Po hradech a zámcích s Kachnou

Po hradech
a zámcích
s kachnou
Kateřina Hubertová

Po hradech
a zámcích
s Kachnou
Kateřina Hubertová
www.kachnasekocha.cz
design Vojta Rejl

10
8
5
6
2
4
1
3
9
7
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zámek Lysice
Hospitál Kuks
Zámek Červené Poříčí
Hrad Litice
Zámek Jezeří
Hrad Krakovec
Zámek Rájec nad Svitavou
Kláštěr Plasy
Zámek Třeboň
Zámek Valeč

Zámek
Lysice
Krytá promenáda vycházející ze zámeckých pokojů přímo do rozkvetlé zahrady
je poznávacím znamením zámku Lysice. Současnou podobu komorního
rodinného sídla získal zámek za posledních šlechtických majitelů, jimiž byli
od počátku 19. století až do druhé světové války Dubští z Třebomyslic. Z jejich
sbírek v Lysicích nejdete nábytek, sklo, porcelán či obrazy, velikou zbrojnici
včetně samurajských mečů i dvě knihovny. Jedna z nich připomíná spisovatelku
Marii von Ebner Eschenbach, neteř majitelů zámku. Předměty dovezené
z Orientu, stejně jako výzdoba zámecké kavárny, zase upomínají na námořní
plavby Ervína Dubského.
Největším dobrodruhem z rodiny
Dubských byl bezpochyby hrabě
Ervín, námořník, cestovatel
a sběratel orientálních předmětů
i fotografií. V letech 1874 až
1876 podnikl jako první důstojník
na korvetě Erzherzog Friedrich
cestu kolem světa. Navštívil exotické
krajiny Dálného Východu,
kromě Japonska, kde se začal
zajímat o kulturu samurajů, také
Cejlon, Singapur, Hongkong či
Šanghaj. Během cest si vedl podrobné
zápisy, zachoval se jeho
dvousvazkový lodní deník. Erwina
Dubského můžeme označit
za renesančního člověka, jeho
zájem sahal od antropologie až
po geografii a byl také velmi dobrým
malířem. A stejně bohaté
a rozmanité jsou i sbírky, které
na Lysicích zanechal.

Projděte se kolem
Po prohlídce zámku si
projděte nádhernou
pozdně renesanční
okrasnou zahradu
z první poloviny
17. století,
která vychází z principů
italské terasovité
zahrady. Komnaty zámku
s její vrchní částí propojuje empírová sloupová
kolonáda s krytou pergolou. V místech ohraničených
sloupy kolonády se původně nacházelo
hřiště pro míčové hry, to bylo v polovině
18. století přeměněno v zahradní parter s bazénem
a vodotryskem. Uprostřed zdi horní terasy
byla vybudována grotta, ve výklencích okolo pak
najdete alegorické sošky dvanácti trpaslíků,
představujících jednotlivé měsíce roku.
Kam na výlet?
Hezký výlet a nečekané překvapení vás čeká v lesích
nad nedalekou vesnicí Bořitov. Na úpatí vrchu Velký
Chlum na vás každou chvíli vykoukne v pískovci vytesaná
socha či reliéf. Nejvýraznější z nich je sousoší
husitských bojovníků Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa
Holého z roku 1927.
Autorem všech soch je Stanislav Rolínek. Talentovaný
mladík z chudé rodiny se vyučil čalouníkem, táhlo
ho to ale spíše k umění. Se svými sochařskými díly se
ukrýval právě v lese plném pískovcových skal, skalek
a balvanů. Po prvních ne příliš úspěšných pokusech
se pustil do sousoší husitských bojovníků v nadživotní
velikosti.
Na vedlejším Malém Chlumu najdete dřevěnou
dvoupatrovou rozhlednu s výhledem na Černou
Horu, Doubravice nad Svitavou i zříceninu hradu
v Boskovicích. Rozhledna se nachází na místě hradiště,
které tu vzniklo na přelomu doby bronzové
a železné.
Lysice, okres Blansko, Jihomoravský kraj
www.zamek-lysice.cz
1

