Triple Play / Jaro 2021

TRIPLE PLAY

MAGAZÍN O BASEBALLU - JARO 2021

ROZHOVOR:

Eva Ventrubová

TÉMA ČÍSLA:

Ženský baseball

Draci na vrcholu

EXTRALIGA:

Preview všech týmů

BANÁNOVÁ REVOLUCE

Zábavnější verze baseballu

Zpravodajství ze světa baseballu

EDITOR

Ján Jabrocký

AUTOŘI

Zuzana Ferková

Jiří Vlach

Ján Jabrocký

Draci Brno

KONTAKT

702 500 309

info@milujeme-baseball.cz

Česká Extraliga

MLB

Světové soutěže

Historie

....

a mnoho dalšího

www.milujeme-baseball.cz

TISK

KLEINWÄCHTER holding s.r.o

www.tiskarnaklein.cz

Ján Jabrocký

Každý blogger má svůj tajný sen. Já nejsem výjimkou. Od

počátku vzniku projektu Milujeme Baseball jsem tajně snil

o tom, že bych jednou vydal knihu věnovanou baseballu.

To se povedlo a pak jsem začal snít o tom, že bych jednou

mohl vydat tištěný baseballový magazín. Tady mi ale bylo

jasné, že sám již na to stačit nebudu.

Na podzim jsem tuto myšlenku nadhodil v chatu na

Discordu dalším dvěma baseballovým “bláznům” a slovo

dalo slovo a je z toho tento magazín.

I proto z mé strany patří velké poděkování jak Zuzce

Ferkové, tak také Jirkovi Vlachovi. Bez nich byste tento

magazín neměli možnost číst, případně držet v ruce.

Všichni tři jsme po stránce tvorby magazínu nepolíbení a

učili jsme se za pochodu. Ještě ve chvíli, když píšu tento

editoriál netuším, jestli bude tištěná verze v pořádku. Jestli

mají obrázky dostatečnou kvalitu pro tisk, jestli je vše

dobře zarovnané.

Věřím však, že vám magazín Triple Play udělá stejnou

radost jako nám a budete si jej cenit například jako

sběratelský kousek.

Rok 2020 v obrazech

CPBL

Tchajwanská liga CPBL byla v

roce 2020 první profesionální

ligou, která se v průběhu

pandemie nemoci Covid-19

rozběhla. 12. dubna porazili

Uni-President 7-Eleven Lions

4-1 tým Chinatrust Brothers.

Málokdo tehdy tušil, že oba

tyto celky se utkají ve finále

a z titulu se budou nakonec

radovat Lions, kteří dokázali

otočit finálovou sérii z

nepříznivého stavu 1-3 na

zápasy na konečných 4-3.

Pro klub Uni-President

7-Eleven Lions to byl již desátý

tchajwanský titul v historii a jako

první tým tak má dvouciferný

počet mistrovských pohárů.

KBO

Druhou profesionální ligou,

která se v uplynulém roce

rozběhla, byla jihokorejská

KBO. Ta nakonec poznala

nového mistra, když poprvé

v historii vyhrál klub NC Dinos.

Jeho hráči tak po zisku titulu

mohli nad hlavu zvednout meš

z počítačové hry, kterou vyrábí

společnost, již klub patří.

Foto: Yonhap

Negro League

Při stém výročí založení první

Negro League (soutěže pro

hráče jiné barvy pleti) se vedení

Major League Baseball rozhodlo

povýšit sedm Negro Leagues

na úroveň hlavní soutěže (tzv.

major). Negro League jsou tak

sedmou oficiální ligou MLB.

Aktuálně jsou ale aktivní pouze

dvě - Národní liga a Americká

liga.

4

Olympiáda

Dvě nepříjemné zprávy museli

zkousnout baseballoví fanoušci

ohledně spojení Olympijských

her a baseballu. Tou první bylo

přesunutí celé Olympiády

až na rok 2021. Navíc se na

rok 2021 přesunuly i finální

kvalifikace, která určí poslední

dva postupující týmy.

Další ránou (i když očekávanou)

bylo oznámení, že na další

letní Olympiádě v Paříži, opět

baseball nebude. Francouzští

pořadatelé dali přednost jiným

sportům. Mezi nimi například

breakdancu.

Foto: PxHere

Hoofdklasse

Zatímco v české baseballové

Extralize fanoušci poznali

držitele mistrovského titulu za

sezonu 2020, tak v Nizozemsku

se tak nestalo. Kvůlu vládním

restrikcím byla sezona

ukončena předčasně v právě

probíhající finálové sérii.

Na řadu pak přišlo vyjednávaní

za zeleným stolem. Tým

Curaçao Neptunus totiž vyhrál

základní část nizozemské

ligy, ale ve finálové sérii zase

prohrával s L&D Amsterdam

Pirates 0-2 na zápasy. Nakonec

se vedení Nizozemské

královské baseballové a

softbalové federace rozhodlo

poprvé od roku 1922 nevyhlásit

držitele mistrovského titulu.

Carribean Series

Tradiční mezinárodní turnaj

o krále Karibiku je faktickým

zakončením zimní baseballové

sezony. Tentokrát ale byl na

dlouho posledním velkým

mezinárodním turnajem,

který se odehrál. Díky svému

únorovému termínu byl v roce

2020 poslední velkou akcí,

která se odehrála, než naplno

propukla pandemie nemoci

Covid-19.

Zároveň v roce 2021 byla

první velkou mezinárodní

akcí, která se v baseballovém

světe odehrála. Jediné, co se v

obou ročnících neměnilo, bylo

prvenství mistra dominikánské

ligy LIDOM. Zatímco v roce

2020 zvítězil klub Toros del

Este, letos to byl Águilas

Cibaenas.

5

DataWiz

Baseball není jenom hra, ale také statistiky. Vychutnejte si proto zajímavé grafiky statistik Extraligy

2020, které připravila Zuzana Ferková

6

7

Ženský baseball: Od počiatkov až

do prítomnosti

TEXT: ZUZANA FERKOVÁ

Baseball je šport, ktorý si svojou

popularitou razí cestu do

všetkých kútov sveta. Historicky

sa však považoval za

mužský šport. Prečo je to tak no

aj to, ako sa veci menia v posledných

rokoch, a ktorým smerom

sa vydáva Česká Republika vo

vzťahu k ženskému baseballu

sa pozrieme v nasledujúcich

riadkoch.

Ženy a baseball

Aj napriek tomu, že baseball

ako hra existuje už mnoho rokov,

výskyt ženských tímov a

súťaží je svetovo stále ojedinelý.

Jediná profesionálna súťaž sa

momentálne hrá v Japonsku

od roku 2009.

Avšak história prvého ženského

tímu siaha do druhej polovice

19. storočia, keď boli vytvorené

tímy známe ako Bloomer Girls.

Tímy nemali svoju vlastnú ligu,

no aj napriek tomu si získali

pozornosť. Profesionálne

hráčky ženského baseballu

tak nastúpili na svoj prvý zápas

už v roku 1875. Bloomer

Girls v nasledujúcich rokoch

cestovali po celých Spojených

Štátoch a vyzývali poloprofesionálne

a minor league tímy.

Takýmto spôsobom hrali až do

roku 1934. Známy je aj príbeh

“Jackie” Mitchell, ktorá hrala za

Chattanooga Englettes a neskôr

bola podpísaná do mužského

minor league tímu. Mitchell sa

do histórie zapísala strikoutami

Babe Rutha a Lou Gehriga.

V čase ich rozpadu v roku

1934 boli na scéne tímy ako

All-Star Ranger Girls, Philadelphia

Bobbies, NY Bloomer

Girls and the Baltimore Black

Sox Colored Girls. Mnohé zo

žien pokračovali v baseballe aj

po ukončení hráčskej kariéry.

Edith Houghton známa pod

menom “The Kid” sa napríklad

stala skautkou pre Philadelphia

Phillies (1946-1951).

Za úpadkom ženského baseballu

v USA stálo v medzivojnovom

období niekoľko faktorov.

Finančná kríza značne

sťažila možnosť financovať

tímy, obzvlášť vo formáte,

ktorý vyžadoval časté ces-

8

tovanie. Spolu s farmárskymi

tímami, ktoré vznikli v MLB

mali Bloomer Girls oveľa menej

možností ako odohrať zápasy.

Aj napriek 40 rokom popularity

a mnohých víťazstiev, verejnosť

stále nedôverovala tomu, že by

ženy boli schopné hrať športy

profesionálne.

Druhá svetová vojna priniesla

nové príležitosti. Po tom

čo viac ako 500 hráčov odišlo

do armády, MLB malo obavy

o kvalitu súťaže. Túto dieru

mala zaplniť All-American

Girls Professional Baseball

League (AAGPBL), ktorá

inšpirovala film A League of

Their Own. AAGPBL získala

veľkú pozornosť ako prvá čisto

ženská profesionálna liga v

USA. V čase najväčšej popularity

v roku 1948 hralo AAGPBL

12 tímov a ligová návštevnosť

tvorila 900 000 návštevníkov.

Dopad AAGPBL sa datuje

do dnešných dní, keď bývalé

hráčky vytvorili v roku 2019

organizáciu American Girls

Baseball, ktorou úlohou je

vytvoriť v USA zázemie pre

ženský baseball.

Problémy v AAGPBL začali v

roku 1952, keď MLB oficiálne

zakázala podpis profesionálnych

zmlúv so ženskými

hráčkami. Tento zákaz trval

40 rokov. V roku 1954 sa v

AAGPBL odohrala posledná

sezóna po ktorej znova prišlo

obdobie stagnácie.

Prekvapivé problémy prinesla v

roku 1972 Title IX, zákon, ktorý

v USA zakazoval diskrimináciu

v športe na základe pohlavia.

Napriek úmyslu, zákon zaviedol

baseball a softball ako

dva ekvivalentné športy. Názor

verejnosti sa tak v štátoch začal

priklánať k tomu, že baseball

je tvrdý a kontaktný šport,

ktorý nie je vhodný pre ženy.

V roku 1973 dokonca vznikla

snaha zakázať dievčatám hrať

v Little League, zákaz, ktorý už

v súčasnosti neplatí.

S rozšírením baseballu po celom

svete dostal šport šancu

rozšíriť sa medzi ženy aj v iných

kultúrach. Vznik momentálne

jedinej profesionálnej ženskej

ligy to však taktiež nemal jednoduché.

Kenichi Kakutani sa

podľa stránky Wakasa Seikatsu,

spoločnosti, ktorá podporuje

ženský baseball v Japonsku,

zúčastnil v roku 2007

celonárodného baseballového

turnaja pre hráčky stredných

škôl. V danom čase v Japonsku

existovalo približne 4000

škôl v ktorých mohli chlapci

hrať baseball, avšak len 5 ich

ponúkalo podobné programy

pre dievčatá.

Wakasa Seikatsu preto v roku

2009 vytvorila Girls Professional

Baseball League, ktorá dnes

nesie názov Japan Women’s

Baseball League. V priebehu

desiatich rokov sa Japonsku podarilo

vytvoriť infraštruktúru,

ktorá ženám a dievčatám ponúka

možnosť hrať baseball na

rôznych úrovniach, od stredných

škôl cez univerzity až po

profesionálnu úroveň.

S príchodom nového storočia

a zvýšenia popularity baseballu

sa pohľad a príležitosti

pre ženy v baseballe začínajú

meniť. V priebehu posledného

roka sme počuli o Biance Smith,

ktorá sa stala prvou trénerkou

tmavej pleti ktorá pôsobí v

minors league, či o Kim Ng,

9

ktorá začala pôsobiť ako GM

pre Marlins.

Zmeny je vidno aj mimo MLB,

primárne v juho-východnej Ázii

a Latinskej Amerike, kde tímy

ako Japonsko, Taiwan, Venezuela,

Južná Kórea, či Kuba

patria k svetovej špičke. Prvé

miesto Japonska je z veľkej časti

zásluhou profesionálnej ligy.

WBSC momentálne registruje

20 ženských národných tímov

(vrátane Českej Republiky).

Z Top 5 tímov podľa rankingu

WBSC má len Japonsko (#1) a

Taiwan (#3) samostatnú ligu

pre ženské tímy. Taiwanská liga

bola pritom založená v roku

2020, 19 rokov od založenia

prvého ženského tímu v krajine.

Majstrovstvá sveta

S malým množstvom

príležitostí pre hráčky baseballu

sa majstrovstvá sveta stali

hlavnou udalosťou, kde si jednotlivé

národy môžu porovnať

svoje sily. Predohrou majstrovstiev

bol Women’s Baseball

World Series (WBWS), ktorý

sa hral od svojho založenia v

roku 2001 až po vznik majstrovstiev

v roku 2004. WBWS bola

prvýkrát odohraná v Toronte,

kde sa organizátorom podarilo

dohodnúť s Toronto Blue

Jays na tom, aby bolo možné

niekoľko zápasov, vrátane toho

finálového, odohrať v Toronto

SkyDome (momentálne Rogers

Center, domov Blue Jays). Tento

ťah pritiahol tímy z Japonska

a Austrálie, ku ktorým sa pridalo

USA a Kanada. Víťazstvo

si nakoniec odniesol tím USA

po výhre 9-1 nad Japonskom.

Len za 4 roky sa počet družstiev

zdvojnásobil, keď sa na WBWS

2004 v Uozu v Japonsku

zúčastnili aj Taiwan, Hong

Kong, India a Južná Kórea.

Posledným víťazom WBWS

sa v roku 2004 stalo Japonsko,

ktoré oplatilo USA prehru

spred troch rokov a odnieslo

si zlatú medailu po výhre 14-4.

WBWS po svojich štyroch

sezónach prepustilo žezlo

majstrovstvám sveta, ktorého

organizáciu si vzalo na hlavu

International Baseball Federation.

Women’s Baseball World

Cup sa od roku 2004 (Edmonton,

Kanada) hrá každé dva

roky. Najbližšie majstrovstvá

sa mali odohrať v roku 2020

v mexickej Tijuane, avšak

kvôli pandemickej situácii

boli preložené na marec 2021.

Počet tímov sa postupne rozrastá

a z pôvodných piatich v

roku 2004 odohrá majstrovstvá

2020 až 12 tímov. Európu budú

reprezentovať tímy Francúzska

(vďaka výhre na Majstrovstvách

Európy) a Holandska (na

základe divokej karty).

Podobne ako tomu bolo v prípade

WBWS, Majstrovstva

sveta dávajú možnosť vzniku

nových národných tímov a

súťaží. Taiwan odohral prvú

sezónu ženskej ligy v roku 2020

a jeho hlavným úmyslom bola

príprava hráčok na Majstrovstvá

sveta. Po Francúzsku, ktoré

Foto: Mladá Mo’ne Davis si na

chvíli podmanila USA a dostala

se i na titulku renomovaného

magazínu Sports Ilustrated

má regionálnu súťaž, sa Spojené

kráľovstvo stane druhou

krajinou v Európe, kde budú

mať ženy svoju vlastnú ligu.

Mimo Európy svoj plán

skvalitniť ženský baseball

oznámila aj Austrália, kde by

sa v roku 2021 mal taktiež začať

prvý ročník ženskej baseballovej

ligy.

10

Dejme ženám šanci

TEXT: JÁN JABROCKÝ

Když před dvěma lety Česká

baseballová asociace oznámila,

že pošle na premiérové Mistrovství

Evropy žen také vlastní

výběr, mé srdce zaplesalo. Ano,

ženský baseball. Přesně to je

to, co může českému baseballu

pomoci v růstu, říkal jsem si.

Otázkou ale je - pochopí to i

baseballová komunita?

