Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji - Centrum pro ...

centrumprokrajinu.cz

Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji - Centrum pro ...

Koncepce ochrany přírody

a krajiny v Plzeňském kraji


Název publikace:

Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji

Editor:

Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Autorský kolektiv:

Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.

Ing. Jiří Bouše

Vít Dvořák

Ing. Eva Charvátová

Doc. Ing. Josef Linhart, CSc.

Mgr. Bohumil Mandák, PhD.

Ing. Blanka Pittnerová

Ing. Kateřina Pixová

Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Ing. Petra Šímová

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

Ing. Vladimír Zatloukal

Autoři děkují za spolupráci Odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Autoři rovněž děkují za spolupráci všem spolupracujícím jednotlivcům i organizacím, především pak:

Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa Plzeň, Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR Praha i středisku

Plzeň, zejména RNDr. Vladimíru Hanzalovi, Západočeskému muzeu v Plzni, jmenovitě RNDr. Romanu

Vacíkovi, Mgr. Jaroslavě Nesvadbové, Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany půdy ve Zbraslavi,

Zemědělské vodohospodářské správě v Plzni i v Praze.

Koncepce byla vydána s finanční podporou Státního fondu životního prostředí ČR.

Autoři fotografií:

Daniela Brabcová

Josef Linhart

Jiří Vlček

Anglický text:

Kateřina Pixová

Robin Healey

Grafické zpracování:

Creative Studio spol. s r.o., Plzeň

Vydalo:

Nakladatelství Naděžda Skleničková, Praha, 2004

ISBN 80-903206-4-3


Obsah

1. Úvod ........................................................................................................ 4

2. Základní principy koncepce .................................................................. 6

3. Analytická část ....................................................................................... 8

4. Návrhová část ........................................................................................ 12

4.1 Zemědělské ekosystémy ................................................................ 14

4.2 Lesní ekosystémy ........................................................................... 18

4.3 Vodní ekosystémy ........................................................................... 24

4.4 Krajina ............................................................................................. 28

4.5 Zvláště chráněné části přírody a památné stromy ........................... 36

4.6 Druhová ochrana ............................................................................. 38

4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce ............................. 40

5. Závěr ........................................................................................................ 42

Příloha ......................................................................................................... 44

3


1. Úvod

Od klíčových změn politických a hospodářských poměrů v naší zemi uplynulo již čtrnáct let. Česká

republika se jako demokratický stát přihlásila k ochraně přírody a krajiny, resp. k celkovému rozvoji

společnosti založenému na principech trvalé udržitelnosti. Především poslední roky byly ve znamení

intenzivních prací na přibližování k Evropské unii.

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR považuje ochranu přírody a krajiny za veřejný zájem.

Chápe přírodu a krajinu jako součást národního bohatství, na jejímž stavu závisí ekonomická i kulturní

úroveň národů. Mezi hodnoty strategického významu pro lidskou společnost, o něž stát musí dbát,

řadí udržení nebo zvýšení biologické rozmanitosti, příznivé uspořádání vodních poměrů, zachování

přirozené úrodnosti půd a takové uspořádání funkčního využití území, které zajistí ochranu přírodních

a kulturních hodnot krajiny.

Povinnost kraje zpracovat ve spolupráci s MŽP ČR Koncepci ochrany přírody a krajiny (dále jen

Koncepce) vyplývá z ustanovení § 77a, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění

pozdějších předpisů. Kraj zpracovává Koncepci ve své územní působnosti, nejde-li o národní park

nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo jejich

ochranné pásmo.

Tak jako Státní program ochrany přírody a krajiny ČR vychází a priori z dikce Ústavy České republiky,

dalších relevantních zákonů a rovněž z mnoha mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,

je pro Koncepci zásadním dokumentem Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, který definuje

systém střednědobých a dlouhodobých pravidel a opatření, jež mají přispět k zásadnímu zlepšení

stavu přírody a krajiny. Legislativní rámec Koncepce je představován především již zmíněným

zákonem č. 114/1992 Sb., resp. dalšími souvisejícími právními předpisy.

Účelem Koncepce je tato pravidla a opatření dále rozpracovat a specifikovat v měřítku kraje

a v podrobnosti jemu adekvátní. Stejně jako státní program, tak i tato Koncepce není dokumentem

uzavřeným, nýbrž dynamickým, živým, který je potřeba stále aktualizovat, doplňovat a měnit ve

smyslu nových skutečností a poznatků. Koncepce je určena především pro pracovníky veřejné správy

na všech jejích úrovních mezi obcí a krajem.

Podkladem Koncepce je souhrnný rozbor současného stavu charakteristik přírody a krajiny, jejich

vývoje, příčin tohoto vývoje. Na základě těchto východisek byly zformulovány cíle ochrany přírody

a krajiny v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Pro jejich naplnění byly

definovány principy, zásady i jednotlivá opatření.

Na základě novelizovaného znění zákona o ochraně přírody a krajiny přijala Rada Plzeňského kraje na

svém zasedání dne 2. 7. 2002 usnesení, kterým vyslovila souhlas se zahájením zpracování Koncepce

dle osnovy, která byla zpracována Krajským úřadem Plzeňského kraje, odborem životního prostředí,

ve spolupráci s MŽP, odborem výkonu státní správy III v Plzni.

Po výběru zpracovatele byla osnova Koncepce konzultována na MŽP, odboru ochrany přírody, které

dne 11. 2. 2003 dopisem čj. OOP/499/03 vydalo souhlasné stanovisko k předložené osnově koncepce

s tím, že obsahová stránka dokumentu je v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny,

Státní politikou životního prostředí i s osnovou koncepce, definovanou Odborem ochrany přírody

MŽP ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. S osnovou koncepce vyslovil souhlas

dne 15. 1. 2003 čj. 520/19/02 i Odbor výkonu státní správy III MŽP a dopisem ze dne 19. 3. 2003

čj. 03/OP/2405/03/Ka i ČIŽP Plzeň.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo Koncepci ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji

usnesením č. 560/04 dne 9. 3. 2004.

4


2. Základní principy koncepce

Po zkušenostech s několika koncepcemi z let minulých považovali autoři za stěžejní otázku definovat

základní krajinnou jednotku. Dřívější i některé současné studie a koncepce, které pracovaly s příliš

hrubým územním členěním, byly z hlediska praktického velmi obtížně uchopitelné. Úroveň okresu

se z tohoto hlediska jevila jako zcela neodpovídající poslání koncepce. Definování základní krajinné

jednotky na úrovni mikroregionů (v souladu s ÚTP) se již více přiblížilo požadavkům veřejné správy.

Jelikož však návrhová část koncepce řeší odpovědnost za jednotlivé úkoly na úrovni obce, bylo nutno

pracovat s jednotkou ještě podrobnější. Při rozhodování mezi územními jednotkami obec nebo katastrální

území byla nakonec zvolena ta druhá, podrobnější a relativně nejvíce neměnná. Katastr je navíc

nejmenší územní jednotkou, ke které lze vztáhnout aktuální i historická statistická data.

Jednoznačným požadavkem zadavatele bylo zpracování koncepce v prostředí GIS. Ačkoliv má koncepce

rozsáhlý tiskový výstup včetně této prezentační brožury a anglického překladu, její podstatnou

částí jsou právě data v jednotlivých analytických a syntetických vrstvách GIS. Celá koncepce byla

hodnocena v procesu SEA.

6


3. Analytická část

Struktura koncepce vychází z osnovy doporučené MŽP ČR. Základní členění koncepce ukazuje tab. 1.

Tab. 1 Rámcová struktura koncepce.

1. Úvod

2. Vymezení území

3. Analytická část

4. Návrhová část

5. Přílohy

2.1 Plzeňský kraj

2.2 Správní členění Plzeňského kraje

2.3 Potenciální přirozená vegetace

3.1 Stav zemědělských ekosystémů

3.2 Stav lesních ekosystémů

3.3 Stav vodních ekosystémů

3.4 Stav krajiny

3.5 Zvláště chráněná území

3.6 Druhová ochrana

4.1 Zemědělské ekosystémy

4.2 Lesní ekosystémy

4.3 Vodní ekosystémy

4.4 Krajina

4.5 Zvláště chráněné části přírody

4.6 Druhová ochrana

4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce

8


3. Analytická část

Koncepce analyzuje současný stav základních atributů přírody a krajiny v Plzeňském kraji. Analytická

část vyhodnocuje v podstatě tři základní typy podkladů. Prvním typem jsou základní analytické vrstvy,

které jsou potřebné pro definování cílů koncepce a jednotlivých úkolů a opatření v rámci návrhové části.

Jejich aktuálnost je třeba postupně ověřovat a udržovat (např. registrované VKP, památné stromy, rozpracovanost

ÚSES, využití krajiny, …). Druhým typem jsou základní analytické vrstvy, které se stávají

obecně platným podkladem, který je z hlediska časového relativně neměnný (např. přirozená vegetace,

krajinářské hodnocení,…). Třetím typem jsou syntetické (problémové) vrstvy, které se vyhotovují pro

účely návrhové části formou syntézy dvou a více analytických vrstev. Základní struktura analytické části

má šest dílčích kapitol (tab. 2).

Každá z těchto šesti kapitol je rozpracována do více analytických nebo syntetických vrstev, resp. map

(tab. 2). Výjimkou jsou data týkající se lesních ekosystémů. V jejich případě nebyly dosud zpracovány

tematické mapy, protože data nejsou dosud k dispozici pro jednotlivé katastry, ale pro lesnické územně

správní členění. Tato data budou graficky vyhodnocena v letech 2004 – 2005. V koncepci jsou data vyhodnocena

prozatím v podobě tabulek, grafů a verbálního komentáře.

Zatímco GIS pracuje s konkrétními hodnotami zjišťovaných atributů, tiskové výstupy jsou generalizovány

do přehledným map, převážně s kategorizací katastrálních území. Základní jednotku – katastrální území

– nerespektují pouze některé vrstvy v rámci kapitoly Stav lesních ekosystémů, kde s výjimkou lesnatosti

jsou dílčí vrstvy zpracovány v souladu s lesnickými územně-správními jednotkami. Protože se v současné

době doplňují databáze lesních hospodářských plánů i o kódy katastrů, bude možné tyto vrstvy během

roku či dvou znovu zpracovat na úrovni k.ú. Další skupinou analytických vrstev, které nerespektují katastr

jako základní krajinnou jednotku, je kapitola Druhová ochrana, která zjištěná data vztahuje ke standardním

čtvercům používaným botaniky či zoology.

Každá dílčí kapitola má následující části:

(1) Úvod do problematiky

(2) Použitá metodika hodnocení

(3) Vyhodnocení území kraje (mapy, grafy, tabulky, verbální hodnocení)

10


3. Analytická část

Tab. 2 Přehled tematických map, které jsou v rámci koncepce k dispozici v tištěné formě i v

podobě GIS.

Kapitola analytické části

Tematické mapy

2. Vymezení území Správní členění Plzeňského kraje

Geologické charakteristiky

Geobotanické charakteristiky

Fytogeografické členění

3.1 Stav zemědělských

ekosystémů

3.2 Stav lesních

ekosystémů

3.3 Stav vodních

ekosystémů

Procento zornění

Cena zemědělské půdy

Méně příznivé oblasti (LFA)

Potenciální ohrožení vodní erozí

Potenciální ohrožení větrnou erozí

Odvodnění zemědělské půdy

Faktory preferující mimoprodukční funkce zemědělství

Zatravnění vzhledem k podílu údolních niv

Zastoupení lesů

Zastoupení vodních ploch

Zastoupení stojatých vod

Zastoupení vodních toků

Zemědělské půdy indikující údolní nivy

Podíl upravených vodních toků

CHOPAV

3.4 Stav krajiny Typy současného využití krajiny

Stupeň ekologické stability

Kostra ekologické stability

ÚSES regionální a nadregionální

Rozpracovanost generelů místních ÚSES

Potenciál VKP dle § 3 zák. č. 114/92 Sb.

Významné prvky registrované

Krajinářské hodnocení

Přírodní parky

Územní shoda přírodních parků a velkoplošných CHÚ s plochami se

zvýšenou estetickou hodnotou

Fragmentace krajiny pozemními komunikacemi

Památné stromy

3.5 Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území (velkoplošná)

Zvláště chráněná území (maloplošná)

3.6 Druhová ochrana Druhová četnost ptáků a index vzácnosti

Zvláště chráněné druhy ptáků

Zvláště chráněné druhy rostlin

Druhová četnost savců

Zvláště chráněné druhy savců

11


4. Návrhová část

Tato část koncepce definuje cíle ochrany přírody a krajiny v dílčích oblastech. Cíle jsou definovány

jako: obecné cíle, krátkodobé cíle (cca 2 roky), středně a dlouhodobé cíle. Cíle jsou navrhovány po

jednotlivých sektorech.

Návrhová část koncepce je členěna po jednotlivých sektorech. Jednotlivé úkoly a opatření jsou definovány

tak, aby navazovaly na definované cíle a zajišťovaly jejich plnění. U každého úkolu je uvedeno,

který stupeň veřejné správy zodpovídá za jeho plnění. Navrhované úkoly a opatření mají různý charakter.

Počínaje konkrétními opatřeními, která je nutno v krajině realizovat, přes potřebu zpracování

dílčích studií a dokumentací, aktualizaci datových souborů, ekologickou výchovu až po úkoly spíše

proklamativního charakteru.

12


4. Návrhová část

4.1 Zemědělské ekosystémy

CÍLE

Obecné cíle

Obecným cílem v této oblasti je využívání zemědělských ekosystémů v souladu s jejich produkčním

potenciálem, s rázem krajiny a s tendencemi udržení, resp. zvyšování biologické rozmanitosti. Ochrana

a využívání zemědělských ekosystémů, stejně jako vliv jejich využívání na celou krajinu, musí být

kompatibilní s myšlenkami trvalé udržitelnosti. Mezi funkcemi zemědělství byla v druhé polovině

20. století vygenerována jako zřetelně dominantní funkce produkční. Produkční priorita využívání zemědělských

ekosystémů musí být vyvážena též funkcí krajinotvornou, ekologickou a hydrologickou.

Ve vybraných oblastech se zemědělství bude orientovat přednostně na mimoprodukční aspekty využívání

krajiny.

Krátkodobé cíle

• Prosazovat maximální hospodárnost s dosud nezastavěnými územími, bránit významnějším

trvalým záborům zemědělského půdního fondu.

• Vymezit území, v rámci nichž budou mimoprodukční funkce krajiny prioritou zemědělství.

• Zvýšit počet akcí ve smyslu ochrany, obnovy a údržby krajiny a objem finančních prostředků

v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe a SFŽP, resp. z evropských fondů.

Středně a dlouhodobé cíle

• Podporovat zemědělské hospodaření zohledňující charakter krajiny ve smyslu produkčního potenciálu,

estetických kvalit území a zranitelnosti krajiny.

• Podporovat principy přizpůsobení zemědělství požadavku obnovy struktury krajiny.

• Cíleně (z hlediska lokalizace) podporovat takové formy zemědělství, které jsou šetrné ke kraji

a zvyšují druhovou rozmanitost.

• Způsob využívání zemědělské půdy a krajiny musí přispět ke zvýšení retenčního a akumulačního

potenciálu krajiny.

• Z hlediska využívání zemědělské půdy zohlednit specifické části povodí, významné z hlediska

hydrologického režimu krajiny (např. údolní nivy, pramenné oblasti, zátopové oblasti atd.).

• Zvyšovat druhovou diverzitu trvalých travních porostů.

• Zvyšovat biologickou hodnotu půdy jako přírodního zdroje.

• Iniciovat vytvoření systému ochrany zemědělského půdního fondu, který bude schopen postihovat

významné projevy vodní a větrné eroze způsobené neadekvátním využíváním zemědělských

pozemků.

• Proces útlumu zemědělství přednostně využít pro obnovu mimoprodukčních funkcí krajiny.

• Ekotony mezi zemědělskými a ekologicky relativně stabilními typy ekosystémů (les, vodní plochy,…)

preferovat jako přechodné zóny, nikoliv jako ostrá rozhraní.

14


4. Návrhová část

OPATŘENÍ

Zemědělství a voda v kraji

1. Podporovat snížení podílu orné půdy jako způsobu využití zemědělské půdy v pramenných oblastech

a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především

hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých

údolních niv vodních toků.

2. Vyloučit ornou půdu z pásu širokého minimálně 7 m od břehové hrany vodního toku. Sedm metrů

je minimální šířka pásu trvalé dřevinné vegetace nebo travních porostů pro zohlednění funkce

nárazníku („buffer“), efektivně zachycujícího splachy z okolních pozemků a bránícího tak zanášení

a eutrofizaci vodních toků. Při oboustranném uplatnění sedmimetrového pásu jsou navíc

splněny minimální požadavky pro zohlednění funkce přirozených ekologických koridorů. Stejný

princip platí v případech rybníků. Neplatí v případech umělých odvodňovacích příkopů.

3. V případech sanace odvodňovacích systémů zemědělských pozemků zohlednit hydrologicky

významné části povodí (pramenné oblasti, údolní nivy) a funkci odvodnění v nich eliminovat či

alespoň minimalizovat. Tento princip přitom nesmí být uplatněn v případě, že by došlo k narušení

účinku jiných částí odvodňovacího systému.

Zemědělské ekosystémy zaujímají více než polovinu rozlohy řešeného území Plzeňského kraje. Zemědělská krajina

v okolí Kejnic na Klatovsku. (foto D. Brabcová)

15


4. Návrhová část

Zemědělství a struktura krajiny

4. Přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým požadavkům na prostupnost

krajiny. Vycházet přitom ze skutečnosti, že ekonomicky odůvodněná velikost pozemku orné půdy

(při dalším zvětšení se již dále významněji nesnižují náklady) je maximálně 30 ha. V tomto smyslu

motivovat zemědělce i zastupovat zájmy ochrany přírody a krajiny při projednávání pozemkových

úprav a územních plánů.

