměstí, to je potřeba změnit. Parku si v těsném sousedství

rušné ulice opravdu moc neužijeme. Náměstí každého města je jeho

výkladní skříň, pro krajské město to platí dvojnásob.

Tato investice i bez II. etapy přesáhne 200 miliónů Kč a měla by přetrvat

generace. Náklady ateliérů na takovou soutěž jsou v úrovni honoráře

pro vítěze, šetříme na nesprávném místě. Kvůli oslavám 700 let města

Preferujeme jiný způsob práce. Připravit podmínky, které zaujmou

i nejlepší autority v oboru. Řešit nejdříve koncept širšího centra Zlína

od Farské louky po sportovní halu a definovat potřebné funkce pro obyvatele

města v tomto území. A teprve potom navrhovat jednotlivé části.

Za chvíli budeme také řešit projekt opravy Velkého kina. Definovat

zadání pro účelné využití tohoto objektu není bez uceleného územního

konceptu snadné. Zvažují se návrhy na jeho využití i pro sport, a přitom

o 100 metrů dál máme sportovní haly, u kterých je rekonstrukce také na

spadnutí. Toto není systematický přístup. Čeká nás hodně práce.

Návrhy architektů přihlášené do soutěže si můžete v současné době

prohlédnout v prostorách zlínského zámku. Tuto výstavu vám všem

doporučujeme a budeme rádi za vaše názory.

Zdroj: atelier P.P. Architects s.r.o., Brno


Čestmír Vančura vyjadřuje

názory vedení hnutí Zlín 21

na dvě současná žhavá témata

Velké kino

Baťa by Velké kino už dávno zboural

Velké kino je už třetím rokem kvůli špatné statice uzavřené. Názory

na to, jak s kinem do budoucnosti naložit, se různí. Čestmír Vančura je

nejen z pozice zastupitele, ale i prezidenta Zlín Film Festivalu členem

pracovní komise, která se touto problematikou již delší dobu zabývá…

Jaký by podle Vás měl být další osud Velkého kina? Zbourat nebo

zachovat v původním stavu a rekonstruovat?

Kdyby žil Tomáš Baťa, dnes by s největší pravděpodobností kino v této

podobě už nestálo, jeho záměr určitě nebyl dělat ze Zlína skanzen. Ve

vztahu k filmovému festivalu nám velký kinosál citelně chybí nejenom

pro svoji neopakovatelnou atmosféru. Na jiných festivalech je kino

jádrem jeho dění, diváci se tam schází s herci, tvůrci, kritiky apod. Dnes

proto improvizujeme a je to problém. Pokud ve Zlíně chceme dál festival

mít, potřebujeme najít řešení. O problémech se statikou kina se přitom

vědělo už dlouho, jak vyplynulo na povrch ze zprávy statiků.

Jak by tedy „nové“ Velké kino mělo vypadat?

Velké kino by především mělo zůstat velkým kinem. Projekt musí

schválit i památkáři a jejich podmínky známe. Z podoby jakéhosi

kulturního domu se všemi možnými funkcemi mám obavy, měli bychom

být opatrní. Technicky jde sice dnes skoro všechno, ale je to drahé a

drahý je potom provoz i údržba. Doufejme, že jsme se už trochu poučili

z provozu kongresového centra.

Na radnici jste už před časem za Filmfest předložili konkrétní návrh,

v čem spočíval?

Jsou to už 2 roky a od té doby o tom pořád přemýšlíme. Utáhnout

provoz jenom na kině je riziko, v tom se s vedením města shodneme.

ČR zatím nemá muzeum československého filmu. Je to trochu ostuda,

má ho už třeba i dvoumilionové Estonsko. Byla by to pro Zlín příležitost.

Máme u nás zajímavou historii, fakultu v oboru, hodně se toho ve Zlíně

kolem filmařiny v poslední době děje a šlo by to dobře dohromady.

Na co budete lákat návštěvníky?

Nechceme „muzeum” v tradičním stylu, tak se to dnes nedělá a příkladů

po Evropě najdeme dost. Jsou to atraktivní projekty a hodně lidí, které

nebaví trávit čas v „nákupáku“ a chtějí spojit zábavu s užitkem, to

zajímá. Audiovize dnes poskytuje řadu možností a vývoj digitální techniky

přináší pořád nové příležitosti, tam bychom měli hledat. Na rozdíl

od sousedních krajských měst nemáme žádný IQ park pro děti a rodiny,

tím směrem bychom se měli orientovat a hledat inspiraci. Část nákladů

na investice a provoz by tak šla z jiných peněz a přinesla by i zajímavou

práci pro lidi z našeho města.

