5. číslo časopisu Ozvěny z Hrdlořez

adela.vallentova

Školní časopis

V. ČÍSLO

ROČNÍK III. LISTOPAD 2019

VYŠŠÍ POLICEJNÍ ŠKOLA

A

STŘEDNÍ POLICEJNÍ ŠKOLA

MINISTERSTVA VNITRA V PRAZE

KDO NAVŠTÍVIL

NAŠI ŠKOLU?

FYZICKÉ TESTY

NANEČISTO

KROUŽEK

POLICEJNÍ TAKTIKY

EXKURZE U POŘÍČNÍ

POLICIE


Představa ukrytá

EDITORIAL

3

Poŝ cýhīoŝdĄbüácýhī bülňoŝuơdĄíIJmő,

jłsƌoŝuơ pƁlňnœéČ lňiİdĄíIJ,

kŅtƙeċrƄýDžmő vƽůƺbüeċcý nœeċrƄoŝzǎuơmőíIJmő.

ZdĄá sƌeċ mőiİ, žǐeċ tƙakŅyDŽ bülňoŝuơdĄíIJ.

KažǐdĄýDž dĄrƄžǐíIJ tƙeċlňeċfģoŝnœ,

anœiİ sƌlňoŝvƽa nœeċpƁrƄoŝmőlňuơvƽíIJ.

VšƐuơdĄeċ sƌeċ oŝzǎýDžvƽá jłeċnœ tƙóŞnœ

tƙéČ hīuơdĄbüyDŽ hīrƄoŝzǎiİvƽýDž.

SamőéČ pƁíIJpƁ, pƁíIJpƁ a zǎasƌeċ pƁíIJpƁ.

Teċnœ zǎvƽuơkŅ uơžǐ mőěĎ vƽážǐnœěĎ šƐtƙvƽeċ!

TyDŽ tƙeċlňeċfģoŝnœyDŽ büyDŽcýhī vƽšƐeċmő vƽyDŽpƁ´

a vƽšƐeċcýhīnœyDŽ rƄoŝzǎbüiİlň oŝ sƌeċbüeċ.

Moŝžǐnœá büyDŽ sƌiİ vƽšƐiİcýhīnœiİ uơvƽěĎdĄoŝmőiİlňiİ,

žǐeċ eċxǃiİsƌtƙuơjłeċ iİ nœěĎcýoŝ jłiİnœéČ.

NěĎcýoŝ, cýoŝ cýeċlňoŝuơ dĄoŝbüuơ pƁřƆeċhīlňíIJžǐeċlňiİ.

NěĎcýoŝ žǐiİvƽéČ, vƽeċlňiİkŅéČ, nœeċčÿeċkŅanœéČ.

TřƆeċbüa žǐíIJtƙ büyDŽ zǎačÿalňiİ,

alňeċ tƙoŝ jłeċ jłeċnœ pƁřƆeċdĄsƌtƙavƽa mőá.

Moŝžǐnœá büyDŽ sƌeċ zǎbülňázǎnœiİlňiİ

a mőoŝhīlň büyDŽcýhī zǎa tƙoŝ jłá.

Léto je nenávratně pryč, ale to není důvod ke smutnu!

UsƌaďĆtƙeċ sƌeċ dĄoŝ kŅřƆeċsƌlňa, zǎacýhīuơmőlňeċjłtƙeċ dĄoŝ hīuơňŕatƙéČ dĄeċkŅyDŽ, uơvƽařƆtƙeċ sƌiİ dĄoŝbürƄýDž čÿajł a pƁoŝnœoŝřƆtƙeċ sƌeċ dĄoŝ

čÿtƙeċnœíIJ čÿasƌoŝpƁiİsƌuơ nœašƐiİcýhī žǐákŅůƺ.

ReċdĄakŅcýeċ mőá zǎa sƌeċbüoŝuơ nœárƄoŝčÿnœéČ, alňeċ tƙrƄoŝuơfģámő sƌiİ řƆíIJcýtƙ iİ kŅrƄásƌnœéČ

oŝbüdĄoŝbüíIJ. Stƙiİhīlňiİ jłsƌmőeċ zǎajłeċtƙ nœa rƄeċdĄakŅčÿnœíIJ pƁoŝrƄadĄuơ dĄoŝ vƽýDžcývƽiİkŅoŝvƽéČhīoŝ a

vƽzǎdĄěĎlňávƽacýíIJhīoŝ sƌtƙřƆeċdĄiİsƌkŅa vƽ KrƄyDŽšƐtƙoŝfģoŝvƽýDžcýhī HamőrƄeċcýhī, kŅdĄeċ jłsƌmőeċ

mőiİmőoŝ jłiİnœéČ pƁlňánœoŝvƽalňiİ tƙoŝtƙoŝ čÿíIJsƌlňoŝ. ZúƢčÿasƌtƙnœiİlňiİ jłsƌmőeċ sƌeċ kŅrƄajłsƌkŅéČhīoŝ

kŅoŝlňa šƐkŅoŝlňnœíIJcýhī čÿasƌoŝpƁiİsƌůƺ a vƽeċ vƽeċlňkŅéČ kŅoŝnœkŅuơrƄeċnœcýiİ sƌeċ uơmőíIJsƌtƙiİlňiİ nœa 2.

mőíIJsƌtƙěĎ (tƙeċďĆ nœeċtƙrƄpƁěĎlňiİvƽěĎ čÿeċkŅámőeċ nœa vƽýDžsƌlňeċdĄkŅyDŽ cýeċlňoŝsƌtƙátƙnœíIJhīoŝ sƌeċtƙkŅánœíIJ

finœalňiİsƌtƙůƺ). ZvƽlňádĄlňiİ jłsƌmőeċ iİ nœárƄoŝčÿnœoŝuơ oŝrƄgĤanœiİzǎacýiİ jłiİžǐ dĄrƄuơhīéČhīoŝ

rƄoŝčÿnœíIJkŅuơ ŽákŅa rƄoŝkŅuơ a šƐkŅoŝlňnœíIJ rƄoŝkŅ jłsƌmőeċ zǎakŅoŝnœčÿiİlňiİ cýeċlňoŝdĄeċnœnœíIJmő

vƽýDžlňeċtƙeċmő sƌ eċxǃkŅuơrƄzǎíIJ uơ pƁoŝřƆíIJčÿnœíIJ pƁoŝlňiİcýiİeċ vƽ NyDŽmőbüuơrƄcýeċ.

RádĄa büyDŽcýhī iİ jłmőéČnœeċmő cýeċlňéČ rƄeċdĄakŅcýeċ oŝficýiİálňnœěĎ pƁřƆiİvƽíIJtƙalňa

nœašƐeċ kŅoŝlňeċgĤyDŽ zǎ pƁoŝbüoŝčÿkŅyDŽ SoŝkŅoŝlňoŝvƽ, kŅtƙeċřƆíIJ mőajłíIJ jłiİžǐ

oŝdĄ mőiİnœuơlňéČhīoŝ čÿíIJsƌlňa sƌvƽoŝuơ rƄuơbürƄiİkŅuơ. V tƙoŝmőtƙoŝ

čÿíIJsƌlňeċ nœajłdĄeċtƙeċ kŅrƄoŝmőěĎ jłeċjłiİcýhī šƐkŅoŝlňnœíIJcýhī akŅcýíIJ iİ

rƄoŝzǎhīoŝvƽoŝrƄ sƌ InœgĤ. Miİlňanœeċmő HlňuơšƐiİčÿkŅoŝuơ,

vƽeċdĄoŝuơcýíIJmő OdĄbüoŝrƄuơ sƌtƙřƆeċdĄnœíIJhīoŝ pƁoŝlňiİcýeċjłnœíIJhīoŝ

vƽzǎdĄěĎlňávƽánœíIJ SoŝkŅoŝlňoŝvƽ. Dálňeċ sƌiİ mőůƺžǐeċtƙeċ

pƁřƆeċčÿíIJsƌtƙ čÿlňánœkŅyDŽ oŝ pƁrƄvƽnœíIJcýhī oŝdĄbüoŝrƄnœýDžcýhī

pƁrƄaxǃíIJcýhī III. rƄoŝčÿnœíIJkŅuơ, dĄoŝzǎvƽíIJtƙeċ sƌeċ vƽíIJcýeċ

oŝ kŅrƄoŝuơžǐkŅuơ pƁoŝlňiİcýeċjłnœíIJ tƙakŅtƙiİkŅyDŽ a sƌnœadĄ vƽásƌ

pƁoŝtƙěĎšƐíIJ iİ fģoŝtƙoŝgĤrƄafieċ zǎ kŅuơrƄzǎůƺ a akŅcýíIJ pƁoŝřƆádĄanœýDžcýhī

šƐkŅoŝlňoŝuơ. NeċzǎapƁoŝmőnœěĎlňiİ jłsƌmőeċ anœiİ nœa tƙrƄadĄiİčÿnœíIJ rƄuơbürƄiİkŅuơ

„I uơčÿiİtƙeċlň jłeċ jłeċnœ čÿlňoŝvƽěĎkŅ“ – tƙeċnœtƙoŝkŅrƄátƙ sƌ pƁlňkŅ. JUDrƄ. Danœoŝuơ

ChīalňuơšƐoŝvƽoŝuơ. A pƁoŝ vƽeċlňkŅéČmő úƢsƌpƁěĎcýhīuơ zǎ mőiİnœuơlňéČhīoŝ čÿíIJsƌlňa vƽásƌ

čÿeċkŅá dĄalňšƐíIJ kŅvƽíIJzǎ sƌ fģoŝtƙkŅamőiİ zǎ dĄěĎtƙsƌtƙvƽíIJ „Poŝzǎnœeċjł sƌvƽéČhīoŝ uơčÿiİtƙeċlňeċ“.

Doŝuơfģámő, žǐeċ Vásƌ nœášƐ čÿasƌoŝpƁiİsƌ pƁoŝtƙěĎšƐíIJ, oŝbüoŝhīatƙíIJ iİ pƁoŝbüavƽíIJ. A

pƁamőatƙuơjłtƙeċ, žǐeċ vƽeċ šƐkŅoŝlňeċ mőuơsƌíIJmőeċ dĄávƽatƙ pƁoŝzǎoŝrƄ, alňeċ vƽ žǐiİvƽoŝtƙěĎ

jłeċšƐtƙěĎ vƽěĎtƙšƐíIJ.

ChīeċiİrƄóŞnœ

Adéla Valentová

zástupkyně šéfredaktorky



4 5

6

14

29

OBSAH

5 VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA Z MINISTERSTVA VNITRA

6 ZA PSY DO TUCHOMĚŘIC

7 KDYŽ NESTÍHÁ POBŘEŽNÍ HLÍDKA, POMŮŽOU POTÁPĚČI

8 ODBORNÁ PRAXE III. ROČNÍKU

10 ZÁKLADNÍ ODBORNÁ PŘÍPRAVA OČIMA JEDNOTLIVCŮ

12 ŽÁK ŠKOLNÍHO ROKU 2018/2019

13 CESTA ZA POZNÁNÍM

14 KROUŽEK POLICEJNÍ TAKTIKY

16 ŽHAVENÍ MOZKŮ

17 OZVĚNY ZE SOKOLOVA

18 ROZHOVOR S PANEM ING. MILANEM HLUŠIČKOU

20 ROZHOVOR S POLICISTOU Z PRVOSLEDOVÉ HLÍDKY

22 ODDĚLENÍ KYNOLOGIE SOKOLOV

22 EXKURZE DO OSVĚTIMI

23 JUNIORSKÝ MARATON KARLOVY VARY 2019

23 CYKLISTICKÝ KURZ 1. D

24 STŘÍPKY Z CYKLISŤÁKU 1. A

24 ZA HRANICE SVÝCH SIL

25 PŘEDSTAVENÍ SPORTOVNÍ RUBRIKY

26 FYZICKÉ TESTY NANEČISTO A ÚČAST NAŠICH ŽÁKŮ V POŘADU TV ÓČKO

28 MALÁ KOPANÁ ANEB ŽÁKYNĚ POZVANÉ MEZI UNIFORMY

29 POT A KREV ANEB CO OBNÁŠÍ JUDO

29 SILOVÝ VÍCEBOJ

30 PŘÍRODOVĚDNÉ DRÁŽĎANY

31 POZDRAVY Z BERLÍNA

32 CHCETE SE VŽÍT DO ROLE HAVÍŘŮ?

32 NÁVŠTĚVA POSLANECKÉ SNĚMOVNY A NÁRODNÍHO MUZEA

33 HRDLOŘEZSKÉ HRÁTKY

34 I UČITEL JE JEN ČLOVĚK

36 ÚSPĚCHY NAŠICH ŽÁKŮ VE ŠKOLNÍM ROCE 2018/2019

38 FOTOGRAFIE OD NAŠICH REDAKTORŮ

VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA Z MINISTERSTVA VNITRA

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍHO ROKU 2019/2020

První školní den byl sice zamračený, ale u nás v Hrdlořezích panovala i tak příjemná atmosféra. Slavnostní

zahájení školního roku se koná každý rok, přesto byl letošek jiný. 2. září 2019 totiž přijeli k nám do školy

ministr vnitra ČR Jan Hamáček a další významní hosté. Slavnostní akt složení slibu prvních ročníků probíhal

za doprovodu Hudby Hradní stráže a Policie ČR.