Hospitál
Kuks
Kuks a jeho okolí jsou příkladem citlivého propojení krajiny, architektury
a umění. Rozsáhlý barokní komplex v údolí Labe nechal na přelomu
17. a 18. století vystavět hrabě Špork. Na levém břehu býval zámek,
několik lázeňských budov, zájezdní hostinec a zpívající kaskádové schodiště.
Špitál milosrdných bratří, takzvaný hospitál, na pravém břehu Labe vyprojektoval
italský architekt Giovanni Battista Alliprandi. Hospitál měl sloužit pro
sto chudých zestárlých poddaných, nechybělo v něm ani zázemí pro mnichy
a lékárna, jeho dominantou se stal špitální kostel Nejsvětější trojice s rodinnou
hrobkou Šporků.
Kuks je neoddělitelně spojen
s osobou hraběte Františka
Antonína Šporka, jednoho z nejvzdělanějších
šlechticů barokní
doby s mimořádným citem pro
umění. Za jeho života se mezi
lázeňskými hosty střídali slavné
osobnosti a významní šlechtici,
kteří sem přijížděli nejen za léčením,
ale také za zábavou. V Kuksu
nechyběla lázeňská kapela či
divadlo, byl také vyhlášený svými
velkolepými hony. Špork dokonce
založil lovecký řád svatého
Huberta, jehož se stal velmistrem.
Zároveň byl mecenášem mnoha
významných umělců, kromě
Matyáše Bernarda Brauna také
malíře Petra Brandla či básníka
Johanna Christiana Günhera.
Známý bouřlivák byl také vydavatelem
cenzurou neschválených
knih a jako milovník divadla
a hudby zavedl do Čech lesní roh.

Projděte se kolem
Severní terasu hospitálu
zdobí dílo sochaře
Matyáše Bernarda
Brauna, slavné alegorie
ctností a neřestí.
24 soch ženských
postav představuje
ctnosti víru, naději, lásku,
trpělivost, moudrost, statečnost,
cudnost, píli, štědrost, upřímnost, spravedlnost,
pohostinství a neřesti pýchu, lakomství,
smilstvo, závist, obžerství, hněv, lenost, zoufalství,
lehkomyslnost, pomluvu, lstivost a podvod. Originály
soch jsou dnes uschovány v depozitáři hospitálu,
na terase uvidíte kopie. Dále na Kuksu Braun
ztvárnil postavy blahoslavenství, nebo sochy
anděla života a anděla smrti.
Kam na výlet?
Braunovo snažení se ale neomezilo jen na samotný
Kuks, sochař vyrazil i do okolních lesů a vrchol
jeho umění tak najdete při procházce v takzvaném
Novém lese, kde do místních kamenů a skalek vytesal
sochy poustevníků, Máří Magdalény, Jana Křtitele,
nebo vidění svatého Huberta.
Podle největší z plastik zobrazující narození Ježíška
se místu říká Betlém. K Marii a Josefovi zleva přicházejí
Tři králové s průvodem, vedle klečí pastýři.
Vchod do jeskyně kryla nebeská klenba s andělem
na vrcholu, okolo se nacházely další volně stojící
postavy.
Dodnes se ale z celého sousoší dochovalo jen torzo.
Sochy splývají se skálami, jinde z nich zas výrazně
vystupují, časem navíc sousoší částečně zarostla
mechem a vegetací a působí tak téměř surreálným
dojmem.
Kuks, okres Trutnov, Královéhradecký kraj
www.hospital-kuks.cz
2

Zámek
Červené Poříčí
Na zámku v Červeném Poříčí nedaleko Klatov vás rozhodně nečeká klasická
prohlídka s načančanými pokoji připomínajícími svým vybavením dávnou
slávu sídla či příběh posledních šlechtických majitelů. Červené Poříčí se ukazuje
tak, jak to v něm dnes opravdu vypadá, tedy ve stavu před rekonstrukcí.
Přitom jde o jeden z mála příkladů saské renesance na českém území. Nový
zámek, jehož červená střecha zářila do širokého okolí, dal dokonce jméno
celé obci. Zámek kdysi stával v okrasné zahradě, z níž se dodnes zachoval
areál obehnaný zdí s věžovitou branou.
Zámek v Červeném Poříčí
vypráví příběh, který ve dvacátém
století zažila nejedna česká
památka. O století dříve se ocitl
v rukách habsburské císařské
rodiny a spolu s celým panstvím
se stal součástí korunních
statků. Po vzniku Československa
přešel zámek do státního
majetku pod Ústřední ředitelství
státních lesů. Po druhé světové
válce se stal sídlem lesního
závodu, pro jehož zaměstnance
byl v 60. letech upraven na byty.
V této době byly interiéry zámku
nejvíc poničeny, velké místnosti
přepaženy a vestavěny celé
byty i s vytápěním či koupelnami.
Stopy těchto zásahů najdete
ještě dnes, mnohde jsou na
stropě viditelné pozůstatky příček
a stěny pokrývá válečková
výmalba, jakou si pamatujete
třeba od babičky.

