Hledá se Maskot!

Hledá se
...aneb
Maskot!
...aneb jak se Kurt,
ledovcový červ,
dostal do Hintertuxu

Inzerát - Hledá se maskot
V Bezau, malém městečku ve Vorarlbersku, žije velmi zvláštní
modrožlutý červ. Jmenuje se Kurt a liší se od ostatních: Má modré
vlasy, nesnáší nudu a má velký sen – chce žít na místě, kde se děti
smějí, dovádějí a zažívají dobrodružství.
Jednoho rána u snídaně listuje jako obvykle novinami
Gletscherwurm, když ho náhle zaujme inzerát: „Hledá se maskot!
Do veselého dětského hotelu v Hintertuxu – se srdcem, humorem
a láskou ke sněhu a zábavě.“
Kurt se málem udusí jablečnou omáčkou. „Hledají mě!“ Okamžitě
popadne telefon s červem a domluví si schůzku – pohovor, za
týden! Samozřejmě hned přijme. Sotva zavěsí, zalape po dechu:
Bezau je 250 kilometrů od Hintertuxu?! Nemá ani peníze, ani kolo,
ani auto, ani motorku… jen velkou dávku odvahy.

Stará tramvaj
Odpoledne se Kurt toulal loukami, zamyšlený. Jak se proboha
dostane do Hintertuxu? Pak na něj z trávy mrklo něco žlutomodrého.
Zvědavě se připlížil blíž. „Co jsi za starou věc?“ Byla to tramvaj!
Stará, promáčknutá, omšelá – ale rozhodně vlak.
Vypadala trochu smutně, úplně sama na louce. Kurt zaklepal na
dveře, které se nečekaně otevřely. Klíč byl dokonce v zapalování.
Sedl si k ovladači a zkusil ji nastartovat – KRRRRRRROOOOOTZ! –
motor párkrát zakašlal… ale nastartoval! „Není hezká, ale vzácná
– a pro mě tak akorát. Tohle bude můj vlak na podání přihlášky!“
Doma si Kurt rychle sbalil pár věcí, uvázal si kolem krku svůj nejlepší
modrý šátek a zamumlal: „Hintertuxe – už jdu. Nějak…“

Nové pneumatiky
Cestou do Lechu vlak statečně supe přes kopce a zatáčky.
Motor sípe, kola vrzá – ale Kurt vytrvává. Na malé zastávce stojí
unavený turista s obrovským batohem. „Uf, do Lechu je to ještě
dlouhá cesta,“ vzdychá. „Naskoč! Svezu tě!“ volá Kurt. „Jdu na
nejdůležitější pracovní pohovor svého života!“
Turista je ohromen neohroženým Kurtem a jeho chrastícím
vlakem. „Zasloužíš si nastoupit,“ říká Kurtovi, když dorazí do Lechu.
„Vlastním dílnu a rád bych ti jako poděkování dal sadu nových
pneumatik na tvůj vlak.“ Kurt je ohromen. „Ach, to je skvělé, to mě
dostane o kousek dál k Hintertuxu!“ Společně seberou a namontují
pneumatiky – a vlak se během chvilky valí jako v oblacích. „Teď
budeš Tyrolskem cestovat mnohem snadněji!“ Kurt má radost.
Konečně vlak vrní, místo aby se pohupoval. A on si pomyslí: „Když
budou všichni tak hodní, bude to dobrá cesta.“

Ochotná žena v Innsbrucku
Další úsek cesty vede do Innsbrucku – údolími a krásnou krajinou,
ale bohužel za prudkého deště.
Vítr hvízdá a déšť kape skrz děravou střechu vlaku. V malé vesnici
za městem Kurt uvidí ženu nesoucí tři těžké nákupní tašky. „Vaše
tašky vypadají těžké, chcete se svézt?“ zeptá se. Žena s úsměvem
nastupuje – a Kurtův příběh ji ohromí. „Taková statečná duše si
zaslouží podporu!“
V Innsbrucku Kurta seznámí se starým mechanikem. I jeho Kurtův
příběh uchvátí. Namontuje nové světlomety, opraví netěsnosti,
vyčistí okna a dokonce vymění starý, sípavý motor. Vlak už nejezdí
„síp-síp“, ale „brrrrmmm – Tút!“
„Můj vlak se pomalu stává skutečným pokladem!“ Kurt se usmívá.

Školní třída ze Schwazu
Ve Schwazu Kurt zastavuje na autobusové zastávce. Sedí tam
celá třída školáků, smutní a promočení skrz naskrz. „Zmeškali jsme
autobus!“ naříkají. „A teď je náš turistický výlet do Zillertalu zrušen!“
Kurt otevírá dveře: „Máte štěstí! Všichni naskočte – tady je váš Kurt
Express do Mayrhofenu!“
Děti jásají a nastupují. Pak ale jedna dívka zašeptá: „Vlak je fajn...
ale zoufale potřebuje nový nátěr!“ Sotva řečeno, to uděláno!
Cestou se zastaví v železářství a koupí barvy a štětce. Po příjezdu
do Mayrhofenu se plánovaný turistický výlet rychle promění v
kreativní den malování.
Všichni popadnou štětce a kbelíky. Starý nátěr se smyje a vlak se
během chvilky leskne zářivě žlutou a svěží modrou barvou. „Takhle
vypadají vítězné vlaky!“ křičí chlapec. „A teď si pospěš, Kurte, ať
se včas dostaneš do Hintertuxu!“

Právě včas v Hintertuxu
Není to daleko od Mayrhofenu. Hory jsou čím dál vyšší, zatáčky
strmější – ale Kurt statečně vytrvává.
Přesně v 13:59, minutu před svým pracovním pohovorem, dorazí
do Hintertuxerhofu. Opráší si šálu a uhladí si vlasy. Statečně
si vezme životopis. Před hotelem už čeká opravdová porota
uchazečů: celá hotelová rodina, několik dětí ubytovaných v
hotelu a dokonce i kočka Pauli. „Tak kdo jsi?“ ptají se všichni
najednou. „Jsem Kurt, modrožlutý červ s vláčkem a velkým snem
a... doufejme, že brzy budu vaším novým maskotem!“
Všichni tleskají, děti jásají – a manažeři hotelu říkají: „Nejsi jen
moc vtipný modrožlutý červ – jsi přesně to, co jsme hledali, a ode
dneška budeš naším ledovcovým červem!“

Šťastný konec a Kurtův domov v Hintertuxu
Od toho dne Kurt žije v Hintertuxerhofu a své nové místo miluje.
Pokud se při procházce hotelem pozorně podíváte, uvidíte ho
všude.
Takže až příště budete v Hintertuxerhofu a uvidíte modrožlutého
červa, který vypadá jako malý hrdina – s modrými vlasy a modrým
šátkem – mrkněte na něj. Možná vám poví o svém výletu nebo
jiných zábavných dobrodružstvích.
V létě vás určitě sveze svým vláčkem. A určitě se těší na nové
dobrodružství – s vámi! Protože jedna věc je jistá: Kurtova
dobrodružství nikdy nekončí..

www.hintertuxerhof.at | info@hintertuxerhof.at
Idee, Konzept & Text: Hotel Hintertuxerhof
Illustrationen: Hotel Hintertuxerhof, teilweise KI-gestützt erstellt
© 2025 Hintertuxerhof – Alle Rechte vorbehalten