Pokračovala kvalifikace na MS 2014 Jsme stále ve hře!
Äasopis Fotbal a trénink - 1. HFK Olomouc
Äasopis Fotbal a trénink - 1. HFK Olomouc
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
úvodníkobsahčísla1/20131) úvodník (str. 3)Rok <strong>ve</strong>lkých výzevRozhovor s Ing. Vernerem Ličkouredakce2) osobnost trenéra (str. 4)Dušan Uhrin – „70“Rozsáhlý rozhovor s jubilujícím trenéremPa<strong>ve</strong>l Hartman3) trénink mládeže (str. 7)Týmy Létajících trenérůCo zvládly za více než půlroční působeníMgr. Michal Blažej4) trénink mládeže (str. 9)Amatérsky mládežnicky futbal<strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskuMgr. Dušan Pollák5) trénink mládeže (str. 11)Příprava žáků 12-13 let dle konceptuNěmeckého fotbalového svazuPhDr. Zdeněk Si<strong>ve</strong>k6) praktická cvičení (str. 14)Kombi<strong>na</strong>ce prostřednictvímcirkulace míče (<strong>ve</strong> stylu Barca)PhDr. Zdeněk Si<strong>ve</strong>k7) Čeští trenéři v zahraničí (str. 16)Rozhovor se Stanisla<strong>ve</strong>m Levým,trenérem mistrovského Šlasku WroclawPa<strong>ve</strong>l Hartman8) Trénink Brankářů (str. 19)Úvodní zamyšlení k nové rubrices Ivo Viktorem a Petrem Čechemredakce9) Odborná studie (str. 22)Vliv rodiny při výchovětalentovaných fotbalistůPhDr. Jaromír Votík10) odborná studie (str. 28)Srovnání aktuálních parametrů fotbaluv České republice a <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskuPa<strong>ve</strong>l Malura11) odborná studie (str. 32)Doping a srdcovocievnysystém futbalistuMUDr. Pa<strong>ve</strong>l Malovič PhDr.12) Aktuální informace (str. 35)Novinky z UEFA, AEFCA a UČFTRok <strong>ve</strong>lkých výzevVerner Lička je třetím prezidentem Unie po Václavu Ježkovia Ladislavu Novákovi. Vede organizaci českých fotbalovýchtrenérů již od roku 2000.Po více než dvanáctiletém působení v jejímčele se Unie transformovala <strong>na</strong> samostatnýprávní subjekt. Čeho tím UČFT chcedosáhnout a jaké jsou její hlavní cíle?Verner Lička odpovídá: „Nechtěli jsme nicspecifického vymýšlet a nechali jsme se proto inspirovatněmeckou Unií fotbalových trenérů, kdepředevším v posledním shodou okolností stejnědlouhém období 12 let funguje německá unie jakosamostatný subjekt a <strong>na</strong> základě své úspěšné činnostia smluvní spolupráci s DFB vzrostla výraznějejí prestiž i počet členů dvojnásobně z 2000<strong>na</strong> 4200 členů.Na valné hromadě 1. červ<strong>na</strong> 2012 jsme od dosavadníchčlenů Unie dostali mandát transformaciprovést, tato byla úspěšně dokonče<strong>na</strong> včetně ustano<strong>ve</strong>nístatutárních orgánů a přijetí Unie českýchfotbalových trenérů jako nového samostatného občanskéhosdružení do FAČR.“Hlavní cíle pro rok 2013nám Verner Lička u<strong>ve</strong>dl tyto:✔ „Rádi bychom posílili prestiž a posta<strong>ve</strong>ní nejensamotné trenérské Unie, ale jejím prostřednictvími vnímání trenérské profese v celém českémfotbale. Proto také <strong>na</strong>vrhujeme stručnýdoplněk Stanov FAČR – k doporučení členstvívšem držitelům trenérských licencí v Unii. Rádibychom se změnili z pozitivně vnímaného sdruženítrenérů <strong>ve</strong> skutečnou profesní organizaci,která bude mít kredit i <strong>na</strong><strong>ve</strong>nek vystupovat jménemvšech fotbalových trenérů.✔ V péči o profesní rozvoj trenérů se iniciativněhlásíme k organizačnímu i odbornému zapojenído systému doškolování licencovaných trenérův první fázi trenérů Licence UEFA, Profi,A a A mládeže.K tomuto účelu je vytváře<strong>na</strong> Společná komiseFAČR a UČFT pro organizaci a obsah doškolovacíchakcí. Tato agenda bude i jedním z hlavníchúkolů generálního ma<strong>na</strong>žera <strong>na</strong>ší Unie.✔ Dalším cílem je také vytvořit uvnitř trenérskéUnie elitní skupinu top trenérů (reprezentačnícha ligových) po vzoru UEFA a FIFA, která bydávala podněty pro další vývoj a rozvoj fotbalua jeho metodiky u nás. Zde předpokládám podobnějako v bodě předchozím úzkou spoluprácise vzdělávacím oddělením FAČR a předevšími s technickým ředitelem Dušanem Fitzelem.Dy<strong>na</strong>micky a novými formami chceme rozvíjetinformační a publikační činnost, a to jak podstatnýmzintenzivněním a rozšířením činnostiwebového portálu www. Top-fotbal. cz, kterýse kromě dosavadní aktuální odborné názorovéplatformy prezidia Unie stává i výhradníminformačním zdrojem o činnosti, statutu, orgánech,doškolovacích akcích a dalších aktivitáchUČFT. Nová forma a větší četnost – to je záměra hlavní cíl pro vydávání odborného časopisuFotbal a trénink v roce 2013. Čtyři číslačasopisu, která představí i nové rubriky, budouvydává<strong>na</strong> elektronicky <strong>na</strong> webovém portáluwww. casopis-fotbalatrenink.cz. V podstatněširším rozsahu se bude realizovat i jedno tištěnéčíslo Fotbal a trénink Speciál.✔ Plánujeme také rozšířit <strong>na</strong>bídku pro členy Unieke stávajícím dlouhodobým službám o dalšíaktivity jako <strong>na</strong>příklad právní pomoc trenérům,možnosti úrazového připojištění, slevové akcea podobně.✔ Ve spolupráci <strong>na</strong> mezinárodní úrovni bude Unie<strong>na</strong>dále prohlubovat úzké bilaterální kontaktya spolupráci především s Unií fotbalových trenérůSlo<strong>ve</strong>nska. Což jsme aktuálně potvrdilii podpisem nové smlouvy o spolupráci v úterý26. břez<strong>na</strong> v Trenčianských Teplicích. Pokračovatbude i <strong>na</strong>še spolupráce s unií německou, rakouskou,případně i dalšími. Nadále také budeaktivně činná i v rámci AEFCA (Aliance evropskýchtrenérských unií), kde aktivně jako jedenz viceprezidentů, působí člen řídícího výborua Prezidia <strong>na</strong>ší Unie Dr. Zdeněk Si<strong>ve</strong>k.Unie má zájem spolupracovat i s dalšími partnerskýmifotbalovými tuzemskými subjekty – asociacemihráčů, rozhodčích, klubů, agentů apod.a především i s nově usta<strong>ve</strong>nou <strong>na</strong>dsvazovou Uniíprofesionálních trenérů v rámci ČOV, která vysoceoceňuje, že Unie českých fotbalových trenérůpracuje jako jediné profesní sdružení trenérův České republice, a to bezmála 20 let.“„Závěrem bych chtěl zdůraznit, že věřímtomu, že pozitivním <strong>na</strong>plňováním všech těchtocílů jsme schopni se stát skutečným reprezentantemvšech fotbalových trenérů, které rádipřivítáme v co možná největším počtu mezi<strong>na</strong>še stávající členy,“ dodal Verner Lička.REDAKCEsnímek NA TITULNÍ STRANĚPo kvalifikačním vítězství 3:0 s Arménií, hráno 26. 3. 2013 v Jerevanu, odcházejí z hrací plochys úsmě<strong>ve</strong>m a novým optimismem střelec dvou branek Matěj Vydra a nejlepší hráč a tvůrce hrynárodního mužstva Tomáš Rosický.Foto: Jan Tauber31/2013