Po diskusích s odborníky je nyní na stole plán rekonstrukce za 300

miliónů korun. Je ta částka adekvátní?

Jsou to velké peníze a mít za ně jenom kino nám přijde hodně. Myslím,

že je to spíše odhad, než realita a popravdě nevím, co za to máme

dostat. Potřebujeme ve Zlíně i jiné věci a hodně nás to zajímá z pohledu

festivalu i zastupitelů.


Velký Zlín se stal tématem

naší únorové debaty

Setkání se uskutečnilo v přátelském duchu mezi zajímavými osobnostmi

z celého Zlínského kraje, od nichž jsme mohli vyslechnout názory na

téma zlínské metropole jako atraktivní destinace pro život a spolupráci.

Akce byla první vlaštovkou dlouhodobého procesu, pro který se nám

podařilo vytvořit menší pracovní skupinu, jež se bude touto tématikou

zabývat i nadále.

Problematiku v současné době konzultujeme také se zástupci zlínské

radnice, kteří se o ni zajímají, a my si toho vážíme - spolupráce je

nejlepším předpokladem k úspěchu.

Ambicí Zlína jako krajského města musí nepochybně být schopnost

rozvíjet některé aktivity v oblasti průmyslu, dopravy, bydlení, péče

o zdraví, vzdělání, kultury, sportu apod., které přesahují jeho vlastní

potřeby. Takové aktivity není možné plánovat, realizovat a provozovat

jednotlivě na více místech kraje tak, aby nakonec dobře sloužily všem

jeho občanům.

Vyšší investice

nelze realizovat

bez vyšších

příjmů do

rozpočtu města

Petr Sáha

Současný stav hospodaření města je pro další rozvoj

nedostatečný – město nemá dostatek financí na rozvoj

a dokonce není schopno se ani řádně starat o svůj majetek.

Vidím jediné řešení v systematickém navyšování rozpočtu

města. Ano vím, základ rozpočtu určují zákony. Mezi

nezanedbatelné příjmy obecního rozpočtu však řadíme koeficient

zaměstnanosti ve městě, či počet obyvatel přihlášených

v daném městě. Město se proto potřebuje starat o růst

obyvatelstva, o motivaci k zakládání firem a musí pro toto

vytvářet podmínky. Jen s takovou strategií je možné zvýšit

disponibilní rozpočet města a teprve poté je možné uvažovat

o navyšovaní investic.

Co tedy vzešlo z naší

první diskuze?

a) Koncept počítá s hlavním cílem – vytvořit značku (brand)

atraktivní oblasti a přilákat tak do města a oblasti nové

obyvatele.

• potřebujeme nové podniky, nové služby, aby mělo město

příjem a lidé práci

• potřebujeme mládež, která tzv. “vydělá” na seniory,

ale i na sebe a své děti

• potřebujeme spoustu odborných pracovníků (lékaři,

učitelé, apod.)

• velká města a aglomerace mají možnost dělat velké věci

b) Budování metropolitní oblasti je nutně spojeno se zájmem

města Zlín a okolních obcí spolupracovat jak navzájem, tak se

soukromou sférou a občany. Obce zapojené do projektu přitom

neztrácejí svoji subjektivitu.

c) Rozvoj metropolitní oblasti je velice komplexní, je proto potřeba

stanovit oblasti a cílové skupiny, které je takto možné rozvíjet.

Mezi prvními úkoly bude:

• zhodnocení současných podmínek pro život v oblasti Zlína

a okolí

• návrh společné cílené propagace oblasti:

Zlín je parádní, zůstaňte tady!”

• zjištění potřeb obyvatelstva města a okolních obcí

• zjištění potřeb obyvatel, které bychom měli zájem přilákat

• koncepce pro naplňování potřeb obyvatelstva jak stálého,

tak nově příchozího

d) Hnutí má zájem rozpracovat dané téma spolu s odborníky,

analytiky, občany města Zlín i měst okolních.

Máte-li zájem být tohoto procesu

součástí, dejte nám vědět!


