07.12.2020 Views

4q 2020 zmenšeno

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Pomoc má

mnoho tváří

Magazín Diakonie ČCE | zima 2020

Rozhovor s Romanem Hajšmanem:

Pan Nekrachlo a Všemserozdal

musí v sociálním podniku

spolupracovat


OBSAH ČÍSLA

Adventní zamyšlení 2

Rozhovor s Romanem Hajšmanem:

Pro lidi s různými znevýhodněními vytváříme

super prostředí 3

Nekašlejme na druhé: společná výzva neziskovek 6

Reportáž: Díky Krabici online

otvíráme v Mostě dětský klub 7

Psalo se před sto lety 11

Kafe s Míšou – online podpora pro pečující 12

Tip na zahřátí z litoměřické čajovny 13

Děkujeme pečovatelkám 14

Pomoc má mnoho tváří

Magazín Diakonie ČCE pro zaměstnance i širokou veřejnost. Vychází 4x ročně.

Vydává Oddělení komunikace Diakonie ČCE, Belgická 22, 120 00 Praha 2, ok@diakonie.cz

Redakční rada: Adam Šůra, Vendula Janů, Pavel Hanych, grafická úprava a sazba: Tereza Savická,

Miroslav Szkandera, foto: K. Cudlín, A. Šůra, J. Berec, archiv Diakonie, pixabay.com

Za monitoring médií děkujeme

společnosti NEWTON Media.


Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

začal advent, doba radostného očekávání, jak zní definice. Letos

získává zvláštní rozměr. Očekáváme příchod Štědrého dne, kdy

se nenápadně, leč nezadržitelně navrací světlo a připomínáme si

tajemství Boží přítomnosti mezi námi. Také však očekáváme

návrat normality do našich životů - běžné mezilidské kontakty,

otevřené školy, obchody, běžně fungující služby Diakonie. Vypadá

to nadějně, vyhráno ale není. O to důležitější je naději udržet.

Vždyť je „jako světlo svíce: čím větší je tma, tím jasněji světlo svítí

a tím více je také potřeba“. Snad ony nečekané a rozhodně ne

příjemné okolnosti spojené s nebezpečnou globální pandemií

přispějí k tomu, že letošní advent prožijeme

hlouběji – a o to větší povzbuzení

z něj budeme čerpat. To vám také

z celého srdce přeji.

Jan Soběslavský, ředitel Diakonie ČCE

ADVENTNÍ ZAMYŠLENÍ

„Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou

radost, která bude pro všechen lid. Dnes se

vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě

Davidově.“ (Lukášovo evangelium 2,10)

Je fajn, když v životě, navzdory všem jeho

zvratům a těžkým okamžikům, zůstávají

pevné a jisté body. Některé z těchto bodů

nezruší nic, ani koronavirus, ani válka. Snad

jen člověk sám. Mezi takové pevné a jisté

body patří třeba narozeniny. Ať se děje

kolem vás, co chce, to, že jednou za rok

přijde den, který připomíná, že jste zase

o rok starší. To je jistota, o kterou se můžete

opřít.

Každý rok si touto dobou připomínáme

a slavíme narozeniny Ježíše Krista, prostě

Vánoce. Možná letos nebudeme tak moc

lítat po nákupech, možná nenavštívíme

vánoční trhy a nebudeme popíjet s přáteli

svařák v hloučcích na náměstích. Ale zažít

tu zvláštní atmosféru setkání, pamatování

na druhé, společenství (třebas i online), to

můžeme, o to se můžeme obrat jedině my

sami.

Tak si vezměme k srdci ta biblická slova:

nebojte se. Ačkoli mnoho věcí kolem nás

letos „stojí na hlavě“, pořád jsou kolem nás

jistoty. Vánoce jistě přijdou. My spolu s nimi

můžeme bez strachu oslavit a povzbudit

i naši naději.

Štěpán Brodský

Chcete v magazínu Diakonie zveřejnit nějaký článek nebo třeba pozvání na akci vašeho

střediska či školy? Napište nám na zpravodaj@diakonie.cz.