Projděte se kolem
Na návsi před zámkem
stojí barokní kaple
Nejsvětějšího Srdce
Ježíšova, kterou
v 18. století
nechala vystavět
hraběnka Amálie
Eleonora z Hauben. Ze
zámku se do kaple dalo
chodit krytou chodbou přes část návsi až přímo
do zvýšené oratoře. Z kaple, jejímž architektem
byl plzeňský stavitel italského původu Jakub
Auguston mladší, je už od zámecké brány vidět
malá věžička s kupolí. Interiér kaple byl rokokově
upraven a bohoslužby, původně sloužené
zámeckým kaplanem, se tu konaly až do devadesátých
let 20. století.
Kam na výlet?
Za návštěvu stojí nedaleké Klatovy, které by mohly
sloužit jako učebnice architektury. Město založil
okolo roku 1260 král Přemysl Otakar II., což dokazuje
pravidelný půdorys se čtvercovým náměstím
a šachovnicovým systémem bloků, díky němuž patří
město k nejvýznamnějším příkladům kolonizačního
urbanismu 13. století.
To nejlépe doceníte, pokud vystoupáte na vršek
Černé věže, z níž je město jako na dlani. Odtud také
nepřehlédnete majestátní barokní jezuitský kostel
Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého
Ignáce s bohatě zdobeným průčelím, který je spojen
s několika slavnými architekty: původní plán je
od Carla Luraga, později se na jeho úpravách podílel
Giovanni Domenico Orsi a barokní portály pocházejí
z dílny Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Pod kostelem
se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory, ve zdejší
kryptě byli pohřbíváni členové jezuitského řádu
a významné osobnosti města.
Červené Poříčí, okres Klatovy, Plzeňský kraj
www.zamek-cerveneporici.cz
3

Hrad
Litice
Hrad Litice nepřehlédnete, stojí totiž na výrazné skále, kterou obtéká
meandr Divoké Orlice. Založený byl koncem 13. století rodem Půticů, časem
se dostal do majetku králů. Za držení Jiřího z Poděbrad se pak kolem roku 1468
dočkal veliké přestavby, která z něj vytvořila jednu z nejpřednějších pevností
v Čechách. Jako panské sídlo sloužil do půlky 16. století, od té doby chátral.
Při opravě na začátku 20. století získala dnešní podobu vyhlídková věž, z níž
je vidět do údolí Orlice i žulové lomy pod hradem a za dobré viditelnosti až
na Kralický Sněžník. V kamenném paláci je expozice věnovaná historii hradu,
na rozlehlém nádvoří zbytky dalších budov.
S českým králem Jiřím z Poděbrad
a Kunštátu je spojena nejen
největší sláva Litic, ale také mnoho
domněnek a pověstí. Přestože
je znám jako Jiří z Poděbrad,
někteří badatelé jsou toho názoru,
že se narodil právě na Liticích.
To sice není prokázáno, jisté ale
je, že v době narození budoucího
českého krále právě na tomto
východočeském hradě pobýval
jeho otec Viktorín z Kunštátu.
Vzhledem k tomu, jak veliké byly
úpravy opevnění hradu, domnívají
se také někteří historici, že
Jiří z Poděbrad chtěl na Liticích
ukrýt korunovační klenoty. Hrad,
posílený výstavbou nových hradeb,
bran a mohutné věže, se prý
měl stát královou nedobytnou
pokladnicí, jakýmsi Karlštejnem
Jiřího z Poděbrad.