5. Podporovat ochranu okrajových partií polí před aplikací pesticidů a hnojiv, případně jejich zatravnění.

Výnosové parametry polních plodin v těchto okrajových partiích dosahují výrazně nižších

hodnot i při konvenčním způsobu hospodaření (vliv zastínění, trofické a hydrické kompetice).

Ochrana těchto ekotonálních partií je významná z hlediska biodiverzity zemědělské krajiny.

Okraje polí jsou refugii velké většiny (včetně ohrožených) polních druhů rostlin, jsou významné

pro řadu druhů ptáků a bezobratlých. Pásy podél okrajů polí navíc plní funkci „nárazníku“, který

tlumí míru narušení ekologicky hodnotných ekosystémů sousedících s polem. Minimální šířka

okrajových pásů („conservation headlands“) je 6 m.

6. V územích se zvýšenou estetickou hodnotou, v přírodních parcích, chráněných památkových zónách

(viz koncepce ochrany památek) nebo v případě krajin se zachovalou historickou krajinnou

strukturou (např. barokní kompozice, středověká plužina aj.) přizpůsobit uspořádání vlastnických

a uživatelských vztahů k půdě, návrh nových cest a dalších krajinných elementů této mimoprodukční

prioritě. Krajinářské principy uplatňovat především při projednávání pozemkových úprav,

územních plánů, revitalizací a implementace krajinotvorných a jiných dotačních programů.

7. Podporovat zatravnění nebo zalesnění jako dočasnou i trvalou formu útlumu zemědělství a nadbytku

výměry orné půdy.

8. U trvalých travních porostů podporovat druhovou rozmanitost rostlinných společenstev.

9. Podporovat zakládání extenzivních ovocných sadů na obvodu obcí i ve volné krajině.

10. Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich

dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině.

11. Podporovat tradiční a alternativní

(ekologicky šetrné)

formy zemědělství. V zájmu

ochrany krajinného rázu

a ochrany přírody tuto zásadu

uplatňovat přednostně

v katastrálních územích

vyznačených na syntetické

mapě.

12. V méně příznivých oblastech

podporovat politiku útlumu

zemědělství a stabilizace

krajiny v rámci dotačních

titulů MZe ČR. Přispívat tak

ke stabilizaci venkovského

obyvatelstva a zachování

venkovské krajiny a zajištění

pro zemědělce odpovídající

úrovně příjmů.

Rozptýlená zeleň zvyšuje ekologickou stabilitu i estetickou hodnotu

zemědělské krajiny. Krajina v okolí Ždánova na Klatovsku.

(foto D. Brabcová)

16


4. Návrhová část

Ochrana zemědělské půdy

13. Zatravňování a zalesňování

přednostně provádět na pozemcích

silně ohrožených

vodní erozí. Orientačně lze

uvést následující princip: svahy

nad 7 o zatravnit; svahy nad 20 o

zalesnit. Tuto formu ochrany

podporovat i na velmi mělkých

půdách.

14. Podporovat agrotechnické

postupy, které zlepšují půdní

strukturu, zvyšují ekologickou

hodnotu a retenční potenciál

zemědělských půd, resp. snižují

jejich náchylnost k erozi.

Hospodaření v souladu s přírodou. Zemědělská krajina

pod Krasíkovem, okres Tachov. (foto D. Brabcová)

15. Obnovu prvků rozptýlené trvalé zeleně realizovat na úkor zpravidla nejméně kvalitní zemědělské

půdy, v zájmu protierozní ochrany, prostupnosti (konektivity) krajiny, estetických a jiných aspektů.

16. Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná

území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné kraji

omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají

kraj a obce I., II., III.)

Vlastnictví zemědělské půdy, krajinné plánování, krajinotvorné programy

17. Při projednávání komplexních pozemkových úprav nebo jiných forem krajinného plánování požadovat

kromě územních systémů ekologické stability jako jediného ekologického a krajinotvorného

opatření zohlednění i dalších opatření v zájmu optimalizace ekologických a estetických funkcí

krajiny. ÚSES je navrhován jako prostorově-funkční minimum, které je třeba doplnit dalšími

opatřeními v zájmu optimalizace ekologických a estetických funkcí krajiny.

18. V maximální míře využívat dotační programy v rámci dotčených resortů pro útlum zemědělství,

obnovu a ekologickou stabilizaci krajiny.

19. Obecní půdu spolu s půdou ve vlastnictví státu přednostně využívat pro realizaci krajinotvorných

opatření.

20. Obnovení vztahu vlastníků k půdě, zpřístupnění vlastnických pozemků a jejich celkové racionální

uspořádání jsou základními předpoklady trvale udržitelného využívání půdy a krajiny. Základní

formou úpravy vlastnických vztahů jsou pozemkové úpravy.

21. Vymezit území, v rámci nichž budou podporovány mimoprodukční funkce krajiny jako priorita

zemědělství.

22. Vytvořit efektivní informační systém pro potenciální žadatele o dotace z krajinotvorných programů.

Napomáhat při vyřizování žádostí.

Orgány ochrany přírody v rámci své působnosti budou podporovat naplnění stanovených cílů

a opatření.

17


4. Návrhová část

4.2 Lesní ekosystémy

CÍLE

Obecné cíle

Obecné cíle koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje pro lesní ekosystémy se opírají o tři

základní dokumenty:

• Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který v § 3 písm. b) uvádí lesy jako významné

krajinné prvky, v § 4 odst. 2 pro významné krajinné prvky omezuje jejich využívání tím, aby nebyla

narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. V § 2

odst. 2 písm. f) si klade za cíl prostřednictvím lesních hospodářských plánů „…zajistit ekologicky

vhodné lesní hospodaření, ...“

• Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, který v § 1 si klade za cíl „ ... stanovit podmínky pro zachování

lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního

prostředí, pro podporu všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření

v něm.“

• Národní lesnický program, vytvořený společně MŽP a MZe a schválený Usnesením vlády ČR

č. 53/2002, který ve vztahu k lesům integruje a aktualizuje předchozí programové dokumenty

obou ministerstev a uvádí je v soulad s mezinárodními programovými dokumenty o lesích a životním

prostředí a strategií EU, která jako základní cíl udává obhospodařování lesů trvale udržitelným

způsobem a přijetí principu multifunkční role lesů.

Obecným cílem koncepce ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesům je trvale udržitelné (ekologicky

vhodné) obhospodařování lesů jako významného krajinného prvku a nenahraditelné

složky životního prostředí, zaměřené na podporu všech funkcí lesů.

Krátkodobé cíle

• Vyhledání vhodných objektů (lesních komplexů), na nichž lze demonstrovat možnosti a způsoby

přírodě blízkých, trvale udržitelných způsobů obhospodařování lesů.

• Navržení vhodných nástrojů hodnocení lesního hospodářství se zřetelem na naplňování cílů Koncepce

a systém jejich uplatnění orgány ochrany přírody na území Plzeňského kraje.

• Vypracování nástrojů účinné ekonomické stimulace a osvěty podporující naplnění cílů Koncepce

na území Plzeňského kraje.

• Vyhodnocení území kraje z hlediska stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů, nalezení

kritických míst vyžadujících přednostní řešení (např. oblasti s extrémními škodami působenými

zvěří, znemožňujícími účinnou nápravu druhové skladby lesů; nežádoucí trendy ve vývoji stavů

spárkaté zvěře a jí působených škod; lokality s nevhodnou sekundární hydrickou sítí - odvodnění,

nevhodně trasované komunikace vedoucí k nepříznivým změnám vodního režimu stimulujícím

vznik povodňových vln apod.; místa s enormní frekvencí a rozsahem kalamitních jevů, zejména

polomy, kůrovec aj.; opakované používání nešetrných technologií vedoucí k narušení půdy

a erozním jevům, nežádoucí trendy ve vývoji druhové skladby lesů aj.).

18


4. Návrhová část

Rozšíření smrku je přirozené pouze na pětině území Plzeňského kraje. (foto D. Brabcová)

• Podpora legislativních aktivit (zejména v mysliveckém a lesním právu) zaměřená na úpravy

právních norem umožňujících účinnější prosazování opatření k dosažení cílů Koncepce (zejména

v oblasti omezení škod působených spárkatou zvěří, zvláště pak jejími nepůvodními druhy; stimulace

aktivit k rychlejší nápravě narušené druhové skladby lesa; stimulace jemnějších způsobů

hospodaření; omezení možností odvodňování lesů; zpřísnění kritérií pro budování lesních komunikací

se zřetelem na minimalizaci škod na vodním režimu aj.).

Středně a dlouhodobé cíle

• Zvýšení ekologické stability lesních ekosystémů jako významných krajinných prvků a tím zvýšení

ekologické stability krajiny jako celku.

• Zachování, ochrana a podpora biologické diverzity lesních ekosystémů, nejen dřevinného patra,

ale všech jejich složek.

• Zvýšení poutání uhlíku lesními ekosystémy.

• Ochrana zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů.

• Rozvoj a podpora dřevoprodukční funkce lesa v rozsahu neoslabujícím funkční potenciál ostatních

funkcí lesů (dřevo jako surovina z obnovitelného zdroje, šetrná při zpracování i využití vůči

životnímu prostředí), stimulace a podpora ekologicky šetrného zpracování a využití dřeva v regionu.

19


4. Návrhová část

Poslední dobou jsou stále více zdůrazňovány

mimoprodukční funkce lesa.

Mladá bučina v okrese Plzeň město.

(foto D. Brabcová)

OPATŘENÍ

1. Udržet, případně mírně navýšit výměru lesů na vhodných stanovištích (zejména v oblastech

s podprůměrnou lesnatostí) důsledným dodržováním platných předpisů na ochranu pozemků

určených k plnění funkcí lesů (kompenzace úbytku těchto pozemků zalesněním nelesních půd

není plnohodnotnou náhradou).

2. Podporovat nalezení vhodných demonstračních objektů a vyhodnocení území kraje z hlediska

stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů - nalezení kritických míst vyžadujících přednostní

řešení; využít údajů OPRL, databáze AOPK, databáze ÚHÚL, poznatků orgánů státní správy

lesů a státní správy OP a ČIŽP, dat DPZ.

3. Navrhnout vhodné nástroje hodnocení lesního hospodářství a podporovat vypracování nástrojů

účinné ekonomické stimulace a osvěty.

4. Formou účasti a přednášek pracovníků orgánů ochrany přírody a krajiny podporovat program

osvěty (semináře, exkurze, školení) pro pracovníky státní správy OP, státní správy lesů a lesního

provozu, osvětlující nezbytnost, metody a možnosti uplatnění trvale udržitelného polyfunkčně

orientovaného obhospodařování lesů.

5. S použitím ekonomických nástrojů (ztráta nároků na dotaci apod.), osvěty a v rámci možností

legislativních omezení tlumit jednostranně dřevoprodukčně zaměřené aktivity oslabující či poškozující

funkční potenciál ostatních funkcí lesa, např. odvodňování vodou ovlivněných půd, nepřiměřeně

zvýšené uplatňování „produkčních“ druhů lesních dřevin na úkor ekologické stability lesa,

schematické metody výchovy negativně ovlivňující genetickou diverzitu populace, nepřiměřený

rozsah uplatňování holosečných postupů v podmínkách umožňujících použití metod šetrnějších,

nevyužívání možností přirozené obnovy, opakované uplatňování nešetrných technologií (nešetr-

20


4. Návrhová část

né transportní technologie, nadměrná či nevhodná chemizace aj.) apod. Obdobně to platí i pro

nepřiměřené uplatňování jiných funkcí (např. myslivecké - chov zvěře) na úkor funkcí ostatních

(včetně produkční), pokud se tak neděje ve prospěch funkcí deklarovaných formou kategorizace

lesů.

6. Uplatnit ekonomické i mimoekonomické nástroje k nápravě druhové skladby lesů zvýšením

zastoupení hlavních nedostatkových dřevin, zejména jedle, buku a dubu. Prvním postupovým

dlouhodobým cílem je přiblížit skladbu lesů cílovým druhovým skladbám (diferencovaně dle

růstových podmínek, případně dalších faktorů). Výhledově uvažovat i s větším přiblížením k přirozené

druhové skladbě. Zvýšenou pozornost zaměřit na ekologicky nejlabilnější lesní komplexy

- viz analytická část. Využít nejen vnášení nedostatkových dřevin během obnovy, ale zejména

systematické podpory potlačených zbytkových příměsí stinných druhů těchto dřevin (zejména

jedle a buku) výchovou. Pro zvýšení druhové diverzity odrůstajících nesmíšených jehličnatých

kultur využít přechodně rychle rostoucích pionýrských (sukcesních) dřevin. Jejich zastoupení

postupně redukovat s vývojem porostu tak, aby nevznikly nepřiměřené ekonomické ztráty. Na

dožití ponechat alespoň zastoupení nezbytné pro plnění melioračních funkcí, které tyto dřeviny

mají (cca 20%).

7. Zpracování a realizace programu záchrany a rozšíření ohrožených a vzácných druhů dřevin (cílem

je nejen zachování těchto ohrožených druhů, ale zvýšení druhové diverzity obecně, neboť značná

část těchto druhů je významnou složkou potravních řetězců). Předmětem programu by měly být

zejména jilmy, břek, tis, třešeň ptačí, hrušeň planá (polnička), jabloň lesní. Větší pozornost by

měla být věnována obnově javoru mléče a obou druhů lip, ale i některých druhů keřů, zejména

jalovce, kaliny, brslenu aj. (mnohé z uvedených druhů se uplatní pouze jako složka lesních okrajů

či vyhraněných stanovišť) .

8. Vytvářet soustavný a dlouhodobý tlak na snižování stavů spárkaté zvěře na ekologicky únosné

stavy, tlaku na výrazné omezení, příp. zrušení chovu nepůvodních invazních druhů zvěře ve volných

honitbách, zejména ve VZCHÚ (pro jejich chov využít stávajících obor). Vyvíjet politický tlak,

využít současné, byť nedostatečné, legislativní nástroje. Pracovat na změně legislativy tak, aby

umožňovala účinné řešení problému. Vyřešení tohoto problému má klíčový význam pro realizaci

Koncepce jako celku ve vztahu k lesním ekosystémům.

9. Formou grantů motivovat objektivizaci a kvantifikaci vlivu škod působených zvěří na lesních ekosystémech

a nalezení kritérií pro stanovení ekologicky únosných stavů zvěře.

10. V horských a podhorských oblastech (Domažlicko, Klatovsko, okrajově Tachovsko) s vysokou

lesnatostí a nižší hustotou osídlení vytvořit účinnou ochranu, vhodnými úpravami biotopu a soustavnou

podporou a osvětou podmínky pro rozšíření rysa a původních druhů lesních kurů (tetřev,

tetřívek, jeřábek).

11. Podporou hnízdních podmínek přirozených (ochranou doupných či hnízdních stromů, ochranou

a podporou keřového patra zejména v lesních okrajích apod.) i umělých (vyvěšování, údržba

a monitoring hnízdních budek a jiných úkrytů) posílit populace ptactva a netopýrů jako významné

stabilizační složky lesních ekosystémů. Pro zvýšení účinnosti opatření vytvořit několik samostatných

programů zaměřených na podporu sov, dravců, doupných druhů ptactva, netopýrů apod.

Sestavení programu, monitoring a vyhodnocení výsledků zadat specialistům.

12. Podporovat výrazné omezení pěstování smrku mimo jeho ekologickou amplitudu (tzn. v 1. a 2.

lvs. mimo vodou ovlivněná stanoviště) a při její dolní hranici (omezovat jeho rozšíření ve 3. lvs.)

s ohledem na riziko globálních změn klimatu (zvláštní zřetel a ochranu naopak věnovat vitálním

porostům smrku v těchto oblastech - viz dále). Z tohoto důvodu také podporovat mírné zvýšení

zastoupení dřevin oproti přirozenému (posunout těžiště jejich rozšíření) směrem k horní třetině

jejich ekologické amplitudy (přirozeného rozšíření). Využít osvětu, ekonomické nástroje, legislativní

nástroje.

21


4. Návrhová část

13. Podporovat péči o zachování genofondu lesních dřevin podporou následujících postupů:

• průběžně sledovat stav genofondu lesních dřevin, kapacitu zdrojů reprodukčního materiálu

(genové základny, uznané porosty, semenné sady), vyhledávat a doplňovat nové zdroje, monitorovat

ohrožené druhy lesních dřevin příp. jejich populace a přijímat opatření k jejich záchraně,

u významných genetických zdrojů geneticky prověřit jejich kvalitu; postupovat tak i u druhů

dřevin, na něž se nevztahuje legislativní povinnost uznávání zdrojů reprodukčního materiálu;

• revidovat genové základny hlavních lesních dřevin s důrazem na původ lesních dřevin a „přehlášení“

genových základen podle metodiky EU;

• podporovat, kde je to možné, přirozenou obnovu na úkor umělé;

• v rámci podrostních způsobů hospodaření využívat selekční tlak mateřského porostu na formování

následné generace lesa;

• omezovat schematické výchovné zásahy;

• vypracovat a realizovat programy na záchranu genofondu cenných fragmentů lokálních populací

a ekotypů lesních dřevin (např. náhorní ekotypy borovice lesní, autochtonní nebo dobře

adaptované alochtonní populace smrku z nižších poloh - jako zdroje reprodukčního materiálu

s ohledem na globální změny klimatu, přežívající fragmenty populací jilmů apod.) - reprodukovat

obnovou, zálohovat genofond v semenných sadech či klonových archivech, příp. bankách

reprodukčního materiálu apod.;

• při práci s reprodukčním materiálem

rozlišovat, s ohledem na rozdíly v ekologických

nárocích, druhy zejména

v rámci následujících rodů: duby (dub

zimní, letní), lípy (velkolistá, srdčitá),

břízy (bělokorá, pýřitá, karpatská

- systematika bříz komplikovaná - při

přenosu osiva respektovat alespoň

podobnost přírodních podmínek), olše

(lepkavá, šedá);

Olšiny kolem Mítovského potoka. Přírodní

památka Hořehledy, okres Plzeň jih.