Nakousl jste památné EURO1996 v Anglii. Co bylo nejdůležitějšípro zisk senzačního stříbra?„Důležitá byla už <strong>kvalifikace</strong>.Vyhráli jsme ji, i když jsme mělitěžké soupeře. Norsko tehdy patřilok evropské špičce. A Holandsko? Tobyla superšpička! Ale ještě větší rolimožná hrála pohoda v mužstvu. Na tujsem vždy dbal. V klubech i v reprezentaci.Chtěl jsem, aby se hráči<strong>na</strong> tréninky i zápasy těšili. Ne abydo nich šli <strong>na</strong>štvaní. S<strong>na</strong>žil jsem sevytvořit atmosféru pohody a myslím,že se mi to dařilo.“Zvažoval jste tohle hlediskoi při nomi<strong>na</strong>ci?„Ano. Jako třetího brankáře jsemvzal do Anglie Láďu Maiera, protožejsem věděl, že je pohodář.“S jakým vnitřním plánem jstevůbec <strong>na</strong> mistrovství Evropy 1996odjížděl vy?„Já nic neplánoval. Mám fotkuz losování. Seděl jsem v první řadě,a když nám vylosovali soupeře, byljsem úplně bílej. Byla to opravdu tanejtěžší skupi<strong>na</strong>, co mohla být. Skupi<strong>na</strong>smrti. Měl jsem z ní respekt.“Tohle jste ale asi hráčům neřekl.„Ne. Hráčům trenér nesmí dát nikdy<strong>na</strong>jevo, že z něčeho má obavy. Prostějsem jim řekl: Hoši, jdeme bojovat.A musíte mít k tomu i trochu štěstí.“O vás se tvrdí, že se vás trenérskéštěstí drželo jako klíště. Covy <strong>na</strong> to?„Já <strong>na</strong> to odpovídám: Jo, ale toštěstí už mám dvacet let. Takže jeno štěstí to asi nebude.“Co vám udělalo <strong>na</strong> šampionátuv Anglii největší radost?„Největší radost jsem měl, kdyžMirek Kadlec proměnil pe<strong>na</strong>ltu v semifinálovémrozstřelu s Francií. Tojsem prvně v trenérské kariéře vyletělz lavičky. Víte, já nikdy nehrál divadlo.Všude, kam jsem šel, jsem lidem z <strong>ve</strong>denípředem zdůraznil: Divadlo <strong>na</strong> střídačcehrát nebudu. Abych skákal, běhalk lajně, házel kabáty, to ne. Jsem takový,jaký jsem. Ale po té pe<strong>na</strong>ltě jsemspontánně vylétl s tím, že jdeme do finále.Fotku, která mě přitom zachytila,pak ukazovali <strong>na</strong> kongresech UEFAjako pozitivní příklad emocí kouče.Jenže podle mě to ode mne bylo blbě.“Proč si to myslíte?„Veškerá energie, která <strong>ve</strong> mněbyla, ze mě spadla. Kdybych ji udrželještě <strong>na</strong> finále, mohlo to možná dopadnoutji<strong>na</strong>k. A trochu jsem bohuželpředělal i taktiku. Pro finále byla vícútočnější.“6osobnost trenéraNeměl jste to dělat?„Ne. Vycházeli jsme sice z obrany,ale měli jsme rychlý přechod do útoku.I Alex Ferguson, se kterým jsemdvakrát <strong>ve</strong>čeřel, mi říkal, že z hlediskahráčů, které jsem měl k dispozici,byla <strong>na</strong>še taktika vynikající. Měljsem ji nechat i <strong>na</strong> finále. Karel Poborský,Patrik Berger, Pa<strong>ve</strong>l Nedvěd,to byli hráči, kteří uměli zrychlit hru<strong>ve</strong> středu pole.“Proč jste to změnil?„Protože těch útoků ze strany <strong>na</strong>šichnovinářů už bylo dost. A tak jsemto pozměnil. Finále pak bylo hezkéa prohráli jsme ho až po zlatém gólu.Ale zpětně si to trochu vyčítám.“EURO 1996 vám otevřelo cestudo zahraničí. V které zemi se vámtrénovalo nejlépe?„V Gruzii. Z fi<strong>na</strong>nčního hlediskato nebylo nic moc. Ale já si práci tamhned zamiloval. Ze sedmého místajsem vytáhl tým <strong>na</strong> druhé. A v dalšísezoně jsme vyhráli ligu s desetibodovýmnáskokem! Ta práce v Tbilisimě ohromně bavila. I když byla hodnětvrdá. Jak už jsem řekl, musel jsemvyčistit kabinu.“Jak se <strong>na</strong> to tvářilo <strong>ve</strong>dení klubu?„Skvěle. Tehdejší ředitel klubu midodnes říká, že se až se mnou <strong>na</strong>učilidělat vrcholový fotbal.“Jaké novinky jste v Tbilisi muselzavést?„Musel jsem tam zavést všechno.Vybudovat tréninkový režim i režimpřed zápasy a po nich. Předtím tamvládl <strong>ve</strong> všem chaos. Hrozně mě tobavilo. Žil jsem jen fotbalem.“Vy jste však asi <strong>na</strong> všech štacíchžil jen fotbalem. Nebo ne?„To máte pravdu. A to je právěmůj problém.“Jak to?„Když podepíšu smlouvu, čtyřiadvacethodin myslím jen <strong>na</strong> fotbal.Všechno ostatní jde stranou. Společenskýživot, rodinný život, nic z tohoneexistuje. A to je strašně vyčerpávající.Není to tak dávno, co jsemmohl jít pracovat do Kuvajtu, ale játo musel odmítnout. Už jsem nechtěl,aby mimo fotbalový život šel další rokkolem mě.“Myslel jste <strong>na</strong> fotbal, i když jstešel spát?„To hlavně. Večer si promítátevideo, přemýšlíte, jak by co šloudělat. Prostě jedno s druhým. Alenestěžuji si. Prožil jsem nádhernoukariéru. Navíc jsem měl všude štěstí<strong>na</strong> nejvyšší představitele klubů nebosvazu. V Chebu jsem výborně spolupracovals panem Benešem, <strong>ve</strong> Spartěs panem Maškem, v reprezentacis panem Chvalovským. Komunikovalijsme spolu přímo. Nemotal se do tohonikdo třetí jako třeba nějaký sportovníředitel a to bylo podle mě taky hodnědůležité a prospěšné.“Vraťme se ještě jednou ke Spartě.Trenéři, kteří ji <strong>ve</strong>dli, opakují,jak těžké je v tomhle klubu pracovat.Všichni mluví o enormním tlaku.Jak se díváte <strong>na</strong> tyhle řeči vy?„I pro mě to bylo těžké. Ale obrovskyjsem se tam <strong>na</strong>učil. Měl jsem totižštěstí, že jsem mohl spolupracovats Václa<strong>ve</strong>m Ježkem. Dělal jsem muasistenta a to mi dalo hodně.“V čem tkvělo Ježkovo trenérskékouzlo?„Víte, on byl otevřený trenér, kterýbral mužstvo jako celek. Nekastovalho <strong>na</strong> staré, mladé. Před nikým si nebralservítky.“Vzal jste si od něj i tréninkovácvičení?„Samozřejmě. Dost jsem si jichod něj vzal. Například i kondici trénovalvýhradně s balonem. A takyhodně dbal <strong>na</strong> poziční hry. Ty jsempak používal v nároďáku i <strong>ve</strong> Spartě.“Jak se vám líbí současný fotbal?Čí hra vám nejvíc imponuje?„Líbí se mi Viktorie Plzeň a prácetrenéra Pavla Vrby. I on se hodněučil, než dospěl tam, kde je. V mládežnickéakademii Baníku Ostravaprošel od žáčků až po juniory. Navícv Plzni má <strong>ve</strong>lkou podporu od PavlaHorvátha. To je jeho pravá ruka. Je tovynikající, charakterní hráč. Proto aniteď, kdy má v mužstvu přetlak kvalitníchhráčů, se nemusí bát, že by muv týmu vznikly problémy.“Můžete prozradit recept, jakse stát úspěšným fotbalovým trenérem?„Možná se teď pár trenérů dotknu,ale myslím si, že než trenér <strong>na</strong>skočído ligy, měl by nejdřív pracovat sežáky a s dorostenci. Já jsem si tímhleprošel v pražské Admiře. Až potomjsem šel dělat asistenta do Sparty. Samozřejměže se <strong>na</strong>jdou výjimky, kteréjdou rovnou k áčku a prosadí se jakotřeba Beckenbauer nebo u nás JozefChovanec, ale podle mě je lepší sivšechno projít od píky. Pak v zátěžovýchsituacích a pod tlakem reagujetelíp, než když si tímhle neprojdete.“Takže – učit se, učit se, učit se?„Ano. Je to nesmírně důležité.Například já jsem s panem Ježkemneu<strong>stále</strong> diskutoval. Proč jsme udělalitohle a proč ne tamto? A tak pořádDušan UhrinNarozen 5. února 1943 (70 let)Trenérská kariéraAdmira Praha 1969–1976Sparta Praha 1976Belouizdad (Alžírsko) 1977–1978Kolín 1978–1979Hradec Králové 1980–1981Sparta Praha 1981–1982RH Cheb 1983–1987Bohemians Praha 1987–1988AEL Limassol (Kypr) 1988–1989RH Cheb 1989–1990Sparta Praha 1991–1993reprezentace Česka 1994–1997Al Nasr (Saúdská Arábie) 1997–1998Maccabi Haifa (Izrael) 1998–1999reprezentace Kuvajtu 1999–2001Teplice 2001AIK Stockholm 2002Apoel Nikósie (Kypr) 2003Dy<strong>na</strong>mo Tbilisi (Gruzie) 2006–2008Slovan Bratislava 2009Trenérské úspěchyvicemistr Evropy 1996 a 3. místo <strong>na</strong> Poháru FIFA s reprezentací Českapostup do semifinálové skupiny Ligy mistrů a čtvrtfinále PVP se Spartou2x mistr a vítěz Českoslo<strong>ve</strong>nského poháru se Spartouvítěz asijského PVPmistr Gruzievítěz Kyperského, Alžírskéhoa Saúdskoarabského pohárudokola. Dneska se tohle už ale mocnenosí. Byli jsme jiná generace.