CEDR_příručka pro pečující 2023

PŘÍRUČKA PRO PEČUJÍCÍ

„DOMÁCÍ REHABILITACE“

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA A JINÉ ZÍSKANÉ POŠKOZENÍ MOZKU

Příručka je metodickým materiálem organizace CEDR Pardubice o.p.s., který vznikl v rámci projektu

„Komplexní podpůrné služby pro osoby po získaném poškození mozku a CMP“.

Úvodní slovo

Vážení (pečující, pacienti, klienti),

do rukou se Vám dostává příručka návazné „domácí rehabilitace“ pro dospělé osoby po mrtvici

a jiném získaném poškození mozku. Primárně je určena osobám, které pečují doma o svého

blízkého. Najdete zde rady, doporučení a postupy jak rehabilitovat doma, řadu přínosných

informací a kontaktů, odkazů které Vám mohou pečování ulehčit. V příručce mohou najít potřebné

informace i samotní pacienti a klienti, kterým může být tento manuál pomocníkem v návratu

do běžného života.

Samotný text byl vypracován rehabilitačním týmem CENTRA KOMPRE, který vycházel ze zkušeností

a praxe ambulantní služby, kdy se blízcí klientů služby obraceli na pracovníky s otázkou

„jak mohou svého blízkého doma aktivizovat a pomoci mu v návratu do běžného života a jak to

vše zvládnout“.

Doufáme, že Vám následující texty usnadní orientaci v této problematice a ušetří čas, který tak

budete moci věnovat svým blízkým nebo sami sobě.

CEDR Pardubice o.p.s. | 1

Obsah

Úvodní slovo 1 .

Obsah 2–4

Úvod 5

Seznam zkratek a vysvětlivky 6

1 Co dělat při návratu z nemocnice, rehabilitačního zařízení 7

2 Získané poškození mozku 8

2.1 Cévní mozková příhoda 8

2.2 Traumatické poškození mozku 9

2.3 Další typy získaného poškození mozku 9

2.4 Následky poškození mozku 10

3 Průběh rehabilitace 11

3.1 Model rehabilitace 1 1

3.2 Fáze rehabilitace 1 1

4 Rady v sociálně právní oblasti 15

4.1 Zastupování aneb co dělat, když člověk není schopen podpisu

nebo samostatného jednání 15

4.1.1 Rozhodnutí soudu o přípustnosti přijetí do zdravotnického zařízení 15

4.1.2 Plná moc, opatrovník pro správní řízení, zvláštní příjemce 15

4.1.3 Zastoupení členem domácnosti 16

4.1.4 Omezení svéprávnosti 16

4.2 Kam se mohu obrátit pro radu, případně kde o co požádat 16

4.2.1 Po dobu hospitalizace (pokud je můj blízký ještě v nemocnici) 16

4.2.2 Po dobu hospitalizace i po propuštění z hospitalizace 17

4.3 Sociální služby a formy jejich poskytování 18

4.3.1 Pobytové sociální služby 18

4.3.2 Ambulantní sociální služby 18

4.3.3 Terénní sociální služby 18

4.4 Sociální zabezpečení 19

4.4.1 Nepojistné sociální dávky, jejich druhy 19

4.4.2 Pojistné sociální dávky, jejich druhy 23

4.5 Seznam odkazů – sociálně právní oblast 24

2 | CEDR Pardubice o.p.s.

5 Rady v oblasti rehabilitace 25

5.1 Dopady ZPM na oblast fyzické zdatnosti 25

5.1.1 Pohybové poruchy 25

5.1.2 Smyslové poruchy 26

5.1.3 Neglect syndrom 26

5.1.4 Bolesti hlavy 26

5.1.5 Únava a poruchy spánku 26

5.1.6 Epilepsie 27

5.1.7 Hormonální poruchy 27

5.2 Rehabilitace v domácím prostředí 27

5.2.1 Trénink mobility 27

5.2.2 Trénink stability 29

5.2.3 Trénink rovnováhy 30

5.2.4 Trénink chůze 3 1

5.2.5 Příklady cvičení horních a dolních končetin 32

5.2.6 Ovlivnění citlivosti 35

5.2.7 Trénink jemné motoriky 35

5.3 Úpravy bytu a kompenzační pomůcky 36

5.4 Seznam odkazů – rehabilitace 38

6 Kognitivní trénink 39

6.1 Kognitivní potíže jako následky poškození mozku 39

6.2 Proč je trénink těchto dovedností tak důležitý? 39

6.3 Metody tréninku 4 1

6.4 Pozornost 4 1

6.5 Paměť 44

6.5.1 Dlouhodobá paměť 44

6.5.2 Krátkodobá paměť 46

6.6 Řečové funkce 48

6.7 Zrakově – prostorové schopnosti 50

6.8 Schopnost myšlení a exekutivní dovednosti 53

6.9 Seznam odkazů – kognitivní trénink 55

7 Rady v oblasti logopedie 56

7.1 Dopady CMP/získaného poškození CNS na oblast komunikace 56

7.1.1 Dopad narušení komunikační schopnosti na psychiku 57

7.1.2 Obraz narušené komunikační schopnosti 58


7.2 Kognitivní poruchy komunikace 59

7.3 Dysartrie 59

7.3.1 Domácí rehabilitace dysartrie 6 1

7.3.2 Dysartrie – modelové cvičení 63

7.4 Poruchy polykání 63

7.4.1 Terapie dysfagie 64

7.5 Apraxie 64

7.6 Afazie 64

7.6.1 Terapie afázie 65

7.7 Systém péče o osoby se získaným poškozením řeči 69

7.8 Domácí rehabilitace 69

7.9 Zásady komunikace s osobou s poruchou komunikace 7 1

7.9.1 Komunikační pomůcky, možnosti usnadnění a kompenzace 72

7.10 Seznam odkazů – logopedie 74

7.11 Nejčastější odborné pojmy, se kterými se můžete setkat

(např. v lékařských zprávách) 75

8 Rady v oblasti psychologie/psychoterapie 77

8.1 Dopady CMP na psychiku nemocného 77

8.2 Dopady CMP na rodinný systém jako celek 79

8.3 Proč je důležité prožívat a projevovat emoce 80

8.3.1 Strach, hněv, bezmoc, nejistota, stud 80

8.3.2 Tlak jako specifický pocit 8 1

8.4 Akutní stavy vyžadující neodkladnou péči, deprese 8 1

8.4.1 Deprese 8 1

8.5 Spolupráce s odborníky (psychologické poradenství

a psychoterapie, psychiatrie) 82

8.6 Seznam odkazů – psychologie/psychoterapie 83

8.7 Relaxační techniky 83

8.7.1 Zásady relaxace 84

8.7.2 Relaxační cvičení 85

8.8 Seznam odkazů – relaxace 9 1

9 Závěr 92

Užitečné kontakty 92

Použitá literatura, zdroje 94

Poznámky 96


Úvod

Ocitli jste se v situaci, kdy se v důsledku nemoci, úrazu či mrtvice musíte postarat o sebe nebo

o své blízké? Prošli jste vy, nebo Váš blízký rehabilitací v různých zařízeních a nyní jste doma

a nevíte, co dál?

Pokud tomu tak je, tak je tato brožura určena právě Vám. Najdete zde praktické rady a zkušenosti,

jak rehabilitovat v domácím prostředí, ale také odpovědi na otázky, týkající se problematiky osob

se získaným poškozením mozku.


Seznam zkratek a vysvětlivky

CNS

CMP

ZPM

NKS

TIA

Centrální nervový systém

Cévní mozková příhoda

Získané poškození mozku

Narušená komunikační schopnost

Tranzitorní ischemická ataka

Plegie = úplná ztráta volních pohybů – úplné ochrnutí

Paréza = částečná ztráta volných pohybů – částečné ochrnutí

Apraxie = ztráta jednou již získané dovednosti

Spasticita = zvýšená svalová aktivita určité svalové skupiny

Rigidita = svalová ztuhlost

Kontraktura = trvalé zkrácení délky svalu

Tremor = vůlí neovladatelný třes svalů

Ataxie = porucha pohybové koordinace nebo rovnováhy v důsledku poškození mozečku

či vestibulárního aparátu

Kognitivní funkce = poznávací funkce mozku, kterými člověk vnímá svět kolem sebe,

jedná, reaguje, zvládá různé úkoly

Kognitivní deficit = přechodné nebo trvalé postižení poznávacích funkcí,

např. výpadky paměti, pozornosti, adekvátního zpracovávání nových informací

Orofacialní oblast = ústní a obličejové svalstvo

Multidisciplinární tým = tým, který tvoří odborníci různých profesí

pro koordinovanou podporu klienta


1 Co dělat při návratu

z nemocnice,

rehabilitačního

zařízení

Dle odborníků největší pokrok nastává v rehabilitaci v prvních třech měsících terapie, ke zlepšení

dochází i v dalších měsících či letech.

Co je důležité:

• nadále pravidelně rehabilitovat

• upravit životní styl

• poradit se s odborníky – praktický lékař, neurolog, logoped, psycholog,

ergoterapeut, sociální pracovník

Rehabilitační cvičení by mělo pokračovat i poté, co se Váš blízký vrátí ze zdravotnického zařízení

domů. Důležité je však najít tu správnou míru, abyste Vy i Váš blízký nezapomněli „žít“. Dělejte,

to co Vás baví a pokud je to možné, zkuste se vrátit i ke svým zájmům a koníčkům. Zároveň je

dobré mít na mysli, že pokud se Váš blízký bude snažit dělat věci jako dříve, bude aktivní a bude se

zapojovat do činností běžného dne, je to pro něj nejlepší rehabilitace, kterou může dostat. Navíc

každý má možnost i na tzv. „nic nedělání“, volba je na každém z nás.

Co je nutné:

• co největší zapojení do rehabilitace

• co nejvčasnější rehabilitace

• podpora alespoň jedné blízké osoby

• žádost o pomoc v případě smutku,

deprese či pocitu bezmoci

Cesta k zotavení může

být dlouhá a frustrující.

Důležitá je podpora

rodiny a přátel.


2 Získané poškození mozku

Pod získané poškození mozku spadá celá řada onemocnění, která mají společné to, že vznikla

náhle a mohou mít různé druhy příčin:

• poranění – traumatické poškození mozku (úrazy hlavy, autonehody apod.)

• cévní mozková příhoda (mrtvice)

• hypoxie a anoxie mozku (snížení nebo úplné přerušení přísunu kyslíku do mozku)

• metabolické a toxické poškození mozku

• infekce

Nejčastější příčinou získaného poškození mozku je právě poškození v důsledku cévní mozkové

příhody a traumatické poškození mozku.

2.1 Cévní mozková příhoda

Cévní mozkové příhody (CMP) lidově mrtvice jsou jedním z nejčastějších neurologických onemocnění.

Jedná se o onemocnění tepen v mozku, které zajišťují jeho prokrvení a výživu.

Typy CMP:

• Ischemická mozková příhoda – náhlé nedokrvení některé části mozku, kdy krevní

sraženina zcela nebo částečně zablokuje průtok krve a přísun kyslíku a živin do mozku

(cca 85% z celkového počtu CMP)

• Hemoragická mozková příhoda – krvácení do některé části mozku v důsledku cévních

změn, výdutí či tumorů (cca 15% z celkového počtu CMP)

Rizikové faktory:

• vysoký krevní tlak

• ateroskleróza – kornatění cév

• cukrovka

• nadměrná krevní srážlivost

• onemocnění srdce

• kouření a konzumace vyšších dávek alkoholu

• nadváha

• onemocnění cév a nádory, které hrozí vznikem mozkové embolie

• dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce a substituční hormonální terapie zejména

v kombinaci s kouřením či jinými rizikovými faktory

• dlouhodobý/chronický stres


Prvním varovným signálem může někdy být tzv. tranzitorní ischemická ataka (TIA), kdy se příznaky

objevují náhle a rychle mizí do 5 minut, jakmile dojde k rozpuštění ucpávky v tepně. Pokud se této

skutečnosti nevěnuje pozornost, může se za několik dní nebo týdnů dostavit skutečná mrtvice.

Vždy je proto třeba, co nejdříve navštívit lékaře.

Cévní mozková příhoda je akutní stav,

který lze správnou léčbou a následnou

rehabilitací pozitivně ovlivnit. U některých

lékařů však stále přetrvává představa,

že neblahý průběh se stejně nedá

změnit. Přitom je výzkumy dokázáno,

že dostupnost moderních léčebných

metod může značně zlepšit kvalitu života

nemocného, což má vedle individuálního rozměru

i velký celospolečenský dopad.(KALINA, 2008)

Velký význam

pro obnovení funkcí

mozku má i následná

rehabilitace.

2.2 Traumatické poškození mozku

Trauma mozku se řadí mezi nejčastější příčiny invalidity, handicapu v oblasti hybnosti,

smyslového vnímání či myšlení. K poranění mozku dochází ve většině případů při dopravních

nehodách. Dalšími příčinami jsou pády, často při sportu či rizikovém zaměstnání, ale také pády

starších osob v domácím prostředí.

Traumatické poškození mozku můžeme rozlišovat dle závažnosti (dle škály poruch vědomí

– Glasgow Coma Scale):

• lehké trauma mozku,

• středně těžké trauma mozku,

• těžké trauma mozku,

nebo dle narušení integrity lebky:

• otevřená poranění – je narušena integrita lebky, riziko infekce,

• uzavřená poranění – typicky při autonehodách.

Závažnost a druh poškození mozku závisí vždy na místu poranění v určité části mozku, ale následky

poškození mozku jsou téměř vždy komplexní a proto je důležitá, aby se na rehabilitaci nemocného

podílelo více profesí (interprofesní tým).

2.3 Další typy získaného poškození mozku

Mezi další onemocnění patřící do skupiny ZPM patří:

• toxické poškození mozku

• metabolické poškození mozku

• infekce


Toxické poškození mozku může být způsobeno intoxikací alkoholem, otravou oxidem

uhelnatým, který vzniká při nedokonalém spalování a dalšími chemickými látkami, které způsobují

centrální poruchy nervového systému.

Metabolické poškození mozku se může objevit v důsledku některých závažných onemocnění

jako např. onemocnění jater či ledvin.

Onkologické onemocnění mozku může být způsobeno tumory v mozku i mimo něj.

Infekce jsou zánětlivá onemocnění mozku, která mohou být způsobena bakteriemi, viry,

ale i plísněmi a houbami – může dojít k napadení centrální nervové soustavy primárně, nebo se

zánět mozku může rozšířit z jiné oblasti organizmu.

2.4 Následky poškození mozku

Následky poškození mozku jsou velmi různorodé. U některých lidí se poškození mozku projevuje

méně závažnými potížemi, které mohou být vnímány např. jako dočasně vnímaná zhoršená

hybnost, nejistota při chůzi, snížená obratnost. Následky poškození mozku, konkrétně mrtvice,

mohou být a velmi často jsou velmi závažné a rozsáhlé a zasahují do mnoha oblastí života

člověka. Často se jedná o poruchy hybnosti, citlivosti končetin, potíže v soběstačnosti (sebeobslužné

aktivity), poruchy řeči a poruchy kognitivních funkcí (paměť, soustředění, orientace,

plánování, čtení, psaní, počítání). K následkům mrtvice často patří také dvojité vidění a problémy

s polykáním. Postižen může být kterýkoli z pěti smyslů, takže může dojít k poruchám zraku, sluchu,

čichu, chuti a vnímání doteků.

Mění se dosavadní způsob života. Nemocný není plně schopen zastávat své původní aktivity

a sociální role a potřebuje pomoci v činnostech, které před nemocí zvládal samostatně.

Poškození mozku

zásadně ovlivňuje život

dotyčného i celé

jeho rodiny.

Některé obtíže a požadavky

na asistenci svého blízkého

mohou být velmi osobní

a intimní, což má dopad

i na psychiku nemocného.

Velmi často se objevují

deprese, strach

z budoucnosti, frustrace

z délky a náročnosti

rehabilitace a nejistota

v možnosti návratu

do běžného života.

V tomto náročném období je důležitá včasná a následná rehabilitace, a aby s nemocným pracoval

tým odborníků, který mu pomůže k obnově funkčních schopností, poskytne motivaci k rehabilitaci,

psychickou podporu a potřebné informace. Velmi důležitá je i podpora blízkého. Pro rodinu

a pečujícího to bývá velmi náročné a někdy i vysilující. Síly bývají však omezené a je potřeba s nimi

dobře hospodařit (více v kapitole „Rady v oblasti psychologie/psychoterapie“).


3 Průběh rehabilitace

Rehabilitace v České republice je poznamenána nefungujícím systémem a chybějící návazností

jednotlivých fází rehabilitace. Tyto fáze nejsou dostatečně propojeny. Je opomíjen princip

celistvosti, včasnosti a dlouhodobosti. Rehabilitace musí obsáhnout celou osobnost klienta

a celou jeho životní situaci. Rehabilitace musí začít co nejdříve a provázet klienta co nejdéle je to

možné (třeba i celý život).

Níže uvedený model rehabilitace vypracovaný sdružením CEREBRUM a skupinou odborníků

je možno vnímat jako základní filosofický návrh změny organizace rehabilitace. Záměrem této

příručky není hodnotit systém rehabilitace, zda funguje či ne, pouze ukázat, jak by měla návaznost

jednotlivých fází rehabilitace vypadat.

Co je však zřejmé, že poslední fáze „dlouhodobé a udržovací rehabilitace v komunitě“ má značné

rezervy.

3.1 Model rehabilitace

Rehabilitace akutní – rehabilitace na lůžkách v oddělení příslušné nemocnice akutní péče

Rehabilitace včasná – rehabilitace v rehabilitačních centrech zřízených na krajském principu

při nemocnicích akutní péče vyššího typu, případně doplněných o specializované léčebné ústavy

splňující standardy

Rehabilitace regionální – rehabilitace v rehabilitačních stacionářích a specializované

ambulantní rehabilitace v regionech

Rehabilitace komunitní – dlouhodobé a udržovací rehabilitace v komunitě. (Cerebrum, 2011)

3.2 Fáze rehabilitace

Klient po získaném poškození mozku či cévní mozkové příhodě prochází různými fázemi

rehabilitace. Každá z těchto fází by měla mít jinou náplň i cíl a postupně by měly dovést klienta

až k nezávislosti na zdravotní a sociální podpoře. Proto, aby se podařilo tohoto konečného

cíle dosáhnout, je nutná návaznost jednotlivých fází rehabilitace, jejich správné

zacílení a poskytnutí takové podpory, která reaguje na aktuální stav klienta a sleduje jeho celkové

potřeby (zaměření pouze na zdravotní stav je v tomto případě nedostatečné).

Níže jsou popsané jednotlivé fáze rehabilitace a potřeby klienta, které by měly být v těchto fázích

uspokojeny za pomoci multidisciplinárního týmu. V případě, kdy žádná z níže zmíněných potřeb

nebude opomíjena, bude zajištěna maximální efektivita a koordinace celé péče, naopak opomenutí

některé ze složek může způsobit neúspěch celého procesu.


AKUTNÍ FÁZE

Klient

V této fázi je klient od momentu stabilizace životních funkcí do přibližně měsíce až dvou po mozkové

příhodě či jiném ZPM. V tomto období dochází stále k výrazným změnám celkového stavu.

Okamžitá rehabilitace a vzdělávání pacienta a jeho okolí má velký vliv na následnou rehabilitaci.

Mohou zabránit vzniku komplikací a pomoci tak k celkovému zlepšení současného stavu.

Zařízení poskytující podporu: nemocnice a kliniky – hospitalizace

Multidisciplinární tým: neurolog, rehabilitační lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped, psycholog,

sociální pracovník, ortotik/protetik, nutriční terapeut.

Potřeby klienta v této fázi

• udržení stabilizace zdravotního stavu

• rehabilitace – rozvoj fyzických a poznávacích funkcí, prevence zhoršení zdravotního stavu

– fyzioterapie, ergoterapie, logopedie

• psychická podpora a optimalizace duševního stavu

• informace o současném stavu (lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut), o tom, co klient může

udělat pro svůj stav – polohování, cvičení, léčba (lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut),

o kompenzačních pomůckách (ergoterapeut), o dalším postupu rehabilitace (sociální pracovník,

lékař), o možnostech čerpání sociální podpory

• zajištění návazné péče (sociální pracovník, rodina)

Popis podpory a služeb

• medikace

• polohování

• udržení plného kloubního rozsahu

• optimalizace svalového napětí

• podpora aktivního pohybu

• podpora soběstačnosti

• vzdělávání – správné návyky, začlenění polohování do celého dne

• poradenství – sociální poradenství

POSTAKUTNÍ FÁZE

Tato fáze bezprostředně navazuje na fázi předcházející.

Klient

Stav klienta je již stabilizovaný, stále však dochází k výrazným změnám v jednotlivých funkcích,

fyzický a kognitivní stav se vyvíjí. Tuto fázi rehabilitace je vhodné zaměřit na maximální podporu

návratu jednotlivých funkcí, tedy na maximálně intenzivní rehabilitaci zejména zdravotnického

rázu a trvá do 6–12 měsíce po příhodě.


Zařízení poskytující podporu: rehabilitační ústavy, lázně, denní stacionáře

Multidisciplinární tým: neurolog, rehabilitační lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped,

psycholog, sociální pracovník, ortotik, protetik, speciální pedagog, případně další odborníci

(ortoped, nutriční terapeut)


• stabilizace duševní kondice – medikace, terapie

• rozvoj poškozených funkcí

– fyzických

– kognitivních (myšlení, paměť, pozornost a další poznávací funkce)

• opětovné využívání poškozených funkcí při běžných činnostech

• udržení úrovně zachovaných funkcí a návyků (tělesná kondice, tolerance únavy, aktivní denní

režim, odpovědnost a povinnosti)

• podpora soběstačnosti a samostatnosti

• zajištění návazné péče/programu

• podpora rodiny a pečujících osob


• medikace – botulotoxin, antidepresiva

• trénink aktivního pohybu horních a dolních končetin, stability, mobility, koordinace, jemné

motoriky, čití, kognitivních a řečových funkcí (dle individuálních potřeb klienta) – fyzioterapie,

ergoterapie, logopedie

• psychoterapie

• trénink praktických denních a pracovních činností

• podpora samostatné aktivity – zapojení do terapie, samostatná práce

• specifikace konkrétních cílů klienta a jejich systematické dosahování

• poradenství – sociální, terapeutické – návazný program, vzdělávání

FÁZE NÁVRATU K AKTIVNÍMU, SAMOSTATNÉMU A PRODUKTIVNÍMU ŽIVOTU

Tato fáze bezprostředně navazuje na fázi předcházející.

Klient

V této fázi již začíná být zřejmé, jak bude vypadat konečný stav klienta. Stále dochází ke zlepšování

jednotlivých funkcí, ale tyto funkce by již měly být využívány v maximální možné míře v běžném

životě. Pokud se tak nestane, hrozí postupné zhoršování funkcí z důvodu jejich nevyužití.

Zařízení poskytující podporu: denní stacionáře, ambulantní rehabilitace, psychoterapeutická

ambulance, neziskové organizace, organizace podporovaného zaměstnávání, rekvalifikační

programy, tréninková pracovní místa, úřad práce.


Multidisciplinární tým: neurolog, rehabilitační lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped, psycholog,

sociální pracovník, pracovní konzultant (odborník podporovaného zaměstnávání), rodina.


• další rozvoj fyzických a kognitivních funkcí

• návrat k produktivní aktivitě – zaměstnání, dobrovolnictví

• návrat k aktivní výplni volného času – zájmové činnosti, sport, styk s přáteli

• dosažení samostatnosti

• opětovné získání osobní svobody, možnosti volby a kontroly svého života

• vyrovnání se s omezením


• trénink samostatného pohybu, využití postižené končetiny, trénink soběstačnosti nácvik

komunikace (dle individuálních potřeb klienta) – fyzioterapie, ergoterapie, logopedie

• terénní nácvik – např. trénink samostatného nakupování v obchodě apod.