Projděte se kolem
Hned pod hradem se
projdete vesničkou
Litice do zeleného
údolí řeky Divoké
Orlice. Ta je jedním
z mála zachovalých
a minimálně narušených
vodních toků v České
republice, ostatně na celé řece se nacházejí
pouze 3 jezy. Divoká Orlice pramení v Polsku,
s nímž pak tvoří společnou hranici a u Zemské
brány se stáčí do Čech. Svižně tekoucí řeka v krásné
přírodě tvoří pod hradem veliký meandr zvaný
Litický oblouk. Řeka je v těchto místech plná peřejí,
proto je oblíbená mezi vodáky.
Kam na výlet?
Údolím Divoké Orlice si můžete udělat výlet do nedalekého
Potštejna, kde najdete kromě hradní zříceniny
a zámku také příjemný pivovar Clock. Už
z dálky nepřehlédnete dominantu městečka, trosky
mohutného hradu ze 13. století. Jeden z jeho
majitelů, Mikuláš z Potštejna, patřil k největším
odpůrcům Lucemburků a stal se loupeživým rytířem.
Právě proti němu se sem vypravil Karel IV., který byl
jediným, komu se kdy podařilo Potštejn dobýt.
Novodobé osudy Potštejna jsou spojeny s rodinou
de Chamaré, která tu založila textilní továrnu a ve
městečku si nechala postavit zámek. Jan Antonín de
Chamaré v areálu tehdy již opuštěného hradu začal
v roce 1762 hledat poklad, který zde prý ukryl loupeživý
rytíř Mikuláš. Usilovně po něm pátral dlouhých
20 let, až celý hrad poddoloval a poničil. Žádné zlato
a cennosti nenašel, zato inspiroval spisovatele Aloise
Jiráska k sepsání románu Poklad.
Litice nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Královéhradecký kraj
www.hrad-litice.cz
4

Zámek
Jezeří
Jezeří bývalo svého času honosným šlechtickým sídlem v krásné zalesněné
krajině. O jeho barokní podobu se zasloužili Lobkowiczové, k největším
stavebním úpravám došlo od roku 1802, z této doby se dodnes zachovaly
podoby interiérů. Ve dvacátém století ale začaly uhelné doly rychle ukusovat
okolní krajinu a zámek nebyl daleko svého zániku. Od devadesátých let
se sem pomalu vrací život, opravit stovky místností ale není jednoduché a na
Jezeří tak spíš než vyzdobené pokoje známé z jiných zámků můžete čekat
nezaměnitelnou atmosféru místa, které se svému zániku nakonec snad ubrání.
Jelikož Lobkowiczové byli známi
silným vztahem k hudbě, stal se
za jejich působení zámek Jezeří
významným místem hudebního
života. Díky výborným vztahům
Františka Maxmiliána k Ludwigovi
van Beethovenovi byla
roudnickému knížeti dedikovaná
řada Beethovenových opusů
jako V. Osudová či VI. Pastorální.
Na Jezeří zazněla v roce
1804 v premiéře na soukromé
oslavě narozenin pruského prince
Ludvíka Ferdinanda Beethovenova
III symfonie Eroica,
kterou skladatel navíc nastudoval
se zdejší Lobkovickou
kapelou. František Maxmilián
Lobkowitz byl sám vynikající hudebník,
zároveň byl ředitelem
divadel ve Vídni, zasloužil se
o založení pražské konzervatoře
a byl také členem Společnosti
vlasteneckých přátel umění.

Projděte se kolem
Zámek byl oceňován pro
svoji polohu a zdejší
zahrada byla místem,
kde se odehrávala
značná
část společenského
života. Z takzvaného
lesního pokoje se
vstupovalo do barokní zahrady,
která propojovala zámek alejemi přímo
s okolními lesy. Spodní část, zvaná arboretum,
byla plná vzácných dřevin, nechyběla ani vodní
díla či drobné stavby. Většina arboreta bohužel
musela ustoupit dolům a zbytek se pomalu
mění ve volnou přírodu, zahradu v těsné blízkosti
zámku ale můžete navštívit a kochat se
její postupně obnovovanou krásou i unikátním
výhledem do měsíční krajiny povrchových dolů.
Kam na výlet?
Cestou na Jezeří se určitě nezapomeňte stavit
v Mostě, který se zámkem pojí osud místa těžce
poznamenaného těžební činností. Před víc než
půlstoletím rozhodla tehdejší komunistická vláda,
že staré město musí ustoupit milionům tun uhlí.
Symbolem Mostu se stal kostel Nanebevzetí Panny
Marie, který své zkáze doslova ujel. Chrám v pozdně
gotickém stylu byl totiž po kolejích přesunut
o více než 800 metrů. Zbytek historického centra
už ale takové štěstí neměl, ve vznikající důlní jámě
zmizela třeba secesní budova mosteckého divadla,
radnice či neorenesanční soudní budova.
Místo nich vyrostlo město, které se do značné
míry vymyká tomu, co v českém prostředí známe.
Obrázek si o něm můžete udělat třeba při pohledu
z výšky od hradu Hněvín, odkud uvidíte i mohutná
jezera, která dnes zaplavují důlní jámy.
Jezeří, Horní Jiřetín, okres Most, Ústecký kraj
www.zamek-jezeri.cz
5

