editorial editorial editorial editorial editorial editorial editorial ...

ita.aites.cz
  • No tags were found...

editorial editorial editorial editorial editorial editorial editorial ...

17. ročník - č. 4/2008Pod aleuropelity shrnujeme jemnozrnné horniny, které jsou v převažujícímíře tvořeny zrnitostní frakcí do 0,05 mm. Čisté pelity, tj. bez výrazné příměsialeuritické složky, zde nebyly ani rozbory vzorků zjištěny. Převážněpelitické (jílovité) vrstvy jsou tmavě šedé až černošedé, prachovité (aleuritické)zpravidla světlejší. Mohou být výrazně laminárně vrstevnatéi makroskopicky nevrstevnaté, všesměrně zrnitého vzhledu. Ponejvícev lavicovitých až masivních aleuropelitech bývají také často vyvinutyv hojném počtu konkrece pelokarbonátů, v jejichž složení převažuje siderita oligonit.Droby byly v mapě a řezech vymezovány v zásadě tam, kde jejich vrstvy(zejména lavice) naprosto převažují v sedimentačních rytmech. Jako drobuzde definujeme typ pískovce, obsahující v převažující psamitické frakciúlomky hornin a vykazující vyšší zastoupení jílovito-prachovité základníhmoty (matrix).V ostatních partiích výrubu, kde se aleuropelitické a psamitické polohyrytmicky střídaly, byl podle převažující mocnosti vrstev vymezován drobněči hrubě rytmický flyš.V minerálním složení hornin byl zjištěn křemen, živce (přev. plagioklas),slídy (přev. muskovit), jílové minerály, kalcit. Dále jsou přítomné úlomkyhornin: křemence, metakvarcity, sericit-choritické a slídové břidlice, fylity,vápence a mramory. Stálým znakem je poměrně nízký obsah křemenea zpravidla vysoký obsah karbonátu. Místy je podíl karbonátu tak vysoký,že lze hovořit o drobových vápencích. Pelitické horniny mají obsah karbonátunejnižší.V horninovém masivu byly na mnoha místech zjištěny křemenné žilkyna vrstevních spárách i na puklinách či dislokacích. Karbonátové žilkyzastiženy nebyly.Obr. 4 Souhrn měření – pólové a konturové diagramyFig. 4 Summary of measurement – pole and contoured diagramsDisjunctive structures occur in the fold closure areas where the anglesformed by the limbs are acuter if the strength limit is exceeded (namelyin the cases of more competent layers). These faults mostly originate inparallel series, deviate from the axial planes of folds and result in interlayersliding. There are traces of movements on the bedding planes,faults and often even fissures; filling with crushed rock also occurs frequently.The extent of the movement is relatively small on these planes,mostly only several centimetres.Dislocation structures of larger extent are represented by overthrustfolds, originating mostly as a result of rupturing or reduction ofa common limb of a fold. These structures are present in the KyjoviceMember in a rather typical state of evolution. The prevailing proportionof overthrust-character fault planes dips not too much steeply, trendingW to WNW. Overthrust folds may manifest themselves through the presenceof several parallel displacement planes. They may be locally hiddenin an interlayer slide.Mightier tectonically weakened zones are spread mainly in the rocksin which aleuropelitic layers prevail. The width of the zones affected inthis way, mostly in the closures of fold structures, may reach several metres.If these fold structures are, in addition, broken by overthrust folds,the width of the tectonised zones further grows. Transverse dislocationswhich are developed in greywacke are mostly not attended by more significantfailures. There where thicker greywacke beds occur, the intermediate,mostly pelitic layers are usually significantly broken, slickensidedand in compression. It is so due to the various competence of therocks (the resistance to deformation), which are affected by rock pressuresduring the rock mass folding.2.3 Main trends of the rock mass cleavageThe prevailing trend of cleavage of the rock mass (with theexception of locally extended aleuropelite bodies without obviouscleavage) is given by the course of bedding planes on whichindividual variously thick layers get separated. The main trendsof bedding planes and fissures, together with the marking of theazimuth of the tunnel axis, are depicted in Fig. 3 by means of socalled“great curves”, in stereographical projections. .Two distinct maximums and one secondary maximum can bedistinguished in the overall contour diagram for bedding planes,which was plotted using the measurements carried out in 2007throughout the mined part of the tunnel. The direction and dip ofthe line of maximum slope of 252°/17° expresses the mean orientationof the prevailing position of layers within the investigatedarea: the N-S to NW-SE trend of layers with slight N-S toNW-SE deviations. The “expansion” of this V1 maximum(namely toward the S to SE dipping trends) is the reflection ofthe slight undulation of this nearly sub-horizontal bedding of thelayers. The second principal maximum, V2 (the line of maximumslope 289°/74°), represents the mean trend of layers for-23

More magazines by this user
Similar magazines