2


Napětí je základ každého

sociálního podniku

ROZHOVOR: SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ

Roman Hajšman řídí obecně prospěšnou společnost Možnosti tu jsou, která

dnes dává práci 220 lidem s různými handicapy. Portfolio podniku spadajícího

pod Diakonii Západ je široké: kavárna a restaurace, výrobna zdravých svačin, síť

secondhandů a nejnověji též v Rakové u Rokycan malá ekologická farma, kde se

pěstuje zelenina.

Jak se vám, Romane, farmaří?

Po dvou letech, co naši zahradu budujeme,

můžu říct, že kdybych byl býval věděl, co

všechno zemědělství obnáší, nebyl bych se

býval do téhle činnosti pustil. Spoustu věcí

se lze naučit nebo mechanicky napodobit.

Práci na poli nebo v zahradě ale musíte mít

nějak víc pod kůží, rozumět si s přírodou…

A to nám jako vesměs městským lidem

chybí. Také hospodaříme na pronajatém

pozemku a nemáme jistotu, jestli se nájemce

po několika letech nerozhodne pro někoho

jiného. Taky potřebujeme zázemí. Koupili

jsme vybydlený statek a chce to kolem

deseti milionů, abychom ho dostali do

kondice. Taky těžko dosáhneme na dotace…

Podobných „taky“ bych mohl vyjmenovat

ještě víc. Na druhou stranu pro lidi, kteří

v naší Ekozahradě Raková pracují, lidi

s různými znevýhodněními, vytváříme super

prostředí.

Jak se nápad ekozahrady zrodil?

Naše podniky Zdravá svačina i Café

Restaurant Kačaba zpracují zeleniny za půl

milionu korun ročně. Řekli jsme si, že si to

zkusíme vypěstovat sami – a nabídneme

lidem se znevýhodněním další zajímavou

možnost pracovního uplatnění a rozvoje.

Jací lidé to jsou?

Já říkám, že neumíme lidi na vozíčku.

Bohužel. V našich provozovnách jsou všude

nějaké schody, překážky.

pokračování na další straně

3


Jinak máme jediná dvě kritéria: invalidní

důchod, protože takovým lidem se věnujeme,

a motivaci k práci. Nic dalšího nás nezajímá.

Pracují u nás lidé s psychiatrickým znevýhodněním,

po onkologických nemocech,

zádaři, srdcaři, cukrovkáři. V ekozahradě

máme nově autistu. Často na našich

zaměstnancích není jejich znevýhodnění na

první pohled poznat.

Roman Hajšman

Zemědělství se pořád ještě učíte, ale

vaše ostatní podniky fungují velmi

úspěšně. Považujete se za podnikatele?

Povahou nejsem byznysmen. Dovedu pochopit

ekonomická čísla a pracovat s nimi tak,

aby rozumně vyšla – a tím to u mě končí.

Spíš k sobě nějakého člověka s byznysovým

myšlením potřebuju. Pro názornost to

vždycky uvádím tak, že sociální podnik dělají

dva lidi: Nekrachlo a Všemserozdal. Nekrachalo

je byznysmen, Všemserozdal ten se

sociálním cítěním. Tihle dva se musí domluvit

a jejich domluva je pro

firmu strašně důležitá. Jinak

z ní bude po čase buď čistý

byznys, nebo zavře. Ani

jeden pohled nesmí převážit,

oba musí být neustále

zastoupení a napětí mezi

nimi je vlastně základ

každého sociálního podniku.

Z obou stran to chce asi velkou dávku

pokory, ne?

Proto si myslím, že se naše práce neobejde

bez nějakého duchovního rozměru. Schopnosti

otevřít se tomu druhému, přiznat si, že

umím jenom jednu věc a na tu druhou

potřebuju někoho, kdo je i dost jiný než já.

To nezvládne člověk,

který nic nad sebou

nevnímá a má pocit,

že s prominutím

sežral všechen rozum.

Když někoho přijímám

na vedoucí místo,

duchovní rozměr je

pro mě důležité téma.