(foto D. Brabcová)

• zpřísnit dohled na důsledné dodržování

pravidel přenosu a manipulace

s reprodukčním materiálem (realizace

od roku 2004, průběžně, dlouhodobě).

14. Aktivně se podílet na probíhající revizi reprezentativnosti lesních ekosystémů ve ZCHÚ.

15. Podporovat zapracování územní ochrany lokalit klíčových z hledisky ochrany biodiverzity (lesních

ekosystémů) do územní plánovací dokumentace všech stupňů. V nezbytných případech využít

k jejich ochraně funkční kategorizaci - les zvláštního určení, potřebný pro zachování biologické

různorodosti, promítnout do LHP. Obdobně postupovat i u významných segmentů ÚSES.

16. Ve skladebných částech ÚSES prosazovat důslednější přiblížení dřevinné skladby skladbě přirozené,

včetně uplatnění druhů dřevin s přirozeně nízkým podílem na zastoupení (druhů vzácných)

a dřevin pionýrských, včetně keřů.

17. Dlouhodobou podporou jemnějších způsobů hospodaření (především dostatečně dlouhou obnovou

pod clonou mateřského porostu, příp. v kombinaci s uplatněním maloplošných skupinových

prvků - kotlíků), zejména v oblasti širokého uplatnění stinných klimaxových dřevin, zvyšovat

věkovou a prostorovou diverzitu lesa.

22


4. Návrhová část

18. Podporovat ponechávání doupných stromů a výstavků, příp. hloučků starých stromů do stádia

jejich přirozeného rozpadu (pro minimalizaci ekonomických ztrát ponechávat přednostně méně

hodnotné dřeviny, zejména při závětrných porostních okrajích; rozsah 3 - 5 %). Podporovat ponechání

přiměřeného množství odumřelého dřeva (i silných dimenzí) přirozenému rozpadu; preferovat

dřeviny, u nichž nehrozí nebezpečí namnožení nebezpečných druhů podkorního hmyzu

(zejména kůrovců na smrku.).

19. Zmapovat rozsah a míru narušení vodního režimu lesních ekosystémů sekundární hydrickou sítí

(necitlivými způsoby odvodnění a nevhodným vedením cestní sítě a dalších liniových staveb)

v rámci lesů Plzeňského kraje a zahájit program postupného odstraňování nejzávažnějších škod

na vodním režimu.

20. Zahájit program podpory přebudovávání a údržby lesní cestní sítě tak, aby se omezily její negativní

vlivy na vodní režim území.

21. Pro zvýšené poutání uhlíku lesními ekosystémy zaměřit podporu na:

• omezení odvodňování hydromorfních lesních půd, vedoucí následně ke zvýšené mineralizaci

humusu,

• dosažení víceetážové výstavby lesa (lepší vyplnění prostoru biomasou, lepší využití světla pro

asimilaci, lepší zástin půdního povrchu - snížení mineralizace humusu),

• ochranu humusu před zvýšenou mineralizací omezením holých sečí a silného prosvětlování

porostů, z uvedených důvodů je nutno předcházet vhodnými ochrannými opatřeními velkoplošnému

rozpadu lesních porostů (kůrovec, vítr apod.),

• zalesňování málo produktivních zemědělských pozemků, nutno však zohlednit další kritéria,

zejména zachování krajinného rázu, zachování diverzity krajiny (nezalesňovat nelesní enklávy

uvnitř lesů apod.), výskyt vzácných a ohrožených druhů organizmů na druhotném bezlesí

apod. Zalesnění málo produktivních zemědělských půd je účelné směřovat především do míst

s nízkou lesnatostí, do rozsáhlých komplexů bezlesí.

22. Iniciovat, podpořit, aktivně se podílet (v rámci celostátní aktivity) na výpočtu kritických zátěží

a kategorizaci území z hlediska současné a potenciální acidifikace lesních půd. Poznatky zohlednit

při usměrňování hospodaření v lesích.

23. Soustavně podporovat trendy ke snižování vnější antropogenní zátěže lesa (znečišťování životního

prostředí), zhoršující zdravotní stav lesa a dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat

negativní dopady znečistění, zejména:

• působit na snížení zátěže z místních emisních zdrojů (v rámci Plzeňského kraje),

• vytvářet politické tlaky na omezení vnějších emisních zdrojů,

• vyvíjet aktivity k zamezení vzniku nelegálních skládek odpadů v lesích,

• uplatňovat soubor dalších opatření ke snížení negativních antropogenních vlivů na lesy (omezit

solení v lesních úsecích a nahradit alternativními metodami zimní údržby cest, přijímat opatření

k omezení průniku zemědělských pesticidů do sousedních lesů apod.),

• podporovat zvýšení podílu lesních dřevin s vyšší tolerancí vůči škodlivým činitelům a s melioračními

účinky; současně brát zřetel na udržení vysokého produkčního i mimoprodukčního

efektu lesů (zejména zvýšit podíl původních listnáčů).

Orgány ochrany přírody v rámci své působnosti budou podporovat naplnění stanovených cílů

a opatření.

23


4. Návrhová část

4.3 Vodní ekosystémy

CÍLE

Obecné cíle

Cílem je využívání vodních zdrojů v souladu s principy trvalé udržitelnosti, zvyšování jejich ekologické

a estetické hodnoty. Cílem je též obnova vodního režimu blízkého přírodě a zvýšení retenčního a akumulačního

potenciálu krajiny. Ochranu před velkými vodami diferencovat v závislosti na tom, zda se

jedná o usměrnění záplav, nebo o zabránění ničivých účinků povodní. Podporovat funkci ekosystémů

údolních niv, pramenných oblastí a mokřadů a jejich racionální využívání. Zvyšovat kvalitu povrchové

a podzemní vody.

Krátkodobé cíle

• Při výstavbě i úpravě vodních prvků vytvářet podmínky pro rozvoj stanovišť živočichů a rostlin

vázaných na vodu.

• Nepřipustit další úpravy vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly

charakter koryta a nivy a celkově snižovaly jejich ekologickou a estetickou hodnotu. Výjimky jsou

možné pouze v zájmu ochrany zdraví a majetku.

• Nové vodní prvky navrhovat s ohledem na jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou funkci

v krajině.

• Zabránit další výstavbě v údolních nivách vodních toků.

Středně a dlouhodobé cíle

• Odstranit bariéry bránící migraci ryb a jiných vodních živočichů.

• Revitalizovat vodní toky a nádrže, které byly v minulosti nevhodně upraveny. Prioritu v tomto

směru tvoří nevhodně zatrubněné vodní toky.

• Obnovovat retenční a akumulační funkci krajiny (suché poldry, rybníky,…).

• Zohlednit funkci údolních niv a pramenišť při jejich využívání.

• Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám

na majetku.

• Zvyšování samočistící schopnosti vodních toků a nádrží.

• Zvýšit počet akcí a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe

a SFŽP, resp. z evropských fondů.

24


4. Návrhová část

Údolí řeky Berounky je jedním z nejatraktivnějších míst pro rekreaci. (foto D. Brabcová)

OPATŘENÍ

Povodně, ochrana a využívání krajiny

1. Vyloučit ornou půdu jako způsob využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém

území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým

a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních

toků.

2. Nepovolovat další výstavbu v údolních nivách vodních toků.

3. V tomto smyslu podporovat zpracování studií a plánů, které vymezují zátopové území v obcích.

4. Zamezit dalším úpravám vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly charakter

koryta a nivy a celkově snižovaly jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou hodnotu.

5. Podporovat revitalizace vodních toků a jejich niv ve smyslu zvýšení retenční a akumulační schopnosti

krajiny.

6. Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám

na majetku.

7. V zájmu umožnění vybřežení vody při záplavách zpracovat studie, které by vymezily plochy možného

rozlivu s ohledem na ochranu majetku. Stanovit regulační opatření pro ochranu těchto území

před výstavbou a jinými aktivitami, které by tuto retenční funkci dodatečně znemožňovaly.

8. Výstavbou suchých poldrů a vodních nádrží s retenční funkcí zvyšovat jímací schopnost krajiny.

25


4. Návrhová část

9. Vyloučit ornou půdu z pásu širokého minimálně 7 m od břehové hrany vodních toků a rybníků.

Neplatí v případech umělých odvodňovacích příkopů.

10. V případech sanace odvodňovacích systémů zemědělských pozemků zohlednit hydrologicky

významné části povodí (pramenné oblasti, údolní nivy) a funkci odvodnění v nich eliminovat či

alespoň minimalizovat. Tento princip přitom nesmí být uplatněn v případě, že by došlo k narušení

účinku jiných částí odvodňovacího systému.

Revitalizace

11. Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů, přednostně

podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků

vodních toků.

12. Preferovat princip jedné komplexní revitalizace před několika dílčími. Výsadbu stromořadí podél

technicky upraveného vodního toku nelze chápat jako revitalizaci.

13. Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být

povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky

erodovaných pozemků.

14. Revitalizačními opatřeními zajistit

ekologicky přijatelné minimální

průtoky ve vodních tocích a v náhonech

k vodním dílům.

15. Odstraňovat příčiny zanášení a eutrofizace

vodních nádrží a vodních

toků. Důsledně vést vlastníky a uživatele

zemědělských pozemků,

které jsou erodovány, k nápravě.

16. Podporovat takový způsob využívání

vodních nádrží, který akcentuje

mimoprodukční funkce.

17. Podporovat obnovu a zakládání

mokřadů.

18. Podporovat aktivity zvyšující přirozenou

reprodukci rybích populací.

19. Podporovat aktivity vedoucí

k ochraně, případně k reintrodukci

ohrožených druhů ryb a dalších

vodních živočichů.

20. Koordinovat aktivity vedoucí k přípravě

a podpoře projektů revitalizačních

opatření.

26

Přirozený či alespoň přírodě blízký charakter

vodních toků a jejich údolních niv je hlavním

cílem Programu revitalizace říčních systémů.

Řeka Střela ve stejnojmenné přírodní rezervaci.

(foto D. Brabcová)


4. Návrhová část

Řeka může být krásná i ve městě. Radbuza v Plzni. (foto D. Brabcová)

Kvalita vody

21. Podporovat projekty vedoucí ke zvýšení samočistící schopnosti vodních toků a nádrží.

22. U vodních toků a nádrží vytvářet podmínky pro existenci nárazníkového pásu (filtru) a pro rozvoj

litorárního pásma v zájmu zachycení sedimentů a živin a zabránění zanášení a eutrofizaci.

23. Vyloučit ornou půdu jako způsob využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém

území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým

a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních

toků.

24. V případech sanace odvodňovacích systémů zemědělských pozemků zohlednit hydrologicky

významné části povodí (pramenné oblasti, údolní nivy) a funkci odvodnění v nich eliminovat či

alespoň minimalizovat. Tento princip přitom nesmí být uplatněn v případě, že by došlo k narušení

účinku jiných částí odvodňovacího systému.

25. Monitorovat projevy zrychlené eroze půdy a důsledně vést k odpovědnosti vlastníky a uživatele

erodovaných pozemků.

Orgány ochrany přírody v rámci své působnosti budou podporovat naplnění stanovených cílů

a opatření.

27


4. Návrhová část

4.4 Krajina

CÍLE

Obecné cíle

Obecnými cíli jsou ochrana a zvyšování biologické diverzity, dosažení ekologicky stabilní a esteticky

vyvážené krajiny. K tomu je třeba naplňovat následující dílčí cíle:

Postupnou realizací ÚSES snižovat důsledky fragmentace krajiny, chránit reprezentativní i unikátní typy

ekosystémů v rámci příslušných biogeografických jednotek. V úvahu je třeba brát, že ÚSES je vymezován

jako prostorově-funkční minimum pro dosažení výše uvedených cílů a musí být proto doprovázen

dalšími opatřeními, která funkce krajiny dále optimalizují.

Ve smyslu § 12, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny chránit krajinný ráz před činnostmi

snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu provádět pouze s ohledem

na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, na

harmonické měřítko a vztahy v krajině. Cílem je nejen efektivní ochrana území (mimo NP a CHKO) hodnotných

z hlediska krajinného rázu prostřednictvím institutu přírodního parku. Současně je třeba zajistit

adekvátní ochranu krajinného rázu i mimo tato nejhodnotnější území. V případech krajin se sníženými

přírodními a estetickými hodnotami či negativními znaky a charakteristikami krajinného rázu bude

preferována tvorba nových hodnot, resp. bude obnova těchto krajin korigovaná estetickými kritérii.

Celková rozloha přírodních parků musí být adekvátní potenciálu krajiny na jedné straně a schopnosti

prosazovat v nich principy aktivní ochrany krajinného rázu na straně druhé. Neúměrně vysoký podíl

přírodních parků by mohl znamenat snížení efektivnosti ochrany estetických, přírodních a kulturně-

-historických hodnot krajiny. Neúměrně nízký podíl by naopak mohl znamenat ohrožení krajinného rázu

činnostmi snižujícími jeho hodnoty v územích se zvýšenou krajinářskou hodnotou.

Pro udržení nebo zvýšení biologické diverzity, ekologické stability či estetických hodnot krajiny je nutné

navíc chránit z tohoto pohledu významné části krajiny, které nejsou ošetřeny institutem zvláště chráněného

území podle § 14 jako významný krajinný prvek (VKP). V případech, kdy se nejedná o VKP podle

§ 3, písm. b), jsou tyto významné části krajiny registrovány ve smyslu § 6.

Cílem ochrany přírody a krajiny, stejně jako všech forem krajinného plánování a managementu krajiny,

musí být obnova struktury krajiny v parametrech, které přispějí ke zvýšení biologické diverzity na

ekosystémové úrovni, ke snížení důsledků fragmentace krajiny, resp. zvýšení její konektivity, potažmo

prostupnosti a v neposlední řadě též ke zvýšení estetické hodnoty krajiny. Prostředkem k tomu bude

především zvyšování krajinné heterogenity jako reakce na dramatickou simplifikaci krajinné struktury

v druhé polovině 20. století. Další snižování krajinné heterogenity je přípustné pouze v územích s relativně

vyšším podílem ekologicky stabilnějších krajinných elementů (kostry ekologické stability), kdy

snižování krajinné heterogenity bude současně doprovázeno nárůstem podílu ekologicky hodnotných

ekosystémů.

28


4. Návrhová část

Krátkodobé cíle

• Zpracovat prostorově-funkční vymezení regionálního ÚSES, zajistit návaznost všech územně-

-správních jednotek.

• Na úrovni generelu dopracovat lokální ÚSES pro všechna katastrální území řešeného území

Plzeňského kraje.

• Vyhodnotit území Plzeňského kraje mimo plochy NP a CHKO z hlediska estetických, přírodních

a kulturně-historických hodnot a definovat případnou potřebu vyhlášení nových přírodních parků.

• Posoudit netěžené dobývací prostory z hlediska ochrany krajinného rázu.

• V návaznosti na předchozí dílčí cíl sjednotit principy posuzování záměrů orgány ochrany přírody

z hlediska ochrany krajinného rázu na území Plzeňského kraje.

• Zamezit plošné redukci území se zvýšenou estetickou (krajinářskou) hodnotou.

• Zamezit rozšiřování ploch se sníženou estetickou (krajinářskou) hodnotou.

• Vyhodnotit dosavadní efektivnost nařízení a vyhlášek o zřízení přírodních parků ve vztahu k území.

• Stanovit omezení pro všechny přírodní parky na území Plzeňského kraje.

• Vyhodnotit současný stav legislativní ochrany významných částí přírody a krajiny a stanovit priority

dalšího postupu při jejich registraci jako VKP.

• Uplatňovat kritérium zvyšování krajinné heterogenity ve všech činnostech orgánů ochrany přírody.

• Při zakládání prvků ve volné krajině uplatňovat původní druhy dřevin a bylin odpovídající stanovištním

podmínkám.

• Zvýšit počet akcí a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe

a SFŽP.

Středně a dlouhodobé cíle

• ÚSES na všech úrovních převést do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené území Plzeňského

kraje. Zajistit prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích s CHKO, NP a se

sousedními kraji.

• Vytvořit geografický informační systém o ÚSES a zajistit jeho pravidelnou aktualizaci.

• Generely ÚSES postupně promítat do dalších stupňů plánovacích dokumentací (plánů a projektů).

Při jejich pořizování zohledňovat i estetické aspekty navrhovaných prvků, které musí být

jednoznačně pozitivní.

• V územních plánech a komplexních pozemkových úpravách doplňovat v odůvodněných případech

(především ekologicky relativně labilní území) ÚSES o nové (navržené) interakční prvky.

• Navržené skladebné prvky ÚSES postupně realizovat formou zakládání, managementu apod.

• Formulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu pro území kraje.

• V tomto ohledu zajistit vyhotovení studií pro jednotlivé přírodní parky, které budou definovat

rámcové principy a metody ochrany krajinného rázu na jejich území.