“Je to škoda?„My jsme mívali pravidelné seminářev Klánovicích u Prahy. Trvaly dvadny a po přednáškách jsme ještě spoluchodili <strong>na</strong> pivo. Trenéři si nejen předávaliinformace a zkušenosti, ale vytvářelase mezi nimi i dobrá atmosféra.Teď se mi to zdá všechno <strong>na</strong>pjaté.“Trenéři jsou tvrdými konkurenty.„Každý se bojí konkurence. A topodle mě není pro fotbal dobře. Víchlav přece víc ví. Uzavřenost ještěnikomu, ani ničemu neprospěla.“Co vy a trénování? Už opravdune?„V sedmdesáti letech jsem si řekl,že už opravdu ne. To by už muselobýt, já nevím co… Vždycky kdyžjsem někam šel, moje první myšlenkabyla: Jo, jdu. Teď už to tak necítím.Před rokem jsem dostal <strong>na</strong>bídku jíttrénovat do australského Melbourne,ale s díky jsem ji odmítl.“Ani role poradce nebo trenérskéholektora by vás nelákala?Zkušeností máte v téhle republicejako málokdo.„Zatím se taková <strong>na</strong>bídka neobjevila.A já se nikdy nikam netlačím.“pa<strong>ve</strong>l hartman1/2013
trénink mládežeMgr. Michal BlažejTýmy Létajících trenérůmají za sebou více nežpůl roku působeníProjekt Létajících týmů trenérů<strong>na</strong>vazuje <strong>na</strong> změny, které seudály v posledních dvou letech.Přechod <strong>na</strong> malé formy fotbalu sevším, co k tomu patří, oslovování rodičůke spolupráci, změ<strong>na</strong> zaměřenív jednotlivých trenérských licencícha další detaily.Tato akce se týká zejmé<strong>na</strong> malýchklubů a jejich trenérů, kteří v nich působía mají buď základní trenérskoulicenci C, nebo dokonce nemají žádnou.Přesto se starají o jednu z nejsvízelnějšícha nejdůležitějších částífotbalu. Starají se totiž o <strong>na</strong>še děti,talenty, které nás za 12-15 let mohoureprezentovat <strong>na</strong> vrcholné úrovni jakosoučasní reprezentanti.O co tedy jde?Trenéři Létajících týmů s dětmia jejich trenéry <strong>na</strong> hřištích malýchklubů ukazují zásadní směry, kterýmby se měli trenéři a děti <strong>ve</strong> fotbaluubírat. Diskutují s trenéry a přinášejíjim informace, které získali<strong>na</strong> seminářích, vyšších trenérskýchlicencích, ale i zahraničních stážích.Tyto ukázkové tréninky jsou otevřenéi pro trenéry ostatních klubů a vlastněi ostatních věkových kategorií, protoževětšinou to, co je náplní tréninkuv přípravkách, má své podstatnéuplatnění i <strong>ve</strong> starších kategoriích,i když s určitými úpravami.Nejde však jen o to, co děti učita co s nimi trénovat, ale výrazně záležíi <strong>na</strong> způsobu, jak to děláme. Pouhýdrilový způsob, kdy děti plní přánía příkazy trenéra, by se měl stát minulostí.Cílem vzdělávání trenérů, a tedyi Létajících týmů, je učení pro porozumění<strong>hře</strong>. Nejde o běhání od metyk metě, ale o řešení herních situacíči trénink stavěný a <strong>ve</strong>dený tak, abyděti bavil a rozvíjel jejich potenciáljako budoucích hráčů i jako lidí. Pokudtrénink děti baví, déle se vydržísoustředit, více přemýšlí, co a pročdělají, a rozvíjí současně herní do<strong>ve</strong>dnostia herní myšlení. Je to cesta, jakvychovat více tvořivých hráčů, <strong>na</strong> cožjsme v minulosti byli hrdí. To všakještě bývalí reprezentanti trénovalinejen při organizovaném tréninku,ale stejně vydatně, ne-li vydatnějii <strong>na</strong> hřišti v místě svého bydlištěkamarády. Tomu se má přiblížit organizacefotbalu dětí i způsob <strong>ve</strong>denítrenérem. Metod, které k tomu pomáhají,je více a během vystoupení Létajícíchtýmů trenérů je nelze všechnydobře ukázat. „Za organizátory jsemrád, že v dotaznících, které po trénincíchLétajících týmů rozdávámea následně vyhodnocujeme, mnohoz účastníků odpovídá, že je ukázkyoslovily <strong>na</strong>tolik, že by rádi <strong>na</strong>vštívilidalší trenérské kurzy. V kurzech stejnějako v ukázkách létajících trenérůnechceme školometské vzdělání, aleživé, zajímavé a srozumitelné, kterébude respektovat potřeby dětí a trenérůsoučasnosti, ale i s výhledem,jak se nejspíše bude fotbal vyvíjet,“prozradil Antonín Plachý z Trenérsko‐metodickéhoúseku FAČR.A jak tedy první půlrokpůsobení Létajícíchtrenérů vypadal?V každém kraji se <strong>ve</strong>doucím skupinyLétajících trenérů stal profesionálnítrenér mládeže (PTM), kterýs dalšími vybranými odborníky danéhokraje postupně <strong>na</strong>vštěvoval předevšímmenší kluby. V současné doběpůsobí po celé ČR 76 těchto profesionálníchtrenérů, kteří se s<strong>na</strong>ží předatsvé bohaté trenérské zkušenosti kolegůmv menších klubech. Jejich činnostza sebou už po tak krátké dobězanechala výraznou stopu, protože jižbylo <strong>na</strong>vští<strong>ve</strong>no více než 150 klubů,nejvíce pak v krajích Plzeňském, Libereckéma Jihočeském, <strong>ve</strong> kterých sev každém uskutečnilo okolo 20 akcí.Přítomným trenérům jsou <strong>na</strong>víc rozdá<strong>na</strong>i metodická DVD, ze kterýchmohou dále čerpat nové zkušenostia využívat je <strong>ve</strong> své práci s mládeží.Počty akcí podle krajůPraha 11Středočeský 15Plzeňský 22Karlovarský 7Ústecký 9Liberecký 17Královéhradecký 13Pardubický 3Jihočeský 21Vysoči<strong>na</strong> 13Jihomoravský 8Zlínský 13Olomoucký 8Moravskoslezský 12CELKEM 162V drtivé většině případů byly reakce<strong>na</strong> návštěvy Létajících trenérůmaximálně pozitivní, <strong>na</strong> trenérechz klubů nižší výkonnostní úrovněbyla vidět touha a chuť po zdoko<strong>na</strong>leníse <strong>ve</strong> své trenérské práci a zachyceníalespoň části z moderníchtrendů práce s mládeží. Petr Zapletalze Zlínského kraje k reakcím <strong>na</strong> působeníjeho týmu odpověděl: „Reakcetrenérů a přítomných rodičůbyly pozitivní. Jsem přesvědčen, žespoustu podnětů <strong>na</strong> práci s nejmenšímisi z uskutečněných ukázkovýchtréninkových jednotek odnesli.“ Velmipodobně se vyjádřil i Jiří Kovárníkz Pardubického kraje: „Přítomnítrenéři určitě berou <strong>na</strong>še ukázkyjako přínos, tréninkové jednotky sejim <strong>ve</strong>lmi líbily, stejně jako následnábeseda s trenéry, která se většinouvýrazně protáhla, neboť dotazů bylaspousta, hlavně od začí<strong>na</strong>jících trenérůbez licence.“Do tréninkových jednotek jsouvětšinou zapojeny děti z klubů,<strong>ve</strong> kterých se akce pořádá, ale všichnidoufáme, že jde pouze o úvodníostych. Až se Létající trenéři stanoutradiční součástí tréninkového procesuv <strong>na</strong>ší republice, měly by mít tytoskvělé akce širší ohlas a zapojovat sebudou nejen trenéři a děti ale i rodiče,se kterými mají trenéři <strong>na</strong> <strong>ve</strong>dení dětíspolupracovat. Tato slova potvrzuje<strong>na</strong>př. Karel Havlíček, PTM Královéhradeckéhokraje: „Našich tréninkůse prozatím účastnili většinou hráčiz daného klubu, u trenérů ale byla situacelepší a setkali jsme se s kolegyze širšího okolí. Tréninků se zúčastňujíi zástupkyně z řad trenérek, třebav Solnici paní Kadavá, která <strong>na</strong>vícbyla jednou z nejaktivnějších diskutujících.