Právě i účast ženské reprezentace

na vzbudila nevoli části lidí

působících v českém baseballu

. Ta poukazovala na to, že jak

může reprezentovat někdo,

kdo ani daný sport nehraje.

Na jedné straně zní tento argument

logicky, na straně druhé

je silný protiargument. Mnoho

reprezentantek by totiž baseball

rádo hrálo i nadále, ale

právě stejná komunita jim to

neumožňuje. Jak píše Zuzka

Ferková ve svém článku, tak

aktuálně můžou děvčata hrát

soutěže do třinácti let. Pokud

chtějí hrát v kategorii U15, tak

musí žádat o výjimku. A pak?

Pak běž hrát softball. Přesně

jak to zmiňují v rozhovorech

Eva Ventrubová, nebo Adéla

Koubová (k přečtení na webu

milujeme-baseball.cz – pozn.

red.).

Zatímco my tady vedeme debatu,

jestli vůbec můžou holky/

ženy hrát baseball, tak baseballový

svět se posunul do jiné

roviny. V Austrálii uvažují o

profesionální ženské lize. Stejným

krokem by se chtěli vydat

i ve Spojených státech. V Japonsku

profesionální ženskou

baseballovou soutěž již několik

let mají. A začínají se přidávat

další. Na Tchaj-wanu, v zemích

latinské Ameriky a tak dále. U

nás sice nemáme tolik hráček,

aby mohly hrát samostatnou

ligu. Proč bychom jim nemohli

dovolit hrát s muži? Osobně

vidím hned několik přínosů.

Ten první je z marketingového

hlediska. Časy, kdy žena patřila

k plotně, začínají být díkybohu

minulostí. Čím dál více žen i

holek se začíná angažovat i ve

sportu a navíc v něm mají ambice.

I proto si i ony začínají čím

dál víc hledat své vzory, váží si

těch, kdo dává ženám rovnocenné

příležitosti. Proč proto

nepřilákat k baseballu ještě více

fanoušků z řad žen a holek jen

díky tomu, že jim dáme stejnou

příležitost jako mají muži. Ony

to dokáží ocenit. Dle výzkumu

Gemba Insights procento

sportovních fanynek neustále

stoupá. Aktuálně ženy tvoří

47% z vysoce angažovaných,

vášnivých baseballových

fanoušků (viz. obrázek).

Z pohledu fanouškovské

základny právě holky, které

kdysi hrály baseball, nutíme,

aby si zamilovaly i jiný sport.

To přichází v momentu, kdy

musí hrát softball. A je možné,

že v ten moment baseball

ztratí na úkor softballu část

své fanouškovské základny.

Případně tyto hráčky v budoucnu

svůj zájem rozdělí mezi

softball a baseball.

Další důvod, proč bych se nebál

dát ženám i holkám prostor hrát

baseball je hráčská základna. Z

mnoha klubů slyším zprávy, že

mnohdy mají problém složit

juniorský tým. Mnohdy k sestavení

týmu chybí jeden dva

hráči. A tyto chybějící hráče

by mohly nahradit právě

holky. Pokud by se některá

z nich dokázala prosadit až

do týmu hrajícím některou ze

dvou nejvyšších soutěží, tak

by s sebou mohla přitáhnout i

nové fanoušky. Těch baseball

potřebuje víc než dost.

Netvrdím, že pokud ženám

povolíme hrát baseball s

muži, nebo budeme podporovat

ženský baseball, tak

to automaticky bude moment,

který baseball posune

mezi nejoblíbenější sporty v

Česku. Ale může to být jeden

ze způsobů, jak tomu pomoct.

A i kdyby ne, proč bychom

nemohli několika mladým

holkám splnit jejich baseballový

sen? Opravdu jim chceme

bořit jejich sny?

11

Čo čaká ženský baseball v ČR?

TEXT: ZUZANA FERKOVÁ

Oznámenie toho, že sa Česká

republika zúčastní Majstrovstiev

Európy 2019 v ženskom

baseball možno prekvapilo

nejedného fanúšika športu.

Na to, ako sa dostali k baseballu,

ako prebiehal výber do

reprezentácie, čo prežívali

hráčky, ktoré mali možnosť si

po prvýkrát v histórii navliecť

český baseballový dres, ale aj

to, ktorým smerom sa po Majstrovstvách

Európy vybral

ženský baseball v ČR, sme sa

spýtali Adély Koubové a Pavly

Mikšové.

Majstrovstvá Európy

2019

V roku 2019 sa ženského baseballu

v Európe chytila Confederation

of European Baseball

(CEB), ktorá vo francúzskom

Rouen usporiadala European

Baseball Championship

- Women. Víťaz turnaja mal

istý postup na Majstrovstvá

sveta v Tijuane. Nakoniec sa

zúčastnili tri družstvá, medzi

nimi aj Česká republika.

ČBA v januári 2019 vypísala

otvorený tryout do národného

tímu, ktorý viedol Jake Rabinowitz

a Scotty Mulhearn.

“Na začiatku nás tam bolo

okolo 20 hráčok, ktoré sa

rôzne nabaľovali,” spomína

Pavla Mikšová ktorá reprezentovala

ČR na majstrovstvách.

“Najväčší kameň úrazu pre

niektoré hráčky, ktoré mali

12

záujem hrať, bolo to, že zároveň

hrali v reprezentácii softballu

junioriek a tam im to hneď, ako

sa to dozvedeli, zakázali. Po

zverejnení termínu [Majstrovstiev]

Európy odpadli ďalšie

hráčky, ktorým to nedovolili

kluby, pretože sa im to krylo

s pohárom žien a nebolo ich

tam dosť.”

Ako ďalej spomína Pavla,

zo softballovej Extraligy nakoniec

dostali povolenie

trénovať a reprezentovať ČR

len dve hráčky Tempa Praha.

“Na Európu odišli v podstate

hráčky z druhej ligy, juniorskej

ligy a dievčatá, ktoré už

nehrajú a začali hrať znova len

kvôli baseballu, pretože väčšina

z nás ho hrala ako deti a vtedy

sme nemali na výber, či

môžeme hrať baseball, alebo

ísť na softball.”

Pavla spomínala na hrdosť, no

aj nervozitu, ktorú pociťovala

pred jej prvým nadhodom na

Majstrovstvách Europy. “Pre

mňa bola veľká česť, že som

sa mohla zúčastniť prvých

[Majstrovstiev] Európy žien

a zároveň reprezentovať ČR.

Keď som šla po prvý krát

na kopec, bola som strašne

nervózna. Nikdy som to

šťastie reprezentovať nemala

a v posledných rokoch som sa

mohla zúčastniť baseballu len

ako trénerka.”

Český tím na Majstrovstvách

Európy spravil prvý krok k

podchyteniu ženského baseballu

v krajine, ako potvrdilo

aj ČBA.

“Chceli sme ísť cestou, ktorá

nám pripadala z pohľadu asociácie

ako najviac schodná. Trochu

sa tam preskakuje to, či sa

hrá na nižších úrovniach, ale

mysleli sme, že to bude hráčky

motivovať aby s baseballom

začali,” vysvetlil predsa ČBA

Petr Ditrich.

Táto stratégia zožala prvé

semienka úspechu, keď sa po

majstrovstvách ozývalo mnoho

hlasov z radu hráčok, ktoré by

rady pokračovali v baseballe.

Napriek dvom prehrám získali

češky od trénerov za svoj výkon

na európskej scéne chválu. “Po

Európe nás ostatní trénerovia z

tímu strašne chválili a neverili,

že to boli naše prvé zápasy v

baseballe. V poli aj na pálke sme

hrali dobre, len nám trochu na

začiatku nešiel nadhod.”

Finálový zápas Majstrovstiev

Európy sa odohral 3. augusta

2019 o 14:00, v ktorom

Francúzsko zvíťazilo nad Holandskom

5-2.

Netradičná cesta Češky

k baseballu

Milujeme Baseball už v minulosti

priniesol rozhovor s

Adélou Koubovou, ktorá sa

baseballu začala venovať počas

svojho pobytu vo Veľkej Británii.

Svoju prvú sezónu odohra-

la v roku 2015 za Richmond

Squires, kde získala cenu trénera.

“V mojom prípade bolo zároveň

ocenené to, že som nevynechala

jediný tréning a baseballom

som skutočne žila,” spomína

Adéla.

Na konci leta 2015 sa Adéla

vrátila študovať späť do Českej

republiky, kde kontaktovala

ČBA a Eagles Praha ohľadom

možnosti pridať sa k ich tréningom,

no tí jej odporučili hrať

softball. Medzi rokmi 2016 až

2018 sa potom počas letných

prázdnin pravidelne vracala

do Veľkej Británie kde hrala

za Richmond.

“O čosi neskôr (v roku 2018)

som kontaktovala Kotlářku a

asi dvakrát som s nimi trénovala,

ale nebolo to proste ono.

Nielen že by som nemohla hrať,

ale zároveň bol tím zložený z

hráčov, ktorí už veľmi netrénovali,

takže tých príležitostí

na tréning bolo veľmi málo.”

Aj napriek pauze zapríčinenej

návratom domov sa Adéla

nevzdala a k baseballu sa znova

vrátila popri stáži v Londýne.

“V roku 2019 som odišla na stáž

do Londýna, kde som začala

hrať za London Mets. Vďaka

tejto perióde som mohla znova

poriadne hrať baseball a baseballom

taktiež žiť.”

Pravidlá Britskej Baseballovej

Federácie umožňujú

hrať zmiešaným tímom aj v

dospelých kategóriach. Toto

pravidlo umožnilo v Spojenom

Kráľovstve vytvoriť

základ ženskej ligy, ktorá má

plánovaný štart v roku 2021 a

rovnako tak uľahčilo vytvorenie

národného tímu, ktorý bude

bojovať o medaile na Majstrovstvách

Európy 2021.

“V klube (London Mets) sme

boli zase len dve dievčatá, ale

vôbec ničomu to nevadilo. V

lete sme reprezentovali London

Mets v rámci ženského turnaja,

ktorý sa odohral v Bristole, kde

sa zišlo 20 dievčat z celej Británie,

ktoré rovnako ako ja milujú

baseball,” priblížila Adéla

ďalšiu z akcií ktorú usporiadalo

Women’s Baseball UK.

“Bol to super deň, kde sme

zdieľali spoločnú vášeň pre

baseball a aj keď sa často jednalo

o amatérsku hru, dali sme do

toho srdce. Turnaj organizovala

a podporovala Amanda Hocking,

ktorej sa nakoniec aj tento

rok podarilo presadiť ženský

baseball s podporou Britskej

Baseballovej Federácie.”

Čo sa deje so ženským

baseballom v ČR?

Súťažný rád ČBA momentálne

povoľuje zmiešané tímy len

do kategórie U13 (na výnimku

do U15). Pre mnohé reprezentantky

to znamenalo návrat k

súťažnému softballu.

Len niekoľko mesiacov pred

prvým prípadom Covid-19

vznikla snaha umožniť ženám

pokračovať v baseballe.

“V zime sa samozrejme pár

z nás snažilo, aby sme mohli

pokračovať, prípadne hrať

zápasy s chalanmi, ale nejak

to pohorelo, najskôr z oboch

strán. Neskôr prišiel Covid a

ja za seba môžem povedať, že

keď sa znova rozbehli súťaže,

mali sme toho aj tak veľa čo

doháňať,” vysvetľuje snahy po

majstrovstvách Pavla.

“Na popud Adély sa to znova

začína rozbiehať,” doplnila

Pavla.

“So začiatkom leta a mojim

návratom do Čiech som sa

rozhodla kontaktovať Českú

baseballovú asociáciu a spýtať

sa na možnosť hrania baseballu,”

objasnila situáciu Adéla.

“Opäť sa ku mne zo začiatku

nedostala veľmi pozitívna

odpoveď, ale asi po dvoch

týždňoch sa mi ozval Petr

Ditrich s tým, že má nápad a

aby som sa mu ozvala. A tak

sa postupne začala rozbiehať

myšlienka ženského baseballu.

Spolu s Pavlou sme mali

schôdzku a bavili sme sa o

tom, ako by sa dalo pristúpiť

k ženskému baseballu a jeho

postupnej propagácii.”

S oznámením rozpisu európskych

turnajov bolo oficiálne

potvrdené, že česky budú hrať

na Majstrovstvách Európy

2021 v Montpellier, ktorého

sa zúčastnia štyri tímy. V rámci

prípravy na turnaj, by chceli

hráčky dostať viac možností

hrať baseball.

“Môžem prezradiť, že ako

hráčky sme požadovali

možnosť hrať v súťažiach s

mužmi, teraz už len záleží na

tom, či sa to schváli.”

Požiadavku na zmenu pravidiel

potvrdil aj predsa ČBA Petr

Ditrich, “budeme robiť úpravu

pravidiel, aby ženy mohli hrať

súťaže s mužmi.”

Česká reprezentácia oznámila

pre nadchádzajúce majstrovstvá

nový realizačný tím, pod

vedením Richarda Kania, ktorý

bude rozhodovať o ďalšom chode

reprezentácie. Podľa slov

Petra Ditricha má ČBA v pláne

13

dať možnosť reprezentovať

Česko väčšiemu množstvu

hráčok.

“Je super predstava, že už budem

schopná hrať baseball aj v

Čechách a aj keď som do Británie

veľmi rada jazdila, jeden

z dôvodov bol aj baseball,” reaguje

na zmeny Adéla.

Nové vedenie reprezentácie

má v pláne pripraviť tím na

Majstrovstvá Európy aj sériou

prípravných zápasov. Ako

potvrdil hlavný tréner ženskej

reprezentácie Richard Kania,

pokiaľ to situácia dovolí, chceli

by odohrať zápasy proti tímom

v kategórii U15. Vzhľadom na

vládne obmedzenia, je však

náročné uskutočniť halovú

prípravu a otvorený tryout,

preto sa predpokladá, že jadro

tímu zostane nezmenené.

Ako spomína hlavný tréner

reprezentácie, tím mal na predchádzajúcich

majstrovstvách

skvelú chémiu na ktorej sa dá

stavať. Pokiaľ by sa vládne

obmedzenia uvoľnili, nábor

nových hráčok by sa mohol

konať v apríli.

Kania by taktiež rád predišiel

situácii, ktorá nastala pred minulým

majstrovstvami a preto

vznikla snaha dohodnúť sa

so softballovou asociáciou na

postupe, ktorý by pomohol ako

ženskému baseballu, tak softballu.

Správy o zmenách dávajú

nádej mnohým hráčkam,

ktorým je bližší baseball ako

softball. Tento krok môže

taktiež rozšíriť popularitu baseballu

v Česku a zväčšiť hráčsku

základňu.

Na záver pripája Adéla pár slov

pre ženy a dievčatá, ktoré by

chceli hrať baseball.

14

“To, že dievčatá nemôžu

hrať baseball v ČR je nezmysel

a verím, že sa to skoro

zmení. Nielen že budú ženy

reprezentovať Českú republiku

v baseballe na Majstrovstvách

Európy, ale dúfam, že ženský

baseball bude čím ďalej tým

viac populárny aj v Českej republike

ako takej a čoskoro zaujme

svoje právoplatné miesto

vedľa softballu a mužského

baseballu.”

Svoj odkaz na záver nám zverila

aj Pavla.

““Všetkým dievčatám, ktoré

chcú v Čechách hrať baseball

Foto nahoře: Adéla Koubová stála

u zrodu organizovaného baseballu

žen ve Velké Británii (archiv Adély)

by som chcela odkázať, aby

sa nenechali odradiť rečami

niektorých baseballistov a svojho

okolia, že dievčatá nemôžu

hrať baseball a je to len pre chlapov,

pokiaľ si veríte, dokážete

čokoľvek.”

