Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

„Předně chci pořád vědět, jak to bylo s tou střechou, a proč jste řekl, že
jste mě rád zas viděl, a chci vědět, co pro vás můžu udělat a jak mi vy
můžete být užitečný. A taky chci vědět, kolik je vám let.“
„Začněme s tím nejsnadnějším. Podle vaší časomíry mi je devadesát
šest.“ Nemohlo mu být mu devadesát šest. Snad padesát šest; nejvýš
šestašedesát; i šestasedmdesát by bylo možné, ale i tak neuvěřitelné. Ale
šestadevadesát? Lhal - ale proč by měl lhát. A taky bych se chtěl něco
dozvědět o těch ostatních věcech, které zamluvil.
„Sokrate, co má znamenat - podle vaší časomíry? Žijete snad podle
standardního východního času, anebo,“ chabě jsem zažertoval „jste z
vesmíru?“
„To jsme snad všichni,“ odpověděl. A já už jsem to začal považovat za
velice pravděpodobné.
„Pořád bych ale chtěl vědět, co můžeme jeden pro druhého udělat.“
„Jenom tohle: Docela rád bych ještě měl posledního žáka a ty očividně
potřebuješ učitele.“
„Učitelů už mám až dost,“ řekl jsem až příliš rychle.
„Opravdu?“ Odmlčel se. „Zda máš či nemáš správného učitele to
záleží na tom, co se chceš naučit.“ Lehce vstal ze židle a šel ke dveřím.
„Pojď, se mnou. Chci ti něco ukázat.“
Šli jsme na roh, odkud jsme viděli širokou ulici až k světlům obchodní
čtvrti a za nimi světla San Franciska.
„Tenhle svět,“ řekl a mávl rukou k obzoru, „je škola, Dane. Život je
jediný učitel. Nabízí mnoho zkušeností, a kdyby samotné zkušenosti
přinášely moudrost a uspokojení, byli by všichni staří lidé šťastnými a
osvícenými učiteli. Ale ponaučení ze zkušenosti je skryté. Můžu ti
pomoct, aby ses ze své zkušenosti naučil vidět svět jasně, a jasně vidět
svět je to, co právě teď, zoufale potřebuješ. Tvá intuice ví, že je to
pravda, ale tvá mysl se tomu vzpírá; máš hodně zkušeností ale málo ses
naučil.“
„To se mi nezdá, Sokrate. Chci říct, že mi to připadá přehnané.“
„Ne Dane, ještě to nechápeš, ale přijdeš na to. A ujišťuju tě, že ti to
pak nebude vůbec připadat přehnané.
Vraceli jsme se ke kanceláři, když přijela nablýskaná červená toyota.
Když Sokrates otevíral nádržku, pokračoval v hovoru:
~ 16 ~