“Leckdy se muži ušklíbnou,ale pokud chceme, aby fotbal bylopravdu celospolečenským je<strong>ve</strong>m, je<strong>ve</strong>lmi důležité, aby v něm působilyženy. Například v březnu <strong>na</strong> kurzuspeciální licence zaměřené <strong>na</strong> dětia mládež, Trenér mládeže UEFA A,kterou zatím má jen ČR, Holandskoa Anglie, přijede přednášet Ja<strong>na</strong> Nováková,která léta trénovala děti v InteruMilán a nyní působí v menšímitalském klubu.Kontakty <strong>na</strong> profesionální trenérymládeže v jednotlivých krajíchPRAHA • Mgr. Zdeněk Srba• srba@fotbalpraha.czSTŘEDOČESKÝ • Ing. Milan Kormaník• skfs-kormanik@cstv.czPLZEŇSKÝ • Mgr. Pa<strong>ve</strong>l Hudeček• pa<strong>ve</strong>l_hudecek@sez<strong>na</strong>m.czKARLOVARSKÝ • Ladislav Buday• l.buday@cstv-kv.czÚSTECKÝ • Mgr. Vít Raszyk• V.Raszyk@sez<strong>na</strong>m.czLIBERECKÝ • Jiří Štol• stol.lkfs@sez<strong>na</strong>m.czKRÁLOVÉHRADECKÝ • Karel Havlíček• havlicek.charlie@sez<strong>na</strong>m.czPARDUBICKÝ • Jiří Kovárník• kovys@volny.czJIHOČESKÝ • Mgr. Tomáš Maruška• tmaruska.jckfs@centrum.czVYSOČINA • Mgr. Roman Kučera• kucera.roman@quick.czJIHOMORAVSKÝ • Stanislav Schwarz• schwarzstanislav@sez<strong>na</strong>m.czZLÍNSKÝ • Petr Zapletal• zapletal@kfszlin.czOLOMOUCKÝ • Oldřich Vitonský• Vitonsky.Oldrich@sez<strong>na</strong>m.czMORAVSKOSLEZSKÝ• Mgr. Radim Zajíc • zajic@mskfs.cz71/2013
trénink mládeže81/2013
trénink mládežeMgr. Dušan PollákPoz<strong>na</strong>tky z amatérskehomládežníckeho futbalu<strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskuAko tréner som za 27 rokov trénerskejčinnosti mal možnosť pracovaťso všetkými <strong>ve</strong>kovými kategóriamimládeže ako i kategóriou dospelých.O<strong>ve</strong>ľa bližšie som mal k mládeži,pretože som v nej videl zmysel svojejkaždodennej práci.Počas tohto obdobia som malmožnosť vidieť a porovnávaťprácu s mládežou vo vyspelýcheurópskych kluboch formou stáži, návštev,účasti <strong>na</strong> tur<strong>na</strong>joch či prácouvo futbalových akadémiach. Tietopodmienky sa len ťažko dajú porovnávaťs podmienkami prevažne amatérskehomládežníckeho futbalu <strong>na</strong>Slo<strong>ve</strong>nsku, okrem niekoľkých klubovso štatútom UTM. Futbalu neprajei spoločenská situácia, vysoká nezamest<strong>na</strong>nosťv niektorých regiónochSlo<strong>ve</strong>nska. Chýba i výraznejšia podporaštátu, samospráv, zákon o športeči legislatíva. Okolité krajiny (Česko,9Maďarsko, Poľsko) sa nám v tomtosmere v mnohom začí<strong>na</strong>jú vzdiaľovať.Chcel by som sa s čitateľmi časopisuFotbal a trénink podeliť o niekoľkopostrehov z tejto oblasti.Negatíva amatérskehomládežníckeho futbalu<strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku• klesajúca úro<strong>ve</strong>ň súťaží• klesajúci záujem deti a mládežeo futbal• spoločenská situácia,nezamest<strong>na</strong>nosť v niektorýchregiónoch, ekonomická situácia• demografický vývoj• výber talentovaných detí striedanábor detí• zhoršujúca sa všeobecnápohybová úro<strong>ve</strong>ň detíPozitíva• Objavovanie nových talentov• Projekt Pošto<strong>ve</strong>j banky premládežnícky futbal cezregionálne zväzy• Školský pohár (súťaživosťa zapojenie nových hráčov dofutbalu)• Deň talentov (akcie organizovanéregionálnymi futbalovými zväzmipre talentovaných hráčov mimoUTM)• Regionálne výbery pre hráčovmimo UTMČo by mládežníckemufutbalu prospelo• Realizácia, vytváranie športovýchtried <strong>na</strong> prvom stupni ZŠ (roč. 1–4,príklad v Poľsku) čím by sa zvýšilaokrem iného i úro<strong>ve</strong>ň všeobecnejpohybo<strong>ve</strong>j prípravy detí a návyk <strong>na</strong>systematickú činnosť od skoršieho<strong>ve</strong>ku dieťaťa• Spolupráca klubov s MŠ (všeobecnápohybová príprava detí)• Výraznejšia podpora štátu, zväzupre masový futbal, z ktorého vyrastaliv minulosti, ale i súčasnosti vyrastajútalenty pre vrcholový futbal• Zvýšený počet hodín TV (príkladz Maďarska)• Realizácia projektu dlhodobýchškolských, žiackych súťaží, lígv spolupráci s futbalovými zväzmia samosprávou• Infraštruktúra (budovanie novýchresp. modernizácia ihrísk a soc.priestorov• Výraznejšia podpora štátu, samospráv,zákon o športe• Spolupráca <strong>na</strong> úrovni klubov (amatérsky–profi,resp. UTM) s fi<strong>na</strong>nčnoukompenzáciou za výchovu hráčov• Realizácia fráz „To <strong>na</strong>jlepšie mládeži“alebo „Najlepší tréneri primládeži“1/2013
trénink mládeže• Zlepšenie posta<strong>ve</strong>nia mládežníckychtrénerov a ich fi<strong>na</strong>nčné ohodnotenieTréningový procesV slo<strong>ve</strong>nskom mládežníckom futbalesa odvíja od:• úrovne schopnosti, záujmu, kvalifikáciea posta<strong>ve</strong>nia trénera• filozofie a cieľov klubu (výsledky,alebo výchova)• ekonomického a materiálneho zabezpečenieklubu• spolupráce a záujmu(hráč–rodič–klub)Z poz<strong>na</strong>tkov zo zahraničia sa TP<strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku v porov<strong>na</strong>ní so zahraničnýmiklubmi líši v organizáciitréningu, cvičení, intenzite, prístupehráčov.Dôraz kladú tréneri <strong>na</strong> techniku–rýchlosť–pohyblivosť(kondíciu)a inteligenciu, čo prevláda prevažnei v slo<strong>ve</strong>nskom mládežníckom futbale.Niektorí tréneri v tréningovomprocese viac času hlavne v mladších<strong>ve</strong>kových kategóriach <strong>ve</strong>nujú hre, iníkladú dôraz <strong>na</strong> viacnásobné opakovaniacvičení so zameraním <strong>na</strong> HČJ/technické zručnosti. Dôležité je, abyv TP prevládali reálne, praktické cvičeniazodpo<strong>ve</strong>dajúce <strong>ve</strong>k. kategóriam.TrénerPráca trénera mládeže je v súčasnostičoraz náročnejšia, no mládežníckitréneri sa dostávajú často <strong>na</strong>dno futbalo<strong>ve</strong>j hierarchie. Veľa záležío filozofie a cieľov klubu. Čoraz častejšiekluby kladú dôraz <strong>na</strong> výchovuvlastných odchovancov. K tejto stratégiisa rozhodli jed<strong>na</strong>k vlastnou filozofiouklubu, ale i ekonomickýmimožnosťami. Malé kluby však častoprichádzajú o talentovaných hráčovpočas školského hosťovania bez fi<strong>na</strong>nčnejkompenzácie, čo mnohé klubyzaťažuje a strácajú záujem pokračovaťvo výcho<strong>ve</strong>. V malých kluboch <strong>na</strong> vidiekučasto trénujú rodičia detí, resp.tréneri bez požadovanej trénerskejodbornosti, čím trpia deti, ale i klub.Bohužiaľ sa niektoré kluby touto cestouvyberajú z ekonomického hľadiska(klub nemá fi<strong>na</strong>ncie <strong>na</strong> trénera).RodičJe to dôležitá osoba z hľadiskapodpory, spolupráce, výchovyi kontroly hráča v mládežníckychkategóriach. Mládežnícky futbal <strong>na</strong>Slo<strong>ve</strong>nsku je ekonomicky prevážne<strong>na</strong> pleciach rodičov (výstroj, doprava,strava, tur<strong>na</strong>je, sústredenia). Nebezpečnéz pohľadu rodiča je niekedyprílišná aktivita rodiča a miešanie sado kompetencií iných. V poslednomobdobí sa často stretávame s názormi,že šport (i futbal) je pre deti bohatýchrodičov. Pravdou je, že niektoré rodinynedokážu fi<strong>na</strong>nčne zabezpečovaťpravidelnú účasť detí <strong>na</strong> tréningochatď. ak ide deti dochádzajúce z okolia.V zahraničí to riešia kluby.Výber talentovV minulosti sa realizovali výbery.Robili sa rôzne testovania (technika+ pohybové schopnosti). Dnes je too nábore resp. o počítaní detí. Voviacerých kluboch je dnes problémvytvoriť jedno družstvo rov<strong>na</strong>kéhoroč. <strong>na</strong>rodenia. Družstvá st. alebo ml.