Rozhovor: Eva Ventrubová

TEXT: DRACI BRNO

Ženský baseball není úplně jednoduchým

sportem, zejména

díky administrativním potížím.

Eva Ventrubová se však vydala

trnitou cestou a i díky organizaci

Draků se pomalu usazuje

v kádru reprezentace. Nejen o

složitosti ženského baseballu

se Ventrubová rozpovídala v

rozhovoru pro klubový web

Draků a my jej s jejich svolením

publikujeme i v našem

magazínu.

Jaká byla tvoje cesta k baseballu?

Mám tři starší bratry, kteří se

baseballu věnovali. Otec byl

navíc sprinter. Už od mala

jsem chodila fandit a sport

mě vždycky bavil. Já nikdy

nebyla tou princeznou, která

se viděla jako primabalerína

nebo gymnastka, takže pro mě

jasná volba.

Jak bylo dostat se na tvoji úroveň

složité, vzhledem k tomu,

že jsi dívka? (zejména díky vnímání

ženy v baseballu…)

Ženy to obecně ve sportu nemají

jednoduché, natož v mužském

kolektivu. Prosadit se ve

světě baseballu je pro nás proto

o to těžší. Dřív to bylo nemožné,

ale v současné době jsou ženy

v baseballu skutečností, které

bychom se měli přizpůsobit,

takže věřím, že se ledy prolomí.

Já měla štěstí na skvělé lidi a

úžasný tým Draků, kteří mi

umožnili trénovat a nevypadnout

tak z baseballového světa.

Nestavěli se k tomu tak, že jsem

holka, tak mám hrát softball,

za což jim děkuji.

Baseball není úplně typickým

sportem pro české podmínky,

byť má obrovskou historii. Jak

funguje mládežnický systém?

Baseball v ČR si své místo pořád

hledá, a to je velká škoda.

Je to úžasný všestranný sport,

který dává prostor vyniknout

jak po fyzické, tak psychické

stránce. Kategorie do 13 let

umožňuje hrát i dívkám ve

smíšených týmech. Ve vyšších

kategoriích už narážíte na

problém, především z důvodu

bezpečnosti. Nejčastějším krokem

je přechod do softballu, ale

je zde také možnost požádat

ČBA o výjimku, popřípadě s

kluky pouze trénovat. Už je na

klubu, jestli vám toto umožní

nebo ne. Za mě ještě pokračovat

v baseballu účastí v ženském

týmu nebylo možné, tudíž jsem

přešla do softballu.

Jak se zrodil návrat na baseballovou

scénu?

Jako odkojenec baseballu musím

přiznat, že jakmile se mi

naskytla možnost jej znovu

hrát, neváhala jsem ani vteřinu.

Vizi dát dohromady talentovaná

děvčata z celé republiky

a složit baseballový

tým jsme se snažili prosadit již

dlouhou dobu. Už když jsem

byla jako malá s bráchou na

turnaji v Itálii, předběžně jsme

domluvili přátelské zápasy s

místním dívčím týmem. Tato

vize se však stala skutečností

až se vznikem právě ženské

baseballové reprezentace, která

mi umožnila pokračovat v mém

baseballovém snu a věřím, že

i v následujících letech se tato

příležitost naskytne ještě spoustě

dalším děvčatům, pro která

je baseball srdeční záležitostí.

Výrazně ti v tvé cestě pomohl

brněnský klub Draci Brno.

Popiš, jaký máš k němu vztah

a v čem přesně tě podpořili?

Za Draky jsem hrála už od dětských

kategorií, všech mých

mládežnických úspěchů jsem

dosáhla právě s nimi, jsem jimi

v podstatě vychována. Na hřišti

se potkávám s bráchou i synovci.

Jak jsem již zmiňovala,

jen díky přístupu právě Draků

Brno mám možnost trénovat

s těmi nejlepšími v České republice

a učit se tak od mistrů.

Mění se nějak vnímání ženského

baseballu v podvědomí

veřejnosti?

U nás je to pořád velké tabu.

Něco, co veřejnost ani nevnímá,

že je možné a ženy jako součást

tohoto sportu nevidí. Lidé, kteří

jsou do této problematiky zasvěceni

také nemají jednotný

názor na ženský baseball.

Jak vlastně funguje ženský baseball?

15

Je to hlavně o prioritách a přístupu

jednotlivých hráček, především

v této složité době. Což

je na jednu stranu nevýhoda,

protože to, že se sejdeme na

pár trénincích před turnajem

z nás nemůže udělat sehraný

tým. Na druhou stranu jsme na

tom ale všichni stejně a alespoň

se ukáže, kdo na sobě maká

a bere to vážně. Problém je v

tom, že většina holek, které se

chtějí akce účastnit, pochází ze

softballových klubů roztroušených

po celé republice, které je

většinou nemají zájem uvolnit.

Což je pochopitelné z důvodu

absencí na trénincích, a především

už probíhajících soutěží,

kde jim taková hráčka chybí.

„To, že má naše rodina společného

koníčka je obrovská

výhoda v tom, že si můžeme

navzájem předávat cenné rady

a zkušenosti a společně se tak

zlepšovat.“

Pocházíš z baseballové rodiny,

je právě to klíčem k úspěchu?

To si nemyslím, je to výhoda,

ale klíčem k úspěchu každého

sportovce je podle mě jeho

vlastní vůle a cílevědomost.

Jak na tom jsou tvoji sourozenci?

Kde se v baseballu pohybují?

Zvyšuje to vaši koncentraci,

ta motivace v podobě sourozeneckého

boje?

Všichni moji sourozenci, včetně

mých dvou synovců, jsou stejně

jako já odchovanci Draků Brno,

kteří s tímto týmem vybojovali

několik mistrovských titulů

napříč různými kategoriemi.

Ondra, druhý nejstarší, dokonce

úplně první. Aktivně

se však baseballu věnuje už

pouze nejstarší brácha Kuba a

jeho dva synové, reprezentanti

16

Vojta a Víťa. Kuba momentálně

působí na pozici trenéra v reprezentačním

celku U12 a jako

hlavní trenér kategorie do 13

let v Dracích. To, že má naše

rodina společného koníčka je

obrovská výhoda v tom, že si

můžeme navzájem předávat

cenné rady a zkušenosti a společně

se tak zlepšovat. Navzájem

se maximálně podporujeme

a sdílíme mezi sebou radost ze

hry a úspěchů.

Je potom baseball hlavním tématem

u rodinné večeře nebo

si naopak od baseballu dáváš

oddych?

Baseball je můj oddych. Hraji

ho, protože mě to baví a naplňuje.

To právě on mi pomáhá

odreagovat se. Když zrovna

nemůžeme na hřiště, vyrazíme

na chatu, kde si na louce

uděláme vlastní. V tom spočívá

naše dovolená, je to už taková

neodmyslitelná součást našich

životů.

Dívka v chlapeckém týmu je

vždy příběh. Jaké to je působit

v kabině s chlapci?

Trénovat s kluky je pro mě obrovská

zkušenost a borců se

musíte zeptat. V chlapeckém

kolektivu jsem vyrůstala, jsem

na to zvyklá, takže mě už nic

nepřekvapí. K žádným zajímavostem

jako výměna dresů v

dugoutu nedochází.

Vnímáš zvýšenou zdravou

rivalitu v kabině, ve smyslu,

že se před tebou chtějí kluci

vytáhnout?

Ani ne, určitá zdravá rivalita k

tomu patří, ale kluci se chovají

jako profesionálové. Berou mě

jako sobě rovného, čehož si neskutečně

vážím. Takže stručně,

i já dostanu ránu balónem.

Je složité hledat si prostor pro

přípravu, když žádná ženská

soutěž v zemi nefunguje? Respektive,

respektují manažeři

jednotlivých týmů tuto skutečnost?

To je dle mého názoru jeden

z hlavních problémů. Je třeba

udělat jasný koncept přípravy

ženského národního týmu a

následně s touto skutečností

seznámit jednotlivé baseballové

kluby, které by byly ochotny

tuto myšlenku akceptovat. Motivací

by mohla být finanční

výpomoc jako poděkování za

vstřícnost podílet se na rozvoji

českého baseballu.

Jak vnímáš šanci trénovat s

Draky? Jak se vám organizace

Draků zamlouvá?

Této šance si nesmírně vážím. O

to víc, když vím, jak je pro nás

obtížné sehnat zmíněný prostor

pro přípravu. Draci mají skvělý

areál, včetně plně funkční haly.

Myslím, že 22 titulů mistra ČR

mluví za vše.

Cílem každého sportovce je

obléknout dres reprezentace,

jakým způsobem to funguje u

žen, jelikož ženská soutěž se v

ČR nehraje?

Být součástí národního týmu a

mít tu čest nosit reprezentační

dres je pro každého sportovce

pocta a zároveň určitá odpovědnost,

podle které by se měl

chovat. Bohužel se ke mně dostává

stále více informací, že

lidé ani neví o možnosti, aby

děvčata hrála baseball, protože

medializace ženského baseballu

u nás je téměř nulová.

Automaticky tak přechází do

softballu nebo s baseballem

ani nezačnou, což brání rozvoji

potencionální soutěže a

paradoxně celého baseballu v

ČR. Diskutovalo se o tom, že

bychom nastoupily v chlapecké

soutěži U15, ale kluci se nás asi

zalekli a návrh byl zamítnut.

Nemáme tak možnost načerpat

herní zkušenosti, které jsou

největším učitelem, sehrát se a

někam posunout. Nicméně bychom

se měly utkávat s mladšími

kluky a pevně věřím, že

nám bude alespoň schválena

účast na ČBP U15.

Jak vzpomínáš na předloňské

mistrovství Evropy?

Předloňské mistrovství Evropy

jsem si neskutečně užila

a věřím, že i všichni ostatní.

Přivezla jsem si nejen spoustu

nových zážitků, ale také přátelství.

Byli jsme skvělá parta,

včetně realizačního týmu. Jsem

moc vděčná, že jsem měla tu

čest být součástí takové akce a

už se nemůžu dočkat letošního

ročníku.

Před dvěma lety bylo mistrovství

Evropy, příští rok by mělo

být mistrovství světa, je tvým

cílem se dostat do kádru? Jak

složité to bude? Případně co

musíš ze svého pohledu zlepšit,

abys měla šanci se tam dostat?

Jak už bylo zmíněno, reprezentovat

svou zemi je cílem

každého sportovce. Budu se

snažit hrát baseball, jak nejlépe

dovedu, na co nejvyšší úrovni,

ostatní už je na trenérech.

Minulý rok jsem si nešťastně

zlomila nadvakrát nohu, což mi

přes léto znemožnilo trénovat,

takže se tento deficit snažím

co nejvíce dohnat. Stále je co

zlepšovat, ale všechny bychom

se měly primárně zaměřit na

nadhoz. Jak jsme si minule

ověřily, můžeme mít sebelepší

útok, ale bez nadhazovače to

prostě nejde.

Již takřka rok je český sport

celkem paralyzován koronavirovou

krizí. Jaký to má dopad

právě na ženský baseball?

Současná situace nám moc

nehraje do karet, sportoviště

jsou pro nás stále uzavřena,

takže je to z velké části na individuálním

přístupu každé z

nás. Musíme se snažit obrátit

tuto nelehkou dobu co nejvíce

ve svůj prospěch a vytěžit z

toho maximum. Z pozitivního

hlediska by se to dalo brát jako

jakousi zkoušku, která vyselektuje

ty nejschopnější a skutečně

cílevědomé. Každopádně nezbývá

než doufat, že se situace

brzy zlepší a my tak budeme

moci ve zdraví pilovat přípravu

bez jakýchkoliv omezení.

V čem bude pro tebe osobně

letošní rok klíčový?

Tento rok pro mě bude klíčový

jak v baseballovém, tak osobním

životě. Letošní šampionát

bude kvalifikací na mistrovství

světa žen, na které bychom se

určitě všechny rády podívaly.

Zároveň musím přípravu na

mistrovství skloubit s přípravou

na maturitu a přijímačky

na vysokou, které mě čekají

za pár měsíců, což je časově

poměrně náročné.

17

Sokol Hluboká nad Vltavou

TEXT: JIŘÍ VLACH

Sokol Hluboká je už tradiční

český klub, který vznikl v

polovině devadesátých let,

přesněji v roce 1994, kdy

se skupina mladíků dala

dohromady s jistým Gregem

Edwardsem, soukromým

učitelem angličtiny, jenž v té

době na Hluboké bydlel. Kluci

totiž chtěli zkusit baseball a

pan Edwards věděl, jak na

to. Naučil je pravidla, rozdal

starší baseballové vybavení

po svých dětech a o dva roky

později již na Hluboké vedl

pět baseballových družstev a

jedno sofballové. V roce 2002

pak postavili na Hluboké moderní

baseballové hřiště, které

prošlo v loňském roce velkou

rekonstrukcí a uskutečnilo se

na něm dokonce i utkání hvězd

baseballové Extraligy.

Podobně jako SaBaT v loňské

sezoně, ani Hluboká není

úplným nováčkem v nejvyšší

soutěži. Tým z jižních Čech

totiž má za sebou ve své historii

jednu extraligovou sezonu, a

to v roce 2004. Tehdy ale hráči

Hluboké (z nichž někteří jsou

stále na soupisce) ještě příliš

velkou díru do světa neudělali,

vyhráli pouze 3 z 29 zápasů,

skončili na posledním místě

tabulky a odporoučeli se zpět

do druhé ligy.

Druhá nejvyšší česká soutěž

pak zůstala na Hluboké

dlouhých 17 let, ačkoliv Extraliga

byla několikrát velice

18

blízko. Hluboká patřila tradičně

ke špičce druhé ligy a od roku

2011 dokonce ani jednou

nechyběla v baráži o Extraligu,

kde ale pokaždé narazila

na silnější soupeře. Prorazit

se jim konečně opět podařilo

až v koronavirové sezoně

2020, kdy urvali postup díky

lepším vzájemným zápasům

se SaBaTem. Aktuální vývoj

na přestupovém trhu však napovídá,

že na Hluboké se rozhodli

chytit příležitost opravdu

za pačesy a zpět do druhé

ligy se jen tak vrátit nechystají.

3 up, 3 down

Martin Mužík goes home!

Odchovanec hlubockého baseballu

a momentálně jeden z

nejlepších extraligových

baseballistů, mistr Evropy do

23 let a stabilní člen seniorské

reprezentace se vrací do

svého mateřského klubu, kde

bude působit v nové dvojroli

klíčového hráče a sportovního

ředitele.

O konečném úspěchu v Extralize

často nejvíce rozhoduje

nadhoz. Proto si na Hluboké

připravili dvě přestupové

bomby: přichází Wesley Roemer,

obrovská postava české

Extraligy: v letech 2017 a 2019

vyhrál český titul s Draky Brno,

resp. Arrows Ostrava a je to

jeden ze dvou nadhazovačů,

kteří dokázali v Extralize zopakovat

no-hitter. Roemer má po

třech sezonách v naší nejvyšší

soutěži odehráno 48 zápasů s

bilancí 27-5 a 1.58 ERA.

Jako další posila na nadhoz

přichází Mužíkův spoluhráč

z Kotlářky Jan Novák,

nejužitěčnější nadhazovač

posledních 4 sezon Extraligy

podle WAR, český reprezentant

a vítěz Extraligy z roku

2015. Novák je opravdu hvězda

prvotřídní velikosti, mašina

na strikeouty a v 27 letech na

vrcholu svých sil. Ve dvojici

s Wesley Roemerem budou

tvořit zřejmě nejsilnější tandem

nadhazovačů v české Extralize!