Hrad
Krakovec
Krakovec je příkladem čisté a staletími nezměněné gotiky. Hrad, který začal
vznikat ve 14. století jako honosné sídlo téměř zámeckého typu, nebyl
v pozdější době nikdy významně přestavěn. V 17. století vyhořel a pak už jen
pomalu chátral do podoby idylické zříceniny. Každá z více než 70 místností
na hradě měla jiný půdorys a v mnohých se dochovaly různorodé části kleneb
a portálů. Nejpozoruhodnějším místem je presbytář kaple, který vybíhá
z vnější strany hradu nad údolí. Z novodobých vylepšení zaujme vstupní
most, který tu vznikl v roce 2005, svou podobou je ale čistě historický a k jeho
stavbě byly použity autentické středověké metody i nástroje.
Hrad Krakovec stal posledním
útočištěm mistra Jana Husa,
když byl prohlášen za kacíře
a vypuzen z Prahy. Právě tady
našel úkryt předtím, než vyrazil
na svou poslední cestu na kostnický
koncil. Husa na Krakovec
pozval tehdejší majitel hradu
Jindřich Lefl z Lažan, původně
králův oblíbenec, který se
ale přiklonil na stranu husitů.
Mistr Jan zde dokončil svůj latinský
spis o poslání církve De
ecclesia a připravil si také obhajovací
řeč pro koncil v Kostnici.
Poslední výzkumy historiků Husův
pobyt na Krakovci zpochybňují,
to ale nic nemění na dobrém
vztahu k tomuto náboženskému
mysliteli, kterého zpodobňuje
pod hradem umístěná socha od
Milana Váchy.

Projděte se kolem
Po návštěvě hradu se
vydejte na procházku
do údolí Šípského
potoka, kudy vede
červená turistická
značka. Čeká vás
pěkná procházka kouzelnou
přírodou, která
ale ne vždy bude pohodlná. Cesta totiž každou
chvíli překonává potok, jednou brodem, podruhé
po úzkém mostku sbitém ze dvou klád. Trocha
nepohodlí a snad i mokré boty ale rozhodně
stojí za to. Cestou se můžete kochat nejen
klidem lesa, minete také několik starých mlýnů
a v létě si můžete na koupališti u Máchova mlýna
i zaplavat.
Kam na výlet?
Pokud jste se hradních zřícenin ještě nenabažili,
vyrazte hrad Týřov, na který vás dovede pokračování
zmíněné červené turistické značky. Tento
výjimečně dobře opevněný hrad na skále vysoko
nad údolím Berounky měl důležité místo v soustavě
královských hradů, ale také v historii stavebního
vývoje hradní architektury 13. století. Hrad typu
francouzského kastelu byl jednou z prvních staveb
tohoto druhu na našem území, která umožňovala
aktivní obranu. V době vzniku měl kromě pevných
hradeb také devět věží a čtyři věžice.
Čeští králové o hrad brzy ztratili zájem, nejspíše
protože se nachází na těžko dostupném místě.
Do dnešních dnů se z Týřova dochovala jen torza
věží, palácových zdí a hradeb. Krásný je odtud také
výhled na Berounku s mostem u Skryjí i na vršky
a lesy Křivoklátska.
Krakovec, okres Rakovník, Středočeský kraj
www.hrad-krakovec.cz
6

