contact_office_magazine_#29_czech

Vydání 29 

Pracovní světy a kulturní šok. 

Kancelářská kultura: prostor pro zaměstnance. 

Kancelářská šedá zóna: 

Jak barevný je svět nové práce? 

Kanceláře z celého světa: 

Ředitelství McDonald’s v Chicagu.

Růuzné stránky 

(kanceláské) kultury. 

Na světě nenajdete dvě stejné kultury. Na pracovištích to platí ve 

zhuštěné podobě. Těžko najdete jiné místo, kde by na sebe tak 

bezprostředně narážely různé lidské temperamenty. V jakémkoliv 

prostředí lidské interakce totiž existuje sociální tenze. 

V hlavním textu tohoto čísla o kancelářské kultuře se na 4. straně 

dozvíte, jak konzultanti a architekti definují a chápou kulturu moderní 

kanceláře a jak pracují se sociální tenzí tak, aby vzniklo kreativní 

pracovní prostředí. 

Další součást moderní kancelářské kultury: politika čistého pracovního 

stolu. Velmi užitečný koncept pro pracovní prostory, které využívá 

větší počet pracovníků. Na straně 14 se podíváme, jak to celé funguje. 

Kultura v kanceláři, prostor pro zaměstnance ....................................................................04 

Smarter Ecommerce: Mladá kancelářská kultura ve starožitném hávu ..............................08 

Užitečné věci pro kancelářský život ...................................................................................11 

Kancelářská etiketa: Slušné chování v openspace kanceláři ..............................................12 

Politika čistého pracovního stolu .......................................................................................14 

Notino: Don’t Worry – Be Pretty! .......................................................................................15 

Kancelářská šedá zóna: Jak barevný je svět nové práce? ...................................................18 

Pracovní světy a kulturní šok .............................................................................................20 

Kanceláře z celého světa: Ředitelství McDonald’s v Chicagu .............................................22 

What‘s on your desk, Christoph Thun-Hohenstein? ............................................................25 

Showroom ..........................................................................................................................26 

V tomto čísle se také zaměříme na nejrůznější interpretace pojmu 

„nová práce“, na slušné chování v otevřené kanceláři a na otázku, jaké 

barevné koncepty pro kancelář zvolit z hlediska optimální pracovní 

atmosféry. 

Nejen barvy inspirovaly podobu sídla společnosti Notino, největšího 

evropského internetového obchodu s parfémy a kosmetikou. Architektonický 

koncept je tu založen na vizuální interpretaci vůně; tedy 

toho, čím se firma hlavně zabývá. 

Na straně číslo 20 vstoupíme do kanceláří na nejrůznějších místech 

světa a dost možná zažijeme kulturní šok. 

Při pohledu na sídlo společnosti McDonald’s v Chicagu uvidíme, jak 

lze kulturu doslova instalovat do kancelářských prostor. 

A nakonec další umělecký koncept, který se stal architekturou: 

kancelář Christopha Thun-Hohensteina, generálního ředitele Muzea 

užitých umění ve Vídni. 

Tak ať vás – kulturní – čtení baví! 

Markus Wiesner 

Vydavatel: Wiesner-Hager Möbel GmbH, Linzer Straße 22, A-4950 Altheim, T +43/(0)7723/460-0, altheim@wiesner-hager.com, www.wiesner-hager.com, 

thinknewwork.com; Design/Editace: Wiesner-Hager, plenos creative; Zlom: plenos creative, plenos.at; Autor: Wojciech Czaja; 

Tiskové chyby vyhrazeny; 10/2019. 

2 contact 

contact 3

Office Concepts 

Kancelárská kultura: 

Návod na siestu 

a hraní kulecníku. 

Firemní kultura, to zní báječně! Dopřejme našim zaměstnancům 

prostor, kde se budou hlavně dobře bavit! Ale pozor: tak jednoduché 

to není. Prostorové řešení musí být vždy v souladu a dokonale 

vyladěné s duchem firmy. 

Většina návštěvníků Thajska má adresu Chaeng Wattana 

spojenou s nepříjemnými zážitky. Dlouhá ulice 

v severní části Bangkoku pulzuje nervozitou; tady 

totiž sídlí ministerstvo zahraničí, kde se udělují víza, 

pracovní povolení a povolení k pobytu. Lidé tu v čekárně 

obvykle stráví několik hodin. 

Už několik měsíců si tu však nekonečné čekání můžete 

trochu urychlit – a to doslova. Ve druhém poschodí 

obrovské budovy Ratthaprasasanabhakti najdete kryté 

atrium tvořící rozlehlý prostor pro veletrhy a podobné 

události, včetně 412 m dlouhého běžeckého oválu se 

třemi drahami. Piktogramy na zemi vám pomohou 

zvolit požadovanou rychlost: chůze, jogging, běh. 

Díky mobilní aplikaci si můžete stopnout, změřit 

a uložit naběhanou vzdálenost. Na informačních 

obrazovkách podél trati vidíte svoje jméno. 

Oficiální název této instalace zní „Sky Running“. Jedná 

se o jeden z nejméně obvyklých a zároveň mediálně 

atraktivních projektů bangkokského developera 

Dhanarak Asset Development. Důležité je také to, 

že běžecká dráha není určena pouze zaměstnancům 

úřadu, ale k dispozici je také zákazníkům a žadatelům. 

Přivítají tu vlastně každého, kdo si raději dopřeje pár 

koleček v klimatizovaném prostoru, než aby pobíhal 

po ulicích velkoměsta zamořeného výfukovými plyny. 

Prostor jako příslib 

„Fantastický projekt,“ říká Martin A. Ciesielski, který 

v roce 2017 založil v Berlíně „School of Nothing“ 

(Škola Ničeho), jíž dnes předsedá coby Ředitel 

Ničeho. Zabývá se firemními konzultacemi, sociálními 

prototypy a výcvikem kompetencí pro digitální leadership. 

„Takové v jistém smyslu exotické kancelářské 

vymoženosti nicméně musí vždy ladit s firemní 

kulturou dotyčné společnosti. Pokud tomu tak není, 

pak všechny ty běžecké dráhy, stolní fotbálky, hamaky, 

palandy nebo kulečníky dříve nebo později vedou leda 

tak ke zvýšení tenze v pracovním týmu.“ V některých 

ohledech lze podle Ciesielského podobné vychytávky 

a prostorové výstřelky chápat jako určitý příslib. 

„Kulečník v kanceláři napovídá, že půjde o pohodovou 

firemní kulturu, kde je naprosto v pořádku 

dát si během dne na chvíli oraz a soustředit se na 

kutálení koulí po stole. Pokud však firemní kultura 

takový zhmotněný manifest nedokáže obsáhnout i ve 

skutečnosti, plán selhává. Takové věci jsou potom jen 

naoko, což v konečném důsledku přinese více škody 

než užitku.“ 

Bernhard Kern, výkonný ředitel Roomware Consulting 

GmbH, také varuje před kladením důrazu na 

zábavu na úkor autenticity: „Rozhodně existují firmy, 


© Shutterstock 


Office Concepts 

kde je vhodné pořizovat běžecké dráhy, tělocvičny, 

skluzavky, gondoly nebo kuchyňky vyzdobené graffiti 

od pouličních umělců. Rozhodně však varuji před 

využíváním takových prvků coby marketingového 

nástroje či falešného brandingu zaměstnavatele. 