žiakov sa tvoria z dvoch až troch <strong>ve</strong>k.kategórii detí.Kvalitný futbalista môže vyrásťi v malom klube, respekti<strong>ve</strong> nižšíchsúťažiach. Je <strong>ve</strong>ľa príkladov. Záležívšak <strong>na</strong> viacerých faktoroch. Mneosobne sa páčil projekt Švajčiarskehofutbalového zväzu. Mal som možnosťv rámci tohto projektu sledovať jehozameranie a TP v oblasti alpskéhomestečka Bad Ragaz. Projekt bol zameraný<strong>na</strong> talentované deti (st. + ml.žiaci) z tejto oblasti, respekti<strong>ve</strong> malýchklubov. Činnosť koordinovaliprofi tréneri. Hráči okrem systematickéhotréningu mohli hrávať za klubzaradený striedavo do <strong>na</strong>jvyššej žiackejligy, alebo hrať (ak hráč nebolnominovaný) za svoj materský klubnižšiu súťaž.Mgr. Dušan PollákNarozen 18. 2. 1961Tréner UEFA PRO licencieAbsol<strong>ve</strong>nt FTVŠ-UK BratislavaHráčska činnosťBaník RožňavaBaník LubeníkVagónka PopradTrénerska činnosťTréner mládeže a dospelých Baník Rožňava,SP MFK Rožňava14 rokov tréner regionálnych výberov VsFZVogelsinger soccer academy – Nike socceracademy (tréner)CMYCMMYCYCMYKTOP – FotbalTrenér Odbornost Profesio<strong>na</strong>litaINFORMACE KE VZDĚLÁNÍ TRENÉRŮANALÝZY A ROZBORY FOTBALOVÉ PRAXEFOTBAL A TRÉNINK MLÁDEŽE, DÍVEK A ŽENTEORIE A MANAŽERINK FOTBALUPOZNATKY Z MEZINÁRODNÍHO FOTBALUUMĚLÉ TRÁVNÍKYinternetový portálpro trenéry afanoušky fotbalu... <strong>na</strong>pište nám svénázorywww.top-fotbal.cz101/2013
trénink mládežePhDr. Zdeněk Si<strong>ve</strong>kTréninková příprava: 12-13 letPodle konceptu Německého fotbalového svazuVkoncepci přípravy talentované fotbalové mládeže v rámci Německéhofotbalového svazu se jedná v této věkové kategorii o:ETAPU POKROČILEJŠÍHO SPECIFICKÉHOFOTBALOVÉHO TRÉNINKUCÍLE TRÉNINKU1. Rozvoj dy<strong>na</strong>mické techniky <strong>ve</strong> spojení s tempem určeným trenérempod časovým a prostorovým tlakem2. Postupná stabilizace základní skupinové taktiky jako předpokladupro celotýmovou taktiku3. Požada<strong>ve</strong>k <strong>na</strong> rozvíjející schopnost hrát <strong>na</strong> více týmových posicích4. Budování základů specifické kondice5. Posilování herní iniciativy, pozitivního vztahu k tréninkovým úkolůma individuálního zaujetí pro fotbal všeobecně6. Upevňování fotbalového přátelství, respektování spoluhráčů,dodržování zásad přiměřenéhojednání, chování a vystupování nejen v týmu, v klubu, ale i mimo fotbal7. Fair play <strong>na</strong> hřišti i mimo za každých okolností!PŘÍKLADY NĚKTERÝCH CVIČENÍCvičení 1 Cvičení 2ZÁSADY TRÉNINKU1. Důraz <strong>na</strong> dodržování proporcí mezi intenzitou a aktivnímodpočinkem u každého tréninkového zadání2. Pozornost všem detailům v TETA přípravě3. Propojení mezi komplexností tréninku a individuálním rozvojemdo<strong>ve</strong>dností a schopností4. Vyžadování permanentní herní aktivity5. Nezbytnost doko<strong>na</strong>lé přípravy trenéra <strong>na</strong> každou TJ6. Pozitivní přístup trenéra ke všem hráčům bez výjimkySTRUKTURA TRÉNINKU1. Specifický kondiční trénink 20 %2. Rozvoj dy<strong>na</strong>mické techniky 20 %3. Skupinová a týmová taktika 20 %4. Úkolované minihry všeho druhu 40 %Poznámka: německá koncepce preferuje minihry od 1:1 až 7:71. cvičeníIntenzivní <strong>ve</strong>dení míče v omezeném prostoru,transfery do druhých pozicORGANIZACE■ plocha čt<strong>ve</strong>rce 10 x 10■ 3 hráči <strong>ve</strong> čt<strong>ve</strong>rci + obránce■ <strong>ve</strong>likost plochy 20 x 20POSTUP■ <strong>ve</strong>dení míče spolu s fintami!■ <strong>na</strong> signál změ<strong>na</strong> čt<strong>ve</strong>rců■ obránce aktivně odebírá míčVARIANTY■ dva obránci, <strong>ve</strong>dení druhou nohou2. cvičeníPřihrávka a <strong>ve</strong>dení míčeORGANIZACE■ <strong>ve</strong>likost plocha čt<strong>ve</strong>rců jako cvičení 1.■ počet a posta<strong>ve</strong>ní hráčů podle trenéraPOSTUP■ hráč <strong>na</strong>hrává do dalšího čt<strong>ve</strong>rce a přebíhádo protějšího týmuVARIANTY■ postupujeme od jednoho ke čtyřem míčům■ po přihrávce <strong>ve</strong>dení míče do protějšího týmu■ <strong>ve</strong>dení druhou nohou atd.111/2013
trénink mládežeCvičení 33. cvičeníMinihra 3:2ORGANIZACE■ 3 útočníci, 2 obránci, brankář■ plocha dle vyobrazeníPOSTUP■ č. 6 <strong>na</strong> č. 9 a <strong>na</strong>bíhá podleschématu■ č. 9 <strong>na</strong> č. 10, který driblujedo PÚ■ zde minihra 3:2■ při zisku míče obránci střelbado vyobrazených minibranekVARIANTY■ výmě<strong>na</strong> hráčských rolí■ zvýšení počtu hráčů atd.121/2013
trénink mládežeCvičení 44. cvičeníMinihra 2:2ORGANIZACE■ plocha podle schématu■ čt<strong>ve</strong>rce 20 x 20 a malé brankyPOSTUP■ útočník s míčem <strong>na</strong>hrává dočt<strong>ve</strong>rce, kam s ním startuje dalšíspoluhráč a dva obránci■ minihra 2:2■ získají-li míč obránci, střelbado minibranekVARIANTY■ větší počet hráčů <strong>ve</strong> čt<strong>ve</strong>rci■ intenzita hry■ střídání čt<strong>ve</strong>rců atd.Cvičení 55. cvičeníMinihra 6:6 s uvolňovánímORGANIZACE■ plocha podle schématuPOSTUP■ dva <strong>na</strong>hrávači hledají volnéspoluhráče před brankou■ přihrávka, uvolnění, střelbaVARIANTY■ dtto druhý týmPoznámka: intenzivní pohyb předbrankou s cílem uvolnit se proprůnikovou přihrávkuCvičení 66. cvičeníHra <strong>na</strong> počet kontaktů s míčemORGANIZACE■ plocha poloviny hřiště■ 2 týmy (7:7, nebo 11:11)■ pásma <strong>na</strong> počet kontaktů podleschématuPOSTUP■ intenzivní řízená hraVARIANTY■ střídání počtu hráčů, stran,kontaktů atd.■ zapojení brankařů do pole atd.ZÁVĚRRozsah přidělených stran nám neumožňujevíce se věnovat této věkovékategorii. Chceme také poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>t,že k rozvoji individuální dy<strong>na</strong>mickétechniky při přípravě talentů mají němečtíkolegové nepřeberné množstvíodborných programů (nejen německé,ale zejmé<strong>na</strong> španělské a holandsképro<strong>ve</strong>nience), kde mohou čerpatinspiraci při přípravě tréninkovéhoprocesu.Pro zájemce, kteří by chtěli víceproniknout do u<strong>ve</strong>dených německýchmateriálů, odkazujeme <strong>na</strong> kontakts redakcí <strong>na</strong>šeho časopisu.Přeloženo a upra<strong>ve</strong>no podle materiálů DFV.131/2013
čeští trenéři v zahraničíPlzeň by polskouligu vyhrálaWroclaw – polskéměsto, kde českáreprezentace loniv létě slavila postupdo čtvrtfinále EURO2012. Teď <strong>na</strong> stejnémmístě válčí další Čech.Jmenuje se StanislavLevý a trénuje ŠlaskWroclaw, úřadujícíhomistra polské ligy!„Je to zatím moje nejprestižnějšíangažmá,“říká v rozhovoru proFotbal a trénink.Jaký fotbal se hraje v polské lize v porovnánís českou?„Polská liga je podobná té <strong>na</strong>ší. Jen s tímrozdílem, že tady není tak silné mužstvo, jaké mámomentálně k dispozici Viktorie Plzeň. Nikdov Polsku nepředvádí tak kvalitní fotbal jako o<strong>na</strong>.Ale ji<strong>na</strong>k to je dost podobné.“V čem hlavně?„I v polské lize se hraje hodně <strong>na</strong> rychlý protiútok.Řekl bych, že <strong>na</strong>prostá větši<strong>na</strong> mužstev sází<strong>na</strong> kontry.“V čem má polská nejvyšší soutěž <strong>na</strong>vrch?„Má lepší stadiony. Ty jsou tu opravdu nádherné.V infrastruktuře celému polskému fotbalu mocpomohlo pořádání evropského šampionátu. Najdese ještě pár starších arén, ale ji<strong>na</strong>k? Všechno modernístánky. V Krakově, Gdaňsku, <strong>ve</strong> Varšavě, všudejsou nádherná hřiště.“Vesměs s vyhřívaným povrchem?„Ano, celá polská liga se hraje stejně jakou nás <strong>na</strong> vyhřívaných trávnících. Navíc majíi národní stadion, <strong>na</strong> kterém hraje výhradně polskáreprezentace. Ostatně čeští fanoušci ho dobřez<strong>na</strong>jí. Naši <strong>na</strong> něm odehráli čtvrtfinále EUROs Portugalskem.“161/2013