Zlín potřebuje více obyvatel

Koncept takzvané metropolitní oblasti je tématem, jež rezonuje nejen

u zastupitelů za hnutí Zlín21. Odborná i laická veřejnost nezřídka

zmiňuje, že Zlín má nevyužitý potenciál, který lze dále umocnit účinnou

spoluprací s městy a obcemi v jeho sousedství. A těžit z toho můžeme

všichni. Představme si proto základní obrysy Metropolitního Zlín(ska)…

Zlín se v mnohém nechová jako jiná krajská města v České republice.

Jedním z měřítek tohoto tvrzení je stále se snižující počet obyvatel

daný neschopností města oslovovat nové občany, talenty, rodiny s dětmi

a další cílové skupiny, které si budou ve městě umět představit svou

budoucnost. Zároveň město neumí prezentovat svou atraktivitu rodilým

občanům, kteří doposud neměli osobní zkušenost s prací a životem

v jiném místě ČR a o odchodu ze Zlína za takzvaně lepším životem se

často rozhodují bez znalosti socioekonomických a geodemografických

dat a trendů. Objektivně ale Zlínu také schází jasná a přesvědčivá koncepce,

že toto téma je jeho prioritou, na níž bez kompromisů pracuje.

Zlín je pohledem mladých obyvatel malý, necítí se v něm dostatečně

anonymně, což je dle průzkumů jeden z aspektů spokojeného života

generace mileniálů. Dle této skupiny obyvatel není Zlín tak atraktivní

v nabídce akcí a volnočasového vyžití, jako jsou jiná (větší) krajská

města. Pro mnohé cílové skupiny nemá dostatečnou nabídku zejména

přijatelného startovacího nebo rodinného bydlení.

Zlín a jeho necelých 75 tisíc obyvatel vnímají mladí jako zmenšující se

město, kterému do nejběžnějších stotisícových krajských měst, jako

je například Liberec nebo Olomouc, chybí přes 20 tisíc obyvatel. Tento

pohled však podle nás vyžaduje mírnou korekci. V těsném sousedství

Zlína a v ideální dopravní dostupnosti jsou další města a obce, které

by v podmínkách výše uvažovaných krajských měst byly městskými

částmi. V těchto oblastech žije dle dat Českého statistického úřadu

dalších asi 43 tisíc obyvatel, čímž celá oblast narůstá na více než 118

tisíc obyvatel a svou rozlohou atakuje pátou největší aglomeraci České

republiky. Ruku v ruce s „růstem“ rozlohy metropolitního Zlínska roste

i nabídka nemovitostí k bydlení, nabídka spolkových činností, volnočasového

vyžití, ale také spektrum firem vytvářejících zajímavé pracovní

příležitosti.

Hlavním cílem naší snahy je proto vytvořit platformu zástupců měst

a obcí ze Zlína a jeho okolí a za podpory firem a aktivních občanů

navrhnout koncept atraktivní metropolitní oblasti Zlín – Otrokovice –

Napajedla a přilehlých menších obcí. Taková platforma ukáže Zlínsko

v nejlepším světle a podpoří úvahu jak místních mladých, tak jinde

zasídlených lidí, o možnostech přistěhování se za kvalitou života,

kterou jiné oblasti v České republice nanabízí. Tento cíl vnímáme jako

apolitický, vysoce odborně náročný, avšak zásadně přínosný pro celou

oblast a její obyvatele.

Co chceme:

Rozvíjet naši schopnost využívat příležitosti

ze společného života v oblasti Zlínska

Co potřebujeme:

1) Spolupráce

Malé a střední firmy, vzdělávací instituce, magistráty

a politici, kteří je vedou, musí umět spolupracovat.

2) Znalost oblasti

Je třeba udělat průzkum toho, co město nabízí, co lidé

potřebují a jak tyto aspekty propojit.

3) Nástroj pro společný rozvoj

Web a mobilní aplikace mohou v začátcích prezentovat

možnosti ve všech oblastech, kterou se metropolitní oblast

zabývá.

4) Inspirace a atraktivita

Modelové osobní příběhy obyvatel, kteří se do metropolitní

oblasti přistěhují a popíší své osobní zkušenosti s životem

a prací/podnikáním na Zlínsku mohou.

5) Pracovitost a motivace

Další práce na projektu Metropolitní Zlín(sko) budou

ukotveny v právě vznikající dlouhodobé strategii města Zlína.

Chcete se podílet na konceptu

Metropolitní Zlín(sko)?