• psychoterapie

• osobní asistence

• sociální poradenství – hledání volnočasových aktivit, návrat ke studiu

• podporované zaměstnávání

• rekvalifikace

• tréninkové pracovní místo

• umožnění využití veškerého potenciálu – rozhodování o využití příspěvku na péči, umožnění

a vedení k výkonu běžných domácích činností, umožnění samostatného (či s asistentem)

pohybu po exteriéru a styk s přáteli a rodinou (ERGO Aktiv, o.p.s., 2016)


4 Rady v sociálně

právní oblasti

4.1 Zastupování aneb co dělat,

když člověk není schopen podpisu

nebo samostatného jednání

4.1.1 Rozhodnutí soudu o přípustnosti přijetí do zdravotnického zařízení

Pokud Váš blízký v době přijetí do zdravotnického zařízení nebyl schopen podepsat souhlas

s hospitalizací, nejčastěji z důvodu svého zdravotního stavu, pak se k jeho pobytu v nemocnici vedlo

tzv. „řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu a dalším držení ve zdravotním

ústavu“. Podle Listiny základních práv a svobod je totiž možné držet člověka ve zdravotnickém

zařízení jen v zákonem určených případech. Mezi písemnostmi Vašeho blízkého tak o tom můžete

najít rozhodnutí soudu.

Takovéto rozhodnutí soudu nemá žádné další právní důsledky a rozhodně se tedy nejedná

o jakékoli omezení svéprávnosti Vašeho blízkého, ani o nic jiného.

4.1.2 Plná moc, opatrovník pro správní řízení, zvláštní příjemce

Pokud Váš blízký nebude schopen za sebe nadále samostatně jednat, existují jiné instituty, které

na takovou situaci myslí.

Pokud Váš blízký chápe smysl jednání, můžete spolu uzavřít tzv. plnou moc. Plnou mocí jedna

osoba (zmocnitel) zmocňuje druhou osobu (zmocněnce) k několika nebo ke všem právním úkonům,

které by zmocnitel mohl udělat sám, a zmocněnec zároveň tuto plnou moc přijímá. V plné moci

musí být vymezeno, ke kterým úkonům je zástupce (zmocněnec) oprávněn. Obecně lze říci,

že plná moc určená k jednomu úkonu nemusí mít úředně ověřené podpisy. Plná moc k více úkonům

již podpisy úředně ověřené mít musí. Plnou moc použijeme např. v případech, kdy se dotyčný není

schopen dostavit k osobnímu jednání.

Pokud Váš blízký již nechápe smysl jednání, nerozumí tomu, co podepisuje, úřady veřejné správy

a samosprávy používají podle správního řádu tzv. institut opatrovníka pro správní řízení.

Na základě lékařského potvrzení příslušný úřad určí osobu, nejčastěji někoho blízkého, která bude

v daném řízení o dávce za dotyčného jednat, podepisovat formuláře, přebírat písemnosti apod.

Často se tento institut používá např. u žádosti o příspěvek na péči. Není určitě vhodné, žádáme-li

o příspěvek na péči mimo jiné i proto, že náš blízký má již problém s orientací nebo komunikací,

aby byla k žádosti sepsána plná moc s jeho podpisem. K řešení této situace právě slouží

ustanovení opatrovníka pro správní řízení. Stejně tak má-li náš blízký potíže s psaním,

nepodepisujeme my, zdraví, formuláře za něj, protože posudkový lékař mimo jiné přihlíží

i k podpisu v žádostech. Pokud náš blízký rozumí tomu, co podepisuje, i kostrbatý podpis

vypovídá o jeho schopnostech.


Pokud dotyčný není schopný sociální dávku přijímat (důchod, příspěvek na péči, aj.), příslušný

úřad opět na základě lékařského potvrzení může ustanovit tzv. zvláštního příjemce,

který za dotyčného bude dávku přebírat. Zvláštní příjemce je povinen použít dávku ve prospěch

dotyčného, popř. prospěch osob, které má dotyčný povinnost vyživovat.

Výše uvedené instituty Vám však nepomohou při jednání mimo veřejnou správu. Bojíte-li se

např. že Váš blízký podepíše nějakou nevýhodnou smlouvu, půjčku, peníze rozdá cizím lidem,

bylo by vhodné zamyslet se nad možností omezit jeho svéprávnost soudně.

4.1.3 Zastoupení členem domácnosti

Nejedná se o omezení svéprávnosti, ale i v této věci už vydává rozhodnutí soud. Dotyčný člověk

již není schopen za sebe samostatně právně jednat v důsledku duševní poruchy, ale je schopen

vyjádřit souhlas (nebo alespoň přání) s tím, že jej někdo z rodiny bude zastupovat. Zástupce

však nemůže za dotyčného udělat cokoliv, zastoupení se vztahuje na obvyklé záležitosti, zástupce

nemůže zacházet s větším finančním obnosem, např. s financemi na účtu může hospodařit

maximálně do výše životního minima za měsíc. V praxi se ukazuje, že příliš situací se rozhodnutím

o zastoupení členem domácnosti nevyřeší.

4.1.4 Omezení svéprávnosti

Pokud tedy výše popsané formy nestačí, je potřeba omezit svéprávnost. O omezení svéprávnosti

rozhoduje soud. Omezení svéprávnosti se řeší na Městském/Okresním soudu podle pobytu člověka,

kterému má být svéprávnost omezena. Nejprve je potřeba podat návrh – nejčastěji to činí někdo

z rodiny. V návrhu je potřeba popsat s čím vším má potřebný člověk potíže a že bez omezení

svéprávnosti by mu hrozilo nebezpečí. Je vhodné také přiložit lékařské zprávy či jiné důkazy.

Soud pak ustanoví znalce a sám se rovněž pokusí zjistit názor dané osoby. Následně rozhodne,

jak a v čem se svéprávnost omezuje a dotyčnému ustanoví opatrovníka. V rozsudku by tak mělo

být podrobně vyjmenováno, v čem se dotyčný omezuje. Je proto dobré už v návrhu zmínit věci,

které potřebujete, aby mohl řešit opatrovník (např. sociální dávky pojistné a nepojistné, poplatky

za popelnice, daně, zařídit pečovatelskou službu, jednat s dodavateli energií, TV, jakou zdravotní

péči bude dotyčný potřebovat kvůli vyslovení souhlasu). Omezit svéprávnost je možné na dobu

3–5let. Po uplynutí doby je potřeba požádat o omezení svéprávnosti znovu. Ustanovenému

opatrovníkovi plynou z rozhodnutí mimo zastupování i další povinnosti, např. předkládat soudu

vyúčtování.

4.2 Kam se mohu obrátit pro radu,

případně kde o co požádat

4.2.1 Po dobu hospitalizace (pokud je můj blízký ještě v nemocnici)

V dnešní době je již ve většině nemocnic a rehabilitačních ústavů sociální nebo zdravotně sociální

oddělení. Zde působí tzv. sociální nebo zdravotně sociální pracovníci.


Tito pracovníci Vám pomohou zorientovat se v systému sociálních služeb, dávek pro osoby

se zdravotním postižením, dávek státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, vysvětlí Vám

institut ustanovení zvláštního příjemce důchodu apod. Dále zprostředkovávají a případně

zajišťují překlady do léčeben dlouhodobě nemocných, hospiců, domácí ošetřovatelskou péči,

domácí hospicovou péči. Mohou Vám pomoci zprostředkovat pobytové sociální služby (např. Vám

mohou pomoci s vyplněním a podáním žádosti do domova pro seniory, domova s pečovatelskou

službou), zajistit terénní služby v domácím prostředí (pečovatelskou službu, osobní asistenci,

odlehčovací služby pobytové, ambulantní – denní stacionáře)

Zdravotně sociální pracovníky můžete kontaktovat kdykoli za doby pobytu Vašeho blízkého v tomto

zdravotnickém zařízení.

4.2.2 Po dobu hospitalizace i po propuštění z hospitalizace

Na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadech (jednoduše

řečeno ve větších obcích, ve městech) se můžete obrátit na sociální pracovníky, kteří poskytují

základní a odborné sociální poradenství v oblastech nepříznivé životní situace jako jsou např.

finanční problémy, problémy s bydlením, poradenství v oblasti sociálních dávek a sociální pomoci,

co dělat, když Vy, pečující, onemocníte a nebudete moci pečovat o svého blízkého. Sociální

pracovníci vám pomohou najít sociální služby v okolí apod. Na těchto úřadech se také vydává

na základě přiznaného průkazu osobě se zdravotním postižením (ve stupni ZTP a ZTP/P) parkovací

průkaz do auta.

Úřady práce neřeší jen zprostředkování zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti, rekvalifikace

apod. Řeší zde i dávky hmotné nouze (např. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení), dávky státní

sociální podpory (např. přídavky na děti, příspěvek na bydlení) a dávky pro osoby se zdravotním

postižením. Na úřad práce se tedy obracejte zejména kvůli vyřizování příspěvku na péči, průkazu

osoby se zdravotním postižením, příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku (tj. příspěvek

na pořízení motorového vozidla, úpravu motorového vozidla, úprava bytu, příspěvek na některé

kompenzační pomůcky). I zde jdou sociální pracovníci, kteří Vám poskytnou sociální poradenství.

Na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) se obracejte při žádosti o dlouhodobé

ošetřovné, ve věci všech důchodů a zohledňování péče při výpočtu důchodu, ve věci přiznání

statutu osoby zdravotně znevýhodněné. Kontaktujte přímo místní pracoviště okresní správy

sociálního zabezpečení. Pod ČSSZ spadá i lékařská posudková služba, jejíž lékaři posuzují

zdravotní stav v procesu přiznávání invalidních důchodů, ale i dávek pro osoby se zdravotním

postižením (příspěvku na péči, průkazu ….).

Můžete se obrátit na praktického lékaře, proberte s ním situaci svého blízkého a své možnosti.

Praktický lékař může předepsat tzv. domácí zdravotní péči. Domácí zdravotní péče je ze zdravotního

pojištění, některé úkony jsou ovšem hrazeny částečně nebo plně pacientem.

Podívejte se ve svém okolí, zda zde nefungují neziskové organizace zaměřující se na osoby

se zdravotním postižením. Informace o takových organizacích bývají uveřejněny např. v radničním

zpravodaji, nebo Vám je sdělí na městském či krajském úřadu, případně je najdete na internetu

v celorepublikovém registru poskytovatelů sociálních služeb uveřejněných Ministerstvem práce

a sociálních věcí http://iregistr.mpsv.cz/.


4.3 Sociální služby a formy jejich poskytování

Sociální služby jsou služby, kterými má být zajištěna pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci.

Sociální služby upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Podle tohoto zákona

musí sociální služby splňovat určité standardy kvality. Pokud je služba splňuje, je zařazena

do registru poskytovatelů sociálních služeb. Toto je dobré mít na paměti při výběru vhodné sociální

služby, neboť v dnešní době je bohužel možné narazit na organizace, které mohou mít v názvu

„sociální služba“, „domov pro seniory“, ale ve skutečnosti jimi nejsou, nesplňují právě ony standardy

kvality. Vyvázat se pak ze smluv s takovýmito organizacemi bývá obtížné.

4.3.1 Pobytové sociální služby

Jedná se o služby spojené s ubytováním. V těchto zařízeních má člověk trvalé bydliště a je zde

poskytována nepřetržitá, ucelená péče, tj. ubytování, strava, pomoc při zvládání péče o svou

osobu, pomoc při obstarávání osobních záležitostí, volnočasové aktivity. Nevýhodou těchto služeb

je určité omezení autonomie, soukromí člověka.

Pobytovými službami jsou zejména domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy

pro osoby se zdravotním postižením, týdenní stacionáře, chráněné bydlení.

Odlehčovací služby mohou být poskytovány formou pobytovou, terénní i ambulantní. Jsou

poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění

nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí,

a jejich cílem je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Délka poskytování odlehčovacích

služeb je obvykle max. 3 měsíce.

Služby jsou poskytovány za úhradu, na úhradu lze použít příspěvek na péči.

4.3.2 Ambulantní sociální služby

Neposkytují ubytování, za službou člověk dochází nebo je dopravován. Cílem těchto služeb je podporovat

a rozvíjet soběstačnost osob takovým způsobem, aby mohly žít co nejdéle v domácím prostředí.

Jsou to např. denní stacionáře, centra denních služeb. Služby jsou poskytovány zdarma nebo

za úhradu, na úhradu lze použít příspěvek na péči.

4.3.3 Terénní sociální služby

Jsou poskytovány v domácím, přirozeném prostředí. Jsou jimi např. pečovatelská služba nebo

osobní asistence. Jejich cílem je pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se

společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů. Osobní asistence

se poskytuje bez časového omezení, pečovatelská služba se poskytuje ve vymezeném čase

a ve vyjmenovaných úkonech.

Služby jsou poskytovány za úhradu, na úhradu lze použít příspěvek na péči.

Výčet všech sociálních služeb naleznete ve zmíněném zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních

službách a příslušných vyhláškách.


4.4 Sociální zabezpečení

Dávky sociálního zabezpečení jsou rozděleny do 2 oblastí:

• nepojistné

• pojistné

Jak už z jejich názvu vyplývá, liší se tím, zda se při nároku na ně sleduje účast na sociálním

pojištění, či nikoli.

4.4.1 Nepojistné sociální dávky, jejich druhy

ČR má v současnosti 11 druhů nepojistných sociálních dávek + 5 dávek pěstounské péče. Všechny

tyto dávky přiznávají a vyplácejí úřady práce. Pokud Vaše příjmy či příjmy Vašeho blízkého významně

poklesly, můžete zde požádat o dávky hmotné nouze, či dávky státní sociální podpory. Z důvodu

zdravotního postižení můžete žádat o dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Dávky hmotné nouze

Stanovuje zákon o pomoci v hmotné nouzi, který vymezuje situace spojené s nedostatečným

zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Odvíjejí se od existenčního

a životního minima. Napomáhají řešení některých nárazových životních situací. Těmito dávkami jsou:

• příspěvek na živobytí

• doplatek na bydlení

• mimořádná okamžitá pomoc.

Dávky státní sociální podpory

Jsou většinou vypláceny rodinám s nezaopatřenými dětmi. Při výrazném poklesu příjmů, by se

Vás mohl týkat zejména příspěvek na bydlení, a jsou-li v rodině nezaopatřené děti, i přídavky

na děti. Dalšími dávkami ze státní sociální podpory jsou porodné, pohřebné a rodičovský

příspěvek. Pro příspěvek na bydlení se příjmy prokazují pololetně, pro přídavky na děti se

vždy prokazují příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí. U příspěvku na bydlení se navíc

sledují náklady na bydlení. Obecně lze říci, že pokud vynaložené, uhrazené náklady na bydlení

v daném pololetí přesahují třetinu započitatelných příjmů, má smysl o příspěvek na bydlení

požádat. Může se stát, že dosáhnete na příspěvek na bydlení v pololetí následujícím poté, co jste

uhradili např. poplatek za popelnice nebo nedoplatky na energiích či vodném.

Na internetu najdete mnoho kalkulaček pro výpočet nároku na přídavky na děti či příspěvek

na bydlení, jejich výsledky ale berte s rezervou, protože ne všechny náklady se započítávají

a i příjmy se započítávají určitým způsobem. Přesné informace Vám proto poskytnou pracovníci

na úřadu práce.

Příspěvek na péči se za stanovených podmínek nezapočítává do příjmů pro účely dávkových

a daňových systémů.


Dávky pro osoby se zdravotním postižením (OZP)

• příspěvek na péči

• průkaz osoby se zdravotním postižením

• příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku (tj. příspěvek na motorové vozidlo,

úprava motorového vozidla, úprava bytu, příspěvek na některé kompenzační pomůcky).

Pro nárok na tyto dávky je základní podmínkou dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, tj. takový

stav, který podle lékařské vědy již trvá nebo bude trvat déle než 1 rok. U některých z těchto

dávek se kromě podmínky dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu sleduje i finanční situace

rodiny. Vzhledem k tomu, že posudkový lékař v první řadě zkoumá, zda se jedná o výše popsaný

dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, není dobré podávat žádosti o dávky OZP v akutní fázi

onemocnění, ale až po ustálení zdravotního stavu, např. po ukončení pobytu v rehabilitačním ústavu.

Je-li žádost podána příliš brzy, bývá pro neexistenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

zamítnuta, aniž by byly zohledněny potíže (zvládání životních potřeb) posuzovaného.

Příspěvek na péči

Je určen těm, kteří kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiné osoby

při zvládání základních životních potřeb. Příjemce si z něj hradí pomoc, kterou mu může podle

jeho rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel

sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Příspěvek je tedy vyplácen osobě se zdravotním postižením, ne tomu, kdo o ni pečuje. K žádosti

o příspěvek na péči se zároveň podává „Oznámení o poskytovateli pomoci“, ve kterém je uvedeno,

kdo péči poskytuje.

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat 10 základních životních

potřeb (ZŽP): mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena,

výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Těchto 10 ZŽP je

přesně specifikováno ve Vyhlášce 505/2006 Sb.. Součástí řízení o příspěvku na péči je i sociální

šetření v přirozeném prostředí oprávněné (zdravotně postižené) osoby. Tzn., že Vás doma navštíví

sociální pracovník a bude zjišťovat, jak Váš blízký zvládá výše uvedené životní potřeby. Je dobré

si dopředu v klidu promyslet, v čem péče spočívá, s čím se konkrétně při péči o blízkého potýkáte,

abyste pak při sociálním šetření mohli vše sociálnímu pracovníkovi sdělit, popsat třeba konkrétní

situace. Důležité je, aby Vaše tvrzení byla podložena lékařskými zprávami. Posudkový lékař

při posuzování zdravotního stavu vychází ze sociálního šetření a zdravotní dokumentace.

Výše příspěvku na péči se odvíjí podle stupně závislosti na pomoci druhé osoby. Vyplácí se

měsíčně, a to v tom měsíci, za který náleží. Uvedené částky platí pro osoby starší 18 let, kterým

není poskytována péče v pobytových službách:

Stupeň závislosti Název závislosti Počet nezvládaných oblastí ZŽP Měsíční částka

I. Lehká závislost 3–4 880 Kč

II. Středně těžká závislost 5–6 4.400 Kč

III. Těžká závislost 7–8 12.800 Kč

IV. Úplná závislost 9–10 19.200 Kč


Z důvodu nízkého příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných lze žádat

k příspěvku na péči i o zvýšení příspěvku o 2.000 Kč. Podmínkou navíc je, že v rodině je

nezaopatřené dítě.

Pokud byl již příspěvek na péči přiznán a dojde ke zhoršení soběstačnosti vlivem zhoršení

zdravotního stavu, lze podat návrh na změnu výše příspěvku. Na základě tohoto návrhu

proběhne nové řízení o příspěvku na péči, nové posouzení zdravotního stavu.

Pokud se rozhodnete pečovat o své blízké a současně zůstat v zaměstnání, je to možné a máte

podle zákoníku práce právo na úpravu týdenní pracovní doby. V případě, že se budete péči

věnovat na „plný úvazek“ a budete pečovat o osobu starší 18let, které byl přiznán alespoň

II. stupeň závislosti, stát Vám za každý měsíc péče uhradí zdravotní pojištění. Dále se doba péče

započítává do náhradní doby pro důchodové pojištění, musíte však pečovat o osobu blízkou

nebo o osobu, se kterou bydlíte ve společné domácnosti (podmínka společné domácnosti

neplatí u asistentů sociální péče). Bližší informace Vám sdělí na OSSZ (Okresní správě sociálního

zabezpečení). Po ukončení péče můžete na úřadu práce požádat o podporu v nezaměstnanosti.

Aby Vám však mohly tyto benefity plynout, je potřeba být pro příspěvek na péči uvedený

v „Oznámení o poskytovateli pomoci“. Pozor na situace, kdy je Váš blízký, o kterého pečujete,

hospitalizován po celý kalendářní měsíc. Oznámit hospitalizaci pro příspěvek na péči, a to i kratší

než celý kalendářní měsíc, je povinností pečujícího. Pokud je Váš blízký hospitalizován po celý

kalendářní měsíc, nenáleží jednak výplata příspěvku na péči, ale navíc pečujícímu za tento měsíc

není státem hrazeno zdravotní pojištění.

Příspěvek na mobilitu

Upravuje jej zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Slouží k úhradě opakované dopravy pro osoby mající nárok na průkaz ZTP nebo ZTP/P.

Výše příspěvku na mobilitu je 550 Kč měsíčně. Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu podobně

jako u příspěvku na péči nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém byla oprávněná osoba

hospitalizována po celý tento kalendářní měsíc. Hospitalizaci je tedy třeba opět hlásit úřadu

práce vyplácejícímu příspěvek na mobilitu.

Průkaz osoby se zdravotním postižením


Existují tři druhy průkazu osoby se zdravotním postižením (dále jen „průkaz“), a to TP, ZTP a ZTP/P

(neboli ZTP s průvodcem). Nárok na průkaz má osoba starší 1 roku věku s postižením charakteru

dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a toto postižení podstatně omezuje schopnost

pohyblivosti nebo orientace. Držitelům průkazu přiznávají právní předpisy určité benefity,

nad rámec zákona díky obchodním strategiím přiznávají benefity i některé organizace (např.

telefonní operátoři, dodavatelé energií a další). Často bývá poskytnuta držitelům průkazů sleva

i na vstupném na kulturní a sportovní akce.


Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:

• vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích kromě těch, v nichž je místo

k sezení vázáno na zakoupení místenky,

• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání,

zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech,

obstarávání placených služeb, ani ošetření či vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má kromě výše uvedeného navíc také nárok na:

• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy (tramvajemi, trolej

busy, autobusy, metrem),

• slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě

a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má kromě výše uvedeného navíc také nárok na:

• bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné

vnitrostátní osobní hromadné dopravě,

• bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází

průvodce.

Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P mají také nárok na parkovací průkaz, se kterým lze parkovat na vyhrazených

místech, a je-li to nezbytně nutné stát po dobu nezbytně nutnou s autem na místech,

kde je zákaz stání, vjíždět na místa se zákazovou značkou s dodatkovými tabulkami „Mimo zásobování

“ nebo „Mimo dopravní obsluhu“, vjet do Pěší zóny. Majitel vozidla označeného parkovacím

průkazem může požádat o vyhrazené parkovací místo v místě bydliště na příslušné obci.

Další benefity držitelů průkazů TP, ZTP nebo ZTP/P upravuje např. zákon o daních z příjmů, o místních

poplatcích, o správních poplatcích, o pozemních komunikacích či zákon o dani z nemovitosti.

Příspěvek na zvláštní pomůcku


Zvláštní pomůcka slouží ke zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení. Zvláštní pomůcky

rozlišujeme na:

• zvláštní pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, případně

osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací - jedná se zejména o příspěvek na pořízení

motorového vozidla, dodatečnou úpravu motorového vozidla, úpravu bytu, různé schodolezy,

stropní zvedací systémy aj.

• zvláštní pomůcky určené těžce zrakově postiženým osobám

• zvláštní pomůcky určené těžce sluchově postiženým osobám


Zdravotní stav osoby se zdravotním postižením přitom nesmí vylučovat přiznání tohoto příspěvku.

Mimo podmínky dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je třeba splnit i další podmínky jako

je zejména to, že zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci

pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo

ke styku s okolím, osoba může zvláštní pomůcku využívat a zvláštní pomůcka není zdravotnickým

prostředkem, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen

příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku

Zákon rozlišuje, zda jde o pomůcku v ceně do nebo přes 10.000 Kč, spoluúčast osoby je zde

10% z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše příspěvku

na zvláštní pomůcku v těchto případech činí 350.000 Kč; 400.000 Kč v případě příspěvku na zvláštní

pomůcku na pořízení „plošiny“.

Speciální úpravu má pak pro motorové vozidlo. Zde je možné získat příspěvek až ve výši 200.000 Kč.

Pro stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku se zjišťují příjmy osoby, případně příjmy

s ní společně posuzovaných osob. Spoluúčast osoby je vždy nejméně 1.000 Kč.