Zámek
Rájec
V Rájci nad Svitavou si zámek ve stylu Ludvíka XVI. nechal postavit
Antonín Karel ze Salm-Reiffercheidtu, držitel Řádu zlatého rouna a jeden
z nejvlivnějších šlechticů na dvoře Marie Terezie. Panství získal
v 18. století v době, kdy se zde po předchozím požáru žádná stavba nenacházela,
mohl si tak vybrat moderní plány francouzského architekta
Isidora Amanda Canavela. Ten navrhl rokokově klasicistní stavbu, charakteristickou
mansardovou střechou členěnou vikýři. Knížecí rodině Salmů
patřil zámek až do roku 1945. V interiérech najdete díky jejich sběratelské
činnosti obrazy západoevropských, holandských a vlámských mistrů.
Díky všestranným zájmům Salmů
se zámek v Rájci stal kulturním
centrem širokého okolí. Začalo
to již za Karla Josefa Salma, který
se zajímal o okultismus, démonologii
a alchymii. Založil také
první zednářskou lóži na Moravě,
nazvanou U vycházejícího slunce
v Orientě. Právě on začal budovat
zámeckou knihovnu s více než
šedesáti tisíci svazky v jedenácti
jazycích, která je jednou z největších
v České republice. V knihovně
jsou uloženy knihy o kabale,
interiér je ozdoben zednářskými
symboly a nechybějí ani kostlivci.
Za jeho synem Hugem Františkem,
zakladatelem blanenských
železáren, se zase na zámek sjížděli
politici, umělci a vědci, právě
tady se rozhodlo o vzniku prvního
moravského muzea.

Projděte se kolem
Zámek je obklopen anglickým
parkem, který
navazuje na čestný
dvůr ve stylu francouzské
zahrady s bazénkem
a květinovými
záhony. V parku je vybudován
rybník, vodopád
ve skále i amfiteátr. Součástí zahrady
byla také oranžérie na místě dnešního zámeckého
zahradnictví. To se od roku 1973 specializuje na
pěstování kamelií, jejichž sbírka sem byla převezena
z Průhonic u Prahy. Dnes v Rájci pěstují čtyři sta odrůd,
z nichž některé byly vyšlechtěny zdejším zámeckým
zahradníkem Janem Dvořákem. Kamélie každoročně
časně z jara zdobí i zámecké komnaty.
Kam na výlet?
Příjemným osvěžením bude zastávka v asi šest
kilometrů vzdálené Černé hoře spojená s návštěvou
místního pivovaru. V jednom z nejstarších pivovarů
v Česku, jehož historie sahá až do roku 1298, můžete
ochutnat různé druhy pivních specialit, i takové
zvláštnosti jako borůvkové nebo medové pivo.
Na vršku přímo nad pivovarem stojí zámek, jehož
předchůdcem byl gotický hrad, který založil koncem
13. století Matouš z Černé Hory. Na renesanční zámek
byl přestavěn v 16. století, dnes můžete projít
obě nádvoří až na západní terasu, odkud je pěkný
pohled do údolí řeky Svitavy. Interiéry zámku ale
přístupné nejsou.
Na Zámecký vrch vystoupejte křížovou cestou
z roku 1864 se čtrnácti zastaveními. Na každém
z nich najdete výklenkovou kapličku vystavěnou
z ručně vyráběných cihel a ozdobenou litinovými
reliéfy zobrazující Kristovo utrpení.
Rájec-Jestřebí, okres Blansko, Jihomoravský kraj
www.zamek-rajec.cz
7

Klášter
Plasy
Klášter v Plasích je nádherným a zároveň technicky fascinujícím dílem
barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Plaský klášter stojí
v malebné krajině severního Plzeňska od roku 1144, kdy ho nechal nechal
zbudovat kníže Vladislav II. V polovině 17. století byl za opata Tenglera
raně barokně přestavěn původní kostel, další plaský opat Ondřej Trojer
nechal architektem Jeanem Baptistem Matheyem vystavět třípatrovou
sýpku s hodinovou věží i novou prelaturu. Zásadním mužem pro plaský klášter
byl ale opat Evžen Tyttl, který na počátku 18. století spolu se Santinim
přistoupil k velkolepé novostavbě budovy konventu ve stylu barokní gotiky.
Klášterní komplex stojí doslova
na vodě, respektive na několika
tisících dubových pilotů, které
musejí zůstat ponořené pod
vodní hladinou, jinak by konventu
hrozil zánik. Aedificium hoc
sine aquis ruet, tedy bez vody
se stavba zřítí, píše se nad jedním
z vyústění plaského vodního
systému. A je tomu skutečně
tak, klášter stojí díky Santiniho
geniálnímu řešení, jak zpevnit
bažinaté podloží. K ponořenému
dřevěnému roštu se nesmí
dostat vzduch, jinak začne hnít.
Dokud se o klášter starali mniši,
přívody vody udržovali, v následujících
staletích ale byly některé
zdroje vody zničeny, křehká
rovnováha porušena a klášter
byl v ohrožení. Naštěstí dnes již
odborníci pochopili fungování
unikátního systému a hladinu
vody se podařilo stabilizovat.

