Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

přitiskla. Najednou jsem cítil desetkrát víc energie než kdy předtím; cítil
jsem se posílený, vyléčený, odpočatý a totálně zamilovaný.
Joy si mne prohlížela velkýma světélkujícíma očima a mé oči
zesklovatěly. „Starý Buddha vás protáhl ždímačkou, co?“ řekla tiše.
„Řekl bych že ano.“ Probuď se, Dane!
„To vyždímání ale stojí za to. Vím to, nejprve se totiž pustil do mne.“
Má ústa byla příliš ochablá, abych se dokázal vyptat na podrobnosti.
Ona se ostatně obrátila na Sokrata a řekla: „Ted už musím jít. Pojďme se
tu všichni sejít v sobotu v deset ráno a udělejme si piknik v Tildenově
parku. Udělám oběd. Vypadá to, že bude hezky. Co vy na to?“ Podívala
se na Soka a pak na mne. Tupě jsem přikývl, když se neslyšně vytratila z
místnosti.
Celý zbytek večera jsem Sokratovi vůbec nepomohl. Vlastně byl celý
zbytek týdne ztracený. Když konečně přišla sobota, vydal jsem se k
čerpací stanici bez košile. Jednak jsem se těšil, že se na jarním slunci
opálím, ale také jsem doufal, že na Joy zapůsobí mé svaly.
Do parku jsme jeli autobusem a procházeli se krajinou po šustícím
suchém listí v hromadách, roztroušených pod borovicemi, břízami a
jilmy, které nás obklopovaly. Jídlo jsme rozbalili na travnatém vršku v
plném slunci. Natáhl jsem se na přikrývku, abych se mohl pořádně
opékat a doufal jsem, že se ke mně Joy připojí.
Z ničeho nic se však zvedl vítr a objevily se mraky. Nemohl jsem tomu
uvěřit. Spustil se déšť - nejprve jen pár kapek, ale pak z toho byl prudký
liják. Vytáhl jsem košili a s nadávkami jsem si ji oblékl. Sokrates se jen
smál.
„Jak se vám tohle může zdát legrační,“ vyčítal jsem mu.
„Promokneme, příští autobus jede až za hodinu a jídlo bude úplně
zkažené. Joy to jídlo připravila; jí se to určitě nezdá být tak...“ Ale i Joy
se tomu smála.
„Já se nesměju dešti,“ řekl Sokrates, „směju se tobě.“ Řehtal se dál a
válel se v mokrém listí. Joy začala předvádět tanec ze Zpíváni v dešti.
Ginger Rogersová a Buddha - to už přestávalo všechno.
Déšť skončil stejně rychle, jako přišel. Znovu se ukázalo slunce a jídlo
i šaty nám uschly.
~ 53 ~