Prostorové řešení musí vždy vycházet z ducha firmy. 

Napřed kultura, teprve poté prostor.“ Platí to také pro 

prostorové uspořádání v rámci openspace 

řešení a politiky čistého pracovního stolu. 

Vnímatelný rozpor mezi prostorem a kulturou 

nakonec podle Kerna vždy vede ke 

konfliktům. 

Slovník siesty 

„Pracovní prostory jsou v zásadě obytné 

prostory. Odehrává se v nich každodenní 

život, který považujeme za privátní,“ píše 

emeritní sociální psycholog a bývalý ředitel 

berlínské Vysoké školy ekonomické a právní 

Peter Heinrich ve svém slovníku mikropolitiky 

vydaném nakladatelstvím Springer. 

„Hodiny, které trávíme na pracovišti, tvoří součást 

života, jehož kvalita závisí také na důležitosti, jakou 

firma klade na podobu pracovního prostředí. Platí to 

jak o prostorově fyzické úrovni, tak prostředí sociální 

komunikace.“ Z tohoto hlediska je třeba pozorně dbát 

na charakter poskytovaného pracovního prostředí – 

zda nabízí prostory pro týmovou práci, centrální zónu 

plnou života či tiché místnosti pro soustředěnou práci 

nebo třeba vykonávání náboženských úkonů. 

Architekt Michael Anhammer, partner vídeňské 

kanceláře Franz&Sue, to vše zažil na vlastní kůži. Dvě 

samostatné kanceláře jménem Franz a Sue se během 

krátké doby spojily v jednu firmu o 50 zaměstnancích. 

V nové obytné a kancelářské budově Stadtelefant 

v Sonnwendviertelu, rozsáhlé a stále expandující oblasti 

za vídeňským hlavním vlakovým nádražím, vytvořil 

Franz&Sue dvouposchoďovou architektonickou 

kancelář s mezaninovou arénou, konferenčními kójemi, 

stoly pro práci ve stoje, dvěma balkony, rozlehlou 

terasou, a dokonce dvěma sklápěcími palandami nad 

sebou připomínajícími klasická lůžka ve spacích vagónech. 

Nové kanceláře jsou v provozu od začátku roku. 

Čím 

přesněji 

formulované 

cíle, 

tím lépe! 

„Vytvořili jsme prostorovou nabídku a měli za to, 

že odpovídající kultura mezi našimi zaměstnanci 

vznikne neformálně a jednoduše sama od sebe,“ říká 

Anhammer. Jenže se ukázalo, že věci, které hladce 

fungují v rámci malého týmu, vyžadují v kanceláři 

s 50 zaměstnanci určitá pravidla a že bez komunikace 

ze strany řídících pracovníků to nepůjde. 

„Během prvních týdnů naši zaměstnanci 

nevěděli, zda a jak mohou námi vytvořené 

odpočinkové prostory využívat. Během té 

doby jsme vytvořili formát s názvem High- 

Five, který se koná jednou za čtyři až šest 

týdnů a během nějž se pět partnerů setkává 

s pěti zvolenými zástupci týmu. Společně 

pak rozvíjíme kvalitu naší kanceláře a organizační 

kulturu. Takové v jistém smyslu 

orální historii s prostorem pro vyjednávání 

dáváme rozhodně přednost před striktním 

a kvantifikovaným souborem předpisů.“ 

Jasně formulovat cíle 

Takové procesy jsou životně důležité pro jakoukoliv 

změnu v rámci firmy, potvrzuje Sabine Zinke: „Prostorový 

model musí vždy jít ruku v ruce s definicí nebo 

se změnou kulturního, technického či ekonomického 

modelu,“ tvrdí ředitelka pro oblast byznysu „Changing 

Worlds of Work“ vídeňské konzultační společnosti 

M.O.O.CON. „Čím přesněji formulované cíle, tím 

lépe! Není nic kontraproduktivnějšího, než prázdná 

dutá marketingová slova, jejichž obsah jsme si pořádně 

nepromysleli.“ Vše výše uvedené se vztahuje k trendům 

jako flexibilita, agilní práce a transparentní komunikace. 

„Rozhodně doporučuji pořádně promyslet následky 

a interakce,“ říká Zinke. „Jestliže hodláme vzít 

střednímu managementu jejich individuální kanceláře 

a přesunout je mezi ostatní pracovníky v openspace, 

musíme se zeptat: jaký vliv to bude mít na každodenní 

práci? Jak se změní komunikační procesy? A co 

můžeme udělat, aby zaměstnanci takovou změnu nevnímali 

jako snahu vidět jim neustále pod prsty?“ Vše 

výše uvedené je třeba dobře komunikovat, projednat 

a shodnout se – například v rámci pravidelně svolávaných 

víceúrovňových rad. 

Soustředit se na ducha 

Jens Kapitzky dobře ví, že v případě takových rad či 

strategických workshopů je vždy dobré dívat se za 

kulisy. Jens Kapitzky od roku 2010 do roku 2015 vedl 

nakladatelství Österreichischer Bundesverlag a dnes ve 

Šlesvicko-Holštýnsku provozuje společnost Metaplan- 

Akademie, která se specializuje na organizační konzultace. 

„Prostorová a firemní kultura může existovat 

v nádherné harmonii. Musíte ale hledat dost hluboko,“ 

říká Kapitzky. Vysvětluje to zcela bez příkras: 

„V každé organizaci najdeme tři úrovně – co se vystavuje 

na odiv, formální stránku a neformální stránku. 

To, co se vystavuje na odiv, nevnímejte! Tady většinou 

najdete akorát naivní prázdné výrazy, jimiž společnost 

vychvaluje sama sebe pro účely marketingu. Stojíte-li 

o udržitelnou změnu, musí proběhnout na formální 

i neformální úrovni. Funguje to jedině tehdy, když 

propojíte touhy a osobní zvláštnosti zaměstnanců 

s duchem firmy – tím mám na mysli všechno, co 

každá dotčená osoba cítí a ví, aniž by to bylo kdekoliv 

napsáno.“ 

Podle studie Gallupova institutu provedené v loňském 

roce se ukázalo, že 71 procent Němců svou práci 

vykonává akorát v takové míře, jak je jim předepsáno. 

14 procent dokonce tvrdí, že už se od svého 

zaměstnavatele mentálně odpojili. Jde o zcela alarmující 

čísla. Je třeba okamžitě něco podniknout. 

Wojciech Czaja 




Interview 

Kultura 

je soubor 

ustavených 

procedur 

vytvořených 

komunitou. 

© smec 

Smarter Ecommerce: 

Mladá firemní kultura ve starozitném hávu. 

Jakmile vstoupíme na vnitřní dvůr bývalé továrny na zpracování tabáku v Linci, zaujme nás neobvyklý 

klid. Hluk města tlumí cihlové zdi a slyšet jsou akorát hlasy a kroky lidí, kteří tu pracují. Průmyslový 

výtah nás vyveze do čtvrtého poschodí. Z velikých oken je vidět moderní město a staré popraskané 

dlaždice nám vyprávějí příběhy dávno minulých dob průmyslové éry. 