Je mi přitom jedno,

po jaké cestě ten člověk jde, jestli je křesťan

nebo buddhista. Na tom, aby byl nějakému

duchovnímu rozměru otevřený, mi ale záleží

dost. Sociální podnikání neroste z potřeb,

ale z hodnot.

Když někoho přijímám na

vedoucí místo, duchovní

rozměr je pro mě důležité

téma. Sociální podnikání

neroste z potřeb,

ale z hodnot.

Jak jste se vlastně k sociálnímu podnikání

dostal?

To je dlouhá historie. Jsem průmyslovák –

montování potrubí, turbín a podobně. Moc

mě to ale nebavilo. Po vojně jsem se více

méně náhodou dal na pekařinu, což je

docela paradox, protože já dodneška

neumím vařit. V Plzni jsme jako první dělali

pečivo z celozrnné mouky, ohromný kšeft to

byl. Hrozně mě to bavilo, pracoval jsem

i čtrnáct hodin denně, ale rozjela se mi

taková alergie na mouku, že jsem musel

skončit. Chtěl jsem pracovat s dětmi, ale

nepustili mě k tomu, že na to nemám školy.

V restauraci Kačaba

pokračování na další straně

4


Sociální podnik

pomáhá společnosti

a životnímu

prostředí. Hraje důležitou

roli v místním rozvoji

a často vytváří pracovní

příležitosti pro osoby se

zdravotním, sociálním

nebo kulturním znevýhodněním.

Zisk je z větší

části použit pro další

rozvoj sociálního podniku.

Zakotvil jsem ve Škodovce a pomocí ultrazvuku

hledal v turbínách a reaktorech vady.

To už jsem se potkal s manželkou Kájinou.

Měla z prvního manželství těžce postiženého

chlapečka Davida. Ležel, rozlišoval

světlo, tmu. Krmili jsme ho, cvičili. A štvalo

nás, že v Plzni není žádný stacionář – denní

ani týdenní. Přes různé známosti jsme ale

sehnali kontakty na rodiče s podobně

postiženými dětmi, založili občanské

sdružení a z toho se postupně různými

oklikami vyvinul denní stacionář Človíček

a plzeňská Diakonie.

Které jste se stal ředitelem.

On se totiž na to místo nikdo nehlásil.

Manželka Kája mi říkala, ať do toho jdu, ale

mně to přišlo jako nesmysl. Pořád jsem

ještě pracoval ve Škodovce, v hutích, mezi

odlitky. Ale nakonec jsem se odhodlal.

3. 1. 2004 jsem nastoupil – a tu noc náš

Davídek zemřel. Bylo mu osm.

Z toho až mrazí.

Je to zvláštní, ale nás takové události provázejí.

Náš podnik Zdravá svačina rozjížděl

Jirka Krzanowský. Mladý chlap, nesmírně

schopný. Zemřel doma na gauči s malou

dcerkou v náručí. Mohla za to mikrotrhlina

na aortě. Jeho fotka dodnes visí ve výrobně,

kterou zakládal. Pro zaměstnance hodně

znamená. Já mám zase fotku Davida u sebe

v kanceláři. Když se něco nedaří, tak na něj

koukám a říkám mu: „Davide, makej, potřebuju

tvoji pomoc.”

Ptal se Adam Šůra

Možnosti tu jsou o.p.s. sídlí v Plzni. Společnost tvoří

Café Restaurant Kačaba

(od roku 2005). V centru Plzně nabízí snídaně,

denní menu, obědy, večeře, minutky, moučníky,

posezení u kávy a čaje. Mimo to pořádá kulturní

večery – promítání filmů, koncerty, vernisáže.

Ekozahrada Raková

Pěstuje širokou škálu chemicky neošetřené zeleniny

a je ve dvouletém přechodném období pro udělení

certifikace BIO.

Zdravá Svačina

Podnik nabízí školám a jejich žákům cenově

dostupné a kaloricky vyvážené svačiny a vedení

školních bufetů. Zabývá se též cateringy pro malé

a střední podniky.