Pojďme hledat výhody společného soužití

v oblasti Zlín. Ozvěte se nám info@zlin21.cz

Mnoho lidí se na nás obrátilo s názorem, že základ

metropolitního rozvoje kvalitní doprava - s tím

souhlasíme a věříme, že společně to dokážeme změnit.

Děkujeme za názory, budeme rádi za další!


Péče o seniory

je téma 21. století

Rozhovor s Kateřinou Pivoňkovou

Kateřina Pivoňková

Rádi bychom se s Vámi podělili o rozhovor s ředitelkou Naděje Zlín, paní

Kateřinou Pivoňkovou, která nás inspiruje a jejíž práce si vážíme.

Barbora Martinková s touto inspirativní ženou hovořila o stáří, zralosti,

stále aktuálnějším životě s Alzheimerovou nemocí a o péči, která není

vůbec snadná. Paní Pivoňková se svým týmem dělá obdivuhodnou

činnost, pro níž sbírá inspiraci po Evropě, ale také v srdci každého

svého klienta.

Naděje působí téměř po celé České republice v mnohých sektorech

sociálních služeb. Vaše pobočka ve Zlíně se mimo jiné zabývá péčí o

seniory a osoby s demencí, co přesně to obnáší?

Naděje je ve Zlíně od roku 1992 a její poslání je dvojí – péče o osoby

s postižením a o lidi ve stáří. Co se týká péče o seniory, specializujeme

se u nás na péči o osoby trpící Alzheimerovou nemocí, resp. demencí.

Provozujeme Dům pokojného stáří, v němž máme 65 míst pro seniory,

z toho 19 z nich jsou ve specializovaném režimu právě pro osoby

s Alzheimerovou nemocí. Dále je zde Denní stacionář, kde člověk může

být přes den a poté se vždy navrací zpět do svého domácího prostředí.

Tato služba je rovněž určena pro lidi s demencí, tedy s Alzheimerovou

nemocí v I. a II. stadiu, kteří ještě mohou být doma. Naší třetí aktivitou

je to, že jsme kontaktním místem České alzheimerovské společnosti

a nabízíme jednak poradenství rodinám, které pečují o člověka

s demencí, testování paměti a setkávání tzv. svépomocné podpůrné

skupiny. Pracujeme tedy nejen se seniory s demencí, ale také ve velké

míře s těmi, kteří o někoho s demencí pečují.

Přibývá klientů v této oblasti?

Ano, řekla bych dokonce, že počet lidí žijících s demencí se zvyšuje

rapidně, jedná se ale o celoevropský problém.

Proč to tak je, že se počet nemocných zvyšuje?

Zásadní důvod je ten, že se lidé Alzheimerovy nemoci prostě dožijí, což

je se zvyšujícím se věkem stále častější. A potom jsou také vzácné

druhy demence, které může dostat člověk podstatně mladší, třeba ve

30 až 40 letech. Takoví lidé byli dříve umisťováni do psychiatrických

léčeben, ale dnes se nám tyto osoby daří zachránit a poskytnout také

jim adekvátní péči.

Práce s lidmi s demencí není vůbec snadná. Co je dle Vašeho názoru

pro výkon takové práce hodnotné?

Pro mě asi nejvíc uvědomění si nezaměnitelnosti hodnoty lidského života.

Toho, že každý lidský život má smysl v jakékoli podobě. Toto je moc

důležité si uvědomovat v sociálních službách, kdy pracujete s lidmi,

kteří jsou v jakémkoli oslabení. Je to důležité proto, abychom o člověku,

o něhož se staráme, neuvažovali jako o nějakém objektu naší péče, ale

o člověku, který má svou důstojnost, svou historii, své životní prostředí

či svůj životní příběh. Právě tohle je základní cesta k tomu, aby služba

byla dobrá. Druhou věcí, která je pro mě důležitá, je svoboda, tedy fakt,

že člověk má i za omezených možností svobodu o sobě rozhodovat

a říct, jak chce žít.

Jak lze takovou svobodu naplňovat?

Musíme hledat různé cesty k tomu, aby se lidé cítili respektovaní a svobodní

ve svém životě s omezením. To obnáší hledat různé formy péče,

systém, jak bude péče poskytována, vybírat pomůcky a podobně.

Co je teda těžší – hledat cestu k péči, nebo ji realizovat?

To záleží na tom, jak se to nastaví, ovšem v českých podmínkách je to

složité, protože služeb není prozatím dostatek, zvláště těch domácích.