Jsme na návštěvě servisní společnosti Smarter Ecommerce 

– zkráceně smec – která si za sídlo své nové 

hlavní kanceláře zvolila starou továrnu na zpracování 

tabáku v Linci. Na 1 700 metrech čtverečních tady 

celkem 120 zaměstnanců vytváří softwarová řešení pro 

marketing internetových vyhledávačů. Lidé tu pracují 

z kafetérie, v některé z mnoha sdílených kanceláří 

nebo v tichých pracovnách. Výkonný ředitel Jan Radanitsch 

nás vítá s kusem čokoládového dortu namísto 

obvyklé kávy. „Dnes slavíme 12 let naší existence.“ 

Tomu říkáme ideální příležitost k rozhovoru o rozvoji 

kancelářské kultury v 21. století! 

V roce 2007 jste s kolegou Christianem Gorbachem 

společnost založil a o 10 let později vaše firma Smarter 

Ecommerce otevřela novou kancelář v linecké bývalé 

tabačce. Co pro vás bylo nejdůležitější při hledání nového 

sídla firmy? 

Jelikož jsme rostli velmi rychle, naše bývalá kancelář 

nám začala být malá už devět měsíců po nastěhování. 

Jednotlivá oddělení byla rozmístěna v různých patrech 

budovy, ba dokonce v různých částech města. V oblasti 

vývoje softwaru je ovšem nutné, aby spolu jednotlivá 

oddělení blízce komunikovala a úzce spolupracovala. 

© smec 

Pro mě proto bylo klíčové, abychom všichni sídlili na 

jednom místě a měli dost prostoru pro další případný 

růst. Dalším kritériem byla blízkost centra města. Rád 

po práci vyhledávám městský ruch. Linecká tabačka 

má také charakter kampusu, který se tu v posledních 

dvou letech velmi silně rozvíjí. 

Co pro vás bylo především důležité během plánování 

a realizace nové kanceláře? Kde jste hledali inspiraci 

a motivaci? 

Velmi důležitý pro nás byl společný centrální prostor, 

kde se mohou zaměstnanci setkávat. Proto jsme 

také vytvořili rozlehlou centrální oblast ve formě 

otevřené komunitní kuchyně namísto nějaké jídelny 

ve vedlejším křídle budovy. Centrální prostor 

samozřejmě poskytuje možnosti pro 

spolupráci či rychlá týmová setkání, 

zaměstnanci z různých oddělení se 

tu během dne setkávají v kafetérii 

nad rychlou kávou, obědem 

či prostě jen tak. Dalším 

důležitým bodem bylo udržet 

charakter této historické 

budovy. Prostor musí zůstat 

v harmonii, což je proveditelné 

pouze při respektování historie. 

Známky opotřebování tvoří 

součást tovární budovy a nyní tvoří 

také součást nás samých. 

Co se týče konceptu sdílení pracovního 

Jan 

Radanitsch, 

CEO smec 

stolu, navštívili jsme různé jiné firmy a nechali si 

poradit od architektů. Do plánování se také zapojovali 

naši pracovníci. Zástupci jednotlivých oddělení mluvili 

o tom, co je pro ně důležité a jak to co nejlépe 

implementovat. 

© Jürgen Grünwald 

Jaké jste během renovace zažívali obtíže a jak jste je 

řešili? 

Kvůli nízkým stropům místností se nedalo ideálně 

přistoupit k otázce ventilace rozsáhlých prostorů. 

Kvůli zachování cihlových prvků jsme spolupracovali 

s památkáři. Centrální chodbu navrhl architekt Peter 

Behrens lehce zaoblenou. Schválně jsme se zdrželi zavedení 

technologií, abychom tento „banán“ zachovali. 

Jak interpretujete koncept „kancelářské kultury“? Jakou 

roli v ní hraje architektura? 

Kultura je soubor ustavených procedur vytvořených 

komunitou. Neustále připomínám svým 

zaměstnancům, že každý, kdo se tu ocitne, 

pomáhá tvořit firemní kulturu. Jakožto 

výkonný ředitel nemohu ovlivnit, zda 

se někdo zapojí do komunity nebo 

ne – mohu pro to ovšem vytvořit 

strukturu. Teplota v místnostech, 

akustika a prostorové 

uspořádání tvoří klíčové 

faktory, díky kterým si lidé na 

pracovišti připadají jako doma. 

Nevěřím, že zaměstnanci mohou 

dosáhnout lepších výsledků jen 

tehdy, pracují-li více; musí totiž 

pracovat efektivně ve správnou chvíli 

a na správném místě. Například naši kavárnu 

nevyužíváme pouze během přestávek, 

ale také jako místo ke svolávání schůzek. 

Churchill jednou řekl: „Napřed my tvarujeme budovy; 

poté ony tvarují nás.“ Jak se to týká života ve vaší nové 

kanceláři? 



© Sabine Kneidinger Photography 

Interview 

Pochopitelně jsme o všem předem do hloubky 

přemýšleli a schválně jsme několik věcí nechali 

otevřených, abychom viděli, jak se věci budou vyvíjet. 

Zajímavý byl vývoj v openspace kanceláři, 

na kterou jsme se zpočátku dívali trochu 

skepticky. Hladina hluku se automaticky 

snížila – znamená to, že openspace ovlivnil 

způsob, jímž naši zaměstnanci pracují. 

Může vám také připadat jako mrhání prostorem, 

že jsme ničím nezastavěli centrální 

chodbu o rozměru 4 x 110 m, jelikož 

ta nemá žádnou jinou funkci než propojit 

prostor. Pozitivní vedlejší účinek: na té 

ulici se neustále setkávají lidé. 

Vaši zaměstnanci si mohou svoje pracoviště 

zvolit dle libosti sami. Jaká prostorová 

hlediska jste brali v úvahu, aby všichni 

pozitivně přijali koncept sdílení pracovního stolu? 

Na začátku to pro některé lidi byl docela stres. Ten 

ovšem časem odezníval, jak si zvykali. Místa u stolu se 

zase tak často nestřídají. Zaměstnanci obzvláště rádi 

využívají možnost využívání různých zón v závislosti 

na vykonávaném úkolu. Pro speciální projekty je 

možné dočasně si rezervovat stoly pro práci týmu. 

Struktury si přetváříme podle vlastní potřeby, snažíme 

se je často nabourávat a opět vylepšovat – heslem dne 

je agilita. 

Koncepty sdíleného pracovního stolu jdou obvykle ruku 

v ruce s politikou čistého stolu. Jak to řešíte ve vaší firmě? 

Máme tu dostatečné množství uzamykatelných 

skříněk. Do nich si na konci pracovního dne můžete 

uložit své osobní věci, laptop apod. V tomto ohledu 

však nemusíme na naše zaměstnance dohlížet, protože 

jakmile dojde na dodržování určitých pravidel, sami si 

to mezi sebou řeknou. Na zapomenuté hrnky od kávy 

tu upozorňujeme pomocí instantních on-line 

Zaměstnanci 

obzvláště 

rádi využívají 

možnost 

využívání 

různých zón. 

komunikátorů: jako bychom žili v jednom velkém 

sdíleném bytě. 

Vaše společnost také poskytuje část 

kancelářských prostor jako coworking. 

Jak přesně tento koncept funguje? 

Do jaké míry takové otevření se vaší 

společnosti ovlivňuje kulturu 

v kanceláři a práci vašich kmenových 

zaměstnanců? 

Protože neustále rosteme, pronajali 

jsme si větší prostor, než jsme v dané 

chvíli potřebovali. Část naší kanceláře 

jsme nabídli jednomu start-upu. Šlo 

nám o výměnu idejí, ačkoliv se tato 

firma pohybovala v trochu jiné oblasti 

umělé inteligence. Tato zkušenost 

pochopitelně ovlivnila naše rozhodnutí otevřít naši 

firmu dalším lidem. Právě proto je důležité mít takové 

projekty dobře připravené a stanovit pravidla, aby 

vzájemná spolupráce přinášela přínosy pro všechny 

zúčastněné. 

