TomásJsme jen dočasnými správci
Tomáš Czernin: Proč mi vynadalKarel Schwarzenberg anebJsme jen dočasní správci zeměObčas vám nadávají do cizáků, jakto nesete?Směju se. Moje rodina žije v Čecháchuž devět set let. Byli jsmetu dřív než rajčata a brambory.Psaná forma našeho jména upomínáještě na spřežkový pravopis,kdy tam, kde se dnes píše Č, se užívalaspřežka Cz. Jsme Češi jak polenoa dějiny našich zemí to dokládají.Ano, Czerninové se v českých učebnicíchdějepisu objevují často...Ano, členové rodiny bylivždycky angažovaní. Buďmecenáši umění, třeba Humprecht,který mimo jiné postavilna Hradčanech „chaloupku“a u Sobotky zámek,který nese jeho jméno. Nebojako politici, třeba bratři Diviša Heřman, kteří se oba angažovaliv době Stavovského povstání, byťna opačných stranách. Můj dědečekRudolf Theobald byl jednímz delegátů starých českých rodin,kteří na podzim 1938 podpořiliprezidenta Beneše a na jaře 1939pak vydali prohlášení sounáležitostis českým národem. Všichniúčastníci se dostali na seznamosob nepřátelských Říši. Dědečekbyl dokonce vězněn.K Dymokurům, kde nyní s rodinou žijete,máte dlouhou rodinnou vazbu.Žijeme v Dymokurech již v šestégeneraci, tak se, myslím, můžemeoznačovat za starousedlíky. Zámeka panství vyženil v roce 1833Otakar od Rosiny Cavriani, cožbyla mimochodem dle portrétůmimořádně krásná žena. Od tédoby byly Dymokury, s výjimkounacistické a komunistické vlády,v držení naší rodiny.Převzal jste správu majetku, ale odstavebního inženýra, což je vašepůvodní profese, je k zemědělství,správě lesů a rybníků dlouhá cesta…Myslím, že politikaje práce jako každájiná. Dá se dělatčestně i nečestně.To je pravda. Začátek byl těžký,ale měli jsme zájem, píli a týmdobrých odborníků, u nichž jsemse mohl učit. Bylo to složité, ale myslím,že se to podařilo.V zemědělství se snažíme pracovatmaximálně hospodárněa ekologicky. Je to odpovědnévůči těm, kteří přijdou po nás. Prácev lese je běh na dlouhou trať.Na porostech, které nyní kácíme,nemáme my nejmenší zásluhu, toje dílo předchozích generací. A zestromů, které sázíme, budou zasemít užitek až příští generace. To jeobrovská symbolika tradice přenášenéz generace na generaci.U rybníků to není jiné, vždyť mámerybníky, které postavil před staletímislavný Jakub Krčín.Můj táta často říkal, že je pouzedočasným správcem, a toho sedržím i já. To, co jsme dostali odpředků, musíme ve stejně dobrém,nebo ještě lepším stavu předatnašim dětem. Takže se k majetkunemůžeme chovat, jako by po násměla přijít potopa.Stejně tak se musíme chovati k naší zemi. Kdysi jsemuvažoval o tom, že emigrujia zmínil jsem se o tom KarluSchwarzenbergovi. On mi vynadal,že si mám vážit toho,že jsem tady vyrostl, mám tupřátele a že musíme věřit, žese to obrátí. To byl zlom v mém myšlení,uvědomil jsem si, že za vlastneseme odpovědnost všichni.Tu odpovědnost nesete i jako politik,politika ale u nás nemá přílišdobré jméno.Myslím, že politika je práce jakokaždá jiná. Dá se dělat čestněi nečestně. Každý by měl vždy začítu sebe a snažit se pracovat tak,aby se nemusel stydět. Jak se mito daří, to musí posoudit jiní, alemyslím, že kdyby se mi to nedařilo,tak ti, kdo mi dali hlas, třeba u násv Dymokurech, by mi to velmi rychlepo sousedsku řekli.
Change language