Druhým problémem je, že se lidé v nabídce služeb neorientují. My se

právě tímto potřebujeme zabývat. Musíme umět dostat k lidem informace

o službách a poté s nimi s respektem pracovat.

To zní tak, že bychom se na stáří měli připravovat už v průběhu života, a

to i jinak než spořením.

Je to tak. Příprava na stáří není jen po finanční stránce, záleží také na

určité flexibilitě toho, jak v průběhu života přijmu změnu a nastavím

si svůj život tak, aby se mi v něm žilo lépe. Nejdůležitější ale je, a to

vidíme také u nás v domově, jestli kolem sebe má člověk lidi, kteří ho

mají rádi. Nakonec tedy nezáleží na tom, kolik máte naspořeno, ale na

tom, jestli za Vámi někdo přijde do domova, jestli někdo o Vás stojí. Je

třeba mít hodně přátel, vztahů, dětí a lidí ve svém okolí.

To mi zní jako rady pro politiky, aby podporovali komunitní život a

rodinu!

To může být, ale vím, že se to těžko realizuje a je to dnes velké téma

všude.

Zpět k péči o seniory. Jak se její obsah vyvíjí s vývojem společnosti?

Generace se hodně mění a s tím se samozřejmě mění i potřeby lidí.

My se snažíme informace sbírat odkudkoli. Hodně nám v tom pomáhá

praxe ze zahraničí. Rádi bychom víc cestovali po Evropě a učili se. Moje

kolegyně byla třeba vloni na velice přínosné konferenci na téma péče

o lidi s demencí v Barceloně.


Můžete se v Barceloně dozvědět o tom, jak pečovat o lidi ve Zlíně?

No to určitě můžeme! Je zajímavé, že hodně příspěvků se týká ne úplně

té konkrétní péče, ale spíše společenských věcí. Abych to vysvětlila na

příkladě: v Evropě se začínají rozvíjet města, která jsou tzv. dementia

friendly (přizpůsobené pro život osob s demencí), což znamená, že jsou

přizpůsobena tomu, aby každý člověk mohl co nejdéle aktivně žít ve

svém městě i poté, co se u něj začne projevovat Alzheimer. Výsledek

spočívá v tom, že na úřadech, v obchodech či v taxíku lidé vědí, jak mají

jednat s lidmi s demencí, jsou také kavárny, které jsou označeny Dementia

friendly. Prostě se o tom ví, přizná se to ve společnosti a udělá

se maximum pro to, aby tito lidé žili mezi námi šťastný život co nejdéle.

Je to tedy o tom udělat ve městě návod pro všechny provozovatele

služeb, kteří by o to měli zájem, jak s touto skupinou pracovat a začít jej

propagovat?

Ano, může to tak být, protože tito lidé jsou specifičtí. Představte si tu

situaci: miluji své město, kde celý život žiji, ale už nikam netrefím. Je to

úplně jiná situace, než je běžné stáří. Dnes je stáří hodně posunuté, lidé

stárnou pomaleji, i v 70 až 80 letech jsou spíše zralí než staří, mnozí

jsou aktivní a dobře se orientují a přemýšlí, jen třeba potřebují bezbariérovost,

více možností posezení, větší nápisy, ale jinak není potřeba

dělat nic zvláštního.

Zůstaňme tedy u těchto relativně zdravých seniorů. Představme si

osoby, které odejdou z práce třeba v 65 letech, stále jsou celkem fit, jen

jsou už příliš unavení na práci na plný úvazek. V západních zemích jsou

běžné programy zapojení aktivních seniorů do práce. Vidíte takovou

poptávku také u nás?

Dnes to ještě nevidím, protože lidé jsou dnes ještě hodně zvyklí ve

stáří pracovat na zahrádce nebo pomáhat s vnoučaty. Myslím si ale, že

poptávka po změně se objeví brzo. Dovedu si ale představit, že by se do

důchodu chodilo nějak alternativně, že by třeba penzionování mohlo být

částečné. Zatím je to jen vzdáleným snem. Já si to vždy uvědomím

u našich pečovatelek, které odchází do důchodu poměrně mladé,

a přitom nesmírně unavené, protože po desítkách let péče o staré

a nemocné lidi už nemohou pracovat naplno. Mně by se líbilo nechat je

tady ještě déle, protože právě ony jsou studnice znalostí a mohly by učit

ty mladé porozumět lidem ve stáří. Tato možnost se ale vedle důchodu

nenabízí a je škoda, že to není zvykem a nemáme na to prostředky.