Příspěvky na kompenzační pomůcky lze získat i od nadací. Některé kompenzační pomůcky je

možné také zapůjčit v půjčovnách.

Kontakty na centra pro zdravotně postižené (půjčovna kompenzačních pomůcek) v Pardubicích

– viz kapitola Užitečné odkazy.

4.4.2 Pojistné sociální dávky, jejich druhy

Mezi pojistné sociální dávky patří:

• dávky nemocenského pojištění – ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitá pomoc

v mateřství, otcovská, vyrovnávací příspěvek v těhotenství

• dávky důchodového pojištění – starobní důchody, invalidní důchody, vdovské, vdovecké

a sirotčí důchody

• pojištění v nezaměstnanosti – podpora v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci

Dlouhodobé ošetřovné

Cílem ošetřovného je alespoň zčásti pomoci pracujícím osobám, které se rozhodnou pečovat

o blízkého v domácím prostředí. Dávka je určena osobám, které jsou plátci nemocenského pojištění.

Pečující osoba může čerpat až 90 kalendářních dní pracovního volna, během této doby je vypláceno

dlouhodobé ošetřovné ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, tzn. ve stejné výši jako běžné

ošetřovné. Přesné informace Vám sdělí na OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení).

Invalidní důchody

Pojištěnec je invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesla

pracovní schopnost nejméně o 35 %.


Přičemž platí, že pokud pracovní schopnost pojištěnce klesla

• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku,

je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se:

• invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud již nebyl přiznán starobní důchod,

• invalidním následkem pracovního úrazu.

Žádosti sepisuje s žadateli příslušná OSSZ na předepsaných tiskopisech. Za občany, kteří

vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost, mohou s jejich souhlasem

a na základě lékařského potvrzení o zdravotním stavu požádat o důchod rodinní příslušníci.

O nárocích z důchodového pojištění rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení (Křížová

25, 225 08 Praha 5), jež je vyplácí, a to dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, které určí.

4.5 Seznam odkazů – sociálně právní oblast

https://www.custodium.cz/navody/jak-na-peci-prirucka-pro-pecujici-osoby-vydalo-mpsv/

https://www.cssz.cz/web/cz/osoby-zdravotne-znevyhodnene

https://pardubice.nempk.cz/kliniky-a-pracoviste/zdravotne-socialni

https://www.mpsv.cz/web/cz/-/prispevek-na-mobilitu

https://www.mpsv.cz/web/cz/zdravotni-postizeni#dsp

https://socialnipolitika.eu/2017/11/na-co-maji-pecujici-osoby-narok/

https://www.epravo.cz/top/clanky/problematika-tzv-obecne-plne-moci-17520.html

https://www.mpsv.cz/socialni-sluzby-1

http://iregistr.mpsv.cz/

https://www.mpsv.cz/web/cz/zdravotni-postizeni#zozp

http://www.law4u.cz/cz/sluzby/ostatni-sluzby/detence-a-detencni-rizeni/


5 Rady v oblasti rehabilitace

V této kapitole naleznete informace o následcích získaného poškození mozku, jak lze cvičit

i v domácím prostředí a jak si lze domácí prostředí přizpůsobit tak, aby Vaši blízcí byli co nejvíce

soběstační a méně závislí na asistenci druhých.

5.1 Dopady ZPM na oblast fyzické zdatnosti

V předchozích odstavcích byly popsány jednotlivé typy získaných poškození mozku. To co dělá

tyto onemocnění závažné, jsou jeho následky neboli poškození jednotlivých funkcí těla. Ty se odvíjí

od rozsahu a umístění poškození mozku. Následky je možno rozdělit do tří obecných skupin.

Na následky fyzické, psychické a sociální. V této kapitole budou popsány následky fyzické.

Když dojde k poškození mozku, tělo jako takové (svaly, klouby, smyslové orgány) je nedotčené

a funguje. Ale i přes tento fakt po získaném poškození mozku nejsme schopni rukou či nohou

hýbat, vidět atd. Tyto obtíže jsou zapříčiněny poškozením mozkové tkáně, která tyto funkce řídí

a vede. Vědecké výzkumy poukazují na to, že během prvních třech měsíců se díky regeneračním

procesům mohou obtíže velmi rychle zmírnit a podle statistik je možné u některých jedinců

do jednoho roku po poškození tyto deficity zmenšit intenzivní a komplexní rehabilitací. K tomu

přispívá plasticita mozku, což je schopnost mozku změnit svou strukturu nebo

funkci jako odpověď na učení i poškození. Vedle pohybových omezení mohou být

příčiny poškození mozku i méně viditelné, jako zvýšená únava, poruchy spánku nebo bolesti

hlavy, které ovlivňují rehabilitaci a celý život. V následujícím textu budou popsány fyzické následky

získaného poškození mozku.

5.1.1 Pohybové poruchy

Omezení pohybové funkce zahrnují problémy s provedením pohybu, poruchy svalového napětí

a koordinace, poruchy rovnováhy a závratě. V lékařských zprávách můžete nalézt tyto termíny:

Plegie = úplná ztráta volných pohybů – úplné ochrnutí

Paréza = částečná ztráta volných pohybů – částečné ochrnutí

Apraxie = ztráta jednou již získané dovednosti

Spasticita = zvýšená svalová aktivita určité svalové skupiny

Rigidita = svalová ztuhlost

Kontraktura = trvalé zkrácení délky svalu

Tremor = vůlí neovladatelný třes svalů

Ataxie = porucha pohybové koordinace nebo rovnováhy v důsledku poškození mozečku

či vestibulárního aparátu


Centra pohybu se nachází v motorické kůře, mozečku, mozkovém kmeni, bazálních gangliích,

vestibulárním systému ve vnitřním uchu, v centru vizuální a prostorové orientace a talamu.

Ochablost a ochrnutí jedné strany těla souvisí s poškozením motorického centra mozku

na opačné straně.

5.1.2 Smyslové poruchy

I přesto, že nejsou přímo poškozeny smyslové orgány, mohou být dočasně narušeny nebo úplně

ztraceny smyslové funkce.

Po poškození mozku může dojít

ke ztrátě citlivosti, nebo naopak přecitlivělosti,

k rozmazanému nebo dvojitému vidění,

opomíjení části zorného pole,

slepotě, poruše sluchu, ke zhoršení

termoregulace,

ke zhoršení orientace v prostoru,

špatnému posuzování

vzdáleností nebo nerozlišení

chutí, pachů a vůní.

Centra smyslů se v mozku nachází

v somatosenzorické kůře – v čichové,

zrakové, sluchové oblasti,

talamu a mozkovém kmeni.

5.1.3 Neglect syndrom

Neboli syndrom opomíjení, kdy člověk nevnímá a ignoruje polovinu svého těla a celého prostoru,

který je protilehlý vůči lokalizaci poškození mozku. Projevuje se tím, že si člověk oblékne jen jednu

ponožku, text čte jen v jedné polovině stránky, oholí si jen jednu polovinu tváře atd. Neglect syndrom

se projevuje při postižení spánkového, temenního či čelního laloku, talamu nebo bazálních ganglií.

5.1.4 Bolesti hlavy

Jde o sekundární doprovod po poranění mozku, může se zhoršovat zvýšeným stresem, námahou,

proto je nezbytné na ni myslet během rehabilitace.

5.1.5 Únava a poruchy spánku

Únava je také sekundární doprovod po poškození mozku. Člověk po získaném poškození

mozku se unaví snadněji a rychleji. Velmi omezuje rehabilitaci, ale pokud je přehlížena

může vést až k vyčerpání celého organismu.

Mezi poruchy spánku se řadí potíže s usínáním, probouzení během noci, časné ranní vstávání,

neschopnost znovu usnout, nadměrná spavost, narkolepsie (náhlé usínání bez ohledu na místo

a čas), noční můry, náměsíčnost. Poruchy spánku způsobují nedostatečnou regeneraci organismu,

což vede k nesoustředěnosti, únavě během dne, ke změnám nálad atd.


5.1.6 Epilepsie

I epilepsie se může objevit po získaném poškození mozku v různé intenzitě. Ohniska epilepsie

se mohou projevovat v celém mozku, nejčastěji však ve spánkovém laloku. Epilepsie se projevuje

výpadky soustředění, tiky, svalovými křečemi, rychlými pohyby těla, ztrátou schopnosti udržet moč

či stolici, nepravidelným dýcháním nebo ztrátou vědomí.

5.1.7 Hormonální poruchy

Pokud dojde k poškození těch částí mozku, které ovlivňují žlázy s vnitřní sekrecí, může dojít

k poruchám metabolismu, k poruchám spojených s reprodukčním systémem, s tlakem nebo

sexuální problémy.

5.2 Rehabilitace v domácím prostředí

Doporučuje se cvičit alespoň 1–2x denně 30 minut. Pokud vašemu blízkému není

dobře, necvičte, záleží na jeho aktuálním zdravotním stavu. Cvičení by ho mělo bavit, mělo by dělat

radost, proto je důležité se vyhýbat bolesti. Cvičte slabší stranu, ale neopomíjejte i tu zdravou,

která po příhodě vše táhne i za tu slabší.

Následující cvičení jsou rozděleny podle toho, co budete trénovat, není zde zahrnuto polohování,

nácvik jezení, přesuny na WC, protože tato příručka je směřována ke klientům/pacientům, kteří tyto

úkony již zvládají samostatně. Pokud byste měli zájem vědět, jak se tyto úkony provádí, naleznete

je na internetových stránkách www.pecujdoma.cz, kde naleznete příručky i instruktážní videa.

5.2.1 Trénink mobility

Most

Během tohoto cviku trénujete aktivitu zádového svalstva a dolních končetin. Tento cvik je velmi

důležitý pro nácvik soběstačnosti (přesuny, oblékání a především chůzi). Ležíte na zádech, plosky

nohou máte opřené o podložku, kolena jsou pokrčená. Zvedáte hýždě nahoru. Blízký vám může

dopomoci s přitisknutím plosek k posteli.

Pokud tuto základní verzi zvládáte, můžete cvičení ztížit tím, že zvednete spojené horní končetiny

ke stropu nebo si dáte pod nohy židli či gymnastický míč.


Přetočení se na bok

Ležíte uprostřed postele na zádech, trénujete přetočení na bok přes postiženou stranu. Zvednete

spojené horní končetiny ke stropu, pokrčíte zdravou dolní končetinu v koleni a zvednete pánev,

vedením horních končetin se otáčí celý trup na stranu natažené dolní končetiny a o pokrčenou

dolní končetinu se odrazítete. Blízký vám může pomoci s přetočením přes rameno a pánev.

Posazování přes bok

Ležíte na boku (viz předchozí cvik), dolní končetiny jsou pokrčené, spustíte je přes okraj postele,

na spodní horní končetině se zvedáte přes předloktí do natažení, druhou horní končetinou

se přitáhnete do sedu. Blízký vám může pomoci zvednout spodní horní končetinu na předloktí

a do natažení.


Postavování ze sedu

Sedíte na posteli či židli, nohy máte na šířku pánve, paty jsou pod koleny. Natáhnete spojené

horní končetiny před sebe a vyhoupnete se směrem dopředu a nahoru za horními končetinami,

postavíte se. Blízký vám může pomoci z boku, přidržením natažených rukou a pomáháním jim

dopředu a nahoru nebo lehkou dopomocí přes hýždě (vytažení nahoru a dopředu).

5.2.2 Trénink stability

Trénink stability vsedě

Sedíte na židli nebo na posteli napřímeně, nohy jsou od sebe

na šíři kyčlí, paty jsou pod koleny, kyčelní klouby by měly

být nad úrovní kolen, ramena volně, brada zasunutá. Blízký

vám může ve všech cvicích dopomoci ve směru pohybu,

přidržením rukou.

cvik 1: Horní končetiny položíte na kolena a postupně od krční

páteře obratel po obratli předkláníte páteř, až do úplného

předklonu. Ruce vám leží na nártech. Postupně se zvedáte

nahoru od bederní páteře až k hlavě do plného napřímení.

cvik 2: Horní končetiny jsou spojené a natažené před tělem

nebo v rukou držíte overball, pomalu rotujete na pravou

a levou stranu, začínáte rotovat od hlavy.

cvik 3: Horní končetiny jsou spojené před tělem nebo v rukou

držíte overball, pomalu ukláníte na pravou a levou stranu,

začínáte od hlavy.

cvik 4: Pokud máte doma velký gymnastický míč, předchozí

tři cviky můžete provádět s ním.


Trénink stability ve stoje

Stojíte rovně, hlava ani trup nejsou rotovány, nejsou v úklonu,

záklonu ani předklonu, ramena jsou uvolněná, dolní končetiny

jsou na šířku kyčlí, kolena a chodidla směřují předozadně.

Blízký vám může pomoci ve všech cvicích, přidržováním,

abyste neupadli. Pokud nemáte kolem sebe žádného

blízkého, můžete se při prvních cvičeních držet stolu, židle,

žebřin, atd.

cvik 1: Váhu těla přenášíte z jedné nohy na druhou do stran,

klaďte důraz především na postiženou stranu, trupem nehýbejte.

cvik 2: Váhu těla přenášíte ze špiček na paty, nestavíte se

na paty a na špičky, jen měníte zatížení na chodidlech.

cvik 3: Provádíte podřepy, jen lehce pérujete na kolenou.

5.2.3 Trénink rovnováhy

Pokud zvládáte stabilizovaný sed a stoj, můžete trénovat rovnováhu na labilních plochách.

Díky tomuhle cvičení budete zlepšovat pohybové funkce důležité pro chůzi, zároveň budete

procvičovat i koordinaci a koncentraci. Jako labilní plochy můžeme využít ve stoji pěnovou úseč,

čočku a v sedu overball, velký gymnastický míč nebo čočku.

Cvičíte bosky, kolem sebe máte dostatek volného prostoru. Opakujete cvičební jednotku 20–30krát,

v polohách vydržíte 5–10 sekund. Pokud dojde ke známkám únavy, zhoršení koordinace a zhoršení

kvality držení těla ukončete cvičení.

Trénink rovnováhy vsedě

Sedíte na gymnastickém míči na židli s čočkou či overballem napřímeně, nohy jsou od sebe

na šíři kyčlí, paty jsou pod koleny, kyčelní klouby by měly být nad úrovní kolen, ramena volně,

brada zasunutá.

cvik 1: Přenášíte váhu těla do stran, dopředu a dozadu.

cvik 2: Pohybujete horními končetinami do vzpažení a upažení.

cvik 3: Pohybujete hlavou do úklonů, předklonu a do rotací na pravou a levou stranu.

cvik 4: Blízký do vás bude lehce strkat v oblasti pánve, hrudníku, ramenou. Vyvádí vás z rovnováhy

a vy se snažíte udržet stabilizovaný sed.


Trénink rovnováhy ve stoje

Stojíte rovně na pěnové podložce či čočce, hlava ani trup nejsou rotovány, nejsou v úklonu,

záklonu ani předklonu, ramena jsou uvolněná, dolní končetiny jsou na šířku kyčlí, kolena a chodidla

směřují předozadně.

cvik 1: Přenášíte váhu těla do stran, dopředu a dozadu.

cvik 2: Pohybujete horními končetinami do vzpažení a upažení.

cvik 3: Pohybujete hlavou do úklonů, předklonu a do rotací na pravou a levou stranu.

cvik 4: Blízký do vás bude lehce strkat v oblasti pánve, hrudníku, ramenou. Vyvádí vás z rovnováhy

a vy se snažíte udržet stabilizovaný stoj.

cvik 5: Ohýbejte lehce kolena a kyčle – podřepy.

5.2.4 Trénink chůze

Trénink chůze bez pomůcek

Při nácviku chůze vycházíte ze stabilního stoje, trénujete první nákrok na zdravou i postiženou dolní

končetinu. Při nákroku dbáte na správný zdvih plosky, od paty ke špičce. V první fázi nacvičujete

jenom přenos váhy na nákročnou nohu. V druhé fázi už děláte plnohodnotný krok, kdy se odlepuje

od země dříve stojná noha.

Trénink chůze se dvěma berlemi

Pokud máte berle, dejte obě dvě dopředu, opřete se o ně a udělejte krok vpřed postiženou nohou

a potom i druhou. Krok by měl být stejnoměrný, spíše kratší, jedna noha se přesune mezi berle

a druhá nakročí až za berle.

Trénink chůze s jednou berlí/holí

Při nácviku kroku o jedné berli/holi se řiďte zásadou, že berle/hůl se drží na druhé straně, než je

postižená noha. Přenesete berli/hůl zároveň s bolestivou dolní končetinou vpřed, poté následuje

krok druhou nohou až za berli/hůl.


Chůze do schodů a ze schodů bez pomůcek

U nácviku chůze do schodů nebo ze schodů bez pomůcek můžete využít zábradlí nebo vám

mohou pomoci vaši blízcí. Pokud vám asistuje váš blízký při chůzi do schodů, jde vedle vás

a dopomáhá vám z boku úchopem za paži z vnitřní strany. Při chůzi ze schodů je situace

stejná. Pokud je schodiště úzké, při chůzi do schodů jde blízký za vámi a přidržuje vás úchopem

za pas nebo za horní část pánve. Při chůzi ze schodů vám dopomáhá zepředu, couvá před vámi

a přidržuje vás za pas.

Chůze do schodů a ze schodů se dvěma berlemi

Během chůze do schodů o dvou berlích vám může váš blízký napomáhat buď z boku, nebo jít

za vámi a držet vás za pas. Při chůzi ze schodů opět buď z boku, nebo jde váš blízký před vámi

a drží vás za pas, či horní část pánve. Když jdete do schodů, nejprve jde zdravá noha, potom

postižená noha a nakonec berle. Při chůzi ze schodů jdou první berle, potom postižená noha

a nakonec zdravá.

Chůze do schodů a ze schodů s jednou berlí/holí

U nácviku chůze do schodů o jedné berli/holi můžete využít zábradlí nebo svého blízkého, který

vás bude držet za paži z vnitřní strany. Při chůzi do schodů jde nejprve zdravá dolní končetina,

potom druhá dolní končetina a nakonec hůl/berle na stejný schod. Při chůzi ze schodů jde první

o schod níž hůl/berle, pak postižená dolní končetina a nakonec zdravá dolní končetina.

5.2.5 Příklady cvičení horních a dolních končetin

Pokud některé pohyby nezvládnete samostatně, může vám pomoci váš blízký. Mějte na paměti,

že je potřeba provádět pohyb pomalu a plynule, jen do bolesti. Mírná bolest se toleruje. Pokud

jste schopni nějakého pohybu, pomáhejte svému blízkému. U spastických svalů je velmi důležité,

aby byly protahovány, nejlépe každý den.

Dolní končetiny

1. Přitahování a propínání špiček: lze vleže i vsedě, váš blízký uchopí nohu za nárt

a kotník a pomáhá vám v propínání a přitahování špiček nohou.

2. Kroužky v kotníku: lze vleže i vsedě, váš blízký uchopí nohu za nárt a kotník

a pomáhá vám v kroužení na obě dvě strany.

3. Natahování a krčení kolen: lze vleže i vsedě, váš blízký uchopí nohu za kotník

a nad kolenem a pomáhá vám v krčení a natahování kolen.

4. Zvedání dolní končetiny v kyčelním kloubu: lze vleže i vsedě, váš blízký uchopí

nohu za holeň a lýtko a pomáhá vám zvedat nohu v kyčelním kloubu.

5. Kroky vpřed a vzad: jen vsedě, posunujte nohy po malých krůčcích

dopředu a dozadu.


6. Úkroky: jen vsedě, posunujte nohy po malých krůčcích do stran.

7. Dupání, kopání do míče: jen vsedě, samostatně.

8. Stlačování míče (overballu) mezi koleny: lze vsedě i vleže, samostatně.

9. Stlačování míče (overballu) mezi kotníky: lze vsedě i vleže, samostatně.

10. Stlačování míče (overballu) pod chodidlem: lze jen vsedě, samostatně.

Horní končetiny

1. Vzpažování: lze vleže i vsedě, váš blízký uchopí vaše

ruce za zápěstí nebo propletete prsty rukou a zvednete

natažené ruce nad hlavu.

2. Upažování: lze vleže i vsedě, blízký vám uchopí ruku

za zápěstí a fixuje rameno, pomáhá vám do upažení ruky.

3. Kroužky v ramenou: lze vleže i vsedě, blízký vás uchopí

za rameno zepředu a zezadu a dopomáhá vám v pohybu.

4

4. Krouživé pohyby: lze vleže i vsedě, uchopíte ruce

za lokty a kroužíte se sepnutými rukami, váš blízký

vám může pomoci v pohybu, uchopí vás za lokty.

5. Krčení a natahování rukou v loktech: lze vleže

i vsedě, váš blízký vás uchopí za zápěstí a pomáhá

vám v pohybu nebo zdravou končetinou chytnete

postiženou.

6. Ohnutí zápěstí za dlaní a za hřbetem ruky,

kroužení: lze vleže i vsedě, blízký vám pomůže

za zápěstí v pohybu, nebo si pomůžete svojí

zdravou rukou.

7. Krčení a natahování prstů: lze vleže i vsedě,

blízký vám může pomoci jednotlivé prsty

skrčovat a natahovat, nebo si můžete pomoci

druhou rukou.

8. Spojování prstů s palcem: lze vsedě i vleže,

blízký vám může dopomoci v pohybu, drží vás

za palec a daný prst.

8


9. Krouživé pohyby po stole postiženou končetinou:

sedíte nebo stojíte u stolu, pod dlaní postižené

končetiny máte ručník a krouživými, předozadními

nebo pravolevými pohyby utíráte stůl.

Váš blízký vám může pomáhat v pohybu za hřbet

ruky a fixovat vám ramenní kloub.

9

10. Krouživé pohyby po stole zdravou končetinou:

stojíte u stolu, postižená horní končetina se opírá

o stůl a protahuje se, zdravá pracuje – utírá stůl.

10

13

11. Rolování ručníku: sedíte u stolu a z rozbaleného

ručníku uděláte oběma rukama ruličku, blízký vám

může pomáhat v pohybu postižené horní končetiny.

12. Ručkování s gymnastickým míčem: sedíte na židli

a koulíte před sebou gymnastický míč do všech stran,

stlačujete postiženou končetinu několikrát do míče.

13. Opírání se o zeď: stojíte u zdi a opíráte se celými

dlaněmi, ruce jsou na šířku ramen, snažíte se opírat

rovnoměrnou silou do obou horních končetin.

14. Kliky u zdi: opíráte se o zeď, jako v předchozím cvičení

a děláte malé kliky, neodlepujete dlaň a snažíte se

vyvíjet sílu rovnoměrně.

14


5.2.6 Ovlivnění citlivosti

Pokud máte sníženou citlivost nebo naopak jste přecitlivělí, můžete tuto funkci ovlivňovat hlazením,

kartáčováním, ježkováním nebo škrábáním. Jestliže to nezvládnete sami, požádejte své blízké.

Také je možné nasypat do většího hrnce luštěniny (fazole, čočku,…), vnořit do něj ruku či nohu

a krouživými pohyby jej promasírovat. Abyste stimulovali postiženou stranu těla, snažte se

co nejvíce podnětů a stimulů přesouvat právě na ni. Například, postavte noční stolek na postiženou

stranu, ležte na postižené straně, vstávejte přes postiženou stranu a maximálně zapojujte

postiženou stranu do všech denních aktivit (oblékání, osobní hygiena, koupání, vaření, úklid,…).

5.2.7 Trénink jemné motoriky

Pokud máte potíže s úchopy, padají vám předměty z rukou, máte nešikovné prsty a jiné obtíže,

měli byste trénovat jemnou motoriku. V domácím prostředí je nejvýhodnější využívat příležitostí

při běžných denních aktivitách.

Snažit se zapojovat postiženou končetinu do všech aktivit,

během krájení, loupání, jedení, pití, strouhání, věšení prádla,

skládání oblečení, šroubování, šití, hraní her (člověče,

nezlob se, kostky, karty, pexeso,…) atd. Dobrým pomocníkem

k tréninku jemné motoriky je terapeutická hmota, kterou

můžete koupit ve zdravotnických potřebách za cca 200 Kč.