TISKOVÁ KONFERENCE - PŘEDSTAVENÍ NOVÝCH AUT PČR

Dne 9. září se u nás v areálu konala tisková konference, na které ministr vnitra Jan Hamáček společně s

policejním prezidentem Janem Švejdarem představili prototyp nových policejních aut.

OzvěĜny z Hrdlořįez

5. číslo, ročník III.

Vychází: listopad 2019

Vydává: redakční rada Vyšší

policejní školy a Střední policejní

školy Ministerstva vnitra v Praze

redakce@skolamv.cz

+420 974 845 393

+420 974 845 334

Publikování nebo šíření

jakéhokoli obsahu z časopisu bez

písemného souhlasu redakční

rady časopisu je zakázáno.

ŠÉFREDAKTOR:

Baštová Hanka

ZÁSTUPKYNĚě ŠÉFREDAKTORA:

Valentová Adéla

REDAKCE PRAHA:

Bočková Lenka, Bočková Tereza, Bušková Julie,

Dymák Martin, Forman Šimon, Frenzlová Tereza,

Chaloupková Valérie, Kolesniková Arina, Konrádová Veronika,

Kovář Martin, Kratochvílová Linda, Martínek Michal,

Mladonický Kryštof, Pecoldová Michaela, Pompurová Veronika,

Rathouská Anna-Marie, Srbová Barbora, Staňková Kamila, Tichá Petra,

Zahradníčková Kateřina, Zapletalová Marie

REDAKCE SOKOLOV:

Andrlová Sára, Buriánová Karolína, Čonková Dominika,

Míšanková Bronislava, Nejtková Kamila, Nováková Kateřina,

Ryvolová Jana, Stoklasová Barbora, Suchánková Dana,

Šedková Barbora, Tichá Eva, Vlček Dominik,

Vrbický Jakub, Zichová Zuzana

HLAVNÍ GRAFIKA:

Novotný Dominik

Valentová Adéla

POMOCNÁ GRAFIKA:

Hopjan Dominik

JAZYKOVÉ KOREKCE:

Šťastná Miroslava, Vyorálková Lenka



6 7

Za psy do Tuchoměřic

Dne 25. 6. 2019 dostaly třídy 1. A, 1. B a

1. C jedinečnou příležitost podívat se na

kynologické oddělení v Tuchoměřicích. Tamní

pracovníci nám vysvětlili vše, co patří k práci

psovoda. Nejdříve nám ukázali „kousací” psy

v akci, vysvětlili nám, jak probíhá výcvik psů,

a předvedli nám také jejich dovednosti. Psi se

cvičí nejprve pomocí pamlsků a hraček, výcvik

je vlastně baví a cvičí si je sám psovod. Podle

pracovníků je díky tomu pouto mezi psovodem

a psem o to silnější. Dobrovolníci si pak

mohli vyzkoušet na vlastní kůži roli figuranta

ve speciálním obleku, přičemž je pes měl

zneškodnit tak, jak by to udělal v reálné krizové

situaci.

V další části exkurze se nám předvedli psi

vycvičení na vyhledávání výbušnin a drog. Bylo

nám vysvětleno, že pes cvičený na vyhledávání

drog označí místo nálezu hrabáním nebo

štěkáním, zatímco pes cvičený na hledání

výbušnin nic takového z důvodu bezpečnosti

nesmí. Také jsme měli jedinečnou možnost

prohlédnout si na vlastní oči vzorky různých

drog, od přírodních po syntetické. Exkurzi jsme

zakončili prohlídkou zázemí stanice - skladu

pachových stop, kde byly uskladněny desítky

pachových konzerv vždy barevně rozlišených

na drogy a lidské vzorky.

Odjížděli jsme s pocitem radosti, plní zážitků

a nových vědomostí. Tato akce byla přínosem

nejen pro žáky, ale i pro učitele.

Když nestíhá pobřežní hlídka,

pomůžou potápěči

Konec školního roku se pomalu přiblížil a tím i volnější učební režim. Testy jsou napsané, známky

uzavřené, a proto nastal nejlepší čas odměnit žáky i učitele za čas, který věnovali přípravě jednotlivých

čísel časopisu, úpravě redakce nebo jiným akcím, které pro školu vymysleli, připravili a zorganizovali.

Naší odměnou za odvedenou práci, ale také další motivací do budoucna byl společný výlet do Nymburka

na oddělení Policie ČR – Poříční oddíl Labe, kam jsme se vydali společně – jak vedení a žáci z pražské

pobočky časopisu, tak i naši redakční kolegové ze Sokolova. Po zajímavé přednášce, kdy nám z auta

vyndali a ukázali vše, co potřebují k práci a potápění, po představení vozového parku na suchu a teorii, co

všechno patří do práce poříční policie, nastal čas na praktické vyzkoušení. Káťa Zahradníčková se hrdinně

a dobrovolně přihlásila na zkoušku potápěčského obleku společně s nasazením dýchacího přístroje, který

ji trošku svojí vahou překvapil, ale i přesto by ji určitě do týmu jako kolegyni přibrali. I tak ale musela

ukázku přenechat profesionálním potápěčům, kteří pro nás zachránili z hloubky jeden krásný bicykl.

Došlo i na prohlídku doků na vodě a představení lodní techniky s následnou projížďkou po Labi, která byla

asi největším zážitkem pro všechny zúčastněné. Překvapila nás rychlost lodě, její obratnost v zatáčkách

a krátká brzdná dráha. Obrat takové lodi v plné rychlosti je adrenalinový zážitek.

Společný výlet jsme zakončili výbornou domácí zmrzlinou, kterou nám doporučili nejen páni policisté.

Děkujeme paní učitelce pplk. Mgr. Ing. Haně Baštové za nezapomenutelný zážitek.

Lenka Bočková, 4. B



8 9

Odborná praxe III. ročníku

Přišlo jaro a na apríla celý třetí ročník nebyl ve škole. V učebnách byl naprostý klid, protože

všichni žáci byli na cestě na svou první odbornou praxi. V rámci výukového plánu musel

každý docházet po dobu dvou týdnů na předem domluvené pracoviště a tam si rozšiřovat

obzory možností, které nabízí práce u policie, soudu či záchranné služby.

Spektrum možností bylo tedy velké, záleželo jen na žákovi, kterým směrem se dá a jakou

praxi si zařídí.

S dostatečným předstihem několika měsíců jsme už museli mít sjednanou smlouvu

s odpovědným pracovníkem, který na nás měl dohlížet v místě vybrané praxe. Tyto podepsané

smlouvy se předaly škole a dál nás čekalo už jen samotné vykonání odborné praxe. Pro

inspiraci je tu pár možností, kam by bylo možné se hlásit na odbornou praxi, doplněných o

osobní dojmy, které mohou napomoci víc se vžít do konkrétních profesí.

Osobní rada pro další ročníky. Z odborné praxe je třeba

odevzdat písemnou zprávu neboli soupis aktivit, které jste po

tu dobu vykonávali. Pro jednodušší a rychlejší zpracování si

každý den poznamenávejte jen v pár větách, co jste dělali, kde

jste byli a podobné informace, které se vám budou potom hodit.

Takto zpracovanou písemnou zprávu totiž dále pročítá učitel a

vy jste za to hodnoceni školní známkou do předmětu kontrola

kriminality.

Ochranná služba:

Nejvíce akční byla nejspíše praxe u ochranné služby. Každý den byl zaplněný nějakou zajímavou

aktivitou – přednášky, ukázka letiště a ambasád, cvičení pořádkové jednotky... Odpovědné osoby

se tam žákům plně věnovali a snažili se jim ukázat od všeho trochu. Bylo to zpestření každodenní

školní docházky s možností si i osobně vyzkoušet náplň práce u policie.

Soud:

Žáci měli možnost nahlížet do spisů a psát spisové přehledy. Využili tam znalosti z hodin práva a na

vlastní kůži si některé úkony vyzkoušeli. Náplní práce bylo například vyhledávání zemřelých osob

v knihách, než to bylo zapsáno do centrální evidence obyvatel (CEO). Takže velmi zajímavá práce,

obzvlášť pro ty, kteří by dále chtěli studovat právo.

OOP:

Na obvodním oddělení je možné si taktéž ověřit teorii z hodin práva ve škole. V praxi se totiž

převážně používají hovorové výrazy jako např. „mařenka“ či „vracák“.

Dokázala by sis představit práci na OOP? „Jelikož chci na práva, tak asi ne, ale kolektiv tam byl

skvělý a díky tomu vnímám práci u policie trochu jinak.“

Vězeňská služba:

Takový dojem udělala na žáka praxe u vězeňské služby: „Na praxi ve věznici mě nejvíce zaujal

systém otevřené věznice, který je u nás jedinečný. Vězni zde žijí v malých domech, mají obývací

pokoj s televizí a kuchyňkou. Jsou však pod přísným dohledem a jakékoliv porušení pravidel je

může poslat zpět do cely. Vězni musí chodit do práce, musí se podílet na chodu otevřené věznice

a až potom mají čas na zábavu, jako např. grilování a ping-pong. Dokázal bych si představit i práci

do budoucna v takovém prostředí.”

Mezi další velmi originální a zajímavá místa patří třeba i Zdravotnická záchranná služba hl. m.

Prahy, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Muzeum Policie ČR, Celní správa ČR a mnoho dalšího.

Doufám, že vám to trochu pomohlo nastínit průběh odborné praxe III. ročníku a dalším žákům

nabídlo větší výběr možností, než které si možná prvotně představovali jen jako práci na obvodě.

Hodně zdaru!

Arina Kolesniková, 3. A



10 11

ZÁKLADNÍ ODBORNÁ PŘÍPRAVA OČIMA JEDNOTLIVCŮ

ANEB CO NÁS JEDNOU MOŽNÁ ČEKÁ A NEMINE

Akce modelových situací začínala spojením s jednou z hlídek korzujících po areálu, která se poté dostavila na místo a začala situaci řešit.

Po ukončení instruktoři vytkli chyby v řešení situace a hlídka byla vyslána zpět do ulic.

FYZICKÉ TESTY

Fyzická způsobilost je jedním z kritérií pro přijetí k Policii ČR, které musí před nástupem absolvovat. Na fyzickou přípravu se dbá i v ZOP,

proto jsme porovnali fyzické testy žáků 3. a 4. ročníků střední policejní školy a fyzickou způsobilost, kterou musí uchazeč splnit.

Uchazeč splní test fyzické zdatnosti, pokud v každé disciplíně dosáhne nejméně 4 bodů a celkově v součtu 4 disciplín získá 36 bodů.

Úspěšně jsme ukončili 3. ročník a jsme zase o krok blíže k maturitě a rozhodování, co budeme dělat po škole. Zůstat v oboru??

Pokračovat na vejšce?? Jít pracovat?? Tyto otázky se nám honí hlavou čím dál více a my si stále nevíme rady, která cesta je správná.