29


4. Návrhová část

Horizonty prosté stožárů, větrných elektráren a jiných staveb jsou stále vzácnější. (foto D. Brabcová)

• Prostřednictvím krajinotvorných a jiných programů, rozličných forem krajinného plánování i dalších

aktivit postupně zvyšovat rozlohu území se zvýšenou estetickou (krajinářskou) hodnotou.

• Postupně redukovat plochu území se sníženou estetickou (krajinářskou) hodnotou.

• Zvyšovat obecné povědomí o ochraně krajinného rázu a o poslání přírodních parků u obyvatel

Plzeňského kraje. Podporovat jejich zapojení do aktivní ochrany krajinného rázu.

• Registrovat významné části krajiny, které dosud nejsou ošetřeny adekvátním institutem územní

ochrany, jako VKP.

• Vypracovat informační systém o registrovaných VKP na úrovni parcely s napojením na geografický

informační systém kraje.

• Podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování krajinné heterogenity.

• Rehabilitovat ovocný strom ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, alejí, mezí, lemů i solitér.

30


4. Návrhová část

ÚKOLY A OPATŘENÍ

ÚSES

1. Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech

územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj)

2. Na úrovni generelu zajistit dopracování lokálního ÚSES pro všechna katastrální území. (zodpovídají

obce III. a pořizovatelé územních plánů)

3. Zajistit převedení ÚSES (regionální i lokální) do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené

území Plzeňského kraje. Zajistit jeho prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích

s CHKO, NP a se sousedními kraji. (zodpovídají kraj a obce III.)

4. Zajistit vytvoření geografického informačního systému o ÚSES a garantovat jeho pravidelnou

aktualizaci a zpřístupnění orgánům veřejné správy i veřejnosti. (zodpovídají kraj a obce III.)

5. Poskytovat relevantní informace pro informační systém o ÚSES, především pro jeho pravidelnou

aktualizaci. (zodpovídají obce III.)

6. Podporovat realizaci a péči o skladebné prvky ÚSES na svém správním území. Z hlediska časového

preferovat katastrální území s výrazně nízkým podílem kostry ekologické stability, resp.

s nízkou hodnotou průměrného stupně ekologické stability. Stejně tak upřednostňovat případy,

kdy realizace skladebného prvku odstraňuje významnou ekologickou bariéru. (zodpovídají kraj

a obce I., II., III.)

7. Doporučuje se skladebné prvky ÚSES, které nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo jako VKP taxativně

stanovené v § 3 písm. b), registrovat jako VKP podle § 6, zákona č. 114/92 Sb. (zodpovídají

obce II.)

8. Obce jsou vhodným vlastníkem pozemků dotčených skladebnými prvky ÚSES. Respektují jejich

veřejně-prospěšný charakter. (zodpovídají obce I.)

9. Jako vlastník dotčených pozemků zajistit péči o skladebné prvky ÚSES s využitím krajinotvorných

programů. (zodpovídají obce I.)

10. Zajistit kvalifikované zohlednění prostorových parametrů a funkce ÚSES v územních plánech,

pozemkových úpravách, LHP a jiných plánovacích dokumentacích. (zodpovídají kraj a obce I.,

II., III.)

Krajinný ráz a přírodní parky

11. Vyhodnotit efektivnost současně vyhlášených přírodních parků a navrhnout jejich případnou redukci

či rozšíření. Přehodnotit počet a hranice je nutné v zájmu jejich integrace do jediné, krajské

správní jednotky. Ze syntetické mapy je možné vyčíst ta území, která jsou v současné době

ošetřena institutem přírodního parku, avšak krajinářské hodnocení je neklasifikuje jako krajinu

se zvýšenou estetickou hodnotou. Na tato území bude správné se zaměřit a posoudit, zda jejich

vyhlášení je v kontextu kraje adekvátní či nikoli. Naopak, na téže mapě jsou vyznačeny plochy,

které byly klasifikovány jako krajina se zvýšenou estetickou hodnotou, a přitom nejsou ošetřeny

institutem přírodního parku. I tyto plochy je vhodné posoudit, zda mají parametry, které si zaslouží

být chráněny institutem přírodního parku. (zodpovídá kraj)

31


4. Návrhová část

12. Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích

s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé

přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny,

současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení

narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy, na jejichž základě

budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)

13. Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak

zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

14. Ve spolupráci s ostatními správními úřady a organizacemi podporovat výchovu vedoucí k ochraně

krajinného rázu. (zodpovídají kraj a obce III.)

15. Rozhodování orgánů ochrany přírody o stavbách a jiných činnostech ve vztahu ke krajinnému

rázu podle § 12 odst. 2 se řídí zejména doporučeným metodickým postupem posuzování záměrů

z hlediska ochrany krajinného rázu. (zodpovídají kraj a obce III.)

16. Uplatňovat princip ochrany esteticky hodnotných území. V případech, kdy je nezbytné povolit

stavby nebo aktivity, které snižují hodnoty krajinného rázu, je preferován princip kumulace negativních

zásahů v územích se sníženou estetickou hodnotou. (zodpovídají kraj a obce III.)

17. V případech věcně složitých kauz využívat konzultací nebo posudků odborníků v dané problematice.

(zodpovídají kraj a obce III.)

18. Formou registrace významných krajinných prvků zajišťovat ochranu ekologicky, geomorfologicky

nebo esteticky hodnotných částí krajiny. Institut registrace VKP je v tomto smyslu vhodný především

pro území nevyhlášená jako ZCHÚ nebo přírodní park, pro zajištění ochrany krajinných

dominant přírodního i kulturního charakteru. (zodpovídají obce II.)

19. Při povolování kácení dřevin na území přírodních parků obecní úřad konfrontuje svá stanoviska

mj. i s principy ochrany krajinného rázu. (zodpovídají obce I.)

20. Podporovat obnovu historických krajinných struktur přírodního charakteru (mezí, remízů, doprovodů

polních cest aj.) i kulturního charakteru (kapliček, křížů, Božích muk a dalších drobných

artefaktů). Zvláštní pozornost v tomto směru věnovat objektům a prvkům ve své správě či vlastnictví.

Viz též koncepce ochrany památek. (zodpovídají obce I.)

21. Podporovat specifický charakter a ráz obce či regionu. Zasazovat se o jeho ochranu a podporovat

informovanost a výchovu občanů v tomto směru. (zodpovídají kraj a obce I.)

22. Při vymezování nebo realizaci územních systémů ekologické stability v přírodním parku musí být

zohledněny znaky, charakteristiky a hodnoty krajinného rázu. Na úrovni realizačního projektu by

měly být předloženy vizualizace realizovaných opatření a tyto posouzeny ve smyslu krajinněarchitektonických

principů. (zodpovídají kraj a obce III.)

23. Při vydávání souhlasů ke stavbám a jiným činnostem ve vztahu ke krajinnému rázu podle § 12

odst. 2, jakož i při vydávání vyjádření k projektům pozemkových úprav, územním plánům, lesním

hospodářským plánům a jiným krajinněplánovacím dokumentacím pořizovaným pro území

přírodních parků, konfrontuje příslušný orgán ochrany přírody svá stanoviska s principy ochrany

krajinného rázu danými metodickými pokyny krajského úřadu vydanými na základě samostatných

dokumentací k tomuto účelu pořízených. (zodpovídají kraj a obce III.)

24. Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná

území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné kraji

omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají

kraj a obce I., II., III.)

32


4. Návrhová část

Jsou stavby, které krásu krajiny dále umocňují. (foto D. Brabcová)

25. Při umísťování vertikálních staveb typu stožárů, vodárenských věží, větrných elektráren aj. hledat

vhodnou formu a lokalizaci tak, aby nebyly negativně postiženy esteticky hodnotné partie krajiny.

(zodpovídají kraj a obce III.)

26. Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich

dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

27. Vyhodnotit netěžené dobývací prostory z hlediska vlivu na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)

28. Rozhodujícím faktorem úspěšného začlenění lomu do krajiny je zpravidla měřítko a členitost

(prostorová proměnlivost) lomu. Lomy malé a členité mohou v konkrétních případech obohacovat

krajinu z hlediska estetického i ekologického. V případech posuzování vlivu těžby nerostných

surovin na krajinný ráz je třeba akcentovat tyto charakteristiky. (zodpovídají kraj a obce III.)

Významné krajinné prvky

29. Formulovat priority registrace VKP na základě rozboru aktuálního stavu krajiny a míry využití

tohoto institutu. (zodpovídají obce II.)

30. Na základě definovaných priorit postupně registrovat vybrané části krajiny jako VKP. (zodpovídají

obce II.)

33


4. Návrhová část

Ovocné stromy jsou typickým znakem volné krajiny Plzeňského

kraje. Avšak stárnou a nové se téměř nevysazují.

(foto D. Brabcová)

31. Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj)

32. Vyhotovit údaje pro naplnění databází GIS pro registrované VKP. (zodpovídají obce II.)

33. Doporučuje se skladebné prvky ÚSES, které nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo jako VKP taxativně

stanovené v § 3 písm. b), registrovat jako VKP podle § 6 zákona č. 114/92 Sb. (zodpovídají

obce II.)

34. Realizovat opatření, která z hlediska aktuálního stavu vegetace zohlední funkce údolních niv jako

VKP, např. zatravnění, zalesnění aj. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

35. Prvky významné z hlediska ochrany geodiverzity vyhlašovat jako přírodní památky nebo registrovat

jako VKP. (zodpovídají kraj a obce II.)

Struktura krajiny

36. Dlouhodobě a cíleně podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování krajinné heterogenity, jako například

obnovu původních remízů a mezí, polních cest s dřevinným doprovodem, prodlužování tras

vodních toků v rámci jejich revitalizací, zatravňování a zalesňování enkláv uvnitř matrix orné půdy

apod. Preferovat princip zakládání více menších prvků před jedním velkým, podporovat delší

okraje mezi ekosystémy. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

37. Významným kritériem této činnosti je zvýšení konektivity krajiny a minimalizace ekologických

bariér působících proti pohybu bioty. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

34


4. Návrhová část

38. Kritérium zvyšování krajinné heterogenity s výjimkou případů uvedených v následujícím bodě

promítnout do rozhodovacího procesu orgánů ochrany přírody, do připomínek v rámci pozemkových

úprav, územního plánování, LHP a jiných forem krajinného plánování a managementu.

(zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

39. Další snižování krajinné heterogenity je přípustné pouze tam, kde je zároveň doprovázeno zvýšením

výměry ekologicky hodnotných ekosystémů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

40. Změny struktury krajiny musí být prováděny s ohledem na krajinný ráz. (zodpovídají kraj a obce

I., II., III.)

41. Obnova či zakládání ekologicky relativně stabilních krajinných elementů musí být prováděny

s ohledem na jejich relativně rovnoměrné rozložení v méně stabilní matrix, převážně orné půdy.

(zodpovídají kraj a obce III.)

42. Při změnách nebo obnově struktury krajiny se doporučuje vycházet z historických údajů, map,

leteckých snímků a dalších relevantních podkladů. Tyto podklady mohou být velmi významnou

inspirací pro udržení či obnovu kontinuity využívání a paměti krajiny. V žádném případě nesmí jít

o bezmyšlenkovité kopírování historického stavu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

43. Při obnově struktury krajiny preferovat katastrální území s výrazně nízkým podílem kostry ekologické

stability, resp. s nízkou hodnotou průměrného stupně ekologické stability. (zodpovídají kraj

a obce I., II., III.)

44. Při realizaci nových struktur krajiny uplatňovat původní druhy dřevin a bylin, které jsou v souladu

se stanovištními podmínkami lokality. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

45. Podporovat výsadby ovocných stromů ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, liniových

formací typu alej, mez, lem či solitér. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

46. Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich

dalšího uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

47. V případě významných liniových staveb, které se mohou stát ekologickou bariérou, zajistit posouzení

vlivu na šíření (migraci) živočichů a přijmout nezbytná opatření k eliminaci negativních

vlivů fragmentace krajiny. (zodpovídají kraj a obce III.)

48. Nepříznivý vývoj v 2. pol. 20. století měl za následek úbytek především prvků ekotonálního

charakteru. Při zakládání nových krajinotvorných prvků je proto třeba se zaměřit na prvky tohoto

charakteru. Tento princip neplatí v případě biocenter. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

49. Vytvořit efektivní informační systém pro potenciální žadatele o dotace z programů podporujících

ochranu a tvorbu krajiny. Napomáhat při vyřizování žádostí. (zodpovídají kraj a obce III.)

50. Z hlediska ochrany prostupnosti krajiny, která je základním a typickým atributem „české krajiny“,

eliminovat výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině, které by její prostupnost

snižovaly.

35


4. Návrhová část

4.5 Zvláště chráněné části přírody a památné stromy

CÍLE

Obecné cíle

Ochranu přírodovědecky velmi významných území

realizovat formou zvláště chráněných území. Způsoby

a intenzitu využití krajiny v těchto územích důsledně

podřídit zachování či zlepšení přírodních poměrů

s důrazem na priority ochrany. Chránit mimořádně

významné stromy, jejich skupiny a stromořadí před

poškozováním, ničením a aktivně je zabezpečovat před

škodlivými vlivy z okolí.

Dvě skupiny žulových balvanů v Novém

Dvoře u Žihle v okrese Plzeň sever jsou přírodní

památkou, která nejen zvyšuje geodiverzitu,

ale je působivá i z estetického hlediska.

(foto D. Brabcová)

Krátkodobé cíle

• Dokončit revizi pozemků v přírodních rezervacích

a památkách.

• Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní

rezervace a památky.

• Zajistit označení území včetně informačních tabulí

u vybraných přírodních rezervací a památek.

• Vyhodnotit zdravotní stav památných stromů a zajistit

jejich průběžnou údržbu.

• Doplnit značení památných stromů v terénu.

• Kontrola dodržování podmínek stanovených pro

výkon činností v ochranných pásmech památných

stromů.

Středně a dlouhodobé cíle

• Vyhlásit evropsky významné lokality za chráněná území.

• Zajistit inventarizaci evropsky významných lokalit v přírodních rezervacích a přírodních památkách.

• Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky.

• Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky.

• Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu

Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP.

• Doplnit soustavu zvláště chráněných území.

• Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu.

• Zajistit odpovídající informační systém a prezentaci památných stromů.

36


4. Návrhová část

ÚKOLY A OPATŘENÍ

Zvláště chráněná území

1. Dokončit revizi pozemků v přírodních

rezervacích a památkách. (zodpovídá

kraj)

2. Zajišťovat zpracování a realizaci plánů

péče o přírodní rezervace a památky.

(zodpovídá kraj)

3. Zajistit označení území včetně informačních

tabulí u vybraných přírodních

rezervací a památek. (zodpovídá kraj)

4. Vyhlásit evropsky významné lokality za

chráněná území. (zodpovídá kraj)

5. Zajistit inventarizaci evropsky významných

lokalit v přírodních rezervacích

a přírodních památkách. (zodpovídá kraj)

6. Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky. (zodpovídá kraj)

7. Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu

Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP. (zodpovídá kraj)

8. Doplnit soustavu zvláště chráněných území. (zodpovídá kraj)

9. Prvky významné z hlediska ochrany geodiverzity vyhlašovat jako přírodní památky nebo registrovat

jako VKP. (zodpovídají kraj a obce II.)

Památné stromy

10. Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu. (zodpovídají

obce II.)

11. Zajistit odpovídající prezentaci památných stromů. (zodpovídají obce II.)

Památný strom - Lípa pod Ticholovcem

v okrese Plzeň jih. (foto D. Brabcová)

Nejvýznamnější dřeviny jsou chráněny jako památné stromy.

Muchovská alej na Tachovsku. (foto D. Brabcová)

12. Vyhodnotit zdravotní stav památných

stromů a zajistit jejich průběžnou údržbu.

(zodpovídají obce II.)

13. Doplnit značení památných stromů v terénu.

(zodpovídají obce II.)

14. Kontrolovat dodržování podmínek stanovených

pro výkon činností v ochranných

pásmech památných stromů. (zodpovídají

obce II.)

15. Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných

VKP. (zodpovídá kraj)

37


4. Návrhová část

4.6 Druhová ochrana

CÍLE

Obecné cíle

Cílem je aktivní a účinná ochrana jednotlivých druhů rostlin

a živočichů, jejich populací, společenstev i prostředí. Výsledkem

široké škály aktivit by mělo být zachování, příp. zvyšování

biologické diverzity na všech úrovních. Druhová ochrana nesmí

zůstat pouze u ochrany zvláště chráněných druhů rostlin

a živočichů, musí zajišťovat též adekvátní ochranu všech

druhů a reagovat na nejrůznější aktuální situace významné pro

vybrané druhy, populace či společenstva.

Krátkodobé cíle

Hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris)

je silně ohrožený druh vlhkých

luk, slatin a rašelinišť. (foto J. Linhart)

• Zajišťovat ochranu ohrožených druhů nejen jejich přímou

ochranou, ale především prostřednictvím ochrany jejich

biotopů.

• Vypracovat koncepci postupu proti invazním druhům

rostlin.

Středně a dlouhodobé cíle

• Shromáždit údaje o výskytu, biologii a ekologii ohrožených druhů.

• Zajistit zachování lokalit s výskytem ohrožených druhů a péči o vybrané lokality významné z hlediska

druhové ochrany.

• Realizovat záchranné programy ohrožených druhů rostlin a živočichů.

• Snižovat negativní dopad fragmentace krajiny.

• Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000.

• Podporovat stanice pro hendikepované živočichy.

• Harmonizovat zájmy mysliveckých a rybářských

subjektů se zájmy druhové ochrany.