Terapeutická hmota má několik stupňů tuhosti, které jsou

odlišeny barvami (béžová – nejměkčí, modrá – nejtužší).

Můžete jí nahradit i těstem nebo modelínou.

Cviky s terapeutickou hmotou

1. Mačkáte terapeutickou hmotu v dlaních.

2. Vyválíte dlouhého hada a budete do hada dělat prsty dolíky, prsty střídáte.

3. Vyválíte dlouhého hada a budete do něj štípat, střídáte prsty proti palci.

1 2 3


4. Z dlouhého hada uděláte šneka.

5. Vyválíte dlouhého hada, položíte ho na stůl

vertikálně a prsty oběma rukama budete

vytahovat hmotu do stran.

6. Snažíte se vykoulet dokonalou kuličku

postiženou končetinou.

4

7. Z koule dlaní uděláte placku a poté

jednotlivými prsty hmotu vytahujete

do stran.

5 6 7

5.3 Úpravy bytu a kompenzační pomůcky

Ještě před příchodem do domácího prostředí z nemocnice nebo rehabilitační léčebny je třeba

podle stavu Vašeho blízkého upravit byt a vybavit se kompenzačními pomůckami, aby Váš blízký

byl doma co nejvíce soběstačný a schopen dělat co nejvíce činností jako dříve. Je také velmi

důležité, aby byl váš domov bezpečný a nehrozil blízkému například pád, který by poté mohl vést

ke komplikacím v rehabilitaci.

Aby pro Vás byl domov po návratu bezpečný, máte zde k dispozici několik základních zásad:

1. Noste doma pevnou protiskluzovou obuv.

2. Mějte odstraněny všechny vysoké prahy.

3. Mějte zajištěny koberce (např.: oboustrannou páskou, protiskluzovou podložkou), aby nemohlo

dojít k zakopnutí.

4. Vše potřebné mějte v dosahu, ne na vysokých policích.

5. Koupelnu a schodiště mějte vybaveny protiskluzovou plochou, případně madly na přísavky.

Toto jsou jen základní zásady, v následujících odstavcích bude popsáno, jak je možné přizpůsobit

jednotlivé místnosti bytu. Pokud byste chtěli upravovat byt či pořizovat kompenzační pomůcku

poraďte se se svým sociálním pracovníkem, ergoterapeutem.


Vstupní prostory

1. Hlavní dveře do bytu mějte široké min. 120 cm, ostatní dveře alespoň 90 cm, abyste se do nich

pohodlně vešli s mechanickým či elektrickým vozíkem, s chodítkem, berlemi nebo holí.

2. Pokud máte ve vstupu schody, mějte je vybaveny oboustranným zábradlím.

3. Jestliže schody nelze překonat, řešením je buď rampa, nebo schodolez.

4. Samozřejmě nejlepší možností je výtah.

5. Pokud je venku náledí, je možné zakoupit nesmeky na patu, nebo na celou botu, bodáky

na berle/hole aj.

Kuchyň

1. V kuchyni mějte všechny věci v dosahu a po ruce, aby nebylo nezbytné lézt do výšek.

2. Mějte velké úchyty na skříňkách.

3. Pokud budete dělat větší rekonstrukce, dřez a varnou plochu umístěte níže.

4. Mějte po ruce u linky během vaření židli, abyste si mohli sednout a pracovat vsedě.

5. Plynový sporák nahraďte bezpečnějším elektrickým či indukčním.

6. Nedávejte do blízkosti sporáku hořlavé věci, například utěrku.

7. Vedle sporáku mějte podložku na odložení horkého hrnce, pánvičky.

8. Pořiďte si baterii, která má dlouhou páku.

9. Zajistěte si protiskluzovou podlahu.

10. Můžete využít různých kompenzačních pomůcek: prkýnko s bodáky, ostré nože a příbory

s ergonomickým úchytem, gumový otvírač na lahve, multiotvírák na konzervy a PET lahve a jiné.

Obývací pokoj

1. V obývacím pokoji ale i v jiných místnostech mějte dostatek prostoru mezi nábytkem.

2. Nábytek mějte pevně připevněn ke stěnám, či podlaze, abyste zabránili zhroucení.

3. Pořiďte si pohodlnou sedačku či křeslo s vysokým sedem a opěrkou i na hlavu.

4. Zajistěte si dostatečné osvětlení k práci i relaxaci.

5. Během sledování televize můžete cvičit a protahovat své končetiny nebo ovlivňovat citlivost,

jak je popsáno v předchozí kapitole.

Ložnice

1. Pro snadnější vstávání a usedání na postel můžete zvýšit lůžko pomocí gumových nástavců,

které naleznete na internetových stránkách, viz níže – Kompenzační pomůcky pro soběstačnost.

2. Vedle postele mějte noční stolek a po ruce vše potřebné, budík, telefon, léky, pití.

3. Prostor záhlaví postele mějte dobře osvětlený.

4. Jestliže chodíte často v noci na WC, můžete si pořídit tzv. bludičky do zásuvek.


Koupelna

1. Pořiďte si protiskluzové podložky do vany či sprchového koutu a před vanu či sprchový kout.

2. Vybavte koupelnu a WC madly, aby se vám lépe zvedalo z WC z vany nebo ze sedačky

ve sprchovém koutě.

3. Do sprchového koutu vložte sedačku, buď připevněnou na zeď, nebo jen stojící na podlaze.

4. Do vany zabudujte sedačku.

5. Zajistěte, aby byli úložné prostory v dosahu ruky (mýdlo, ručník,…).

6. Pořiďte vodovodní baterii s dlouhým úchopem

7. Na WC je možné pořídit nástavec, který vyvýší sedátko

8. Pokud se vám hůře pohybuje a neumyjete si například záda či nohy, lze zakoupit mycí houby

s dlouhým nástavcem nebo mycí houby s přísavkami na mytí nohou.

Kompenzační pomůcky pro soběstačnost

Pokud si nezvládnete nasadit ponožky, můžete si pořídit navlékač ponožek.

Pokud se vám těžko zavazují tkaničky, lze si pořídit elastické gumičky bez zavazování.

Pokud se neohnete k zemi pro spadlý předmět, můžete si pořídit podavač.

A další vychytávky, které vám usnadní den, naleznete ve zdravotnických potřebách

nebo v internetových obchodech:

www.distrimedpomucky.cz

www.zdravotnicke-potreby.net

www.dmapraha.cz

www.meyra.cz

www.ezdravotnicke-potreby.cz

5.4 Seznam odkazů – rehabilitace

https://www.pecujdoma.cz/

https://www.dmapraha.cz/prodej-kompenzacnich-pomucek_k500/

https://www.ezdravotnicke-potreby.cz/kompenzacni-pomucky


6 Kognitivní trénink

Kognitivní funkce patří mezi naše poznávací dovednosti, které nám umožňují vnímat svět

kolem nás, přizpůsobovat se, plánovat, učit se nových věcem, ovlivňují chování a jednání

s ostatními lidmi.

Mezi tyto funkce řadíme: pozornost, paměť, zrakově-prostorové schopnosti, řečové funkce,

schopnost myšlení a exekutivní funkce.

6.1 Kognitivní potíže jako následky

poškození mozku

Kognitivní poruchy patří mezi skryté problémy a mohou se zhoršovat. Ztěžují každodenní život

a často znemožňují návrat do zaměstnání. Kognitivní problémy mají vliv také na rodinu a vztahy

s blízkými.

U lidí se získaným poškozením mozku často dochází k narušení poznávacích dovedností. Ty jsou

uloženy v různých částech mozku, proto poranění mozku může narušit všechny nebo jen určitou část.

Dochází k potížím v oblasti soustředění, zapamatování si informací, v oblasti řeči. Změny mohou

nastat v oblasti plánování, rozhodování, vůle či náhledu na své schopnosti.

Jsem více netrpělivý

a nervózní. Navíc

mi vypadávají

některá slova.

Nevydržím se

dlouho soustředit,

na hodně věcí

zapomínám.

Těžko si

naplánuji program,

co mě čeká. Nevím,

kde začít.

6.2 Proč je trénink těchto dovedností tak důležitý?

Mozek má jedinečnou schopnost jménem neuroplasticita. Díky ní, se nám v mozku vytvářejí nové

neuronové cesty a dochází k obnovení kognitivních dovedností. Procvičováním se tyto dráhy

propojují a posilují. Tréninkem dochází ke zvyšování stávajících schopností, k nápravě a posílení

poškozených oblastí. Trénink působí také jako prevence.


Pokud se kognitivní obtíže neřeší, nepracuje se s nimi, může docházet ke zhoršení stávajících

dovedností a schopností. Každodenní život se stává problematickým. Trénování kognitivních

dovedností je tedy velmi důležitou složkou celkové rehabilitace.

Ale kdy naopak není vhodné trénovat?

• zdravotní stav vyžadující klid na lůžku

• bolestivé stavy, které snižují

schopnost soustředění

• únava – raději si odpočiňte, udělejte si

přestávku a poté se k tréninku vraťte

V této části příručky najdete

konkrétní tipy, jak lze procvičovat

jednotlivé poznávací dovednosti.

Zároveň si také můžete vypracovat

cvičení, které najdete u každé

kognitivní oblasti.

V mozku se nám po celý

život vytváří

neuronové cesty, díky

kterým se zlepšují

i naše schopnosti.

Co byste měli znát, než začnete trénovat?

• Přizpůsobujte si cvičení dle svých schopností. Pokud je cvičení náročné, nesrozumitelné,

poraďte se svými blízkými.

• Opatrně na časové limity (například: „Za minutu si musím zapamatovat 5 slov“).

Nezapomeňte, že napětí a stres negativně ovlivňují vaše dovednosti.

• Dělejte si přestávky, odpočívejte mezi cvičeními. Pokud se necítíte dobře, cvičení můžete

vynechat a vrátit se později.

• Zajistěte si klidné prostředí, připravte si vše potřebné.

• Zapojte do svého tréninku také pohyb. Protáhněte se a uvolněte své tělo.

• Naplánujte si trénink. Můžete si to napsat také do kalendáře.

• Trénujte pravidelně, ale s mírou.

Rady pro pečující: Co bych měl znát, než začnu s mým blízkým trénovat?

• Přizpůsobujte cvičení. Pokud by bylo příliš náročné, zjednodušte ho. V opačném případě

zvolte těžší variantu.

• Netlačte na svého blízkého. Není důležité trénovat 2 hodiny denně. Důležité je, aby trénink

byl vnímán jako způsob, jak na sobě pracovat a zlepšovat své dovednosti.

• Pokud Váš blízky nechce pracovat, zkuste mu vysvětlit smysl tréninku. Trénujte praktické

činnosti (vaření, plánování výletu…), aby Váš blízký viděl pokroky.

• Pokud je Váš blízký unavený, necítí se dobře, nenuťte ho do cvičení. Dejte mu prostor

k odpočinku.


6.3 Metody tréninku

Doporučujeme trénovat Vaše dovednosti každý den. Vy sami si můžete vybrat jakou formou.

Zda si najdete recept, zahrajete si hru nebo se podívate na vytištěné cvičení.

1. Trénování každý den

Zásady dobrého

tréninku pro pečujícího:

Přizpůsobovat cvičení

Vysvětlovat smysl

Netlačit

Trénujte poznávací dovednosti prostřednictvím

aktivit, které jsou součástí Vašeho

života. Naplánujte a zorganizujte výlet,

najděte si recept a zkuste dle něho uvařit,

zapamatujte si nákupní seznam, všímejte

si na procházce detailů a zkuste si je následně

vybavit apod. Sami poté uvidíte,

kde potřebujete posílit Vaše dovednosti

a co Vám jde zcela přirozeně. Pokud zjistíte,

že máte v něčem obtíže, zkuste se

zamyslet, co by Vám pomohlo např. psaní

poznámek. Také se můžete poradit s Vašimi

blízkými.

2. Trénování pomocí počítačových programů

Na internetu dnes najdete spoustu kognitivních her, díky kterým procvičíte své dovednosti.

Doporučujeme stránku http://www.mozkocvicna.cz/ a www.mentem.cz.

3. Hraní společenských her

Společenské hry jsou často zaměřeny na posílení myšlení, aniž byste to pociťovali, samotnou

hrou také pracujete na sobě samých. Vhodné hry najdete například na stránkách www.svet-her.cz

Využijte také her, které máte doma – pexeso, puzzle, křížovky, aktivity a další.

4. Cvičení „tužka, papír“

Tyto cvičení najdete také v této příručce. Stačí Vám pouze tužka a pozornost. Ke cvičení se také

můžete vracet, porovnat si své výsledky se svými blízkými.

Další odkazy viz kapitola Odkazy – kognitivní trénink.

6.4 Pozornost

Pozornost je základním kamenem kognitivních funkcí. Velmi ovlivňuje naši paměť a celkové

porozumění toho, co se děje kolem nás. Lidé po získaném poškození mozku mohou mít potíže

s udržením pozornosti, tj. dlouhodobě se soustředit na jeden podnět. Soustředění ale také

zahrnuje schopnost ignorovat rušivé vlivy a vnímat více věcí najednou.


Jak ale pozornost trénovat?

• Zmenšete rušivé podněty v okolí. Vysvětlete okolí, že potřebuje klid na práci.

• Pracujte s kalendářem a diářem.

• Odpočívejte. Pozornost často zhoršuje únava.

• Čtěte si nahlas instrukce.

• Uvědomte si, čemu teď chcete věnovat pozornost. Říkejte si „Co teď udělám….“

nebo „Soustřeď se na…“.

• Rozdělte si danou činnost na jednotlivé kroky.

• Používejte odměny a pochvaly, když se Vám něco podaří.

• Může se stát, že budete zahlceni

informacemi a přestanete vnímat.

Požádejte ostatní, aby vám

informaci zopakovali.

• Nezkoušejte vnímat více informací

v jeden okamžik, můžete dělat chyby.

Když dokončíte jednu činnost,

přesuňte se ke druhé.

(Powell, T., Malia, K. Cvičebnice

pro lidi po poranění, 2003)

Co pomáhá pozornosti?

Říkejte si, co teď děláte.

Dělejte vždy jednu věc.

Rozdělte si činnost

na jednotlivé kroky.

1. Prohlížejte si tyto tvary a zkuste si je zapamatovat.

Potom je zpaměti nakreslete na jiný papír.

Nakonec porovnejte Vaši kresbu s touto předlohou.


2. Zakroužkujte číslice od 1 – 60. Žádné nesmíte vynechat!

Místo číslic můžete

hledat také písmena

podle abecedy.


3. TŘI KRÁLOVÉ VE ŠPANĚLSKU

V České republice se ke Třem králům nevážou žádné velké tradice – v některých městech se konají

průvody a probíhá charitativní sbírka. Ve Španělsku se ale jedná o obdobu českých Vánoc a jeden

z hlavních svátků vůbec, během kterého děti dostávají bohatou nadílku.

Kašpar, Melichar a Baltazar nadělují podle tradice v noci. V předvečer svátku přijíždějí Tři králové

v propracovaných kostýmech na velbloudech nebo alegorických vozech do španělských měst

i vesnic. Krále doprovázejí družiny, které rozhazují mezi shromážděné děti i dospělé přihlížející

bonbóny.

Děti pak před spaním připravují ven za dveře nebo na jiné určené místo pro Tři krále občerstvení

jako například kakao, aby měli energii na rozdávání dárků. Někdy děti obstarají i vodu nebo trávu

pro velbloudy. (Španělsko slaví Tři krále, Český rozhlas 2018)

a) Pročtěte si článek a označte všechna písmena „a, o“. Spočítejte, kolikrát se v textu

tato písmena vyskytují.

b) Pomocí textu odpovězte na tyto otázky:

O jaké zemi text vypraví?

Jaké dárky připravují děti pro Tři krále?

Na čem přijíždějí Tři králové?

6.5 Paměť

Paměť uplatňujeme při aktivním

přemýšlení a řešení problémů. Díky ní

si informace zapamatujeme, uchováváme

a vybavíme.

Dlouhodobou paměť

trénujte pomocí

oblíbených témat: sport,

film, cestování,

historie apod.

Častý následkem získaného poškození mozku jsou

poruchy paměti – dotyčný si nevybavuje důležité informace ze svého života, špatně se orientuje

v místě a čase, těžko se učí nové věci. Zapomíná, co má udělat, musí mu to stále někdo připomínat,

opakovaně se dotazuje na stejné informace.

6.5.1 Dlouhodobá paměť

Dlouhodobá paměť nám umožňuje vybavit si určitá fakta a události, které jsme v průběhu našeho

života získali. Zda si danou informaci uložíme do dlouhodobé paměti, závisí na tom, jak jsou

pro nás dané informace důležité, srozumitelné a zajímavé.

Jak ale trénovat dlouhodobou paměť?

• Vzpomínejte na oblíbenou zemi a její pamětihodnosti, nejznámější filmy s hereckým obsazením,

historické události 20. století, známé texty písní apod.

• Pište si deník, ve kterém si budete zaznamenávat svoje zážitky a zkušenosti. Nejenom,

že trénujete Vaši dlouhodobou paměť a psaní, ale také si vytváříte svoji knihu vzpomínek,

se kterou můžete pracovat v průběhu tréninků.


1. Spojte slavné osobnosti s profesí, které se věnovaly.

Antonín Dvořák

spisovatel

Václav Havel

herec

Oldřich Nový

sportovec

Karel Čapek

herec

Emil Zátopek

skladatel

František Kupka

malíř

Václav Postránecký

prezident

2. Která kniha začíná slovy: „Tak nám zabili Ferdinanda“. Vzpomeňte si na autora

knihy. Kniha byla také zfilmovaná? Kdo hrál hlavní postavu a jak byste tuto postavu popsali?

O čem byl tento film?

3. Do každého řádku doplňte jedno podstatné jméno, které lze spojit se všemi

uvedenými přídavnými jmény. Vzpomínejte, kde jste se mohli setkat s těmi slovními

spojeními (např. hudební deska).

Přídavná jména

Podstatné jméno

třicetiletá studená občanská

hudební pracovní zubařský

vraní jestřábí kuří

lanová závodní životní

gramofonová palubní rozvodná

růžová zeleninová okrasná

pavoučí počítačová houpací

Ludolfovo oktanové dvouciferné

dokumentární hudební trezorový

(Jitka Suchá, Trénink slovní zásoby pro každý den)


4. Doplňte jednotlivá rčení a vysvětlete jejich význam.

a) Můj dům .................................................................

b) Pro jedno kvítí .................................................................

c) Lepší vrabec v hrsti .................................................................

d) Čistota je .................................................................

e) Pýcha předchází .................................................................

f) Jak se do lesa volá .................................................................

g) Ranní ptáče .................................................................

h) Komu se nelení .................................................................

i) Dvakrát měř .................................................................

6.5.2 Krátkodobá paměť

Krátkodobá paměť uchovává informace po dobu několika sekund. Můžeme si ji představit jako

takové síto, které přijímá informace a následně zpracovává.

V našem mozku se poté utváří tzv. paměťové stopy,

které posilujeme opakováním.

Jak ale trénovat krátkodobou paměť?

• Používejte obrázky, fotografie apod.

Budete tak posilovat svoji vizuální paměť,

která často bývá poměrně zachovalá

i po poškození mozku.

• Zkuste si zapamatovat a následně

si vybavit film, který shlédnete.

• Rozhlédněte se po místnosti,

soustřeďte se, zavřete si oči

a zkuste si detailně vzpomenout,

co vše jste viděli. Co bylo na stole?

Jaké knížky byly v knihovně? Jaké zvuky jste mohly slyšet?

• V duchu si vybavte svůj den, co jste zažili, s kým jste se viděli.

• Používejte kalendář, diář – zapisuje si všechny důležité informace.

• Určete si stále místo, kam si budete dávat své věci – klíče, brýle, peněženku.

• Používejte hodinky/nastavte budík v telefonu – nastavte si pípnutí, které Vás upozorní,

že je čas něco udělat nebo někam jít.

• Roztřiďte si věci na menší celky či kategorie (stejně jako nákupní seznam).

• Opakujte si informace.

Tipy pro lepší paměť:

Zapisujte si důležité

informace. Vybavte si

svůj den. Paměť

posílíte opakováním.


1. Prohlédněte si tento obrázek. Můžete pracovat s časovým limitem (1 minuta). Poté

stránku otočte a zkuste napsat, která zvířata byla na obrázku:

(Powell, T., Malia, K. Cvičebnice pro lidi po poranění, 2003)

Lze určit, co mají tyto zvířata společného?

Poznámky:

2. Přečtěte si následující nákupní seznam a zkuste si ho zapamatovat. Pak si

seznam zakryjte a pokuste si napsat, co nejvíce položek.

Nákupní seznam: 8 rohlíků, 2 jogurty, květák, chleba, 2 okurky, pomerančový džus, 2 piva

Ceny položek: rohlík 2 Kč, jogurt 10 Kč, květák 34 Kč,

chleba 20 Kč, okurka 15 Kč, pomerančový džus 25 Kč, pivo 30 Kč

Sečtěte ceny a vypočítejte,

kolik Vás bude stát nákup?

Poznámky:

Na zapamatování si nákupního

seznamu využijte techniku Kategorizace.

Roztřiďte položky do skupin například:

květák a okurka – zelenina,

džus a pivo – nápoje.

Zkuste takto pokračovat

i ve cvičení.


6.6 Řečové funkce

Prostřednictvím řeči sdílíme své emoce, prožitky, vyjadřujeme své myšlenky, poznáváme okolní svět.

U osob s poškozením mozku mohou nastat potíže v oblasti vyjadřování a porozumění. Je velmi

důležité procvičovat jazykové dovednosti, protože díky nim jsme ve spojení s druhými lidmi. Jazyk

je propojený s pamětí, pozorností a exekutivními dovednostmi, proto je důležité také procvičovat

zmíněné oblasti.

Logopedie se zaměřuje na řečově funkce, jejich nápravu a procvičení (podrobnější informace

naleznete v kapitole Logopedie).

Jak ale trénovat jazykové dovednosti?

• S hledáním správného slova může pomoci, když se snažíme slovo popsat, vyjadřovat se

můžeme také gesty.

• Pokud mluvíme s člověkem s jazykovými obtížemi, je vhodné nespěchat, hovořit pomalu,

v krátkých srozumitelných větách.

Řečová cvičení pro udržení kondice:

1. Napište slova opačného významu. Například: pomalý – rychlý

teplý ............................................ mokrý ............................................

ostrý ............................................ smutný ............................................

zábavný ............................................ černý ............................................

bezpečný ............................................ nesmělý ............................................

čistý ............................................

2. Vysvětlete následující slova. Slova můžete popsat – kde danou věc najdeme, k čemu

se používá. Případně můžete také věc nakreslit.

Například: autobus – dopravní prostředek, cestuje s ním mnoho lidí, pohybuje se na silnici

zrcadlo ..............................................................................................................

umyvadlo ..............................................................................................................

závěs ..............................................................................................................

postel ..............................................................................................................

telefon ..............................................................................................................

auto ..............................................................................................................

kniha ..............................................................................................................

dveře ..............................................................................................................


3. Vymyslete, co nejvíce antonym (slova opačného významu) k danému slovu.

Například: krátký – dlouhý

start ............................................ sudý ............................................

den ............................................ úzký ............................................

ticho ............................................ vítězství ............................................

déšť ............................................ sytý ............................................

smutek ............................................ aktivní ............................................

ošklivý ............................................ hubený ............................................

smát se ............................................ čistý ............................................

4. Popište, co nejdetailněji obrázek. Kdo se na obrázku vyskytuje? Co ta postava dělá?

Kde se nachází a co je kolem ní? Jaké je počasí? Odhadněte, co by si postava mohla myslet?

Vymyslete název, jaký by mohl obrázek mít.

............................................

.................................................................................................................................

.................................................................................................................................

.................................................................................................................................


5. Pomocí písmen v tabulce skládejte libovolná slova. Skládat můžete také slova

dle konkrétního tématu: zvířata, oblečení, počasí, mužská jména apod.

