Erica Cirino – Moře plastu

Po několika minutách, kdy pomalý, ale nepřetržitý proud
plastových předmětů brzdil loď v pohybu, nebylo vidět zase
nic, pak dalších několik minut plasty a pak zase nic a pak se
celý rytmus opakoval. Když se předměty dostatečně přiblížily
k lodi, Henrik se naklonil přes kovové zábradlí a nabíral je
do velké rybářské sítě. Asi za hodinu takto na palubu naskládal
hromadu barevných odpadků pokrytých škeblemi; sahala
mu po lýtka. Později se mělo ukázat, že to bude jen malá část
dnešního úlovku. Nacházeli jsme se nejméně tisíc námořních
mil kterýmkoliv směrem od obydlené pevniny.
Plasty byly jediným důvodem, proč Henrik vypravil posádku
Christianshavnu – staré ocelové šalupy – do této pusté
části moře. Vzděláním je biolog, který studoval dopady
používání plastů na divokou přírodu a životní prostředí.
Ale srdcem je námořník. Během mnoha výletů za zábavou,
které s dánskými spolumajiteli lodi Christianshavn podnikl
na exotická místa, jako je Řecko a Thajsko, byl svědkem
toho, jak v oceánu plave obrovské množství plastových předmětů
běžně používaných na souši a vyplavuje je i na těch
nejodlehlejších pobřežích. Tehdy si uvědomil, že nastal čas
přestavět Christianshavn z rekreační lodi na výzkumné plavidlo.
Koncem roku 2012 založil nevládní organizaci Plastic
Change, která by ráda změnila vztah světa k jeho nejoblíbenějšímu
materiálu, což Henrik považuje za jeden z hlavních
světových environmentálních a společenských problémů –
a také za problém, který by jako vědec-námořník a bývalý
manažer Greenpeace měl umět řešit.
„Plasty definují naši kulturu,“ prohlásil Henrik v roce
2014 na prvním zasedání správní rady své čerstvě založené
neziskové organizace. „Nesmíme dopustit, aby určovaly
i naši budoucnost.“ V tom roce odvelel Christianshavn k výzkumu
oceánů; sbíral údaje o znečištění moří plasty tak, že
je z moří lovil a nad každým takto získaným kusem si kladl
21