Podíváte-li se do budoucnosti: jak vidíte budoucí rozvoj 

souhry mezi kancelářskou kulturou a architekturou? 

To je pro mě velké téma. Máme tu jedinečnou 

možnost pracovat ve skutečně úžasném architektonickém 

prostředí, které má sice pochopitelně určité 

limity, ovšem zároveň poskytuje značnou variabilitu 

pro další změny. Pracovní prostředí může efektivitu 

práce buď značně posílit, nebo omezit. Architektura 

musí chápat, že nejde jen o to, aby to krásně a úhledně 

vypadalo; mnohem spíše musí umožnit mobilitu. Musíme 

se naučit tvořit prostředí těmi nejjednoduššími 

prostředky ve starých budovách, kde se lidé cítí jako 

doma. V budoucnu se musíme o svoje zdroje starat 

a soustředit se na kvalitu, nikoliv na kvantitu. 

© FEEDLY 

Sledování trendů 

Uzitecné veci pro 

kancelárský zivot. 

AirBar – 

Upgrade na dotykovou obrazovku 

Díky AirBar může každý laptop získat dotykovou 

obrazovku – stačí připojit přes USB 

panel, který vytváří nad obrazovkou neviditelné 

světelné pole. Pokud jej narušíte dotykem 

prstu, AirBar vyšle do notebooku odpovídající 

signál – ten se tak změní v dotykové zařízení. 

Dost praktické. 

Feedly – všechen newsfeed 

v jedné aplikaci 

© Shapr 

Veškeré vaše zpravodajství na jednom místě: s Feedly 

můžete propojit všechny zpravodajské feedy od 

různých poskytovatelů do jediné aplikace. Sami si 

můžete vytvářet seznamy podle kategorií. 

Ember hrnek na kávu – 

konec studené kávy 

Máte to rádi studené? Možná ano. Většina lidí má 

ale ráda kávu horkou. Díky kávovému hrnku Ember 

bude vaše káva v kanceláři chutnat vždy svěle. Kávový 

hrnek, který můžete nastavit pomocí aplikace, není jen 

krásný na pohled, ale také nabitý technologií: pomocí 

aplikace nastavíte požadovanou teplotu nápoje a dostanete 

oznámení, až bude obsah hrnku připraven 

ke konzumaci. Navíc si můžete přednastavit teplotu 

pro různé druhy nápojů – díky tomu si hrnek Ember 

oblíbí i milovníci čaje. 

© AIRBAR 

© Ember 



Život v kanceláři 

Pruvodce slušným 

chováním v openspace 

kancelái 

Kruh o poloměru jeden metr. Tak antropolog 

Edward Lee Hall stanovil vzdálenost mezi 

dvěma nebo více lidmi, ve které se všichni 

cítí příjemně. V openspace kanceláři však 

není vždy jednoduché takový odstup udržet. 

Společná práce v jednom velkém prostoru 

může fungovat jen tehdy, pokud všichni 

dodržují určitá pravidla. Platí především následující: 

váš osobní prostor končí tam, kde 

začíná prostor vašich kolegů. 

Aby se z otevřené kanceláře nestalo mezilidské a pracovní 

vakuum, připravili jsme pro vás přehled zásad 

slušného chování v openspace. Na úvod: neexistuje jediné 

ideální řešení. V podmínkách otevřené kanceláře 

musí všichni zúčastnění přistoupit na kompromisy 

prospěšné pro pracovní atmosféru. 

Dojde-li na potenciální třecí plochy, musíme v konečném 

důsledku vždy spoléhat na společnou ochotu 

k dohodě. Jelikož v kanceláři trávíme každý den 

v průměru osm hodin denně, musíme čas strávený 

v práci považovat za podstatnou část života. 

Hluk 

Většina lidí potřebuje k produktivní a soustředěné 

práci klid. Co si ale počít, sedíte-li v otevřené 

kanceláři vedle jednoho nebo několika „lidských 

reproduktorů“? 

Tip 1: Ochrana sebe. Sluchátka nebo pecky do uší; 

vhodné je cokoliv, s čím šéf nemá problém. 

Tip 2: Ochrana ostatních. Svůj nesouhlas dejte 

sousedům najevo srozumitelně, ale zároveň přátelsky. 

Většina lidí si neuvědomuje, že při telefonování dosahuje 

nadměrné úrovně decibelů. Pokud své chování 

nezmění: Buď se zařiďte podle první rady, anebo – pokud 

dělají opravdu velký hluk – se vrhněte na pracovní 

úkoly, na které se nepotřebujete tolik soustředit. 

Zápach 

Jeden z nejčastějších spouštěčů sporů: exotické či 

zkrátka teplé jídlo nemá ve společné kanceláři co dělat. 

Tip: skutečný týmový hráč by měl ve chvíli, kdy mu 

klesá hladina cukru v krvi, raději zvolit svačinku s neutrální 

vůní; třeba oříšky nebo zeleninu. Máte-li chuť 

na divoké kombinace bylin a koření, běžte s tím raději 

do jídelny. Tam každý milovník chutí a vůní najde 

kolegy, se kterými může svou zálibu sdílet. 

Nejcastejší zdroje 

konfliktu: 

Teplota v místnosti 

Dalším častým zdrojem nesouladu ve společné 

kanceláři je otázka teploty prostředí. Teoreticky se 

ideální teplota v místnosti pohybuje mezi 21 a 22 °C. 

V džungli openspace kanceláře však ani toto pravidlo 

vždy neplatí. Hranice mezi tím, co je pro jednoho 

příjemná teplota a pro druhého holomráz, jsou značně 

prostupné. Často – a pochopitelně – každý své teplotní 

rozmezí dobře zná a je ochoten se o něj kdykoliv 

pohádat. 

Tip: buďte pragmatičtí. Dohodněte si s kolegy dobu, 

kdy se bude větrat, aby nevznikalo subsaharské ani arktické 

podnebí. Panujícímu klimatu můžete přizpůsobit 

také styl svého oblečení, aby vás buď hřálo nebo 

ochlazovalo. 




Život v kanceláři 

Referenční projekt 

ČCistý stůul: 

Uklidďme si to! 

Mnoho společností poskytuje možnost volby pracovního prostředí ve formě sdílení 

stolu. Skutečnost, že zaměstnanci již nepotřebují pevné pracovní stanice, znamená 

nutnost zavedení politiky čistého pracovního stolu: zkrátka po sobě všechno uklidit. 

Politika čistého pracovního stolu bývá často 

součástí pracovní smlouvy a vztahuje se na 

všechny zaměstnance i projektové skupiny – 

včetně vedení. Výjimky mohou pochopitelně 

existovat, pokud to prostorové řešení umožňuje. 

Vliv politiky čistého pracovního stolu na 

pracovní režim. 

Politiku čistého pracovního stolu zavádějí společnosti, 

které pracují s citlivými daty, poskytují sdílené 

pracoviště či bývají v častém kontaktu s klienty. Kvůli 

ochraně citlivých dat musí být elektronické i papírové 

dokumenty mimo dosah nepovolaných. Typicky to 

platí třeba pro faktury, data o klientech či rozvojové 

plány. 

