Zrozeno v zemědělství EU

Zrozeno
v zemědělství
EU
PUBLIKACE PROPAGAČNÍ
A EDUKAČNÍ KAMPANĚ
AGRÁRNÍ KOMORY ČR
2020
Evropská unie podporuje
kampaně propagující
kvalitní zemědělské produkty.

Obsah
4 Úvodní slovo Ing. Jana Doležala, prezidenta AK ČR
6 V zemědělství je budoucnost
8 Maso a masné výrobky
20 Mléko a mléčné výrobky
32 Ovoce a zelenina
42 Olejniny: řepka, mák, olivy a slunečnice
52 Vína
64 Slovníček – důležité pojmy
www.zrozeno.eu

ÚVODNÍ SLOVO
Milé čtenářky a milí čtenáři,
v projektu Zrozeno v EU, z něhož vzešla i publikace,
kterou právě držíte v rukou, si Agrární komora ČR
vzala za cíl seznámit širokou veřejnost v České republice
a na Slovensku s potravinami produkovanými
zemědělstvím a potravinářstvím v Evropské unii.
Předně je třeba hned úvodem zdůraznit,
že z hlediska kvality a bezpečnosti jsou
potraviny vyráběné v EU na velmi vysoké
úrovni a všichni spotřebitelé v nich v bohatém
sortimentu a chuti dostávají také
maximální garanci zdravotní nezávadnosti.
Obsah brožury pak má čtenářům sloužit
k vysvětlení a pochopení základních souvislostí
péče o současnou kulturní krajinu,
jejíž výsledky se různými cestami, přesto
však každodenně, objevují až na našich
talířích. Současná společnost bohužel
většinově ztratila pouta k venkovu a tím
i pojem o zemědělské prvovýrobě, odkud
veškerá produkce pochází. Proto chceme
i tímto způsobem přispět nejenom k představení
rozsahu a náročnosti této práce,
ale zároveň obnovit a posílit povědomí
a snad až i hrdost na její význam, protože
rozhodující měrou zajišťuje život nás všech.
Pomocí širších evropských souvislostí jsme
se zaměřili na vybrané základní tematické
okruhy, které jsou blízké nám všem,
a přesto kolem nich, do značné míry i kvůli
odtržení většiny populace od zemědělské
prvovýroby, panuje řada zbytečných
mýtů a nejasností. Konkrétně jde o maso
a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky,
ovoce a zeleninu, potravinářské
oleje a vína, u kterých vám předkládáme
základní přehled statistických informací
o výrobě, dále charakteristiku vybraných
druhů, jejich gastronomické využití a různé
zajímavosti.
Všechny výše uvedené kategorie komodit
a potravin jsou tradiční v Evropské
unii a z velké většiny je produkujeme
také u nás. Na tomto místě je nezbytné

si uvědomit, že základem celé této produkce
stále je běžná zemědělská výroba
v mnoha svých zaměřeních a odvětvích
s tím, že rozhodující není forma a velikost
hospodářství, ale lidský faktor a pocit
zodpovědnosti a sounáležitosti. Ostatně
převážná většina zemědělců nevnímá svou
práci jako povolání, ale v mnohem hlubším
pojetí jako své poslání a závazek k budoucím
generacím.
Rostlinná výroba i chovy hospodářských
zvířat prošly za poslední desetiletí zásadní
proměnou a modernizací a jsou dnes
na velmi vysoké technické a technologické
úrovni s důrazem na vzdělání, ale i propojení
s vědou a výzkumem. Klíčovou roli
přitom zaujímá péče o krajinu, přírodní
zdroje i welfare, to vše v mnohastupňovém
systému kontrol.
Máme vysokou produktivitu v obilovinách,
ale třeba i v olejninách, které reprezentuje
řepka a mák. V živočišné výrobě jsme
soběstační v mléce či hovězím mase, které
vyrábíme v nejvyšší kvalitě. Bohužel jsme
ale také pod tlakem celé řady okolností
ztratili soběstačnost u některých jiných
základních druhů komodit a potravin.
A mnoho těchto a podobných informací je
poutavou formou rozpracováno do tematických
kapitol vlastního obsahu.
Věřím, že vám tato brožura přinese nejen
zábavu a poučení, ale také povzbudí zvědavost
a chuť ještě více poznávat životně
důležité obory, jakými zemědělství a potravinářství
bezesporu jsou.
Ing. Jan Doležal
prezident AK ČR
www.zrozeno.eu

V zemědělství
je budoucnost
Za rozmachem lidské civilizace stál vynález
zemědělství. Systematické obhospodařování
půdy a pěstování a kultivace prvních
plodin začaly před 13 tisíci lety na území
pozdější starověké Mezopotámie.
Před tímto objevem se skupiny lidí musely
za potravou vždy stěhovat. Zemědělství
se ale stalo prvním krokem pro zakládání
sídel a rozvoj lidských společenství.
V minulosti, současnosti i budoucnosti
zemědělství vždy hrálo, hraje a bude
hrát tu nejdůležitější roli pro celý svět.
Zemědělství je základním pilířem existence
lidstva na Zemi. Zajišťuje potraviny, stará
se o krajinu a ovlivňuje hospodaření s přírodními
zdroji. Trendy v zemědělství, ať už
starověkém, nebo moderním, se vždy měnily.
Hlavní roli v celém procesu však vždy
hrál zemědělec, tedy člověk, který se stará
o plodiny rostoucí na polích či ve sklenících
nebo o zvířata žijící na farmách. Vždy
se jednalo o práci, která má své kouzlo.
Na jaře zasejete obilí a postupně sledujete,
jak semínko klíčí a promění se v rostlinu,
na níž dozraje krásný zlatý klas, ze kterého
se může stát poctivý bochník chleba.
Zemědělec se stále učí, jak se o svá pole
nebo zvířata co nejlépe starat. Zkušení
farmáři vždy předávali své zkušenosti nové
generaci, která tak mohla pěstební a chovatelské
postupy dále zlepšovat.
Potravinářský průmysl v současné době
koketuje s myšlenkou „umělé“ výroby
potravin. Nenechme se ale tímto směrem
strhnout, protože zemědělství není jen
produkce obilí a masa. Je to práce s krajinou
a se zvířaty. Současné zemědělství
čelí mnoha výzvám. Na jedné straně je

potřeba udržovat kvalitu produkce a výnosy
a na druhé straně je nutné reagovat
na klimatické změny a rozšiřovat možnosti
ekologicky šetrné produkce.
Současná generace farmářů již využívá
při obhospodařování polí a v chovech hospodářských
zvířat moderní technologie.
Tento trend se bude i nadále rozvíjet.
Zemědělství proto potřebuje lidi, kteří
s moderními technologiemi pracují již
od svého mládí. Nejde teď o Facebook
pro dojnice, ale o tzv. zemědělství 4.0 čili
přesné zemědělství. Každý farmář, pokud
chce být úspěšný, musí znát své pole.
V moderním zemědělství se tak budou
prosazovat pozice jako IT experti a technici
a další odborníci. Zemědělská technika
se sleduje pomocí satelitních systémů,
pole se zaměřují s použitím dronů, následně
se sledují pomocí senzorů a on-line
se vyhodnocují data. Přesné zemědělství
vyhodnocuje každý centimetr půdy a posuzuje,
zda a v jakém množství je například
potřeba hnojit.
Zemědělství vždy bude o lásce k zemi,
k půdě, z níž vyrostou nové rostliny,
ke zvířatům, která té půdě opět dodají
potřebné hnojivo. Zemědělství bude vždy
o lidech. Moderní technologie ale nabízejí
širší uplatnění studentům zemědělských
škol a starší generaci farmářů mohou
ukázat, jak je možné zlepšit úrodnost
půdy a výnosy zemědělských plodin, jak
zvýšit užitkovost například dojnic nebo
jak lépe využívat přírodní zdroje. Mějme
proto na srdci, že zemědělství je naše
budoucnost.
www.zrozeno.eu

8

1.
KATEGORIE
Maso
a masné výrobky
9

Maso a masné výrobky
V rámci EU se chovají na maso především prasata, drůbež (kuřata, kachny, husy, krůty)
a hovězí dobytek, spíše okrajově pak také ovce a kozy. Důraz je přitom kladen na welfare
zvířat a zároveň na bezpečnost masa i masných výrobků.
PRODUKCE MASA V EU
V ROCE 2018*
* Hmotnost jatečně upravených těl.
Údaje zahrnují i Velkou Británii.
VEPŘOVÉ
DRŮBEŽ
Německo
22,4 %
Španělsko
19 %
Francie
9,1 %
Polsko
8,7 %
Dánsko
6,6 %
Nizozemsko
6,4 %
Itálie
6,2 %
Ostatní
21,5 %
Polsko
16,7 %
Velká Británie
12,9 %
Francie
11,4 %
Španělsko
10,8 %
Německo
10,3 %
Itálie
8,5 %
Maďarsko
3,5 %
Ostatní
26 %
Celkem
23 846 tis. tun
Celkem
15 200 tis. tun
10 MASO A MASNÉ VÝROBKY