• Vypracovat koncepci postupu proti invazním druhům

živočichů.

ÚKOLY A OPATŘENÍ

1. Při sběru dat navázat spolupráci ochrany přírody

s odbornými institucemi zabývajícími se mapováním

a výzkumem druhů, podporovat terénní

průzkum a výzkum biologie a ekologie ohrožených

druhů, vytvořit databázi lokalit s výskytem

ohrožených druhů. (zodpovídá kraj)

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je

silně ohroženým druhem rostoucím vzácně na

rašeliništích, slatinách, vrchovištích a mokrých

loukách (foto J. Linhart)

38


4. Návrhová část

Kalous ušatý (Asio otus) obývá

rozlehlé lesy, menší lesní enklávy

v zemědělské krajině, ale i například

městské parky. (foto J. Vlček)

2. Zpracovat a realizovat záchranné programy vybraných

ohrožených druhů rostlin a živočichů, postupně zpracovat

plány péče o lokality významné z hlediska druhové

ochrany a zajistit jejich plnění. (zodpovídá kraj)

3. Lokalitám s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin,

příp. silně ohrožených, zajistit územní ochranu jako

ZCHÚ, VKP, přechodně chráněná plocha. (zodpovídá kraj

a obce II., III.)

4. Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných

druhů rostlin. (zodpovídá kraj)

5. Propojovat izolované lokality přirozených a přírodě blízkých

biotopů, aby nedocházelo ke genetické degradaci

ohrožených druhů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

6. Podporovat opatření pro zajištění průchodnosti pozemních

komunikací pro obojživelníky v místech intenzivní

migrace. (zodpovídá kraj)

7. V úseku dálnice D5 od hranice se Středočeským krajem

po Plzeň prosazovat realizaci opatření zvyšujících migrační

potenciál napříč dálnicí a snižujících pravděpodobnost střetu

živočichů s automobily (výstavba oplocení vybraných

úseků a zajištění migračních přechodů). (zodpovídá kraj)

8. V zachovalých fragmentech přirozených a polopřirozených ekosystémů lesa zakládat bezzásahové

plochy (chráněná území). (zodpovídá kraj)

9. Prosazovat zájmy druhové ochrany při projednávání územních plánů, investičních záměrů, EIA

atd. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

10. Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000. (zodpovídá kraj)

11. Přírodovědně cenné lokality zjištěné v rámci mapování biotopů Natura 2000, které nesplnily

kritéria pro vyhlášení jako chráněná území z titulu soustavy Natura 2000, přednostně registrovat

jako VKP (pokud nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo nepatří mezi VKP vyjmenované v § 3 písm. b)

zákona č. 114/1992 Sb.). (zodpovídají obce II.)

12. Podporovat stanice pro hendikepované živočichy. (zodpovídají kraj a obce III.)

13. Zajistit vypracování samostatné koncepce boje

proti invazním druhům rostlin. (zodpovídá kraj)

14. Zajistit vypracování samostatné koncepce boje

proti invazním druhům živočichů. (zodpovídá kraj)

15. V rámci osvěty především myslivecké a rybářské

veřejnosti řešit problematiku vypouštění zvěře

z polodivokých chovů, šíření nepůvodních druhů

živočichů, optimalizaci hospodaření na rybnících

v souladu se zájmy ochrany přírody. (zodpovídají

kraj a obce III.)

16. Podporovat výchovu a osvětu v druhové ochraně.

(zodpovídá kraj)

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je silně

ohrožený druh vyhledávající vlhká stanoviště

pahorkatin a hor zarostlá opadavým lesem.

(foto J. Vlček)

39


4. Návrhová část

4.7 Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce

CÍLE

Ochrana přírody a krajiny zahrnuje i aspekty, které není možné omezit na hranice kraje či státu. Řadu

dílčích otázek je proto nutné chápat a řešit v kontextu přesahujícím území Plzeňského kraje. Z pohledu

koncepce se bude jednat především o problematiku druhové ochrany, ekologických sítí a ochrany

vodních ekosystémů. Protože jsme již došli k poznání, že celkový stav krajiny a její využívání má rozhodující

vliv též na klimatické a odtokové poměry, můžeme konstatovat, že celá problematika ochrany

přírody a krajiny je otázkou regionální, ale zároveň státní i mezinárodní (kontinentální, globální).

V současné době je Česká republika na prahu Evropské unie. Koncepce se přitom zpracovává na

období, kdy již budeme jejími členy. S ohledem na územní vymezení této koncepce na řešenou oblast

Plzeňského kraje a z toho vyplývající kompetence je třeba konstatovat, že převážná většina úkolů na

poli mezinárodní spolupráce je záležitostí centrálních orgánů, především Ministerstva životního prostředí

ČR. Plzeňský kraj a jeho obce, s ohledem na lokalizaci podél hranice se SRN (Bavorskem), může

rozvíjet aktivity na těchto dvou úrovních, tedy obecní a regionální.

Mezi nejpravděpodobnější okruhy mezinárodní spolupráce řešeného území Plzeňského kraje a jeho

obcí bude patřit:

• Spolupráce na poli prevence proti povodním a jejich důsledkům.

• Realizace ekologických sítí (územních systémů ekologické stability) a zajištění jejich prostorové

a funkční návaznosti na obdobné struktury na německé straně.

• Programy záchrany či reintrodukce ohrožených druhů rostlin a živočichů.

• Boj proti invazním druhům rostlin a živočichů.

• Čistota vod, způsoby využívání krajiny, vliv zemědělství na kvalitu vodních zdrojů a vodních ekosystémů.

• Rozvoj turistiky a rekreace.

• Přeshraniční posuzování vlivů staveb a jiných aktivit na přírodu a krajinu.

40


5. Závěr

Výsledná podoba koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje je nutně ovlivněna

kompetencemi jednotlivých resortů, ale též rozdělením kompetencí na jednotlivých stupních veřejné

správy. Z toho důvodu koncepce ošetřuje pouze ty věcné okruhy, které jí přísluší nebo které mohou

orgány ochrany přírody aktivně ovlivňovat v rámci své působnosti.

Řada dílčích problematik, které bezprostředně souvisejí s ochranou přírody a krajiny, byla nebo bude

řešena v rámci samostatných koncepčních materiálů. Jsou jimi například:

• koncepce turistiky a rekreace,

• generel venkovského prostoru,

• koncepce ochrany památek,

• koncepce odpadů,

• koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty,

• zemědělská koncepce,

• koncepce rozvoje lesního hospodářství,

• koncepce ochrany vod.

Jiné koncepční materiály jsou doporučeny jako potřebné přímo touto koncepcí (invazní druhy, přírodní

parky,…). Některé samostatné dílčí okruhy návrhové části z tohoto důvodu nebyly v této koncepci

prezentovány v samostatných kapitolách, ale byly začleněny do věcně širších okruhů (krajinné

plánování, doprava, ochrana nerostného bohatství,…).

Koncepce vychází z principu aktivní ochrany přírody a krajiny, která na rozdíl od předchozích

konzervačních postupů prohibitivního charakteru, uplatňuje aktivní celoplošný přístup orgánů ochrany

přírody, organizací i občanů. Dalším principem je ochrana přírody a krajiny na základě diferencovaného

přístupu z hlediska jejího využívání.

Koncepce je nejen nástrojem, který rozpracovává zásady práce orgánů ochrany přírody. Stává se

rovněž prvkem funkčního informačního systému v oblasti ochrany přírody a krajiny, který soustřeďuje

poznatky o stavu území kraje, o druzích a jejich populacích a pomáhá vyhodnotit efektivnost

dosavadních postupů.

42


Příloha - ukázky tematických map

44


Příloha

45


Příloha

46


Příloha

47


Příloha

48


Příloha

49


Příloha

50


Příloha

51


Příloha

52


Příloha

53


The Concept of Nature and Landscape

Conservation for the Pilsen Region


Contents

1. Introduction ............................................................................................ 56

2. Basic principles of the Concept ............................................................ 58

3. Analytical part ........................................................................................ 60

4. Proposal part .......................................................................................... 64

4.1 Agricultural ecosystems .................................................................. 68

4.2 Forest ecosystems .......................................................................... 69

4.3 Water ecosystems .......................................................................... 74

4.4 Landscape ....................................................................................... 76

4.5 Particularly protected parts of nature .............................................. 84

4.6 Species protection .......................................................................... 86

4.7 International and regional co-operation ........................................... 88

5. Conclusions ............................................................................................ 90

Appendix - example of graphic outputs ................................................... 44

55


1. Introduction

Fourteen years have already passed since the key changes in political and economic conditions in the Czech

Republic. The Czech Republic, as a democratic state, has started to regard conservation of the environment

and landscape as an aspect of overall development of the community, based on the principle of sustainability.

In recent years, preparations for EU membership have stimulated intensive activities in this area.

The state programme of environment and landscape conservation of the Czech Republic treats

protection of the environment and landscape as a matter of public interest. It regards the

environment and landscape as a national resource which reflects on the economic and cultural level

of the nation. The programme covers preservation and improvement of biodiversity, good practice in

water management, preservation of natural soil fertility, and functional utilization of natural resources

to ensure the protection of natural and cultural values of the landscape. It regards the landscape as an

asset of strategic importance for the human community over which the state is the guardian.

The duty of the Regional Authority to process the Concept of Nature and Landscape Conservation

(further only the Concept) in co-operation with the Ministry of the Environment of the Czech Republic

arises from the regulation in §77a, Act No. 114/1992, on nature and landscape protection in the

wording of the pursuant regulations. The Regional Authority processes the Concept for activities

within its territory, with the exception of National Park, protected landscape areas, national nature

reserves, national nature monuments and their protective zones.

The State Programme for Environment and Landscape Conservation of the Czech Republic stems from the

Czech constitution and other relevant Czech acts and law, and also from many international agreements.

The Concept stems from the State Programme for Environment and Landscape Conservation, which

defines the system of medium-term and long-term regulations and measures contributing to a radical

improvement in the condition of the environment and landscape. The legislative framework of the

Concept is above all provided by Act No. 114/1992, see above, and other related legislative regulations.

The purpose of the Concept is to further develop and specify these rules and measures on a regional

scale, providing an adequate level of detail. The Concept is an ongoing, dynamic and living process,

which needs constant updating, supplementation and changes, taking into account new factors,

developments and information, similarly to the State Programme itself. The Concept is for the

guidance above all of public administrators at all levels in the municipal and regional authorities.

The Concept is based on an overall analysis of the present features of the environment and landscape,

their development, causes of changes and, last but not least, an effectiveness assessment of existing

tools for environment and landscape conservation. The objectives of environment and landscape

conservation in the short, medium and long term have been formulated on this basis. Principles, rules

and individual measures for complementing these objectives were defined.

The Regional Authority for the Pilsen Region adopted a resolution at its meeting on 2 July 2002

calling for the wording of the environment and landscape conservation act to be upgraded. The

Authority agreed to start processing the concept in accordance with the guidelines drawn up by the

Environment Department of the Regional Authority of the Pilsen Region, in co-operation with the

Territorial Department for Pilsen at the Ministry of the Environment.

After the consultant had been selected, the guidelines were discussed at the Department of Nature

Conservation at the Ministry of the Environment, which approved the proposed guidelines on 11

February 2003 in letter no. OOP/499/03. The contents of the document were in conformity with

the State Programme for Nature and Landscape Conservation, State Environmental Policy, and the

Concept guidelines established by the Department of Nature Conservation of the Ministry of the

Environment with co-operation of the Agency of Nature and Landscape Conservation. The Territorial

Department for Pilsen at the Ministry of the Environment approved the guidelines for the Concept on

15 January 2003 in letter no. 520/19/02, and the Czech Environmental Inspectorate in Pilsen gave its

approval on 19 March in letter no. 03/OP/2405/03/Ka.

The Concept of Environment and Landscape Conservation for the Pilsen Region was ratified by the

Regional Authority of the Pilsen Region under resolution No. 560/04, on 9 March 2004.

56


2. Basic principles of the Concept

The definition of the basic landscape unit was considered to be a key question by specialists with

experience of processing various concepts from before and after 1989. Earlier studies and some

present-day studies and concepts that have worked with excessively coarse territorial segmentation

were hardly exploitable for practical use. The district level seems completely inappropriate. The definition

of a basic landscape unit at the level of the microregion came nearer to the requirements of

public administration. However, since the proposal part of the Concept deals with responsibility for individual

tasks at municipality level, it was necessary to work with the more detailed unit. The second

of the two options – the municipality and the cadastral area – is more detailed and is comparatively

stable, and was chosen in the end. Moreover, the cadastral area is the smallest unit to which current

and historical data can be applied.

An absolute requirement was that the concept should be processed in the GIS background. Although

the Concept has extensive written outputs, including the presentation brochure in Czech language

and its English translation, it is the data in the individual analytical and synthetic map layers of GIS that

forms the essential part of the Concept. The whole concept was assessed by the SEA process.

58


3. Analytical part

The structure of the Concept arises from the guidelines recommended by the Ministry of the Environment

of the Czech Republic. The basic structure is shown in Table 1.

Table 1 General concept structure.

1. Introduction

2. Demarcation of the area

3. Analytical part

4. Proposal part

5. Appendices

2.1 Pilsen Region

2.2 Administrative structure of the Pilsen Region

2.3 Potential natural vegetation

3.1 Condition of agricultural ecosystems

3.2 Condition of forest ecosystems

3.3 Condition of water ecosystems

3.4 Condition of landscape

3.5 Specially protected areas

3.6 Species protection

4.1 Agricultural ecosystems

4.2 Forest ecosystems

4.3 Water ecosystems

4.4 Landscape

4.5 Specially protected parts of nature

4.6 Species protection

4.7 International and regional co-operation

60


3. Analytical part

This section analyzes the state of basic environment and landscape attributes in the Pilsen Region. The

analytical section assesses three basic types of data source. The first of these are the basic analytical

layers, which are necessary for defining the objectives of the concept, and of individual tasks and measures

in the framework of the proposal part. Their topicality needs to be checked and maintained on an

ongoing basis (e.g., registration of significant landscape components, protected trees, degree of TSES

completion, land use). The second basic analytical layer provides a generally applicable foundation that

is relatively stable over a period of time (e.g. natural vegetation, landscape assessment). The third type

involves synthetic (problem) layers, which are formed for the purposes of part of the proposal by a synthesis

of two or more analytical layers. The basic structure of the analytical part consists of six sections

(Table 2).

Each of these six sections consists of more analytical or more synthetic layers. The only exception is

the data on forest ecosystems. The thematic maps were not processed in this case, because the data

is not yet available at the level of cadastral areas, but is only available for forest territorial administrative

segmentation. The graphical data on forest ecosystems will be completed in 2004-2005. At the present

time, the Concept assesses this data only by tables, charts and verbal comments.

While GIS works with factual values of the checked attributes, the written outputs are generalized in

transparent maps, mainly with categorization of the cadastral areas. The basic unit – the cadastral area

– is not used in some layers in the section on the Condition of Forest Ecosystems, where, in addition to

the forest percentage, the partial layers are processed according to forest territorial administrative units.

Because the databases of the forest management plans are at present complemented by the codes

of cadastral areas, it will be possible in a year or two to reprocess these layers at the level of cadastral

areas. Another group of analytical layers that does not use the cadastral area as the basic landscape unit

is the section on species protection, where the data is based on the standard squares used by botanists

and zoologists.

Each section consists of the following parts:

(1) Introduction of problems

(2) Methods

(3) Assessment of the region (maps, charts, tables, verbal comments)

62


3. Analytical part

Table 2 Overview of thematic maps that is available in the Concept in printed form and in the

form of GIS.

Chapter of analytical part

Thematic maps

2. Area delimitation Administrative division of Pilsen Region

Geological characteristics

Geobotanical characteristics

Phytogeographic segmentation

3.1 Condition of agricultural

ecosystems

3.2 Conditions of forest

ecosystems

3.3 Condition of water

ecosystems

Percentage of arable land

Price of agricultural land

Less favourable areas (LFA)

Potential threat of water erosion

Potential threat of wind erosion

Drainage of agricultural land

Factors favouring non-productive functions of agriculture

Grassing with regard to the percentage of flood plains

Percentage of forests

Percentage of water plains

Percentage of still water

Percentage of watercourses

Agricultural soils indicating flood plains

Percentage of artificially channelled streams

Natural Water Accumulation Protected Areas

3.4 Condition of landscape Types of present landscape utilization

Degree of ecological stability

Skeleton of ecological stability

TSES regional and supra-regional

Degree of completion of local TSES studies

Potential SLC according to §3 Act No. 114/92

Significant landscape components (SLC) registered

Landscape assessment

Nature parks

Territorial correspondence of nature parks and large-scale protected

areas with areas of increased aesthetic value.

Landscape fragmentation of ground communications

Protected trees

3.5 Specially protected

areas

Specially protected areas (large-scale)

Specially protected areas (small-scale)

3.6 Species protection Number of bird species and rarity index

Specially protected bird species

Specially protected plant species

Number of mammal species

Specially protected mammal species

63


4. Proposal part

This part of the concept categorises and defines the objectives of nature and landscape conservation.

The objectives are defined as: general objectives, short-term objectives (about 2 years), medium- and

long-term objectives. The objectives are planned in individual spheres.

The proposal part is structured into sub-spheres. Individual tasks and measures are defined in such

a way that they are connected to the defined objectives and implementation is ensured. The level of

public administration that takes responsibility is determined for each task. There are various types of

planned tasks and measures. There are specific measures that have to be carried out in the landscape,

then there are the requirements for processing parts of the studies and completing the documentation,

updating the data sets, environmental education, and dissemination and publication tasks.