V případě sdílení stolu je nutné opouštět své místo 

tak, aby bylo k dispozici pro dalšího pracovníka. 

Jakmile nacházíte na stole špinavé hrnky, které musíte 

napřed umýt, vaše motivace k práci klesá. Dochází-li 

k pravidelnému kontaktu se zákazníky, představuje 

hlavní prioritu naprostá profesionalita a neutralita. 

Pohled na váš pracovní stůl nesmí klienta znepokojit, 

natož znechutit. 

Bezbřehá prázdnota 

versus atraktivní 

design. 

Úroveň, jaké chce firma z hlediska 

čistoty pracovního 

stolu dosáhnout, závisí na 

odvětví a představě vedení. 

Některé firmy na čistém 

pracovní prostředí zkrátka 

trvají. Něco takového však 

vyžaduje vhodnou podobu 

prostorového řešení. 

Heslo: Politika čcistého stolu 

PLÁNUJ: Než začneš pracovat, naplánuj si svůj den 

a přines si ke stolu jen to, co budeš potřebovat. 

CHRAŇ: Střež své dokumenty. Uchovávej je pod 

zámkem – fyzickým či digitálním. 

Nezapomeň: chraň svá elektronická zařízení hesly či 

biometrickými funkcemi. 

ODNES: Na konci pracovního dne zabezpeč své 

dokumenty a firemní počítač a nech po sobě prázdný 

a čistý stůl. 

Stimulující a atraktivní pracovní prostředí představuje 

základ, díky kterému zaměstnanci vnímají nastolenou 

politiku jako funkční a potřebnou. Jelikož jde o vzájemnou 

dohodu, musíme se předem shodnout i na 

případných následcích jejího nedodržení. Důtku za 

zapomenutí hrnku od kávy mohou zaměstnanci vnímat 

jako příliš přísný trest; přiměřený ale bude 

v případě zapomenutí důvěrných dokumentů. Tam, 

kde jsou tresty, mají být i odměny: motivací k pravidelnému 

uklízení věcí může být třeba káva zdarma nebo 

vouchery. 

Kreativní řád namísto kreativního chaosu. 

Pro mnohé zaměstnance představuje kreativita 

téma, které jde jen obtížně dohromady s politikou 

čistého pracovního stolu. Takovou námitku by měl 

zaměstnavatel předjímat a vytvořit prostorovou alternativu 

pro kreativní a otevřený styl práce. Heslem dne 

je práce založená na aktivitě. Zaměstnavatel by zároveň 

neměl být příliš striktní. Čas strávený v práci tvoří 

u mnoha lidí podstatnou část života. Lidé přirozeně 

tíhnou k vyjadřování své identity. Pro někoho to může 

být nálepka se jménem své oblíbené skupiny na notebooku, 

pro jiného fotografie 

rodiny na pracovní ploše 

svého počítače. Doporučuje 

se stanovit rámec pro 

akceptovatelné zacházení 

s osobními věcmi, jelikož 

právě individualita každého 

jednotlivého zaměstnance 

posiluje celý tým a tím 

i úspěch firmy. 

NOTINO: 

Don’t Worry – Be Pretty! 

Referencční projekt z Brna. 

Přirozenost a krása. Tyto dvě věčné hodnoty hodlal 

největší internetový obchod s kosmetickými produkty v 

Evropě vtělit do podoby svého nového sídla. Architektonické 

studio Kyzlink Architects v roce 2017 pojalo nové 

kanceláře společnosti Notino jako ztělesnění vůně parfému. 

Koneckonců právě díky parfémům začal v roce 2004 

úspěšný příběh firmy Notino v České republice. 

© jirka hlousek 




Referenční projekt 

černobílém stylu, aby vyhovovala jakékoliv příležitosti. 

Díky flexibilitě nábytkářského vybavení lze prostor 

velmi jednoduše adaptovat pro potřeby prezentací 

nebo eventů. 


dřevěná podlaha se vine po celé ploše jako hlavní 

tepna. 


Notino začínalo jako malý internetový obchod 

s parfémy a kosmetickými produkty. Po 15 letech 

zaměstnává více než 1 000 lidí ve 22 zemích 

a kosmetické produkty prodává také v kamenných 

obchodech. Není proto divu, že jeho zaměstnanci 

potřebovali více prostoru. Brněnský business park 

pro něco takového nabídl ty nejlepší podmínky: 

dnes je firmě k dispozici 4 000 m2 na dvou podlažích. 

Při přípravě projektu se firma spoléhala nejen 

na zkušenosti studia Kyzlink Architects, ale také na 

tipy svých zaměstnanců. Jelikož nové sídlo leží jen 

pár minut od předchozího pracoviště, není divu, 

že se do navrhování nové podoby svých kanceláří 

zapojili i zaměstnanci. Možná právě v tom tkvěl klíč 

k úspěšnému přestěhování celé firmy, které proběhlo 

během jediného týdne, aniž by došlo k jakémukoliv 

omezení provozu e-shopu. 

Elegantní a čistý styl nastolený už v areálu recepce 

prostupuje celou architekturou. Tmavá, skoro černá 

Otevřené kanceláře doplňují prosklené konferenční 

prostory, telefonní boxy a pohodlná odpočinková 

zákoutí, která lze využít ke schůzkám či krátkému 

oddychu, během čehož oceníte jejich akustické 

odstínění. Pracovní stanice v openspace kanceláři 

jsou vybavené 220 otočnými křesly paro_2 od 

Wiesner-Hager. 

Architekti využili dřevo, sklo a světlo k vytvoření 

přirozeně působícího pracovního prostředí. Sklo 

podtrhuje krásu dřevěných materiálů, se kterými se 

opakovaně setkáváme coby součástí konferenčních 

místností či různě po stěnách. 

Instalace z dřevěných panelů na stěně u vstupu do 

prostoru druhého podlaží připomíná obří paletu 

očních stínů. Taková interakce mezi kosmetikou 

a přírodou dává kanceláři nadčasovost a dotýká se 

samotné podstaty naší dekády. Takové spojení bude 

působit moderně a stylově třeba i za dalších 15 let. 

Srdce nové kanceláře tvoří konferenční místnost vybavená 

stohovatelnými stoly yuno a konferenčními 

křesly nooi. Místnost je zařízena v elegantním 

Rozsah projektu 

Plocha: 4.000 m² 

Vnitřní architektura: Kyzlink Architects 

Realizace: 

PREMIER interiors 

Nábytek: 

Wiesner-Hager, arper, ICF, offect, 

pedrali, ancal a viccarbe 




Vnitřní architektura 

KANCELÁŘSKÁ SEDÁ ZÓNA: 

Jak barevnost kancelářre 

Teplé, nebo studené? 

Jakou barvu má mít kancelárř? 

zvyšuje náš výkon 

Obývací pokoj zaujme světlezelenými tóny připomínajícími zralé olivy. V kuchyni panuje živá atmosféra 

také díky červeným dřevěným židlím. Tmavě modré ručníky a svíčky doplňují bílé zařizovací předměty 

v koupelně. Jedině kancelář je taková smutná – skoro až bez života, všude jednotvárná béžová 

a šedá nuda. 