TELECÍ
Francie
18,3 %
Německo
15,2 %
Velká Británie
13,2 %
Itálie
10,4 %
Irsko
9 %
Polsko
8,1 %
Španělsko
6 %
Ostatní
19,7 %
HOVĚZÍ
Nizozemsko
25,7 %
Španělsko
24,8 %
Francie
18,9 %
Itálie
9,1 %
Ostatní
21,5 %
Celkem
1 020 tis. tun
Velká Británie
37,2 %
OVCE A KOZY
Španělsko
16,8 %
Francie
11,3 %
Řecko
9 %
Irsko
8,8 %
Ostatní
16,8 %
Celkem
6 911 tis. tun
Celkem
776 tis. tun
ZDROJ: Eurostat
MASO A MASNÉ VÝROBKY
11

KOLIK JSME JEDLI
A JÍME V ČR MASA
NA 1 OBYVATELE?*
1993 2018
Celkem
84,3 kg
Celkem
82,4 kg
Z toho:
Z toho:
VEPŘOVÉ
48,1 kg
(EU 32,59 kg)
VEPŘOVÉ
43,2 kg
(EU 32,31 kg)
DRŮBEŽ
11,7 kg
(EU 14,9 kg)
DRŮBEŽ
28,4 kg
(EU 24,47 kg)
* V hodnotě na kosti; zahrnuto
maso vepřové, hovězí, telecí,
skopové, kozí, koňské, drůbeží,
králičí a zvěřina.
V závorce je uveden průměr v EU.
Pro zajímavost: ve stejném
období vzrostla u nás spotřeba
ryb ze 4,5 kg na 5,6 kg.
HOVĚZÍ
19,8 kg
(EU 13,34 kg)
HOVĚZÍ
8,7 kg
(EU 10,84 kg)
ZDROJ:
ČSÚ, ČESKO V ČÍSLECH; EVROPSKÝ PRŮMĚR OECD
12 MASO A MASNÉ VÝROBKY

NAŠE
SOBĚSTAČNOST
V ROCE 2018
Vepřové 51,2 %
Drůbeží 65,2 %
Hovězí 122,5 %
ZDROJ:
KOMODITNÍ KARTY ODBORU
ZEMĚDĚLSKÝCH
KOMODIT MZE ČR
VÍTE, ŽE?
JEDNA KÝTA, MNOHO ŠUNEK
Pestrost výběru masných výrobků a tradice zpracování masa v jednotlivých
zemích EU lze ukázat například na vepřové šunce. Ta se vyrábí z kýty
(celé nebo jen ze svalů, popřípadě naopak z celé končetiny), která se různými
způsoby nasoluje a konzervuje sušením či uzením, respektive vaří.
Na jihu Evropy najdeme v mnoha zemích jako specialitu šunky sušené
na vzduchu, tepelně neopracované (např. italské prosciutto crudo,
jehož nejproslulejším zástupcem je prosciutto di Parma, španělskou
jamón serrano, chorvatské či slovinské pršuty, svou sušenou šunku mají
také ve Francii, Portugalsku, Bulharsku či Rumunsku).
Vařené šunky jsou rozšířené univerzálněji, známé je italské prosciutto
cotto a také francouzské a německé vařené šunky. Do této kategorie
patří také původní česká specialita Pražská šunka, která byla v roce 2018
zařazena na seznam zaručených tradičních specialit EU (TSG); kromě
vaření je i jemně zauzená.
Mezi uzené šunky se řadí například
belgická ardenská šunka.
MASO A MASNÉ VÝROBKY
13

MÝTY & FAKTA
ANTIBIOTIKA V MASU
(a drůbeži zvlášť)
JAK MASO
NAKUPOVAT
V EU je zakázáno podávat zvířatům chovaným
na maso antibiotika jako prevenci,
totéž platí i pro růstové stimulanty, jako
jsou hormony.
Mýtus o antibiotikách v mase včetně
drůbežího se šíří mj. na základě přejímání
informací ze zemí (např. USA), kde je tomu
jinak.
— Kupujte jen tolik masa,
kolik spotřebujete. Uchovávejte
ho v souladu s údaji na obalech.
Maso nebalené v ochranné atmosféře
či vakuově nakupujte pokud možno
co nejtěsněji před použitím.
— Upřednostňujte maso z regionálních
chovů, které necestovalo na velké
vzdálenosti a díky tomu si zachovalo
všechny potřebné vitaminy i chuť,
nehledě na menší uhlíkovou stopu.
— Sledujte etikety a ptejte se
v řeznictvích, pokud nevidíte na štítcích
vše, co potřebujete vědět.
Statek u Mlynáře
Květinová 1, Děravá Lhota
ČERSTVÉ KUŘE
BEZ DROBŮ
Třída A
Chov v: Slovensko
Porážka v: Česká republika
Spotřebujte do: 01.12.2020
Šarže: 2019120201
Skladujte při teplotě 0 až +7 °C
Hmotnost 1320 g
CZ
999
ES
Na obalu masa najdete vždy
zákonný název (např. „vepřová
krkovice“). Dále údaj o zemi – oválná
značka s CZ a číslem provozovny však
bohužel automaticky neznamená,
že maso pochází z České republiky,
označuje totiž zemi, v níž došlo
k poslední změně výrobku.
Proto jej doplňuje ještě údaj o chovu,
označující zemi, ve které bylo zvíře
chováno. Místo porážky je na etiketě
uvedeno vždy jednoznačně.
Co se týče původu zvířete, pokud je
uvedený, najdete ho nad údaji o chovu
a porážce, jedině podle původu
však poznáte, že zvíře se v dané
zemi narodilo, žilo a bylo i poraženo
(např. „Původ: Česká republika,
Německo, Španělsko apod.“).
14 MASO A MASNÉ VÝROBKY

CO NÁM PŘINÁŠÍ MASO
Člověk je z biologického hlediska všežravec, například v dětství a dospívání,
v těhotenství a při zvýšené zátěži je pro něj konzumace živočišných bílkovin nezbytná.
Při umírněné spotřebě (doporučení se pohybují maximálně okolo 500 g týdně
včetně drůbeže) je maso zdrojem snadno stravitelných bílkovin s optimální skladbou
aminokyselin. Zdravotní rizika s sebou nese nadměrná konzumace masa,
a to především červeného (vepřové, hovězí) a uzenin.
Český poklad
PŘEŠTICKÉ
ČERNOSTRAKATÉ PRASE
ČESKÝ
STRAKATÝ SKOT
Původní plemeno skotu v ČR;
začalo vznikat křížením domácích
plemen (převážně červinek) od poloviny
19. století s býky švýcarského skotu
(především bernsko-simentálskými),
řada krajových forem pak byla
sjednocena před polovinou 20. století.
Český strakatý skot
(též čestr, česká nebo červená straka)
je masomléčné užitkovosti, mírně u něj
převažuje mléčná užitkovost nad masnou,
má střední až velký tělesný rámec.
Tvoří zhruba polovinu celkového stavu
skotu v ČR.
Původní české plemeno prasete
domácího, masosádelného typu.
Vzniklo v 19. století v západních Čechách
křížením českého prasete
a švábsko-hallského barevného prasete.
Před 2. světovou válkou bylo velmi
rozšířené, především
v západních Čechách, odkud pochází.
Prasnice může dorůst do hmotnosti
zhruba 220 kg, kanec 270 kg.
Dnes je „přeštík“, jak se mu přezdívá,
zastoupen na celkové produkci jatečných
prasat jen jednotkami procent,
ale pro své šťavnaté maso prorostlé
tukem, který je nositelem chuti,
byl znovuobjeven labužníky.
Tomuto plemeni se málem stal osudným
trend rostoucí obliby vepřového masa
s nižším obsahem tuku, jenž vedl
k upřednostňování jiných plemen prasat.
Kdysi se z něj vyráběla Pražská šunka.
MASO A MASNÉ VÝROBKY
15

Dělení vepřového masa
A VHODNÉ POUŽITÍ
JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ
KRKOVICE
Pečení v celku, grilování,
smažení v trojobalu
HLAVA
Ovar, líčka: dušení,
jazyk: uzení
LALOK
Vaření, škvaření,
popř. nasolování
na obdobu italského guanciale
PLEC
Dušení, pečení,
mleté maso
ŽEBRA
Pečení, grilování
16
MASO A MASNÉ VÝROBKY

PEČENĚ
Pečení v celku
(ideálně kusy s tukovým krytím),
plátky (s kostí) čili kotlety:
opékání, grilování, pečení
PANENKA
Nejjemnější minutkové maso,
lze i smažení v trojobalu
KÝTA
Řízky obalované i přírodní,
minutky, dušení, pečení
KOLENO
Ovar, pečení, uzení,
tlačenka, jitrnice
BŮČEK
Pečení,
nadívání, dušení
NOŽIČKY
Vaření,
huspeniny apod.
MASO A MASNÉ VÝROBKY 17

Dělení hovězího masa
A VHODNÉ POUŽITÍ
JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ
KRK
Dušení, pečení, vaření,
mleté maso, výroba uzenin
VYSOKÝ ROŠTĚNEC
Steakové maso,
grilování, opékání
LÍČKA
Dušení, pečení
HRUDÍ
HUSIČKA
Dušení, pečení, vaření,
grilování
Dušení, vaření,
vhodná pro přípravu guláše
PLEC LOUPANÁ
KULATÁ PLEC
(SVÍČKOVÁ PERKO)
Dušení, pečení,
pošírování
Opékání, grilování,
ideální maso na pečeni
ke svíčkové omáčce
OPONKA
Jedinečné maso
na gril nebo na guláš
PLEC
Dušení, pečení,
vhodná pro přípravu guláše
KLIŽKA PŘEDNÍ
Dušení,
pozvolné a dlouhé pečení
ŽEBRO
Grilování, pečení,
vaření
18 OLEJNINY: MASO řepka, A MASNÉ mák, olivy VÝROBKY a slunečnice