čeští trenéři v zahraničíČeši si dobře pamatují i váš „domácí“ stadion<strong>ve</strong> Wroclawi.„Aré<strong>na</strong> <strong>ve</strong> Wroclawi je skutečně parádní.Totéž platí i o kabinách a dalším nezbytnémvyba<strong>ve</strong>ní. Jako trenér si z hlediska podmínek propráci nemůžu <strong>na</strong> nic stěžovat. Když jsme mluvilio vytápění trávníků, tak my máme vyhřívanouplochu i v tréninkovém areálu. Takže jsme se mohlipřipravovat <strong>na</strong> přírodní trávě i přes zimu. To je <strong>ve</strong>lkávýhoda. Zvláště když letos byla zima tady doceladlouhá.“Zimní přípravné období se něčím v Polskuliší od českých zvyklostí?„Neřekl bych. Na podzim jsme končili <strong>na</strong> začátkuprosince a jaro jsme začí<strong>na</strong>li 23. února. Takžei model přípravy je obdobný.“Jezdí týmy <strong>na</strong> horská soustředění?„Některá mužstva ano, jiná ne. Záleží <strong>na</strong> trenérecha fi<strong>na</strong>nčních možnostech. Třeba Legie Varšavabyla během zimní pauzy dvakrát <strong>na</strong> herníchkempech v teplých končinách. Jela do Tureckaa Španělska.“Ani obsahem se trénink neliší?„Příliš ne. Hodně se tu dělají cvičení do rychlosti,do dy<strong>na</strong>miky. Intervalové tréninky. Já jsemse to <strong>na</strong>učil už v Německu a od té doby tuhle cestuvyznávám. A jak se dívám tady kolem, nejsem výjimka.Například Legii Varšava <strong>ve</strong>de kouč Urban,který tyhle věci používá taky. Je vidět, že trénovalv zahraničí.“Prosadila by se polská špička u nás?„Myslím si, že ano. Týmy z horních příček byhrály horní polovinu tabulky i v české lize. A ty,které hrají o sestup, by balancovaly <strong>na</strong> téhle hraněi u nás. Kvalita je <strong>na</strong> obou pólech srov<strong>na</strong>telná. Alekdyž si postavím <strong>ve</strong>dle sebe obě ligy, nejkvalitnějšímmužst<strong>ve</strong>m ze všech je jednoz<strong>na</strong>čně Plzeň.“V čem je trenérská práce v Polsku složitější?„Samozřejmě že <strong>na</strong> zahraničního trenéra jsoutu kladeny vyšší nároky. Je větší očekávání, codo mužstva i celého klubu přinese. Neříkám, že<strong>na</strong> polské kolegy není žádný tlak, ale <strong>na</strong> kouče z cizinyurčitě větší. To se týká i médií.“Jak se to projevuje? Jsou vaše kroky pořádprobírány v novinách?„Mediální pozornost je tu nesrov<strong>na</strong>telně větší nežv Česku. Týká se to celého fotbalu a všech aktérů, kteříse v něm pohybují. Každý den je o každém klubuaspoň jeden článek v novinách. A nerozhoduje, jestlijste <strong>ve</strong>lkoklub typu Legie Varšava nebo maličký klubusilující jen o záchranu. Píše se o všech bez rozdílu.Není to jako u nás, kde se sice denně píše o Spartě, aletřeba o Budějovicích se něco <strong>na</strong>píše jednou za týden.“Chodí novináři i <strong>na</strong> tréninky?„Chodí. Dochází <strong>na</strong> ně i televize. Neříkám, žepravidelně <strong>na</strong> každý, ale občas štáby přijdou.“V televizi tedy jede fotbal pořád?„Skoro pořád. Všechny zápasy polské ligy jsoupřenášeny televizí. Vysílají se <strong>na</strong> různých kanálech.Samozřejmě všechno v přímých přenosech. Pondělnídohrávku dokonce přenáší i celoevropský kanálEurosport 2.“Předpokládám, že součástí těchto přenosůjsou i diskusní studia?„Ano. Diskusní pořady jsou i před a po každémkole. Všechno je diváky hodně sledované.“Diskutuje se otevřeně?„Ano.“Ptám se proto, že u nás se televizní debatya rozbory <strong>ve</strong>dou v notně diplomatickém a obecnémduchu.„Samozřejmě že i tady záleží <strong>na</strong> hostech. Alekaždopádně se nikdo nebojí kousnout ani do nepříjemnýchotázek.“Už jste také zavítal do televizního studia?„Ještě jsem nebyl a těžko se tam někdy i dostanu.“Proč?„Nemám <strong>na</strong> to čas. V osm hodin ráno jsem<strong>na</strong> stadionu a někdy až v osm hodin <strong>ve</strong>čer chodímdomů.“Co všechno máte <strong>na</strong> starost?„Kromě A týmu pečlivě sleduji i juniorku. Pravidelněo mladých hráčích komunikuji s jejich trenérem.Navštěvuji i tréninky juniorky. Abych měldoko<strong>na</strong>lý přehled o všem. Práce je dost.“VÝSTAVBA FOTBALOVÝCH HŘIŠŤ S PŘÍRODNÍM AUMĚLÝM POVRCHEM A JEJICH KOMPLETNÍ ÚDRŽBAVýstavba fotbalových hřišť s přírodními trávníky a umělými povrchy 3. generace: Greenelds V – shapes paměťovým vláknem. Tento umělý trávník má certikaci FIFA**. Kompletní údržba a regenerace přírodníchtrávníků a všech typů umělých povrchů 3. generace.17Kontakt: Envos, s.r.o., 150 00 Praha 5, Pod Fialkou 6, e-mail: envos@envos.cz, www.envos.czTel.: +420 257 213 551, Fax: +420 257 213 320, Mobil: +420 602 201 2031/2013
trénink brankářůDva ocenění, <strong>ve</strong>lké brankářskéosobnosti při vyhlášení „Fotbalistyroku 2012“. Ivo Viktor vstoupildo „Síně slávy“ a Petr Čech opětvyhrál tuto anketu vyhlášenou<strong>na</strong> pražském Žofíně.Předávat zkušenostiDvě legendy fotbalového brankářství Ivo Viktor a Petr Čech mají kroměrespektu, vysoké úspěšnosti i autority jistě i mnoho dalšího společného.Nás však zaujala, speciálně pro náš časopis, jejich připra<strong>ve</strong>nost, ochotaa schopnost předávat své zkušenosti dalším fotbalovým generacím.191/2013
PhDr. Jaromír VotíkVliv rodinypři vývojitalentovanýchfotbalistůRůzné typy odborných pracís fotbalovou problematikoujsou zaměřeny především<strong>na</strong> pohybové (motorické) předpokladyherního výkonu nebo <strong>na</strong> požadavkyindividuálního či týmovéhoherního výkonu z hlediska taktiky,techniky, psychiky atd.V menší míře jsou publikovanévýsledky studií souvisejících s působenímvnějšího prostředí, kteréobklopuje hráče fotbalu od počátkujejich lidského i sportovního vývoje.Oblast faktorů podmiňujících vývojsportovní výkonnosti a výchovu talentovanéhohráče fotbalu z hlediskasociokulturního prostředí (psychosociálníchfaktorů) je tedy řeše<strong>na</strong> <strong>ve</strong>lmisporadicky.Předložený příspě<strong>ve</strong>k vycházíz rozsáhlejšího výzkumu, který bylzaložen <strong>na</strong> vyjádření dotazovanýchosob, fotbalových reprezentantů Českoslo<strong>ve</strong>nska,respekti<strong>ve</strong> České republiky,k minulosti týkající se vývojejejich hráčské kariéry.Ve stati uváděná fakta a argumentyvycházejí z literárních zdrojůa dále jsou podloženy výše charakterizovanýmvlastním výzkumem.Tento výzkum byl koncipován jakoretrospektivní a<strong>na</strong>lýza a komparace(porovnání) hráčské kariéry tří <strong>na</strong>vazujícíchgenerací českoslo<strong>ve</strong>nských,respekti<strong>ve</strong> českých fotbalových reprezentantů.V osobním rozhovoruspíše neformálního charakteru bylyvytvořeny podmínky pro spontánnívýpověď zkoumaných osob týkající serodinného prostředí a průběhu hráčskékariéry v žákovských i dorosteneckýchkategoriích a v soutěžích dospělýchaž k probíhající či ukončenéreprezentační kariéře. Chronologicky22odborná studietak byl monitorován jejich životnía fotbalový vývoj a získaná data bylautřídě<strong>na</strong> do 47 okruhů působnosti sledovanýchjevů. V příspěvku uvádímjen čtyři okruhy těchto jevů. Tři z nichjsou výsledkem a<strong>na</strong>lýzy rodinnéhoprostředí (graf 1 – sport matek, graf2 – fotbal otců, graf 3 – sport sourozenců).