Sokol Hluboká je klub, který

ve své historii už dokázal vychovat,

kromě Martina Mužíka,

i několik dalších českých

reprezentantů. Druhá liga

jim však brzy byla malá, a tak

odcházeli za lepšími zápasy

hlavně do pražské Kotlářky,

nebo Eagles. Hráči jako Petr

Vojta, Matěj Vlach nebo Vojtěch

Vlach se však po postupu

Hluboké do Extraligy vracejí

zpět do prostředí, které dobře

znají. A i přes svůj mladý věk

budou rozhodně důležitou

součástí hlubockého týmu.

X faktor

Baseball však není pouze o

hvězdách, je to naopak velmi

týmový sport. A tak zatímco

hvězdné posily rozhodně v

těžkých zápasech velmi pomohou,

hlavní díl práce bude

ležet na hráčích, kteří si účast

v Extralize sami vybojovali a

nyní budou muset dokázat,

že do ní opravdu patří. Hráči

jako Josef Novák nebo hrající

předseda klubu David Šťastný

už si Extraligu vyzkoušeli před

17 lety a stále patří k nejlepším

hráčům týmu, další opora týmu

Vasil Zhupanin má zkušenosti s

Extraligou již z Olomouce, kde

odehrál 3 sezony a nastoupil do

21 utkání. Z mladých jmen zaujme

například David Jelínek,

který v Extralize U18 opdaloval

s průměrem .462 AVG, nebo

Michal Malát, který ve stejné

soutěži udržel 2.05 ERA s 30

strikeouty ve 22 směnách.

Právě na výkonech tohoto jádra

týmu bude nejvíce záležet,

jestli letošní extraligová sezona

skončí na Hluboké úspěchem,

nebo neúspěchem.

Top hráči na pálce v nadstavbě o EXL 2020

Jméno H RBI SB AVG OPS

1. Matěj Dvořák 18 8 1 .400 1.138

2. Martin Klimovič 20 8 4 .345 .855

3. Vasil Zhupanin 17 7 4 .362 .891

4. Josef Novák 17 10 3 .298 .688

Top hráči na nadhozu v nadstavbě o EXL 2020

Jméno W L IP SO ERA

1. David Šťastný 4 2 44.3 27 2.64

2. Vasil Zhupanin 1 1 22.3 23 5.64

3. Josef Novák 3 0 24.7 15 3.65

4. Michal Malát 0 1 13.7 6 5.27

SEZONA 2020

1.liga ZČ: 6 W - 3 L (66,6%), 4.místo

baráž: 8 W - 6 L (57,1%), 4.místo

Nejlepší scénář

Hluboká má podle všeho

nakročeno k tomu, aby dosáhla

největšího úspěchu její téměř

30 leté historie, čímž by byl

postup do nadstavby Extraligy

pro 6 nejlepších týmů. A kdo ví,

kam až trojice Mužík - Novák

- Roemer nakonec Hlubokou

dotáhne...

19

Blesk Jablonec

TEXT: JIŘÍ VLACH

V Jablonci nad Nisou se hraje

baseball již od roku 1992,

ve kterém vznikl klub Blesk

Jablonec. Své tréninky a zápasy

původně hrál na škvárovém

hřišti, které od té doby nese

stále název Ash Field, ačkoliv

před 15 lety hřiště prošlo velkou

rekonstrukcí a místo škváry se

dnes hraje klasicky na antuce.

Díky propojení skrze trenéra

Vladimíra Chlupa sloužil Blesk

v posledních letech jako jakási

farma pro extraligové Eagles

Praha, kam Jablonec posílal své

odchovance za velkým baseballem.

Postup do Extraligy

dlouho nebyl pro klub reálný

ani z finančního hlediska, ale

když loňskou krátkou sezonou

první ligy jablonečtí propluli

ve velkém stylu (přestože opět

museli uvolnit několik hráčů

základní sestavy do pražských

Eagles), otevřela se po několika

zaváháních Techniky a SaBaTu

volná cesta o úroveň výš. Po

téměř 30 letech od založení tak

loni na podzim přišel pro tým

ze severních Čech historická

chvíle - postup do české baseballové

Extraligy.

20

Blesk tak dostal opět Extraligu

zpět do Libereckého kraje,

kam se vrací po 12 letech. V

roce 2009 totiž na jednu sezonu

účinkoval v Extralize klub Patriots

Liberec, v jehož sestavě

bychom našli i pár současných

hráčů Jablonce. Poprvé po pěti

letech, kdy do Extraligy postoupili

Třebíč Nuclears, se nyní

v Extralize opět objeví naprostý

nováček. A přestože Jablonec

hrál doposud až druhou

nejvyšší soutěž, jejich vynikající

Instagram hraje špičku české

extraligy už dlouho, doporučuji

ke sledování!

3 up, 3 down

Blesk může díky trenéru Chlupovi

těžit z propojení s Eagles

Praha, jejichž dres v minulosti

oblékala řada odchovanců

Jablonce. Pro letošní sezonu

se tak vrací bratři Jan a Jonáš

Výborové, catcher Zdeněk

Machačka, v minulosti za

Eagles hrál také Radek Šulc

nebo Aliaksei Kachurka. To

už je celkem slušné jádro extraligového

lineupu.

Podobně jako se Martin Mužík

vrátil na Hlubokou, tak i Marek

Chlup zamířil z Prahy zpět do

mateřského klubu. Bohužel

pro Jablonec ale v základní

části nejspíše příliš do hry nezasáhne,

protože bude až do

konce jara působit v Americe,

tentokrát na univerzitě North

Greenville v Jižní Karolíně,

kam přestoupil z univerzity

NC State. Ve 176 zápasech za

Eagles Praha odpálil Chlup 186

odpalů, 110 RBI a s 22 HR se

dostal na 5. místo klubových

tabulek Eagles.

Jablonecký Ash Field patří k

nejmenším hřištím v republice,

k plotu v zadním středním

poli je to z domácí mety pouze

nějakých 95 metrů, a tak diváci

ani letos určitě nebudou mít

nouzi o homeruny. V loňské

sezoně odpálilo hned 8 hráčů

Blesku míček za plot, nestárnoucí

Michal Kubina dokonce

hned 10 krát. K tomu přidal

ještě 18 doublů, jeden triple, 15

ukradených met a celých 50 RBI

a byl jednoznačně největším

tahounem Blesku v ofenzivě.

Sluší se podotknout, že Kubina

je ročník narození 1980.

X faktor

Nadhoz. Druhý extraligový

nováček z Hluboké přivedl na

nadhoz opravdu exkluzivní

posily, jak se bude na nadhozu

dařit Jablonci ale ukáže až

teprve čas. Prakticky jediným

nadhazovačem, od kterého mohou

v Jablonci v současnosti

očekávat kvalitní extraligové

starty, je aktuálně Jiří Hikl

(v 1.lize a baráži o Extraligu:

10-4, 84 K, 3.89 ERA, 99.3 IP).

Zbytek nadhazovací baterie by

rozhodně potřeboval vyztužit,

protože v baráži o Extraligu

zaostávali nadhazovači Blesku

jako celek například i za SaBa-

Tem Praha, jenž předtím absolvoval

základní část Extraligy

2020 s 9.95 ERA a 2.380 WHIP.

Pomoci by s tím měla posila z

jihovýchodní Asie, Jablonec

totiž získal Paulo Macasaeta,

nadhazovače z Filipín, který

má zkušenosti i s velkými mezinárodními

zápasy v tamní

reprezentaci, nebo americký

reliever Jimmy Smiley, jenž má

za sebou působení v nejvyšší

americké univerzitní soutěži

NCAA.


Jablonec nějak vyřeší své problémy

s nadhozem, které se v

nové sezoně dají očekávat a

bude se snažit co nejdéle bojovat

o 6.-7. místo tabulky. Jinak

je čeká ošemetná baráž, ve které

se letos zachrání pouze dva z

osmi týmů...

Top hráči na pálce v nadstavbě o EXL 2020

Jméno H RBI SB AVG OPS

1. Radek Šulc 23 12 2 .383 1.038

2. Michal Kubina 18 15 12 .367 1.373

3. Tomáš Zikmunda 15 11 3 .319 .800

4. Aliaksei Kachurka 15 4 10 .294 .729

Top hráči na nadhozu v baráži o EXL 2020

Jméno W L IP SO ERA

1. Jiří Hikl 5 2 54.3 48 3.98

2. Vojtěch Jiránek 2 2 26.3 10 6.84

3. Karel Reidl 1 1 29.3 9 7.67

4. Adam Brenner 0 0 8.7 3 2.08

SEZONA 2020

1.liga ZČ: 6 W - 3 L (66,6%), 4.místo

baráž: 8 W - 6 L (57,1%), 4.místo

21

Nuclears Trebíč

TEXT: JIŘÍ VLACH

Již vloni jsme na tomto místě

psali, že všechny dosavadní

extraligové sezony Třebíče vypadají

jako přes kopírák a ani ta

zatím poslední nebyla žádnou

vyjímkou. Nuclears opět bojovali

(nakonec neúspěšně) o

první Extraligovou šestku, opět

vyhráli zhruba třetinu svých

zápasů v základní části (i když

38,9% výher byl jejich zatím

nejlepší výsledek) a v baráži o

Extraligu nakonec vcelku jistě

uhájili extraligovou příslušnost

i pro další sezonu. V ní je ale

čeká zatím možná největší výzva

jejich krátké extraligové historie:

budou se muset obejít bez

svého nejlepšího nadhazovače

a také bez nejlepšího pálkaře a

pokud znovu zamíří do baráže,

tak jako zatím každý rok, budou

muset kvůli zúžení Extraligy

pro rok 2022 vyřadit hned šest

ze svých sedmi soupeřů...

22

3 up, 3 down

Začněme tou špatnou zprávou:

Lukáš Hlouch a Marek

Krejčiřík, dva mladí odchovanci

s reprezentačním potenciálem

a současně také dva nejlepší

hráči týmu v základní části 2020

podle statistiky WAR, odešli

před sezonou za lepším do

týmu Hrochů Brno. Při pohledu

na top 10 historicky nejlepších

hráčů Třebíče v Extralize podle

WAR zjistíme, že jsou už

momentálně všichni pryč.

Opačným směrem z Hrochů

Brno přes chorvatskou odbočku

přišel do Třebíče nadhazovač

a trenér Jeffrey Barto. I když

Barto byl nějakou dobu pryč,

čeští baseballoví fanoušci na

něj jistě nezapomněli. V letech

2016 až 2018 odehrál za Hrochy

celkem 56 utkání s bilancí

14-16, 274 K a 43 BB v 258.7 IP

a 2.89 ERA. Pokud z nějakého

důvodu nemáte rádi čísla, zkusím

vám to popsat slovně: jde o

elitního nadhazovače s vynikající

kontrolou svých nadhozů,

který rozsévá pocity neštěstí a

zmaru do myslí všech pálkařů,

jež najdou odvahu se mu postavit.

Nuclears získali také pár zajímavých

jmen z týmů, které

se pro tento rok musely s Extraligou

rozloučit. Jde o Richarda

Sázavského a Jakuba

Vaška z Techniky Brno a o

mládežnického reprezentanta

Tadeáše Kalčeva ze SaBaTu

Praha. Zejména Richard Sázavský

by se měl stát důležitou

součástí lineupu Nuclears.

Všichni tito hráči přicházejí

na hostování.

X faktor

Zmínil jsem, že Barto je povoláním

také trenér a to je možná

ten hlavní důvod, proč do

Třebíče přichází. Třebíč patří

s věkovým průměrem okolo

21 let tradičně mezi suverénně

nejmladší týmy v Extralize.

V Třebíči tak zřejmě budou

chtít napodobit systém, který

nyní s úspěchem praktikují

například brněnští Hroši, kteří

mají rovněž podobně mladý

tým: angažování zkušeného

amerického hráče/trenéra, který

dokáže předat své neocenitelné

zkušenosti mladým hráčům a

ještě s tím zároveň vést tým i

na hřišti. Sám Jeffrey Barto už si

tuto roli přímo u Hrochů před

dvěma lety úspěšně vyzkoušel.

Navíc může jeho přítomnost

přitáhnout do týmu pár dalších

zahraničních importů, jejichž

výpomoc budou letos Nuclears

určitě potřebovat.


Přiznám se, že již vloni jsem

Nuclears příliš nevěřil a letos

po odchodech Hloucha

s Krejčiříkem o případném

úspěchu Třebíče smýšlím

podobně. Je ovšem možné, že

Třebíč tentokrát opět úspěšně

zaloví v zahraničí a přivede

rozdílové “importy”, kteří

nakonec budou tím rozhodujícím

jazýčkem na vahách a rozhodnou

o udržení Nuclears ve

zúžené Extralize i pro rok 2022.

Top hráči základní části 2020

Jméno

WAR

1. Lukáš Hlouch 1,4

2. Marek Krejčiřík 0,8

3. David Mergans 0,4

4. Kamil Pejchal 0,4

5. Lukáš Pacal 0,3

SEZONA 2020

ZČ: 7 W - 11 L (38,9%), 8.místo

baráž: 9 W - 5 L (64,3%), 2.místo

23

Olympia Blansko

TEXT: JIŘÍ VLACH

Olympii se opět nepodařilo

odlepit od spodních pater

extraligové tabulky, ale jejich

sezona byla alespoň z mého

pohledu nejzábavnější za posledních

několik let. Tým byl

plný mladých talentů, kteří se

chtěli v nejvyšší soutěži ukázat

a zápasy Blanska tak měly energii

a bojovnost, i když vykoupenou

velkým množstvím chyb

v poli. Blansko tak muselo jako

každý rok do baráže o Extraligu,

kterou ale zvládlo s velkým

přehledem a obsadilo první

místo. Extraliga se však po této

sezoně zúží z 10 týmů na 8, a

tak by podobný výsledek brali

v Blansku jistě i letos.

3 up, 3 down

Blansko bylo v loňské základní

části jediným týmem, který

neposlal ani jeden míček za

plot. Malou sílu na pálce tak

museli kompenzovat svou rychlostí

na metách, kde dokázali

ukrást 41 met v základní části,

což byl nejlepší výkon z celé

Extraligy. Zdeněk Chvátal dokonce

s 13 krádežemi ovládl

celkové pořadí základní části.

Již tradičním problémem Blanska

je nadhoz, který patří (kromě

dua Kostka & Havlíček) spíše

k extraligovému podprůměru.

Pokud bychom Kostku a

Havlíčka vynechali z týmových

statistik, bude ERA pro zbytek

nadhazovačů Blanska na

hodnotě 10.68 ERA. Naštěstí

se Olympia může spolehnout

na zmíněné duo svých starterů:

Štěpán Havlíček měl v zákl.

části bilanci 3-0, 4.24 ERA a

Jakub Kostka zase táhl Blansko

v baráži (5-2, 2.47 ERA).

Ruku v ruce s hrou nadhozu

jde samozřejmě i hra v

obraně. Mladá sestava Blanska

se bohužel v loňském

roce dopouštěla obrovského

množství chyb v poli a 41

errorů byl nejhorší výsledek

v lize.

X faktor

Již v roce 2019 bylo patrné, že

spolupráce s Draky Brno (kteří

tenkrát poslali do Blanska na

hostování Dondreie Hubbarda)

se Olympii vyplácí, takže

spolupráce s brněnským “velkoklubem”

logicky pokračovala

i vloni. Do Blanska Draci poslali

na zkušenou hned šest svých

mladíků, kteří se stali důležitou

součástí blanenské sestavy.