Projděte se kolem
Ke klášteru patří rozsáhlý
hospodářský dvůr,
který byl v Plasích
už od středověku.
Najdete tu mimo
jiné pivovar, který
spolu s mlýnem prošel
barokní přestavbou
na konci 17. století. Dnes
v jeho budovách funguje Centrum stavitelského
dědictví Národního technického muzea. Expozice
návštěvníky provede celým areálem pivovaru
a seznámí je s historickými stavebními materiály,
architektonickými prvky a konstrukcemi.
Naproti pivovaru se nacházejí bývalé ležácké
sklepy, v nichž je dnes Knížecí pivovar, kde
můžete ochutnat několik druhů plaského piva.
Kam na výlet?
První ze Santiniho výtvorů postavených pro plaské
cisterciáky najdete v nedalekých Mladoticích. Kaple
Jména Panny Marie byla vystavěna v letech 1708
až 1710 jako soukromá kaple opata Tyttla. Centrální
barokní stavba je protkána motivy šesticípé hvězdy.
Ty jsou v exteriéru tvořeny z navzájem se protínajících
kružnic, z nichž vzniká šestiúhelník s konkávně
prohnutými stranami a s protaženými cípy nároží.
V interiéru pak vytvářejí hvězdy v klenbě a lucerně
díky hře světel a stínů zdání jedné mariánské dvanácticípé
hvězdy.
Po zrušení kláštera v Plasích měla být kaple zbořena,
to ale nedopustili místní sedláci, kteří se složili a kapli
si koupili. Santiniho stavba je tak od konce 18. století
až do dneška obecním majetkem. V současnosti se
dokonce nachází na soukromé zahradě, takže pokud
se do ní chcete podívat, musíte si zavolat na číslo
napsané na plotě.
Plasy, okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj
www.klaster-plasy.cz
8

Zámek
Třeboň
Jihočeské Třeboni dominuje renesanční zámek obklopený rozlehlým
anglickým parkem. Ten je spojený se dvěma významnými šlechtickými
rody Schwarzenbergů a Rožmberků. Působení Rožmberků, jimž Třeboň
patřila v době největšího rozmachu města od roku 1366 do roku 1611, na
zámku připomíná Alchymistická dílna z doby císaře Rudolfa II., knihovna
Petra Voka či rožmberská zbrojnice. Schwarzenbergové získali zámek roku
1660 a po třicetileté válce mu navrátili zašlou slávu. Přestože nebyl jejich
rezidenčním sídlem, stal se zámek místem pro rodinná setkání, třeba v letech
1895 až 1922 se tu příbuzní scházeli při oslavách vánočních svátků.
Třeboňsko je krajinou rybníků,
ale jak se jí vlastně stalo? Ještě
ve středověku bylo spíš jednou
velkou bažinou. Nejvíce rybníků
vzniklo ve druhé polovině 15.
a začátkem 16. století, kdy byl
majitelem třeboňského panství
Petr IV. z Rožmberka. Právě on
nechal Štěpánkem Netolickým
vystavět umělý kanál Zlatá stoka,
který zásobuje velkou část rybníků
na Třeboňsku vodou z Lužnice.
Ve druhé polovině 16. století
se o další rozvoj rybníkářství
ve službách Rožmberků postaral
Jakub Krčín z Jelčan, pod jehož
vedením vznikly dva vůbec nejznámější
rybníky v okolí Třeboně:
Rožmberk a Svět. Zasloužil
se také o vybudování Nové řeky,
která měla chránit rybníky od
ničivých následků povodní.