Myslíte, že se to u nás změní? Že senioři získají lepší přístup k

aktivnímu penzionování?

Myslím, že ano, dokonce si myslím, že právě zralí lidé mezi 60 a 70

budou jednou hybnou silou ekonomiky, protože to jsou lidé, kteří vědí,

znají svět, mají chuť účastnit se všeho možného, chtějí volit, být voleni,

chtějí nakupovat a cestovat a možná tohle všechno chtějí mnohem víc,

než ti mladší, kteří na to třeba ještě nemají prostor nebo zatím nevědí,

co vlastně chtějí.

Je tedy nezbytné, aby se změnil systém?

Částečně určitě ano. Změnit se ale musí také společnost. V Anglii mám

jednoho dobrého kamaráda, který je ve „zralém” věku a už mnoho let

dělá u nich v Readingu, v Anglii, takovou dovážkovou službu – vozí přes

nějakou agenturu dobrovolnicky seniory: například k doktorovi nebo

kamkoli potřebují doprovodit, tak je vezme. Na otázku, proč to dělá,

prostě říká: „Vždyť je to jasný, dělám to, protože mám čas a až jednou

budu potřebovat, budu rád, že někdo zaveze mě.“ Je to teda úplně

jednoduchý princip, jemu to připadá normální.

Tohle tady moc neumíme. Komunitní život je moc důležitý, ale je potřeba

se jej opět naučit, nejde to hned.

To máte pravdu, ale víte, my to opravdu budeme potřebovat. Myslím,

že to, jak se bude žít starým lidem, opravdu bude záležet na komunitě

okolo nich.

Vkládání prostředků do toho, aby komunita mohla žít tam, kde bydlí,

a lidé si tak vzájemně mezi sebou budovali důvěru, má tedy velkou

hodnotu a smysl.

Ano, s tím souhlasím.

To je tedy další rada pro nás!

(Smích) víte, spíše je to informace o tom, jak se celá situace vyvíjí a k

čemu nutně směřujeme. Jak si podle toho město a svůj život zařídíme,

je už na nás všech.

Barbora Martinková

Proč je dobré sledovat dobrou praxi

Ve svém okolí hledáme příklady dobré praxe. Chodíme do institucí,

pravidelně si například povídáme s klienty stacionáře Domovinka

Charity Zlín, do naší diskuze přispívá paní Eva Hegmonová provozující

domácí hospic Most k domovu a naši členové se účastní Komise

pro sociální záležitosti Rady města Zlín (Barbora Martinová, Michal

Pernička). Státní úroveň nemá sociální systém kvalitně rozpracovaný,

na což doplácí kraje i města, musíme s tím ale postupně tzv. „odspodu”

pracovat. Víme, že domácí péče je v současné době strategickým cílem

sociální péče kraje, což naše hnutí kvituje.

Město potřebuje zrevidovat a posílit efektivitu poskytování sociální

péče a současně zvýšit svůj podíl v tomto sektoru, což se samozřejmě

dotýká také rozpočtu. Mluvit o investicích do sociálních služeb je stejně

důležité jako mluvit o kinech, stadionech či zámcích, snad pouze s tím

rozdílem, že sociální služby jednou budeme potřebovat téměř všichni.


Máme 26 lidí v komisích,

fondech a výborech města Zlín

Spolupracují s námi odborníci, kterých si

velmi vážíme a důvěřujeme jim. Posláním

každého člena těchto institucí je fungovat

jako prodloužená ruka zastupitelů.

Společně komunikujeme při osobních

setkáních a prostřednictvím webu všechny

informace sdílíme a průběžně zpracováváme.

Práce všech skupin začala v únoru

2019. Jejich výstupy můžete průběžně

sledovat na webu hnutí v sekci Novinky.

Digitalizace zjednoduší

život všem

Jsme rádi, že se tématem digitalizace v České republice začínají

zabývat vedle inovačních firem také úřady a výzkumné instituce.

Technologická agentura ČR stále více upozorňuje na to, že digitalizace

není jen pro rozvoj firem, ale především pro zkvalitňování života nás

všech. V tomto krátkém přehledu vám představujeme, co se vlastně pod

tématem digitalizace schovává.