Secondhelp

Síť obchodů se značkovým oblečením z druhé ruky

Secondhelp. V Plzeňském kraji jich je devět a jedna

pojízdná prodejna. 80% zaměstnanců tvoří lidé se

zdravotním znevýhodněním.

5


UDÁLO SE

Společná výzva neziskovek

„Vyzýváme k soucitu s těmi, které může vir

připravit o život. Vyzýváme k dodržování

základních pravidel, zejména nošení roušek.

Pokud můžete, pomozte svým sousedům

a lidem v okolí. Překonejte ostych a nabídněte

pomocnou ruku.“ To jsou hlavní body

výzvy nevládních organizací, ke které se

připojila i Diakonie. Výzva volá po dodržování

opatření proti pandemii viru COVID-19.

Dohromady se k ní připojilo 33 organizací.

Tvářepomoci.cz

Pod touto adresou najdete příběhy šesti

zaměstnanců Diakonie. Cílem webu je

osvěta o sociálních službách a o tom, co

práce v nich obnáší. Kdo jsou lidé, kteří

přebírají péči o naše blízké, když my sami už

nemůžeme nebo nám docházejí síly? Jací

jsou? Jaké jsou jejich radosti i starosti?

To všechno web poutavou formou přibližuje.

www.tvarepomoci.cz

Ilustrační foto z předávání dárků Krabice od bot

UDÁLO SE V DIAKONII

Volby v Harmonii

Jak volí senioři v domovech pro seniory?

Zde je dílčí případová studie z Diakonie

Vsetín: V podzimních krajských volbách

hlasovalo 13 obyvatel tamního Domova

Harmonie. Vyřízení voličských průkazů jim

zprostředkovala sociální pracovnice. Voliči se

připravovali pečlivě. S rodinou a blízkými se

radili, komu hlas dát. V den voleb měli

všichni jasno. Účast byla tentokrát lehce

podprůměrná. Dlouhodobý průměr je 15

volících ze 46 obyvatel Domova Harmonie.

6


Kvůli důvěře

V mostecké Diakonii vznikl nový dětský klub.

Také díky dárcům, kteří se účastní sbírky

Krabice od bot online.


REPORTÁŽ

Dohromady s šedesáti dětmi jsou v kontaktu pracovníci Diakonie Most, kteří

mají na starosti službu doprovázení pěstounských rodin. Do těch docházejí

nejen za dospělými, ale i za malými, aby jim pomáhali zvládat jejich životní trable.

K tomu je potřeba vzájemná důvěra. Proto v Mostě zřídili pro děti Modroklubík.

Pěstouny vyhledávají úřady přednostně

mezi příbuznými dítěte, což je asi správně.

Když rodiče starost o rodinu závažným

způsobem nezvládají, jejich děti často

přejdou k babičkám, tetám či dalším příbuzným.

Z nejhoršího jsou venku, ale nelze si to

představovat tak, že se ocitnout v standardně

zabezpečené rodině, to bývá spíš výjimka.

„Hodně pěstounů, se kterými jsme v Mostě

v kontaktu, má problémy s finanční gramotností,

jsou v exekucích,“ říká Barbora

Turfandovová z Diakonie Most. „Nevedou

děti v jejich volném čase – kroužky, letní

tábory, to jim nic neříká.“

S obojím se pracovníci z Diakonie snaží

pěstounským rodinám pomoci. Dále nejčastěji

řeší doučování dětí, které pak zajišťuje

dobrovolnické centrum mostecké Diakonie.

Hodně pozornosti také vyžadují takzvané

asistované kontakty s biologickými rodiči –

to když mají třeba problémy s alkoholem,

nebo se jejich představy o setkání s potomky

výrazně liší od představ pěstounů. Pracovníci

Diakonie jsou pak přítomni v roli mediátorů.

K tomu všemu je potřeba obrovské kvantum

důvěry, i ze strany dětí. Získat ji není pro

pracovníky Diakonie snadné. Když navštěvují

domácnosti, hledí na ně velcí i malí

trochu jako na kontrolory. V rozhovorech

pracovníkům Diakonie říkají děti to, o čem

se domnívají, že chtějí slyšet. „Zjistili jsme,

že abychom s nimi navázali skutečný vztah,

potřebujeme společně strávený čas mimo

jejich domov,“ říká Barbora Turfandovová.