Také si můžete vybrat jedno písmeno (například K) a vymyslet co nejvíc slov, které začínají

na písmeno K (kráva, krystal).

Vyberte libovolné písmeno (F) a vymyslete slovo na počáteční písmeno, které se bude vztahovat

k jménům (Františka).

C K H A M

D Ř V B J

W F CH G L

N P X Ž Š

U O I R E

S Y T Č Z

6.7 Zrakově – prostorové schopnosti

Mezi tyto schopnosti řadíme prostorové vnímání, vizuálně motorické schopnosti (psaní, jízda

na kole), schopnost zpracovávat informace, které přicházejí ze zraku.

Lidé se získaným poškození mozku mohou mít potíže

v oblasti prostorové orientace – čtení v mapě,

potíže s odhadem, rozpoznání objektů a další.

Jak lze ale trénovat tyto dovednosti?

• Trénujte prostorové vnímání – určování

pravé a levé strany, práce s mapou,

hledání rozdílů, trénování vizualizace

(představy bytu, domu,

cesty do obchodu).

• Skládejte tvary do obrazců

– používejte puzzle,

rozstříhané obrázky.

• K trénování také slouží kresebné úlohy

– zrcadlová kresba, kreslení dle instrukcí,

dokreslování nedokončených obrázků.

Trénování prostorového

vnímání: Používejte mapu.

Skládejte puzzle.

Trénujte svoji

představivost.


1. Nakreslete obrázek zrcadlově.

Zde je prostor ke kreslení:

2. Jste pozvání ke kamarádce, abyste u ní strávili celý den. Přítelkyně bydlí

v malém dvoupokojovém bytě. Když vstoupíte hlavními dveřmi, přímo proti Vám je koupelna.

Na levé straně jsou dveře do obývacího pokoje. Na pravé straně blíže k vchodovým dveřím

se nacházejí dveře do kuchyně. Zkuste si byt, co nejdetailněji představit. Můžete si také

vytvořit nákres.

a) Poté, co jste vešli do bytu, byste chtěli jít do koupelny. Kde ji najdete?

b) Když vyjdete z koupelny, je obývací pokoj vlevo nebo vpravo?

c) Z kuchyně si nesete kávu do obývacího pokoje. Kde najdete obývák,

když jdete do kuchyně?

(Fitness pro mozek, Jana Vejsadová)

Pomocí mapy

můžete také navigovat druhé.

Jak byste vysvětlili

cestu od Vašeho

bydliště k nejbližšímu

obchodu?


3. Na mapě vidíte centrum města Pardubic.

a) Zkuste popsat cestu od Gymnázia Dašická do ulice Pod Zámkem.

b) Zkuste popsat cestu od Kongresového centra Pardubice do ulice Štrossova.


6.8 Schopnost myšlení a exekutivní dovednosti

Exekutivní dovednosti a schopnost myšlení jsou příčinou toho, že ostatní naše dovednosti pilně

spolupracují. Můžeme si je představit jako dirigenta, který řídí celý orchestr (ostatní kognitivní

funkce). Pokud dirigent neřídí orchestr správně, dochází k chybám, zmatku, ke špatné spolupráci.

Exekutivní dovednosti se týkají otázky jak něco uděláme/zvládneme.

Jedná se o schopnost plánovat, flexibilně reagovat na změny, vytvářet různá řešení, rozhodovat

se, hodnotit své jednání, kontrolovat se, být schopen nadhledu a ústupku.

Velmi často u získaného poškození mozku dochází k narušení čelního laloku (za čelem), kde se právě

exekutivní dovednosti nachází. Mnohdy si lidé nemusí být vědomi toho, že mají zmíněné potíže.

Cítí, že nedělají věci správně, ale je pro ně náročné konkrétně popsat a uvědomit si daný problém.

Jak zlepšovat exekutivní dovednosti?

• Stanovte si jednotlivé kroky, které Vám

pomohou k dané činnosti.

• Napište si plán. Následně se také můžete

snadno přesvědčit, jestli jste dokončili vše,

co je nutné, když si budete odškrtávat

jednotlivé položky.

• Požádejte o pomoc či radu druhé.

• Pracujte v klidném prostředí,

které Vás nebude rušit.

• Používejte poznámky, kalendář, diář.

Jsou to naši „pomocníci“

v organizaci času.

Co pomáhá při plánování?

Určete si strategii – jak.

Stanovte si kroky.

Zhodnoťte pozitiva

a negativa.

1. S plánováním Vám může pomoci i tato tabulka. Zkuste si ji vyplnit a napsat, co Vás

dnes čeká. Tabulku si také můžete překreslit na papír nebo do počítače a dále s ní pracovat.

Co mě dnes čeká?

DATUM

ČAS

CO MĚ DNES

ČEKÁ

CO MI

POMŮŽE

ČÍM SI DNES

UDĚLÁM

RADOST

SPLNĚNO


2. Ke každé uvedené neobvyklé situaci vymyslete a napište 3 důvody,

proč mohla vzniknout tato situace.

a) Hlouček lidí ve městě, všichni mají na hlavě klobouky.

b) Člověk v obchodním domě, který má plný koš s jahodami.

3. Vyberte si činnost, se kterou již máte zkušenost a zkuste napsat alespoň

5 kroků. Činnosti můžete libovolně měnit a vymýšlet nové. Doporučuji si jednotlivé kroky

napsat a v případě potřeby můžete poznámky využít a vracet se k nim.

a) Organizace výletu (zvolte místo)

b) Uvaření oběda (zvolte si, jaké jídlo budete vařit)

c) Organizace narozeninové oslavy v restauraci


d) Příprava na pracovní pohovor

e) Generální úklid u Vás doma

6.9 Seznam odkazů – kognitivní trénink

http://www.alzheimer.cz/e-shop/pomucky/6-procvicovani-kratkodobe-pameti-1/

V e-shopu naleznete pomůcky – sešity k procvičování paměti, pozornost apod.

https://cedrops.cz/navody-pro-domaci-rehabilitaci/

Pod záložkou CENTRA KOMPRE naleznete další cvičení, která se týkají procvičování poznávacích

dovedností


7 Rady v oblasti

logopedie

7.1 Dopady CMP/získaného poškození CNS

na oblast komunikace

Už nejmenší děti touží komunikovat. Potřeba komunikace je lidem vrozená. Schopnost funkční

komunikace určuje naši úspěšnost, odráží naši inteligenci, pomáhá ovládat svět kolem nás.

Pomocí komunikace se dozvídáme důležité informace,

díky kterým pak můžeme svobodně konat a rozhodovat.

Typicky lidskou formou komunikace je mluvená

a psaná řeč. Pokud nás netrápí některá z poruch

komunikace, většinou si vůbec neuvědomujeme,

jak mimořádně komplikovaným a náročným

systémem naše řeč je. Její správnost je zajišťována

mnohými oblastmi mozku, uspořádanými

do složité a vzájemně propojené sítě.

Tvorba řeči

V našem mozku se nacházejí centra, která se podílejí jednak na porozumění řeči (chápání)

a jednak na její praktické realizaci (mluvení). Spolupráce mezi nimi je přesně vyladěna do složitě

spolupracujícímu systému.

Hlasitá řeč je potom koordinovaná svalová aktivita. Na tvorbě hlasu se podílí množství orgánů

a svalů. Jsou to především hlasivky (vytváří hlas), artikulační svaly hltanu, měkkého patra, jazyka,

rtů i tváří (společně umožňují artikulaci). Důležitou funkci má také sluch, neboť kromě zprostředkování

slyšeného umožňuje také kontrolu nad naší řečí (opravíme se, když se přeřekneme).

K tomu, aby byl hlas dostatečně silný a slyšitelný, je nezbytné zapojení dýchacích, ale i břišních

svalů a svalů kolem páteře. Ty všechny musí vyvinout dostatečný výdechový tlak, jen tak získá

hlas potřebnou sílu.

Také celý tento složitý motorický systém je řízen centrální nervovou soustavou (CNS). Řeč je

tedy skutečně mimořádně složitý proces řízený neméně složitým systémem mozkových center

a jejich vzájemnou funkční spoluprací. Jakýkoli zásah do přesně upořádaného a provázaného

systému nemůže zůstat bez následků. Čím je toto narušení závažnější, tím závažnější bude také

narušení komunikačních dovedností člověka.

CMP zasáhne řeč asi v 60 % případů. Také další ZPM mívají dopad na komunikaci. Jedná se především

o následky úrazů a nádorových nebo zánětlivých onemocnění CNS.


Podle místa zasažení můžeme narušení komunikačních dovedností rozdělit na:

1. Poruchy hlasu

2. Poruchy řeči

a. Motorické poruchy řeči

• dysartrie

• apraxie

b. Afázie

c. Kognitivní poruchy komunikace

Po ZPM může dojít také ke snížení

nebo ztrátě schopnosti čtení, psaní,

počítání či hudebních dovedností.

Problémy s řečí v žádném

případě neznamenají,

že došlo ke snížení

inteligence.

Velice často bývá postižení

komunikace kombinované.

7.1.1 Dopad narušení komunikační schopnosti na psychiku

Následkem ZPM člověk může ztratit schopnost smysluplné komunikace, místo dospělého vyjadřování

pak produkuje slovní salát nebo zmateně opakuje slova bez významu, komolí i jednoduché

věty, nedokáže si vzpomenout ani na své jméno a okolí se pak může jevit jako pomatený, omezený

či retardovaný. Ale pozor! O to tvrdší může být dopad na psychiku postiženého.

!!! UVĚDOMTE SI PROSÍM, ŽE KDYBY POSTIŽENÝ MOHL, VYBRAL BY SI JINAK!!!

Ztráta schopnosti komunikovat jako před CMP je pro postižené velmi často také ztrátou

důstojnosti a samostatnosti, mohou ji vnímat jako degradaci a utrpení!

Zasažení řeči tak velmi rychle zasáhne také psychiku postiženého. Stává se pro něj silným

emočním traumatem. Často se dostavují a dlouhodobě přetrvávají následující pocity:

• uvědomování si vlastní ztráty a neschopnosti,

• opakované a dlouhodobé pocity neúspěchu a selhávání,

• pocity zbytečnosti, přítěže pro rodinu,

• ztráta sebevědomí, sebeúcty,

• úzkost, deprese, hluboká frustrace.

Mohou vyústit až v logofobii

(strach komunikovat, odmítání kontaktu)

a sociální izolaci.

Bez podpory blízkých a odborné pomoci

(nejen logopedie) se dopady prohlubují

a mohou vést až ke ztrátě smyslu života

„Narušení či ztráta

řeči je velmi

traumatizující!

Kdyby mohl, vybral .

by si postižený

jinak!“


7.1.2 Obraz narušené komunikační schopnosti

V závislosti na tom, která z uvedených částí je při ZPM poškozena, dojde poté k výpadku či ztrátě

schopností, které tato oblast zajišťovala. Nejsou narušeny jednotlivé orgány (např. hlasivky nebo

rty), problém je v řídícím centru.

Různá může být také míra postižení – od mírných až po velice závažné postižení. Níže naleznete

stručný přehled dopadů na jednotlivé složky komunikace a charakteristiku nejčastějších typů NKS.

Hlas

Při zasažení motorických center CNS podílejících se na pohybové koordinaci orgánů hlasu

dochází i ke změně hlasu. Ten se může stát sípavým, chraptivým, namáhaným, slabým, setřelým,

nezvučným, kolísavým a může být narušován dechovými obtížemi – dyšný hlas. Při zhoršené

kontrole tvorby hlasu může být také příliš hlasitý, nekoordinovaný a nekontrolovatelný. Může

dojít také k úplné ztrátě hlasu (tzv. afonie). Poruchy hlasu velice často provázejí dysartrii

(viz dále).

Řeč

Za normálního stavu si ani neuvědomujeme, z kolika různých dovedností se naše řeč skládá, kolik

různých dílků do sebe musí zapadnout, abychom byli schopni předat právě to sdělení, které máme

na mysli a zároveň, aby bylo okolím přijato bez negativní pozornosti. Správně fungující řečová

centra zajišťují, že jsme schopni tvořit pravidelný proud řeči, který má odpovídající tempo, rychlost

i rytmus.

U člověka po ZPM (poškození řečových center) se ale navzdory zjevnému úsilí, můžete setkat

s různými kombinacemi patologických projevů, jako jsou:

• poruchy artikulace,

• vadná prozódie – melodie, frázování, rytmus, přízvuk,

• chyby v gramatice a větné skladbě

– chyby ve slovesných koncovkách,

nedodržení osoby, rodu, čísla nebo času,

• tzv. „prázdná řeč“ nebo „slovní salát“

– řeč je sice plynulá (až zrychlená), ale může

mít nulovou hodnotu, protože neobsahuje

významotvorná slova (podstatná a přídavná

jména, slovesa), je tvořena jen pomocí

citoslovcí, spojek nebo částic.

„No, tak právě toto, co jako už, jo?“,

• obtíže při udržení tématu hovoru a např. i očního kontaktu.

Porozumění

• obtíže ve sluchovém rozlišování podobných zvuků a jejich poznávání

(např. hlásek V-F, P-B apod.)

• obtíže s rozpoznáním významu gramaticky složitějších tvarů (vět, souvětí)

• obtíže v chápání smyslu pojmů

• obtíže v porozumění ironii, sarkasmu, metaforám, humoru


Plánování řeči a udržení konverzace

• problémy v programování „řečového kódu“ – schopnosti zahájení řeči a převedení mentální

představy do mluvené řeči

• porucha dekódování „řečového kódu“ – schopnosti porozumění řeči

• chápání informačního obsahu řeči a její odpovídající vyhodnocení

• logické stavění řeči i celé konverzace

• zájem pomocí řeči udržovat sociální kontakt

7.2 Kognitivní poruchy

komunikace

Pomocí kognitivních (poznávacích) funkcí se dokážeme přizpůsobovat

měnícím se podmínkám (plánujeme, řešíme problémy, organizujeme,

pamatujeme si, soustředíme se, myslíme).

Při zasažení CNS může dojít rovněž k poškození kognitivních dovedností. A protože řeč je odrazem

i nástrojem myšlení, projeví se jejich narušení rovněž v řeči postiženého. Komunikace je potom

postižena po stránce věcné a sociální.

Porušení paměti – může mít mimořádně devastující vliv na úroveň a rehabilitaci řeči – pacient ztratí

paměť pro naučené pohyby (např. psaní), ale též paměť na prožité a osvojené informace (slovník,

poznání) a při poruše krátkodobé paměti si ani není schopen znovu osvojené dovednosti uchovat

(pokaždé začíná znovu)

Porucha vůle – není schopen se přinutit k cílevědomé práci – např. rehabilitaci řeči, takového

blízkého je těžké pohnout k jakékoli práci, zůstává pasivní a laxní

POZOR – nikoli ze své vůle! Nejedná se o jeho volbu, ale ztrátu schopnosti, obviňování postiženého

z lenosti rozhodně není na místě!

Porucha pozornosti – obtíže při všech činnostech, tedy i schopnosti udržet a sledovat tok komunikace,

soustředit se na obsah a účelně vykonávat rehabilitaci, vč. logopedických cvičení

Při ZPM může být také zasažena rychlost zpracování informací, impulzivita, soudnost, plánování,

samostatnost a další dovednosti – všechny tyto změny jsou potom patrné také v řeči dotyčného.

7.3 Dysartrie

Dysartrie je narušení artikulace jako celku, je úzce spojena

s obtížemi v dýchání, tvorbě hlasu i v melodičnosti řeči. Vzniká

špatnou koordinací „výkonného aparátu řeči“ motorickými centry

CNS – to způsobí poruchu koordinace svalstva podílejícího se

na tvorbě řeči. Samotné mluvní orgány (jazyk, měkké patro,

mimické a žvýkací svaly, hltan) nejsou nijak poškozeny. Velmi často

se kombinuje také s poruchami polykání.

Lehké formy se mohou projevovat jen jako slabost, zpomalení tempa nebo lehká nekoordinovanost

řeči, ale řeč je plně srozumitelná.


U středně těžké formy je řeč místy nesrozumitelná, omezené tempo řeči.

U těžkých forem může být řeč téměř nesrozumitelná a tím je výrazně omezena kvalita předávaných

informací. Popř. je řeč zcela nemožná (anartrie).

Pokud postižený nemá souběžně jinou poruchu řeči, není u dysartrie postižené porozumění,

chápání a plánování řeči, ani schopnost čtení a psaní (pokud není přidruženo postižení končetiny).

Všechny projevy v řeči (liší se podle druhu dysartrie) provází dysprozódie – narušený přízvuk,

melodie, tempo (modulační faktory řeči).

1. Spastická (centrální) dysartrie

• tlačená, namáhavá a zkrácená mluva

• zpomalené tempo

• narušená artikulace

2. Flakcidní (chabá) dysartrie

• drsný, chraptivý hlas

• Hypernazalita

(zvýšená nosovost hlasu)

Asi nejčastější

dysartrií, s níž se může

laik potkat, je porucha

artikulace na základě

požití alkoholu.

• narušená artikulace souhlásek

3. Hypokinetická dysartrie

• tichý, slabý hlas

• monotónní řeč

• zrychlená artikulace s opakováním slabik či slov

4. Hyperkinetická dysartrie

• nepřiměřené a neočekávané pauzy a důrazy v řeči

• hlasitá, nekoordinovaná řeč

5. Ataktická (mozečková) dysartrie

• v řeči zárazy, pomlky, nadměrný přízvuk na slabiky, narušený rytmus

• tzv. sakadovaná řeč – rozčleněná pomlkami, a skandovaná, tj. vyrážená, namáhavá

• nekoordinovaná artikulace především souhlásek

• nejčastěji u degenerativních onemocnění mozku

6. Smíšená dysartrie – kombinací uvedených typů

Dysartrie bývá doprovázena poruchou hybnosti některých částí těla (např. pravé horní

končetiny, pravé části obličeje – úst, okohybných svalů, čela apod.) a poruchou čití těchto částí,

potížemi s příjmem potravy – kousání, žvýkání, pití, polykání i hospodaření se slinami. Může se

vyskytovat hypomimie – snížená pohyblivost mimických svalů – způsobuje strnulý, nápadný

výraz tváře, postižený má problémy vyjádřit emoce pomocí mimických svalů (neznamená to ovšem,

že je neprožívá!).


7.3.1 Domácí rehabilitace dysartrie

1. Masáže a stimulace orofaciální oblasti

(ústního a obličejového svalstva)

2. Dechová cvičení

3. Fonační a rezonanční cvičení

4. Motorická cvičení artikulačních orgánů

5. Rytmizace

6. Úprava polykání

7. Artikulační cvičení

8. Cvičení slovní a větné prozódie

9. Neverbální komunikace

Masáže a stimulace orofaciální oblasti (ústního a obličejového svalstva):

Jsou důležité pro zlepšení hybnosti, citlivosti, přesnosti pohybů. Svépomocí nebo se zapojením

blízkého lze provádět masáže, míčkování, tlakové masaže či jinou stimulaci obličeje (např. prsty,

štětečkem, ušní vatičkou, kostkami ledu), od čela, přes oblast očí, tváře a rtů až po bradu.

Po doporučení logopeda můžete zařadit prvky myofunkční terapie.

• literaturu seženete ve větších knihkupectvích (viz odkaz 1)

• míčkování – pomůcky a příručka např. zde (viz odkaz 2)

• masáže – postup a foto instruktáž např. zde (viz odkaz 3)

Dechová cvičení:

Cílem je zvýšení a využití kapacity plic, posílení dýchacích svalů a jejich koordinace. Mají pozitivní vliv

na zlepšení fonace, artikulace a prozódie, prohloubení a koordinaci nádechové a výdechové fáze.

Lze využívat různé pomůcky od papírků, peříček, frkaček, míčků, až po bublifuk, brčka a sklenici

vody. Konkrétní cvičení naleznete na odkazech výše, dále také třeba zde (viz odkaz 4 a 5), případně

dohledáte na internetu po zadání hesla „dechová cvičení“.

Fonační a rezonanční cvičení:

Vedou k zesílení hlasového projevu a nalezení optimální hlasové síly – měkký hlasový začátek,

prodloužení fonační doby, práce s intenzitou a výškou hlasu.

Konkrétní cvičení rovněž v materiálech výše, dále třeba zde (pouze některá, podle zdatnosti

pacienta) (viz odkaz 5) nebo zde (viz odkaz 6).

Motorická cvičení artikulačních orgánů:

Jsou nezbytná pro pokroky a zlepšení stavu řeči – navození správné hybnosti rtů, jazyka a mimického

svalstva i patrohltanového uzávěru a nazality (nosovosti).

Jedná se o cvičení jednak samotných svalů, jednak cvičení proti odporu (např. špachtli, tyčce

od nanuku, širokému držadlu dětské lžičky, knoflíků na niti apod.) – viz konkrétní cvičení z materiálů

výše (myofunkční terapie, materiály Fakultní nemocnice Brno atd.).


Vždy cvičte před zrcadlem – zraková kontrola je zásadní pro správnost a kontrolu cvičení.

Rytmizace:

Cviky pomáhají nastolit srozumitelnost, plynulost, „lehkost“ a tempo řeči. Využíváme zpěv, rytmus,

melodii:

• broukání při reprodukované hudbě

• vyťukávání – rukou, nohou

• vytleskávání

• společný i samostatný zpěv

– jak s partnerem, tak u radia, TV,

ale nejlépe jako „lyrics“ a „karaoke“

na Youtube

• rytmizované čtení a automatická řeč

(viz níže u terapie afázie)

Cvičení je nezbytné!

I 10 minut denně

je lepší než nic.

• čtení poezie

Materiály s konkrétními cvičeními opět u cvičení výše.

Artikulační podnět propojený s určitým pohybem při každé slabice či slovu.

Artikulační cvičení:

Cvičení výslovnosti jednotlivých hlásek i větších celků (slabik, slov), zvýšení srozumitelnosti řeči,

zvýraznění a oddělování artikulačních pohybů a s jejich sebekontrola.

Konkrétní cvičení v materiálech výše. Využijte také jednoduché texty ke čtení – samostatnou

abecedu, slabiky, krátká slova (jednoslabičná, dvouslabičná) – vždy postupujte od jednodušších

ke složitějším.

Texty ke čtení např. v knize Verbální patlavost, Josef Dvořák, zkuste vypůjčit v knihovně (viz odkaz 7).

Cvičení slovní a větné prozódie:

Nácvik přiměřené intonace, rozdílů mezi typy vět a sdělení, přiměřený větný přízvuk (tázací,

rozkazovací, údiv, rozčilení, smutek v řeči atd.).

Můžete vlastně využít jakýkoli dějový i prostý text a pokoušet se jej říct s různými přízvuky

a změněnými „hlasy“ (přímá řeč, rozkazovací, tázací, přací, smutně, vesele, udiveně, zklamaně,

nahněvaně, nebo s cizím přízvukem – německy, francouzsky, rusky, atd.), čtěte dialogy např.

z románů, vtipů apod. – vždy měňte hlasy a modulace podle kontextu, napodobujte televizní

moderátory – zkoušejte si jejich dialogy, viz materiály výše.

Neverbální komunikace:

Spolu s mimickými cvičeními doprovázejte řeč gesty. Věnujte se psaní – opis, diktát, doplňování,

viz terapie afázie. Kreslete – dokreslujte, obkreslujte, spojujte – zapojení více smyslů a činností

podporuje vytváření a rozvíjení nových zdánlivě nesouvisejících dovedností.


7.3.2 Dysartrie – modelové cvičení

Pokuste si každý den udělat masáž a chvilku mimických cvičení před zrcadlem (procvičování ústního

a obličejového svalstva, vč. svalů jazyka), zpěv 2–3 písní a hlasité čtení se snahou o výraznou

intonaci, soustřeďte se na používání měkkých hlasových začátků a melodické svazování slov.

Pokuste se také každý den psát rukou. Opište pár vět podle předlohy a pár vět podle diktátu. Poté

si text vždy překontrolujte a opravte chyby.

Užitečné může být, pokud se začnete během cvičení nahrávat na video či alespoň audio. Budete

tak moci porovnat, zda a jak se Vaše řeč vyvíjí. Dostanete tak zpětnou vazbu, která umožňuje

zefektivnit výkon.