Dušan Sviečka

dopravákům, třetí památkářům a všichni s nimi mohou pracovat ihned

v přehledech, do nichž se informace automaticky řadí. Činnost celého

úřadu se tím může násobně zlepšit. Samozřejmě tématem s tím

souvisejícím je digitalizace městské infrastruktury, která zkvalitňuje a

synchronizuje chod města. Doprava, úklid odpadu, informovanost

o kultuře a cestovním ruchu, to všechno je toho součástí.

Otevřená data jsou základem všeho. Jedná se vlastně o všechny informace

o tom, co se ve městě děje, od jízdních řádů autobusů, přes data

aktuálně získaná o dopravy ve městě, až po plán úklidu silnic.

Z takového souboru informací lze návazně vybírat ty, které jsou důležité

pro koordinaci specifických činností.

Můžeme říci, že díky správnému sběru a nasměrování informací

se stane, že když vyplníte jeden velký elektronický formulář a dáte

odeslat, jedna část se automaticky zařadí pod životní prostředí, další

Představte si, že se ve středu ráno probudíte, na mobilu se vám ukáže

informace o tom, že vaše linka trolejbusu je v omezeném provozu, že

v plaveckém bazénu začaly zlevněné hodiny, že večer je v parku koncert

vaší oblíbené skupiny, zítra končí termín platby poplatků za odpad,

a škola, do níž chodí vaše dítě, organizuje akci pro rodiče. To všechno

jsou informace města, které jste si vybrali v kolonce „ranní info

o městě“ a přizpůsobili vašim zájmům.

Líbí se vám tato představa? Nám ano, proto na tom pracujeme.

Diskuzní setkání Digitální město

11. 4. 2019 od 17.00 hod. / Zámek Zlín - Kafe Zámek / Akce je zdarma

Přednášející: Dušan Sviečka, Zlín 21 / Lukáš Duffek, spolumajitel Incinity s.r.o., inovační firmy roku 2018 / ... a další hosté.


Aby měl na zimák, do kina

či zámku kdo chodit

Martin Pášma

Podle mého máme v našem milém městě Zlíně celou řadu témat

k řešení. I řadu nezodpovězených otázek. Ovšem nad vším tím se vznáší

jeden opravdu velký problém, o němž se k mému velkému podivu mluví

a píše málo. Podřevnickým prostorem víří témata jako zimní stadion,

Velké kino, dostavba náměstí, voda, zámek, soud, trať, atp., ale to

nejdůležitější téma – ten největší problém vypluje na hladinu jen občas

a nenápadně. Možná ho politikové sami příliš nevytahují, protože

vlastně nevědí, co s ním.

Tím problémem je demografický vývoj. Ve zkratce: městu klesá počet

obyvatel. Populace stárne. Umírá více lidí, než se rodí. I lidé, kteří

ve Zlíně žijí, se zde k trvalému pobytu často nehlásí. Mladí lidé Zlín

opouštějí, nemají zde práci. Nemyslím jen ty, kteří odtud pocházejí

a rodnou hroudu opouštějí za pražskými příležitostmi. Je zde početná

enkláva studentů, kteří byli k několikaletému pobytu ve Zlíně přilákání

univerzitou, avšak po jejím absolvování tu nemají pro kariéru a život

samotný ty správné podmínky.

Když je v naší skupině třeba brainstormingu, sejdou se lidé v počtu

a odbornosti, jež odpovídají tématu. Demografický vývoj města je

naprosto klíčovou věcí pro budoucnost Zlína. Nejen pro tak zásadní

záležitost, jíž jsou městské příjmy. Takto nosné téma zasluhuje setkání,

jemuž u nás ve skupině říkáme velký chural, shromáždění nejvýznamnější.

Nejvyšší důležitost. A právě velký chural by měl k tématu demografický

vývoj pan primátor svolat a začít jej slovy: „Dámy a pánové, máme

opravdu vážný problém.“

Koalice, opozice, zastupitelstvo, komise, výbory… to je, panečku,

formací. Některé osobnostně silnější, jiné méně. Ano, ať řeší jaguáry v

ZOO, stavbu tělocvičny, cokoliv chcete. Ale hlavně, ať zvolení zástupci

obyvatel, koaliční – opoziční – všichni, řeší především a dostatečně

budoucnost svého města. Když nic neuděláme, plíživě a nenápadně nás

ten problém jednou dostihne. Když vypracujeme koncept, jak zajistit

mladým lidem dobrou práci a možnost bydlení, máme slušnou šanci, že

Zlín zaznamená správný vývoj a bude z něj město budoucnosti.