Martin Pernička, Tomáš Chadim

a Zdeněk Chvátal patřili k

ofenzivním tahounům a ukázali,

že mají potenciál stát se v

budoucnu rozdílovými hráči.

V době psaní tohoto článku

zatím není jasné, koho pošlou

Draci do Blanska letos, můžeme

ale očekávat, že to bude opět

početná skupina teenagerů. Na

druhou stranu, do jaké míry

je toto dlouhodobě udržitelná

strategie pro extraligový klub

jako Blansko, je věc jiná...


Olympia bude mít rozhodně za

cíl udržet Extraligu i pro další

sezonu. Postup do TOP-6 bude

letos hodně složitý, a tak bude

důležité soustředit všechny síly

na druhou polovinu sezony

a zvládnout těžkou baráž. V

minulé sezoně hráči Olympie

ukázali, že na to mají.

24


Jméno

WAR

1. Štšpán Havlíček 0,8

2. Jakub Kostka 0,6

3. Martin Pernička 0,6

4. Jaroslav Němec 0,5

5. Tomáš Chadim 0,5

SEZONA 2020

ZČ: 5 W - 13 L (27,8%), 9.místo

baráž: 10 W - 4 L (71,4%), 1.místo

25

Tempo Praha

TEXT: JIŘÍ VLACH

Tempo nezačalo základní část

sezony 2020 vůbec dobře a z

prvních sedmi utkání vyhrálo

jen dvě. Potom se ale hráči z

jihu Prahy dokázali zvednout

a postoupit do nadstavby z 5.

místa s bilancí 9 výher, 9 proher.

Tam už to ale byla stejná

písnička, jako v několika posledních

letech: kromě Jakea

Rabinowitze v podstatě celý

nadhoz výsledkově poněkud

zaostával a výkony na pálce

nestačily na to, aby vytáhly

Tempo alespoň na čtvrté místo

zajišťující postup do semifinále.

3 up, 3 down

Marek Minařík pokračuje

ve svém přerodu z top

nadhazovače v top pálkaře:

V uplynulé sezoně odpálil

celkem 48 odpalů, historicky

šestý nejlepší klubový výkon,

přidal k tomu 4 HR, 23 RBI

a 10 SB. Na kopci už to tolik

slavné nebylo, za bilancí 0-7 a

5.81 ERA ovšem stojí i trochu

baseballové smůly.

Také Jake Rabinowitz se

rozjížděl do sezony velmi

pozvolna a tak oba elitní

nadhazovače Tempa zastínil

David Nevěřil. Ten se v základní

čási vytáhl s 1.11 ERA, což

byl nejlepší výkon z celé Extraligy!

V dobrých výkonech

pokračoval také juniorský

mistr Evropy Michal Zelenka.

Jak je již v Tempu zvykem,

26

nastupoval jak na pálce, tak

i na nadhozu a v obou disciplínách

patřil už v 19 letech

k nadprůměru: 6 odpálených

homerunů v Extralize coby

teenager je výkon, který se

jen tak nevidí, k tomu přidal

2 výhry na nadhazovacím kopci

s 2.49 ERA a 30 strikeouty v

necelých 22 směnách.

X faktor

V Tempu najdeme také dvojici

teenagerů, kteří patří k nastupující

mladé generaci Tempa:

bratra Martina Zelenky Michala

a Nicholase O’Rourka, kteří

patří k historicky nejmladším

pálkařům, jimž se v podařilo v

české Extralize odpálit homerun.

U Michala Zelenky přitom

nezůstalo jen u jednoho, v

nadstavbě přidal další dva a

má tedy podle všeho nakročeno

k tomu, aby do pár let třeba

zastínil i svého staršího bratra.

Nicholas O’Rourke patří k

velkým talentům českého baseballu.

V Extralize U18 naprosto

zdemoloval nadhazovače

soupeřů s .452 AVG, a 17 BB

proti 6 SO. K tomu přidal 6

extra-base odpalů (1 double,

2 triply a 3 homeruny). V patnácti

letech již nakoukl i do

Extraligy a svým homerunem

proti Kryštofu Hasalovi v 5.

směně zápasu proti SaBaTu

dal napovědět, na co se zřejmě

v budoucnosti můžeme od

Nicholase těšit.


Tempo se každý rok pohybuje

na hraně postupu a nepostupu

do nadstavby pro TOP 6 a letos

tomu zřejmě nebude jinak.

Sestava se zřejmě oproti loňské

sezoně příliš nezmění, a tak by

Tempo mohlo uhájít top šestku

i letos.


Jméno

WAR

1. Marek Minařík 2,0

2. Martin Zelenka 1,2

3. Jake Rabinowitz 1,0

4. David Nevěřil 0,7

5. David Vohánka 0,4

SEZONA 2020

ZČ: 9 W - 9 L (50,0%), 5.místo

nadstavba: 4 W - 11 L (26,7%), 6.místo

27

Hroši Brno

TEXT: JIŘÍ VLACH

Hrochy čeká už jejich dvanáctá

extraligová sezona a za tuto

dobu se dokázali stabilně usadit

v TOP 6 Extraligy. Bohužel,

stále jim uniká první účast v

semifinále, i když v minulé

sezoně byli tomuto cíli již

opravdu blízko! Až do nastavené

10. směny posledního

nadstavbového utkání proti

Drakům totiž živili reálnou

šanci na postup mezi čtyři

nejlepší české týmy. Nakonec

ale nejprve v 8. směně přišli

o těsné jednobodové vedení,

aby v nastavené směně jejich

sezonu definitivně ukončil

Arnošt Dubový RBI singlem.

Rozhodně to ale neznamená, že

by Hrochy musela promarněná

šance mrzet. Patří totiž spolu s

Třebíčí mezi týmy s nejmladší

sestavou, takže se letos vrací

opět v plné parádě a s řadou

velkých posil v kádru. Tento

rok je šance na playoff pro Hrochy

větší, než kdy jindy!

3 up, 3 down

Ještě ani pořádně nevychladly

emoce ze skončené sezony 2020

a Hroši již měli domluvené dvě

velké posily pro novou sezonu

2021. Z Třebíče totiž přicházejí

mladí reprezentanti SP Lukáš

Hlouch a IF Marek Krejčiřík,

kteří se rozhodli využít lepších

tréninkových podmínek a

zkusit posunout svou kariéru

opět o kus dál. Navíc oba skvěle

zapadají do mladého hrošího

28

kádru. Pro obě strany win-win

situace.

Hrochy v minulé sezoně bez

importů poněkud trápila pata

na nadhozu. To by se ale letos

s příchodem Lukáše Hloucha

a pravděpodobně jednoho

dalšího nadhazovače ze

zahraničí mohlo dramaticky

změnit, alespoň, co se starterů

týče, Hlouch, Hussey a Kucin

je totiž velmi kvalitní trojice

startujících nadhazovačů. Problém

by mohl nastat potom, co

se tito nadhazovači dostanou

pryč z kopce. Mezi relievery

Hrochů totiž najdeme spoustu

mladých nadhazovačů, kteří

by ještě potřebovali nějaký čas

na to, aby se dostali na top extraligovou

úroveň, kterou od

nich budou Hroši potřebovat,

pokud opravdu jednou chtějí

pomýšlet na semifinále, či dokonce

finále Extraligy.

Na tomto místě tradičně

píšeme o problémech Hrochů

uspět proti týmům z české top

čtyřky (Draci, Arrows, Eagles

a Kotlářka). Také vloni proti

těmto soupeřům vyhráli pouze

každý třetí zápas (7 W - 13 L),

ale připsali si například dvě

výhry proti mistrovským

Drakům, z nichž ta první byla

navíc opravdu ve velkém stylu.

X faktor

Hroši Brno již dlouhou dobu

dávají velký důraz na rozvoj

mládeže. Jejich juniorské týmy

patří už pár let k české špičce,

takže nemůže překvapit, že

Hrochům nyní dorůstá úspěšná

mladá generace, kterou začínají

postupně zabudovávat do své

základní sestavy. Připravte

se, že jména jako Víťa Nový,

Tomáš Říčný, Jan Pospíšil,

Jakub Bílek, Boris Večerka

nebo třeba Matyáš Němčanský

budete vídat v extraligovém

lineupu Hrochů čím dál častěji.

Navíc řada dalších mladých

hráčů již do základní sestavy

v podstatě patří (Raymond

Whitehead, Adam Jacques,

Dan Ondroušek), nebo se k

ní blíží (Jakub Mánek, Ondřej

Kalandra, Tomáš Zachoval).

Budoucnost Hrochů Brno vypadá

zalitá zářivými barvami...


Hroši Brno budou těžit z kvalitních

posil a ze své nastupující

generace mladých talentů.

Letos budou patřit k černým

koňům soutěže a semifinále by

tak v jejich podání mohlo snad

už konečně klapnout.


Jméno

WAR

1. Jan Kucin 1,3

2. Michal Ondráček 0,8

3. Lukáš Trunkát 0,7

4. Vojtěch Menšík 0,6

5. John Hussey 0,6

SEZONA 2020

ZČ: 9 W - 9 L (50,0%), 6.místo

nadstavba: 6 W - 9 L (40,0%), 5.místo

29

Eagles Praha

TEXT: JIŘÍ VLACH

Minulá sezona byla pro Eagles

hodně specifická, bez importů

na soupisce dostávalo prostor

hodně mladých hráčů a

výsledky týmu byly někdy

takové všelijaké. I tak se orlům

podařilo opět postoupit až do

semifinále Extraligy, i když

tentokrát s hodně odřenýma

ušima až díky lepším vzájemným

zápasů s Hrochy Brno. V

semifinále pak čekal na Eagles

pozdější vítěz celé Extraligy

Draci Brno a přestože Eagles

v zápasech s favoritem nepropadli,

celá série byla poměrně

rychle hotová a pro tým z Krče

zbylo celkové čtvrté místo.

3 up, 3 down

Zvláštní průběh celé sezony

2020 společně se zrušenou jarní

kvalifikací na World Baseball

Classic zřejmě poněkud rozhodily

přípravu a výkony Matěje

Hejmy, jinak nezpochybnitelného

lídra týmu v ofenzivě.

Pouze jeden homerun v základní

části a .235 AVG v nadstavbě

TOP-6, na to fanoušci Eagles v

posledních letech nebyli příliš

zvyklí.

Hejmu tak nahradil další veterán

v sestavě Eagles: Petr

Zýma si vylepšil osobní maxima

s pálkařským průměrem

.449 AVG v základní části a .381

AVG v nadstavbě a playoff a

podle wRC+ skončil s hodnotou

190 wRC+ jako nejlepší pálkař

30

týmu a celkově čtvrtý v celé

Extralize.

Eagles potřebují sehnat někoho

na důležitou pozici catchera. Letos

totiž nebudou moci počítat

ani se Zdeňkem Machačkou,

ani s Markem Chlupem, a tak

zeje v lineupu na pozici C zatím

velká černá díra.

X faktor

Postup Jablonce a Hluboké

do Extraligy s sebou přináší

pro Eagles značné komplikace.

Blesk Jablonec totiž

v posledních letech fungoval

jako farmářský tým Eagles, ale

po postupu Jablonce do Extraligy

se situaci dramaticky

mění. Jablonec si totiž stáhne

zpět své kmenové hráče, kteří

byli v minulé sezoně důležitou

součástí lineupu Eagles. Jde o

bratry Jana a Jonáše Výborovi,

Zdeňka Machačku a dokonce

i Marka Chlupa. Do Hluboké

pak odchází mladý nadhazovač

Petr Vojta, do Hrochů zase

Martin Grundmann. Navíc se

v zákulisních kuloárech spekuluje

o přestupech veteránů

do konkurenčních pražských

týmů, kde by měli poslední

reálnou šanci na extraligový

titul.

Eagles tak zřejmě brzy čeká

výrazná generační obměna

celého týmu. A stejně jako vloni,

tak i v nové sezoně budou muset

Eagles sáhnout do vlastních

rezerv a použít své nadějné

mladíky. Opět tak dostanou

velkou šanci nadhazovači

Ondřej Hegr, Vojtěch Bužga

nebo Šimon Blažek, na pálce

se pak bude hodně spoléhat

na teenagery Davida Bauera,

Tadeáše Zavadila, nebo třeba

Michala Antoně. Zdali to bude

opět stačit alespoň na TOP-6, je

nyní velká otázka. A pokud se

Eagles propadnou do baráže,

z které letos postupují pouze

první dva týmy, pak raději

nedomýšlet...


Sestava Eagles před sezonou

utrpěla značnou ránu odchodem

několika důležitých

hráčů do jiných týmů, ale

pokud zbytek týmu vydrží

pohromadě, mohou v Krči opět

pomýšlet na nadstavbu TOP-6.


Jméno

WAR

1. Marek Chlup 1,5

2. Tomáš Duffek 1,1

3. Petr Zýma 1,1

4. Jonáš Výbora 0,9

5. Ondřej Hegr 0,7

SEZONA 2020

ZČ: 10 W - 8 L (55,6%), 4.místo

Nadstavba: 6 W - 9 L (40,0%), 4.místo

Semifinále: 0-2 (4:5, 5:7) vs. Draci Brno

31

Kotlářka Praha

TEXT: JIŘÍ VLACH

Stejně jako v roce 2017, i v

sezoně 2020 Kotlářka našla v

semifinálových zápasech svého

přemožitele. Poté, co propluli

základní i nadstavbovou částí

Extraligy bez větších potíží,

nedokázali hráči Kotlářky

dotáhnout slibně rozjetou

semifinálovou sérii proti obhájci

titulu z Ostravy, když

ztratili vedení 1-0 v sérii i 3:0

v rozhodujícím třetím zápase.

Navíc před touto sezonou ztratila

Kotlářka i své dva klíčové

hráče na důležitých pozicích,

takže do nové sezony vstupuje

v citelně oslabené sestavě.

3 up, 3 down

Byla to přestupová bomba

české offseason: Reprezentanti

C/OF Martin Mužík a SP Jan

Novák přestupují z Kotlářky

do týmu ambiciózního nováčka

Extraligy z Hluboké nad Vltavou.

Kotlářka tak přišla

o svého nejlepšího pálkaře

i nadhazovače, oba navíc

zůstávají v Extralize a z opor

se tak stávají nároční soupeři.

Kotlářka navíc nemůže v

základní části počítat ani s

výkony dalšího reprezentanta

Daniela Padyšáka. Ten totiž

během jara nastupuje v nejlepší

americké univerzitní soutěži

NCAA za Charleston Southern

University, takže se do Čech

vrátí až pro Extraligovou nadstavbu.

V závěru loňské sezony se v

dresu Kotlářky opět představily

i odchovanci, kteří se již jednou

s Extraligovou kariérou

rozloučili. Petr Síla po třech

letech naskočil do 13 zápasů,

nadhazovač Marek Červenka

se pak objevil ve dvou semifinálových

zápasech. Jeho bratr

a v současnosti zřejmě nejlepší

český hráč Martin Červenka

zasáhl do 13 utkání a připsal

si 3 HR, 12 RBI a nepřeberné

množství flyoutů. Zda budou

tito hráči nastupovat za

Kotlářku i letos zatím není

jasné, Marek to údajně nemá

v plánu a Martinova budoucí

kariéra je v době psaní tohoto

článku ve hvězdách.

X faktor

Jak rychle se může situace

zmenit: Před loňskou sezonou

byla Kotlářka pasována na jednoho

z favoritů soutěže, zejména

kvůli své silné dvojici

nadhazovačů Novák - Padyšák.