VEVERKA
Steakové maso,
grilování, opékání
NÍZKÝ ROŠTĚNEC
Steakové maso,
opékání, pečení (roastbeef),
dušení
PRAVÁ SVÍČKOVÁ
Nejjemnější minutkové maso,
opékání, grilování, pečení vcelku,
pošírování
KVĚTOVÁ ŠPIČKA
Patří mezi žádaná steaková masa,
opékání, dušení, pečení
OHÁŇKA
Základ velmi
silných vývarů
VÁLEČEK
(FALEŠNÁ SVÍČKOVÁ)
Nejideálnější maso na pečeni
ke svíčkové omáčce
HOLUBIČKA
Steakové maso,
grilování
KÝTA SPODNÍ ŠÁL
Dušení, opékání
KÝTA VRCHNÍ ŠÁL
Dušení, grilování
PUPEK
Steakové části: grilování
Tužší část: dušení, vaření
OŘECH
Dušení, pečení,
grilování
KLIŽKA ZADNÍ
Dušení, opékání,
pozvolné a dlouhé pečení
OLEJNINY: MASO řepka, A MASNÉ mák, olivy VÝROBKY a slunečnice
19

20

2.
KATEGORIE
Mléko
a mléčné výrobky
21

Mléko a mléčné výrobky
Pro lidskou výživu se v zemích Evropské
unie obvykle používá mléko kravské,
kozí a ovčí, popřípadě buvolích krav
(zpracovává se téměř výhradně v Itálii),
okrajově – především na jihu – i oslic, v historii
na severu také sobích krav.
V rámci celé EU drtivě převažuje mléko
kravské. Výjimku tvoří Řecko a Kypr, kde
kozí a ovčí mléko představovalo v roce
2018 57,1 %, respektive 22,5 % mléka
zpracovaného mlékárnami, ve Španělsku
a Bulharsku to bylo okolo 10 %.
VYUŽITÍ MLÉKA V EU
V ROCE 2018
Sýry
37,7 %
Máslo
29,4 %
Smetana
11,9 %
Mléko konzumní
11 %
Kysané mléčné výrobky
4,3 %
Sušené výrobky
2,9 %
Jiné výrobky
2,7 %
Nepoužitelné k výrobě
pro lidskou spotřebu
1,9 %
ZDROJ: Eurostat
22 MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

VÍTE, ŽE?
MLÉČNÝ SLOVNÍČEK
Homogenizace – je mechanický proces,
při němž se mléko prohání velice tenkými
tryskami, tím se zmenšuje (v jednotkách
mikrometrů) velikost tukových částic (globulí),
které se rozptylují v celém objemu
mléka, a zabraňuje usazování smetany.
Má vliv mimo jiné na stravitelnost mléka,
homogenizované mléko bývá považováno
za stravitelnější.
Kravské mléko se skládá průměrně
z 3,9 % tuku, 3,2 % bílkovin (80 % z toho
kasein), 4,8 % cukru (laktóza), přibližně
87 % pak tvoří voda. V mléce jsou dále
obsaženy např. vitaminy A, B 1
, B 2
, B 3
, B 5
,
B 6
, B 9
, B , D, E a K, minerály jako vápník
12
(kalcium), fosfor a jód, cytokiny (signální
proteiny, které hrají roli v imunitní odpovědi
organismu) a protilátky.
Mléko je bíle, popřípadě žlutavě zbarvená
tekutina vytvářená mléčnými žlázami
samic savců.
Pasterace (pasterizace) – prodlužuje
trvanlivost potravin, v případě mléka
na dny až týdny podle konkrétní varianty
ohřevu a použité obalové technologie,
pasterované mléko je třeba uchovávat
v chladu, v obchodech se označuje jako
čerstvé. Typy pasterace: dlouhá nízká 63 °C
po dobu 30 minut, šetrná krátkodobá
71,5 –74 °C po 15–40 sekund, legislativní
72 °C po 15 sekund, vysoká mžiková 85 °C
po cca 5 sekund. Použitá teplota ovlivňuje
chuť mléka (platí rovněž pro UHT, vliv
má také obalový materiál) i zachování
žádoucích mikroorganismů. Důvodem
tepelného ošetřování mléka je především
fakt, že syrovým mlékem a výrobky z něj
se mohou přenášet choroby, například
tuberkulóza či klíšťová encefalitida.
Sýr se vyrábí srážením mléka (mléčné
bílkoviny) syřidlem, popřípadě kyselinou
(mléčnou, octem, šťávou z citronu). Syřidla
se historicky získávala převážně ze žaludků
mláďat přežvýkavců, existují však
i syřidla rostlinná (svízel syřišťový) a mikrobiální
(bakteriální). Syřidla živočišného
původu jsou dodnes nedílnou součástí
výroby mnoha tradičních sýrových specialit,
především z Itálie, Francie a Švýcarska.
Pokud jde o bílkoviny, skládá se sýr převážně
z kaseinu, dále je v sýru obsažen
mléčný tuk a další složky mléčné sušiny,
například laktóza – je ale možné vyrobit
i sýry bezlaktózové. Sýry lze dělit podle
mnoha kritérií, například podle způsobu
srážení mléka, podle tvrdosti (od čerstvých
až po tvrdé) a podle obsahu tuku v sušině.
Zvláštní kategorii mléčných výrobků
tvoří syrovátkové sýry, v nichž převažují
syrovátkové (sérové) bílkoviny, jejich nejznámějším
zástupcem je italská ricotta.
UHT – z anglického ultra-high temperature
processing, česky vysokoteplotní úprava;
spočívá v krátkodobém (1–2 sekundy)
zahřátí – na vysokou teplotu (135–150 °C),
které zničí mikroorganismy, ale zachová
živiny. Lze ji provádět rovněž u jiných
potravin, výhodou je např. možnost
skladování mléka při pokojové teplotě
po několik měsíců při použití aseptických
obalů, odtud označení trvanlivé mléko,
lidově „krabicové“. Z UHT mléka prakticky
nelze vyrábět sýry.
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY
23

POČET DOJNIC
V ČR
PLEMENA CHOVANÁ
V ČR
1,229 mil. 434 tis. 361 tis.
Holštýnské
57,1 %
České strakaté plemeno
35,3 %
1989*
2004 2018
* V roce 1989
stav pouze za Čechy
ROČNÍ DOJIVOST 1 DOJNICE
Ostatní (jerseyský skot a další)
7,6 %
1989
cca 3 800 litrů
2018
cca 8 526 litrů
2. místo v Evropě
24 MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

V době posunu klimatu směrem k teplotním a srážkovým extrémům
je důležité mít ornou půdu s dostatkem kvalitní organické hmoty,
tj. humusu, který dokáže významně zadržovat vodu.
Právě k tomu potřebujeme mimo jiné hnůj z chovů skotu.
MLÉKO V ČR V ČÍSLECH
(rok 2018)
3,078 mld. 0,74 mld. 1,297 mld. 0,996 mld.
litrů vyrobeno
litrů vyvezeno
syrového
ke zpracování
litrů vyvezeno
celkem
(včetně mléčných
výrobků*)
litrů dovezeno
celkem
(včetně mléčných
výrobků*)
ZDROJ: INFOGRAFIKA
* Mléčné výrobky jsou přepočteny na ekvivalent litrů mléka.
SPOTŘEBA MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ
NA OBYVATELE V ČR
1993 2018
Mléko a mléčné výrobky (kg)* 190,1 245,8
› z toho kozí mléko — 0,1
Mléko kravské konzumní (l) 72,8 57,9
Sýry celkem (kg) 6,1 13,4
Sýry tavené (kg) 1,9 1,8
Sýry přírodní (kg) 4,0 11,6
Tvaroh (kg) 2,4 4,5
* V hodnotě mléka, bez másla.
ÚDAJE: ČSÚ, ČESKO V ČÍSLECH
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY
25

22 %
Německo
2,2 mil. tun
KDE SE V EU VYRÁBÍ NEJVÍC SÝRŮ?
(údaje k roku 2018)
19 %
Francie
1,9 mil. tun
12 %
Itálie
8 %
Nizozemsko
1,3 mil. tun 0,9 mil. tun
7 %
Polsko
necelé
1 %
Česká republika
0,8 mil. tun
0,13 mil. tun
Proč si dopřávat mléko
a mléčné výrobky
— Konzumace mléka má
prokazatelný vliv na zdraví kostí,
prevence osteoporózy.
— Mléčný tuk obsahuje cenné složky
(vitaminy A, D, E a K, mastné kyseliny)
a další látky nutné pro tvorbu
stavebních a zásobních látek
v organismu zvláště v dětství
a dospívání.
— Mléčné bílkoviny jsou nezbytné
pro budování a udržování svalové
hmoty.
— Celoživotní konzumace mléka nám
přináší zdraví, inteligenci, urostlost
a dlouhověkost.
ZDROJ: podle prezentace prof. RNDr. Jana Krejska, CSc.,
pro projekt Naskoč na mléčnou vlnu (20. 8. 2020)
26 MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