Uchovávejte si také své psané texty. Pište cvičení do jednoho sešitu a čas od času listujte zpět,

abyste viděli, jakých dosahujete pokroků, či naopak jaké chyby se stále opakují. Zvažte vedení si

deníku – můžete zapisovat všechny aktivity, počasí, jídelníček, návštěvy, úspěchy v terapii atd.

I když se Vám to může jevit jako nesouvisející, velice prospěšný pro Váši řeč je také koordinovaný

a cílený pohyb. Po konzultaci s odborníky se věnujte věcem, které vás baví – např. tanci či dramatizaci,

hudbě, bubnování, rybaření …. Pro fyzické cvičení na strojích můžete využít např. fitcentra

uzpůsobené pro osoby s handicapem.

Délka jedné domácí lekce bude záležet na výdrži, chuti a schopnostech pacienta.

I deset minut denně bude přínosem. Ideálně by však cvičení mělo trvat cca

40–60 minut, lze jej rozdělit přestávkou, či udělat dopolední a odpolední blok.

Zapojte partnera, děti, vnoučata.

7.4 Poruchy polykání

Po ZPM, obzvláště trpí-li pacient dysartrií či poruchou hybnosti

v orofaciální oblasti, je třeba věnovat pozornost polykán

a vykašlávání. Následkem mrtvice může dojít k poškození center

pro ovládání svalů hltanu a hrtanu, nastat ochablost polykacích

svalů či ztráta jejich koordinace a důsledkem mohou být obtíže

s polykáním (tzv. dysfagie) a vykašláváním. Ve větší míře potom

hrozí riziko vdechnutí potravy (nápojů) či slin nebo hlenů do plic

a tím i rozvoj chronických obtíží nebo i nebezpečného zápalu plic.

Kvůli nerozeznané poruše polykání může dojít také k nedostatečné výživě či dehydrataci, protože

potrava není správně zpracována a v trávicím ústrojí se z ní nevstřebají potřebné živiny. Rovněž

může zapříčinit větší kazivost a záněty v dutině ústní, protože zbytky špatně zpravované stravy

zůstávají neodhaleny v ústech (kvůli horšímu čití).

Proto obtíže s polykáním nepodceňujte! Máte-li pocit, že se váš blízký častěji „přidušuje“,

zakašlává, ale nic z něj nevychází, nebo naopak slyšíte, že mu „chrastí“ v dýchacích cestách,

ale vůbec nekašle, obraťte se na logopeda, ORL lékaře a navštivte poradnu pro poruchy

polykání (viz níže). Při nachlazení a zvýšené tvorbě hlenů upozorněte svého lékaře, že má váš

blízký problémy s vykašláváním a potřebuje jej ulehčovat (zkapalňovat hleny), popř. i odsávat

(v závažném případě).


Správný režim pro příjem potravy, pomůcky na usnadnění stravování i vykašlávání, stejně jako

specializované (bezplatné) vyšetření lze absolvovat v Poradně pro poruchy polykání,

která bývá při ORL oddělení větších nemocnic.

Poté lze schopnost správného polykání také trénovat doma, praktické tipy naleznete zde

– viz odkaz 16.

7.4.1 Terapie dysfagie

Kompenzační strategie

• správná technika držení těla a hlavy – cvičení viz výše, ovšem nutné konzultovat s odborníkem

• změna konzistence potravy, modifikace objemu potravy, výběr vhodné stravy

Terapeutické strategie

• zlepšení motoriky mluvidel (aktivní i pasivní techniky, viz terapie dysartrie)

• zlepšení, zapojení smyslů – posilování, prohlubování chuti, taktilní, tepelná stimulace

• polykací manévry – zaučení odborníkem

7.5 Apraxie

Ztráta schopnosti vykonávat naučené pohyby a pohybové dovednosti (např. oblékání), která

není způsobena poruchou svalů samotných, ale je dána centrálně. Jde o ztrátu vzorců naučených

pohybů (ne pohybů samotných). Může se kombinovat s dalšími následky ZPM – dysartrií, afázií,

poruchami hybnosti.

Orální apraxie – problémy s neverbálními pohyby rtů, jazyka, tváří, hrtanu, hltanu – postižený

není na výzvu schopen např. vypláznout jazyk, ale udělá tak reflexivně, když uvidí zmrzlinu.

Verbální apraxie – postižený má potíže sladit řečové pohyby, artikulovat tak, aby byla jeho řeč

srozumitelná (porucha programování řečových prvků – hlásek, slabik, slov; nekonstantní projevy

– pokaždé jinak špatně – jednou řekne feleton, jindy lefeton, připomíná dysartrii), porozumění

řeči není narušeno, největší problémy jsou s opakováním, nejlepší je automatická řeč.

7.6 Afázie

Afázie je porucha způsobená poškozením oblastí

mozku, odpovědných za chápání (rozumění) řeči

a za expresi (tvorbu) řeči. Obvykle jde o postižení

dominantní hemisféry, která je u praváků v levé

hemisféře, u leváků v pravé hemisféře. Člověk může

přijít o schopnost mluvit, rozumět, opakovat, pojmenovávat

věci nebo číst, psát či počítat. Jedná

se tedy o závažnou poruchu jazykového systému

způsobené ložiskovým poškozením mozku.


Zjednodušeně si rozdělíme typy afázií takto:

Brocova – motorická – expresivní afázie = porucha produkce řeči, schopnosti převedení „mentální

představy“ do mluvené (psané) řeči; řeč je neplynulá, porozumění zachovalé nebo částečně

porušené, opakování narušené (ztížené).

Wernickeho – senzorická – receptivní = porucha schopnosti porozumět řeči, zpracovat ji

(slyšenou, čtenou), řeč je plynulá a dobře artikulovaná, porozumění narušené, opakování narušené,

narušena logičnost řeči.

Globální, totální = porucha produkce i porozumění řeči, neplynulá nebo zcela chybějící řeč,

porozumění a opakování narušeno.

Transkortikální motorická = porucha spontánní řeči – neplynulá agramatická řeč, opakování

a rozumění je neporušeno (narušení spojení mezi Brockovým a Wernickeho centrem).

Transkortikální senzorická = řeč je plynulá, ale beze smyslu; je dobré opakování, ale bez

porozumění.

7.6.1 Terapie afázie

Terapie afázie je dlouhodobý proces a rodina v její úspěšnosti hraje velice významnou roli.

Přestože je afázie poruchou jazyka, nikoli inteligence, může být spojena s dalšími obtížemi

a kognitivními poruchami (obtíže s pamětí, koncentrací, vůli, emocionalitou, plánováním atd.,

viz výše), které úspěšnost terapie ztěžují či limitují. Může se stát také to, že si postižený své

potíže neuvědomuje a má o svých výkonech nereálné, falešně pozitivní mínění (zde pomůže

natáčení výkonu na video a opatrná konfrontace s reálnými výkony pacienta).

I zde platí pro domácí cvičení obecné zásady (viz níže), ať již nutnost vstupní odborné diagnostiky

nebo potřeba pravidelného a častého domácího cvičení.

Zde naleznete odkazy, na kterých můžete stáhnout popř. si objednat některé ucelené pracovní

materiály. Další je možné půjčit v knihovně, popř. zakoupit v knihkupectvích.

Afatický slovník (viz odkaz 8).

Pracovní listy (viz odkaz 9 od str. 65).

Pracovní listy (viz odkaz 10 od str. 83).

Pracovní sešity (viz odkaz 11).

Pracovní listy, různé (viz odkaz 12).

Automatická řeč (viz odkaz 13).

V obecné rovině můžeme doporučit tyto hlavní pilíře terapie

(dle individuálních potřeb pacienta):

AUTOMATICKÁ ŘEČ – jedná se o nejsilněji „zakořeněné“, automaticky vybavované výrazy,

které pomáhají znovuobnovovat ztracené řečové dovednosti. Patří zde:

• početní řady (po jednotkách i po desítkách), dny v týdnu, měsíce v roce, pozdravy, fráze,

abeceda, jména a příjmení slavný osobností …

• pořekadla, pranostiky, básničky, písničky


• zpěv, recitace – velice prospěšný nástroj – zpívejte a recitujte jednoduché texty (dříve

osvojené), doprovázejte gesty, pohybem (klidně i tancem, pokud to pacienta baví), smysl má

i prosté broukání a vyťukávání rytmu

• cvičení viz odkazy výše

SPONTÁNNÍ ŘEČ – nevynucujeme, motivujeme, povzbuzujeme, oceňujeme i nesmělé

a neumělé pokusy, např.:

• popis obrázku

• improvizace na zadané téma (např. rodina, oslava narozenin, u lékaře, …)

• asociace – např. 3 slova související s létem, autem, jídlem, …

• vzpomínky – na cokoliv nebo kohokoli

POROZUMĚNÍ

• psané i mluvené řeči

• rozumění na úrovni slov, vět, souvětí,

• rozpoznání pojmu podle popisu

• složitější gramaticko-logické texty – různé pády, tvary, modifikace podobných slov

• klaďte otázky a odpovídejte – nejprve ANO x Ne, poté i otevřené otázky

POJMENOVÁNÍ

• vyhledávání a pojmenování prvků nadřazených kategorií (zvířata, oblečení apod.)

• třídění podle různých kritérií (barva, materiál, osoby, oblíbenost, čas, …)

• určení nehodícího se do kategorie apod.

• s nápovědou (počáteční písmeno, slabika, část slova, sousloví, nedokončená věta, apod.)

• zapojuje se tak více kognitivních funkcí

OPAKOVÁNÍ

• slyšeného, přečteného

• poslech předčítaného a následně hledání slova (odstavce, obrázku atd.)

• sobě – jméno, narození, adresa, záliby, rodina

• podle osnovy – věta, či krátký příběh – dejte záchytný bod (Petr šel do lesa – zopakujte

a použijte slovo LES)

ASOCIACE – utvořte dvojici slov – podstatné jméno + sloveso (např. PES LEŽÍ.), poté s dvojicí

proveďte následující cvičení:

• k podstatnému jménu přidejte „jaké ještě může být“ – př. PES – velký, malý, hodný, zlý,

chlupatý, hladový, …

• k podstatnému jménu přidejte, „co ještě může dělat“ – PES – štěká, běží, pije, hlídá, čeká, …

• ke slovesu přidejte „co/kdo to ještě dělá“ – LEŽÍ – brýle, knížka, noviny, děda, sníh, …

Pokud to lze, vypracujte úkoly písemně do sešitu a každý den přidejte další dvojici.

Ty z předchozího dne zopakujte.


ČTENÍ

• abeceda, slabiky, slova, věty

• vyhledávání podle diktátu

• čtení podle ukazování (písmena, abeceda, čísla)

• určení prvního a posledního písmene ve slově

• čtení nesmyslných slov

• globální čtení

• analýza a syntéza slov (skládání slov z písmen, rozklad slov na písmena)

• práce s textem

• vystřihování a lepení, či skládání slov z vystřižených písmen (popř. možno využít skládací

písmena pro prvňáky – papírnictví, magnetická písmena a tabulku apod.)

• soubory slov ke čtení např. https://www.databazeknih.cz/knihy/slovni-patlavost-228644

PSANÍ

• od jednoduchých po složité

• obtahování

• opis

• diktát

• z paměti

• tvary, písmeny, slabiky, slova

• slova na každé písmeno abecedy

• vlastní podpis a adresa

• tiskacím, psacím, na počítači

• kresba

Pomůcky – využívejte fotografie, obrazové slovníky, reklamní letáky, časopisy, noviny, křížovky,

recepty, komiksy, mapy, plánky, společenské hry, omalovánky, mandaly, apod.

Dbejte na srozumitelnost řeči, sledování hlasitosti, síly a tónu hlasu, tempo a plynulost promluvy

(viz terapie dysartrie). Pracovní materiály si předem připravte, rozmyslete si formulaci zadání –

aby byla pro dotyčného srozumitelná, buďte názorní.

Modelová ukázka domácí lekce:

Automatismy – zopakovat jméno, bydliště, datum, (rovněž zapsat); dny v týdnu, roční období

měsíce v roce, početní řadu do 20, pak po desítkách do stovky nebo dále např. doplňovat známá

přísloví a pořekadla, opakovat texty písní, básní, jména slavných osobností.

Čtení – 5 minut hlasitého čtení – text zvolit podle obliby, ne příliš složitý a s cizími slovy – čtení

receptů, rad pro zahrádkáře, společenských rubrik, recenzí knih, tipů pro zdraví a odpočinek,

cestovatelských zápisků, knih na pokračování atd.

Práce se slovem – vymyslet slovo na … počáteční písmeno, podobné, stejné, protiklad,

asociace, použít ho ve větě, poskládat slovo z těchto … písmen, slovo nadřazené – podřazené,

co je menší/větší, slovní kopaná.

Práce s textem – krátce shrnout, o čem dotyčný četl (3-5 krátkých vět nebo slovních spojení),

postavy, místo, čas, prostředí .


Popis – popsat situační obrázky, osobní fotografie, fotografie z časopisů, ilustrace apod. (co je

vidět, kdo co dělá, kdy se to stalo, kde to bylo, co se vedle čeho nachází, co je velké/malé, co se dá

kde koupit, co také dotyčný vlastní …).

Psaní, opis – napsat např. jména členů rodiny, názvy věcí kolem sebe, opsat texty z pracovních

listů, které byly obdrženy z logopedie, úryvky z novin, časopisů, reklamních letáků, jména sousedů,

lékaře, název ulic apod.

Diktát – krátký diktát s jednoduchými větami, popř. jednoduchá krátká slova, písmena a slabiky

(typu: voda, pes, hory apod.)

Vybavování a práce s pojmy – vyjmenovat alespoň tři různé pojmy z tzv. nadřazených

kategorií, lépe však 4–5 (např. zvířata, potraviny, barvy, ženská jména, dopravní prostředky apod.),

pokud možno bez pomoci, ale bude-li potřeba, možno si pro ulehčení vzít např. zmíněné reklamní

letáky, kalendář, fotografie.

Doporučení

Komunikace – Společně doma sestavte slovník nejběžněji používaných pojmů a spojení,

ty roztřiďte do kategorií a v tištěné formě je mějte uspořádané ve složce s kroužkovou vazbou.

Naučte se v ní orientovat, a pokud se vám nebude dařit dorozumět bez pomoci, vezměte si

slovník k ruce, procházejte jej, až najdete hledané slovo (či slovo podobné, přibližné). Využijete

také k terapii (pojmenování, řazení, vybavování atd.)

Dělejte cokoli, při čem pracujete s řečí, psaním, myšlením, pamětí a informacemi

– luštěte křížovky, poslouchej zprávy, dívej se na zajímavé pořady v televizi; s podporou – choďte

nakupovat, plaťte penězi, choďte na koncerty a představení atd.

Další užitečné a komunikaci podporující aktivity. Např. podobné úkoly a činnosti:

• Prostřete!

• Vyberte tkaničky do černých polobotek!

• Jaké je telefonní číslo hasičů, pohotovosti?

• Pozvánka – Kam? Sestavte!

• Najděte, kde je… (na mapě lékárna, v kuchyni cedník, v telefonu kontakt na souseda)!

• Jak užívat lék?

• Co je na obrázku špatně?

• Máte 30 Kč. Co můžete koupit?

• Kdy nám jede vlak, trolejbus?

• Jak byste se oblékl do tohoto počasí?

• Zapište do kalendáře např. návštěvu na ortopedii!

• Na co máte chuť k obědu? Najděte to v kuchařce!

• Je 13 hodin. Kolik ještě máme času do…?

• Kde je v knize foto Prahy?

• Kdy má svátek, narozeniny…?

• Roztřiďte fotografie!

• Urovnejte nepořádek v zásuvce!


7.7 Systém péče o osoby se získaným

poškozením řeči

Akutní fáze

Rehabilitace pacientů po CMP je dlouhodobý a multioborový

proces. Po vypuknutí akutního stavu ZPM – CMP, úraz,

akutní onemocnění – následuje hospitalizace. V této fázi

je vhodné zahájit včasnou rehabilitaci na lůžku. V nemocnicích

je součástí týmu zdravotníků také klinický logoped,

který za pacientem k lůžku dochází.

Rovněž rodina může pacienta během návštěv aktivizovat,

přinést osobní věci s emočním nábojem, které pomohou

pacientovi vyvolat vzpomínky a tím i nastartovat proces

obnovy řečových dovedností – např. fotografie, vzpomínkové

předměty (viz níže).

Subakutní fáze, rekonvalescence

Po propuštění z nemocnice může pacient nastoupit na pobyt do rehabilitačního ústavu,

kde absolvuje několikatýdenní pobyt zaměřený na komplexní rehabilitaci, včetně logopedie

(např. Hamzova odborná léčebna v Luži, Rehabilitační ústav Kladruby, Rehabilitační ústav Hrabyně,

Lázně Klimkovice, atd.).

Chronická fáze, domácí péče

Po ukončení pobytu v léčebně může pacient docházet na terapii ke klinickému logopedovi. Péče

zde je bezplatná, resp. hrazená ze zdravotního pojištění. Potřebujete pouze doporučení od lékaře

(obvodního, odborného).

V některých regionech poskytují rehabilitační služby také sociální služby či neziskové organizace

zaměřené na rehabilitaci a pomoc osobám po ZPM, včetně péče logopeda. Kontakt na tyto

služby získáte např. na sociálním odboru městského úřadu, popř. v katalogu sociálních služeb

či u obvodního lékaře (ne vždy je ale aktuálně informován). Také péče zde bývá většinou bezplatná.

Péče klinického logopeda a logopedie (komunikační terapie) v sociálních službách může probíhat

současně.

7.8 Domácí rehabilitace

Nelze předem říci, jakých úspěchů může váš blízký v terapii dosáhnout – záleží na závažnosti ZPM,

schopnostech, které měl před příhodou, jeho motivaci a osobnosti, na včasnosti a četnosti terapie

a v neposlední řadě na „obětavosti“ a vůli členů rodiny.

Role rodiny je nezastupitelná. Poskytuje nemocnému citové zázemí, dává pocit důvěry, jistoty,

potřebnosti a naděje.


Rodina na návštěvě v nemocnici

• Už jen samotný kontakt má velký význam pro psychickou pohodu pacienta.

• Co se doma děje? – pocit, že je stále součástí rodiny, sociální skupiny, komunity

• Drobnosti a dobroty, připomínající domov – psychicky podporují a evokují vzpomínky

– startují uzdravení

• Fotografie, fotoknihy, videa (z dovolené, nebo co třeba kvete na zahradě)

• Obrázky mazlíčků (popř. videa)

• Zvukové nahrávky

• Pozdravy od přátel

• Staré pohlednice, dopisy

Po propuštění do domácího prostředí (z nemocnice, léčebny) zůstává význam rehabilitace a intenzivní

práce nezměněn. Stále je třeba udržovat blízkého nemocného v „zápřahu“, vytrvale trénovat,

zvyknout si na každodenní plnění úkolů. Procesy neuroplasticity, která umožňuje obnovit nebo

zlepšit poškozené (ztracené) funkce, stále běží – nikoli však bez práce.

Pravidelné, nejlépe každodenní domácí cvičení je nezbytnou podmínkou úspěchu v rehabilitaci

jakéhokoli postižení řeči. Aby bylo efektivní, musí vycházet z odborné diagnostiky, která nastaví

a zacílí správný rehabilitační postup. Náprava řeči je dlouhodobý proces a nelze předem říci,

zda a do jaké míry se podaří obnovit ztracené dovednosti. Zároveň ovšem ani nelze předem říci,

že se v určité fázi pokroky zastaví a další cvičení ztratí význam! Přílišné nadšení a velké očekávání,

ale ani skepse a poraženectví nejsou proto na místě. Byť to může znít jako fráze, pak nejlepším

přístupem je trpělivá, pokorná ale vytrvalá a pravidelná práce a lehce optimistický

pohled do budoucnosti. Od počátku je třeba nastavit svá očekávání tak, aby nám motivace

vydržela dlouhodobě a zároveň příliš náročnou a intenzivní rehabilitací nedošlo k přetížení

a vyčerpání organismu.

Rodina a blízcí, kteří pacientovi s rehabilitací pomáhají, si musí také uvědomovat (opakovaně si

připomínat), že ZPM mohlo zasáhnout a pozměnit osobnost člověka. Nápravu poruch řeči patrně

v různé míře ovlivňují (komplikují a ztěžují) další poruchy (viz výše poruchy kognitivních schopností

a exekuce) – obtíže v soustředěnosti a udržení pozornosti, pracovního tempa, zvýšená unavitelnost,

oslabená vůle, emoční labilita, změny zrakového a sluchového vnímání, náhled na realitu, a rovněž

případné motorické deficity – různé stupně ochrnutí rukou, nohou, hybnosti, jakož i celkové samostatnosti

a soběstačnosti blízkého.

Obecné zásady:

• nezbytná vstupní diagnostika

• včasný a neodkladný začátek terapie

• dlouhodobý proces – trpělivý vnitřní přístup

„Patříte k sobě!

Rodina je nenahraditelná,

rodina je prostě

nejvíc!“

• začátek rehabilitace ještě na lůžku v nemocnici

• maximalizace komunikace, zachování sociálního kontaktu

• práce podle individuálního terapeutického programu


• v prvních měsících po vzniku ZPM terapie intenzivní formou

• motivace pacienta (opakovaná a vytrvalá) jako podmínka úspěchu

• dlouhodobý kontakt s poradenskými a podpůrnými službami pro klienta i rodinné příslušníky

jako prevence ztráty chuti do práce, vyčerpání a vyhoření

7.9 Zásady komunikace s osobou

s poruchou komunikace

Osoba s poruchou komunikace sice ztratila schopnost

používat řeč, neztratila ale intelekt a nestala se

dítětem! Byť se vám to může zdát, když nedokáže

požádat ani o čaj.

1. DŮSTOJNÝ PŘÍSTUP

Zachovejte důstojný přístup, nehulákejte,

nezvyšujte hlas, nedělejte úšklebky

ani netrpělivá gesta.

2. DOSTATEK ČASU

Zpomalte tempo, vyslovujte pečlivě

v krátkých větách, udržujte oční kontakt,

dejte partnerovi dostatek času, aby si

mohl vaše sdělení přebrat a také

na ně reagovat.

3. UPŘESŇUJÍCÍ OTÁZKY

Pro afázii jsou typické záměny slov, proto se ujistěte doplňující otázkou, že si rozumíte.

4. UZAVŘENÉ OTÁZKY

Ptejte se formou uzavřených otázek – ne „Co si dáš?“, ale „Dáš si kávu?“,

tak, aby partner mohl říci ANO x NE.

5. SMYSLOVÁ PODPORA

Komunikaci podpořte zapojením dalších smyslů – pomáhejte si gesty (např. naznačte pití

z hrníčku nebo telefonování), fotografií či obrázkem, zvukem (třeba puštěné vody), případně

zapojte i čich a hmat.

6. KOMUNIKAČNÍ KNIHA

Zvažte, zda není nutné vytvořit blízkému komunikační knihu (viz níže).

7. RUŠIVÉ VLIVY

Eliminujte rušivé vlivy.

8. JEDNODUCHÉ VÝRAZY

Hovořte o konkrétních tématech a v jasných pojmech (ne abstraktní, cizí,

složitá a dlouhá slova).


9. KRÁTKÉ VĚTY

Užívejte krátké věty, ne souvětí a nepřeskakujte z tématu na téma.

10. PIŠTE

Je-li třeba, slovo napište.

11. KOMUNIKAČNÍ PASTI

• NABÍDNĚTE UPŘESNĚNÍ – Nemluvte za afatika, ale nabízejte slovní tvar („Myslel si toto?“).

• NABÍDNĚTE VYSVOBOZENÍ – Pokud se nemůžete domluvit, řekněte – „Vím, že to víš,

jen to nedokážeš říct. Vrátíme se k tomu později.“ (popř. „Nevadí, poradíme si jinak.“).