A tato dvojička opravdu nezklamala,

Novák vytvořil svým

výkonem 14,8 strikeoutů na

9 směn historický rekord Extraligy

a Padyšák nezůstal s 12,5

K/9 příliš pozadu. Z 22 výher

Kotlářky stáli 10 krát na kopci

buď Novák, nebo Padyšák. Oba

se umístili společně s Mužíkem

v první trojce nejlepších hráčů

Kotlářky v základní části podle

statistiky WAR.

Teď se bude muset Kotlářka

bez jejich služeb obejít,

minimálně do té doby, než se

Padyšák vrátí ze Spojených

Států. V Americe navíc stále

hraje také vnitřní polař Filip

Smola, do Hluboké odchází

také mladý nadhazovač Vojtěch

Vlach, čtvrtý nejvytěžovanější

nadhazovač týmu s 2.79 ERA.

Díru v rotaci nadhazovačů o velikosti

malé planetky tak bude

muset zacelit hlavně Lukáš Ercoli,

Josef Cihlář, nový import

Tate Gillespie, případně bude

zřejmě vypomáhat i hrající

trenér Scotty Mulhearn, který

má s nadhazováním bohaté

zkušenosti již z Tempa.


Kotlářce se podaří přežít

základní část Extraligy a v

poklidu uhraje postup do

nadstavby, kde už s posíleným

nadhozem bude hrát

opět důležitou roli a popere

se opět o semifinále.

32


Jméno

WAR

1. Martin Mužík 1,4

2. Daniel Padyšák 1,4

3. Jan Novák 1,2

4. Scott Mulhearn 1,2

5. Lukáš Ercoli 1,0

SEZONA 2020

ZČ: 12 W - 6 L (66,7%), 3.místo


Semifinále: 1-2 (4:3, 0:3, 4:13) vs. Arrows Ostrava

33

Arrows Ostrava

TEXT: JIŘÍ VLACH

I když Arrows před sezonou

2020 mírnili očekávání svých

fanoušků, již během základní

části bylo jasné, že opět budou

patřit k hlavním favoritům na

český titul. Byl to znovu hlavně

super silný útok, který úspěšně

táhl Arrows extraligovými

zápasy, dokud nepřišlo lehké

vystřízlivění v nadstavbě, kde

Arrows vyhráli jen 7 zápasů

z 15 a skončili až třetí. I tak

ale dokázali zvládnout semifinále

a otočit vyrovnanou

sérii s pražskou Kotlářkou,

jenže Draci Brno byli ve finále

prostě silnější. Nicméně ani v

nové sezoně Arrows neskládají

zbraně a opět budou útočit na

svůj třetí titul v klubové historii.

3 up, 3 down

Před sezonou byste si na

to zřejmě nevsadili, ale

nejužitečnějším pálkařem Extraligy

podle statistiky WAR

se stal Jakub Kubica. O jeho

neskutečných číslech (zejména

v základní části) jsme zde již

psali během minulého roku a

i když cenu pro MVP Extraligy

nakonec nezískal, základní část

sezony 2020 byla v jeho podání

opravdu historická: 1,8 WAR

a 238 wRC+ (nejlepší ze všech

pálkařů), celkově .520 AVG

(!), .692 OBP (!!!) a .740 SLG.

K tomu 46 met zdarma jako

vyrovnaný rekord Extraligy za

celý rok. To je absurdní!

Arrows ale přeci jenom budou

letos mít v kádru úřadujícího

MVP pálkaře Extraligy: z Techniky

Brno totiž přichází Matěj

Menšík, jemuž by kratší hřiště v

Ostravě mělo sedět stejně, jako

to na Kraví hoře. Vloni v zákl.

části suverénně ovládl kategorii

odpálených homerunů (11 HR)

a ve statistice wRC+ byl třetí

hned za Martinem Mužíkem

a svým novým spoluhráčem

Jakubem Kubicou.

Do Ostravy se po pěti letech

a třech titulech s Draky Brno

vrací reprezentační catcher

Petr Čech. Je asi zbytečné zde

zmiňovat, že Čech patří mezi

absolutní špičku mezi českými

catchery, je skvělý v blokování

nadhozů a v chytání krádeží

(běžci to často proti němu raději

ani nezkoušejí). K tomu přidejte

schopnosti na pálce, za které by

se nemusel stydět žádný hráč

Extraligy (5x v TOP-10 podle

pálkařského průměru, nejlepší

hráč Czech Series 2020). Navíc,

jeho přestup citelně oslabí rivaly

z Brna...

X faktor

Je to fascinující, ale přestože v

týmu Arrows najdeme takové

hvězdné veterány, jako je třeba

Jakub Malík, Aleš Navrátil,

Jakub Voják, či Boris Bokaj,

věk tří nejlepších hráčů Arrows

Ostrava, kteří ovládli týmovou

statistiku WAR v sezoně

2020 je 20, 22 a 23 let. Takhle

staří jsou totiž Jakub Grepl,

Jakub Kubica a Ondřej Satoria.

Všichni tři dostali šanci na

extraligové soupisce Arrows již

jako teenageři a nyní se tento

přístup začíná Ostravě vyplácet.

Nyní se po stejné cestě

může vydat 17 letý Michal

Kovala, jenž zažil neskutečnou

základní část 2020 s pálkařským

průměrem .500 AVG, nebo třeba

19 letý Matyáš Kozel, jeden z

nejlepších pálkařů loňské Extraligy

U18, který přichází z

Klasiku Frýdek-Místek.


Arrows budou opět patřit k

hlavním adeptům na český

titul. Cokoliv jiného, než

finále Extraligy by pro ně bylo

nepochybně neúspěchem a kdo

ví, třeba se (staro)nové posily

ukážou jako rozhodující faktor

v boji o český titul.

34


Jméno

WAR

1. Ondřej Satoria 2,1

2. Jakub Kubica 1,8

3. Jakub Grepl 1,4

4. Boris Bokaj 1,3

5. Michael Vykoukal 1,0

SEZONA 2020

ZČ: 15 W - 3 L (83,3%), 1.místo


Semifinále: 2-1 (3:4, 3:0, 13:4) vs. Kotlářka Praha

Czech Series: 1-3 (1:6, 4:6, 3:1, 1:4) vs. Draci Brno

35

Draci Brno

TEXT: JIŘÍ VLACH

Draci jsou zpátky na extraligovém

trůnu. I když sezonu 2020

začali prohraným úvodním zápasem

proti Arrows, ve zbytku

sezony bylo postupem času

čím dál jasnější, který tým je

v naší Extralize nejsilnější. Minulý

rok Draci zvítězili téměř

v 80% všech svých zápasů a

navázali tak na svá nejlepší léta,

která koneckonců stále nejsou

příliš vzdálená a přidali svůj 22.

titul klubové historie. Téměř

nekonečný proud mladých

talentů z juniorského týmu pak

zaručuje jistotu úspěchů i do

dalších let. Draci tak zůstávají

hlavním favoritem na zisk titulu

tak, jako každý rok.

3 up, 3 down

I přes odchod některých

zkušených nadhazovačů se i

vloni mohli Draci spoléhat na

velmi silný nadhoz. Dvojice

Radim Chroust a Ondřej Furko

se stala naprosto dominantní silou.

Pokud bych zkombinovali

jejich statistiky, dostaneme bilanci

20 W - 4 L, 178 K, 56 BB,

1.67 ERA. Radim Chroust si za

své výkony navíc odnesl cenu

pro nejlepšího nadhazovače Extraligy,

už druhou za poslední

3 roky.

Z týmu Draků bohužel odchází

reprezentační catcher Petr

Čech, který posílí největší rivaly

z Ostravy. Draci tak přijdou o

jednoho ze svých nejlepších

pálkařů. Na druhou stranu je

to ale nemusí až tolik mrzet,

protože jejich hlavní ofenzivní

síla tkví ve vyrovnanosti lineupu:

hned 11 hráčů jejich sestavy

totiž odpálilo alespoň 10

odpalů v základní části, což

je největší počet ze všech extraligových

týmů.

Na nadhoz přichází dvě

zahraniční posily: Marcus

Jensen, 29 letý americký

nadhazovač s dlouholetými

zkušenostmi z minor leagues

(neplést s Jimmy Jensenem,

který posílil Hrochy), který

byl draftován v roce 2009

Tampou Bay a dva roky hrál

ve stejném týmu například s

nynější hvězdou MLB Blakem

Snellem. Tím druhým je dobře

známý Jason Jarvis, jenž v roce

2016 vyhrál s Draky titul a před

dvěma lety dotáhl do finále i

Eagles Praha. Uvidí se, kolik

toho nakonec v Extralize oba

odehrají a nakolik jde zejména

o výpomoc pro těžké zápasy

v evropském Poháru mistrů.

X faktor

Jak to Draci dělají, že každý

rok útočí znovu na titul? Podle

mého názoru za tím stojí

hlavně tři faktory: vynikající

nadhoz, skvělá obrana a široká

soupiska. Draci dostávají každý

rok nejméně bodů ze všech extraligových

týmů. Statistiky

obrany v poli jsou pevně provázané

se statistikami na nadhozu,

proto nemůže překvapit, že

Draci dominují v obou z nich.

Za celou loňskou sezonu se

dopustili v 39 zápasech pouze

29 chyb v poli, to je 0,74 chyby

na jeden zápas (pro srovnání

Arrows: 1,27, Kotlářka: 1,36,

Eagles: 2,11).

Také na nadhozu byli

jednoznačně nejlepší ze všech,

zejména pak v nadstavbě a playoff.

Navíc i po odchodu velkých

jmen na nadhozu je byli Draci

schopni nahradit z vlastních

zdrojů, jelikož mají opravdu

z čeho vybírat. Mají dokonce

takový přetlak mladých hráčů,

kteří se tlačí do sestavy A-

týmu, že je musí posílat hrát

do jiných extraligových týmů

(například šest do Blanska, či

dva do Třebíče). Narozdíl od

většiny jiných českých týmů

tedy nemusí mít z generační

obměny žádný strach.


Draci patří každý rok k

největším favoritům na zisk

titulu a ani letos tomu není jinak.

Další opakování finálové

série s Arrows Ostrava je opět

velmi pravděpodobné.

36


Jméno

WAR

1. Přemek Chroust 2,0

2. Petr Čech 1,1

3. Ondřej Furko 1,1

4. Arnošt Dubový 0,9

5. Martin Schneider 0,7

SEZONA 2020

ZČ: 13 W - 5 L (72,2%), 2.místo


Semifinále: 2-0 (5:4, 7:5) vs. Eagles Praha

Czech Series: 3-1 (6:1, 6:4, 1:3, 4:1) vs. Arrows

37

38

Draci opět

na vrcholu

Text: Ján Jabrocký Foto: AAA Baseball

V letech 2018 a 2019 nedokázali

baseballisté Draků Brno

získat český mistrovský titul

a začalo se mluvit o tom, jestli

to znamená konec nadvlády

nejúspěšnějšího klubu české

baseballové historie. Jenže

pak přišel rok 2020 a Draci

jsou opět na vrcholu.

39

Šance Draků na zisk dvaadvacátého titulu se zvedly těsně před

začátkem sezony, kdy bylo jasné, že kluby nebudou moct využít

služeb zahraničních hráčů. Tedy těch, kteří v České republice

nejsou dlouhodobě. Pro Draky, kteří jsou známí širokou základnou

to nakonec žádný problém nebyl. Dokonce byli schopni poslat

některé své hráče do dalších týmů na hostování a před rozhodující

fázi soutěže si je rozehrané stáhnout zpátky.

Tvrdit však, že pro Draky byla sezona procházkou růžovou

zahradou, by bylo pošetilé. I Draci se museli o své výhry pořádně

poprat. Pro ostatní kluby je totiž porazit hegemona českého

baseballu neustále pořádnou výzvou. V Nadstavbě dokonce

prohráli po jednom zápase s Hrochy a Tempem, kteří pak

nepostoupili do semifinále.

Stará garda táhla

Mistři se mohli spolehnout na dobrý mix zkušených borců a

mladých hráčů. Každopádně pohled do statistik ukazuje, že to

byli hlavně starší hráči, kdo hrál celou sezonu prim. Pálku svými

výkony táhl Petr Čech, který ve 34 utkáních (i s playoff) měl

pálkařský průměr .395 a hlavně ve finálových bojích s Ostravou

dokázal udeřit v rozhodujících momentech. Jenže v roce 2021

již bude oblékat právě dres Arrows.

Nahoře vlevo: Adam Hajtmar a Petr

Čech - dva největší baviči v týmu

Nahoře uprostřed: Radim Chroust

Nahoře vpravo: Petr Čech s budoucím

spoluhráčem

Uprostřed: Nové eso Draků Ondřej

Furko

Dole: Tomáš Polanský se s kariérou

rozloučil ziskem titulu

Na nadhozu se Draci mohli spolehnout na nestárnoucího Radima

Chrousta, jenž měl ERA 1.53 a v čtyřiceti sedmi odházených

směnách zaznamenal 50 strikeoutů. Vedle něj ale vyrostl Ondřej

Furko, který ukázal, že by měl být budoucím esem brněnského

týmu.

Drakům také výborně fungovala obrana, která v základní části

udělala nejméně chyb (14) ze všech týmů Extraligy. Obzvlášť

střed vnitřního pole, kde působí Martin Schneider s Jakubem

Hajtmarem má zkušenosti nad rozdávání. Zároveň ale Draci

dávali víc a víc šanci mladým hráčům, kteří by tuto dvojici mohli

v dalších letech nahradit.

Jednoznačné playoff

40

Nahoře vlevo:Martin Schneider byl

důležitým členem obrany v poli i na

kopci

Nahoře vpravo: Martin

Kalábek,Martin Červinka a David

Mergans patří do nové generace

Draků

Dole: Přehled úspěšných odpalů

čtvrtého rozhodujícího utkání Czech

Series 2020

Pokud v základní části a TOP 6 občas Draci nečekaně prohráli,

nebo na hřišti nepůsobili úplně dominantně, tak v playoff ukázali,

že jsou pro návrat mistrovského poháru nechat na hřišti vše. V

semifinále dokázali ve dvou zápasech přehrát Eagles, kterým

tak vrátili prohru a vyřazení ve Wild Card o rok dříve. Ve finále

pak Arrows zvítězili pouze ve třetím utkání a Draci tak mohli

slavit titul na severu Moravy, když na hřišti úřadujících mistrů

vyhráli 4-1 a celou sérii tak zvládli 3-1 na zápasy.

Obhajoba bude složitá

Mezi sportovci se říká, že získat titul je složité, ale ještě těžší je

jej obhájit. V případě Draků to bude o to složitější, že se budou

muset poprat s odchodem svých opor. Vedle zmiňovaného Petra

Čecha již nebudou moct tolik spoléhat na služby nejužitečnějšího

hráče playoff Martina Schneidera. Také Radim Chroust již nebude

dávat baseballu tolik, co v posledních letech.

41

32 LET ČEKÁNÍ

SKONČILO

42

Text: Ján Jabrocký

Foto: Steven Miller (CC

BY-SA 2.0)

Stav 0-2, dva outy v deváté

směně a na pálce stojí spojka

Tampa Bay Rays Willy Adames.

Na kopci Los Angeles Dodgers

se připravuje k dalšímu

nadhozu Julio Urias. Mexický

nadhazovač nabízí fastball letící

rychlostí 97 mil v hodině, který

Adames pouze prokoukává.

V ten moment letí nahoru

všechny ruce hráčů Los Angeles

Dodgers. A také desetitisíců

fanoušků týmu po celém světě.

Dodgers to konečně dokázali.

Pro organizaci, která svoji

pouť v Major League Baseball

započala v roce 1883 v New

Yorku to není příliš dobrá

vizitka. Tým po svém vzniku

první roky hrál v dnes již zaniklé

American Association

(aktuálně existující nezávislá

liga se stejným názvem nemá s

původní soutěží nic společné).