64


4. Proposal part

4.1 Agricultural ecosystems

OBJECTIVES

General objectives

The general objective in this area is to utilize agricultural ecosystems in a way that takes into account

their productive potential, landscape character and the need to maintain or increase their biodiversity.

Conservation and utilization of agricultural ecosystems and their effects on the landscape as a whole

have to be compatible with ideas of sustainable development. Production was the dominant role

of agriculture in the second half of the 20th century. The productive use of agricultural ecosystems

should be balanced with landscape-forming, ecological and hydrological roles. In some selected

regions, land use will be slanted toward non-productive purposes.

Short-term objectives

• Promote careful use of undeveloped areas; protect agricultural land resources from major permanent

incursions.

• Choose areas where non-productive landscape roles will be the priority in agriculture.

• Increase the number of projects aimed at landscape conservation, restoration and maintenance.

Raise the level of financial support from the Ministry of the Environment and the Ministry of Agriculture,

the State Environmental Fund and European funds for landscape-forming programmes

in the Czech Republic.

Medium and long-term objectives

• Support agricultural management that takes into account the character of the landscape along with

its productive potential, the aesthetic quality of the area and the vulnerability of the landscape.

• Support the principles of adapting agriculture to the requirements of landscape pattern restoration.

• Directly support forms of farming that are friendly to the landscape and increase biodiversity.

• Landscape and land utilization must improve the retention and accumulation potential of the

landscape.

• Take into account the specific parts of river basin that are important for the hydrological regime in

the landscape (e.g., flood plains, headstream, flood areas) when planning agricultural land use.

• Increase biodiversity in permanent grasslands.

• Increase the biological value of land as a natural resource.

• Initiate a forming system for agricultural land resources conservation that will be able deal with

serious consequences of water and wind erosion caused by inappropriate use of agricultural

plots.

• The process set aside in agriculture should be used to restore non-productive roles of landscape.

• Ecotones between agricultural and ecologically relatively stable types of ecosystems (e.g., forest,

water plains should be preferred as a transition zone, not as a sharp interface.

66


4. Proposal part

RECOMMENDATION

Agriculture and water in the landscape

1. Support reduction of arable land use in headstreams and in flood areas at least for Q10. In these

areas, patches with arable land do not fit with hydrological and ecological requirements. Support

the exclusion of arable land throughout the flood plains of rivers.

2. Eliminate arable land from a belt at least 7m in width from the edge of stream banks. A width of 7m

is the minimum to produce a buffer zone belt of woody plants or permanent grassland that will effectively

catch runoffs from the ambient plots and thus stop silting and eutrophication of streams.

Buffer zones 7m in width on both banks fulfil the minimum requirements for an ecological corridor.

The same principle is applicable for ponds and lakes, but not for artificial drainage ditches.

3. Treat hydrologically important parts of the river basin (flood plains, headstream) with respect,

when drainage systems on agricultural plots are remediated. The role of drainage in these areas

should be eliminated or at least minimized. This principle should not be used when it leads to

disruption of effective measures in other parts of drainage systems.

Agriculture and landscape pattern

4. Adapt the size of plots of arable land to the landscape character and the ecological requirement

for permeability of the landscape. The basic fact is that the economically desirable size of plots

of arable land (where further enlargement of the plots leads to no reduction in costs) is at most

30 ha. Therefore motivate farmers and represent the interests of environment and landscape

conservation in discussions about land consolidation and land use plans.

5. Support the protection of field edges from application of pesticides and fertilizers, and support

grassing of field edges. The yields of field crops in these edge areas are much lower, also in

conventional farming (influence of shade, trophic and water competition). Conservation of these

ecotone parts is very important for biodiversity in an agricultural landscape. Field edges are used

as a refuge by most field plant species (including protected species), and are very important for

many bird species and invertebrates. Moreover ecotones of fields have a role as a buffer zone,

inhibiting disruption of ecologically valuable ecosystems in adjacent field areas. The minimum

width of ecotones should be 6m.

6. In areas of enhanced aesthetic value, in nature parks, in protected zones of historical interest

(see the concept of conservation of historical monuments) and in landscapes with a well-preserved

historical landscape pattern (e.g., a baroque composition), adapt the arrangement to the

ownership and user relationships, and give priority to projects for new roads and non-productive

landscape elements. Landscape principles should be used primarily when discussing land consolidation,

land use plans, landscape revitalization and implementation of landscape-forming and

other grant-funded programs.

7. Support grassing or afforestation as temporary or permanent forms for set aside or for dealing

with excessive areas of arable land.

8. Support species diversity of plant communities with permanent grasslands.

9. Support the establishment of extensive orchards in the periphery of villages and small towns,

and also in the open landscape.

10. Support the establishment of garden nurseries to maintain regional varieties of fruit wood species

for planting in the open landscape.

67


4. Proposal part

11. Support traditional and alternative (environment-friendly) forms of agriculture. These rules

should be practised preferentially in cadastral areas marked on the synthetic map (appendix

3.1.6.) for landscape character protection and nature conservation.

12. Apply the policy of reducing agricultural land use and stabilizing the landscape with the support

of grants from the Ministry of Agriculture of the Czech Republic in areas that are less suitable for

agriculture. Contribute in this way to stabilization of the rural population and preservation of the

rural landscape, and provide appropriate incomes for farmers.

Protection of agriculture land

13. Grassing and afforestation should be implemented preferentially on plots which are highly

threatened by water erosion. The following principles should be followed: slopes over 7o -

change to grasslands, slopes over 20o - change to forests. Similar protection should also be

provided for shallow soils.

14. Support the implementation of agricultural practices that improve the soil structure, raise the

ecological values and water retention capacity of agriculture lands, and reduce their susceptibility

to erosion.

15. Generally restore the elements of scattered permanent vegetation at the expense of low-quality

agricultural land, in the interest of erosion control, landscape connectivity, aesthetic and other

considerations.

16. In order to protect the character of the landscape, new buildings should be located in the immediate

neighbourhood of developed areas of villages, and should form spatially and functionally

balanced units. Structures should be allowed in the open landscape only when there is no alternative,

or when the building is of major public interest (responsibility of the regional authority or

municipality I.,II.,III.)

Ownership of farmland, landscape planning and landscape-forming programs

17. In addition to the ecological and landscape-forming requirements of TSES, other measures in the

interest of optimising the ecological and aesthetic functions of the landscape should also be taken

into account in discussions within the land consolidation programme and other forms of landscape

planning. TSES is projected as a spatially-functional minimum, which is to be supplemented

by other measures aimed at optimizing ecological and aesthetic functions of the landscape.

18. Funding from the relevant departments should be fully exploited to reduce agricultural land use

in marginal areas, restore and stabilize the ecological functions of the landscape, etc.

19. Municipal land and public land should be used preferentially for landscape-forming purposes.

20. Re-establishing landowners’ relationship to their land, enabling access to plots, and rational rearrangement

of plots are basic requirements for sustainable use of land and the landscape. The

basic tool for adjusting ownership relationships is the land consolidation system.

21. Define areas where non-productive landscape roles will be given priority.

22. Develop an effective information system to help potential applicants for grants from landscapeforming

programmes. Provide help in submitting applications.

The nature conservancy authorities will use their powers in support of the given objectives

and measures.

68


4. Proposal part

4.2 Forest ecosystems

OBJECTIVES

General objectives

The general objectives of the concept of nature and landscape conservation in the Pilsen Region for

forest ecosystems are based on three key documents:

• The Act on the Protection of Nature and the Landscape, Act No.114/1992 S.B., where in §3 section

b) forests are presented as significant landscape components (SLC), in §4 article 2 the use

of SLC is restricted in order to prevent any damage to, destruction of, threat to, or emasculation

of their stabilization role. In §2, article 2, section f) the act proposes “… to ensure environmentally

appropriate forest management…” within the forest management plans.

• The Act on Forests, no. 289/1995 S.B., which in §1 proposes “…to determine requirements for

conservation, maintenance and regeneration of forests as a national treasure, which comprises

an irreplaceable part of the environment and to support all its functions and sustainable management

in it.”

• The National Forest programme, formulated jointly by the Ministry of the Environment and the

Ministry of Agriculture of the Czech Republic and accredited by the Resolution of Department of

Czech Republic no. 53/2002 S.B., which in relationship to forests integrates and updates previous

programme documents of the two ministries and harmonizes them with international programme

documents about forests and the environment, and with EU strategy, which as basic objective determine

sustainable forest management and acceptance of the principle of forest multifunction.

The general objective of the concept of nature and landscape conservation in relation to forests is

to achieve sustainable (environment-friendly) management in forests, as a significant landscape

component and an irreplaceable element of the environment, with reference to all forest functions.

Short-term objectives

• Find appropriate forest complexes where ways and means of sustainable and nature-friendly

management can be demonstrated.

• Propose appropriate tools for evaluating forest management, in the sense of accomplishing the

objectives of the Concept, and a system for using these tools in the work of the nature conservancy

authority in the Pilsen Region.

• Develop tools for efficient economic stimulation and enlightenment that will lead to accomplishing

the objectives of the Concept in the Pilsen Region.

• Evaluate the condition of the forests and the current level of forest management in the region; find

critical situations that need to be dealt with as a priority (e.g. extreme damage caused by game

animals, which obstructs effective improvement of species composition in the forests; undesirable

trends in hoofed game stocks, and damage caused by the animals; localities with an unsuitable

secondary hydrological network (drainage), incorrect orientation of communications leading

to inconvenient changes in the water regime (changes in the runoff line promoting the emergence

of flood waves etc.); localities that are very prone to disasters, especially gale disasters, mass

outbreaks of bark beetle, etc.; repeated use of unsuitable methods leading to soil erosion; etc.)

69


4. Proposal part

• Support legislative activities (primarily in game and forest law) and modifications to legal regulations

aimed at more effective promotion of the principles of the Concept (principally in the area of damage

caused by hoofed game, especially non-indigenous species. Stimulate activities to improve the

composition of species. Support gentler management practices. Limit drainage in forests. Tighten

the criteria for building forest roads, in order to minimize damage to the water regime, etc.)

Medium and long-term objectives

• Increase the ecological stability of forest ecosystems as SLCs and thus increase the ecological

stability of the whole landscape.

• Promote conservation, protection and support of biodiversity in forest ecosystems, not only of

wood species but also all other units.

• Increase the binding of carbon by forest ecosystems.

• Protect the health and vitality of forest ecosystems.

• Cultivate and support the wood-producing role of forests, without inhibiting the potential of

other forest functions (wood as a renewable raw material, environment-friendly wood processing

and final use).

RECOMMENDATION

1. Preserve, or in some cases slightly increase the area of forests on suitable sites (primarily in

districts with a subnormal percentage of forests) through consistently observing the legal regulations

for protecting plots designated for forest functions (it is not adequate to compensate a

decrease in these plots by afforestation of non-forest lands).

2. Seek suitable objects for demonstrating and evaluating the condition of the forests and the current

level of forest management in the region. Identify critical situations that need to be dealt

with. Use data from the Regional Forest Development Plans, the database of the Agency for

Nature Conservation and Landscape Protection in the Czech Republic, the database of the Institute

of Forestry Management, information from the state forest management authorities, the

State Nature Conservancy Administration, the Czech Environmental Inspectorate, and data from

remote sensing.

3. Propose appropriate tools for evaluating forest management, and support the development of

efficient economic stimulation and enlightenment (set project as grant).

4. Attend courses and give talks to workers of the environment and landscape conservation authorities.

Support the education programme (tutorials, courses, training sessions, field trips) for

workers in state nature conservation management, state forest management and the forestry

service. The classes should interpret the necessity, methods and opportunities for implementing

sustainable multifunctionally-oriented forest management.

5 Use financial tools (e.g., loss of grants), education and, where the law allows, to inhibit woodproduction

activities that lower or damage the potential of other forest roles, e.g. drainage of

water-affected soils, excessive planting of “productive” wood species at the expense of the

ecological stability of forests, schematic forestry methods that have a negative effect on genetic

diversity, excessive clear cutting in conditions where more environment-friendly methods could

be used. Facilitate natural regeneration. Avoid repeated use of environment-unfriendly methods

(unfriendly transport methods, excessive or inadvisable use of chemicals, etc.) etc. No forest

function (e.g. hunting and breeding of game animals) should be excessively preferred at the

70


4. Proposal part

expense of other functions (including the productive role). The exception is possible only in case

when the preferred function is determined by the form of forest classification

6. Use financial and non-financial tools to improve the species composition in forests by increasing

the amount of major wood species that are in deficit, especially fir, beech and oak. A major

long-term objective is to bring the species composition closer to the target species composition

(according the growth conditions and other factors). Consider also a broader approach to natural

species composition. Direct your attention to the ecologically least stable forest complexes

– see the analytical part.

7. Use wood species that are in deficit during forest regeneration, but also systematically support

repressed and residual admixtures of the shade-loving wood species that are in deficit (especially

fir and beech) during forest regeneration. In order to increase species diversity in young

coniferous-only forest use fast-growing pioneer tree species in the short term. Keep reducing

the percentage of such species in order to prevent inappropriate economic losses. For the final

stage of forest succession leave at least the percentage (about 20%) necessary for the ameliorative

function that these species have.

8. Process and carry out the programme for preservation and spread of endangered and rare wood

species (the main targets are to preserve rare species and to increase species diversity generally,

because many of these species form an important element in food chains). The programme

should pay special attention to elms, Sorbus torminalis, yew, wild cherry (Cerasus avium), pear

(Pyrus communis) and crab apple (Malus sylvestris). Increased attention should be given to the

restoration of Norway maple (Acer platanoides) and both species of linden (Tilia cordata, Tilia plathyphyllos).

Some shrub species, especially juniper, viburnum, spindle tree, etc., should also receive

attention (many of these species are useful only in forest edges or form characteristic habitats).

9. Exert insistent, long-term pressure to reduce hoofed game to environmentally sustainable levels,

exert pressure to limit or eliminate non-native invasive game species breeding in free hunting

grounds, especially in large, specially-protected areas (use the current game parks for breeding

purposes). Raise political pressure by using existing legislative tools, however inadequate

they may be. Aim at modifying the law to enable efficient solutions to the problems. Solving this

problem is critical to the success of the Concept as whole, in relation to forest ecosystems.

10. Use financial grants to motivate objectification and quantification of the impact of damages

caused by game on forest ecosystems and find criteria for determining ecologically sustainable

game stocks.

11. In mountain and foothill areas (Domažlicko, Klatovsko and, to some extent, Tachovsko) with a

high percentage of forest land and a low density of settlement set up effective protection and

conditions for dispersing lynx and native species of forest fowl (capercailzie, black grouse, common

grouse) by suitable arrangement of biotopes and by providing assistance and education.

12. Raise the bird and bat population as an important stabilizing element in forest ecosystems by

supporting natural nesting conditions (protecting dens and nesting trees, protecting and supporting

shrub layers, especially in forest edges, etc.). Also provide artificial nesting points (placing,

servicing and monitoring nesting boxes and other hiding places). In order to improve the effectiveness

of these measures establish programmes to protect owls, raptors, bird species living

on trees with dens, bats, etc. The programmes, and the monitoring and evaluation of the results

should be overseen by specialists.

13. Support sharp limits on spruce growing in areas outside its ecological range (i.e., in the 1st and

2nd forest vegetation belt, but not in water affected habitats) and near the lower boundary of its

ecological range (limit its spread in the 3rd forest vegetation belt), taking into account the danger

of global climate changes (emphasize protection of vital spruce stands in these areas – see

below). For the same reasons also support a slight increase in percentage of wood species from

71


4. Proposal part

their natural range (move the centre of their distribution) to the upper third of their ecological

range (of natural distribution). Use education, financial incentives and legislative tools.14. Support

care for preservation of the gene pool, and preservation of forest wood species, through the

following measures:

• monitor the condition of the gene pool of forest wood species, the capacity of the reproductive

material resources (gene base, appraised stands, seed planting) on an ongoing basis,

seek and complement new resources, monitor endangered wood species and their populations

and access the need for intervention. Check the quality of major gene resources. Proceed

in the same way with wood species for which approval of the reproductive material is

not covered by legislation;

• check the gene bases of major forest wood species, emphasizing the origin of the wood species,

and modify the gene base according to the methodology used in the EU;

• where possible, support natural reproduction at the expense of artificial reproduction;

• in the framework of the shelterwood system, use the selective pressure of the parent stand

to form the next forest generation;

• resist routine and schematic stand tending;

produce and implement programmes for preserving the gene pool of valued fragments in the

local population and ecotypes of wood species (e.g., high plain ecotypes of Pinus sylvestris,

autochthonous or well adapted allochthonous populations of spruce from lower locations.

The trees will serve as resources of reproductive material for dealing with global climate

changes, living fragments of elm populations, etc.) Attempt to restore, back up the gene pool

in seed planting and clone archives, or in banks of reproductive materials, etc;

• when working with reproductive material, taking into account the differences in ecological

requirements, differentiate especially among the following genera: oak (pedunculate oak

– Quercus robur, sessile oak – Quercus petraea), linden (small-leaved linden – Tilia cordata,

large-leaved linden – Tilia platyphyllos), birch (silver birch – Betula pendula, pubescent birch

– Betula pubescens, Betula pubescens subsp.carpatica – the taxonomy of birch is complicated.

When transferring seeds, take into account at least the similarity in natural conditions),

alder (black alder – Alnus glutinosa, speckled alder – Alnus incana);

• supervise the transfer and manipulation of reproductive material very carefully (from 2004,

onwards).

15. Participate actively in ongoing revision of the representative make-up of forests in specially protected

areas.