Proto se zrodil Modroklubík. Dalším silným

impulsem byl volný čas dětí, které ho často

marní u mobilu nebo počítače, a když vyrazí

ven, mají sklon pohybovat se nebezpečně

blízko k prostředí, kde vévodí alkohol, drogy

či krádeže. „Modroklubík zamýšlíme i jako

osvětu – naučit děti, jak trávit volný čas,“

dodává Barbora Turfandovová.

Diakonie méně vyráželi za rodinami a měli

více času na promýšlení a zařizování. Rozhodli

se, že klub bude sloužit dětem a mladým

lidem od dvou do osmnácti let. Z toho

MINIklubík se zaměří na děti ve věku mateřské

školky, které však z rozličných důvodů

školku nenavštěvují. Cílem je, aby trénovaly

schopnost odpoutat se od domácího prostředí

a byly pak lépe připraveny zvládat

školu. MAXIklubík pak poslouží věkové

skupině 6–18 let pro setkávání s vrstevníky

i odbornými pracovníky Diakonie. Důraz se

přitom klade na budování vzájemné důvěry

prostřednictvím společných zážitků.

Že to funguje si Barbora Turfandovová i její

kolegové vyzkoušeli letos v létě, kdy pro

zájemce o program Modroklubíku uspořádali

letní příměstský tábor. Zúčastnilo se ho dvacet

dětí ve věku od šesti do jedenácti let. Přípravy

byly náročné, stejně tak první den, kdy si na

sebe všichni museli zvykat.

pokračování na další straně

REPORTÁŽ: MODROKLUBÍK V MOSTĚ

Jako přátelé

Idea Modroklubíku vznikla letos v lednu

a jarní protipandemická karanténa, která

téměř zastavila život v celé zemi, paradoxně

urychlila její realizaci. Pracovníci mostecké

V jezdeckém klubu nemusíte jezdit jen na koni

8


Diakonie Most

působí jako

samostatné

středisko od roku 2000.

Kromě doprovázení

pěstounských rodin

poskytuje další služby:

- Azylový dům pro ženy

a matky s dětmi v tísni

v Mostě

- Občanskou poradnu

v Mostě a Litvínově

- Sociální práci

v ohrožených rodinách

v Mostě a Litvínově

- Dobrovolnické

centrum v Mostě

Akce ale byla dobře personálně zabezpečená

– na jednoho dospělého připadly čtyři

děti. „A byly úplně nadšené. Hltaly vše, co

jsme jim nabídli, a byly velmi ukázněné,“ říká

Barbora Turfandovová. Táborníci navštívili

jezdecký klub, IQ Landii v Liberci, Jump

arenu Most, kde si všichni vyzkoušeli adrenalinové

skoky na trampolínách, pohádkový les

či bobovou dráhu v Krušných horách. Ta

představovala největší výzvu, protože řada

dětí se rychlé jízdy z prudkého kopce bála.

Strach ale všechny nakonec překonaly.

Velkou chválu si také zaslouží provozovatelé

všech atrakcí, které příměstský tábor navštívil.

Chápali složitou situaci dětí, byli vstřícní

a nabízeli slevy.

Naplnil se cíl, aby mezi dětmi a pracovníky

Diakonie vznikla větší důvěra? „Jeden příměstský

tábor nestačí, ale pravidelnost

podobných akcí to určitě zaručí,“ říká Barbora

Turfandovová. „Děti se začínají více svěřovat

s tím, jak to doma skutečně chodí a jaké

mají trable. Když k nim přijdu do rodiny, už

se na mě nekoukají vyděšeně, ale rovnou si

začínáme povídat jako přátelé.“

Návštěvy rodin byly v poslední době kvůli

obnoveným opatřením proti pandemii opět

omezené. Stejně tak činnost Modroklubíku.