Do roku 2020 však klub získal

pouze 6 titulů. A na ten sedmý

museli fanoušci čekat od roku

1988. Pro slavný klub, jehož

dres v minulosti oblékali velikáni

jako Jackie Robinson,

nebo Sandy Coufax, to je až

příliš dlouhá doba.

Dodgers se přitom do Světové

série dostali v posledních

čtyřech sezonách hned třikrát.

A fanoušci jen nelibě nesou, že

z toho mají pouze jeden titul.

Jenže důvod nelibosti není

směrem k vlastnímu klubu,

ale směrem k vedení MLB. Jak

se totiž později ukázalo, tak

Houston v roce 2017, tak Boston

v roce 2018, si v průběhu sezony

pomáhali nedovolenými

způsoby. Proto fanoušci Dodgers

říkají: „Nebýt podvodníků,

těch titulů mohlo být víc…“.

Změna přišla s novým majitelem

Mnoho mladých fanoušků

Dodgers nebylo svědkem

posledního titulu týmu v roce

1988. Posléze totiž Dodgers

rozhodně nepatřili mezi

nejobávanější mužstva v lize.

Nezlepšilo se to ani po tom,

co v roce 2004 klub koupil

Frank McCourt. Ten se nejdříve

snažil koupit organizaci Boston

Red Sox, ale to mu nevyšlo,

což později fanoušci Red Sox

rozhodně kvitovali. McCourt

totiž klub kupoval v době, když

již věděl, že jeho finanční situace

není příliš růžová. Ta se

ještě víc zhoršila v roce 2011,

kdy musel své bývalé ženě v

rámci rozvodu zaplatit 100

milionů dolarů, tak se jeho

finanční situace zhoršila mnohem

více.

A doplatil na to také samotný

klub. Ten McCourt dovedl až

k bankrotu a v té chvíli byl

rozhodně nejnenáviděnějším

mužem v celém Los Angeles.

Nejen bankrot byl ale

důvodem jejich nelibosti. Mc-

Court totiž nechal z klubu

odejít oblíbeného Adriana

Beltreho do Seattlu, když se

s ním nedokázal domluvit na

smlouvě a ten se tak stal volným

hráčem. Následně přišly

nesmyslně vysoké kontrakty s

hráči jako Jason Schmidt, Juan

Pierre nebo Andruw Jones.

Skomírající klub jenž byl ve

velkých problémech, tak přešel

v roce 2011 pod zprávu MLB,

která se snažila najít nového

investora, který by organizaci

převzal.

O pár měsíců později jej našla.

Velká hvězda basketbalové

NBA v drese Los Angeles Lakers

Magic Johnson společně

s dalšími osobnosti založili

investiční skupinu Guggenheim

Baseball Management a

složili přes dvě miliardy dolarů,

aby tým odkoupili. Po letech

frustrace a podprůměrných

výkonů se fanoušci opět mohli

těšit na zápasy na Dodger

Parku.

V následujících letech pak

Dodgers osmkrát vyhráli

Západní divizi, a jak jsme již

zmiňovali, třikrát postoupili

do Světové série. Klub dokázal

vystavět konkurenceschopný

tým kolem své hlavní hvězdy

Claytona Kershawa, ale stále

chyběla ta pověstná třešnička

na dortu. Na tu se čekalo až do

sezony 2020.

Jenže ta se nakonec nemusela

vůbec hrát. Na jaře totiž svět

ochromila pandemie nové

nemoci, kterou přinesl nový

typ koronaviru a celý sportovní

svět ustrnul. Lockdown

se nevyhnul ani MLB a start

soutěže se neustále oddaloval.

K tomu přišly neshody mezi

majiteli klubů a hráči, když obě

strany dlouho nedokázaly najít

společnou řeč, zejména ohledně

financí. Přitom fanoušci Dodgers

měli mnoho důvodů k optimismu,

protože klub dokázal

v zimě získat hvězdu Bostonu

Mookieho Bettse a ten měl být

dle odborníků jedním z posledních

stavebních kamenů pro

zisk titulu.

Naštěstí se ale v průběhu týdnů

MLB a Hráčská asociace dom-

43

luvili a sezona mohla začít.

Ještě před jejím začátkem ale

oznámil zkušený nadhazovač

David Price, že kvůli pandemii

nemoci Covid-19, do zkrácené

sezony nenastoupí. Fanouškům

tak udělala radost alespoň nová

smlouva s Mookie Bettsem,

kterou obě strany podepsaly

na dlouhých 12 let.

Celou šedesáti zápasovou

základní část pak Dodgers proplouvali

naprosto suverénně,

a nakonec jí ukončili s bilancí

43 výher a 17 proher. V té

době se již zámořští analytici

ptali, jestli někdo dokáže zastavit

mužstvo, které vede

manažer Dave Roberts. Jiní ale

upozorňovali na to, že Clayton

Kershaw nedokáže v playoff

podávat stejné výkony, jako v

základní části. Jenže zkušený

veterán jim měl brzy ukázat,

že tentokrát to bude jiné.

Hned v první sérii rozšířeného

playoff to poznali baseballisté

Milwaukee Brewers. Ti prohráli

v úvodním duelu 2-4 a ve

druhém zápase šel na kopec

právě Kershaw. Ten odházel

skvělých 8 směn, ve kterých

soupeři nepovolil ani jeden

doběh a zaknihoval celkem

13 strikeoutů. Dodgers díky

tomu zvítězili 3-0 a postoupili

z Wild Card Series do Divizní

série, kde na ně čekal celek

San Diego Padres hvězdami

jako Fernando Tatis Jr., nebo

Manny Machado. Jenže ani

oni nedokázali zastavit rozjeté

hráče Dodgers a ti pak po třech

výhrách mohli slavit postup do

ligového finále.

Teprve ve finálové sérii

Národní ligy se hráči Dodgers

pořádně zapotili. Baseballisté

Atlanty Braves vstoupili

do finále dobře připraveni a

na domácím stadionu Texas

Rangers, dokázali pro sebe

urvat tři z prvních čtyř duelů.

Dodgers tak prohrávali 1-3 a

statisté se okamžitě začali hrabat

v historii, kolikrát dokázal

některý z klubů otočit sérii

playoff z 1-3 na zápasy. A pro

Dodgers to nevypadalo vůbec

dobře, protože historie mluvila

jednoznačně proti nim. Z osmdesáti

devíti případů pouze

čtrnáct týmů dokázalo dovést

takto nepříznivě rozehranou

sérii alespoň do utkání číslo

sedm. Pouze tři celky ji dokázaly

otočit a vyhrát. Navíc i v pátém

utkání se to pro Dodgers

nerozběhlo příliš dobře, když

po dvou směnách prohrávali

0-2. Jenže v šesté směně přišel

málo vídaný moment, kdy proti

sobě stáli hráči s identickým

jménem Will Smith. Z tohoto

souboje vyšel vítězně catcher

Obrázek: Clayton Kershaw (na

obr.) se konečně dočkal © Keith

Allison, Wikimedia Commons(CC

BY-SA 2.0)

Dodgers, který dokázal míč

nadhozený svým jmenovcem

poslat za plot a třemi doběhy

poslal svůj tým do vedení.

Dodgers nakonec získali pro

sebe i další dva zápasy. Celá

baseballová komunita se tak

mohla těšit na utkání číslo 7.

Také rozhodující utkání

se zpočátku pro Dodgers

nevyvíjelo nejlépe. Braves totiž

opět rychle vedli 2-0 zásluhou

Marcella Ozuny a Dansbyho

Swansona. Na vyrovnání po

dvoubodovém homerunu

Willla Smitha v dohrávce třetí

směny však dokázal odpovědět

Austin Riley, jenž stáhl běžce

ze druhé mety. Jenže pak přišly

velké chvíle obrany Dodgers.

Nejdříve zahrál parádní Double

Play (5-2-5-6) Justin Turner a

zabránil Atlantě přidat další

doběhy, aby o chvíli později

Mookie Betts parádním zákrokem

doslova ukradl homerun

Freddie Freemanovi. Jak

důležité ty zákroky byly se

ukázalo o chvíli.

V dohrávce šesté směny

nejdříve Kiké Hernandez vyrovnal

solo homerunem a o

směnu později jej napodobil

Cody Bellinger. To již bylo ve

chvíli, kdy na kopci stál Julio

Urias, jenž odházel poslední

tři směny a Braves nepustil do

žádného tlaku. Dodgers tak

dokázali zvrátit nepříznivý

průběh série a toto momentum

si přenesli i do Světové série,

kde na ně čekali baseballisté

Tampa Bay Rays.

I před startem Světové série

se spekulovalo, jestli Dodgers

dokáží najít recept proti dvojici

Blake Snell a Tyler Glasnow.

Ti měli být pro Rays výhodou.

Jenže tehdy přišly velké chvíle

44

Claytona Kershawa. Ten zvládl

na výbornou oba starty

v sérii, když nejdříve zajistil

Dodgers vedení 1-0, aby pak

vyhrál i páté utkání za stavu

2-2. Následně přišel památný

šestý zápas, který byl dlouho

v réžii Blake Snella. Jenže toho

Rays trochu nepochopitelně

stáhli v průběhu šesté směny,

což byla voda na mlýn pro

pálkaře Dodgers, kteří dokázali

proti bullpenu soupeře otočit

skóre ve svůj prospěch a duel

dovedli do vítězného konce. K

vítězství ve Světové sérii.

netradiční sezonu. Justin Turner

byl totiž stažen v průběhu

utkání, protože měl před zápasem

pozitivní test na koronavirus

a jeho výsledku přišly až

v průběhu duelu. I proto jsem

si vzpomněl na slova, které

pronesl Vin Scully po zisku titul

v roce 1988. Ty totiž pasují na

loňský titul ještě víc:

„In a year that has been

so improbable, the impossible

has happened!“

Opomenout nesmíme také

Coreyho Seagera, který se stal

jednoznačně nejužitečnějším

hráčem Světové série a z

pohledu Dodgers sbíral ty

nejdůležitější odpaly. V posledním

utkání ale nastala situace,

která jakoby chtěla podtrhnout

Fanoušci Dodgers mohli po 32

letech slavit a kupovat mistrovský

merch © Ron Reiring (CC BY-SA

2.0)

45

Adam MACKO

Slovenská naděje

pro MLB

46

Zatímco čeští fanoušci v posledních

letech s napětím očekávali,

jestli Martin Červenka dostane

vytouženou pozvánku do

nejlepší ligy světa, tak na Slovensku

neměli koho sledovat.

Pokud tedy pomineme fakt,

že i slovenští fanoušci přáli

Červenkovi start v MLB. Nyní

je ale situace jiná a možná se

Slovensko dočká prvního hráče

v Major League dříve než Česká

republika. Postarat by se o to

měl Adam Macko.

Přitom pro mnoho českých i

slovenských baseballových

fanoušků bylo jméno Adam

Macko až do MLB draftu

v roce 2019 neznámým pojmem.

Jenže pak přišel šok,

když si jej organizace Seattle

Mariners vybrala již v sedmém

kole, což bylo o tři kola dříve,

než předpovídal uznávaný

magazín Baseball America.

A od té doby hvězda slovenského

baseballisty pomaličku

stoupá. Mariners jej po draftu

rychle podepsali a odeslali

hrát nejnižší farmářskou ligu

v Arizoně. Tam okamžitě

zaujal a server prospectslive.

com jej zařadil do výběru 100

nejlepších prospektů Arizone

Fall League.

V minulém roce Adama, stejně

jako ostatní hráče farmářských

týmů, nepříznivě postihla epidemie

nemoci Covid-19, kvůli

které se nerozběhla ani jedna z

farmářských lig. Mariners však

na talentovaného nadhazovače

nezapomněli a na podzim

jej pozvali do Arizony, kde

společně s několika dalšími

týmy (Padres, Rangers a Royals)

trénovaly a hrály zápasy. V

listopadu jej již zmíněný server

prospectslive.com zařadil na

28. místo mezi prospekty Seattle

Mariners. V TOP 30 jej má

také blog lookoutlanding.com,

který se specializuje na dění v

organizaci a její hráče. Baseball

America dokonce Adama

zařadil na dvanácté místo mezi

prospekty organizace.

Přitom cesta mladého talentu ze

Slovenska nebyla jednoduchá.

Sedmiletý Adam totiž vstoupil

do světa baseballu v Bratislavě.

Celkem čtyři roky strávil jako

člen organizace BK Apollo

Bratislava. Následně se ale celá

rodina stěhovala do Irska, kde

celkem Mackovi strávili dva

roky. A také v zemi, kde je mnohem

populárnější fotbal, nebo

rugby, zůstal věrný baseballu.

Stal se členem baseballového

klubu v městečku Greystones.

Ten nese přídomek Mariners,

což jako by předurčilo jeho

cestu až k MLB draftu.

V roce 2013 se rodina

přestěhovala do Kanady,

která je přeci jen baseballu víc

zaslíbená, než Slovensko a Irsko.

Tam jeho hvězda začala

rychle stoupat a nadějného

hráče si všimla Vauxhall Academy

of Baseball s hlavním

trenérem Lesem McTavishem.

Ten si každým rokem vybírá 22

nejlepších hráčů z celé Kanady

a s týmem pak hraje zápasy

napříč Kanadou a Spojenými

státy. Díky tomu už byl jen

kousek k tomu, aby zaujal

skauty jednotlivých organizací

MLB.

Od draftu je mezi severoamerickými

novináři o Adama

Macka velký zájem. Letos v

únoru byl dokonce hostem

Keitha Lawa v jeho prestižní

podcastové na serveru The Athletic.

Zdá se tedy, že američtí

novináři věří slovenskému

nadhazovači, že se dokáže prosadit

až do MLB. Server prospects1500.com

jej zařadil do

3. úrovně prospektů, což jsou

hráči, u nichž „je předpoklad,

že se dostanou do MLB a v

ní budou patřit mezi solidní

hráče“. Co na to říká samotný

hráč? V podcastu Alberta Dugout

Stories se nechal slyšet, že

jeho cílem je dostat se do baseballové

Síně slávy v Cooperstownu.

Tomu ještě předchází

dlouhá cesta. V minulosti se v

MLB představili již tři Slováci,

ale ani skvělí hráči jako Jack

Quinn, nebo Elmer Valo v Síni

slávy zatím nejsou.

„Mým cílem do této sezony je

mít kontrolu na tím, co můžu

kontrolovat a uvědomit si, že

co se stalo před vteřinou neovlivní

to, co se stane o vteřinu

později,“ říká pro magazín Triple

Play slovenský nadhazovač

a doplňuje. „Přinést svěží

přístup do každého nadhozu

bez ohledu na výsledek mi

umožní podávat co nejlepší

výkon v rámci všech mých

možností a zároveň nekomplikovat

věci v této náročné

hře.“ Ať už se to Adamovi povede,

či nikoliv, (nejen) slovenský

fanoušek baseballu má důvod

jeho výkony sledovat. Možná

to totiž bude právě on, kdo si z

bývalého Československa jako

první zahraje v MLB.


Foto: archiv hráče

47

BANÁNOVÁ REVOLUCE


Foto: Savannah Bananas

48

Historie baseballu pamatuje

mnoho úspěšných klubů, ještě

více neúspěšných. Mnoho

týmů upadlo v zapomnění,

velké množství úspěšných je

nenáviděných. Ale pak je tady

jeden klub, který si získává oblibu

fanoušků po celém světě.

Možná jste o nich ještě neslyšeli,

ale určitě ještě slyšet budete.

Dámy a pánové. Představujeme

vám Savannah Bananas.