Navštěvujeme burzy vysokých škol, kde hledáme správný obor pro každého z nás. Procházíme spoustu různých zaměření na

různých školách a přitom si pokládáme základní otázku: chci vůbec dál studovat?

Rozhodneme-li se zůstat v oboru a zkusit práci příslušníka Policie ČR, bude muset každý z nás úspěšně absolvovat základní

odbornou přípravu. Co to obnáší? Co na nás vlastně čeká?

Základní odborná příprava (dále jen ZOP) formou odborného vzdělání připravuje nově přijaté policisty v oboru bezpečnostně právní

činnost na výkon služby. Celou přípravu a organizaci ZOP má na starost vzdělávací zařízení Brno, které se dělí na odbor zabezpečení

výuky v Brně a Holešově. Dále vzdělávací zařízení Praha, které sídlí spolu s VPŠ a SPŠ MV v Praze-Hrdlořezích, které také

provozuje odbor zabezpečení výuky, a nově posluchači nastupují také do Jihlavy.

Vzdělání je složeno z 3 okruhů rozdělených do 4 částí v celkové délce jednoho roku, kde se posluchači postupně učí například právo

a jeho užití v dané situaci, metody používané v kriminalistice, zacházení se zbraní při střelecké přípravě, zlepšují svou fyzickou

kondici a trénují použití donucovacích prostředků. V pracovní době od 6:45 do 15:15 mají povinnost dodržovat ústrojovou kázeň, a

to přes všechny učební bloky s tím, že každý blok trvá 90 minut.

NÁSTUPNÍ PŘÍPRAVA

V první části ZOP se nově přijatí posluchači seznamují s ústrojovou kázní, pořadovou přípravou, kde je první snaha o držení útvaru

a pochodování, aby na slavnostním slibu zazářili. Během měsíce se naučí základní manipulaci se zbraní ve střelecké přípravě

a služební zdvořilost společně s rozeznáváním služebních hodností. Také je zde větší nárok na zlepšení fyzické kondice než v

ostatních 11 měsících. Když to tak shrneme, společně se základy práva je to úplný základ, který potřebuje nováček pro přežití mezi

služebně staršími kolegy.

ODBORNÁ PŘÍPRAVA – ETAPA I.

V nejdelší etapě potkáváme posluchače pražské ZOP ve školním areálu. Policisté po nástupu na odbornou přípravu skládají služební

slib. Během 6 měsíců se učí teorii v předmětech právo, kriminalistika a kriminalistické metody, služba dopravní, pořádkové a cizinecké

policie. Ve službě pořádkové a cizinecké policie se probírá takové to gró policejní služby jako práva a povinnosti příslušníka ve službě.

Mimo areál jezdí na výuku na střelnice, dopravně bezpečnostní akce a řízení křižovatky v pražském provozu. Další důležité předměty

jsou řízení služebních vozidel s nácvikem na polygonu a zdravotnická příprava se základy první pomoci. Po areálu i mimo něj

spojovací příprava s použitím vysílaček. Při téhle činnosti je občas vidíme, jak po areálu v různých cvičeních hledají záchytné body

a informace předávají vysílačkou operačnímu do třídy. Jedním z nejdůležitějších předmětů do služby je administrativní a informační

příprava, kde se učí pracovat s evidencí trestných činů (ETŘ). Ve fyzické přípravě je dán důraz na donucovací prostředky spíš než

na fyzičku jedince jako takovou.

HODINA PRÁVA

Jedna z možností seznámit se s výukou ZOP byla díky kpt. Mgr. Miladě Studničkové, která nás vzala do hodiny práva.

Na začátku hodiny proběhlo hlášení, po kterém následovalo ústní zkoušení ze zásad trestního práva procesního. Od téhle chvíle

jsem si začala připadat jak na hodině u nás. Dobrovolně se samozřejmě nikdo nehlásil a pravidlo hlavně nenavázat oční kontakt

používala většina třídy. Byl vybrán první člověk. Znalosti na 3. Kpt. Studničková vznáší dotaz na odevzdání domácí práce. Mezi

posluchači je slyšet věta: To bylo na dnešek? A hned máme jasno, kdo půjde na zkoušení jako druhý. Překvapivě také za 3. Stále víc

a víc mi to připomíná klasické puberťáky na střední. Při výkladu je šramot a po třídě koluje taška jednoho z posluchačů, ale jinak není

výuka ničím narušena a jednotlivci přispívají svými znalostmi do výkladu někdy i správně.

Po téhle zkušenosti začínám chápat, že s návratem do školních lavic se posluchači vrací i do školního věku.

ŘÍZENÁ PRAXE

Po učební části vyráží posluchači na krajská ředitelství policie ČR na vykonání odborné praxe, kde stráví přibližně měsíc a půl.

Na druhou část jsou vysláni na různá oddělení v kraji, kde začínají sloužit se služebně staršími a zkušenějšími kolegy. Posluchači

využívají, co se naučili v teorii, a spojují si to s radami od znalejších kolegů.

ODBORNÁ PŘÍPRAVA – ETAPA II.

Po návštěvě na krajských odděleních se posluchači vrací zpět na II. etapu odborné přípravy, kde se nejvíc zaměřují na modelové

situace a následnou správnou evidenci daného skutku. Novinkou je předmět komplexní policejní činnosti, kam se podle situace

zařadí aktuální problematika. Například téma migrace nebo čím dál častějších teroristických útoků. Když posluchač zvládne poslední

etapu, jediné, co mu brání vejít do ulic, je závěrečná zkouška.

Účelem ZOP je co nejlépe připravit jedince do služebního života a na úspěšné splnění závěrečné zkoušky. Po 12 měsících už zbývá

jenom oslavit splnění, na slavnostním vyřazení převzít osvědčení a absolventi mohou vyrazit do světa, doplnit řady příslušníků policie

ČR a v ulicích začít pomáhat a chránit.

ÚČAST NA MODELOVÝCH SITUACÍCH

Další možnost, kdy jsme mohli nahlédnout do pracovního života posluchačů ZOP, byla návštěva tří modelových situací s použitím

zbraní s náboji FX. Posluchači tento typ modelových situací cvičili poprvé, ale i přesto bylo vidět, že vědí, jak na řešení.

CELOSTNÍ MOTORICKÝ TEST (2 min.)

body počet známka počet

4 18 5 <

6 22 4 36

8 26 3 38

10 30 2 40

12 34 1 42

14 38 Pro kluky i holky společné

BĚH NA 1000 m

body čas známka čas kluci čas holky

4 5,15 5 > >

6 4,50 4 3:40 4:25

8 4,30 3 3:30 4:15

10 4,10 2 3:20 4:05

12 3,50 1 3:10 3:55

14 3,30 Časy jsou orientační po domluvě s tělocvikáři.

Tabulkově máme 800 m a 1500 m.

KLIKY

body počet známka počet kluci počet holky

4 18 5 < <

6 22 4 35 25

8 26 3 40 30

10 30 2 45 35

12 34 1 50 38

14 38

ČLUNKOVÝ BĚH 4x10 m

body počet známka počet kluci počet holky

4 14,5 5 > >

6 13,4 4 11,8 12,0

8 12,3 3 11,3 11,6

10 11,6 2 10,8 11,1

12 11,2 1 10,3 10,6

14 10,8

Podle tabulek si můžete ze svých výsledků vypočítat, jestli testem fyzické

zdatnosti projdete, nebo to chce ještě trošku zapracovat.

Článek bych ráda ukončila větou, která mě zaujala ve třídě, kde jsme byli na

hodině práva:

KAŽDÝ DEN VŽDY S ÚSMĚVEM!

Lenka Bočková, 4. B

Martin Dymák, 4. A



12

Žák školního roku 2018/2019

VÝSLEDKY 2. KOLA VOLBY

CESTA ZA POZNÁNÍM

13

1. Januška František, 2. C – 30 hlasů

2. Bártů Ondřej, 2. A – 27 hlasů

3. Geierová Adéla, 1. A – 20 hlasů

4. Novotný Dominik, 3. C

5. Čonková Dominika, 1. D

6. Housková Natálie, 2. B

7. Bosák Ondřej, 1. B

8. Kolesniková Arina, 3. A

9. Mitlöhner Tomáš, 1. B

10. Slivoňová Karolína, 3. B

10. Janata Vojtěch, 1. C

11. Záhora Jakub, 1. D

12. Šmucrová Johanka, 3. B

12. Muchlová Nikola, 2. C

13. Pavlica Adam, 1. A

13. Skotnyk Nazar, 1. B

13. Šolcová Eliška, 1. B

14. Dymák Martin, 3. A

14. Hampala Sebastian Leo, 2. C

14. Konrádová Veronika, 1. C

14. Štekrová Veronika, 2. B

14. Zahradníčková Kateřina, 3. C

14. Zápotocká Barbora, 2. C

15. Purnochová Agáta, 2. A

16. Günther Daniel, 2. A

16. Srbová Barbora, 3. A

17. Ernst Lukas, 2. A

František Januška, vítěz Žáka roku 2018/2019. Na naši školu

se rozhodl jít z důvodu vidiny stát se policistou a také proto,

že máme zajímavou tělovýchovu. Jeho nejoblíbenějším

sportem je hokej, který hraje od pěti let a věnuje mu většinu

svého volného času. Kromě školy chodí i na brigády. Do

budoucna si pohrává s myšlenkou být policistou či se

nadále věnovat hokeji.

Redakce ještě jednou gratuluje a přeje hodně úspěchů jak

ve škole, tak v osobním životě.

Ve středu 4. 9. 2019 jsme se v doprovodu našich vyučujících Mgr. Kateřiny Manové a PaedDr. Jarmily

Havlákové vydali na dlouhou cestu na východ. Před sebou jsme měli jedenáctidenní poznávací

zájezd do Petrohradu.

Dlouhá a náročná cesta autobusem vedla přes území Polska, Lotyšska, Litvy a Estonska. Po cestě

jsme měli několik poznávacích zastávek jak v Litvě, zastavili jsme například v městečku Šiauliai a

na známé Hoře křížů, tak v Lotyšsku. Ve městě splněných přání Rize jsme navštívili katedrálu sv.

Petra, Dům Černohlavců a Rižský dóm. Odpočali jsme si v lázeňském městě Jurmala.

Po třech dnech nás konečně přivítal Petrohrad, bývalé hlavní město Ruské říše nacházející se

na severozápadě země při ústí řeky Něvy. Ubytovali jsme se v hotelu v samém srdci velkoměsta

v pátek navečer. Druhý den ráno se na nás usmálo sluníčko a my konečně mohli objevovat krásu

tohoto města. Celodenní prohlídka památek i moderních staveb byla náročná, ale krásná. Viděli

jsme chrám sv. Izáka, rozlehlý Zimní palác, z paluby lodě jedoucí po Něvě jsme si užili večerní

město i pohled na křižník jménem Aurora, symbol bolševistické revoluce. Den ještě neskončil a my

na vlastní oči viděli otevírání třech mostů v Petrohradu.

V následujících dnech se chvílemi rozhodlo počasí protestovat a přišel typický podzim, takže jsme

počítali se vším. Navštívili jsme Zaječí ostrov, na kterém jsme si prohlédli Petropavlovskou pevnost.

Vyrazili jsme i kousek za Petrohrad do Petrodvorců, velmi navštěvovaného letního sídla carů

postaveného v době vlády Petra Velikého. Byla to nádherná ukázka ruské architektury, v areálu

se nenachází pouze obrovský palác, ale i vodní kaskáda, okrasná zahrada s rozsáhlým parkem a

kolonáda, vše je doplněno velkým množstvím fontán. Toto místo bylo doopravdy úchvatné. Tentýž

den jsme přijeli k pietnímu místu obětí blokády, které připomínalo velké utrpení obyvatel města za

druhé světové války. Poslední den jsme byli objevovat zajímavosti v okolí Petrohradu - Carsko Selo

a Jekatěrinský palác s Jantarovou komnatou.

Poté jsme se bohužel už museli s Petrohradem rozloučit a čekala nás cesta zpět. Příštími zastávkami

byl ruský Pskov, kde jsme si prohlédli Kreml neboli ruskou pevnost, někdejší středisko knížectví,

a potom litevské město Vilnius a středověký vodní hrad Trakai. Cesta domů byla dlouhá, ale díky

našim řidičům jsme se vrátili ve zdraví.