Zlín pro svůj správný vývoj musí růst, bohatnout. Bez vyššího počtu

obyvatel, bez vyšších městských příjmů to nejde. Budoucnost je

v mladých rodinách žijících v našem městě. Potřebují kvalitní bydlení

a práci. Když to zde budou mít, bude i za dvacet třicet let plný park –

výkladní skříň radnice, ale i zimák či kino. Ať tam nakonec nesedí jen ti,

kteří nebyli schopni mladé ve Zlíně udržet či je sem přímo přilákat. Tedy

koalice, opozice, komise, výbory…

Tomáš Dudák

Jaroslav Juráš

Zdrženlivý postup města

ve věci nové nemocnice

Nedostatečná pozornost tématu

dostupnosti bydlení ve městě

Snaha o řešení situace

s tržištěm “Pod Kaštany”,

budovou soudu a hokejového

stadionu

Aktivita směřující k napravení

stavu s dodávkami vody ve

Zlíně

Korektní vztahy mezi koalicí

a opozicí

Roztříštěné řešení jednotlivých

projektů bez ucelené koncepce

(vzhled města, sociální péče, doprava...)

Nepřiměřené investice do ZOO

Zlín bez využití přínosu turistů

pro město samotné

Vedení Dopravního podniku

Zlín-Otrokovice má 9 jednatelů,

o 2 více než ČEZ


Mluvme spolu

Zaujala vás témata, kterými se zabýváme? Trápí vás problémy v místní

části, kde žijete? Není vám lhostejný osud Zlína?

Navštivte nás na webu, přijďte si s námi popovídat, nebo nám napište

na sociální sítě.

Potkejme se

na síti…

I po skončení volební kampaně můžete na webu www.zlin21.cz najít

nejen aktuální příspěvky z naší činnosti, ale také výstupy z odborných

setkání, analýzy a názory odborníků ke klíčovým tématům, která jsou

pro nás důležitá.

...nebo z očí

do očí

Barbora Martinková

Vedoucí kanceláře Zlín 21

Otevřeli jsme naši kancelář. Najdete nás na Filmových ateliérech každé

pondělí od 14:00 do 18:00 hodin.

Přijďte s námi diskutovat, o tom, co vás ve Zlíně trápí.

Každá návštěva je u nás vítaná.

Máte-li zájem dozvědět se více o fungování města, zabývat se hlouběji

jednotlivými tématy či tvořit podklady k tvorbě názorů hnutí, rádi vás

přivítáme ve svém mladém i zralém týmu nadšenců pro komunální

politiku! Pracuje s námi mnoho zajímavých osobností, pravidelně se

setkáváme, sdílíme informace, připravujeme veřejná setkání tak, aby

měla smysl, abychom se poučili, abychom představili své myšlenky

a zároveň je také mnohdy upravili. Chceme vychovat novou generaci

slušných politiků kteří rozumí svému městu. Současně máme zájem

dozvědět se o potřebách obyvatel Zlína. Buďte toho součástí! Nejde

o členství v hnutí, jde o spolupráci, stáž, sdílení či pomoc. Dejte nám

vědět jaké téma by vás zajímalo, čím byste měli zájem se blíže zabývat

a co byste v tom směru rádi dělali. První setkání všech mladých

nadšenců, co by o zapojení měli zájem, proběhne v sobotu 13. dubna

2019 v prostorách Kafe Zámek od 17:00.

Registrujte se k účasti či žádejte bližší

informace v naší kanceláři.

Barbora Martinková

martinkova@zlin21.cz

+420 777 832 723

Co vy na to?

Zajímá nás, co si myslíte a proto jsme pro vás připravili na našem FB profilu anketu na téma budoucnosti našeho města.

Podělte se námi o svůj názor www.facebook.com/zlin21

Souhlasíte s myšlenkou výstavby a stěhování nemocnice do Malenovic?

A) ANO B) NE

Město 21 - Magazín nezávislého politického hnutí Zlín 21

Redakční rada: Barbora Martinková, Kateřina Martykánová, Martin Pášma, Dušan Sviečka

Grafické zpracování: Dušan Sviečka Tiskne: VLM, a.s. Tiskárna Novotisk Olomouc

More magazines by this user
Similar magazines