Proč jsou důležité kysané
(fermentované) mléčné výrobky
— Mají největší zdravotní přínos a lze je považovat za funkční potraviny.
— Obsahují méně laktózy a zároveň je v nich laktáza (enzym potřebný pro trávení
laktózy) a nestravitelné oligosacharidy, které slouží jako potrava střevní „mikroflóře“.
— Proteiny v nich jsou snadněji stravitelné.
— Příznivě ovlivňují obranyschopnost organismu.
ZDROJ: podle prezentace prof. RNDr. Jana Krejska, CSc., pro projekt Naskoč na mléčnou vlnu (20. 8. 2020)
Zdravé dávkování
DOPORUČENÁ SPOTŘEBA
MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ:
dospělí
2–3 porce
denně
děti
3–4 porce
denně
JAK VYPADÁ 1 PORCE?
150–200 ml
mléka
125 g
jogurtu
20–30 g
sýra
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY
27

MÝTY VERSUS FAKTA
KONZUMACE MLÉKA
ZPŮSOBUJE ZDRAVOTNÍ OBTÍŽE.
MLÉKO LZE NAHRADIT
ROSTLINNÝMI ALTERNATIVAMI.
NE. Podíl lidí, kteří trpí laktózovou intolerancí
a/nebo alergiemi na složky mléka,
se v naší populaci pohybuje v jednotkách
procent.
NE. Pokud jde o výživovou hodnotu,
mléko nezastoupí, mají totiž zcela jiné složení.
Mohou rovněž způsobovat alergie,
což souvisí s tím, že se obvykle vyrábějí
ze sóji či ořechů.
Český poklad
OLOMOUCKÉ
TVARŮŽKY
JIHOČESKÁ NIVA
A JIHOČESKÁ ZLATÁ NIVA
jsou sýr zrající pod mazem,
vyrobený z netučného kyselého tvarohu.
Tvarované bývají do kotoučků, kroužků,
tyčinek či nepravidelných kousků.
Za jejich charakteristickou
a nezaměnitelnou výraznou a jedinečnou
chutí a vůní stojí proteolytický rozklad
bílkoviny při zrání.
Mají nízkou energetickou hodnotu
(nízký obsah tuku) a obsahují
plnohodnotné proteiny.
jsou dalšími sýry,
které si vydobyly chráněné zeměpisné
označení Evropské unie (PGI).
Oba tyto zrající sýry mají uvnitř hmoty
ušlechtilou plíseň Penicillium roqueforti
a vyrábějí se v jižních Čechách
(Český Krumlov).
Liší se mimo jiné obsahem tuku v sušině,
Jihočeská Zlatá niva ho má více,
a proto je z nich jemnější a krémovitější.
Jejich historie sahá nejméně
do 15. století a v minulosti slavily úspěch
dokonce i ve světě.
Dnes se vyrábějí v Lošticích.
Roku 2010 získaly „Olomoucké
tvarůžky“ chráněné zeměpisné označení
Evropské unie (PGI).
28 MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

Vysoká užitkovost
(dojivost) dojnic chovaných
u nás v ČR spolu s vysokou
tržností jejich mléka
znamená, ve srovnání se
zahraničními chovy,
také menší uhlíkovou
stopu.
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY
29

Sýrová mapa
Představujeme vám malý výběr
z pestré palety sýrového bohatství
států Evropské unie.
IRSKO
Blarney Castle
kravský, poloměkký
ČESKÁ REPUBLIKA
Niva
kravský, poloměkký,
s modrou plísní
Olomoucké tvarůžky
kravský, zrající
Tvaroh
kravský, nezralý
DÁNSKO
Danablu
kravský, poloměkký,
s modrou plísní
NIZOZEMSKO
Gouda
kravský, polotvrdý až tvrdý
NĚMECKO
Körniger Frischkäse
kravský, čerstvý
BELGIE
Limburger (limburský sýr)
kravský, poloměkký, zrající
FRANCIE
Roquefort
ovčí, polotvrdý, s modrou plísní
LUCEMBURSKO
Kachkéis
kravský, tavený
Camembert
kravský, měkký, s bílou plísní na povrchu
Brie
kravský, měkký, s bílou plísní na povrchu
PORTUGALSKO
Queijo Serra da Estrela
ovčí, měkký až poloměkký
RAKOUSKO
Bergkäse
kravský, polotvrdý či tvrdý
ŠPANĚLSKO
Manchego
ovčí, tvrdý
SLOVINSKO
Tolminc
kravský, tvrdý
CHORVATSKO
Paški sir (pažský sýr)
ovčí, tvrdý
30 MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

FINSKO
Leipäjuusto
kravský, z mleziva, „vrzavý“
ŠVÉDSKO
Västerbottensost
kravský, tvrdý
ESTONSKO
Kohupiim
kravský, tvarohový
LOTYŠSKO
Jāņu siers
kravský, čerstvý,
s kmínem
POLSKO
Oscypek (oštěpek)
ovčí, tvrdý, uzený
LITVA
LIliputas
kravský, polotvrdý
SLOVENSKO
Brynza
ovčí, měkký
MAĎARSKO
Túró
kravský, ovčí,
čerstvý, tvarohový
RUMUNSKO
Telemea
ovčí, měkký,
ve slaném nálevu
BULHARSKO
Sirene
ovčí, kozí, kravský, měkký,
ve slaném nálevu
ŘECKO
Feta
ovčí-kozí, měkký,
ve slaném nálevu
KYPR
Halloumi
ovčí-kozí,
polovrdý,
na gril
ITÁLIE
Parmigiano Reggiano
kravský, tvrdý
Ricotta
ovčí, kravský, kozí, buvoličí, syrovátkový sýr
Mozzarella di Bufala
buvoličí, měkký
MALTA
Ġbejna
ovčí, kozí, čerstvý,
sušený na slunci
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY
31

32

3.
KATEGORIE
Ovoce
a zelenina
33

Ovoce a zelenina
Většina území EU náleží k mírnému podnebnému pásu, stejně jako Česká republika. Na
jihu, ve středomořské oblasti, zasahuje do subtropů, na severu ve Švédsku a Finsku panuje
také subpolární podnebí.
Z toho pramení pestrá škála ovoce a zeleniny, které je zde možné vypěstovat. Z ovoce
se na jihu EU pěstují například citrusy – více než polovinu pomerančů vyprodukuje
Španělsko – a broskve, ve Španělsku a Řecku lze sklízet třeba i avokádo. Doménou
jablek je především mírné pásmo, více než čtvrtina z nich dnes přitom pochází z Polska.
Švédskou a finskou specialitou jsou pak morušky, plody chladnomilného ostružiníku
moruška, jehož pěstování se však teprve rozvíjí. Zhruba dvě ze tří rajčat vyrostlých v EU
pocházejí z Itálie či Španělska, dvě z pěti cibulí ze Španělska či Nizozemska. Nejvíce
mrkve se pěstuje v Polsku, Německu a Nizozemsku.
Do skladby pěstovaných druhů se promítají změny klimatu (např. sucho, vyšší průměrné
teploty), ekonomický tlak i zájem spotřebitelů.
PRŮMĚRNÁ SPOTŘEBA
VYBRANÉHO OVOCE V ČR*
Jablka
Pomeranče/mandarinky
Banány
Švestky
Broskve
Vinné hrozny
Jahody
Meruňky
Třešně
Višně
Angrešt
22,3
kg
12,3
kg
11,5
kg
5
kg
4,1
kg
3,6
kg
2,4
kg
1,6
kg
0,9
kg
0,5
kg
0,3
kg
* V hodnotě čerstvého, stav z roku 2019. ZDROJ: INFOGRAFIKA
34 OVOCE A ZELENINA

ORIENTAČNÍ TABULKA SEZONY (S) A DOSTUPNOSTI (D)
VYBRANÉHO OVOCE PĚSTOVANÉHO V ČR
Druh
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Angrešt × × × × × × S S × × × ×
Borůvky × × × × × S S S × × × ×
Broskve × × × × × S S S S × × ×
Hroznové víno × × × × × × × S S S × ×
Hrušky D × × × × × S S S S D D
Jablka D D D D D D S S S S D D
Jahody × × × × S S S S S × × ×
Maliny × × × × × S S S S × × ×
Meruňky × × × × × S S × × × × ×
Ostružiny × × × × × × × S S S × ×
Rybíz × × × × × × S S × × × ×
Slívy (různé druhy) × × × × × × S S S × × ×
Švestky × × × × × × × S S S × ×
Třešně × × × × × S S × × × × ×
Višně × × × × × × S × × × × ×
S = sezona
D = dostupnost
× = není
(Pokud je na pultech, jedná se pravděpodobně o dovoz,
kdy ovoce v lepším případě dozrává cestou.)
OVOCE A ZELENINA
35