Ze zájezdu jsme přijeli nadšeni. Vyfotili jsme vše, co se nám zdálo zajímavé, poslechli jsme si

poučné i vtipné výklady milých průvodkyň, někteří ochutnali i pravý ruský borš. Prostě každý si zde

našel to své, co ho zaujalo.

Veronika Konrádová, 2. C

Marie Zapletalová, 4. C



14 15

Kroužek policejní taktiky

Mezi mimoškolními aktivitami můķžeme najít i kroužek policejní taktiky, který se

zaměĜřįuje na taktické postupy složek Policie České republiky. Pro přįedstavení

tohoto kroužku jsem kontaktovala jednoho ze ččlenůķ, Pavla Kurku.

Počet členů: 17

Vedoucí: pplk. Mgr. Josef Černý, Mgr. Vilém Holý

Kdy probíhá váš kroužek?

Scházíme se zpravidla každou středu od 14

hodin.

Jaké jsou podmínky pro přįijetí?

Podmínky jsou jednoduché. Nabíráme nové členy

od druhého ročníku, protože je pro nás důležitá

již určitá znalost práva. Dalšími podmínkami

jsou už jen schopnost spolupracovat a chuť

věnovat se práci v kroužku naplno.

Obsahují vaše hodiny i teorii, nebo jen

praxi?

Naše tréninky spíš zahrnují praxi, při které si

vše vysvětlujeme - jak by měly určité zákroky

vypadat a jak by se mělo jednat v mezích zákona.

Samozřejmě občas se sejdeme i v učebně

a rozebíráme zásahy na videích z různých

policejních akcí.

Jaké nejzajímavěĜjší akce jste se

zúččastnili?

Naše nejzajímavější akce byla určitě ve Staré

Boleslavi na dni BESIP, kde jsme se mohli poprvé

zviditelnit. Na akci jsme ukázali jak zákrok

zásahové jednotky, tak jednotku pořádkovou.

Byli jsme moc rádi, že se nám naskytla taková

příležitost, a určitě budeme chtít nadále

reprezentovat kroužek i mimo školu. Reakce

návštěvníků nás moc potěšila.

Na kroužku je i tak mnoho věcí na půjčení –

pouta a teleskopy nebo věci na převlečení. Navíc

mnoho členů má některé vybavení dvakrát,

takže není problém něco půjčit novému členovi.

Co vás ččeká v přįíštím roce?

V příštím roce nás čeká mnoho novinek, největší

by však měly být právě i veřejné akce. Další

pozitivní věcí je to, že by nám měli do výuky

přijít instruktoři Policie České republiky. Věříme,

že se nám podaří dosáhnout na nové vybavení.

Na všem neustále pracujeme.

Jakým vybavením disponujete?

Začal bych asi u toho, že vybavení má každý své.

K základu všeho patří určitě policejní čerňáky

a kanady. Jako další věci, které nosíme, jsou

taktické vesty, chrániče kolen, taktické opasky

a helmy.

Pokud máš zájem stát se jedním z těĜch

vyvolených a nauččit se něĜco, co se ve

škole normálněĜ neuččí, můķžeš kontaktovat

pplk. Mgr. Josefa Černého, který těĜ bude

o dalších krocích informovat.

Kateřina Zahradníčková, 4. C



16

Žhavení mozků!!!

V. ČÍSLO

ROČNÍK III. LISTOPAD 2019

VYŠŠÍ POLICEJNÍ ŠKOLA

A

STŘEDNÍ POLICEJNÍ ŠKOLA

MINISTERSTVA VNITRA V PRAZE

Po žácích naší školy se žádá vystupovat na veřejných

akcích, sportovních událostech a vědomostních soutěžích

reprezentativně. Toto je jeden z oněch případů. Několik velice

nadaných žáků v oboru matematiky se rozhodlo změřit své

znalosti a síly. A možnost k tomu dostali v Matematické olympiádě

a v soutěži Matematický klokan.

Klokana se v březnu účastnilo 26 žáků. Ve školním kole se pokusili

rozluštit a vyřešit čtyřiadvacet nelehkých, občas až zákeřných

logických a matematických úloh. V kategorii Junior (žáci I. a II.

ročníku) se na prvních příčkách umístili: Lukas Ernst (2. A) - 1.

místo, Lukáš Říha (1. A) na 2. místě a na 3. v těsném závěsu

Ondřej Bártů (2. A). V kategorii Student (pro nás zatím jen III.

ročník) se na 1. místě umístil Kryštof Mladonický (3. A), na 2.

místě Arina Kolesniková (3. A) a hned za slečnou o pár bodů na

3. místě Ondřej Vojtíšek (3. A).

Matematickou olympiádu vyhlašuje každý rok MŠMT. Školní kolo

soutěže bylo pořádané 14. 2. 2019 a o postup se utkalo 19 žáků

naší školy. Do celostátního kola pořádaného 29. 3. 2019 postoupili

žáci ve třech kategoriích: IV. (Adam Pavlica z 1. A a Dominik

Sedláček z 1. C), V. (Barbora Zápotocká z 2. C a Lukas Ernst z

2. A) a VI. kategorii (Pavel Trnka z 3. C a Kryštof Mladonický z 3.

A). Během soutěží řešili nelehké a složité matematické úlohy a

operace. Úžasného výsledku z celostátního kola dosáhl Lukas

Ernst z 2. A, který ve své kategorii skončil na úžasném 3. místě!!!

V silné konkurenci uspěl také Adam Pavlica z 1. A, který se umístil

na 32. místě.

Musíme poděkovat našim učitelům matematiky za podporu a

organizaci akcí, na kterých můžeme ukázat talenty naší školy.

Matematická olympiáda a Matematický klokan jsou skvělou

příležitostí, za kterou všem děkujeme. Gratulace určitě patří

výhercům i všem zúčastněným.

VÝLETY

ROZHOVORY

KURZY

Kryštof Mladonický, 4. A



18

Rozhovor s panem Ing. Milanem Hlušičkou

19

Pan Ing. Milan Hlušiččka je vedoucím odboru střįedního policejního vzděĜlávání Sokolov. Tato

poboččka VPŠ a SPŠ MV v Praze vznikla přįed rokem. Práce je to podle našeho míněĜní jistěĜ

namáhavá, ale velice záslužná. Proto jsme panu Hlušiččkovi položili něĜkolik otázek.

Čím jste chtěl být jako malý chlapec?

Již od čtvrté třídy základní školy jsem

se chtěl stát policistou. Nejvíce mě

lákalo stát se dopravním policistou.

Důvodem bylo asi časté cestovaní

autem s mým otcem. Policie byla

má priorita, ale také jsem chodil do

hasičského nebo rybářského kroužku.

Po studiu a náhradní vojenské

službě jsem celý život zaměstnán u

Ministerstva vnitra.

Vzpomínáte si na nějaké příhody z

dětství?

Příhod je určitě hodně, nejvíce zážitků

mám z přírody a vesnického života,

vzpomínám i na branná cvičení.

Dělali jsme spoustu lumpáren a

učitelé, rodiče i veškerý náš dozor

měl již tenkrát co dělat. Jednou se

to zcela nepovedlo. V osmé třídě byl

mezi kluky v oblibě vyhazovací nůž.

Nesměl jsem chybět a měl jsem

také jeden. Ale děvčata mi ho při

jedné hře sebrala. Dožadoval jsem

se jeho vrácení, jedna z nich ho

po mně tak nešťastně hodila, že se

vysunul a zabodl se mi do stehna.

Rovnou z toho byl i výcvik první

pomoci s přenosem mé osoby

na rukou do vsi. Samozřejmě

jsem byl menší a také o dost

lehčí. Vše dobře dopadlo. Tohle

je jedna z hodně příhod. Nebyli

jsme o moc lepší než vy.

Jaký jste byl žák, byl jste vždy

vzorný? Nebo jste si dělal třeba i

taháky?

Ne, nebyl jsem zcela vzorný. Na

druhou stranu jsem nepatřil mezi ty

největší gaunery. Nevybočoval jsem

ani na jednu stranu, vždy to bylo v

nějakých únosných mezích. Co se

taháků týká, byl jsem stejný jako

většina spolužáků, ale ve většině

případů jsem stejně věděl, že ten

tahák nepoužiji. Byla to, dá se říct,

jistá “příprava” na vyučování.

Jaké jste vystudoval školy a proč jste

si je vybral?

Po základní škole jsem šel na učňák,

jelikož jsem tenkráte nepatřil mezi

premianty třídy. Hlavně mi nešel

ruský jazyk. Padla volba na profesi

automechanika. Při učení jsem již

patřil mezi nejlepší ve výsledcích,

tak jsem nastoupil a zdárně ukončil

střední školu strojní s maturitou.

Po odmaturování jsem se rozhodl

přihlásit k policii a od té doby pracuji

u Ministerstva vnitra, nejdříve na

Místním oddělení Jarov a poté na

dopravce v Nymburce. Při kariérním

růstu jsem vystudoval vysokoškolské

studium - sociálně

ekonomický obor v Ústí nad Labem.

Následně jsem si doplnil pedagogické

vzdělání na Univerzitě Hradec

Králové.

Jak jste se dostal k policii a do

školství? Co Vás k tomu vedlo?

Prošel jsem policii tzv. „od ulice“

a přes různé policejní posty jsem

se stal zástupcem vedoucího

dopravního inspektorátu v Nymburku.

Později jsem byl osloven policejní

školou ohledně výcviku a vzdělávání

budoucích policistů. Zajišťoval jsem

praxe na dopravním inspektorátu. Jak

šel čas, bylo mi nabídnuto místo na

zdejší škole, které jsem v roce 1996

přijal. Byl jsem učitelem dopravní

služby a následně vedoucím oddělení

dopravní služby. Na

jaře minulého

roku se

rozhodlo, že

policejní škola

bude zřizovat

pobočku v

Karlovarském kraji. V průběhu

jednání jsem byl osloven tehdejším

ředitelem školy plk. PhDr. Ing. Jiřím

Zlámalem, Ph.D., MBA, zda bych

vedl uvedenou pobočku. Nabízenou

pozici jsem přijal a začal vykonávat

funkci vedoucího odboru středního

policejního vzdělávání Sokolov.

Vzpomenete si na nějaké vtipné

situace ze služby?

Určitě se jich najde mnoho, např.

jedna z mých začátků u policie. Po

uložení blokové pokuty řidiči za

rychlou jízdu jsem si položil služební

peněženku s penězi za pokuty na

střechu vozidla. Náhle jsem musel

rychle odjet k jinému případu. Po

skončení akce jsem si vzpomněl na

peněženku, kterou jsem nemohl najít.

Museli jsme s kolegou projít celou

trasu jízdy pěšky, abychom ji našli.

Měl jsem štěstí, byla na kraji silnice

v trávě.

Jak si myslíte, že bude vypadat

sokolovská pobočka za 5 let?

Já hlavně věřím, že budeme mít

kvalitní pedagogy, vhodné prostory

pro výuku a mnoho zájemců o

studium na naší škole. Za 5 let by

mělo být zde v Sokolově naplněno

celkem 8 tříd. Tedy zhruba 204 žáků.

Dostal jste se někdy do situace, kdy

Vám šlo o život?

Jelikož jsem u Policie ČR téměř

23 let a začínal jsem od píky,

situací bylo několik. Ze začátku

jsem sloužil na Praze 3. Tehdy se

sloužilo i v jednom policistovi a já

jsem zadržoval pachatele, který

se snažil vykrást výlohu obchodu.

Zákrok nebyl jednoduchý. Pachatele

se mi podařilo zadržet i díky řidiči

tramvaje, který neváhal zastavit

a pomoci mi. U dopravní policie

bylo také hodně nebezpečných

situací. Například jsem byl vyslán

k případu zadržení pachatele při

rozkrádání barevných kovů. Zde

se i střílelo, šlo o život a já musel

použít služební zbraň. Po tomto

incidentu si říkám, že jsem vlastně

rád, že zde ještě jsem.