V obytných prostorech je odjakživa důležitá správná 

volba barev, protože barvy stimulují naši náladu 

a ovlivňují vizuální klima. Protože na pracovišti trávíme 

více času než ve vlastním obývacím pokoji, je stejně 

tak důležité zamyslet se nad volbou barev i zde: 

nebo vás snad bledé a monotónní barvy kolem sebe 

motivují ke kreativní práci? Anebo opačně: dovedete 

se soustředit v prostředí, jehož neonové barvy 

připomínají spíše diskotéku? „Hlavním úkolem 

kvalitní kancelářské architektury je přivést lidi, 

funkci, prostor a vybavení v přirozený soulad. Proto 

také kvalitní interiérový design a architektura hledá 

jemnou rovnováhu mezi příliš nízkou a příliš vysokou 

stimulací,“ tvrdí Helga Eigner, architektka interiérů 

z Office Consulter Roomware. 

Barva, světlo a prostor v rovnováze. 

Aby mělo použití barev přínosný efekt, musí se zvolit 

správné proporce mezi barvou a prostorem. Rozlehlý 

fádní či naopak příliš pestrobarevný prostor je pro 

naše oči stejně stresující. Ani v přírodě přece nenajdeme 

žádné rozsáhlé homogenní prostory. I obyčejnou 

louku tvoří nespočet odstínů zelené barvy. Pokud na 

naše oči působí příliš málo nebo příliš mnoho vjemů, 

můžeme zažívat potíže s koncentrací, bolesti hlavy, ba 

dokonce poruchy zraku. 

Studie Vídeňské univerzity na téma pozornosti zkoumala 

chybovost během dlouhodobého soustředění 

se ve vztahu k barevnosti prostředí; ukázalo se, že 

barevné stimuly značně zvyšují úroveň koncentrace. 

Testované osoby vykazovaly větší chybovost v místnostech 

bez barev či v příliš světlých prostorech. Podle 

studie je pro naše oči a mozek nejlepší barevná rovnováha 

vytvářející harmonizovanou úroveň tenze. Při 

volbě barev ve vztahu k funkci prostoru hraje stejně 

důležitou roli také světlo. Helga Eigner vysvětluje: 

Barvy osvícené různým typem světla vnímáme 

jinak. Povrchy, které za denního světla působí jako 

hezky barevné, vypadají v nažloutlém světle zářivek 

odlišně. „Pro volbu barev je klíčová funkce prostoru: 

design komunikačních místností může nést mnohem 

odvážnější barvy než třeba permanentně zaplněné 

pracovní prostory. V nich je vhodné barvy používat 

jen pro doplnění atmosféry.“ 

Každý máme odlišný vkus, nicméně vliv barev na 

člověka není otázkou osobního nastavení, nýbrž mnohem 

spíše funkcí psychiky. Proto má využití určitých 

barev v kancelářském prostředí určité pevně stanovené 

meze. 

Červená se nepoužívá jako signální barva pro nic 

za nic. Okamžitě zaujme naši pozornost. Máme ji 

spojenou s nebezpečím, ale také s láskou a vášní. 

Ve své čisté podobě bychom ji měli používat jen 

pro dodání akcentu, a to ještě pouze v místnostech, 

kde probíhá komunikace. 

Modrá je studená barva připomínající širé moře 

nebo oblohu. Zvyšuje schopnost soustředění 

a zklidňuje. Modrá nástěnka, modrý obraz nebo 

modré pozadí plochy počítače vdechnou každodennímu 

životu v kanceláři nový rozměr. 

Žlutá je vedle bílé nejčistší barva. 

Spouští pocity radosti a energie. Nejlépe 

se hodí do recepčních prostor či pracovních 

kaváren, ale také tam, kde lidé 

chtějí relaxovat. 

Protože hnědá připomíná hlínu, hodí 

se hlavně na podlahy. Hnědá evokuje 

stabilitu. 

Zelená je směs základních barev, která může 

nést mnoho odstínů a variací. Znázorňuje růst 

a připomíná přírodu. Podobně jako žlutou také 

tuto barvu využíváme k vytvoření příjemné 

atmosféry, hodí se ale také tam, kde se chceme 

dobře soustředit na práci. Přírodu můžeme do 

pracovního prostředí vnést třeba pokojovými 

rostlinami. 

Také oranžová je směs základních barev, 

která v sobě nese vlastnosti červené – signální 

barva – a žluté – radost. V komunikačních 

a konferenčních místnostech podporuje 

soustředění a pozornost účastníků. 

Bílá vlastně není barva a spojenou ji máme především 

s čistotou. Neměli bychom ji používat jako jednolitou 

barvu na rozsáhlejších površích. Bílé či světlé desky 

pracovních stolů nám připomínají prázdný list papíru 

a podporují naši koncentraci na probíhající aktivity. 

V takovém případě je důležité, aby byl povrch matný, 

nikoliv lesklý. 



Kancelářské koncepty 

Pracovní sveěty 

a kulturní šok. 

Jiný kraj, jiný mrav. Poznat se to dá také podle podoby kanceláří. Co se týče mentality, 

nákladů na nájem či požadavků na individuální prostor, nedělí Asii, Evropu 

a Ameriku kilometry, ale celý vesmír. 

Pan Hulot přechází po chodbách a vůbec nechápe, 

kde se to ocitl. Zaměstnanci s kufříky v rukou pobíhají 

z bodu A do bodu B jako v nějakém futuristickém 

mraveništi, vytrhávají papíry z psacích strojů a v oparu 

anonymity si nikdo nikoho nevšímá. Ve 22. minutě se 

muž v kabátu, s kloboukem a deštníkem zastaví 

u skleněné galerie a zírá pod sebe na řadu miniaturních 

kójí; moment, který se zlatým písmem napsal 

do kolektivní paměti filmových dějin. Filmová satira 

s názvem „Playtime“ francouzského režiséra Jacquesa 

Tatiho z roku 1967 je kritikou moderního světa i stále 

více bezpohlavní podoby našich obytných a pracovních 

prostorů. 

S šedými a béžovými kójemi v openspace kanceláři, 

které vídáme v leckterých amerických hraných filmech, 

se dnes setkáme většinou v ekonomickém 

a finančním sektoru. Oddělovací stěny ve výši ramen 

na jednu stranu zajišťují možnost soustředěné práce 

s jistou mírou soukromí a akustického odstínění, na 

druhou stranu můžete vestoje udržovat přehled (či 

dohled), pokud jde o zaměstnance. 

Několik překvapivých a leckdy šokujících pracovních 

situací existuje také v oblasti architektury. Japonský 

hvězdný architekt Junya Išigami se svým týmem sídlí 

v Roppongi uprostřed tokijské městské džungle v prostoru 

bývalé diskotéky o rozloze 400 m 2 pod úrovní 

země bez jediného okna ven. „Když jsme kancelář 

zakládali, musel jsem se rozhodnout: malou kancelář 

s výhledem, nebo velkou bez výhledu? Musím však 

přiznat: i když máte velkou představivost a coby 

architekt značné prostorové a konceptuální možnosti, 

stejně všichni sníme o kanceláři s okny. Když dojde 

na lámání chleba, každý nakonec touží po výhledu na 

nebe.“ 

Kazuyo Sedžima a Ryue Nišizawa, držitelé Pritzkerovy 

ceny z kanceláře SANAA, celé roky pracovali ve 

skladišti na jihu Tokia. Po příkrém kovovém schodišti 

s nevelkým znakem kanceláře na dveřích vstoupíte 

do světlé, i když stísněné kanceláře, kde má každý 

zaměstnanec k dispozici pracovní stůl zhruba o šířce 

80 cm; může za to velmi vysoký nájem. Pracovní 

doba? Od dvou odpoledne do půlnoci; kancelář totiž 

nepůsobí pouze v Japonsku, spoustu projektů řídí také 

v Evropě či v USA. 