12. DOPTÁVEJTE SE

„Je to doma? V kuchyni? Dole?“, „Viděl si to v TV? Včera? Večer?“; popřípadě navrhněte,

aby vám věc ukázal rukou nebo vás k ní dovedl, je-li to možné.

7.9.1 Komunikační pomůcky, možnosti usnadnění a kompenzace

Usnadněním komunikace s využitím náhradních komunikačních systémů, se zabývá alternativní

a augmentativní komunikace (AAK). Tato problematika je tak široká a specifická, že není možné

zahrnout ji do této příručky. Pro bližší informace se na nás můžete obrátit nebo využít samostudia,

informace jsou dostupné např.:

www.alternativnikomunikace.cz

http://www.helpnet.cz

http://www.petit-os.cz

https://spektra.eu/

http://www.komunikujmespolu.sk

Pro AAK jsou využívané převážně tyto systémy či pomůcky:

• Pomocné znakování – Makaton, Znak do řeči

• Komunikační tabulky, knihy, klíčenky – slovní zásoba uspořádaná tématicky do tabulek

a ty poté do knihy, komunikace probíhá ukazováním na obrázek

• Piktogramy, fotografie

• Procesní schémata – rozfázované (nejen) pracovní postupy (mytí rukou, příprava čaje)

• Emoční schémata – pro vyjádření nálady, emocí

• Chytré technologie

o

o

SW pro počítače – např. Grid 2, SymWriter, BoardMaker, Pictoselector

– volně dostupný zdarma

Aplikace pro tablety či smarphony – Grid 2, Go Talk, Avaz, AfaSlovník


Komunikační kniha

• Slovní zásoba je uspořádaná do formátu knihy/portfolia.

• Tvoří ji jednotlivé komunikační tabulky.

• Členění je logické, intuitivní, barevně odlišené.

• Kniha je přenosná, snadno rozšiřovatelná (přidáváním listů)

např. v kroužkovém pořadači vel. A4.

• Lze použít fotografií, obrázků, piktogramů nebo ilustrovat vlastními silami.

Návod jak vytvořit komunikační knihu – viz odkaz 14.

Ukázka např.:

https://wikisofia.cz/wiki/Alternativní_a_augmentativní_komunikace

https://www.autismus-a-my.cz/blog/jak-vyrobit-komunikacni-knihu--nahradni-komunikace/

Lze využít program:

https://www.pictoselector.eu/cs/

https://www.sclera.be/en/vzw/home

Komunikační pas ke stažení

– viz odkaz 15.

Ukázka komunikační

tabulky „BOLEST“

Ukázka komunikační

aplikace „SVAČINA“


7.10 Seznam odkazů – logopedie

1. Kniha Myofunkční terapie https://www.databazeknih.cz/knihy/myofunkcni-terapie-402888

2. Míčkování https://www.eureko.cz/rehabilitace-a-fitness/knihy-a-plakaty/brozura-mickovani

3. Dysartrie https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/neurologicka-klinika/dysartrie/t4497

4. Dechová cvičení https://theses.cz/id/jb7wfv/16366846

5. Dechová cvičení

https://www.asklepion.cz/blog/632-dechova-gymnastika-aneb-jak-si-procvicit-respiracni-system

6. Fonační a rezonanční cvičení

https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Fwww.fnbrno.

cz%2Fii-2-respirace-pri-fonaci%2Ff1807&wdOrigin=BROWSELINK

7. Verbální patlavost https://www.databazeknih.cz/knihy/slovni-patlavost-228644

8. Afatický slovník http://slovnik.kvalitne.cz/

9. Pracovní listy https://theses.cz/id/wb5w4q/600227 od str. 65

10. Pracovní listy https://theses.cz/id/unqvi0/16370916 od str. 83

11. Pracovní sešity

https://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=odbornici--pomucky-vyrobci-prodejci&prid=91

12. Pracovní listy, různé

https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/neurologicka-klinika/material-k-terapii-afazie-alexie-a-agrafie/t4561

13. Automatická řeč

a. https://www.fnbrno.cz/1-automaticka-rec-b/f2006

b. https://www.fnbrno.cz/1-automaticka-rec-a/f2001

c. https://www.fnbrno.cz/1-automaticka-rec-c/f2012

14. Komunikační kniha

https://wikisofia.cz/wiki/Alternativní_a_augmentativní_komunikace

https://www.autismus-a-my.cz/blog/jak-vyrobit-komunikacni-knihu--nahradni-komunikace/

15. Komunikační pas

https://www.alternativnikomunikace.cz/soubor-komunikacni-pas-k-tisku-215-.pdf

16. Poruchy polykání

https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/neurologicka-klinika/dysfagie-terapeuticky-material/

t4502


7.11 Nejčastější odborné pojmy,

se kterými se můžete setkat

(např. v lékařských zprávách)

Jedná se o tzv. symptomy afázie:

Název

Zjednodušený popis

Agrafie

Agrafie je částečná nebo úplná neschopnost psát. Chybí hybné

vzorce pro písmo, ale vlastní hybnost končetin není porušena.

Jako následek ZPM.

Agramatismy

Agramatismy vznikají nedodržováním gramatických pravidel

při tvorbě vět, vynecháváním některých spojek, předložek, příslovcí,

nebo poruchami skloňování, časování. Řeč muže působit telegraficky.

Příklad (Brocova afázie): „Co jste dnes dělal?“ – odpověď: „Dnes jídlo,

jsem pošta…důchod, no, manželka taky důchod, potom má oběd…“

Akalkulie

Akalkulie je ztráta schopnosti provádět jednoduché početní úkony.

Často je kombinovaná s dalšími poruchami např. alexií

Alexie

Alexie je částečná nebo úplná neschopnost číst, obtíže v pochopení

významu čteného textu. Jako následek ZPM.

Anomie

Anomie se projevuje výpadky, neschopností pojmenovat předmět,

pomlkami, váháním, hledáním slov.

Příklad: pero – „No, to je, no…, to…“

Drooling

Drooling je vypadávání stravy z úst.

Dysprozódie

Dysprozódie je porucha nebo nápadně odchylné používání

modulačních faktorů řeči (přízvuk, melodie, tempo).

Echolálie

Echolálie je ozvěnové opakování slyšeného. Osoba trpící echolálií

spontánně opakuje otázky nebo slova (popř. i gesta).

Příklad: „Jak se dnes máte?“ – odpověď: „Jak se dnes máte?“

Leaking

Leaking je průnik stravy (tekutiny) do oblasti kořene jazyka,

hrtanového vchodu před započetím polknutí

Neologismy

Tvorba nových, neexistujících a více či méně nesmyslných slov.

Příklad (Wernickeova afázie): „Jaké máte obtíže?“ – odpověď:

„Pítak semá zostouženo.“

Řeč obsahující téměř výlučně neologismy se nazývá žargon.

Palilálie

Palilálie je opakování slabik či slov.


Parafázie

různého

typu

a stupně

Parafázie je deformace SLOV. Jedná se o neúmyslné nahrazování

slov jiným slovem nebo záměna, vynechávání, přesmykávání

nebo přidávání hlásek ve slově. vzniklá zkomolenina.

Příklad: nahrazuje významově podobným nebo výraz vyjádří

opisem, namísto chleba řekne „rohlík“, (kalhoty – rifle, tužka

– je to, čím se píše)

Příklad: namísto autobus řekne „aukebus“ kopec – kopes, papír – patír

Parafrázie

Parafrázie je deformace VĚT.

Příklad: místo věty „Budu muset odejít“ řekne „Já tam“.

Perseverace

Ulpívavé reakce

Pacient reaguje na nové rychle po sobě jdoucí otázky a úkoly

týmž způsobem (pohyb, gesto, slovo), který použil k zodpovězení

otázky předchozí.

Příklad (Brocova afázie): „Máte na sobě pyžamo?“

– odpověď: pacient kývá hlavou „ano“. „A jsme teď v hotelu?“

– odpověď: pacient perseveruje – kývá „ano“.

Příklad (Brocova afázie): „Co to je?“ (tužka)

– odp.: „Tužka.“ „A co je toto?“ (kapesník) – odp.: „Tužka.“

Poruchy

řečové fluence

Porucha plynulosti řečového tempa

Tempo může být zpomalené, nepřiměřeně zrychlené

nebo neplynulé přerušované.

Řečové

automatismy

Mimovolné stereotypní opakování slabik, slov, frází

- rozličná zvolání, výkřiky, pozdravy, mírné i hrubší vulgarismy.

Příklad (globální afázie): „Jak se jmenujete?“

– odpověď: „No, no, no, no!“, „Jak se dnes máte?“

– odpověď: „No, no, no, no!“, „Co to je?“ – odpověď: „No, no, no, no!“


8 Rady v oblasti

psychologie/psychoterapie

Cévní mozková příhoda (CMP) je velkým zásahem do života člověka a celého rodinného systému,

proto bychom měli psychické péči věnovat stejné úsilí jako fyzické oblasti. Velmi často je fyzická

stránka upřednostněna na úkor stránky psychické. Přirozeně máme více zažité, jak máme ošetřit

tělo. Například víme, co dělat při akutním zánětu slepého střeva, když onemocníme chřipkou aj.

Ale jak ošetřit psychickou stránku a vyrovnat se s těžkou životní situací v našem případě spojenou

s CMP? Adaptovat se na nové životní podmínky, kdy nám onemocnění otočilo dosavadní život

o 180 stupňů? To je otázka, na kterou velmi často nenalézáme jednoznačnou odpověď a začínáme

se ztrácet ve vlastním světě pocitů, bolestí, strachu a nejistot z budoucnosti.

Přáli bychom si, aby Vám rady v oblasti psychické pohody pomohly více uchopit a porozumět

vlastním duševním stavům a vedly k tolik vytoužené psychické stabilizaci nejen u člověka po CMP,

ale také u celého rodinného systému.

8.1 Dopady CMP na psychiku nemocného

Prodělaná cévní mozková příhoda se výrazně odráží v psychické rovině nemocného. Dalo by se

říct, že lidé po prodělané CMP prochází určitými fázemi, kdy se vyrovnávají s těžkou životní situací.

Velmi často se stává, že tyto fáze nezachovávají po sobě jdoucí sled, ale různě se prolínají, vracejí

či střídají.

ŠOK

V počátku mluvíme o fázi šoku, kdy člověk neví, co se s ním děje a je zmatený z ohrožující situace.

Často si nepamatuje, co se stalo.

Doporučení: Citlivě, empaticky pomalu jednoduchými větami sdělit základní informace o proběhlé

CMP s ohledem na zdravotní stav člověka.

POPŘENÍ

V této fázi člověk přijímá informace výběrově. Člověk si nepamatuje všechny sdělované informace

od lékaře či pečující osoby. Probíhají mu myšlenky typu: „To nemůže být pravda, to se nemohlo

stát, co mi to říkají?“. Nemocný se může stáhnout do ústraní. U člověka s poruchou řeči můžeme

toto stažení pozorovat prostřednictvím gest, nepřítomného pohledu či neudržení očního kontaktu.

Doporučení: Vyslechnout, klidně vysvětlovat s velkou dávkou trpělivosti. Velmi pomáhá podpora

blízkých osob kombinovaná s respektováním osobního prostoru člověka po CMP. Pokud ucítíte,

že by nemocný chtěl být na chvíli sám, dopřejte mu chvíli prostor. Nebojte se zeptat: „Potřebuješ

být chvíli sám?“.


AGRESE

V této fázi je nemocný plný hněvu, zloby, negativních pocitů, agrese. Zlobí se na sebe, na svět,

na celou situaci. Ptá se sám sebe: „Proč se to stalo, proč ho život trestá?“. Velmi často se hněv

nespravedlivě odráží na nejbližší, pečující osoby. Nemocný však ví, že oni za situaci nemohou,

ale pocit hněvu je mnohem silnější.

Doporučení: Okřikování (př. „Nech toho!“), výčitky (př. „Tak já se o tebe starám a ty se chováš takhle?“),

bagatelizace (př. „Nevztekej se, vždyť to není tak hrozné!“) či přecházení těchto negativních pocitů

může ze strany pečujících často situaci zhoršit. Zloba, agrese má tak spíše tendenci vzrůstat.

Přijetím toho, že se nemocný zlobí na všechno a empatií mohou pečující celou situaci zvládnout

s ohledem nejen na nemocného, ale také na sebe samotné: „Je to na nic, chápu, že si naštvaný,

byla bych taky, kdybych byl/byla na tvém místě. Proto to nebudu brát osobně, ale jsem tady

pro tebe, i když se zlobíš.“.

V dalším kroku může pomoci učinit prostor nemocnému či o situaci mluvit. Pokud situaci nelze

vyhodnotit, zeptejte se. Muži mají tendenci si více říkat o prostor a ženy situaci sdílet. Pokud se

vám povede, že nemocný o svém vzteku s vámi hovoří, je to nesmírně cenný okamžik. Pak je dobré

naslouchat, být oporou, nebagatelizovat situaci, akceptovat naštvání. A zároveň se zde vytváří

také prostor na to sdělit nemocnému, co s vámi jeho naštvání, vztek a negativní emoce dělají.

Tímto způsobem pomáhá pečující svému blízkému vztek zpracovat a zároveň on sám pracuje se

svou vlastní tíhou a pocitem vzteku naopak na nemocného.

SMLOUVÁNÍ

Nemocný již ví, že jeho situace je odvislá od prodělané CMP. Přemýšlí, jak moc se jeho dosavadní

způsob života změnil, o smyslu života a jak naplnit čas, který je podle rozsahu poškození zcela

odlišný, než na který byl zvyklý. V této fázi jsou nemocní nejvíce naklonění alternativním směrům,

léčitelství, ezoterice aj., které mohou mít spíše negativní než pozitivní dopady na nemocného.

Doporučení: Pečující mohou pomoci tím, že se zaměří na krátkodobé cíle splnitelné v rozsahu dní,

týdne. Za každý splněný cíl je dobré nemocného ocenit. Cíle by neměly být postavené na čase

(to by vedlo k vytváření pocitu tlaku a neschopnosti v případě nesplnění), ale na obsahu. Tyto dílčí

cíle mohou pomoci v oblastech celkové motivovanosti a naladění nemocného.

DEPRESE

Člověk po CMP zažívá hluboké pocity smutku nad nepřicházející změnou

zdravotního stavu, kterou očekával. Je demotivovaný, bezmocný, vyčerpaný z velkého úsilí,

které rehabilitaci věnoval. Přichází hluboký smutek nad ztrátou stávajícího života, dosavadních

možností a nejistoty z budoucnosti.

Doporučení: Tady je vhodné vyhledat pomoc lékaře/psychiatra a nastavit vhodnou léčbu. Avšak

pomoc, podpora a pochopení ze strany rodiny, trpělivost a naslouchání může fázi deprese

překlenout mnohem rychleji než bez ní.


SMÍŘENÍ

Člověk po CMP přijímá realitu o svém zdravotním stavu a snaží se akceptovat situaci, v níž se

nachází. Hledá a snaží se žít nejlepší způsob života jaký v rámci daných podmínek je možný

s ohledem na svůj zdravotní stav. Do stavu vnitřní psychické stabilizace či vyrovnanosti se však

nemusí dostat.

Doporučení: Pomoc a podpora ze strany pečujících v hledání nových či zachování stávajících

samostatných či společných aktivit, které jsou v dané situaci možné, může být pro nemocného

dobrým impulsem cítit se lépe. Vnímat, že to jde, je důležitým obratem v psychické rovině

nemocného a pečujícího.

8.2 Dopady CMP na rodinný systém jako celek

Nejen člověku po CMP se změnil dosavadní způsob života, ale změna a velká zátěž v péči

o nemocného zasahuje celý rodinný systém, zejména ty nejbližší osoby žijící ve společné

domácnosti. Pečující zažívají stejné pocity bezmoci, strachu a nejistoty, přemýšlí o příčinách

a důsledcích CMP, o tom, zda péči zvládnou.

V počátku jsou velmi aktivními spolubojovníky, velkou podporou, avšak s postupem času se

stávají vyčerpaní na psychické i tělesné úrovni, kdy se vzdávají dosavadního způsobu života

a zastávají převážně roli pečujícího, což může vést k depresivnímu prožívání, ztrátě smyslu

a pocitu uvíznutí v kruhu.

Je velmi důležité, aby pečující zůstaly konzistentními a nezapomínali také sami na sebe, protože

jejich vydání je natolik velké, že musí přirozeně také někde nabírat. Pokud tento princip příjmu

a výdeje selhává, pak dochází k ohrožení psychického či fyzického fungování. Praxe však bohužel

ukazuje, že tento jev je velmi častým a těžko měnitelným. Snaha jít daleko za hranice vlastních sil

a nedovolit si odpočinout, požádat o pomoc druhé je pastí, ze které se jen velmi těžko dostává.

Pečující osoby, které nezapomínají na své potřeby a jsou schopny korigovat princip výdeje

a příjmu, dokáží se podělit o péči s jinými subjekty či rodinnými příslušníky tak předcházejí fyzickému

a psychickému vyčerpání. Proto včlenění níže uvedených principů do nového způsobu fungování

může přinést jen pozitivum nejen pro pečující samotné, ale také pro člověka po CMP:

• Podělte se o péči o člověka po CMP. Existuje pomoc na různých úrovních (pečovatelské

služby, specializovaná centra pro lidi po CMP, psychologové/psychoterapeuti aj.). Informujte se

u sociálního pracovníka, který vám předá informace o možnostech.

• Požádejte jiné rodinné příslušníky o pomoc (i pomoc na jedno odpoledne týdně má smysl).

• Zařiďte si alespoň jedno dopoledne, či odpoledne pro sebe (zajistěte svému příbuznému

péči a jděte se projít do parku, čtěte knihu, zajděte si na kávu, jeďte na kolo, dělejte to,

co máte rádi).

• Nevzdávejte se všech dosavadních zájmů, využijte je v čase pro sebe.

• Pokud jdou zachovat společné zájmy také s člověkem po CMP, vraťte se k nim (př. společné

divadlo, či kino aj.).


• Vyhledejte podporu, pokud se cítíte vyčerpaní, bezmocní, máte pochyby či nejistotu, popř.

se u vás objevují pocity ztráty smyslu, smutku či velkého vzteku. Existuje psychoterapeutická

a psychologická péče jako zdroj pomoci, podpory či hledání řešení ve vaší situaci. Nebojte se

ji využít.

8.3 Proč je důležité prožívat a projevovat emoce

Lidskou přirozeností je často těžké zkušenosti spojené s intenzivními pocity tzv. vydržet, potlačit,

nezabývat se psychickou bolestí, dělat, že není nebo ji přehlížet. Bojíme se čelit a reagovat

na intenzivní pocity, mluvíme o tom, že to neumíme nebo chráníme sebe či nemocného. Avšak

paradoxně tahle naše přirozenost má negativní dopady na psychiku jak z pohledu nemocného,

tak pečujícího. Člověk má najednou pocit uvíznutí v sobě samém, kdy nejde sdílet, akceptovat

a veškeré tíživé pocity mají tendenci se nabalovat jako sněhová koule a často vyvěrají v podobě

agrese, pláče, smutku, odráží se ve vztazích, v těle formou různých bolestí (bolest zad, hlavy,

žaludku aj.), popř. vedou k depresivním stavům.

Proto je velmi důležité projevovat emoce, hledat způsoby vyjádření. Výjimkou nejsou ani lidé

po CMP s poruchou řeči (i gesto a jeho správná interpretace pečující osobou má svůj smysl).

Projevit empatii, porozumění a snaha neopustit člověka v těžkých pocitech může být vhodnou

prevencí před kumulováním negativních pocitů a vzniku deprese. Nebojte se společně plakat,

nadávat či si říct, že to je na nic. Nebo se vzájemně podpořit, dodat si sílu a odvahu, protože zde

platí jednoduché rčení: „Ve dvou se to lépe táhne“. Je dobré vědět, jak na tom oboustranně jste

z pohledu psychických a fyzických sil. Jen tehdy vám může např. nemocný sdělit: „Jsi hodně

unavený, jdi na chvíli dělat, co máš rád, zavolám sestře, aby na odpoledne přijela“.

U každého, kdo utrpěl poškození mozku, nastane nějaká emoční změna

nebo změna v chování. Je to nevyhnutelné, jelikož mozek je sídlem a řídícím

centrem našeho chování i všech našich emocí. Lidé po poškození mozku

v důsledku celkového postižení nebo i lokálního postižení mozku mohou mít

změny osobnosti, emocionální poruchy. Mohou například trpět větší agresí,

podrážděností, úzkostí, obavami, jak se se současnou situací vyrovnat apod.

Je důležité tyto osoby podpořit, nevystavovat je přílišnému stresu a situacím,

které by mohly zhoršit jejich stav.

8.3.1 Strach, hněv, bezmoc, nejistota, stud

Lidé po CMP velmi často cítí pocity bezmoci, nejistoty, strachu z budoucích zítřků, smutku,

ale také velkého vzteku (na sebe, na svět). Zažívají pocity na obtíž a vyrovnávají se s nutnou

potřebou pomoci, na kterou nebyli zvyklí. Také mohou prožívat stud, při úkonech spojených

s denní rutinou, sebeobsluhou, kdy ztrácí přirozenou kompetentnost se o sebe postarat.

Stávají se tak závislými na pomoci druhých, a to vede k narušení pocitu vlastní sebehodnoty

(„Jsem k ničemu“), sebevědomí („Nezvládnu to, nemám na to“). Proto podpora a navrácení

kompetencí v oblastech, které již sami zvládnou je důležitým aspektem,

ze kterého bude profitovat sám člověk po mrtvici (př. „Jsem rád, že už si obleču


kabát sám“) i pečující („Už nemusím myslet na to, že potřebuje pomoc s obléknutím kabátu,

můžu něco pustit“). Postupné navracení kompetencí a nepřejímání celé odpovědnosti za člověka

po CMP může být pozitivním aspektem v péči o jeho duši a vyrovnání se s následky po CMP.

8.3.2 Tlak jako specifický pocit

Taktéž lidé po CMP mohou cítit vlastní vnitřní tlak zaměřený na zlepšení zdravotního stavu,

který je kombinován s tlakem přicházející z řad lékařů, odborníků (fyzioterapeutů, logopedů,

ergoterapeutů aj.), potažmo rodiny. Všichni po nemocných chtějí intenzivní práci v oblasti rehabilitace.

Velmi často slyší lidé po CMP věty typu: „Musíš se teď snažit! To zvládneš!“. Vzhledem k náročnosti

celkové rehabilitace po CMP se tento typ věty může časem stát demotivující a nemocní se

mohou potýkat s vlastním vyčerpáním, pocitem bezmoci a selháním spojeným s pomalými výsledky

rehabilitace. Zároveň jsou unaveni velkým množstvím kladených otázek, neporozuměním

a nemožností sdělit svou potřebu zejména u nemocných s poruchou řeči, což je velmi frustrující.

Proto jednoduchá výměna typu vět za: „Zkusíme to teď společně.“ a práce s časem: „Zkusíme

to za chvíli nebo zítra.“ či „Za 15 min. pojedeme nakoupit“, kdy se člověk po CMP může sám

na situaci připravit, může pomoci ve snížení tlaku a udržení motivace se sebou pracovat.

Zároveň velké množství otázek lze korigovat již zvládnutými úkony (př. Pokud vím, že si člověk

po CMP již obleče kabát sám, může pečující korigovat otázky typu: „Chceš pomoc?“. U lidí po CMP

s poruchou řeči lze pro korekci četných otázek využívat logopedické pomůcky (karty, aplikace

viz rady logopeda aj.).

8.4 Akutní stavy vyžadující neodkladnou péči,

deprese

Psychické stavy, které nabourávají dosavadní fungování člověka a jsou ohrožující pro něj

samotného potažmo pro celý rodinný systém, vyžadují včasnou a neodkladnou psychologickou,

psychoterapeutickou či psychiatrickou péči.

8.4.1 Deprese

Deprese je nemoc, která vede k pocitům beznaděje, zoufalství, smutku, ke ztrátě energie i vůle,

celkovému nezájmu, špatné až prázdné náladě. Od běžného smutku se deprese liší zejména

v tom, že je intenzivnější a hlubší, trvá mnohem déle a nepříznivě ovlivňuje výkonnost člověka

na všech úrovních.