Máte nějaké koníčky?

Já mám jeden veliký koníček, a

to je chalupaření. Postavil jsem

si domek kousek od Nové Paky,

v Podkrkonoší. To je ten vlastně

můj největší „kůň“, doslovně

odpočívám aktivní prací téměř

každý víkend.

Máte nějaké motto, kterým se

řídíte?

Snad se tomu nedá říkat motto,

ale spíše si v mnoha případech

uvědomuji stará pravdivá

pořekadla. Například: „Když

někdo něco chce udělat, hledá

způsoby, jak na to, když nechce,

hledá důvody, proč to nejde.“

Nebo: „Co můžeme udělat dnes,

neodkládejme na zítřek.“

Dominik Vlček, Eva Tichá, 2. D,

pobočka Sokolov



20 21

Rozhovor s policistou z prvosledové hlídky

Naše třída 1. D zavítala na Obvodní oddělení Policie ČR v Sokolově, kde pro nás byla

připravena prohlídka vybavení a techniky prvosledové hlídky. Dále jsme byli blíže

seznámeni s náplní práce této hlídky. Jelikož nás tato návštěva velmi zaujala, rozhodli jsme

se pro Vás vyzpovídat jednoho z mála členů této hlídky, pana O. K.

V kolika letech jste se k policii dostal?

K policii jsem se dostal ve svých 22 letech, v roce

2014. V říjnu to bude 5 let.

Jak jste se k policii dostal, zvláště na pozici

člena prvosledové hlídky?

K policii jsem se dostal tak, že jsem se se svým

životopisem dostavil na Krajské ředitelství

policie Karlovarského kraje, kde jsem požádal o

nábor a následně se domluvil se zaměstnankyní

personálního oddělení, paní Farkasovou, na celém

přijímacím řízení, které se skládalo z několika částí.

Fyzických testů, psychotestů, vstupního pohovoru a

zdravotní prohlídky v lékařském zařízení. Na pozici

člena prvosledu jsem se dostal tak, že si mě prvosled

sám vybral z několika dostupných mladých policistů

zařazených na hlídkové službě našeho obvodního

oddělení.

V čem spočívají fyzické zkoušky?

Účelem fyzických zkoušek u přijímacího řízení je

odhalit vaše fyzické přednosti a nedostatky, aby

jste jako nový policista mohl být zařazen na to

oddělení, kde své vlastnosti a schopnosti nejlépe

využijete - pokud si sami oddělení nezvolíte

(dopravní inspektorát, cizinecká policie, pořádková

policie). Fyzické testy se skládaly z nejrůznějších

cviků a pohybů odhalujících vaši celkovou motoriku

a vytrvalost. Jakmile svým fyzickým výkonem

dosáhnete na nejnižší bodovou hranici, jste jednou

nohou na tenké modré linii.

S čím vším se musíte potýkat?

Jakožto člen našeho prvosledu se potýkám s tím

samým, co řeší jiní policisté zařazení na různých

obvodních odděleních: pachatele drobných krádeží,

pachatele vloupání, BESIP (přestupky v dopravě -

my především alkohol a drogy za volantem), signály

v budovách, rušení nočního klidu, umisťování osob

na protialkoholní záchytnou stanici, asistování ZZS

a HZS... My se kromě těchto úkonů soustředíme

a cvičíme i na nejrůznější přímé střety s lidmi

ozbrojenými střelnou, bodnou nebo sečnou zbraní,

ať se jedná o nebezpečné pachatele loupežných

přepadení, vrahy či násilníky – na situaci AMOK

(aktivní ozbrojený útočník v budovách či terénu), na

násilné vstupy do objektů a na bitky v hospodách i v

ulicích, na střety s nebezpečnými řidiči ohrožujícími

život a zdraví okolních osob apod.

Co vlastně prvosledová jednotka je?

Prvosledová jednotka je jednotka spadající pod

Obvodní oddělení Policie ČR s působností po celém

okrese a byla zřízená krátce po útoku v restauraci

v Uherském Brodě v únoru 2015, kdy se policie

rozhodla zkrátit reakční dobu na přímo hrozící

útok před příjezdem zásahové jednotky. Jedná se

o jednotku se speciálním a častějším výcvikem

zaměřeným na aktivního střelce, nebezpečného

pachatele, na taktický pohyb v budově i terénu, na

sebeobranu a výcvik první pomoci všech osob za

každého počasí a podmínek. Tato jednotka byla

zřízená k těmto úkonům z důvodu specializace

některých policistů na náhlé situace vyžadující

okamžitý zákrok PČR nevyžadující přítomnost

zásahové jednotky, proto jsme v očích veřejnosti

často nazýváni „zásahovkou“. Vzhledem k našemu

zaměření disponujeme lepší balistickou ochranou

včetně balistických helem a balistického štítu,

dlouhými zbraněmi (H&K MP5 a H&K MP7),

zastavovacím pásem proti ujíždějícím vozidlům,

taktickými vestami, zásahovými výbuškami,

taktickými svítilnami na služebních zbraních CZ 75

D Compact, stehenními pouzdry a několika dalšími

služebními pomůckami.

Jak náročná je práce prvosledové hlídky tady na

Sokolovsku?

Kriminalita je u této práce dost nahodilá, jsou směny,

kdy se nezastavíme, a směny, kdy je naopak klid.

Vzhledem k tomu, že jsme menším městem, tak tu

častěji vládne klid. Svátky a víkendy bývají rušnější,

ale není to pravidlem. Problémy nejčastěji vznikají,

kde se jim naskytne příležitost.

Setkáváte se v práci s hodně problematickými

lidmi?

V této práci je to různé. Pravidlo „sto lidí = sto

chutí“ je zde na místě. Již jsme se setkali snad s

každým typem osoby, který vás může napadnout,

se ztracenou babičkou, arogantními zlodějíčky,

agresivními schizofreniky pod vlivem drog, pedofily,

sociálně nepřizpůsobivými občany, vrahy apod.

Práce policisty je spíše psychická, ale bez té fyzické

se to také neobejde.

Kolik prvosledů je v Sokolově?

Prvosledová jednotka je v okrese jen jedna,

zahrnuje čtyři tříčlenné hlídky, které se vzájemně

střídají v pravidelných směnách. Dále jsou zde

prvosledové hlídky z každého obvodního oddělení,

které nás mohou v době naší nepřítomnosti nebo

nedostupnosti zastoupit.

Naplňuje Vás práce policisty?

Každý z nás by měl dělat takovou práci, která ho

bude bavit a naplňovat. Kdyby mi šlo o finanční

ohodnocení, šel bych pracovat do Německa za

trojnásobek peněz a minimální zodpovědnost. Být

policistou je o srdci, ne o penězích. Všechno má

své pro a proti.

Jaké máte plány do budoucna?

Vzhledem k mému životnímu stylu, zájmům a

postojům mám do budoucna plány na přestup do

jiné jednotky v jednom z větších měst, které mi

dokáže nabídnout dostatek adrenalinu a akce, jež

ve svém zařazení aktuálně postrádám. Nelze skrýt,

že za svůj výcvik, znalosti a dovednosti vděčím

svým kolegům a bojařům připravujícím nás na ty

nejtěžší rozhodnutí v ulicích pod stresem a fyzicky

vyčerpané.

Dokud nemám k tomuto kraji citové ani finanční

závazky a tělo a mysl mi dovolují svou hranici

posunout, pak se chci nadále rozvíjet v tom, co mě

baví a naplňuje. Požádal jsem si o převedení na jiné

služební místo, kam jsem byl po fyzických testech a

vstupním pohovoru přijat. Od 1. 8. budu nosit znak

PMJ Praha.

Tímto bychom strašně moc chtěli poděkovat

pprap. O. K. za jeho ochotu a čas.

Kateřina Nováková, Jakub Vrbický, 2. D, pobočka Sokolov



22

Oddělení kynologie Sokolov

Hledání dětí, drog či jiných věcí, poslušnost i spolehlivost, to vše

předvedli naší třídě 1. D psovodi a jejich psí parťáci ze sokolovského

oddělení kynologie. Bylo nám umožněno si některé činnosti také

vyzkoušet, jeden z našich spolužáků tak na vlastní kůži zažil, jaké to

je, když takto vycvičený pes zaútočí.

Exkurze mezi sokolovské kynology proběhla v odpoledních pondělních

hodinách dne 15. 4. 2019. Praktickým ukázkám předcházela zajímavá

přednáška, kde se úvodního slova ujal šéf oddělení kynologie pan

Ondřej Novotný. Informoval nás o tom, co všechno kynologie obnáší,

jak dlouho jsou psi ve výcviku a do kolika let slouží. Nechal mezi námi

dokonce kolovat výbušniny a vzorky zabavených drog v hodnotě 15

tisíc korun.

A co zajímavého jsme se dozvěděli? V Sokolově je dohromady

21 psovodů a 33 psů. I přestože může mít psovod dva psy, každý

pes může mít pouze jednoho páníčka. Preferováni jsou především

němečtí a belgičtí ovčáci díky svému snadnému přizpůsobení a

dobré spolupráci. Psi jsou pečlivě vybíráni už v šesti týdnech, jejich

výcvik pak trvá do 3 let s pomocí hraček, aby to pejsky především

bavilo. Každý pes je specializovaný na něco jiného: na hledání drog,

výbušnin nebo také lidí. Jakmile dosáhne pejsek 10 let, přestává

sloužit a může dožít u svého páníčka.

Návštěva u kynologů byla zajímavá, přinesla nám plno nových

informací a možná některé z nás zaujala tak, že v budoucnu budou o

této práci uvažovat.

Kateřina Nováková, Jakub Vrbický, 2. D, pobočka Sokolov

Exkurze do Osvětimi

Osvětim, místo, které je úzce spjaté s hrůzami druhé světové války. Místo, které jsme měli možnost navštívit.

Na cestu autobusem do Osvětimi jsme se vydali v nočních hodinách, cesta byla dlouhá a náročná. Po příjezdu do Osvětimi

jsme měli krátké osobní volno a pak jsme byli rozděleni do dvou skupin a přiděleni průvodcům, kteří nám rozdali přehrávače

se sluchátky. Naše první pohledy směřovaly na staré stavby a cesty v Auschwitzu, po kterých vystrašení Židé a jiní vězni

museli kráčet. Podívali jsme se i do prostor, kam se Židé za trest zavírali. Nejvíce pak na nás zapůsobila prohlídka plynové

komory – na vlastní oči jsme viděli to strašné místo, kde umíraly denně tisíce

lidí! Uvnitř budov na stěnách viselo neskutečně množství fotografií lidí z různých

částí světa, které spojoval stejný osud, všichni během druhé světové války

prošli tímto koncentračním taborem.

Po emotivní prohlídce Auschwitzu se naše pozornost přemístila do druhé části

koncentračního tábora, do Birkenau, kde nás přepadl déšť. Zde moc budov

nestálo a všude v zemi jsme viděli staré základy staveb. Tato odloučená část

tábora je symbolicky vydlážděná jedním milionem dlažebních kostek - každá

kostka má představovat jednoho padlého Žida. Jako připomenutí hrůz, které se

zde odehrávaly, to zde nechali vydláždit Francouzi.

Na tomto místě naše exkurze do Osvětimi skončila a my se vydali na dlouhou

zpáteční cestu domů.

Díky téhle exkurzi jsme si uvědomili, jak dovedla být historie krutá. Dlouho na

tenhle výlet nikdo z 1. D nezapomene.

Juniorský maraton Karlovy Vary 2019

V jeden slunný dubnový čtvrtek se naše desetičlenné družstvo vydalo do Karlových Varů

na juniorský maraton. Cesta autobusem ubíhala rychle, protože jsme si všichni povídali o

tom, co nás asi čeká, a několik z nás z toho i znervóznělo.

Atmosféra na samotné akci byla fantastická, všude množství běžců z různých škol,

zajímavé dresy, k tomu kulisa malebného parku. Na každého ze závodníků čekal úsek

dlouhý 4200 m. Mnoho z nás si nevěřilo, ale nakonec jsme to všichni zvládli. Bonusem

nám bylo Run Czech tričko a voda, kterou jsme dostali od pořadatelů. Byli jsme moc rádi,

že se nám naskytla možnost být součástí této republikové akce, tento maraton se již stal

tradicí a koná se každoročně během dubna a května v mnoha krajích naší republiky.