Uskutečnilo se jen jedno setkání. Pracovníci

Mostecké Diakonie netrpělivě očekávají

návrat běžných poměrů, aby klub mohl začít

fungovat naplno.

Adam Šůra

7

Společné zážitky pomáhají vytvářet vztah důvěry


Každý rok hledáme způsoby,

jak pomáhat dalším lidem. Proto se chystáme postavit dva

Bezplatná poradenská linka

pro pečující

800 915 915

od pondělí do neděle vždy od 9 do 20 hodin

řešení Vaší situace | informace o finančních dávkách | vyhledání služby

propojení s dalšími pečujícími | vzdělávací kurzy

www.pecujdoma.cz


PSALO SE PŘED STO LETY

Znáte žižkovské ulice, tam v chudinské

čtvrti? Kolik nezdravých děr skýtá útulek

lidem chuďasům, jimž poměry nedovolují

počítati na vzdušné světlé obydlí! Kolikrát

u samých dveří světnice, jež slouží

několikačlenné rodině za společné bydliště,

vidíte smrduté stoky, jejichž morové

výpary otravují okolí! Nejvíce ovšem trpí

těžce nemocní, kteří marně touží vyjíti

aspoň na ulici neb špinavý dvorek.

A do jedné takovéto světnice vstoupila

jsem kteréhosi jarního jitra. Ač venku

slunéčko se usmívalo na každého a v jeho

teplých paprscích roztával mrazík, v té

světnici vypadalo to jako za smutného

zimavého i deštivého šera. Na první

pohled bylo vidět, jaký host se zde usadil:

Nemoc, špína, hadry a hlad. V jednom

koutě úzké světnice, do níž vstupovalo

špinavým oknem matné světlo z úzkého

dvorečku, stála postel a na ní ležela žena

vyhublé tváře, na které bylo vidět patrné

stopy zhoubné, nevyléčitelné nemoci,

„tuberkulosy“. Při spatření mne chtěla se

aspoň na loži posadit, ale byl to pokus

marný.

Pracovala až do vyčerpání posledních sil,

aby opatřila chléb svým třem dětem,

které, rozumí se samo sebou, vždycky

byly při chuti. Konečně nemohla dále,

strastiplný jí nastal život. Již poslední se

doneslo do zastavárny, prodat nebylo co,

a tak tu zbylo jen to milosrdenství Boží,

které je každý den nové. Každodenní

důvěra v Pána, že „On opatří“, sílila ubohou

vdovu. A On „opatřil“. Našli se dobří lidé,

kterým tu a tam zbyl hrníček polévky pro

nemocnou a nějaká ta skýva chleba pro

hladovící děti. Ubohá ta žena měla z mé

návštěvy velikou radost a její velké oči

prozrazovaly vděčnost. Množství špíny

a sněti, nepořádek, rozpadlé a špinavé

povlaky na posteli i prádlo – vše to volalo

po pomoci. Dle své povinnosti opatřila

jsem nejprve pro nemocnou mléko a pro

děti chléb, a první moje cesty, když jsem

od nemocné odešla, byly, vyprosit pro ni

nějaké prádlo. Měli jste vidět tu tvář, jak

blaženě, vděčně dívala se po sobě i po

posteli, kterou jsme s jednou sestrou

převlékly a upravily, mezi čímž nemocnou

položily jsme na upravené židle. Nemohla

ani věřit, že je to ona sama, tak pěkně se

jí to leželo! Ulehčilo se jí. Paní, které dary

svými přispěly, byly by se těšily jako já,

z té její radosti.

Netrvalo dlouho, a naše nemocná nepotřebovala

již naší pomoci. Den před smrtí

poslouchala s radostí oddíly z Písma

svatého a odcházela ráda k Spasiteli,

který ji přijal do svého náručí. Dědila

jsem po ní. Odkázala mi svého nejmladšího

synáčka se slovy: „Sestřičko, prosím

vás, neopouštějte ho, ujměte se mého

dítěte a já spokojeně zemru. Pán Bůh

vám to oplatí“ atd.

O synáčka je postaráno: nalézá se v jednom

našem sirotčinci a těšíme se ze

zpráv, že prospívá. Ó by prospíval dle

příkladu svého Spasitele!

