Klubový magazín 4/2020

Pracoviště archiváře
HISTORIE A SOUâASNOST­
KLUBOVÉHO ARCHIVU
Harley-Davidson Club Praha
uchovává množství archiválií,
které nashromáždil v průběhu
své více než devadesátileté
existence.
V dávných dobách
První zmínky o existenci archivační činnosti
v našem klubu se datují k 1. březnu 1928, kdy
se dozvídáme v zápisu z 1. řádné valné hromady
o návrhu jednatele klubu Josefa Hrníčka o volbě
bibliotékáře (knihovníka). Tato funkce byla
svěřena Vratislavu Šimsovi. Vznikla tím klubovní
knihovna obsahující především motoristické
publikace, knihy o technice, mapy, příručky
atd. Tato knihovna – později sídlící v klubovních
místnostech paláce SIA, později opět v klubovně
v přilehlých místnostech Francouzského restaurantu
budovy Autoklubu – měla i svůj řád o sedmi
bodech. Pro zajímavost: bod 7. zakazoval půjčovat
knihy členům dlužícím členský příspěvek.
S osobou, přímo se nazývající archivářem se můžeme
setkat dále se jménem Josef Kopecký, který
byl novým archivářem zvolen 14. března 1929.
Další změna archiváře – navíc zvolení rovnou
dvou archivářů – nastala v roce 1932. Tady se
setkáváme i s péčí o klubovní trofeje. Více nám
poví výňatek z pracovní verze publikace X let
HCP: „Správu našeho archivu, knihovny a sportovních
trofejí vedli v tomto správním období
(1932) pánové Jindra (Antonín) a Střihavka (Ladislav).
Pan Jindra za velmi obětavého přispění
text: Jindra Slabý junior
foto: foto autor
a archiv H-DC Praha
p. Nimshause dal všem trofejím našeho klubu
důstojné umístění v krásných skleněných vitrinách.
Přibylo mnoho nového, samé důkazy
pozoruhodných sportovních výkonů a vítězství
našich členů. Každá trofej jest a bude i nadále
nerozlučitelnou součástí skvělé sportovní tradice
HCP, jakou ji toužili viděti její první příslušníci
i ti další, k barvám jejím upřímně se hlásící.“
Po krásných skleněných vitrínách dnes zůstaly
ve zdech Francouzského restaurantu jen díry
po šroubech, většina nerozlučitelných trofejí
je neznámo kde, jen k těm našem barvám jsou
naši členové stále upřímně se hlásící.
Na závěr výčtu těch, kdo se podíleli na zpracování
klubové historie za 1. republiky, můžeme také
uvést člena Vladimíra (Motyčku) Donáta. Byl to
on, kdo zpracoval dobře známou knihu Deset let
Harley clubu Praha z roku 1937.
Co se dělo s klubovým archivem od počátku německé
okupace nebylo donedávna jasné. Až
v posledních letech se podařilo zjistit, že většinu
archivu, včetně klubových trofejí, svěřil tehdejší
prezident Karel Kameník do Národního Technického
muzea. Stalo se tak začátkem března 1939.
Byl to krok, vzhledem k pozdějším událostem
nadmíru prozíravý a správný. Písemnosti a předměty
z předválečné doby tak v bezpečí přežily
léta okupace i pozdější časy socialismu.
Bezprostředně po konci 2. světové války, kdy
klub obnovil svou činnost, také musely vznikat
nové zápisy z jednání výboru klubu, dále korespondence,
pozvánky a jiné písemnosti. Z těchto
materiálů se dodnes dochovala jen velmi malá
část. Zda byly tyto klubové písemnosti v době
Vratislav Šimsa, první archivář
Harley Clubu Praha
komunistických represálií v 50. letech účelově
zlikvidovány, či se náhodou ještě někde nenacházejí,
bohužel není známo.
Pozdější dochované klubové materiály začínají
až v 70. letech a ty dále zůstávaly u některých
klubových prezidentů a jednatelů.
Zlom v archivační činnosti klubu nastal v roce
1993. Především díky dr. Janu Hozákovi – v té
době vedoucímu archiváři Národního technického
muzea – došlo k předání prvorepublikového
archivu zpět do klubu. Jedinou smůlou tehdy
bylo, že se k nám již nenavrátily i tam umístěné
trofeje a další, v té době zapomenutá část
archivu, jak uvádím níže. V dnešní době už se
tato epizoda jeví jako sci-fi. Po navrácení měl
postupně archiv ve své péči Petr Kašík, Jaroslav
Louma, Tomáš Kohout, Vladimír Pavljuk, Tomáš
Podhrázský a poté první novodobý klubový archivář
Tomáš Čihák.
Poklady z muzea
Můj první kontakt s klubovými archiváliemi nastal
zcela nečekaně a neplánovaně. Na začátku
roku 2018 jsme s klubovým kolegou Františkem
Bínou připravovali výstavu o historii H-DCP
v Národním technickém muzeu. V té době probíhala
mezi námi a pracovníky muzea, zejména
panem Arnoštem Nezmeškalem – pro nás
jakýmsi styčným důstojníkem muzea – a naším
„přípravný výborem“, čilá komunikace. Naší
snahou bylo tuto výroční výstavu, navíc poprvé
konanou v prostorách Technického muzea, co
nejvíce ozvláštnit. A právě Arnošt Nezmeškal
nám přislíbil, že se pro nás pokusí něco nového
najít v jejich archivech a depozitářích, odkud
nám již zapůjčili řadu exemplářů. 13. března
2018 přišel „objev století“. To nás s Frantou zavolali
do muzejní badatelny s tím, že našli co-
10 HARLEY ‐DAVIDSON CLUB PRAHA 3 I 2021