Dominik Vlček, 2. D, pobočka Sokolov

Cyklistický kurz 1. D

Začátku našeho cyklistického kurzu přálo počasí, a proto jsme se mohli v pondělí 4. června vydat na kolech z Chomutova

do Kryštofových Hamrů.

Horko a dlouhý kopec nám daly zabrat, a tak nebylo divu, že zavládla únava. S dojezdem do Kryštofových Hamrů jsme

byli bez energie, proto jsme byli rádi, když jsme po seznámení s pravidly mohli jít odpočívat a navečeřet se. Následující

den, v úterý, jsme po snídani vyrazili na výjezd kolem krásné přehrady Přísečnice, kde nás ohromil rozlehlý výhled

do krajiny. Úterní odpoledne bylo věnováno výletu do Německa. Cílem této trasy bylo údolní malebné městečko s

cukrárnou, ve které měli božskou zmrzlinu mnoha příchutí. Cesta byla sice dlouhá, ale utekla velmi rychle, protože stále

bylo na co se dívat po okolí a samotná trasa vedla po krásně upravených cyklostezkách. Tedy vedla by, kdyby se první

skupina nevydala zkratkou, která byla stále do kopce. Jo, jezdit „zkratkami“ se zkrátka nevyplácí. Třetí, kritický den patřil

výšlapu na Klínovec, ale dostat se tam byla ta největší námaha z celého kurzu, jelikož kopců bylo moc a cesta ubíhala

velmi pomalu. Nahoře nás čekalo občerstvení a možnost dát si palačinky, to nás vlastně hnalo nahoru. Po jídle se nám

i díky gravitaci jelo dolů skvěle, jen někteří to přehnali a připálili brzdy. Ve čtvrtek jsme si dopoledne udělali krátký výlet

do muzea vlaků v Německu a odpoledne nás čekal legendární duatlon. Těsně před startem se zatáhlo, začalo pršet

a blýskat se. Běh byl namáhavý, jízda na kole ještě více, a proto někteří z nás ihned po odjetí naskákali do požární

nádrže. Poslední večer byl velice krásný, opékali jsme si u ohně buřty, někteří dokonce i své podrážky. Tento poslední

večer jsme zakončili spanilým pochodem při doprovodu písničky „Jede, jede mašinka“. V pátek po skvělé snídani nás

čekala už jen cesta zpátky do Chomutova. Po cestě jsme se velice nasmáli, a když došlo k pádu a přetržení řetězu na

jednom z kol, naštěstí jen 5 km před cílem, tak jsme spolužáka společnými silami dotlačili na konec cesty. Na nádraží

jsme se rozloučili a vydali se na svou cestu domů, kde jsme se s rodiči podělili o naše krásné zážitky z uplynulého týdne

v Kryštofových Hamrech.

23

Dominik Vlček, Eva Tichá, 2.D, pobočka Sokolov

Dominika Čonková, Jakub Vrbický, 2.D. pobočka Sokolov

A teď zpátky do Prahy...



24

25

Střípky z cyklisťáku 1. A

Představení sportovní rubriky

Cyklistický kurz naší třídy započal už v Chomutově na nádraží, čekala nás první trasa do Kryštofových Hamrů. Tato

„cesta přežití“ rozhodla o našem rozdělení do skupin podle výkonnosti. I když už jen za to, že jsme do Hamrů vůbec

dojeli, bychom si zasloužili být v té nejlepší skupině všichni.

Během tohoto studeného květnového týdne jsme toho hodně zažili. Třeba cyklovýlet do Německa (dlouhý 50 km), kde

nás na zpáteční cestě přepadl vydatný slejvák. „Trochu zmoklí“ jsme přesto všichni statečně dojeli zpět do Hamrů.

Závodili jsme i v běhu, v pomalé jízdě na kole, ve fotbálku či stolním tenise. Nechyběl ani výlet na přehradu.

I přes nepříznivé počasí jsme si kurz moc užili a za to vděčíme našemu nejlepšímu učitelskému dozoru, jaký jsme

si nemohli přát ani v těch nejlepších snech - pplk. Mgr. Luďku Moravcovi, plk. Ing. Petru Lukačovičovi, Bc. Danielu

Chalušovi, pplk. Mgr. Pavlu Červenkovi, kpt. Mgr. Luciánovi Baltaretu a Mgr. Petru Sekaninovi.

Petra Tichá, 2. A

Momentky dalšího cyklistického kurzu

Ve dnech 20. – 24. 5. jsme se zúčastnili cyklistického kurzu v Kryštofových Hamrech. Pomocí fotek vám chceme

ilustrovat, jak takový kurz probíhá včetně našich postřehů, zážitků a komentářů.

Lenka Bočková, 4. B

Vedoucí rubriky

Sport: basketbal, florbal

Koníčky: basketbalový rozhodčí, hasiči

Motto: „Ne vždy je osud ve hvězdách.“

Cíle: odmaturovat a dostat se dál na

školu v oboru

Linda Kratochvílová, 1. B

Vedoucí rubriky od 1. 1. 2020

Sport: fotbal, požární sport

Koníčky: kolo, muzikály a můj pes

Motto: „Hakuna Matata“ (Lví král)

Cíle: vystudovat školu, po stopách

svého otce se dostat k policii

FANDÍME HOKEJI ZA VŠECH OKOLNOSTÍ!

Veronika Konrádová a Kamila Staňková, 2. C

Tereza Bočková, 1. B Martin Dymák, 4. A Michaela Pecoldová, 3. A

Sport: basketbal, požární sport

Sport: judo, florbal

Sport: tenis, běh, cyklistika

Koníčky: čtení, jízda na koni,

zvířata

Koníčky: sport ve všech

ohledech, fotografování

Koníčky: čtení, turistika, hra na

klavír

Motto: „I maličkosti dokážou

změnit celý život.“

Motto: „Běžet dál, skákat výš,

dokázat víc.“

Motto: „Tvůj život je pouze

výsledkem tvých rozhodnutí.“

POZDRAVY Z KRYŠTOFOVÝCH HAMRŮ

Cíle: úspět ve sportu i v životě,

dostat se ke kynologům

Cíle: dostat se dál na školu

Cíle: především zdraví, práce,

která mě bude naplňovat, časově

nezávislý osobní život

I UČITELÉ MAJÍ SVŮJ SMYSL PRO HUMOR



26 27

FYZICKÉ TESTY NANEČISTO A ÚČAST NAŠICH ŽÁKŮ

V POŘADU TELEVIZE

Personální odbor Policejního prezidia ČR dal vybraným

žákůijm 4. ročníku možnost vyzkoušet si fyzické testy,

které musí splnit každý zájemce o přīijetí k Policii ČR.

Musíme se pochlubit, všichni žáci v testech uspěěli a získali

certifikát, který je platný po dobu jednoho roku. Pokud se

naši žáci rozhodnou do této doby nastoupit k Policii ČR,

fyzické testy jim budou uznány. Celá tato akce proběěhla

ve spolupráci s televizní stanicí Óčko. Můijžete se tedy těěšit

na pořīad, ve kterém uvidíte, jak se moderátor vypořīádal

s fyzickými testy a zda stačil svými silami našim žákůijm.

Děěkujeme za krásnou spolupráci personálnímu odboru

PČR a TV Óčko.

ČLUNKOVÝ BĚH,

4 x 10 m

CELOMOTORICKÝ TEST,

2 min.

KLIK VZPOR LEŽMO

(opakovaně)

BĚH na 1000 m



28

MALÁ KOPANÁ ANEB ŽÁKYNĚ POZVANÉ MEZI UNIFORMY

POT A KREV ANEB CO OBNÁŠÍ JUDO

29

Se školním zvonkem pro mě začala nová životní etapa. Nastoupila jsem na Vyšší policejní školu a Střední

policejní školu MV v Praze. Po dvou týdnech přišla příležitost reprezentovat naši školu na turnaji v malé

kopané žen. Fotbal miluji, a proto jsem tuto možnost brala okamžitě všemi deseti.

„Holky fotbal nehrajou,“ toto tvrzení vyvrátilo v úterý 17. 9. 2019 hned šest čistě ženských týmů na stadionu

PSK - Union ve Strašnicích při příležitosti pořádání 5. ročníku turnaje O putovní pohár ředitele Obvodního

ředitelství policie Praha III v malé kopané žen. To, že se na naši školu nezapomíná, potvrdila organizátorka

celého turnaje a zároveň bývalá žákyně Střední policejní školy kpt. Mgr. Lucie Jirková, která při svém studiu

také reprezentovala školu na fotbalových turnajích. A proto pozvala naše žákyně jako hosty turnaje. Ostatní

fotbalové týmy byly složeny z našich skoro kolegyň z řad Policie České republiky a Městské policie České

republiky.

Ano, opravdu jsme byly jediné žákyně na celém turnaji. Ze začátku panovala nervozita a v kabině bylo

napjaté ticho. Ale po prvním zápase jsme měly hned jasno, že soupeřkám nic nedáme zadarmo. Pod skvělým

trenérským vedením hlavního šéftrenéra našeho týmu pana učitele Moravce a paní učitelky Hoskovské, která

si mimochodem zahrála také v jednom z utkání, jsme se každým zápasem ohromně zlepšovaly a sehrávaly. Při

padnutí naší první branky jsme byly rády, že se míč do branky vůbec dokutálel, ale o to větší radost jsme z něho

měly. Nakonec jsme vybojovaly dvě výhry, jednu remízu a dvě porážky. S takovým skórem jsme si byly jisté, že

skončíme na 4. místě. Při vyhlašování ale došlo k nečekanému překvapení - umístily jsme se na senzačním 3.

místě! Bonusem bylo, že nejlepší hráčkou turnaje vyhlásili naši kapitánku Michaelu Bindlovou (3. C). Dalšími

členkami našeho skvělého týmu byly Lucie Landová (4. C), Veronika Derflerová (3. C), Adéla Geierová (2. A),

Nikola Paříková (2. B), Barbora Kratochvílová (2. B), Veronika Zemanová (2. C), Martina Kubištová (2. C),

Linda Kratochvílová (1. B) a Kateřina Brejšková (1. C)

Velkou ctí pro nás byla i skutečnost, že celý turnaj zahájil ředitel KŘP hlavního města Prahy brig. gen. Ing.

Tomáš Lerch, který mimo jiné podotkl, že se těší na budoucí spolupráci se žákyněmi SPŠ.

Umět se bránit a využít sílu agresora proti němu je základní princip juda, který jsme se dne 2. 4. 2019 úspěšně snažili

využít. Vyjeli jsme ve večerních hodinách směrem k VPŠ a SPŠ MV v Holešově, kde se konal přebor škol s bezpečnostně

právní činností. Ubytovali jsme se na internátu, kde na nás byli připraveni a mohli jsme si po dlouhé cestě odpočinout a

vypotit zbývající kila, abychom se vešli do své kategorie. David Kliment (2. A) byl zapsán do kategorie do 60 kg, kde se i

přes pot a krev (doslova) probojoval ze skupiny a získal krásné třetí místo. Se svými dlouholetými zkušenostmi nastoupil

Martin Dymák (3. A) v kategorii do 78 kg. Martin byl soustředěný a se svými útočníky (tori) si hravě poradil a taktéž

postoupil ze skupiny a obsadil třetí místo. Já jsem nastupovala až jako poslední, a to v kategorii dívky do 64 kg. Zápasy

mi daly spoustu nových poznatků. Měla jsem proti sobě bohužel zkušenější soupeřky a o fous mi utekla medaile. Přesto

si vezeme domů dvě bronzové medaile a připravujeme se na další rok, kde se pokusíme opět obsadit medailové pozice.

Barbora Srbová, 4. A

Linda Kratochvílová, 1. B

SILOVÝ VÍCEBOJ

Ne každá škola má to štěstí, aby měla mezi svými žáky nějakého mistra republiky.