ORIENTAČNÍ TABULKA SEZONY (S) A DOSTUPNOSTI (D) VYBRANÉ ZELENINY PĚSTOVANÉ V ČR
Druh
Leden
Únor
Březen
Duben
Brambory D D D D S S S S S D D D
Brokolice × × × × × S S S S S D ×
Celer D D D D D D S S S S D D
Cibule D D D D D D S S S D D D
Cibulka („jarní“) × × × S S S S S S × × ×
Cuketa × × × × × × S S S D × ×
Česnek D D D D D D S S D D D D
Dýně D D D × × × × S S S D D
Fazolky × × × × × × S S S × × ×
Hrášek × × × × × S S S × × × ×
Chřest × × × S S S × × × × × ×
Kadeřávek S S S × × × × × S S S S
Kapusta hlávková S S × × × S S S S S S D
Kapusta růžičková S S S × × × × S S S S S
Kedlubny D D D × S S S S S S D D
Křen D D D × × × × S S S S D
Květák × × × × × S S S S S S ×
Lilky × × × × × × × S S D × ×
Mangold × × × × × S S S S S × ×
Melouny × × × × × × × S S D × ×
Mrkev D D D D D S S S S D D D
Okurky × × × × × D S S S D × ×
Papriky × × × × × × D S S D × ×
Pastinák D D D × × × × × S S D D
Patison × × × × × × S S S D × ×
Polníček S S S S × × × × S S S ×
Pór S D D × × S S S S S S S
Rajčata D D D D D D S S S D D D
Rebarbora × × × S S S × × × × × ×
Rukola × × × × S S S S S S S ×
Ředkve D × × × × × × S S S D D
Ředkvičky × × × S S S S S S S × ×
Řepa salátová
(červená)
D D D × × S S S S S D D
Salát (hlávkový) × × × D S S S S S S × ×
Špenát × × × S S S S S S S × ×
Topinambury S S S × × × × × × S S S
Tuřín × × × × × × × S S S S D
Vodnice D D D × × × S S S S S D
Zelí pekingské D D D × × × × S S S S D
Zelí hlávkové D D D D × S S S S S S D
Květen
S = sezona D = dostupnost × = není (Pokud je na pultech, jedná se nejspíš o dovoz.)
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
36 OVOCE A ZELENINA

VÍTE, ŽE?
SADY V ČESKÉ KRAJINĚ
Ovocné sady vnímáme jako běžnou součást naší i evropské
krajiny. Ovocnářství čili studium a pěstování rostlin plodících
ovoce je s historií naší země úzce spjato již od středověku
a měli jsme a dodnes v něm máme špičkové odborníky.
Přesto se u nás celková rozloha ovocných sadů zmenšuje,
aktuálně to je 14 000 ha, a dokonce až dvě třetiny čerstvého
ovoce mírného pásma se k nám dováží. Což je škoda, protože
kromě produkce ovoce mají sady důležitou úlohu jako krajinotvorný
prvek, například coby větrolamy rozdělující široká
pole. Navíc zachytávají dešťovou vodu a zadržují ji, působí proti
vodní i větrné erozi a zvyšují podíl organické hmoty v půdě.
Dále nabízejí úkryt k přezimování řadě živočichů i hmyzu včetně
důležitých opylovačů.
Sad je výjimečný také proto, že se zde spojují dva naše nejběžnější
biotopy – nalézáme zde pospolu druhy lesní a luční. Proto
bychom měli usilovat o jejich obnovu a rozšiřování.
JAK SI DOPŘÁT
KVALITU
Čím kratší doba uplyne mezi sklizní a konzumací
ovoce nebo zeleniny, tím je pravděpodobnější,
že si zachovají vysokou nutriční hodnotu.
K jejímu snižování přispívá předčasná
sklizeň („podtržení“), chemický postřik,
nevhodné podmínky při přepravě a/nebo
skladování. K těmto postupům dochází
především u exotických plodů, které
se dopravují stovky i tisíce kilometrů daleko.
Místní potraviny jsou také šetrnější
k ovzduší, protože při dovozu dochází
k vysoké spotřebě pohonných hmot.
OVOCE A ZELENINA
37

Český poklad
JABLKA
ŠVESTKY
Naše nejpěstovanější
a nejkonzumovanější ovoce,
kdysi také velmi důležitý vývozní artikl,
dnes se k nám ale často dovážejí.
Spotřeba jablek u nás na osobu a rok
činí více než 20 kg
v přepočtu na čerstvá.
Jejich značnou výhodou
je vedle chuti a vůně také možnost
dlouhodobějšího skladování,
a tudíž dostupnost po celý rok.
Švestky jsou po jablkách druhou
nejdůležitější ovocnářskou komoditou.
Ještě před sto lety to ale bývalo opačně.
Zaujímají čtvrté místo v žebříčku
spotřeby ovoce na osobu a rok.
Není divu, jedná se totiž o chuťově
nejzajímavější ovoce mírného pásma
a jsou základní surovinou pro výrobu
dvou našich specialit: slivovice a povidel.
A také se suší, vaří se z nich ovocné
knedlíky a pečou koláče. Neodmyslitelně
patří ke sklonku léta a začátku podzimu.
TŘEŠNĚ
Řadí se mezi nejběžnější druhy letního
ovoce u nás, spolu s jahodami, višněmi,
meruňkami a dnes poněkud opomíjeným
angreštem. Na našem území se pěstují
od 12. století. Při využití různých
odrůd lze u nás mít třešňovku plodící
od konce května do srpna, ale bohužel
se pozdní třešně nyní pěstují jen zřídka,
v soukromých zahradách.
O tom, jak chutné mohou být české
třešně, svědčí i to, že se coby krajová
specialita staly součástí menu
pro prezidenta T. G. Masaryka,
když ve dvacátých letech 20. století
navštívil Hořicko.
38 OVOCE A ZELENINA

KŘEN
Vyhlášenou specialitou,
vyváženou až za oceán, býval
malínský křen, z Malína u Kutné Hory.
Podmínky pro pěstování křenu jsou
u nás tak dobré, že se mu dovážený
stěží vyrovná. Stálo by za to obnovit
jeho pěstování, podobně jako se to daří
u českého česneku, v duchu hesla:
„Když se po něm nebudeme ptát, nebude
ho nikdo pěstovat.“
Dobrý křen by měl mít co nejvíc rovný
a hladký kořen, ale hlavně spoustu
štiplavých silic.
Skladujte ho v papírovém sáčku
v chladničce, ale ne více než týden,
déle vydrží založený v písku ve sklepě.
BRAMBORY
Naše bramborářství má dlouhou tradici,
je proto škoda, že se sklizeň brambor
zmenšila mezi lety 1993 a 2018
zhruba o třetinu a plochy osázené
bramborami se zmenšily na méně
než čtvrtinu…
Naší tradičně největší bramborářskou
oblastí zůstává Vysočina, následovaná
Středočeským krajem, kde se pěstují
převážně rané brambory.
CHŘEST
Chřest prožívá v poslední době
velký návrat do našich kuchyní.
Zelenina kdysi běžná i v obyčejných
zahrádkách, ale také lahůdka oblíbená
mezi labužníky byla u nás málem
vymýcena coby „buržoazní přežitek“,
pak se sice pěstovala – podmínky
k tomu máme stále dobré –, ale šla
téměř výhradně na vývoz,
nyní se opět rozšiřuje i na našem trhu.
Chřest lze vařit ve vodě i v páře, dusit
na másle, ale i grilovat. Bílý je třeba
před konzumací oloupat.
Hodí se jako příloha k masům, ale také
tvoří základ báječných krémových
polévek. Skvělý je ale také jen uvařený
a doplněný strouhankou osmaženou
na másle anebo holandskou omáčkou.
A jak poznáme, že je chřest čerstvý?
Když ho zmáčknete,
měla by se na konci objevit šťáva.
OVOCE A ZELENINA
39

MÝTY VERSUS FAKTA
OVOCE A ZELENINA
V OBCHODECH
JSOU PLNÉ CHEMIE.
Záleží na tom, které si vyberete.
Například v ČR je v současnosti většina ploch sadů
obhospodařována v režimu integrované produkce ovoce,
což znamená, že se při ekonomické produkci ovoce vysoké
kvality uplatňují ekologicky přijatelné metody pěstování
a minimalizují se nežádoucí vedlejší účinky agrochemikálií
při jejich používání.
Oproti jiným zemím se podle statistik spotřeby v ČR obecně
používá minimum ochranných chemických prostředků.
40 OVOCE A ZELENINA

Obdobně u nás funguje také integrovaná produkce
zeleniny (IPZ), v roce 2019 dosáhla celková výměra ploch
zařazených do tohoto systému 65 % z celkové pěstební
plochy tržní zeleniny v ČR. Celková plocha pro pěstování
zeleniny v ČR se v posledních letech zvyšuje a dosahuje
cca 14 300 ha, na které se v závislosti na průběhu počasí
vypěstuje v průměru 250 000 – 320 000 t zeleniny.
Produkce tržní zeleniny, která je pěstována v průměru na
10 100 ha, se pohybuje v rozmezí od 220 000 – 295 000 t.
ZDROJ: http://eagri.cz
Nejvíce se zelenina v IPZ pěstuje na:
— Nymbursku
— jižní Moravě
— Litoměřicku
— Královéhradecku
— Opavsku
OVOCE A ZELENINA
41