16. Support the incorporation of territorial protection of key sites for conserving the biodiversity

of forest ecosystems into land-use planning documentation at each stage. In cases of crucial

importance the sites should be functionally categorized as special purpose forest, in order to

protect their biodiversity, and projected into the forest management plan. Proceed in a similar

manner with significant segments of TSES.

17. In elements of TSES promote a more consistent approach to the composition of natural wood

species, including the use of wood species with naturally low occurrence (rare species) and fastgrowing

pioneer tree species, including shrubs.

18. Increase the age and spatial diversity of forests as an aspect of long-term support for careful

management (mainly adequately long forest reproduction under the shade of the parent stand,

perhaps in combination with small-scale group elements – hollows), especially in areas with

shade-loving climax species.

72


4. Proposal part

19. Support preservation of trees with dens and reserved trees until their natural decay (in order to

minimize economic losses, leave primarily less valuable wood species, especially on lee sides

of stands; 3-5% of the area). Support preservation of a reasonable quantity of dead wood (of

thick dimensions) for natural decay; prefer wood species that are not susceptible to attack from

dangerous bark insects (especially bark beetles on spruce!)

20. Chart the extent and degree of disturbance to the water regime in forest ecosystems caused by

secondary hydrological networks (insensitive drainage and unsuitable arrangement of the road

network and other linear structures) in the forest area in the Pilsen Region. Set up a timetable

for dealing with the most serious damages to the water regime.

21. Start a support programme to reorganize and service the forest road network to reduce its negative

impacts on the water regime in the area.

22. In order to increase carbon binding by forest ecosystems:

• limit drainage of hydromorphic forest soils that leads to increased humus mineralization,

• aim at multi-floor forest composition (better use of space for biomass, better use of light for assimilation,

better shade for the soil surface – leading to a decrease in humus mineralization),

protect humus from increased mineralization by reducing clearcut areas and brightly-lit forest

stands. For the reasons given above, decay in large-size forest elements (bark beetles, wind

etc.) must be avoided, and preventive measures must be implemented.

• support afforestation of unproductive agricultural plots, but also take into account other

criteria, especially preservation of landscape character, landscape diversity (do not afforest

non-forest elements inside forest stands, etc.), occurrence of rare and endangered species

on secondary treeless area, etc. Afforestation of unproductive agricultural land is particularly

effective in areas with a low percentage of forests and in large treeless area.

23. Initiate, support and actively participate (in state wide activities) in computation of the critical burden

and categorization of areas in terms of the present and potential acidification of forest soils.

This information should be taken into consideration in forest management.

24. Give ongoing support to measures that decrease the external man-made burden in forests (environmental

pollution) and which worsen the state of forest health. Reduce the negative impacts

of pollution, particularly:

• work on reduction of emissions from local sources (in the Pilsen Region),

• exert political pressure for the reduction of external emission sources,

• take action against the formation of illegal waste dumps in forests,

• invoke a whole range of measures for reducing negative man-made impacts on forests (reduce

road salting in forests and replace it by alternative methods of winter road maintenance,

reduce the penetration of agricultural pesticides into adjacent forests, etc.);

• support an increase in the proportion of wood species with higher tolerance to harmful agents

and with ameliorative effects; also take into account preservation of highly-productive and

non-productive values of forests (especially increase the proportion of autochthonous broadleaves).

The nature conservancy authorities will use their powers to support the achievement of these

objectives and measures.

73


4. Proposal part

4.3 Water ecosystems

OBJECTIVES

General objectives

The main objective is to use water resources in a way that takes into account the principles of

sustainability and increases their ecological and aesthetic value. Another objective is to restore the

water regime to a state close to the natural state and to increase the retention and accumulation

potential of the landscape. In protection against high waters differentiate between directing the

floodwaters and preventing devastating flood damage. Support the function of flood plain ecosystems,

headstreams and wetlands and their rational use. Raise the quality of surface and ground water.

Short-term objectives

• Build structures and adjust water elements to form conditions for the progress of water animals

and water plant habitats.

• Do not allow further regulation of water streams that would shorten the length of their run, that

would denaturalize the character of the watercourse and flood plain, or that would generally

decrease their ecological and aesthetic value. Exceptions should be made only in the interest of

prptecting health and property.

• New water elements should be planned that will have a beneficial hydrological, ecological and

aesthetic function in the landscape.

• Prevent further construction in the flood plains of water streams.

Medium and long-term objectives

• Remove barriers which obstruct the migration of fish and other water animals.

• Revitalize water streams and reservoirs which were inappropriately channelled or treated in the

past. The priorities in this regard are inappropriately trained water streams.

• Restore the retention and accumulation function of the landscape (dry polders, ponds, etc.).

• Take into consideration the function of flood plains and headstreams.

• During floods allow rivers to overspill from the watercourse in localities where the damage to

property is not excessive.

• Increase the natural cleansing capacity of water streams and reservoirs.

• Raise the number of activities and the amount of financial support in the framework of landscape-forming

programmes from the Ministry of the Environment, the Ministry of Agriculture,

or from European funds.

74


4. Proposal part

RECOMMENDATION

Floods, conservation and using of landscape

1. Exclude arable land use in headstreams and flood areas at least for Q10. In these areas, use of

land for arable purposes is in contradiction with hydrological and ecological requirements. Support

the exclusion of arable land throughout the flood plains of watercourses.

2. Do not permit further building in the flood plains of watercourses.

3. For this purpose, support the production of studies and plans which define the flood plains in

villages, town and cities.

4. Prevent any regulation of water streams that would shorten the length of their run, that would

denaturalize the character of the watercourse and flood plain, or would generally decrease their

ecological and aesthetic value.

5. Support the revitalization of watercourses and their flood plains with a view to increasing the

retention and accumulation potential of the landscape.

6. During floods allow the river to overspill from the watercourse in localities where damage to

property is not excessive.

7. In the interest of allowing rivers to overspill during floods, process studies that will define the

areas of possible overspill with regard to protection of property. Specify regulations to protect

these areas from building and other activities which would impair this retention role.

8. Increase the water storage capacity of the landscape by building dry polders and water reservoirs

with a retention role.

9. Eliminate arable land from a stretch at least 7m in width from the edge of stream banks and

ponds. This does not refer to artificial drainage channels.

10. When drainage systems are reconstructed on agricultural plots, take into consideration the hydrologically

important part of the river basin (headstreams, flood plains) and eliminate or at least

minimize the drainage role at that point. This principle cannot be applied when other parts of the

drainage system may be disrupted.

Revitalization

11. Support revitalization of watercourses, including their flood plains, through landscape-forming

programmes, especially through the Programme for Watercourse Revitalization. Revitalization

of trained parts of watercourses should be prioritized.

12. Follow the principle that one comprehensive revitalization is preferable to several partial revitalizations.

Planting trees in an alley (avenue) along an artificially channeled river cannot be considered

as revitalization.

13. Build new ponds in preference to dredging mud from existing ones. Removing mud should be

the responsibility of the reservoir owner. The owner should deal with the consequences and

causes, including any disputes with owners of eroded plots.

14. Ensure the ecologically acceptable minimum stream flow in a watercourse and in the raceway

of waterworks in the framework of revitalizations.

75


4. Proposal part

15. Eliminate the causes of silting and eutrophication of water reservoirs and watercourses. Always

help the owners and users of eroded agricultural plots to obtain redress.

16. Support ways of using water reservoirs that emphasize non-productive functions.

17. Support restoration and establishment of wetlands.

18. Support activities that increase natural reproduction of fish populations.

19. Support activities leading to protection or reintroduction of endangered fish species and other

aquatic animals.

20. Coordinate activities leading to formulation of, and support projects for, revitalization measures.

Water quality

21. Support projects leading to an increase in the self-cleaning ability of watercourses and reservoirs.

22. Form conditions for the existence of a buffer zone (filter) and for the development of a littoral

zone to catch sediments and nutrients and to avert silting and eutrophication.

23. Exclude arable land use in headstreams and flood areas at least for Q10. In these areas arable

land use is in contradiction with hydrological and ecological requirements. Support the exclusion

of arable land throughout the flood plains of watercourses.

24. When drainage systems are reconstructed on agricultural plots take into consideration the hydrologically

important part of the river basin (headstreams, flood plains) and eliminate or at least

minimize the drainage role at that point. This principle cannot be applied when other parts of the

drainage system may be disrupted.

25. Monitor signs of accelerated soil erosion and always help owners and users of eroded plots to

obtain redress.

The nature conservancy authorities will use their powers to support the achievement of these

objectives and measures.

76


4. Proposal part

4.4 Landscape

OBJECTIVES

General objectives

The general objectives are to conserve and increase biodiversity and to achieve an ecologically

and aesthetically well balanced landscape. For this purpose it is necessary to proceed as follows:

with progressive implementation of TSES, lower the consequences of landscape fragmentation,

and protect representative and unique types of ecosystems within relevant biogeographical units.

Take into account that TSES is defined as a spatially-functional minimum for achieving the stated

objectives, and it has to be supplemented by other measures that further optimize the function of

the landscape.

In the meaning of §12, Act on the Protection of Nature and the Landscape, Act No. 114/1992,

protect the character of the landscape against activities that dimish its aesthetic and natural value.

Interference with the landscape character should be pursued only in order to preserve significant

landscape components, especially particularly protected areas, dominant cultural features of the

landscape, a harmonic scale and harmonic relations in the landscape. The objective is not only

effective protection of valuable areas (apart from National Parks and Protected Landscape Areas) with

significant landscape character as defined by the Natural Park institute. At same time it is necessary

to ensure adequate protection of the character of the landscape outside the most valuable areas. In

landscapes with reduced natural and aesthetic values or negative characteristics and features, the

formation of new values should be preferred, e.g., restoration and aesthetic improvement of these

landscapes. The whole Natural Park area should make the most of the potential of the landscape and

the principles of active protection of landscape character should be implemented. An excessively

high proportion of Natural Park area could reduce the effectiveness of protecting the aesthetic,

natural and cultural-historical values of the landscape. An excessively low proportion of Natural Park

could conversely threaten the landscape character by failing to protect areas of high landscape value

from unfriendly activities.

In order to preserve or raise the biodiversity, ecological stability or aesthetic values of the landscape

it is also necessary to protect significant parts of the landscape that are not formally included in a

particularly protected area as SLC, under §14. If such an area is not included in SLC under §3, section

b, the significant parts of the landscape are registered in the sense of §6.

The objective of nature and landscape conservation, and of all forms of landscape planning and

management, is to restore landscape patterns by applying parameters that increase biodiversity at

the ecosystem level and decrease the consequences of landscape fragmentation, e.g., by increasing

their connectivity or permeability and, last but not least, by increasing the aesthetic value of the

landscape. In response to the dramatic simplification of landscape patterns in the second part of the

20th century, increased landscape heterogeneity should be used as the main measure for rectifying

the situation. A further decrease in landscape heterogeneity is admissible only in areas with a

relatively high proportion of ecologically more stable landscape elements (a skeleton of ecological

stability), when a decrease in landscape heterogeneity will be accompanied an increase in the

proportion of ecologically valuable ecosystems.

77


4. Proposal part

Short-term objectives

• Process a spatially-functional demarcation of the regional TSES; ensure the continuity of all territorial-administrative

units.

• Establish a study of the TSES for all cadastral areas that are included in the Pilsen Region

• Evaluate the area of the Pilsen Region, with the exception of the area of National Park and Protected

Landscape Areas, in terms of aesthetic, natural and cultural-historical values, and define

where new nature parks may need to be proclaimed.

• Appraise mining areas that are not in use, with a view to landscape character protection.

• Unify the principles of intent assessments by the nature conservation authorities with a view to

landscape character protection in the area of the Pilsen Region.

• Prevent reductions in areas with an enhanced aesthetic (landscape) value.

• Prevent any increase in areas with a reduced aesthetic (landscape) value.

• Evaluate the current effectiveness of decrees and regulations on establishing nature parks in

relation to the area.

• Specify the regulations for all nature parks in the area of the Pilsen Region.

• Evaluate the existing situation in legislation to conserve significant parts of nature and the landscape,

and specify priorities for further progress in registering areas as SLCs.

• Assert the principle of raising landscape heterogeneity in all activities conducted by the nature

conservation authorities.

• When new elements in an open landscape are established, use autochthonous wood and herb

species that correspond to the habitat conditions.

• Raise the number of activities and the level of financial support in the framework of landscapeforming

programmes from the Ministry of the Environment, Ministry of Agriculture and the State

Environmental Fund.

Medium and long-term objectives

• TSES at all levels should be transferred into digital (vector) form for the area within the Pilsen

Region. Ensure spatial continuity inside this area and also on the boundaries with the Protected

Landscape Areas, National Park and adjacent regions.

• Process geographic information system (GIS) data about TSES, and keep it periodically updated.

• TSES studies should be projected in further levels of planning documentation (plans and

projects). When processing the studies make sure that the proposed elements will have a positive

aesthetic impact.

• In specific cases (above all in ecologically relatively unstable areas) supplement TSES with new

(projected) interactive elements in territorial plans and land consolidations.

• Progressively establish the projected syntactic elements of the TSES and implement them into

landscape management, etc.

78


4. Proposal part

• Formulate preventive principles for protecting the landscape character in areas of the region.

• Process studies for each nature park that will define general principles and methods for protecting

the character of the landscape in their areas.

• Progressively increase the land area with enhanced aesthetic (landscape) values through landscape-forming

and other programmes, various forms of landscape planning and other activities.

• Progressively reduce the land area with reduced aesthetic (landscape) values.

• Improve the general awareness of residents in the Pilsen Region about landscape character

protection and about the role of nature parks. Support their active participation in landscape

character protection.

• Register important parts of the landscape that are not yet covered by adequate area protection

measures, such as SLC.

• Upgrade the information system of registered SLCs at the level of individual plots linked to the

regional GIS.

• Support activities leading to increased landscape heterogeneity.

• Rehabilitate the element of fruit trees in the open landscape (extensive orchards, parkways,

ridges, edges and solitary trees).

RECOMMENDATION

Ecological networks – Territorial Systems of Ecological Stability (TSES)

1. Process the spatial-functional demarcation of the regional TSES, including continuation of all territorial-administrative

units (responsibility of the Regional Authority).

2. Establish a study to ensure implementation of the local TSES for all cadastral areas. (responsibility

of Municipality III and ordering party of land-use plans).

3. Transfer TSES (regional and local) into digital (vector) form for the whole area of the Pilsen

Region. Ensure spatial continuity inside this area and also on the boundaries with Protected

Landscape Areas, National Parks and adjacent regions. (responsibility of the Regional Authority

and Municipality III.)

4. Feed data on TSES into the geographic information system and ensure that it is periodically

updated and made accessible to the public and to the public administration authorities. (responsibility

of the Regional Authority and Municipality III.)

5. Obtain relevant data for the information system about TSES, above all for periodic updating.

(responsibility of Municipality III.)

6. Support implementation and maintenance of the syntactic elements of TSES in their administrative

area. Give priority to cadastral areas with a very poorly developed ecological stability skeleton,

or with a low level of ecological stability (appendix 3.4.5. and 3.4.9.). Also prioritize cases

when implementation of the syntactic element eliminates a major ecological barrier. (responsibility

of the Regional Authority and Municipality I., II., III.)

79


4. Proposal part

7. Register as SLC (under §6 of act no. 114/92 S.B.) those syntactic elements of TSES, which are

not protected as particularly protected areas or as SLC, particularly under §3 section b). (responsibility

of Municipality II)

8. The municipalities are the most suitable owners of land that is included in TSES. The municipalities

must take into account their duty to protect the interests of the public. (responsibility of

Municipality I.)

9. As the owners of this land, they must ensure maintenance of the syntactic elements of TSES

through implementing the landscape-forming programmes. (responsibility of Municipality I.)

10. Respect the spatial parameters and function of TSES in land use plans, land consolidation programmes,

forest management plans and other planning documentation. (responsibility of the

Regional Authority and Municipality I., II., III.)

Landscape character and nature parks

11. Evaluate the efficiency of the nature parks established at the same time and suggest any reductions

or expansion. Reassess the number of nature parks and their boundaries with a view to

integrating them in a single regional administrative unit. The synthetic map (appendix 3.4.6.1)

shows areas that are at present well covered by nature park regulation, but are not classified as

landscape with increased aesthetic value by the landscape evaluation. In these areas, consider

if the regulations are adequate in the regional context. In the same map, areas are marked that

have been classified as landscape with increased aesthetic value, but are not covered by nature

park regulations. In these areas, too, an assessment should be made of their suitability for protection

by nature park regulations.(responsibility of the Regional Authority)

12. Formulate preventive principles for protection of landscape character in constituted nature

parks, and take into account the special features of each area. Study assignments should be established

for each nature park in order to evaluate the area in terms of the presence of aesthetic

and natural landscape values, and in order to define the general principles for protection of the

landscape character. On the basis of such a study suggest regulations to prevent disruption of

the character of the landscape. The formulated principles will include rules to form a basis for decision

making by the relevant authorities in order to achieve the desired effect on the landscape

character. (responsibility of the Regional Authority)

13. Process a long-term strategy for reducing the area with reduced aesthetic (landscape) values

and for expanding the area with enhanced aesthetic (landscape) values. (responsibility of the

Regional Authority)

14. In cooperation with other administrative authorities and organizations, support education leading

to landscape character protection. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III)

15. Decision making by the nature conservancy authorities on buildings and other activities in relation

to landscape character (under §12, article 2) is motivated by the methodological procedure

of concept assessment with a view to landscape character protection. (responsibility of the

Regional Authority and Municipality III.)