Ta naše ale tohle štěstí má. Novou mistryní ČR se stala Juliana Šindelářová z 3. B,

která nenašla přemožitelku během dubnového Mistrovství ČR středních škol v

silovém víceboji. Naše škola, spolu s gymnáziem Arabská, reprezentovala v této

soutěži Prahu.

Kromě Juliany se z naší školy účastnila děvčata Nikola Zrelicová – 2. B, Natka

Kubálková – 2. C a Péťa Mazochová – 2. A. Celé toto uskupení se nakonec umístilo

na čtvrté příčce.

V jednotlivcích ale byla Juliana bezkonkurenčně nejlepší. Vedla i v jednotlivých

disciplínách. Při hodu plným míčem překonala druhou nejlepší dívku

o 1,4 m výkonem 12,27 m. Trojskok snožmo z místa vyhrála výkonem 7,80 m a ve

šplhu se umístila třetí s časem 3,3 s.

Jinak tichá žačka si takovým výkonem zasluhuje obdiv a my doufáme v její další

úspěchy.

Tereza Frenzlová, 4. B



30

31

PŘÍRODOVĚDNÉ DRÁŽĎANY 2019

POZDRAVY Z BERLÍNA

První dubnový čtvrtek jsme se vydali na cestu do

Drážďan.

V autobuse jsme se o tomto saském městě

dozvěděli spoutu zajímavých informací.

Celý vzdělávací výlet pro nás připravila paní

učitelka Šťastná a paní metodička Čížková.

v

Behem jízdy jsme se dozvídali

zajímavé informace

V pondělí 30. 9. kolem osmé hodiny ranní vyjel školní autobus směr

Berlín. Uplakaný a studený Berlín nás neodradil a hned po příjezdu

jsme navštívili policejní muzeum. Dále jsme projížděli místem

zvaným Checkpoint Charlie, prošli jsme Alexanderplatz a dorazili

k muzeu NDR. Paní učitelka Šťastná nám během cesty podávala

zajímavé informace. Po ubytování a večeři jsme ještě nakrátko

okusili večerní atmosféru Berlína a nakoupili si nějaké dobroty ve

zdejším supermarketu. Večer jsme se vrhli do vyplňování pracovních

listů a následně odpočívali a nabírali síly na druhý den. Ráno po

snídani jsme jeli městskou hromadnou dopravou na Potsdamer

Platz, prošli Sony-centrum a viděli zbytky hotelu Esplanade. Pěšky

jsme pokračovali k Památníku holocaustu a k symbolu Belína -

Braniborské bráně. Před obědem jsme stihli vyšlapat do kopule

Reichstagu a prohlédli si Berlín z výšky. Odpoledne jsme zamířili

k Asisiho Pergamonu, prošli muzejní ostrov a upršeným Berlínem

jsme doběhli k Berlínskému dómu. Dále jsme si počkali na tvz.

double decker, který nás vyhlídkovou trasou dovezl ke Ku´dammu

a pamětnímu kostelu císaře Viléma. Poslední den patřil nákupům a

nasáváním berlínské atmosféry.

Policejní muzeum

Adéla Valentová, zástupkyně šéfredaktorky

Samozřejmě jsme se neulejvali, ale vyplňovali

zeměpisný kvíz.

Někteří z nás si stihli i nakoupit. . Když jsme měli všechny úkoly

splněné, přesunuli jsme se do Muzea člověka.

Checkpoint Charlie

Muzeum NDR

v v

Ríšský snem

Tam nás čekala zajímavá přednáška „Člověk

jako dobrodružství“, při které jsme se dozvěděli

spoustu nového.

Kromě zajímavých informací jsme si toho

mohli také mnoho vyzkoušet a ověřit si své tělo a

smysly.

Spokojeni a naplněni skvělými zážitky jsme se

vrátili zpět do areálu školy.

Braniborská brána

Všichni si den v Německu moc užili. Děkujeme za výbornou organizaci!

Michaela Pecoldová, 3. A

Pergamon Asisi

Berlínský dóm



32 33

CHCETE SE VŽÍT DO ROLE HAVÍŘŮ? NAVŠTIVTE KUTNOU HORU

Do Kutné Hory jsme vydali v úterý 23. 4. 2019 s cílem rozšířit si znalosti o středověku. Proto jsme také nejprve

zamířili do středověkého dolu Osel. Do dolu jsme šli jako skuteční havíři a na sobě jsme měli oblečené bílé

pláště, perkytle a čelovky. V dole bylo chladno, vlhko a kolem nás kapala voda. Míjeli jsme průzračná jezírka

a na vlastní kůži jsme si vyzkoušeli tzv. pravou důlní tmu. Z nízkých a úzkých cest jsme měli nahnáno, ale

naštěstí jsme to všichni zvládli a byli jsme rádi, že vidíme denní světlo.

Následovala prohlídka Chrámu sv. Barbory, kde málem byla potřeba první pomoc, neboť se našemu průvodci

udělalo nevolno. Naštěstí mu náš ochotný spolužák nabídl vodu a zavolali jsme pro pomoc. Pana průvodce

odvezla záchranka a prohlídku chrámu jsme pak dokončili s novou paní průvodkyní. Všichni byli fascinováni

vitrážovými okny a pozlacenými varhanami.

Po této prohlídce už byli všichni hladoví, stavili jsme se tedy na rychlém obědě a pokračovali do kostnice.

Samozřejmě ne do té, kde byl upálen Mistr Jan Hus, ale do té v Sedleci. Nacházelo se zde mnoho lidských lebek,

které byly sestaveny do pyramid, lustrů a dokonce i do erbu rodu Schwarzenbergů. Lebkami byla ozdobena celá

místnost. Kostnice přežila 2. světovou válku, změnu majitele a dokonce měla být zničena.

Exkurze byla pro obě třídy, 1. A i 1. B, přínosná dosud neznámýni informacemi.

Petra Tichá, 2. A

HRDLOŘEZSKÉ HRÁTKY

KDO JE KDO?

I naši učitelé byli dětmi, tak schválně, které z nich poznáte.

Přiřaďte ke každé fotografii správné jméno dle nabídky.

POZOR! Dvě jména jsou navíc.

1 2 3 4

A

PhDr. Miroslava Šťastná

D

pplk. Mgr. Kristína Bosáková

B

kpt. Ing. Pavlína Weiglová

E

Mgr. Kateřina Manová

NÁVŠTĚVA POSLANECKÉ SNĚMOVNY A NÁRODNÍHO MUZEA

C

pplk Mgr. Klára Hoskovská

F

PaedDr. Jana Černá

Exkurzi jsme začali v Poslanecké sněmovně, kde jsme mimo jiné zavítali do zasedacího sálu s poslaneckými

lavicemi a prohlédli si galerii hostů. Při odchodu jsme potkali pana poslance Tomia Okamuru.

Poté jsme se pěšky vydali Prahou do Národního muzea, zde jsme navštívili Česko–slovenskou výstavu

představující dějiny společného státu Čechů a Slováků a prošli jsme se rekonstruovanými prostorami budovy.

1 2 3 4

Petra Tichá, 2. A

Záhada lochnesské příšery vyřešena?!



34 35

I UČITEL JE JEN ČLOVĚK...

Rozhovor s paní učitelkou Chalušovou

Přįemýšlela jsem, koho dalšího z řįad našich vyuččujících bych Vám ráda přįedstavila a poodhalila

střįípky jeho života. Tak měĜ napadlo pro vás zjistit něĜco o naší usměĜvavé, obččas roztomile

zbrklé paní uččitelce plk. JUDr. DaněĜ Chalušové, vedoucí odděĜlení práva a kriminalistiky.

Doufám, že Vám ččlánek vykouzlí úsměĜv na rtech jako mněĜ a zjistíte, že uččitelé jsou opravdu

lidé jako my a dokážou se bavit a je s nimi dokonce i legrace.

§

Miluju sport, od jara do podzimu jezdím na in-line bruslích, s partou

kamarádů trávíme již mnoho let na krásných místech cyklistické a

lyžařské dovolené. Posledních pár let čím dál tím více nacházím

zalíbení v běžeckém lyžování. Během roku se snažím dvakrát až třikrát

týdně chodit cvičit.

Vrcholem mé aktivní relaxace jsou dva „holčičí“ víkendy v roce,

které trávím s kamarádkami na wellness pobytu se cvičením a které

jsme výstižně nazvaly „Když žena ženě porozumí“. Víkend si vždy

neskutečně užijeme.

S manželem a přáteli často navštěvujeme koncerty a divadelní

představení.

Mrzí mě, že jsme po dvanácti letech přestali s manželem navštěvovat

kurzy společenských tanců, dokonce nás na tři roky zlákala i kubánská

salsa, ale už jsme jednoduše nestíhali.

Máte životní motto či citát, kterým se v životě řídíte?

„Život je krásný! Když prožíváš štěstí, tak ho dávej druhým. Když máš

bolest, nevyprávěj o tom všude, a poper se s tím sám. Nefňukej a buď

statečný, ať si tě lidé mohou vážit.“

Bohužel neznám autora.

Děkuji paní učitelce za poodhalení jejího života. Doufám, že článek

si najde zalíbení u čtenářů a malinko tak změní pohled na jejich

učitele.

Anna-Marie Rathouská, 4. B

Na jakých školách jste studovala?

Základní školu i gymnázium jsem navštěvovala poblíž svého bydliště

v Praze 9. Byla jsem orientována spíše na humanitní předměty, po

maturitě jsem proto zkusila přijímací zkoušky na Právnickou fakultu UK

v Praze a k mé velké radosti jsem byla přijata. Na téže fakultě jsem

pak složila státní rigorózní zkoušku a získala titul doktora práv. Poslední

rok studia na právnické fakultě a přípravu na rigorózní zkoušku mi

neplánovaně zpestřily mateřské povinnosti a jsem dodnes vděčná svým

nejbližším, že jsem s jejich pomocí studium zdárně dokončila.

Později jsem si vzdělání ještě doplnila na Pedagogické fakultě UK v

Praze, kde jsem absolvovala doplňující pedagogické studium – učitelství

na středních odborných školách.

Když jste byla dítě, co bylo Vaším vysněným povoláním?

Dlouhou dobu jsem chtěla být prodavačkou v cukrárně, záhy to

vystřídala touha dělat sestřičku v jeslích, protože jsem velmi často a

moc ráda hlídala sousedům a přátelům malé děti a představa, že

vodím na procházky několik batolat a vozím několik kočárků s miminky

najednou, mě neskutečně lákala.

Takže jsem se vlastně tolik povoláním neminula, jen ty děti kolem mě

jsou odrostlejší.

Když se vrátíte do školních let, jak byste se ohodnotila/popsala

jako studentka? Měla jste někdy kázeňské opatření? Jak se za

Vašich studentských let dělaly taháky?

Na základní škole jsem učení moc „nedala“, na začátku školního roku

jsem se vždycky přihlásila do všech možných školních kroužků a doma

jsem přesvědčovala rodiče, že jsou povinné. Od druhé třídy jsem hrála

na klavír, sousedé v našem domě to spolu se mnou vydrželi osm let.

Musím přiznat, že na gymnáziu jsem se už učit musela, hlavně

matematiku, fyziku a chemii. Tyto předměty mě nebavily a používání

taháků bylo nutností. Před písemkou z chemie byly plošky mezi mými

prsty u rukou zcela zaplněny vzorci a chemickými sloučeninami, jinak

jsem si téměř vždy vystačila s klasikou – malé papírky pod silonkami a

jistila to sukně přes.

Kázeňské opatření jsem snad nikdy neměla, ale vzpomínám si, že jsem

na základní škole dostávala často poznámky, že vyrušuju při vyučování.

Byla jsem nejmenší ve třídě, paní učitelky mě posazovaly do první

lavice a já jsem se často otáčela, abych si popovídala se spolužáky.

Jaká byla Vaše největší výtržnost?