Nejedná se tedy o lenost. Ten, kdo jí trpí, si to nijak nezavinil. Včasná léčba ho může

deprese zbavit, ale potřebuje také pomoc, přijetí, ohledy a trpělivost. Podpora rodiny však

může léčbu deprese usnadnit a zkrátit.


Podpořte rozhodnutí depresivního člena rodiny navštívit psychiatra a zahájit

léčbu. Neodkládejte to. Čím dříve bude léčba zahájena, tím bude úspěšnější a kratší. Léčba

„zanedbané“ deprese obvykle trvá delší dobu. Někdy je potřebné doprovodit nemocného k lékaři,

jindy nutné kontrolovat, zda si nezapomněl vzít léky.

Během celé léčby deprese podporujte nemocného, aby vytrval, dokud příznaky

neustoupí, což může trvat několik týdnů i měsíců. Podporujte ho v léčbě a užívání léků i poté,

co příznaky nemoci úplně ustoupily. Je totiž třeba zabránit návratu deprese.

Nezlehčujte stav nemocného, neobviňujte ho, že je líný, nebo že se málo snaží.

Neobviňujte depresivního člověka ze „schválnosti“ a neříkejte mu, že je „blázen“ apod. Taková

slova jsou ponižující, a navíc mohou depresi zhoršovat. Je nutné vyhnout se kritizování,

mentorování, napomínání, nucení k tomu, aby „se více snažil“, „projevil více

vůle“, „nebyl tak líný“ apod. Člověk v depresi líný není, jeho vůle je postižena nemocí.

Sám to nedokáže překonat, i kdyby velmi chtěl. Za to, že prožívá depresi, se může velmi stydět.

Neznevažovat pocity nemocného, nezpochybňovat to, co prožívá, může posílit důvěru a oporu

ve své blízké.

Nepodceňujte poznámky o sebevraždě. V případě, že se objeví, nenechávejte ho

samotného a ihned to sdělte lékaři. Je však dobré vědět, že vám budeme doporučovat

neprodlenou návštěvu psychiatra. S okamžitým objednáním vám můžeme pomoci.

Zkuste k činnostem nenutit, ale trpělivě zvát. Sami také zvažte, zda toho není

na něj moc. Má příliš málo energie. Pozvěte ho na procházku, krátký výlet nebo na jiné aktivity,

o kterých víte, že je má rád. Neurážejte se, pokud vás odmítne, a zkuste to znovu. Posilujte ho

v účasti na těch aktivitách, které mu přinášely radost nebo alespoň úlevu. Dbejte však na to,

aby jich nebylo mnoho. Pokud jde o běžné denní činnosti, jako je úklid, mytí nádobí, žehlení

– zvažte, co je v jeho silách. Nenuťte ho násilím, aby tyto činnosti vykonával, spíše zkuste zpočátku

dělat společně malé úkoly a postupně, jak se bude stav zlepšovat, nechávat více na něm.

Člověk v depresi potřebuje zvláště citovou podporu. Citová podpora znamená

laskavost, trpělivost a porozumění. Depresivní člověk potřebuje cítit, že ho přijímáme, i když je

nemocen.

8.5 Spolupráce s odborníky (psychologické

poradenství a psychoterapie, psychiatrie)

Na složitou životní situaci spojenou s CMP nemusíte být jako rodina sami. Např. v CENTRU KOMPRE

mohou klienti tak rodinní příslušníci čerpat psychoterapeutickou podporu. Rodinní příslušníci

mohou využít jednorázové či opakované konzultace v případě potřeby – čerpání služby je

dáno vaší zakázkou a aktuální dostupnou kapacitou služby. V případě plné kapacity rádi

doporučíme aktuální psychoterapeutické či psychologické služby v Pardubickém či jiném kraji.

Také vám rádi sdělíme rozdíl mezi psychologickou, psychoterapeutickou a psychiatrickou péčí,

protože stále mezi lidmi panují různé představy a mýty, které znehodnocují péči o psychickou

stránku člověka.


8.6 Seznam odkazů – psychologie/psychoterapie

www.cedrops.cz

www.poradnapardubice.cz

www.psychologickosocialnipomoc.cz

8.7 Relaxační techniky

O relaxačních technikách se poslední dobou hodně hovoří, je to aktuální téma. Existuje

ohromné množství informací, včetně knih o relaxaci. V této publikaci se pokusíme popsat prakticky

účinné relaxační techniky, které Vám mohou ukázat cestu k příjemné zkušenosti, která stojí za to,

aby ji člověk prožil a investoval do ní volný čas. Zároveň Vám mohou pomoci se zastavit, být chvíli

sám se sebou, což je velmi důležité a užitečné při náročné péči o svého blízkého.

Jednotlivé techniky můžete cvičit sami, nebo se svým blízkým, o kterého pečujete.

Popsané relaxační techniky Vám mohou pomoci částečně nebo zcela se zbavit psychického

a fyzického napětí a dívat se na případné osobní problémy s nadhledem a odstupem.

Všechny techniky v této publikaci jsou zaměřeny převážně na naše TĚLO. Proč? Protože naše

tělo NIKDY NELŽE, je vždy přítomné.

Pojďme si to vysvětlit:

Abychom se cítili opravdu dobře, musíme zažívat rovnováhu v těle. Pokud to tak je, naše

emoce jsou OK. Jsme schopni vnímat svoje emoce, protože je naše myšlení s nimi propojeno.

Představit si to můžeme názorně pomocí trojúhelníku, na jehož spojujících bodech jsou naše

EMOCE, MYŠLENÍ a TĚLO.

MYŠLENÍ

EMOCE

TĚLO

Pokud všechny tyto díly mají stejnou POZORNOST, dochází k rovnováze – k harmonii. Máme

DOBRÝ POCIT.


Když se 1 složka nějakým způsobem „zvětší a jakoby se otřese v základech“, např. EMOCE

– objeví se úzkost, strach. Ostatní složky se zmenší, zúží a pak už vnímáme, že se necítíme dobře.

V TĚLE cítíme napětí, MYŠLENÍ se zúží do takového kanálu, že nám vyskakují myšlenky typu:

„CO SE DĚJE? CO S TÍM?“ a najednou se to celé „rozhází“ – vnímáme změny.

TĚLO je vždy PŘÍTOMNÉ, je to naše útočiště. Lidé jsou obecně naučeni být stále v mysli. Myslí se

však z nepohody „nevymotáme“ – myšlenkové vzorce jsou pořád stejné. Co máme k dispozici je

naše TĚLO.

Nejsme zvyklí informace v těle brát vážně. Závažnější informace nám posílá hlava. Tělo není

ovlivněno tím, jak bychom se měli cítit – jsou to naše autentické pocity. Důležité je brát tělo vážně,

tělo proti majiteli opravdu nejde. Celý organismus má tendenci k RŮSTU, a pokud to podpoříme

vhodným způsobem, můžeme povyrůst nebo odstranit překážky, které brání růstu.

TĚLO můžeme využívat jako zdroj informací. Např. při jídle - pozorovat tělo jak se cítí. Kdybychom to

dělali, tak víme, jaké jídlo je pro nás dobré a jaké ne. KDYŽ TĚLU ZAČNEME NASLOUCHAT,

TAK JSME HLOUBĚJI SPOJENI SAMI SE SEBOU.

A pokud propojíme tělo, emoce a myšlení stáváme se „kompletními“, lépe porozumíme vlastním

potřebám a podpoříme lepší orientaci ve vnějším světě.

„Život těla je životem smyslů a emocí. Tělo pociťuje skutečný hlad, skutečnou

žízeň, skutečnou radost, když svítí slunce nebo padá sníh, skutečné potěšení

z vůně růží, skutečný hněv, skutečný žal, skutečné teplo, skutečnou něhu,

skutečnou nenávist, skutečný smutek. Všechny city náleží tělu a rozum jim jen

dává jméno.“

W. Reich

8.7.1 Zásady relaxace

Kdy a kde relaxovat?

Vlastně kdykoli. Spíše záleží na okolnostech, zda relaxaci zařadíte do pravidelného programu

například v podvečer, nebo zda máte možnost relaxovat v průběhu dne.

Důležité je najít si klidné místo, kde máte klid a nemůže tam nikdo jen tak vejít, nejsou tam

nenadálé rušivé momenty, a kde se budete cítit dobře.

Obzvláště vhodná je relaxace před cestou, před řízením auta nebo před nějakým náročným

setkáním, událostí.

Zásady:

• Nepřehánějte, hlavně zpočátku, dobu a intenzitu cvičení.

• Do ničeho se nenuťte, naslouchejte signálům z těla.

• Při negativních psychických nebo fyzických pocitech cvičení přerušte.

• Necvičte bezprostředně po jídle a v těsném oděvu.


Pro relaxace není omezením fyzický handicap, vždy je možné najít vhodnou polohu – vsedě

nebo vleže. V případě epilepsie je potřeba se pouze vyvarovat dlouhým cvičením, všechny

uvedené techniky jsou bezpečné.

8.7.2 Relaxační cvičení

1. Grounding – uzemňující cvičení (5 min)

Bezpečné ukotvení v těle se přenáší do úlevného psychického prožívání a plynulé cirkulaci

základních procesů v těle.

Jak pomáhá: obnovuje tělesnou a duševní stabilitu

Použití: potřeba přizemnění, ztráta pevné půdy pod nohama „ujíždí mi to“, „nezvládám“

Postup: cvičíme vsedě

1. Pohodlně a uvolněně se usaďme na židli.

2. Celé plochy chodidel jsou v kontaktu s podlahou (od pat až po konce prstů), cvičme na boso.

3. Dlaně jsou na stehnech.

4. Při nádechu pevně zatlačme do chodidel proti zemi, při výdechu chodidla uvolněme.

5. Opakujeme 3x.

6. Cvičení spojíme s myšlenkou „mám pevnou půdu pod nohama, cítím oporu,“ opakujeme.

7. Uvědomíme si, že zem mě podpírá bez jakýchkoliv podmínek – nemusíme si to nijak zasloužit.

8. Střídáme napětí a uvolnění.

9. Při nádechu pevně zatlačíme dlaněmi do stehen, při výdechu uvolníme dlaně, tělo.

10. Opakujeme 3x.

11. Střídáme napětí a uvolnění.

12. Můžeme přidat napětí x uvolnění do zad (lopatek), do hýždí.

Pozn.: pocit opory je základní lidská potřeba, pokud necítíme oporu, zůstáváme vyztužení

(příliš zpevněni) a nemůžeme se uvolnit.

Při stresu jsou svaly v napětí, cvičíme opatrně!

2. Dýchání a dechová cvičení

Dech má v životě a obzvláště v duševním zdraví svou velkou úlohu.

„Dech je život, úžas nám bere dech, můžeme se zhluboka nadechnout a jít na věc, třeba

říct dobré i zlé jedním dechem, nabrat druhý dech a do posledního dechu bojovat.“

Položte si otázku: „Jak se Vám dnes dýchá? Jakým způsobem dýcháte? Zvedají se Vám

při nádechu ramena?“.


Pokud se Vám při nádechu zvedají ramena, tak dýchání je neúčinné, až nezdravé. Zdravé dýchání

je tzv. BRÁNIČNÍ DÝCHÁNÍ, tedy břišní.

Nácvik břišního dýchání (5–10 min)

1. Lehneme si na podložku/postel.

2. Pokrčíme nohy v kolenních kloubech.

3. Chodidla jsou mírně od sebe celou plochou na podložce/posteli – na šířku pánve.

4. Hlava je v prodloužení páteře, můžeme si ji podložit menším polštářem

nebo přeloženým ručníkem (neměla by však být v záklonu).

5. Dlaň ruky si položíme na břicho.

6. Zhluboka se nadechneme a snažíme se o to, aby se nám při nádechu vyklenulo

pouze břicho, soustředíme se na spodní část žeber/bránici.

7. Při výdechu se břicho stahuje zpátky k pupíku, k páteři.

8. Nadechujeme se proti odporu dlaně.

9. Opakujeme 5–10x.

Pokud při nácviku nejsme úspěšní, může nám pomoci představa nafukování velkého balonu v břiše.

Břišní dýchání můžeme provádět i vsedě či ve stoje.

Přínos správného dýchání

Správné dýchání během dne může vést k odstranění zatuhlosti a bolesti svalů, bolesti zad, migrén

a obecně bolestí hlavy, odstranění špatných myšlenek a uvolnění mysli a dokonce i ke zlepšení

funkce imunitního systému.

Pozn.: u plicních chorob je důležitá konzultace s lékařem


Antistresový dech (max. 5 min)

Jedná se o řízené dýchání, při kterém klademe důraz na prodloužený výdech. Cvičíme vsedě.

Jak pomáhá: koncentrací pozornosti na výdech a přesunutím pozornosti k počítání se mírní

poplachová reakce organismu.

Postup:

• Při nádechu počítáme v duchu do tří a při výdechu do pěti.

• Při každém výdechu víc a víc uvolňujeme napětí v těle.

• Opakujeme nejméně 10x.

Rychlost počítání přizpůsobíme naší přirozené frekvenci dechu, nesnažíme se jí změnit.

Dlouhý výdech má zklidňující efekt.

3. Jacobsonova progresivní relaxace

Jacobsonova progresivní relaxace je relaxační technika, která intenzivně pracuje s uvolněním

svalstva. Stres a napětí se odrážejí nejen v psychice, ale také v tělesné rovině.

Svaly jsou při stresu napjaté, naše emoce ovlivňují fungování vnitřních orgánů

(např. bušení srdce při úleku nebo střevní obtíže před náročnou situací). Důsledkem jsou

pak typické bolesti zad a hlavy, ale i další nepříjemné stavy. Toto svalové napětí si často

ani neuvědomujeme, a proto je nezbytné se nejdříve naučit rozlišovat mezi stavem napětí

(tenze) a stavem uvolnění (relaxace).

Při této relaxační technice je důležité zatínat vší silou jednotlivé svaly (dle uvedeného pořadí)

a několik vteřin vydržet v napětí a přitom si uvědomovat, kde přesně v dané části těla vzniká

napětí a jak je silné. Poté se má napínaná část těla naprosto uvolnit a uvědomit si rozdíl mezi

nynějším stavem a předchozím napětím.

Doporučuje se cvičit tuto techniku každý den. Za čas se odnaučíte zůstávat ve stavu strnulosti

a vaše tělesná i duševní část, které jsou propojené, budou mnohem uvolněnější.

Prohlubování relaxačních dovedností a účinků je nekončící proces. Výsledky se mohou objevit

do třech měsíců denního cvičení.

Jacobsonova progresivní relaxace (15 min)

Vsedě, nebo vleže (před usnutím), se zavřenýma očima

Cvičte podle jednotlivých bodů, každou svalovou skupinu procvičujte 2x, později stačí 1x.

Při provádění cviku počítáme vždy do 5 a postupně zvyšujeme napětí v procvičované svalové

části těla, pak náhle co nejvíce uvolníme.


1 5 5

1. Uvědomění si míst, kde se tělo podložky/židle dotýká – spojíme si to s myšlenkou stability,

uvědomíme si, které části těla se opírají a jsou nám oporou (chodidla, hýždě, záda).

2. Zapátráme v těle, zastavíme se u té části těla, které u nás vzbudí pozornost.

3. Pozorujeme svůj dech, uvědomíme si, co dělá náš dech s naším tělem.

4. Dlaně jsou na stehnech, chodidla mírně od sebe.

5. Zatneme obě pěsti, v duchu napočítáme do 5 a uvolníme (opakujeme 2x).

Necháme ruce při uvolnění spadnout do klína.

6. Roztáhneme prsty na rukách, v duchu napočítáme do 5 a uvolníme (opakujeme 2x).

Můžeme si představit, že jsou prsty cestičky, po kterých odchází všechno napětí.

Necháme ruce při uvolnění spadnout do klína.

6 7 8


9 10 13

7. Bicepsy – ruce dáme na ramena a zatneme bicepsy, v duchu napočítáme do 5

a uvolníme (opakujeme 2x). Necháme ruce při uvolnění spadnout do klína.

8. Přitáhneme ramena k uším, bradu směřujeme ke krční jamce, v duchu napočítáme do 5

a uvolníme (opakujeme 2x).

9. Pozornost přeneseme k nohám/chodidlům. Zvedneme prsty na nohách směrem vzhůru

(fajfky), v duchu napočítáme do 5 a uvolníme (opakujeme 2x).

10. Celá chodidla zatlačíme jemně do podlahy, v duchu napočítáme do 5


11. Zatlačíme jemně do chodidel, do hýždí a zad (zároveň), v duchu napočítáme do 5


12. Přeneseme pozornost k hlavě, prodýchneme celé tělo.

14 15 16


17 18 19

13. Zvedneme obočí, v duchu napočítáme do 5 a uvolníme (opakujeme 2x).

14. Přivřeme oční víčka (zamračíme se), v duchu napočítáme do 5 a uvolníme (opakujeme 2x).

15. Sevřeme rty k sobě, v duchu napočítáme do 5 a uvolníme (opakujeme 2x).

16. Vyceníme zuby, koutky roztáhneme do stran, v duchu napočítáme do 5 a uvolníme

(opakujeme 2x).

17. Špičku jazyku jemně zatlačíme na patro, v duchu napočítáme do 5 a uvolníme (opakujeme 2x).

18. Vysuneme bradu ke stropu (hlavu nezakláníme), v duchu napočítáme do 5 a uvolníme

(opakujeme 2x).

19. Vyplázneme jazyk co nejdále, v duchu napočítáme do 5 a uvolníme (opakujeme 2x).

20 20 21


21 21 22

20. Vyplázneme jazyk co nejdále a roztáhneme prsty na rukách. Můžeme přecedit přes zuby

nějaký zvuk – pozice lva.

21. Prodýcháme celé tělo, 3x hluboké nádechy a výdechy. Pomalu zahýbeme prsty na nohách,

poté na rukách, zahýbeme hlavou ze strany na stranu, protáhneme ruce, jako když ráno

vstáváme a pomalu otevřeme oči.

22. RELAXACE JE U KONCE

8.8 Seznam odkazů – relaxace

http://www.drnespor.eu/relaxcz.html

https://mindtrix.cz/audionahravky/

https://cedrops.cz/navody-pro-domaci-rehabilitaci/


9 Závěr

CEDR Pardubice o.p.s. – CENTRUM KOMPRE poskytuje sociální službu lidem po poškození

mozku. Tito lidé bývají po ukončení hospitalizace ve zdravotnickém zařízeni zcela odkázání

na podporu svých blízkých. Často se jim ani jejich blízkým nedostávají informace o následné

rehabilitaci a možné další odborné péči a podpoře.

Vytvořením této příručky bychom chtěli podpořit osoby po získaném poškození mozku a usnadnit

péči jejich rodinným příslušníkům a blízkým.

Všem, kterým se tato příručka dostává do rukou, přejeme hodně síly, vytrvalosti a trpělivosti.

Užitečné kontakty

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Adresa: Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2

Tel.: 950 191 111

Web: www.mpsv.cz

Formuláře Ministerstva práce a sociálních věcí Web: http://portal.mpsv.cz/forms

Elektronické formuláře pro sociální služby a dávky osobám se zdravotním postižením

Web: https://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/welcome

Ministerstvo zdravotnictví

Adresa: Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2

Tel.: 224 971 111

Web: www.mzcr.cz

Úřad práce ČR

Web: http://portal.mpsv.cz/upcr

Call centrum Úřadu práce ČR – poradenská linka: 844 844 803

Úřad práce ČR – kontakt na regionální pobočky

Web: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp 4


Česká správa sociálního zabezpečení – Ústředí

Adresa: Křížová 25, 225 08 Praha 5

Tel.: 257 061 111 / Call centrum: 800 050 248 / Web: www.cssz.cz

Česká správa sociálního zabezpečení – kontakt na regionální pobočky

Web: www.cssz.cz/cz/kontakty

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SLUŽBY

Registr poskytovatelů sociálních služeb

Web: https://www.mpsv.cz/web/cz/registr-poskytovatelu-sluzeb

Unie pečujících

Web.: https://www.uniepecujicich.cz / Tel.: 733 678 890

CEDR Pardubice o.p.s. – CENTRUM KOMPRE

– Sociální rehabilitace pro osoby se ZPM

Adresa: Jana Palacha 324, 530 02 Pardubice

Tel.: 770 103 936 / e-mail: kompre@cedrops.cz / Web: www.centrumkompre.cz

Centrum pro zdravotně postižené PK – Půjčovna kompenzačních pomůcek

Adresa: Bělehradská 389, 530 09 Pardubice (sídlo organizace)

Tel.: 466 335 630, 775 693 986 / e-mail: czp-pk@centrum.cz / Web: www.czp-pk.cz

Oblastní Charita – Půjčovna kompenzačních pomůcek

Adresa: V Ráji 732, Pardubice, 530 02

Tel.: 466 335 026, 775 296 843, 775 296 829 / e-mail: info@charitapardubice.cz

Web: www.pardubice.charita.cz

PODPORA OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR

Web: www.nrzp.cz

Seznam vybraných pacientských organizací dle diagnózy

Web: www.sukl.cz/sukl/pacientske-organizace 50

Portál pro pacienty a pacientské organizace

Web: https://pacientskeorganizace.mzcr.cz


Použitá literatura, zdroje

Odborná literatura

1. KALINA, Miroslav aj. Cévní mozková příhoda v medicinské praxi. Praha: Triton, 2008.

ISBN 978-80-7378-107-9.

2. MPSV. Příručka pro osoby se zdravotním postižením. Praha: MPSV, 2016,

ISBN: 978-80-7421-132-4.

3. PEŠLOVA, Radka. Rady sociálně-právní. Praha: Diakonie ČCE, 2019,

ISBN 978-80-87953-34-1.

4. KLUCKÁ, Jana a Pavla VOLFOVÁ. Kognitivní trénink v praxi. 2., rozšířené vydání.

Praha: Grada, 2016. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5580-9.

5. POWELL, Trevor J. a Kit MALIA. Cvičebnice pro lidi po poranění mozku: cvičení

z oblasti kognitivní rehabilitace. Praha: Cerebrum – Sdružení osob po poranění mozku

a jejich rodin, 2013. ISBN 978-80-904357-7-3.

6. VEJSADOVÁ, Jana. Fitness pro mozek: využití textu v tréninku paměti. Brno: BizBooks, 2018.

ISBN 978-80-265-0749-9.

7. PREISS, Marek a Jaro KŘIVOHLAVÝ. Trénování paměti a poznávacích schopností. Praha:

Grada, 2009. Psychologie pro každého. ISBN 978-80-247-2738-7.

8. Suchá, J. Trénujte si paměť. Praha: Portál, 2010. ISBN ISBN 978-80-7367-791-6.

9. ERGO Aktiv, o.p.s.. Metodika návaznosti a koordinovanosti služeb následné rehabilitace osob

po cévní mozkové příhodě, případně jiném získaném poškození mozku. Praha. 2016.

Internetové zdroje

– viz internetové zdroje jednotlivých kapitol

Další zdroje

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů,

§67 ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, §32

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů §49 -§65


Na tvorbě textu se podíleli:

Bc. Linda Trpišovská

Bc. Michaela Navrátilová

Mgr. Jana Vítková

Mgr. Adéla Nováková

Bc. Veronika Jožáková

Mgr. Hana Jelínková

Mgr. Veronika Tůmová – odborný konzultant

Grafická úprava:

Barbora Tůmová

Jazyková a stylistická korektura:

Institut projektového řízení, s.r.o.


Poznámky


Síla úspěšné rehabilitace je v její komplexnosti,

... jen jedna konvička nestačí.

CEDR Pardubice o.p.s.

CENTRUM KOMPRE, Jana Palacha 324, 530 02 Pardubice

Telefon: 770 103 936

E-mail: kompre@cedrops.cz

www.centrumkompre.cz

2023 © CEDR Pardubice o.p.s. – CENTRUM KOMPRE

CEDR_příručka pro pečující 2023

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?