Projděte se kolem
Z Třeboně vyrazte kolem
rybníka Svět, který vás
dovede až ke Schwarzenberské
hrobce,
která se nachází v anglickém
parku asi kilometr
a půl od zámku.
Hrobka je postavena
v pseudogotickém slohu podle
vzoru italského pohřebiště slavných mužů Campo
Santo. Je to dvoupodlažní budova ve tvaru pravidelného
osmiúhelníku s předsunutou věží a s majestátním
oboustranným schodištěm. Hrobka je zasvěcena
Božskému Vykupiteli a v její kryptě je uloženo 26
rakví s balzamovanými ostatky členů rodu Schwarzenberků.
Kam na výlet?
Na delší výlet, třeba pohodlně na kole, můžete
vyrazit kolem Zlaté stoky. Umělý kanál, vystavěný
v letech 1505–1520 Štěpánkem Netolickým, slouží
k zásobování třeboňských rybníků vodou. Zlatá stoka
propojuje pomocí dalších kanálů rybníky na levém
břehu Lužnice. Právě křížení jednotlivých stok
patří k nejzajímavějším místům, často totiž probíhá
ve dvou výškových úrovních: zatímco jeden kanál
teče vyhloubeným korytem, druhý přes něj prochází
po mostě. Takové křížení uvidíte třeba při cestě
z Třeboně do obce Majdalena.
Odtud můžete pokračovat do Chlumu u Třeboně,
jehož dominantou je poutní kostel Nanebevzetí
Panny Marie, k němuž vede křížová cesta procházející
přímo jednou z ulic městečka. Nejvýznamnější
osobností spojenou s Chlumem je arcivévoda
František Ferdinand d’Este, který sem jezdíval
s celou rodinou na letní byt.
Třeboň, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj
www.zamek-trebon.cz
9

Zámek
Valeč
V městečku Valeč na úpatí Doupovských hor najdete zámek zasazený
v barokní zahradě plné vzácných stromů i drobných staveb, z nichž
nejzajímavější je asi ocelo-litinový skleník s vysokou kopulí a podélnou
lodí. V interiéru zámku, dnes částečně přístupném, se nachází sál
s barokní štukovou výzdobou od Matyáše Bernarda Brauna. Právě z jeho
dílny pochází i největší valečský skvost, sochy představující alegorie vlastností
a postavy z řecké mytologie. Valečská sochařská výzdoba nezapře
inspiraci komponovanou krajinou hraběte Františka Antonína Šporka
v Kuksu, ostatně valečský a kukský pán byli dobří přátelé.
Originály osmadvaceti Braunových
soch, které původně zdobily
zámecký park a terasy, byly nejprve
umístěny v zámku a po ničivém
požáru v roce 1976 přesunuty do
lapidária kláštera v Kladrubech.
V zámeckém parku zůstaly jejich
kopie z umělého kamene,
ani ty zde ale nebyly úplně v bezpečí.
Sedm soch bylo v prosinci
2003 a v lednu 2004 odcizeno.
Originály se do Valče postupně
začaly vracet až na podzim roku
2019. Stěhování přes dva metry
vysokých pískovcových soch bylo
technicky náročné, pod dohledem
restaurátorů byly sochy postupně
demontovány z podstavců a ukládány
do měkkých lůžek, ve kterých
byly převezeny na Valeč. Tam pro
ně vzniknou nové bezpečné a pěkně
nasvícené prostory lapidária.

Projděte se kolem
Rozhodně se vyplatí od
zámku popojít na barokní
náměstí s kostelem
Narození svatého
Jana Křtitele
s hranolovou věží
s dřevěnou nástavbou
zvonice a ochozem
věžníka. Náměstí, které
kromě kostela zdobí i barokní a klasicistní domy
a Mariánský sloup, obklopují uličky s tradičními
roubenými a hrázděnými domky. Hned u vchodu
do parku pak je druhý z valečských kostelů,
barokní kostel Nejsvětější trojice s mohutnou
kupolí od Giovanniho Rossy, k němuž patří hezky
opravený dům zámeckých kaplanů s krásnou
šindelovou střechou.
Kam na výlet?
Podhůří Doupovských hor kousek od průmyslových
měst českého severozápadu asi není prvním místem,
kam by člověka napadlo vyrazit na výlet. To by ale
byla škoda, protože tu najdete příjemnou zvlněnou
krajinu ideální třeba pro cyklisty.
Z Valče se vydejte k zámku Krásný dvůr s anglickým
parkem. Dnešní barokní podobu zámku, který patřil
rodu Černínů, vytvořil František Maxmilián Kaňka.
Architekt při přestavbě na počátku 18. století zakomponoval
zámek do okolní krajiny a položil tak základ
jednoho z nejvýznamnějších parků v Čechách. Ten
začal o pár desítek let později budovat Jan Rudolf
Černín a šlo o vůbec první český přírodně krajinářský
park. Oživený je řadou romantických staveb, které
zkrášlují volné plochy nebo ukončují různé průhledy
parkových partií. Stojí tu třeba novogotická rozhledna,
obelisk, Panův templ nebo Čínský pavilon.
Valeč, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj
www.zamek-valec.cz
10

www.kachnasekocha.cz
© 2020