No, dodnes nejsem pyšná na to, že kamarádka v mateřské školce

pykala nevinně kvůli mně. Hrály jsme si společně s panenkami, byly

hadrové s umělohmotnou hlavičkou a hlavně s mrkacíma očima, takové

top panenky na tehdejší dobu. Moje panenka se ale porouchala, její oči

zapadly a přestaly mrkat. Naštvalo mě to natolik, že jsem zlomyslně

kamarádce poradila, že když tu svoji panenku chytne za nohy a praští s

ní o zem, tak obživne... Jak dopadla umělohmotná hlavička panenky, je

jasné a kamarádka pak musela za trest klečet v koutě.

Tahle kamarádka ze školky mi pak na základní škole přebrala kluka, ale

navzdory všemu jsme přítelkyněmi dodnes.

Jaké bylo Vaše nejhorší rande v životě?

Když jsem po dlouhých vyčerpávajících zkrášlovacích procedurách na

rande dorazila, a ON nepřišel.

Co Vás vedlo k práci u Policie ČR? A co Vás přivedlo sem na VPŠ

a SPŠ?

Jela jsem prostě kolem, myslím kolem našeho „údolí“, vážně to tak

bylo, tedy naprostá náhoda. Řešila jsem tehdy příležitost pracovat na

Okresním státním zastupitelství v Kolíně.

V ten památný den před osmnácti lety jsem v Hrdlořezích hrdě

zaparkovala svůj nenápadný osobní vůz Ford Ka červené barvy před

školskou budovou na vyhrazeném místě pro pana ředitele. Měla

jsem povrchní informaci, že se na zdejší škole vyučuje trestní právo.

Vyhledala jsem tehdejší vedoucí oddělení práva a bylo mi sděleno, že

jdu jako na zavolanou, že je momentálně vyhlášeno výběrové řízení

na obsazení služebního místa na výše zmíněném oddělení. Pak už

vše nabralo rychlý spád – přijetí do služebního poměru, absolvování

základní odborné přípravy pro nepřímý výkon, stáže strávené na

obvodních odděleních a odděleních služby kriminální policie a

vyšetřování, no a plánované roční pedagogické působení v Hrdlořezích

se protáhlo momentálně na osmnáct let.

Co všechno obnáší práce vedoucího oddělení? Jak probíhá Váš

běžný pracovní den?

Práce vedoucího oddělení je spojena se spoustou administrativních

činností, pracovních porad a úkolů, jejichž splnění je často vyžadováno v

„šibeničních“ termínech. Ale pracuju ve vzácném kolektivu bezvadných

kolegů, kteří mi ve všem pomáhají a jsou mi velkou oporou.

Hodně času věnuju přípravám na vyučování, neboť předmět právo je

jedinečný v tom, že celá řada zákonů je novelizována i několikrát do

roka a často velmi rozsáhle.

Přiznám se, že nejméně ráda opravuju písemné práce svých studentů,

často si jimi zpestřuju večery doma a někdy nestačím žasnout nad

originalitou myšlenek a právních úsudků, kterými mě studenti obohacují.

Byla jste někdy v situaci, kdy jste někomu zachraňovala život,

nebo naopak jste sama byla v ohrožení života?

Neměla jsem nikdy tak vzácnou možnost a příležitost vyloženě zachránit

někomu život, jen jsem například byla nápomocna při ošetření a odvozu

do nemocnice syna kamarádky, který prošel skleněnými dveřmi a

pořezal se, nebo jsem poskytla první pomoc zraněnému malému lyžaři

na sjezdovce, který si zlomil nohu.

Já sama si pamatuju na nepříjemný zážitek z dětství, bylo mi asi šest

let a se sestřenicí jsme bez vědomí rodičů utekly k rybníku a já do něj

z mola spadla, byla tam hloubka, plavat jsem moc neuměla a topila

jsem se. Dodnes si na to pamatuju, jak jsem polykala andělíčky. Z vody

mě vytáhl rybář, dovedl mě do chaty k rodičům, kde mě čekal pořádný

výprask.

Jak obvykle probíhá Váš nepracovní den? Máte nějaké koníčky?

Myslím, že žiju docela naplno.

Kdybyste ve svém životě mohla něco změnit, co by to bylo?

Nemám potřebu nic měnit. Vlastně jednu věc ano, stále si dávám

předsevzetí, že do jednoho dne v týdnu zařadím pravidelnou udržovací

hodinu angličtiny, ale zatím si stále prozpěvuju trapnou výmluvu –

„osmý den schází mi“.

Na co jste ve svém životě nejvíc hrdá?

Na své dva syny.

Na jakou životní událost nikdy nezapomenete?

Když se mi narodili kluci a převrátili mi život vzhůru nohama.

Jaký největší trapas jste zažila?

Jsem od malička velmi roztržitá, takže trapasy jsou neodmyslitelnou

součástí mého života. Za jeden z nich vděčím své krátkozrakosti.

Brýle nosím v každodenním životě stále, také při sportu, v podstatě je

odkládám jen na spaní. Bohužel jsem si doposud nepořídila dioptrické

plavecké brýle, takže se při návštěvě bazénů a vodních atrakcí musím

spolehnout na ostatní zbylé smysly.

V Aquaworldu Lipno jsem se při atrakci zvané trychtýř zavěsila na krk

pánovi a k jistotě, že jde o mého chotě, mi stačila hlava bez vlasů.

Pána jsem plácala po ramenou, výskala a poměrně dlouhou dobu tomu

chudákovi trvalo, než mě ve vodní atrakci setřásl. Můj manžel, který

vše opodál sledoval s ledovým klidem sobě vlastním, se s

tím vyrovnal statečně, manželka pana neznámého o poznání

hůře.

Máte oblíbené zvíře?

Od dětství jsem toužila mít doma tučňáka, v zoo jsem

nejvíce času vždycky trávila v pavilonu těchto sympaťáků,

obdivovala jsem jejich plavecké dovednosti a roztomilé

pochodování.

V současné době mám doma úžasnou tibetskou dogu, která, i přes

veškerou moji snahu vycvičit ji k poslušnosti, je neskutečně tvrdohlavá,

je v podstatě trvale přesvědčena o své pravdě a poslechnout odmítá,

ale hlídačka je skvělá.

Jaký je Váš životní cíl?

Nechci život promarnit, chci ho žít naplno.

Jaký je Váš oblíbený nápoj a pokrm?

Pochutnám si na každém dobrém jídle, když mám hlad. Jedinou

potravinou, se kterou jsem nadobro skoncovala již ve druhém měsíci

svého života, je mléko. Jinak moc ráda mlsám sladkosti, dokonce

moji synové si přede mnou často schovávali dobroty, které dostávali

od návštěv či prarodičů, protože je velmi často neochutnali. Na dávno

zapomenuté čokolády jsem občas narazila v jejich skříních mezi

oblečením.



36

ÚSPĚCHY NAŠICH ŽÁKŮ VE ŠKOLNÍM ROCE 2018/2019

Nikola KRÁLOVÁ – 1. A

VÝZNAMNÁ REPREZENTACE ŠKOLY V OBLASTI SPORTU

Nikola získala jako členka týmu FLORBAL CHODOV zlatou medaili na Mezinárodním turnaji ve florbalu ve

švédském Falunu

Tomáš MITLÖHNER – 1. B

Tomáš získal 2. místo na mezinárodním turnaji v brazilském jiu jitsu v kategorii do 70 kg a 5. místo na mistrovství

Evropy

Veronika DERFLEROVÁ – třída 2. C

Veronika reprezentovala v atletice a získala 3. místo v soutěži družstev, v přespolním běhu 6. místo, dále

reprezentovala školu v plavání a ve florbalu

Michaela BINDLOVÁ – 2. C

Michaela při reprezentaci školy v atletice získala 3. místo v soutěži družstev, dále reprezentovala školu v

přespolním běhu, policejním víceboji a florbalu

František JANUŠKA – 2. C

František se rovněž podílel na reprezentaci školy v atletice, kde získal 2. místo v soutěži družstev, dále

reprezentoval školu v kopané a florbalu

37

Robin ADAMEC – 1. B

Robin v tomto školním roce opakovaně reprezentoval školu v atletice a na přeboru Prahy získal 3. místo v hodu

oštěpem

Michaela SVOBODOVÁ – 1. B

Michaela získala bronzovou medaili na MČR v šermu šavlí v kategorii kadetky a bronzovou medaili na MČR v

kategorii seniorky

Ondřej BOSÁK – 1. B

Ondra se stal mistrem Evropy na ME v karate kumite, kategorie 16–17letých

Vojtěch JANATA – 1. C

Vojta získal 2. místo v atletice a dále přední umístění v přespolním běhu a plavání

Martin DYMÁK – 3. A

Martin se umístil na přeboru Prahy v judu na 2. místě a na přeboru bezpečnostně právních škol v Holešově skončil

na 3. místě, rovněž reprezentoval školu ve florbalu a v silovém trojboji

Juliana ŠINDELÁŘOVÁ – 3. B

Dá se říci, že to nejlepší jsme si nechali nakonec. Juliana získala na MČR 1. místo v jednotlivcích na silovém

víceboji a 3. místo v družstvech, které se letos uskutečnilo v Karviné. Dále Juliana reprezentovala školu v atletice a

byla členkou družstva v pražském přeboru.

MIMOŠKOLNÍ AKTIVITY V OBLASTI UMĚLECKÝCH, VĚDECKÝCH,

KULTURNÍCH A ŽURNALISTICKÝCH SOUTĚŽÍ

Michaela PECOLDOVÁ – 2. A

Míša získala 3. místo v atletice v soutěži družstev a dále reprezentovala školu v přespolním běhu, volejbalu a

beach volejbalu

Ondřej BÁRTŮ – 2. A

Ondra získal 2. místo v atletice v soutěži družstev a dále reprezentoval školu v kopané a plavání

Petra MAZOCHOVÁ – 2. A

Petra reprezentovala školu v silovém víceboji, kde na MČR byla členkou týmu dívek, který se umístil na 4. místě, a

na přeboru bezpečnostně právních škol se umístily na 2. místě

Nikol ZRELICOVÁ – 2. A

Nikol rovněž reprezentovala školu v silovém víceboji a jako členka týmu získala stejná ocenění jako Petra

Mazochová

Natálie KUBÁLKOVÁ – 2. C

Natálie jako další členka úspěšného týmu dívek silového víceboje, dále reprezentovala školu také ve florbalu

Petr SOUKUP – 2. B

Petr reprezentoval školu v tomto školním roce rovněž ve více oblastech sportu, zejména malé a velké kopané a

přespolním běhu, kde získal 4. místo

Barbora ŠINDELÁŘOVÁ – 1. B

Barbora získala 1. místo v ústředním kole celostátní soutěže ZUŠ v komorní hře, 2. místo v mezinárodní soutěži

dřevěných dechových nástrojů a 1. místo v krajské soutěži v komorní hře dřevěných dechových nástrojů

Lukas ERNST – 2. A

Lukas se umístil na 3. místě v celostátní matematické soutěži pro žáky SOŠ, kategorie V (2. ročník SŠ)

Nikola MUCHLOVÁ – 2. C

Nikola se zúčastnila 14denního pobytu v USA v rámci reprezentace se svým tanečním souborem

Arina KOLESNIKOVÁ – 3. A

Arina pracuje od založení školního časopisu Ozvěny z Hrdlořez jako samostatná redaktorka, v prosinci 2018

uspořádala pro žáky SPŠ ekologický projekt DOST BYLO PLASTU

Dominik NOVOTNÝ – 3. C

Dominik od založení časopisu Ozvěny z Hrdlořez pracuje v redakci jako hlavní grafik

Eva NEUBERGOVÁ – 3. C

Eva získala 3. místo na přehlídce odborných prací žáků středních odborných škol v oboru vzdělání bezpečnostně

právní činnost (název práce: Zbrojní průkaz)



38

FOTOGRAFIE OD NAŠICH REDAKTORŮ

© Martin Dymák

39

© Dominika Čonková

capturelezmoment

© Martin Kovář

the_momentbehind

© Kateřina Nováková

kacula19_photos



ŘĮEŠENÍ HÁDANKY „KDO JE KDO?“

1 - C

2 - E

3 - A

4 - D

© Ozvěny z Hrdlořez 2019, všechna práva vyhrazena, bez souhlasu redakce přísný zákaz užívání zde zveřejněných materiálů.

More magazines by this user
Similar magazines