Zprávy české Diakonie, 1906

11


UDÁLO SE II.

Pomoc dobrovolníkům

Zařízení sociálních služeb se z důvodu

pandemie nemoci COVID-19 potýkají s nedostatkem

personálu a potřebují dobrovolníky.

Diakonické Středisko humanitární a rozvojové

spolupráce je pomáhá organizovat. Náplň

dobrovolnické činnosti vychází z aktuálních

potřeb jednotlivých středisek Diakonie.

Prostřednictví formuláře na webu se může

zapojit každý, kdo je ochoten přiložit ruku

k dílu. Více na www.diakoniespolu.cz.

Výstava v Hifiklubu

Karel IV., filmový boxer Rocky nebo zpěvák

Freddie Mercury – to jsou jen některé z plejády

osobností, které portrétuje Jiří Fořt, klient

Stacionáře Kvítek v Klatovech. Svá díla nyní

vystavuje v unikátních prostorech místního

Hifiklubu. Stacionář poskytuje ambulantní

služby dospělým osobám se sníženou

soběstačností. Je jedním ze zařízení Diakonie

Západ, která pomáhá více jak sedmi tisícům

lidí v Plzeňském kraji.

UDÁLO SE V DIAKONII

Kafe s Míšou

Na nedostatek mezilidských kontaktů se

rozhodl reagovat diakonický projekt Pečuj

doma, který podporuje laické pečující. Nejen

pro ně uspořádal příležitost k neformálnímu

setkávání online. Kafe s Míšou – tak zní jeho

název. Dloholetá lektorka domácího pečování

Michala Lengálová je každé pondělí od 17

do 20 hodin k dispozici k popovídání, sdílení

a vlídnému přijetí ve „virtuální kavárně“.

Smyslem setkání je rozptýlit obavy a načerpat

něco pozitivní energie.

12


TIP Z ČAJOVNY: NÁPOJ NA ZAHŘÁTÍ

V chladivém počasí jistě přijde vhod něco

na zahřátí. Z litoměřické čajovny Hóra proto

přinášíme recept na čaj Yogi. Uvařte si

výborný (...tajenka osmisměrky, 11 písmen)

do vlídného i nevlídného počasí.

Na půl litru nápoje potřebujeme:

cca 6 g směsi zázvoru, kardamomu,

skořice a hřebíčku

(směs lze koupit v čajovnách pod názvem

Yogi nebo Masala koření)

4 g černého čaje

250 ml vody

250 ml mléka

1-2 lžíce cukru

Směs koření s černým čajem zalejte 250 ml

vařící vody a vařte přibližně 5 minut. Poté

přilejte 250 ml mléka a vařte dalších 5 minut.

Na závěr přidejte cukr, slejte a podávejte.

Čaj Yogi

ČAJÍK

DIMENZE

ETIKA

EXPLOZE

FORMACE

GALANTERIE

MAŠINA

METEOR

OBSAH

PERNÍK

POPELKA

PŘIKRÝVKA

ŠTĚKOT

TEORIE

TŘEŠNIČKA

ŽIDLE

13


Lidé v sociálních službách také patří k hrdinům dneška.

V těžké době to nemají vůbec snadné. Vedle zdravotníků,

hasičů, pokladních a dalších patří do „první linie“,

ale málokdo si na ně vzpomene.

Děkujeme proto nejen všem pečovatelkám, ale také dalším

pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům,

asistentům, uklízečkám, vedoucím, provozním i administrativním

pracovníkům a dalším obětavým lidem.

www.dekujemepecovatelkam.cz

14


Na velká přání je

tu Krabice online

Díky vašemu daru budeme moci pomáhat

dětem z rodin v nouzi nejen o Vánocích.

www.krabiceonline.cz

Zašlete také dárcovskou SMS ve tvaru DMS KRABICEODBOT 90 na číslo 87 777.

Cena DMS je 90 Kč, Diakonie ČCE obdrží 89 Kč. Více na www.darcovskasms.cz.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!