42

4.
KATEGORIE
Olejniny:
řepka, mák, olivy
a slunečnice
43

Co jsou olejniny?
Olejniny jsou rostliny pěstované pro olejnatá
semena, plody či jiné části rostliny.
Mezi typické olejniny patří řepka, slunečnice
či sója, u nichž je olej ukryt v semenech.
Oleje se však získávají i z některých druhů
ovoce, jako jsou třeba olivy či avokádo,
popřípadě ze semen přadných rostlin (len,
konopí) nebo z ořechů (kokos).
Významný podíl na světové produkci rostlinných
olejů zaujímá tropická palma olejná.
My se podíváme podrobněji na olivovník,
řepku, slunečnici a modrý mák.
NEJPĚSTOVANĚJŠÍ OLEJNINY V ČR
PODLE PLOCHY, Z NÍŽ SE SKLÍZEJÍ:
1
Řepka olejka (ozimá i jarní)
379 778 ha
Mák setý
35 778 ha
2
3
Hořčice bílá
13 240 ha
Sója luštinatá
12 240 ha
4
5
Slunečnice roční
11 825 ha
Len setý olejný
1 082 ha
6
ÚDAJE:
Odhad Českého statistického úřadu pro rok 2019
44 OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice

Olivovník evropský
(Olea europaea)
Dlouhověký, nepříliš mrazuvzdorný strom z čeledi olivovníkovitých. Mezi jeho botanické
příbuzné patří například jasan, jasmín, ptačí zob, šeřík, vonokvětka či zlatice převislá
(„zlatý déšť“). Plodem je dužnatá peckovice zvaná oliva. Možná vás překvapí, že pokud
jde o osázenou plochu, jsou olivy nejpěstovanějším ovocem na světě, před jablky. Celých
95 % oliv na celém světě se vypěstuje v oblasti Středomoří, přičemž největším světovým
producentem oliv je Evropská unie. Olivovníky se dožívají i více než 1000 let, v současnosti
je ohrožuje bakterie Xylella fastidiosa. Olivový olej vyráběly už starověké středomořské
civilizace před 5 000 lety. V olivovém oleji převažují mononenasycené mastné kyseliny
(kyselina olejová), je dokonce jejich nejbohatším přírodním zdrojem.
PROCENTUÁLNÍ ROZDĚLENÍ
PRODUKCE OLIV NA OLEJ V EU
(rok 2018)
0,6 %
Ostatní
5,6 %
Portugalsko
7,3 %
Řecko
14,7 %
Itálie
Celkem EU
12 900 tis. tun
71,9 %
Španělsko
ZDROJ: Eurostat
OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice
45

Řepka olejka
(brukev řepka olejka; Brassica napus subsp. napus)
Jednoletá či dvouletá plodina z čeledi brukvovitých. Mezi její
příbuzné patří tuřín, považovaný za poddruh brukve řepky,
další brukvovité zeleniny jako zelí, kapusta, kedluben, rukola
(roketa setá) apod., dále křen, řeřicha, kokoška a také hořčice
setá, jiná olejnina pěstovaná také u nás.
Největším světovým producentem řepky olejky je Kanada.
Semeno řepky je důležité pro potravinářství, ale také
pro výrobu biopaliv a kosmetický průmysl. Dlouhou dobu
představoval pro lidskou konzumaci řepkového oleje problém
obsah kyseliny erukové, vyřešený díky šlechtění řepky.
Řepkový olej vyniká nad jinými jedlými oleji nejnižším obsahem
nasycených mastných kyselin a současně vysokým
obsahem mononenasycených a také polynenasycených
mastných kyselin řady omega-3.
V kuchyni nachází široké uplatnění: hodí se k vaření, dušení
i do studené kuchyně (salátové zálivky, nakládání) či pečiva
včetně sladkého, přímo ideální je na smažení.
46 OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice

Slunečnice roční
(Helianthus annuus)
Statná jednoletá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (složnokvětých); k jejím příbuzným patří
artyčok, čekanka nebo topinambur, ale také bodláky, pampelišky, kopretiny, astry nebo
pelyněk. Takzvané květy slunečnice jsou ve skutečnosti květenství složená z mnoha květů,
nazývají se úbor a mohou dosahovat průměru až 30 cm. Slunečnice pochází z Ameriky,
domestikována byla pravděpodobně na území dnešního Mexika před 5 000 lety.
Mezi největší světové producenty slunečnicového oleje dnes patří Ukrajina a Rusko, kde má
slunečnicový olej několikasetletou tradici coby potravina, a také například Bulharsko.
Ve slunečnicovém oleji obvykle převažují omega-6 polynenasycené mastné kyseliny,
existují však i speciální odrůdy slunečnice, z nichž lze získat olej s vysokým podílem
mononenasycených mastných kyselin.
STRUKTURA SPOTŘEBY TUKŮ A OLEJŮ V ČR V ROCE 2018
A SPOTŘEBA NA OBYVATELE
18,7 % (5,1 kg)
Máslo
38,2 % (10,4 kg)
Jedlé oleje
16 %
(4,4 kg vč. slaniny)
Sádlo
0,4 % (0,1 kg)
Ostatní živočišné tuky
13,9 % (3,8 kg)
Rostlinný tuk
12,8 % (3,5 kg)
Ztužený pokrmový tuk
ZDROJ:
Český statistický úřad
OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice
47

Modrý mák
(mák setý, Papaver somniferum)
Až 1,5 metru vysoká jednoletá rostlina z čeledi makovitých. Mezi jeho botanické příbuzné
patří například mák vlčí (nejobtížnější plevel na makových polích), zemědým, vlaštovičník,
okrasná letnička hunemanie či polodřevnaté americké stromy bokonie. Mák setý se řadí
mezi olejniny, ale naprostá většina máku se u nás zkonzumuje v podobě celých či mletých
semen. Na obyvatele přitom připadá necelých 500 g ročně.
Mák se nesmazatelně vepsal do české kuchyně, názvů obcí a příjmení i do ustálených
obratů. Na polích a běžně v obchodech se u nás lze setkat s potravinářským modrým
mákem, který patří k českému „rodinnému stříbru“, technický mák má semínka černá,
barevnou škálu doplňují bílá, šedá, žlutá, růžová, okrová, fialová a hnědá. Ve světě
se na rozdíl od našich končin pěstuje spíše mák opiový (surovina pro výrobu ilegálních
drog), v lepším případě technický (pro farmaceutický průmysl).
Pronikání technického máku na náš trh vedlo ke vzniku vyhlášky stanovující maximální
přípustný obsah alkaloidů v máku pro potravinářství. Technický mák je přitom levná
náhražka, zaostávající za potravinářským mákem nejen v chuti. Kvůli odstranění nežádoucích
alkaloidů totiž prochází termostabilizací. Působení vysokých teplot však spouští
i oxidaci (žluknutí) a mák tím ještě více ztrácí na kvalitě z potravinářského hlediska.
Více se o máku z pohledu výživy můžete dozvědět na str. 49.
Zajímavost:
Pokud byste se
do pěstování
potravinářského máku
chtěli pustit sami
pamatujte, že plochy
máku nad 100 m 2
podléhají ohlašovací
povinnosti.
48 OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice

VÍTE, ŽE?
KDE SE JIM DAŘÍ?
V roce 2018 se nejvíce řepky sklidilo (v sestupném pořadí)
ve Francii (4 810 tis. tun), Německu, Polsku, Spojeném
království, Rumunsku, ČR (1 383 tis. tun) a Maďarsku
(988 tis. tun). Menší množství připadlo na Dánsko
(472 tis. tun), Slovensko, Bulharsko, Lotyšsko, Švédsko,
Španělsko, Chorvatsko, Estonsko, Rakousko, Belgii
a Lucembursko, Finsko, Irsko, Slovinsko, Nizozemsko
a Řecko (7 tis. tun), žádná na Portugalsko.
Pěstovat olivovníky lze v rámci EU ve Španělsku, Itálii,
Řecku, Portugalsku, Francii, Chorvatsku, na Kypru,
ve Slovinsku a na Maltě.
Sklizeň slunečnice byla roku 2018 nejvyšší v Rumunsku
(3 033 tis. tun), dále v sestupném pořadí v Maďarsku,
Bulharsku, ve Francii a Španělsku (808 tis. tun). Nižší
produkci vykázaly Itálie (235 tis. tun), Slovensko, Řecko,
Chorvatsko, Rakousko, ČR (48 tis. tun), Německo,
Portugalsko a Polsko (6 tis. tun), nulovou ostatní země.
ZDROJ ENERGIE
Tuky obsahují více než dvojnásobek energie – 37 kJ (9 kcal) na 1 g – oproti ostatním energetickým
základním živinám, tedy sacharidům a bílkovinám – 17 kJ (4 kcal) na 1 g. Rostlinné
(jedlé) oleje obsahují 97–99 % tuku.
přibližně
přibližně
1 LŽÍCE OLEJE 1 BÍLÝ ROHLÍK 150 ml PLNOTUČNÉHO MLÉKA
OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice
49

Po jakém oleji sáhnout?
STUDENÁ KUCHYNĚ
TEPLÁ KUCHYNĚ
— řepkový olej lisovaný zastudena
i rafinovaný
— slunečnicový olej
— olivový olej panenský i rafinovaný
(nikoli z pokrutin)
— řepkový olej rafinovaný
— slunečnicový olej ze speciálních
odrůd s vysokým podílem
mononenasycených mastných kyselin
— olivový olej rafinovaný
MÝTY VERSUS FAKTA
KTERÝ OLEJ
JE NEJZDRAVĚJŠÍ/NEJLEPŠÍ?
TUK ZPŮSOBUJE
OBEZITU.
Při vyváženém příjmu a výdeji energie hraje
z hlediska zdraví větší roli složení tuků
než snědené množství.
Naše běžná strava obsahuje nadbytek
nasycených mastných kyselin a má nedostatek
zejména omega-3 polynenasycených
mastných kyselin, popřípadě nepříznivý
podíl polynenasycených mastných kyselin
s drtivou převahou omega-6.
Za vznik obezity nemůže konzumace tuků,
ale převaha energie dodané prostřednictvím
stravy nad celkovým energetickým
výdejem organismu.
Žádný olej ani jiný tuk
bohužel nedokáže proměnit
smažené pokrmy
ve zdravé jídlo.
Bereme-li v úvahu výživovou hodnotu
i tepelnou stabilitu, vychází jako nejlepší
řepkový olej, jeho opakem po stránce výživové
je olej kokosový. Kapalné oleje mají
z pohledu zdraví obecně příznivější složení
než pevné tuky a obdobně tuky měkčí konzistence
jsou lepší než tuky tvrdší.
50 OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice

RAFINACE
Rafinovaným olejům se nemusíme vyhýbat.
Oproti nerafinovaným a zastudena lisovaným
mají své výhody (neutrální chuť, delší
trvanlivost, použití v teplé kuchyni) i nevýhody
– odstranění fosfolipidů (při použití
pro studenou kuchyni, v teplé kuchyni jde
spíše o výhodu) a možnost vzniku některých
látek působením vyšších teplot.
Český poklad
ŘEPKA OLEJKA
POTRAVINÁŘSKÝ MÁK
Řepka olejka je po pšenici
druhou nejvýznamnější plodinou
našeho zemědělství.
Obohacuje osevní postup a na poli díky
téměř celoročnímu pokryvu snižuje rizika
eroze půdy. Její porosty jsou oblíbenou
včelí pastvou.
Z údajů ČSÚ vyplývá,
že se řepka v současnosti pěstuje
v ČR na více než dvojnásobné ploše
v porovnání s rokem 1993,
téměř výhradně přitom převažuje její
ozimá forma.
Varianta máku setého,
v jehož pěstování celosvětově vynikáme,
nemá omamné účinky,
zato ale oplývá vynikající chutí a vůní
i výživovými hodnotami,
je dobře stravitelný,
obsahuje mnoho vitaminu E,
stopových prvků
(vápník – 9× více než vlašské ořechy –,
hořčík, zinek, železo).
Je významnou a poptávanou
exportní komoditou.
Mák je na našem území doložen
před necelými 3 000 lety.
OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice
51

52

5.
KATEGORIE
Vína
53

Vína
V Evropské unii se vinná réva pěstuje ve 20 zemích, zhruba dvě třetiny z nich vykazují
významnou produkci. Mezi lety 2014 a 2018 se v EU (ještě včetně Velké Británie) vyrobilo
65 % světové produkce vína a 60 % se jí vypilo. Státy jsou přitom rozděleny do vinařských
zón podle místních klimatických podmínek. Což se promítá do jejich vinařské legislativy
například v tom, jaké postupy výroby vína jsou v dané oblasti považovány za tradiční.
Čechy přitom spadají do zóny A, stejně jako některé oblasti Německa a Lucemburska,
dále celá Belgie, Dánsko, Irsko, Nizozemsko, Polsko a Švédsko.
Morava byla zařazena do zóny B, stejně jako celé Rakousko, německé Bádensko, některé
oblasti Francie, Slovenska, Slovinska a Rumunska.
Složitě členěná zóna C sestává z Itálie, Španělska, Portugalska a Maďarska, ostatních
oblastí Francie, Slovenska, Slovinska a Rumunska, dále sem patří i Řecko, Kypr, Bulharsko
a Malta.
Nejpěstovanější odrůdy
V roce 2015 v EU jako celku mírně převažovalo
pěstování odrůd pro výrobu
červených vín, převládalo v těchto členských
zemích: Bulharsko, Řecko, Španělsko,
Francie, Itálie, Kypr a Portugalsko.
Nejpěstovanějšími odrůdami pak byly:
— Cabernet Sauvignon
(rozšířen v 11 členských státech)
— Garnacha tinta (Grenache)
— Merlot Noir
(Merlot; rozšířen ve 12 členských
státech)
— Bobal
— Cabernet Franc
— Montepulciano
Nejpěstovanějšími
„bílými“ odrůdami pak byly:
— Airén
(pěstuje se pouze ve Španělsku)
— Trebbiano Toscano
— Chardonnay
(rozšířeno ve 12 členských státech)
— Cayetana Blanca
(pouze ve Španělsku)
— Trebbiano Romagnolo
— Verdejo Blanco
54 VÍNA

VE KTERÝCH ZEMÍCH EU SE V ROCE 2018
VYPĚSTOVALO NEJVÍCE HROZNŮ NA VÝROBU VÍNA?
Celkem
25,7 mil. tun
29,2 %
Itálie
26 %
Španělsko
24,3 %
Francie
10,9 %
Ostatní
4,2 %
Rumunsko
5,5 %
Německo
ZDROJ: Eurostat
ODKUD SE DO ČR DOVÁŽÍ VÍNO?*
Maďarsko
Itálie
Španělsko
Slovensko
Německo
Moldavsko
Francie
Chile
Jihoafrická republika
Makedonie
Austrálie
Ostatní
19 %
18 %
12 %
11 %
8 %
7 %
6%
2 %
2 %
1 %
1 %
13 %
* Je zahrnuto víno balené i nebalené. Domácí produkce pokrývá okolo 40 % spotřeby. Stav roku 2018. ZDROJ: SV ČR
VÍNA
55

Naše vinařské oblasti
VINAŘSKÁ OBLAST
ČECHY
VINAŘSKÁ OBLAST
MORAVA
Zahrnuje pouhá 4 % rozlohy
vinic v ČR.
podoblast
znojemská
podoblast
mělnická
podoblast
mikulovská
podoblast
litoměřická
podoblast
velkopavlovická
podoblast
slovácká
56 VÍNA

NEJPĚSTOVANĚJŠÍ ODRŮDY VINNÉ RÉVY
V ČESKÉ REPUBLICE K 31. 12. 2018
1. Veltlínské zelené 1 653,87 ha
2. Müller Thurgau 1 498,52 ha
3. Ryzlink rýnský 1 341,59 ha
4. Ryzlink vlašský 1 168,45 ha
5. Frankovka 1 079,25 ha
6. Svatovavřinecké 1 053,80 ha
7. Rulandské šedé 984,80 ha
8. Sauvignon 975,24 ha
9. Chardonnay 961,69 ha
10. Rulandské bílé 792,32 ha
11. Zweigeltrebe 752,80 ha
12. Rulandské modré 728,39 ha
13. Tramín červený 687,55 ha
14. Pálava 594,08 ha
15. Modrý Portugal 566,07 ha
16. Muškát moravský 451,49 ha
17. Hibernal 301,06 ha
18. Neuburské 287,91 ha
19. Cabernet Sauvignon 232,38 ha
20. André 208,38 ha
ZDROJ: ÚKZÚZ
VÍNA
57

Dělení vín
Vína se mohou rozdělovat na tichá, která nešumí a jsou klidná, šumivá (mají vysoký
obsah přírodního CO 2
, „bublinek“, patří sem např. sekt, šampaňské víno nebo cava)
a perlivá (sycená CO 2
při lahvování). Dále podle barvy (červená, bílá, růžová, oranžová),
podle obsahu zbytkového cukru (tichá: suché, polosuché, polosladké, sladké;
šumivá: brut nature, extra brut, brut, extra dry, sec, demi-sec, doux), dále se zatřiďují
do jakostních tříd (u nás: víno, zemské víno, jakostní víno odrůdové či známkové,
jakostní víno s přívlastkem, např.: kabinetní víno, ledové víno, pozdní sběr, slámové víno,
výběr z bobulí…).
Dále existují vína originální certifikace (VOC), pro která je velmi zjednodušeně řečeno
podstatný původ, postup výroby a jedinečné vlastnosti. Povolení takto označovat vína
uděluje Ministerstvo zemědělství konkrétním vinařským spolkům (z. s.).
NAŠE VOC
(PODLE ROKU ZALOŽENÍ):
2009 Znojmo
2011 Mikulov
2011 Modré Hory
2012 Pálava
2013 Blatnice – Cech blatnických vinařů
2015 Valtice
2015 Mělník
2016 Slovácko
2016 Hustopečsko
2017 Kraví Hora
2017 Bzenec
2018 Mutěnice
2019 Vinice Velké Pavlovice
v jednání Růžové Hory
1×
750ml lahev vína
přibližně
1–1,2 kg hroznů
POZNÁMKA
Pro kvalitu výsledného vína znamená méně moštu vylisovaného z hroznů výhodu.
58 VÍNA

PIWI odrůdy
aneb
KAM SMĚŘUJE VINAŘSTVÍ V ČR A EU
Pěstování vinné révy ohrožují různé choroby a škůdci.
Stále se proto hledají a zkoušejí nové odrůdy,
které jsou proti nim odolné.
CESTA K NOVÝM ODRŮDÁM
Ve druhé polovině 20. století se plochy vinic u nás rozrostly
až na 15 000 hektarů, což však byl poloviční stav oproti počátku 19. století.
Do sedmdesátých let minulého století se datují také počátky pěstování
novodobých rezistentních kříženců, tzv. PIWI odrůd.
Zkratka PIWI, z německého „pilzwiderstandsfähige Rebsorten“,
označuje skupinu odrůd révy vinné odolných proti houbovým chorobám.
Tyto odrůdy se chutí a aroma podobají klasickým odrůdám
a obstojí i ve srovnání s nimi. S křížením nových odrůd je u nás spojena rovněž
Mendelova univerzita v Brně a založení Vědecko-výrobního sdružení Resistant.
V roce 1978 započal prof. Dr. Kraus v Lednici s introdukcí PIWI odrůd
z Německa a Maďarská a s jejich vlastním šlechtěním.
V letech 2001–2015 bylo v Česku registrováno pro kvalitní víno
13 moštových PIWI odrůd z 34 nově registrovaných odrůd,
tedy více než třetina.
PIWI odrůdy představují ideální volbu pro ekologické vinařství,
protože nepotřebují tolik ošetření včetně chemického,
jsou však i ekonomické z hlediska pěstování.
VÍNA
59