Čtvrtý jev (graf 4 – rodinnéprostředí, role rodičů) vymezili fotbalovíreprezentanti a v rozhovorech jejoz<strong>na</strong>čili za jednu ze životních křižovatek,jako „zlomové místo“ v jejichfotbalové kariéře, které ji výz<strong>na</strong>mněpozitivně ovlivnilo.Pro lepší orientaci čtenáře v textua grafech považuji za vhodné uvéststručný popis způsobu získávánía zpracování informací.Byl zkoumán základní soubor69 fotbalových reprezentantů, kterýbyl členěn <strong>na</strong> tři podsoubory po 23hráčích. Kritériem pro toto rozdělení<strong>na</strong> tři <strong>na</strong>vazující generace fotbalovýchreprezentantů bylo období, <strong>ve</strong> kterémhráči reprezentovali. Stručná charakteristikapodsouborů:Podsoubor – generace P1 – současnía bývalí hráči působící v reprezentaciod roku 1991 (<strong>na</strong>př. Petr Čech,Tomáš Rosický, Vladimír Šmicer,Jan Koller, Tomáš Galásek, Pa<strong>ve</strong>lHorváth, Radek Bejbl)Podsoubor – generace P2 – působiliv reprezentaci od roku 1981 (JiříNěmec, Jozef Chovanec, TomášSkuhravý, Jan Suchopárek, PetrKouba, Pa<strong>ve</strong>l Kuka, Martin Frýdeka další)Podsoubor – generace P3 – působiliv reprezentaci od roku 1965 (<strong>na</strong>př.Ivo Viktor, Antonín Panenka, AntonOndruš, Karol Dobiáš, Jan Fiala,Zdeněk Nehoda, František Veselý)Získané výsledky byly vyhodnocenyz hlediska věcné i statistickévýz<strong>na</strong>mnosti a mezigeneračně porovnány.V následujícím příspěvkupředkládám dílčí výstup nejen jakoinformaci, ale i jako podnět k zamyšleníohledně vlivu rodinného prostředí<strong>na</strong> průběh fotbalové kariéry talentovanýchhráčů fotbalu.Cílem není pouhé konstatovánízískaných faktů, ale příspě<strong>ve</strong>k chápui jako případnou inspiraci pro výchovu<strong>na</strong>stupující generace talentovanýchhráčů fotbalu.Trocha teorienikoho nezabijeNa základě výsledků šetřenísportovních psychologů i zkušenostíz praxe lze konstatovat, že příčinyúspěšnosti profesionálního sportovceje žádoucí hledat nejen v oblastivýkonových (motorických) a psychickýchparametrů, ale také <strong>ve</strong> sféřesouvisející s vnějším prostředímobklopujícím sportovce od počátkůjeho ontogenetického i sportovníhovývoje. Autoři zabývající se problematikourodiny ji považují za jedenz výz<strong>na</strong>mných faktorů vnějšího prostředí.V počátečním období ontogenetickéhovývoje může být rodi<strong>na</strong>výlučným faktorem socializačníhopůsobení. Záměrné i bezděčné výchovnévlivy zde působí od nejranějšíhoobdobí vývoje a s postupujícímvěkem dítěte se tento faktor rozšiřujeo další vlivy.Další teoretické studie i empirickézkušenosti potvrzují, že od etapyrané sportovní socializace probíhásportovní příprava <strong>na</strong> profesionálníkariéru, která je většinou zahajová<strong>na</strong>v mladším školním věku, ale častoi dří<strong>ve</strong>, v rodinném prostředí a je jímvýz<strong>na</strong>mně ovlivně<strong>na</strong>. Podstatou ranésportovní socializace není tedy jenzvládání elementárních do<strong>ve</strong>dností,ale především vytvoření základuhodnotových orientací, postojůk pohybu, k ú<strong>na</strong>vě, úspěchu, neúspěchu,k utváření individuálnívýkonové motivace. Pro orientacidětí <strong>na</strong> pohybové aktivity jsou považová<strong>na</strong>za výz<strong>na</strong>mná zjištění, podporujícídůležitost mezigeneračníhopřenosu z rodičů <strong>na</strong> děti a výz<strong>na</strong>mnýmimpulzem pro sportovní kariéruje proto <strong>na</strong>směrování rodičů a následněvlastní zájem a předpoklady.V případě výchovy fotbalovýchtalentů sociální kontakty vně rodinyprobíhají v mnohdy do určitémíry specifickém prostředí fotbalu,což může někdy vést až k modifikacímv hodnotové orientacii <strong>ve</strong> volbě priorit. Případně můžedocházet až k rozporu s hodnotovouorientací vrstevníků, rodiny,případně partnerů, kteří vytvářejíprostředí nejblíže obklopující mladéhosportovce.Rodinné prostředí má tedy nezastupitelnoua specifickou roli přiformování osobnosti jedince zvláštěv období dětství a adolescence.Jeho výz<strong>na</strong>m se promítá předevšímv rovině generačního přenosu, prvotnísocializace a rané sportovnísocializace.Rodinné prostředí, atmosféra, klimaa orientace zájmů, potřeb a hodnotvýrazně ovlivňují sportovní socializaci.Nejde jen o mezigenerační přenosrodiče–děti, ale také o transferzájmů a zaměření mezi sourozenci.Na závěr teoretického vstupu uvádímkategorizaci základních psychosociálníchpotřeb podle Matouška, jejichžuspokojování vytváří podmínkypro zdraví a zdárný rozvoj dítěte, <strong>na</strong>opakpři jejich neuspokojování můžedocházet k jeho deprivaci.Pětice základníchpsychických potřeb1. Potřeba stimulace (optimálníhopřívodu podnětů)2. Potřeba „smysluplného světa“(potřeba podmínek pro účinnéučení – vyz<strong>na</strong>t se, vytvořit řádv chaosu podnětů)3. Potřeba jistoty, bezpečí (citovéhovztahu k dospělému, interpersonálníhovztahu typu „matka–dítě“)4. Potřeba osobní identity (sociálníhozačlenění do širšího okruhu lidí,vlastního místa <strong>ve</strong> společnosti, autonomie)5. Potřeba „otevřené budoucnosti“(životní perspektivy, <strong>na</strong>děje, „životníhosmyslu“).1/2013
odborná studieVybrané charakteristikyrodinného prostředíNíže u<strong>ve</strong>dené tři charakteristiky(viz graf 1 – sport matek, graf 2 – fotbalotců, graf 3 – sport sourozenců)představují jevy ovlivňující rodinnéprostředí především v rovině mezigeneračníhopřenosu (především z otců<strong>na</strong> syny) a v rovině prvotní socializacei rané sportovní socializace (<strong>na</strong>př.přenos zájmů a zaměření mezi sourozenci).Úro<strong>ve</strong>ň sportovních pohybovýchaktivit matek (graf 1)Výsledky ukazují <strong>na</strong> mezigeneračněvýz<strong>na</strong>mné rozdíly v úrovni sportovníchpohybových aktivit matek tří<strong>na</strong>vazujících generací fotbalovýchreprezentantů.