Rozvržení kanceláří v Evropě a Severní Americe na 

druhou stranu vyjadřuje především kulturu a filozofii 

dané firmy: v Düsseldorfské kanceláři Christopha 

Ingenhovena sedí zaměstnanci u stolu uprostřed 

místnosti dlouhé desítky metrů. V pařížské kanceláři 

Lacaton & Vassal vzniklé z bývalého továrního 

skladiště s betonovou podlahou zase věnují orchidejím 

ve skleníku minimálně takovou péči jako lidem. 

A v kanceláři Hermanna Czecha v centru Vídně se 

můžete doslova ztratit mezi vysokými prosklenými 

regály přetékajícími knihami. 



© Photo: Jaques Tati Playtime (1967), alamy 


Kanceláře celého světa 

Tak trochu jiný 

Big Mac. 

V loňském roce se ústředí společnosti McDonald’s přestěhovalo z Oak Brook do 30 km vzdáleného 

centra Chicaga. Nová kancelář vyzařuje tak lehkou a zdravou atmosféru, až člověka napadne, kéž by 

už jídlo od této společnosti nastoupilo podobný úspěšný trend. Vrcholem jsou wellness prostory na 

každém patře s tichými místnostmi, knihovnou a modlitebnou. I’m lovin‘ it. 

Osmiposchoďová budova od Gensler Architects 

vypadá neuvěřitelně vkusně. Cihlová fasáda pokrytá 

ocelovými pruhy a čtvercovými skleněnými panely se 

nevzdává léty ověřené estetiky McDonald’s. Budova 

o výměře 50 000 m2 používá konstrukční materiály 

typické pro Chicago a zapadá na pozemek, kde dříve 

stály pouze nudná skladiště a logistické haly, jako 

dobře padnoucí dílek skládačky. Třemi přepaženými 

vchody vstupujeme do centrály – tzv. Univerzity 

hamburgerů – kde budoucí zaměstnanci a franšízanti 

procházejí tréninkem, a do globální restaurace 

McDonald’s, kde si můžete objednat jakýkoli burger, 

hranolky nebo shake, jaký se kde ve světě prodává. 

Teprve jakmile vstoupíte na toto nejsvětější místo ze 

všech, začnete chápat, kde jste se to vlastně ocitli. 

© Garrett Rowland 

V centru budovy najdeme obří atrium se skleněnými 

chodníky, galeriemi, schodišti a podestami jen 

zdánlivě chaoticky protínajícími prostor. Všude 

možně trčí do prázdného prostoru v různých úrovních 

podlaží prosklené konferenční místnosti, jako 

by architekti chtěli, abyste měli výhled dovnitř i ven. 

To vše horizontálně protíná ze stropu visící instalace 

newyorského umělce Jacoba Hashimory. Umělecké 

dílo se jmenuje „Brána do šeptané možnosti existence“ 

a sestává ze stovek barevných, vzorovaných, někdy 

nehmotně průsvitných draků z bambusu, pryskyřice 

a akrylátu. Jako byste se ocitli v nějakém radostném 

snu – něco mezi hippies, M. C. Escherem a elegancí 

nedávno otevřeného vlajkového obchodu Louise 

Vuittona. Celých 47 let sídlilo vedení McDonald’s 

na tradiční adrese v Oak Brook asi 30 km na západ 

od Chicaga. Kanceláře byly roztroušené po několika 

budovách kolem rozlehlého zeleného kampusu. 

S tím, jak se společnost snaží změnit vlastní identitu 

a přerodit se z předměstského poskytovatele rychlého 

občerstvení v městskou lifestylovou restauraci 

– alespoň jak sama ráda tvrdí – bylo nutné provést 

určitý symbolický krok také na úrovni managementu. 

A tak v roce 2018 firma opustila kampus na okraji 

města a svých 2 000 zaměstnanců přesunula na Randolph 

Street v centru Chicaga. 




Kanceláře celého světa 

What's on your desk? 


Dvěma asymetrickými oblouky – odkaz na zlaté 

oblouky, které od roku 1968 tvoří logo firmy – vstoupíte 

do haly se stěnami v barvě ořechu, která dodává 

teplou a vřelou atmosféru. Některé povrchy stěn jsou 

černé a bílé, látky nesou různé odstíny šedé a leckde vidíme 

také masivní dřevo. Každou chvíli ředí jednolitý 

dojem chladné modré a tyrkysové tóny a také několik 

klasických kousků nábytku nezaměnitelné korporátní 

žluté barvy. „Nábytek a design interiéru je nadčasový 

a zdrženlivý, leckde dokonce ač trochu minimalistický,“ 

tvrdí Ruben Gonzales, hlavní architekt a projektový 

manažer IA Interior Architects, kteří spolu se 

Studio O+A navrhli a realizovali interiér. 

„Marně byste tady hledali prvoplánově přeplácané firemní 

barvy. Jedinou výjimkou je typická McDonald’s 

žlutá, která sem tam zvýrazňuje prostor v podobě 

křesílek, zákoutí s pohovkami či tapetami na stěnách.“ 

Všude po budově jsou rozmístěné plazmové dotykové 

obrazovky k nezbytné digitální komunikaci. Ani z hlediska 

akustiky či atmosféry není na první pohled ani 

poslech patrné, že většina kanceláří jsou openspace. 

Obvyklý styl otevřené kanceláře vyvažují různá zákoutí 

a různorodě navržené niky. Samotná podlaží mají 

každé jiný charakter. Stejně jako v případě různých 

vrstev v přerostlém Big Macu, také tady jsou na sebe 

naskládaná firemní oddělení věnující 

se historii, pohostinnosti, chutím a vůním, obalové 

kultuře a designové či architektonické identitě. Tato 

oddělení nevnímáme pouze v rámci manažerského 

systému, ale také podle architektonického designu 

podlaží. Třešničkou na dortu je galerie znázorňující 

největší úspěchy historie McDonald’s, včetně sbírky 

hraček z Happy Meals z různých dob. 

Asi nejhezčím a nejlépe přijímaným dárkem pro 

zaměstnance je wellness prostor, který se nachází na 

každém patře. Kromě klasických tichých místností zde 

najdeme knihovnu, hernu, firemní školku a modlitební 

a meditační místnost. Kanceláře Big Macu by těžko 

mohly působit příjemněji a udržitelně výživněji. I’m 

Lovin‘ It. Člověk se nakonec musí sám sebe ptát: kde 

se konečně taková zdravá a pohodová atmosféra vtělí 

i do menu této restaurace? Dáte si k tomu jablečnou 

taštičku? Ne, díky. 



06 

07 

What’s on your desk, 

Christophe Thun-Hohensteine? 

Christoph Thun-Hohenstein, generální ředitel Muzea užitých umění, má 

pravděpodobně jednu z nejkrásnějších kanceláří v celé Vídni. Od svého pracovního 

stolu v prvním patře má výhled nejen na Stubenring, ale také na místnost 

o výměře 100 m2 a šest metrů vysokou. „Inu, jsem totiž docela velký,“ 

tvrdí 1,97 m vysoký ředitel. „Dostatek prostoru mi vyhovuje. Dává mi pocit, 

že se můžu fyzicky i psychicky pohybovat. Třeba včetně toho, že se snažím 

nevolat si asistentku k sobě do kanceláře. Raději vstanu a jdu k ní těch 15 nebo 

20 metrů přes celou místnost. Je to taková náhražka sportu, na který bohužel 

nemám čas.“ Pokud sečte takové cesty sem a tam po kanceláři a různé schůzky, 

ujde v některé dny 15 či 20 km. 