Město Savannah je jedním z

nejstarších měst v státě Georgia

známé svou historickou

architekturou, která je vhodně

namixovaná s moderními

stavbami. Dlouhá léta to byl

hlavní důvod turistických cest

do tohoto jižanského města na

pobřeží Atlantického oceánu.

To se ale v posledních letech

mění. Lidé totiž do Savannah

čím dál víc jezdí za místními

„banány“. Jenže tyto banány

s oblíbeným ovocem mají

společný pouze název.

Přitom, nebýt rozhodnutí

vedení New York Mets

přestěhovat svou farmu Sand

Gnats ze Savannah do Jižní

Karolíny po sezoně 2015,

tak bychom se dnes o tomto

fenoménu nebavili. Jenže po

odchodu farmářského celku z

města místní Grayson Stadium

osiřel a tehdy přišla za vedením

města manželé Jesse a Emily

Coleovi s tím, že ve městě založí

nový klub. To se nakonec stalo

a dvojice nový klub přihlásila

do Coastal Plain League – letní

univerzitní baseballové ligy.

Oba si na to vzali velkou půjčku

z banky. Jenže, jak již to bývá

u podobných příběhů, peníze

ubývaly rychleji, než bylo v

plánu a dvojice tak musela

přijít s myšlenkou, jak tyto neplánované

výdaje uhradit. Jesse

později v jednom z rozhovorů

pro podcast Wbur vzpomínal:

„Emily se na mně otočila a říká:

Nemáme jinou možnost, než

vyprodat stadion.“ A tímto

směrem pak dvojice ubírala

další své plány.

Prvním, ale velmi důležitým

bodem plánu bylo, jak se bude

klub jmenovat. Rozhodnutí

klub zveřejnil 25. února 2016.

Tehdy se začala psát historie Bananas.

Klub svým oznámením

na chvíli ochromil sociální sítě

v USA a fanoušci baseballu, ale

i nebaseballoví fanoušci několik

hodin nediskutovali o ničem

jiném. Mnoho z nich týmu

vyčítalo výběr názvu klubu,

který jim přišel příliš infantilní,

zesměšňující, nehodný města s

historií a podobně. Ale Jesse a

Emily dosáhli čeho chtěli. Najednou

se o jejich klubu mluvilo

a psalo. Vzbudili zájem. Jenže

tím rozhodně neskončili.

Když to vezmeme zpátky v čase

do roku 2008 a najdeme si v

Severní Karolíně baseballový

klub Gastonia Grizzlies, tak

bychom v kanceláři našli mladého,

teprve třiadvacetiletého

Jesseho Colea. Ten byl právě

zaměstnán na pozici generálního

manažera klubu. Jenže

ani ve snu jej asi nenapadlo, v

jakém stavu klub najde. „Našel

jsem tým, který rok předtím

prodělal sto tisíc dolarů a

na bankovním účtu měl 268

dolarů,“ vzpomínal o deset let

později Jesse v podcastu Wbur.

Kromě toho zjistil, že Grizllies

prakticky nikdo ve městě nezná

a sponzoři se tak příliš nehrnou

do jeho podpory. A tak šel za

majitelem klubu s odvážnou

myšlenkou. „Nemůžeme být

více baseballový tým. Musíme

být cirkus,“ řekl Jesse majiteli

klubu a ten jej poslechl. A jak

to dopadlo? Návštěvnost na

zápasech Grizzlies šla každým

rokem nahoru. Zatím co v roce

2010 přišlo na domácí zápas v

průměru 1574 diváků, tak v roce

2014 o necelých 500 fanoušků

víc. I ve stejném roce se stal

také spolumajitelem týmu. A o

rok později navíc koupil licenci

na baseball ve městě Savannah

a místní tým pak přihlásil do

stejné soutěže, ve které hráli

také Grizzlies.

Jestli se někdo ptal, jestli

dokážou Jesse a Emily v Savannah

to stejné, co se jim

povedlo v Gastonii, tak hned

první rok si musel odpovědět.

Ano. A nejen to. Dokáží ještě

víc. Hned v prvním roce

vytvořili nový rekord soutěže

v návštěvnosti, když jejich

domácí zápasy navštívilo přes

91 tisíc fanoušků. O rok později

jich bylo o další 17 tisíc víc a

Bananas se mohli pochlubit tím,

že vyprodali 32 zápasů v řadě.

A tak se to opakuje každý rok.

Vstupenky na domácí zápasy

týmu jsou obvykle vyprodány

již v lednu, ačkoliv soutěž

začíná až v červnu. Na jejich

zápasy se sjíždějí fanoušci z

celých Spojených států. Protože

jen málokdo si chce nechat ujít

porci zábavy, kterou pro ně

zápasy na Grayson Stadium

představují.

Na zápasech Bananas jste

totiž neustále krmeni nějakým

zážitkem. Hitem je jednoznačně

tančící trenér na první metě. Ale

také hráči si nezadají a nejednou

předvedou zajímavý taneční

kousek, efektní odhození

pálky. K tomu klub přichází

s mnoha doprovodnými programy

a tematickými dny. Snad

nejznámější je Kilt day, kdy

49

hráči nastupují do zápasu v

tradičních skotských sukních.

Také jejich cheerleaderky jsou

velmi populární a přitom žádná

z nich nemá méně, jak 65 let. A

nyní klub láká na nový zážitek.

Banana Ball.

Této zábavě paradoxně dopomohla

pandemie nemoci Covid-19.

Savannah Bananas

totiž byli jedním z prvních

baseballových týmů v USA,

který oznámil, že bude hrát

i v době pandemie nové nemoci.

Jenže najít v lize další

ochotné týmy byl problém a ze

čtrnácti soupeřů byli ochotni

do toho jít pouze další dva.

Trojice si stanovila začátek

soutěže na 1. července. Ale již

26. června se mohli fanoušci

podívat na své Bananas přímo

na stadionu. Klub jim totiž dal

možnost vidět v akci novou

variantu baseballu zvanou Banana

Ball (pravidla v boxu).

Vedení klubu na ní pracovalo

již od roku 2018, ale teprve až v

době covidové jí poprvé ukázali

divákům. Reakce? Nadšení,

pozitivní ohlasy. Možná ani

samotný Jesse Cole nečekal

až takovou odezvu. Ale nebyl

by to správný manažer, kdyby

toho hned nevyužil. Klub proto

vybídl fanoušky na celém světě,

aby hlasovali za stát a místo,

kam se svým Banana Ballem s

týmem přijede. Vybírat si dle

reakcí fanoušků měli z čeho.

Sám autor tohoto textu posílal

avízo, aby přijeli i do České

republiky. A jak to dopadlo? Z

one-city tour se nakonec stala

two-city tour a Banana Ball

přinese celkem čtyři zápasy

v roce 2021. Nejdříve dva na

domácím stadionu v Savannah

(v době tisku magazínu

se již oba odehrály) a následně

50

také dva ve městě Mobile v

Alabamě. Vedení klubu se

netají tím, že by v budoucnu

mohlo být těchto exhibičních

utkání klidně i padesát. Někteří

odpůrci říkají, že je to jen

kabaret a se sportem nemá

nic společné. Zastánci naopak

poukazují na to, že v minulosti

i nejlepší baseballové kluby jezdili

různé tour v jejichž rámci

odehrály množství přátelských

utkání.

Pro letošní exhibiční zápasy

klub do svých řad přijal několik

známých jmen. Jedním z nich

je také trenér Nate Fish, který

krom jiného vede také izraelskou

reprezentaci. Pro náš magazín

pak Nate přiznal, že kritéria

pro výběr hráčů byly trochu

odlišné oproti běžnému výběru.

„Na jednu stranu jsme hledali

velmi kvalitní baseballové hráče

s profesionální zkušeností. Na

druhou stranu jsme ale také

hledali hráče, kteří mají rádi

zábavu, mají všestranný talent

a rádi se předvádí. Na tyto zápasy

přijde mnoho diváků a my

potřebujeme kluky, kteří nebudou

chladní, jak někdy baseballisté

bývají, ale přinesou mnoho

energie a budou se podílet na

zábavě. Budou bavit fanoušky,

tancovat a jinak interagovat s

fanoušky.“

Menším problémem pro hráče

je zvyknout si na pravidla Banana

Ballu, které přeci jen mají

pár odlišností oproti klasickému

baseballu. To přiznává i

Nate Fish. „Před prvním zápasem

jsme si procházeli všechny

možné scénáře, které můžou

nastat. Hráče jsme hlavně

upozorňovali na to, že neexistuje

žádná meta zdarma a míč

je stále ve hře. Musíme si na to

zvykat i v průběhu zápasu.“

Banana Ball si dává za cíl přivést

k baseballu k nové fanoušky.

Svými pravidly se snaží zrychlit

tempo hry a obvyklý duel na

devět směn tak netrvá ani dvě

hodiny. Je to tedy něco, o co

se v posledních letech snaží

úpravami pravidel i samotná

MLB. Nate ale nepředpokládá,

že by adoptovala všechny pravidla

Banana Ballu. „To je velmi

nepravděpodobné. Ale některé

věci, které děláme by převzít

mohla. Jako například atmosféru

na stadionech, některé úpravy

pravidel. Baseball potřebuje

reflektovat novou dobu. Musí

dát fanoušky na první místo a

dát jim to, co chtějí. S největší

pravděpodobností, by MLB

mohla z našich pravidel adoptovat

zákaz vystoupení z

pálkařského boxu, zákaz

návštěv na nadhazovacím

kopci.“

Uvidíme jednou Banana Ball

také v České republice? Nate

tuto možnost nevylučuje. „Banana

Ball má jednu výhodu.

Když jej ukážeš i divákům v

místech, kde není baseball tolik

populární a lidí baseballu

až tolik nerozumí, tak se stále

budou bavit. A na tom je tato

myšlenka postavená.“ Bude

tedy zajímavé sledovat, jak

bude vypadat expanze Banana

Ballu nejen v USA, ale i

mimo hranice Spojených států.

Každopádně fanoušci po celém

světě můžou sledovat díky

skvělým videím na YouTube

kanálu klubu. Dokonce už i v

České republice jsem potkal pár

lidí v triku Bananas a dovolím

si říct, že jich bude jen přibývat.

Přeci jen „Banánová revoluce“

dobývá celý svět.

Nahoře: Na hrišti v zápase Bananas

není výjimkou ani hráč v kovbojském

klobouku.

Vlevo: Překvapit vás nesmí ani

hráči v typických skotských Kiltech

Vpravo dole: Chceš být cheerleaderkou

Bananas? Žádný problém.

Podmínkou je věk minimálně

65 let.

51

Nahoře:Pravidla Banana Ballu sestávají

z devíti hlavních bodů

Vlevo: Fanoušek na prvním místě..

a nezáleží na věku

Vpravo: Mladé fanoušky Savannah

Bananas atmosféra na stadionu

opravdu baví

Dole: Občas hráči vystřihnou i

speciální choregrafii pro všechny

dámy v hledišti.

52

Nahoře: Velkou ozdobou je také

tančící trenér na první metě.

tentokrát nepřekvapí, že je jím

profesionální tanečník.

Vlevo: Proč za ním ten rozhodčí

běží? Že by to bylo tou sukní?

Vpravo: VJesee Cole (ve žlutém

obleku) plní na zápasech také

úlohu konferenciéra a moderuje

také různé soutěže fanoušků.

Dole: Je libo tanečnou kreaci v

podání samotných hráčů? I to je

možné vidět na zápasech Savannah

Bananas

53

54

Když udeří blesk

Šance, že vás v životě zasáhne

blesk je 1 ke 15000. Že vás ale

blesk trefí přímo na kopci v

průběhu baseballového zápasu?

Rozhodně je to mnohem

méně pravděpodobné, ale i

takovou událost pamatuje historie

Major League Baseball.

Psal se 24. srpen 1919, když

se na stadionu League Park v

Clevelandu proti sobě postavili

baseballisté Indians a Philadelphie

Athletics. Domácím

fanouškům se měl poprvé na

kopci představit nadhazovač

Ray Caldwell, kterého Indians

podepsali několik dní po

tom, co jej ze svých služeb

propustili Boston Red Sox. Zlí

jazykové tvrdili, že se jej Red

Sox zbavili z důvodu, že jejich

hvězdu Babe Rutha sváděl k

příležitostným pitkám. Ačkoliv

Caldwellova budoucnost v

té chvíli nevypadala růžově,

tak Cleveland, jenž bojoval o

první místo v Americké lize, po

tomto zkušeném nadhazovači

okamžitě sáhl. 19. srpna obě

strany podepsaly smlouvu

a o pět dní měl absolvovat

premiéru v novém dresu. A

ta byla, jak se později ukázalo,

nezapomenutelná.

Ray Caldwell v zápase

předváděl výborný výkon,

když pálkařům Athletics

prakticky nedovolil dostat

jej pod výraznější tlak. Zápas

pod zamračenou oblohou se

pomalu blížil ke svému konci,

když v deváté směně za stavu

2-1 chyběl domácím poslední

out k tomu, aby utkání vyhráli.

Do pálkařského boxu se staví

spojka Philadelphie Joe Dugan,

když se najednou ozve

rána…. Hřiště zasáhl oslepující

blesk a Caldwell se zhroutil na

zem. Někteří jeho spoluhráči se

obávali, že je mrtvý, jak později

přiznali novinářům. Naštěstí

tomu tak nebylo.

Pokud byste však

předpokládali, že Caldwell již

do zápasu nezasáhl, tak byste se

těžce zmýlili. Po pár minutách

se stále omámený nadhazovač

rozhodl, že utkání dohází a opět

se postavil proti Dugganovi.

Ten jeho nadhoz poslal pouze k

připravenému Larrymu Gardnerovi

na třetí metě a ten míč

jednoduše přihazuje na první

metu.

Samozřejmě, tato událost

i před více než sta lety vzbudila

zájem novinářské i

fanouškovské obce. Díky tomu

víme, že Caldwell s největší

pravděpodobností neschytal

přímý zásah, ale blesk uhodil

někam do nadhazovacího kopce

poblíž hráče. Přímý zásah by jej

nejpravděpodobněji zabil. I tak

ale utrpěl popáleniny na hrudi.

Předpokládá se, že část blesku

zasáhla do kovové špičky na

jeho čepici a vyšla přes kovové

hroty jeho obuvi. Caldwell se

tak doslova podruhé narodil.

Jak se navíc ukázalo, tak jej to

ani nikterak negativně nepoznamenalo.

O dva týdny později

dokonce odházel no-hitter proti

New York Yankees, týmu v

němž strávil 9 sezon a měl

tam mnoho kamarádů. O rok

později navíc pomohl Clevelandu

vyhrát jejich první Světovou

sérii. Kariéru pak ukončil po

sezoně 1921 a ačkoliv není

členem Síně slávy, tak si jej

historie bude pamatovat jako

jediného hráče MLB, kterého

trefil v zápase blesk a on i tak

utkání dokončil.

Novináři po památném utkání

psali také, že i několik

dalších aktérů pocítilo elektrický

výboj z blesku. Jedním

z nich byla také spojka Clevelandu

Ray Chapman, který

byl jedním z prvních hráčů u

ležícího Caldwella. Smrt si však

Chapmana našla na hřišti o rok

později, když jej zabil nadhoz

Carla Mayse… Ale to už je jiný

příběh.


Foto: blesk v zápase MiLB

© Reddit

55

APLIKACE ČESKÝ BASEBALL

* pouze pro Andoid OS

56

Podrobné statistiky z české baseballové Extraligy

WAR, Game logs, a mnoho dalšího

57

Triple Play / Jaro 2021

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?