16. Assert the principle of protection of aesthetically valuable areas. When it is necessary to permit

buildings or activities that lower the value of the landscape character, follow the principle of accumulating

negative activities in areas of reduced aesthetic value. (responsibility of the Regional

Authority and Municipality III.)

17. In pragmatically complicated cases, use consultancies or surveys conducted by experts. (responsibility

of the Regional Authority and Municipality III.)

80


4. Proposal part

18. Through the medium of registration of SLCs, ensure the protection of ecologically, geomorphologically

or aesthetically valuable parts of the landscape. SLC registration in this sense is suitable

primarily for areas outside particularly protected areas or nature parks and for protecting dominant

landscape features of a natural and cultural character. (responsibility of Municipality II.)

19. The local authority should be influenced by the principles of landscape character protection

when granting permission for woodcutting in the areas of nature parks. (responsibility of Municipality

I.)

20. Support the restoration of historical landscape patterns of a natural character (hedgerows, parkways,

alleys by field roads, etc.) and of a cultural character (small chapels, crosses, wayside

crosses and other small artefacts). Special attention should be given to objects and elements

under public administration or ownership. See also the concept of landmark protection. (responsibility

of Municipality I.)

21. Support the specific character and nature of villages or regions. Protect this character, and support

education for citizens and dissemination of information about local history and customs.

(responsibility of the Regional Authority and Municipality I.)

22. Look at the features, characteristics and values of landscape character in the framework of

defining and implementing TSES in nature parks. At the level of the implementation project, the

visualization of measures carried out should be presented and assessed in terms of landscapearchitectural

principles. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)

23. When issuing permission for buildings and other activities related to landscape character (under

§12 article 2), and also when expressing its views on land consolidation projects, land use plans,

forest management plans and other landscape-planning documentation, produced for nature

parks, the relevant nature conservancy authority should take into account the principles of landscape

character protection given by the methodological instructions from the Regional Authority

and published on the basis of separate documentation created for this purpose. (responsibility

of the Regional Authority and Municipality III.)

24. With a view to landscape character protection, new buildings should where possible be situated

in the nearest built-up community and within a spatially and functionally well balanced townplanning

unit. Structures in the open landscape should be restricted to cases where there is no

alternative, and to important buildings of major public interest. (responsibility of the Regional

Authority and Municipality I.,II., III.)

25. Find a suitable form and location for vertical buildings, e.g. masts, water-towers, wind power

stations, etc., to prevent a negative impact on aesthetically valuable parts of the landscape.

(responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)

26. Support the establishment of nurseries to preserve regional varieties of fruit-tree species for

planting in the open landscape. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II.,

III.)

27. Appraise unworked areas in terms of their influence on the landscape character. (responsibility

of the Regional Authority)

28. The critical factor for successful integration of a quarry into the landscape is usually the scale and

segmentation (spatially variability) of the quarry. Small and indented quarries can in some cases

enhance the landscape aesthetically and ecologically. In landscape character impact assessment

of mineral mining, these characteristics should be emphasized. (responsibility of the Regional

Authority and Municipality III.)

81


4. Proposal part

Significant landscape components (SLC)

29. Formulate the priorities for registering SLCs in terms of analysing the current landscape condition

and the extent of use SLC measures. (the responsibility of Municipality II.)

30. Following the defined priorities, progressively register selected landscape elements as SLCs.

(responsibility of Municipality II.)

31. Create GIS to document registered SLCs. (responsibility of the Regional Authority)

32. Create data for GIS databases of registered SLCs. (responsibility of Municipality II.)

33. Register as SLC (under §6 of act no. 114/92 S.B.) syntactic elements of TSES that are not

protected as particularly protected areas or as an SLC given particularly under §3 section b).

(responsibility of Municipality II)

34. Implement measures that respect the function of flood plains as SLCs, taking into account the

current condition of vegetation, e.g. grassing, afforestation, etc. (responsibility of the Regional

Authority and Municipality I.,II., III.)

35. Significant elements for protection of geodiversity should be established as natural monuments

or registered as SLCs. (responsibility of Municipality II)

Landscape patterns

36. Give long term support to activities leading to increased landscape heterogeneity, e.g. restoration

of original hedgerows, field roads with alleys, elongating watercourses into the framework

of revitalization, grassing and afforestation of patches within the matrix of arable land, etc.

Favour the principle of establishing several small elements rather than a single large element,

support longer edges between individual ecosystems. (responsibility of the Regional Authority

and Municipality I.,II., III.)

37. An important criterion in these activities is to increase landscape connectivity and minimize

ecological barriers that form a barrier to the movement of flora and fauna. (responsibility of the

Regional Authority and Municipality I.,II., III.)

38. The criterion of increasing landscape heterogeneity, with the exception of cases specified below,

should be projected to the decision making process of nature conservancy authorities, to remarks

within land consolidation, land-use planning, forest management plans and other forms of landscape

planning and management. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.)

39. A decrease in landscape heterogeneity is allowable only in areas where it is accompanied by an

increase in the area of ecologically valuable habitats. (responsibility of the Regional Authority and

Municipality I.,II., III.)

40. Changes in landscape patterns should take into account the landscape character. (responsibility

of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.)

41. Restoration or establishment of ecologically relatively stable landscape elements should take

into account their relatively uniform arrangement in a less stable matrix, largely arable land.

(responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)

42. When making changes and restoring landscape patterns it is recommended to use historical

data, maps, aerial photographs and other relevant sources. This data can provide a very important

inspiration for keeping or restoring continuity in landscape use and memory. However the

historical situation should not be copied mindlessly. (responsibility of the Regional Authority and

Municipality III.)

82


4. Proposal part

43. When restoring landscape patterns, prefer cadastral areas with a poorly developed ecological

stability skeleton, or with a low average degree of ecological stability (Appendix 3.4.5. and

3.4.9.). (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)

44. When implementing new landscape patterns use native wood and herb species that suit the

habitat conditions in the locality. (responsibility of the Regional Authority and Municipality III.)

45. Support fruit tree planting in the open landscape as extensive orchards, linear formations (alleys,

hedgerows, edges) or as solitary trees. (responsibility of the Regional Authority and Municipality

III.)

46. Support the establishment of nurseries to preserve regional varieties of fruit-tree species for

further planting in the open landscape. (responsibility of the Regional Authority and Municipality

I.,II., III.)

47. Where there are significant linear buildings that can form an ecological barrier, conduct an impact

assessment on animal migration and take necessary steps to eliminate the negative impacts of

landscape fragmentation. (responsibility of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.)

48. Adverse development in the second part of the 20th century led to a decrease in elements of

an ecotone character. When establishing new landscape-forming elements it is therefore necessary

to focus on elements of this character. This principle does not refer to biocenters. (responsibility

of the Regional Authority and Municipality I.,II., III.)

49. Establish an effective information system for potential applicants for grants from programmes in

support of landscape protection and design. Provide help in making applications. (responsibility

of the Regional Authority and Municipality III.)

50. With a view to landscape permeability protection, which is a basic and typical attribute of “Czech

landscape”, prevent the build-up of fences, folds, walls and other similar barriers in the open

landscape that might reduce its permeability.

83


4. Proposal part

4.5 Particularly protected parts of nature

OBJECTIVES

General objectives

The conservation of naturally or aesthetically very prestigious areas should be implemented in the

form of particularly protected areas. Types and intensity of landscape use in these areas should

be consistently subordinated to preservation or improvement of the natural circumstances, with

the accent on conservation. Protect monumental trees, groups of trees and alleys against abuse,

demolition and disturbance of their natural development. Actively preserve them from harmful

environmental impacts.

Short-term objectives

• Complete the revision of estates in nature reserves and monuments.

• Process and implement management plans for nature reserves and monuments.

• Mark the areas, and put up information notice boards in selected nature reserves and monuments.

• Evaluate the state of health of protected trees and ensure good maintenance for them.

• Complete the marking of protected trees in fields.

• Supervise observance of regulations on activities in protective zones of protected trees.

Medium and long-term objectives

• Declare localities of European significance as protected areas.

• Have significant localities in nature reserves and nature monuments entered in the inventory of

European significant localities.

• Evaluate nature reserves and monuments in terms of their representative incidence within the

Pilsen Region, using the methodology prepared by the Ministry of the Environment.

• Supplement the system of particularly protected areas.

• Supplement the network of protected trees with the most significant trees, groups of trees and

alleys in the region.

• Ensure an adequate information system and presentation of protected trees.

RECOMMENDATION

Particularly protected areas

1. Complete the revision of estates in nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional

Authority)

2. Process and implement the management plans for nature reserves and monuments. (responsibility

of the Regional Authority)

84


4. Proposal part

3. Mark areas and provide information notice boards in selected nature reserves and monuments.

(responsibility of the Regional Authority)

4. Declare localities of European significance as protected areas. (responsibility of the Regional

Authority)

5. Have significant localities in nature reserves and nature monuments entered in the inventory of

European significant localities. ( responsibility of the Regional Authority)

6. Provide inventory inspections for all nature reserves and monuments. (responsibility of the Regional

Authority)

7. Evaluate nature reserves and monuments in terms of their representative incidence within the

Pilsen Region, using the methodology prepared by the Ministry of the Environment. (responsibility

of the Regional Authority)

8. Supplement the system of particularly protected areas.

9. Establish significant elements for protection of geodiversity as natural monuments, or register

them as SLCs. (responsibility of the Regional Authority and Municipality II)

Protected trees

10. Supplement the network of protected trees with the most significant trees, groups of trees and

alleys in the region. (responsibility of Municipality II)

11. Provide adequate presentation of protected trees. (responsibility of Municipality II)

12. Evaluate the state of health of protected trees and ensure good maintenance for them. (responsibility

of Municipality II)

13. Complete the marking of protected trees in fields. (responsibility of Municipality II)

14. Supervise observance of regulations on activities in the protective zones of protected trees.

(responsibility of Municipality II)

15. Create GIS to provide evidence about registered SLCs. (responsibility of the Regional Authority)

85


4. Proposal part

4.6 Species protection

OBJECTIVES

General objectives

The general objective is active and efficient protection of populations, communities and the

environment of individual plant and animal species. Preservation and improvement of biodiversity

at all levels should result from a wide spectrum of activities. Species protection goes beyond

protecting specially protected plant and animal species; it must also provide appropriate protection

for all species and respond to a very wide range of current situations that are significant for selected

species, populations or communities.

Short-term objectives

• Protect endangered species not only directly but above all by protecting their habitats.

• Process a conception for measures against invasive plant species.

Medium and long-term objectives

• Collect data on the occurrence, biology and ecology of endangered species.

• Preserve locations where endangered species occur, and maintain locations important for species

protection.

• Implement preservation programs for endangered plant and animal species.

• Reduce the negative impacts of landscape fragmentation.

• Protect European significant locations in the Natura 2000 system.

• Support havens for injured animals.

• Harmonize the interests of gamekeepers and anglers with the interests of species protection.

• Process a conception for measures against invasive plant species.

RECOMMENDATION

1. When gathering data, establish cooperation between the nature conservancy authorities and

special institutions dealing with species mapping and research; support fieldwork and studies of

the biology and ecology of endangered species, produce a database of locations where endangered

species occur. (responsibility of the Regional Authority)

2. Process and implement preservation programmes for selected endangered plant and animal

species. Process care plans for significant locations for species protection and ensure that they

are implemented. (responsibility of the Regional Authority)

3. Ensure territorial protection, through particularly protected areas or significant landscape components

or temporarily protected areas, in locations where critically endangered plant species or

severely endangered species occur. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality

II.,III.)

86


4. Proposal part

4. Buy up land where particularly protected plant species occur. (responsibility of the Regional

Authority)

5. Interconnect isolated localities of natural and almost natural habitats to prevent genetic degradation

of endangered species. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality

I.,II.,III.)

6. Support measures to provide safe road crossings for amphibians in places of intensive migration.

(responsibility of the Regional Authority)

7. On the D5 motorway, from the border of the Central Bohemia Region to Pilsen, promote

measures to facilitate migration across the motorway and decrease the probability of accidents

involving animals and cars (by building fences and migration crossings in selected places). (responsibility

of the Regional Authority)

8. Establish areas with no human intervention (protected areas) in well-preserved natural forest

fragments and in semi-natural forest habitats. (responsibility of the Regional Authority)

9. Promote the interests of species protection at meetings on territorial planning, investment

projects, EIA, etc. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality I.,II.,III.)

10. Ensure the protection of European significant localities in the Natura 2000 system. (responsibility

of the Regional Authority)

11. Naturally valuable localities identified in the Natura 2000 mapping process but which do not fulfill

the criteria to be established as protected areas in Natura 2000 system should where possible

be registered as SLCs (if they are not protected as particularly protected areas and are not SLC

specified in §3 section b) Act No. 114/1992 S.B.). (responsibility of Municipality II.)

12. Support havens for injured animals.

13. Process a separate conception for measures against invasive plant species. (responsibility of the

Regional Authority)

14. Process a separate conception of measures against invasive animal species. (responsibility of

the Regional Authority)

15. Through education programmes for gamekeepers and anglers, deal with problems of releasing

game animals that breed in deer parks, dispersal of allochthonous animal species and conservation-friendly

pond management. (responsibility of the Regional Authority and of Municipality III.)

16. Support education and information dealing with species protection. (responsibility of the Regional

Authority)

87


4. Proposal part

4.7 International and regional co-operation

OBJECTIVES

General objectives

Nature and landscape conservation reach beyond regional and state borders. It is necessary to

understand and deal with issues which overlap the area of the Pilsen Region. The Concept will deal

with problems of species protection, ecological networks and water ecosystem protection. New

knowledge shows that the entire condition and use of the landscape has a critical influence on

climatic and runoff conditions. Therefore all problems of nature and landscape conservation have a

regional, national and international (continental, global) dimension.

The Czech Republic is now on the threshold of accession to the European Union. The concept has

been processed for the time when the Czech Republic will be a member of the EU. As regards

the establishment of this Concept and the competencies arising from it, most tasks on the level of

international co-operation concern the central authorities, above all the Ministry of the Environment

of the Czech Republic. The Pilsen Region and its municipalities, because of their location along the

border with Germany (Bavaria), can develop activities at the regional and local (municipal) level.

The most probable spheres of international co-operation for the Pilsen Region and its municipalities

will include:

• Co-operation in the field of flood prevention and dealing with the consequences of floods.

• Implementing ecological networks (territorial systems of ecological stability) and ensuring their

spatial-functional compatibility with parallel structures in Germany.

• Programmes for preservation or reintroduction of endangered plant and animal species.

• Campaigns against invasive animal and plant species.

• Water purity, landscape utilization, impacts of agriculture on the quality of water resources and

water ecosystems.

• Developments in tourism and recreation.

• Impact assessment of buildings and other activities on the landscape and on nature, taking into

account adjacent countries.

88


5. Conclusion

The final form of the Concept of Nature and Landscape Conservation for the Pilsen Region is influenced

by the competencies of the individual departments and by the allocation of competencies on similar

levels of public administration. The Concept therefore deals only with spheres that are pertinent to it,

or which the nature conservancy authorities can actively influence within their powers.

Several issues directly related to nature and landscape conservation have been or will be dealt in

separate conceptual documents. For example:

• a concept for tourism and recreation

• a study of rural space

• a concept for monument protection

• a concept for wastes

• a concept for environmental training, education and information

• a concept for agriculture

• a concept for forest management development

• a concept for water conservation

Other conceptual documents are recommended as directly useful for this Concept (invasive species,

nature parks, etc.) Some aspects of the part of the proposal have therefore not been presented

in separate chapters of this concept, but have been integrated into broader spheres (landscape

planning, traffic, protection of mineral resources, etc.)

The Concept arises from the principle of active nature and landscape conservation, which requires

an active, area-wide approach from the nature conservation authorities, organizations and citizens,

unlike previous conservative approaches of a prohibitive character. A further principle is that nature

and landscape conservation should be based on a differentiated approach taking into account various

land uses.

The concept is not only a tool for developing working rules for the nature conservation authorities.

It is also an element in a functional information system in the sphere of nature and landscape

conservation, for gathering information about conditions in the region, about species and their

populations. The concept will help to evaluate the efficiency of existing procedures.

90


Title:

The Concept of Nature and Landscape Conservation for the Pilsen Region

Editor:

Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Team of authors:

Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.

Ing. Jiří Bouše

Vít Dvořák

Ing. Eva Charvátová

Doc. Ing. Josef Linhart, CSc.

Mgr. Bohumil Mandák, PhD.

Ing. Blanka Pittnerová

Ing. Kateřina Pixová

Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Ing. Petra Šímová

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

Ing. Vladimír Zatloukal

The authors thank the Department of the Environment of the Regional Authority in the Pilsen Region

for their co-operation.

The authors also thank all other persons and organizations that have given assistance, primarily: the

Institute of Forestry Management in Pilsen, the Agency for Nature Conservation and Landscape

Protection of the Czech Republic and the centre in Pilsen, primarily RNDr. Vladimír Hanzal, the West

Bohemian Museum in Pilsen, namely RNDr. Roman Vacík, Mgr. Jaroslava Nesvadbová, the Research

Institute for Amelioration and Soil Protection in Zbraslav, and the Agricultural Water Administration in

Pilsen and in Prague.

The Concept is published with support from the State Environmental Fund of the Czech Republic.

English text:

Kateřina Pixová

Robin Healey

Photographs by:

Daniela Brabcová

Josef Linhart

Jiří Vlček

Graphical processing:

Creative Studio spol. s r.o., Pilsen

Publisher:

Nakladatelství Naděžda Skleničková, Prague, 2004

More magazines by this user
Similar magazines