Místnost je silně zdobená, u stropů jsou okázalé panely, a kromě pracovních 

stolů najdeme v místnosti nekonečně velký konferenční stůl a pohovku od 

Franze Westa s oranžovým a zeleným čalouněním. „Místnost je na jednu stranu, 

co se týče nábytku, docela spartánská, pracovní stůl je ale dost plný. Taková 

kombinace mě uklidňuje a vyhovuje mi.“ Většinu e-mailů a práce s dokumenty 

vyřizuje na svém iPhonu. Thun-Hohenstein má jedno přání do budoucna: 

„Když se člověk zajímá o tolik věcí, nezbývá mu moc volného času. Rád bych 

měl někdy víc času sám pro sebe. Člověk přece může tak trochu snít!“ 

Wojciech Czaja na návštěvě u Christopha Thun-Hohensteina 

08 

02 

01 

04 

03 

09 

05 

01 

02 

03 

04 

05 

06 

07 

08 

09 

10 

Stůl z ořechového dřeva od Karla Schreitla. Mně připadá 

nádherný. Má za sebou historii: podle našeho inventárního 

listu ho muzeum získalo v roce 1944. 

Muzejní systém běží na PC. V osobním životě používám 

počítače Apple. Jsem flexibilní. Myš umím používat oběma 

rukama, někdy levou, jindy pravdou. 

Na mém stole panuje jednoduchý organizační systém. 

Každá hromádka znamená projekty a nápady v různých 

fázích realizace. 

Nejdůležitější pohyb ruky během schůzek je nalévání vody 

do sklenice. 

Můj organizační systém pokračuje také na aluminiových 

křeslech Eames. Tato tři křesla neslouží k sezení, ale jako 

prostor pro zacházení s dokumenty. 

Jakmile se setmí, v okně se sepne světelná instalace Jamese 

Turrella. Místnost potom zaplaví červené, modré 

a fialové LED světlo. 

Stojací lampa Toio od Achilla a Pierra Giacoma Castiglioniových. 

Jedna z mých nejoblíbenějších designových klasik. 

Pultík z betonu a kamene navrhl můj předchůdce Peter 

Noever. Používám ho jako regál na knihy. 

Nástěnná realizace od Donalda Judda (hliník a lak) byla 

původně vystavena ve věži. Když jsme však museli muzejní 

věž uzavřít, stalo se z ní centrální umělecké dílo mé 

kanceláře. 

Čtyři závěsné regály na stěně z oceli a betonu od Petera 

Noevera. Vejde se do nich spousta knih, aniž by vizuální 

dojem z místnosti narušovaly pestrobarevné hřbety knih. 

10 



Showroom 

Think New Work. 

Z pracovního a komunikačního prostoru zvaného „kancelář“ se stále více stává kreativní obytný prostor. 

Klíčovým heslem je svoboda volby: „naše kancelář“ namísto „moje kancelář“. Následující výběr produktů 

představuje prvky jakéhosi hřiště plného možností – pryč s klasickým pevným stolem a strnulým myšlením! 

yuno & nooi: 

Dva bestsellery na nové misi. 

yuno, který původně vznikl jako stohovatelný stůl pro 

eventy a semináře, rozšiřuje svůj záběr také do světa 

kanceláří: rodinu yuno office Wiesner-Hager pojímá 

jako nekonvenční kancelářský program vyhovující 

především mobilním nárokům coworkingových 

prostorů v rámci trendu flexibilního a jednoduchého 

využívání kanceláře ve světě „nové práce“. Ke stolu 

yuno lze připojit přípojný kovový modul s práškovým 

lakovaným povrchem a v okamžiku se z něj stane 

kompletní pracovní stanice. Přípojný modul obsahuje 

možnost připojení zdroje, síťových kabelů a USB s funkcí 

nabíjení. Slouží také jako uzamykatelný prostor 

pro cennosti a kancelářské potřeby. Spojíme-li stoly 

naproti sobě do dvojitého nebo čtyř-stolového bloku, 

vytvoří čalouněné L-panely jednoduchou zástěnu pro 

větší pocit soukromí. Nikde po stole nevedou žádné 

kabely a jeho plná mobilita zůstává zachována. 

Design: Andreas Krob 

Oblast využití víceúčelových křesel nooi zaznamenala 

rozšíření také: díky novým konferenčním křeslům se 

z řady nooi stává ideální partner pro déletrvající schůze 

či okamžitou potřebu vytvoření prostředí pro práci 

– například v coworkingových prostorech či místnostech 

pro projektovou práci. Otočný čtyřstranný 

hvězdicový rám a područka z trubkové oceli poskytují 

pohodlí a flexibilitu během konferencí, workshopů či 

časově omezené práce. Kromě nejrůznějších konfigurací 

sedací skořepiny lze volit také ze dvou různých 

rámů: konferenční křeslo je k dispozici s kluzáky nebo 

v mobilní verzi s kolečky. 

Design: neunzig°design 

element & m.zone Cloud: Obývací pokoj, tržiště nebo 

odpočinková zóna? 

Pracoviště představuje různorodé a stále se měnící prostředí, které 

má podporovat požadavky daného úkolu; tak zní jeden z hlavních 

požadavků „nové práce“. Z pouhé kanceláře se stává místo pro 

schůzky, spolupráci a komunikaci. Wiesner-Hager představuje 

dvě nábytkové řady, které přemění klasickou kancelář ve skutečný 

kreativní prostor: čalouněný element a „společenský ostrůvek“ 

m.zone Cloud. 

Nekonvenční konferenční stolový cluster 

m.zone Cloud umožňuje týmovou výměnu 

informací. Textilní dekorativní stříška dostupná 

v nejrůznějších barvách a materiálech 

slouží jako zástěna, aniž by měli uživatelé 

ostrůvku pocit, že se ocitli uvěznění v nějaké 

stísněné krabici či vězení. Cloud lze také osadit 

integrovaným osvětlením či zásuvkami 

pro mobilní zařízení. 

Design: Lucy.D 

Modulární čalouněná nábytková řada 

element vznikla především pro centrální 

zóny v otevřených kancelářích. 

Zadní prvky pohovky lze nejrůznějšími 

způsoby skládat na sebe. Výška kombinace 

čalouněného nábytku určuje stupeň vizuálního 

a akustického odstínění. Z hlediska 

prostoru lze element používat jako individuální 

pohovku či jako modulární nábytek 

v nejrůznějších konfiguracích. Řada se 

tak především hodí k novým formám 

komunikace coby prostor pro odpočinek 

či dočasné pracoviště. 

Design: Boris Klimek / Spolupráce: 

mminterier 



yuno 

Nová generace stohovatelných stolu. 

Více se o „stohování bez skládání“ – a proč je nový stohovatelný 

stůl yuno připraven k užívání rychleji a praktičtěji než obvyklý 

skládací stůl, se dozvíte zdena wiesner-hager.com

contact_office_magazine_#29_czech

Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!

Delete template?

Save as template ?