NEJČASTĚJI VYSAZOVANÉ PIWI ODRŮDY V ČR
(rok 2019, celková plocha činila 694 ha)
Hibernal
Solaris
Johanniter
Sauvigner Gris
Cabernet Cortis
Savilon
Muscaris
Malverina
Saphira
Regent
Ostatní
342
ha
121
ha
27
ha
25
ha
24
ha
21
ha
17
ha
13
ha
13
ha
12
ha
79
ha
ZDROJ: ÚKZÚZ
V České republice se jako nejúspěšnější kříženec
původních odrůd révy vinné pěstuje
přes 100 let Müller Thurgau.
Druhým nejvíce pěstovaným křížencem
u nás je odrůda Pálava. Ta vznikla
před 60 lety a dlouho měla veliké problémy
uchytit se na trhu. Zákazníci si ji začali
více kupovat zhruba před deseti lety.
Nové PIWI odrůdy jsou zatím příliš mladé,
aby byly u konzumentů dostatečně známy.
Jejich pěstování a prodeje jsou tak stále
na začátku.
Mezi PIWI odrůdy patří rovněž Laurot.
BUDOUCNOST VINAŘSTVÍ
NEJEN U NÁS, ALE I V EU
V posledních letech je trendem fungovat
a pracovat ekologicky a snižovat náklady
pomocí automatizace.
A právě nové odrůdy PIWI
do tohoto systému dobře zapadají.
Jejich šlechtěním se proto nezabývá
jen pár šlechtitelských ústavů
v České republice, ale také největší
evropští producenti vína jako např. Itálie,
Francie nebo Španělsko.
60 VÍNA

Moravská tradice
ANDRÉ
MÜLLER THURGAU
Modrá moštová odrůda
vyšlechtěná roku 1960
z Frankovky a Svatovavřineckého.
Oblíbená především
ve velkopavlovické podoblasti.
Víno má tmavočervenou barvu,
ve vůni i chuti se objevuje lesní
či peckové ovoce, popřípadě
švestková povidla.
Bílá moštová odrůda, kterou vyšlechtil
v Německu roku 1882 prof. Müller
původem ze švýcarského Thurgau.
Kříženec odrůd Ryzlink rýnský
a Madlenka královská.
Patřila k nejpěstovanějším odrůdám
u nás, ale její plochy se zmenšují.
Víno má nevýraznou zelenkavě žlutou
barvu a jemně aromatickou chuť
s lehkými muškátovými
a ovocnými tóny
(broskve, grapefruit).
CABERNET MORAVIA
Modrá moštová odrůda vyšlechtěná
z Cabernet Franc a Zweigeltrebe,
do Státní odrůdové knihy
zapsána v roce 2001.
Víno má tmavočervenou
až modročervenou barvu,
květinovou a bylinnou vůni a ovocnou
a kořenitou chuť. Může patřit
ke špičkovým moravským vínům.
MUŠKÁT MORAVSKÝ
Říká se mu také MOPR.
Bílá moštová odrůda, zapsaná roku 1987,
vyšlechtěna coby kříženec odrůd
Muškát Ottonel a Prachttraube.
Barva vína je žlutozelená,
vůně květinově muškátová.
LAUROT
PÁLAVA
Modrá moštová odrůda, kříženec
(Merlot a Seibel 1366 × Frankovka
a Svatovavřinecké) zapsaná roku 2004.
Vhodná pro ekologické vinohradnictví.
Víno je tmavočervené barvy,
aromatické vůně, harmonické chuti
typu Svatovavřineckého.
Bílá moštová odrůda,
vyšlechtěná křížením odrůd
Tramín červený a Müller Thurgau,
zapsaná v roce 1977.
Barva vína je žlutozelená až žlutá,
vůně i chuť kořenitá a květinová,
podobá se Tramínu.
VÍNA
61

MALÁ ODBOČKA K PIVU A CHMELU
Zatímco pěstování vinné révy se na naše území dostalo
zhruba ve 3. století n. l. díky římskému vlivu,
pití piva je potvrzené u Keltů, zhruba ve 4.–2. století př. n. l.,
dále pak u germánských kmenů, které po nich následovaly…
Pěstování chmele je u nás doloženo od 11. století,
tradičními chmelařskými oblastmi jsou
Žatecko a Úštěcko v Čechách a Tršicko na Hané.
Známá česká odrůda chmele je Žatecký poloraný červeňák,
jehož některé klony byly zapsány do rejstříku chráněných
označení původu EU jako Žatecký chmel.
62 VÍNA

VÍNA
63

SLOVNÍČEK
DŮLEŽITÉ POJMY
Podpora — zemědělská výroba jako taková,
stejně jako cenová dostupnost jejích produktů
(především potravin) je ve veřejném
zájmu. Proto je na ni možné čerpat dotace
jak ze státního rozpočtu, tak z Evropské unie.
Soběstačnost — vyjadřuje míru, do jaké je
schopen jednotlivec, skupina či stát apod.
uspokojit své potřeby vlastní produkcí.
Zde se pojem soběstačnosti vztahuje
k potravinám a zemědělským komoditám.
O soběstačnosti lze pochopitelně hovořit
pouze u takových, které je možné v dané
oblasti produkovat – například ČR za současných
klimatických podmínek nemůže
být soběstačná v pěstování rýže.
Udržitelnost — faktická schopnost uspokojit
v současnosti základní potřeby
lidstva, aniž by došlo k ohrožení obdobné
schopnosti budoucích generací a jejich
životní úrovně.
Uhlíková stopa — ukazuje zatížení životního
prostředí, odvozuje se z celkové
ekologické stopy. Jedná se o souhrn skleníkových
plynů vyjádřený v ekvivalentech
CO 2
(oxidu uhličitého). Nejčastěji se vztahuje
k výrobkům, ale může se také jednat
například o jedince nebo činnosti. Čím
nižší je uhlíková stopa, tím lépe pro životní
prostředí.
Vyrobeno v ČR — toto označení se týká
potravin, jejichž všechny fáze výroby, tedy
čištění, třídění, upravování, opracování
a zpracování včetně souvisejícího balení
apod., proběhly na území České republiky.
Neznamená však nutně, že vstupní suroviny
byly vyprodukovány v ČR.
Vyrobeno v EU — značka „Made in EU“ má
ve světě obecně dobrý zvuk. Neříká však
nic o původu surovin, které tak mohly být
i z dovozu mimo EU.
64 OLEJNINY: SLOVNÍČEK řepka, mák, – důležité olivy pojmy a slunečnice

OLEJNINY: řepka, mák, olivy a slunečnice
65

Zrozeno
v zemědělství
EU
PUBLIKACE PROPAGAČNÍ
A EDUKAČNÍ KAMPANĚ
AGRÁRNÍ KOMORY ČR
2020
Produkce: a priori, s.r.o.
Grafický design a sazba: STUDIO VIRTUALIS s.r.o.
Fotografie: AdobeStock, Freepik a archiv redakce
V roce 2020 vydala Agrární komora ČR. Publikace je zdarma.
Vydání publikace Zrozeno v zemědělství EU
finančně podpořila Evropská unie.
www.zrozeno.eu
ISBN: 978-80-88351-20-7

O PROJEKTU
ZROZENO V EU
Projekt Zrozeno v EU je informačním a edukačním projektem
Agrární komory ČR na podporu zemědělských a potravinářských produktů.
Cílem projektu je informovat širokou veřejnost o kvalitě produkce potravin
ve státech Evropské unie.
Projekt Zrozeno v EU zahrnuje 5 hlavních kategorií potravin:
maso a masné výrobky, mléko a mléčné výroby, ovoce a zelenina,
oleje a v neposlední řadě vína.
Komunikační aktivity jsou zaměřeny na české a slovenské spotřebitele.
V rámci programu jsou plánované reklamy v televizi, tisku, na internetu,
sociálních sítích, dále účast na veletrhu Země živitelka,
vzdělávací výlety na farmy pro střední školy
a informační akce přímo ve školách.
Projekt Zrozeno v EU je ze 70 % kofinancován ze zdrojů EU.
www.zrozeno.eu

Zrozeno
v zemědělství
EU
PUBLIKACE PROPAGAČNÍ
A EDUKAČNÍ KAMPANĚ
AGRÁRNÍ KOMORY ČR
2020
www.zrozeno.eu
Obsah této reklamy vyjadřuje pouze názory autora a autor za ně nese výlučnou odpovědnost.
Evropská komise nenese žádnou odpovědnost za jakékoli případné použití obsažených informací.
Evropská unie podporuje
kampaně propagující
kvalitní zemědělské produkty.