Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

„Předpokládám, žes pochopil pointu toho malého melodramu.“
„Shrnul bych to takhle: Zůstaň v přítomnosti, je to bezpečnější. A
nevystupuj z pětiúhelníku kvůli nikomu, kdo má tesáky,“ řekl jsem.
„Správně,“ řekl se spokojeně. „Nedovol nikomu a ničemu a především
nedovol svým vlastním myšlenkám, aby tě odváděly od přítomné chvíle.
jistě jsi slyšel příběh o dvou mniších:
Dva mniši, jeden starý a jeden velmi mladý, se po blátivé cestě v
pralese vraceli do svého kláštera v Japonsku. Narazili na překrásnou
ženu, která stála bezmocně na blátivém břehu prudce tekoucí řeky.
Když starý mnich viděl, že ona sama nedokáže řeku přejit, zvedl ji
svýma silnýma rukama, aby ji přenesl. Usmála se na něj a držela se ho
kolem krku, dokud ji na druhém břehu opatrně nepostavil na nohy.
Poděkovala mu, uklonila se a mniši beze slova pokračovali v cestě.
Když se blížili k branám kláštera, mladý mnich se už nedokázal
ovládnout, a řekl: „Jak si mohl nést krásnou ženu v náručí? Mnich přece
takové věci nedělá.“
Starý muž pohlédl na svého druha a odpověděl: „Já jsem ji tam nechal
stát. Ale tyji pořád ještě neseš?“
„Vypadá to, že mám zase před sebou hromadu práce,“ vzdychal jsem,
„ a to zrovna v době, kdy se mi zdálo, že jsem se konečně někam.
dostal.“
„Nestarej se, jak by ses někam dostal, Dane, ale abys byl tady. Vždyť
ty skoro nikdy plně nežiješ v přítomné chvíli. Na teď a tady se dokážeš
soustředit jen tehdy, když právě děláš salto nebo když tě sekýruju.
Jestliže chceš skutečně najít Bránu, musíš se snažit ještě víc, než ses kdy
snažil. Brána je tady, před tebou; otevři oči, teď!“
„Ale jak?“
„Věnuj prostě celou svou pozornost přítomné chvíli a osvobodíš se od
myšlení. Když myšlenky narazí na současnost, rozplynou se.“ Chystal se
k odchodu.
„Počkejte, Sokrate. Řekněte mi, dříve než odejdete - ten starý mnich,
ten co nesl tu ženu, to jste byl vy? Vypadá to jako něco, co byste mohl
udělat.“
~ 159 ~