Údaje v kategorii první (reprezentačníúro<strong>ve</strong>ň) a druhé (výkonnostnísportovní úro<strong>ve</strong>ň) považuji vzhledemk malým četnostem spíše za charakteristikyorientační.Z grafu 1 jsou zřejmé nejvýraznějšírozdíly s předpokládaným výraznýmvli<strong>ve</strong>m společenského a rodinnéhoprostředí v kategorii čtvrté (matkanesportovala ani rekreačně), kdy šloo 74 % matek reprezentantů nejstaršígenerace (P3) a jen 30 % matek současnégenerace P1.Graf 1Procentuální četnosti1009080706050403020100Procentuální vyjádření zapojení matek do sportovníchpohybových aktivit <strong>na</strong> různých výkonnostních úrovníchP122P29P3991341 23 4Kategorie393013304874Celkově nesportovalo (kategoriečtvrtá) nebo jen rekreačně (kategorietřetí) 69 % matek P1, 78 % matek P2a 87 % matek P3. I když byly zjištěnymezigeneračně výz<strong>na</strong>mné rozdílyv úrovni sportovních pohybových aktivitmatek reprezentantů, výše u<strong>ve</strong>denévýsledky sumace těchto dvoukategorií lze do určité míry z věcnéhohlediska považovat za nepřímé potvrzení<strong>ve</strong> sledovaných generacíchpřetrvávajícího modelu „fotbalovérodiny“, kdy matka vytváří zázemírodiny, zajišťuje servis pro fotbalovéaktivity manželů a synů a samasportuje jen rekreačně nebo nesportuje.Kategorie1 – úro<strong>ve</strong>ň vrcholová: působenív reprezentaci nebo v 1. či 2.nejvyšší soutěži dospělých čiminimálně dorostu2 – úro<strong>ve</strong>ň výkonnostní: působení vsoutěžích dospělých či minimálnědorostu v nižších než 2. nejvyššísoutěž3 – úro<strong>ve</strong>ň rekreační: působení jenv rámci spontánních PA, v rodině,<strong>ve</strong> škole, ne v organizovanýchsoutěžích4 – úro<strong>ve</strong>ň nesportující: bez účasti <strong>ve</strong>sportovních pohybových aktivitáchKompletní sortiment strojů pro údržbupřírodních a umělých sportovních trávníkůNejoblíbenější vřetenová sekačka TriKing1900 pro sečení fotbalových hřišť.Novinka – <strong>ve</strong>rtikutační vřete<strong>na</strong> pro TK1900 s pracovním záběrem 180 cm.Jednovřetenová sekačka Mastiff s pojezdempro údržbu fotbalových hřišť.Turfo CR-7 tažený špičkový profesionálnítopdresser pro přesnou aplikaci písku.Verti-Rake prutové brány jsou určeny<strong>na</strong> vyčesávání plsti z trávníku.Verti-Quake provzdušňuje zhutnělou půdubřity šavlovitých nožů.Verti-Drain – aerifikátor fotbalových hřišťa sportovních trav<strong>na</strong>tých ploch s plnýminebo dutými hroty.Lehký japonský malotraktor Shibauras kartáčem Verti-Broom <strong>na</strong> umělé povrchy.23P R O D E J – S E R V I S – S L U Ž B Y – P Ů J Č O V N A – B A Z A Rw w. it tec.c zw w w. it tec.c zwITTEC s.r.o.AOS Modletice 106251 01 Říčany u PrahyTel.: (+420) 323 616 222E-mail: info@ittec.cz1/2013
odborná studieTato myšlenka byla do určité mírypotvrze<strong>na</strong> i daty v kategorii prvnía druhé a výpověďmi reprezentantů,jako <strong>na</strong>př. „matka vytvářela zázemí,pomohla s učením, preferovala mojihráčskou kariéru“, nebo obecněji formulované„sport a fotbal prioritně bylživotním stylem rodiny i širší rodiny“.Kromě vlivu společenského a rodinnéhokontextu může být důvodemvýše u<strong>ve</strong>deného tvrzení i vzájemnývýběr partnerů – rodičů reprezentantůz hlediska jejich osobnostních a sociálně-psychologickýchcharakteristika zaměření.Úro<strong>ve</strong>ň fotbalovýchaktivit otců (graf 2)Ve „fotbalových rodinách“ se<strong>ve</strong> všech sledovaných generacích věnovalfotbalu <strong>na</strong> výkonnostní úrovni(kategorie 2) podobný počet otců fotbalovýchreprezentantů, a to v generaciP1 66 %, P2 57 % a P3 61 %.Souhrn kategorií první (fotbal<strong>na</strong> reprezentační úrovni) a druhé(fotbal <strong>na</strong> výkonnostní úrovni) představuje82 % otců v P1, 73 % v P2a 74 % v P3. Z věcného hlediska usuzuji<strong>na</strong> přesvědčivou mezigeneračníshodu sledovaného jevu a tyto údajetak <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čují <strong>ve</strong>lmi vysokou pravděpodobnostvýz<strong>na</strong>mu generačního přenosuv oblasti sportovních, konkrétněfotbalových aktivit otců <strong>na</strong> syny.Na základě a<strong>na</strong>lýzy těchto zjištěnípředpokládám, v souladu s dalšímiautory, že atmosféra, klima a orientacezájmů, potřeb a hodnot obecně„sportovní“, v <strong>na</strong>šem případě „fotbalové“rodiny, <strong>ve</strong> které žili v podstatěvšichni <strong>na</strong>ši fotbaloví reprezentanti,výrazně ovlivňuje jejich sportovnísocializaci, jejich zájmy a zaměření.Úro<strong>ve</strong>ň sportovních pohybovýchaktivit sourozenců (graf 3)Procentuálně vyjádřené výsledkyu<strong>ve</strong>dené v grafu 3 <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čují tendencepodobné zjištěným a<strong>na</strong>lýzou grafu 2(úro<strong>ve</strong>ň fotbalových aktivit otců).Nejvyšší a téměř shodné frek<strong>ve</strong>ncevykazuje kategorie druhá (sport<strong>na</strong> výkonnostní úrovni) u podsouboruP1 48 % a P2 43 %. Obdobně kopírujerozložení četností i kategorie první(sport <strong>na</strong> reprezentační úrovni). Sumafrek<strong>ve</strong>ncí v kategorii první a druhéčiní v podsouboru P1 78 %, P2 65 %a P3 60 %.Tato zjištění <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čují mírnou tendencik nárůstu frek<strong>ve</strong>nce sportovníchpohybových aktivit sourozenců současnýchfotbalových reprezentantůP1.Četnosti v kategorii nula – jevse nevyskytuje, ukazují, že u<strong>ve</strong>denáprocenta reprezentantů neměla sourozence.Výsledky věcné a<strong>na</strong>lýzy a porovnánísumarizovaných četností v kategoriíchprvní (fotbal <strong>na</strong> vrcholovéúrovni) a druhé (fotbal <strong>na</strong> výkonnostníúrovni) <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čují výz<strong>na</strong>m sourozeneckýchvztahů a vazeb v rodinnémprostředí. Lze předpokládat transferzájmů a zaměření mezi sourozenciodrážející se v procesu prvotní socializacea rané sportovní socializace.Tato fakta také podporovali hráči poměrněčasto uvádějící <strong>ve</strong> výpovědíchs<strong>na</strong>hu o nápodobu sourozenců s cílemje následovat, vyrov<strong>na</strong>t se jim či býtlepší.Vliv rodinného prostředía výchovy, role rodičů (graf 4)V grafu 4 uváděný jev oz<strong>na</strong>čenýjako rodinné prostředí a výchova,role rodičů byl fotbalovými reprezentantysledovaných generací podlejejich spontánního vyjádření hodnocenjako „životní křižovatka“ nebo„zlomové místo, klíčový moment“v osobní i fotbalové kariéře.V grafu 4 jsou zřetelné výz<strong>na</strong>mnérozdíly mezi generacemi. Za poněkudpřekvapivé považuji směremk současné generaci P1 odstupňované,rovnoměrně <strong>na</strong>růstající rozložení četnostív kategorii první. To z<strong>na</strong>mená,že za jeden z rozhodujících faktorů,který ovlivnil hráčskou kariérufotbalových reprezentantů současnégenerace, považuje 83 % z nichrodinné prostředí, výchovu a rolirodičů.Tyto výsledky považuji u nejmladšígenerace reprezentantů za spíšeneočekávané, neboť v současné dobějsme svědky probíhajících změn modelurodiny s tendencemi k odklonuod jejího tradičního pojetí. Největšínárůst vlivu a výz<strong>na</strong>mného působenírodinného prostředí <strong>na</strong> současnougeneraci P1 byl zřejmý i z výpovědídotazovaných reprezentantů.Poměrně často byl vzpomínán takévliv matek, <strong>na</strong>příklad hráči citovali„když něco děláš, dělej to pořádně“Graf 2Procentuální vyjádření zapojení otců v roli fotbalistůdo soutěží <strong>na</strong> různých výkonnostních úrovníchGraf 3Procentuální vyjádření zapojení sourozenců do různýchvýkonnostních úrovní sportovních pohybových aktivit0P1 P2 P34P1 P2 P3000041717301171221330Kategorie2576166Kategorie230434813173932690404174913220 10 20 30 40 50 60 70 80 90Procentuální četnostiKategorie0 – jev se nevyskytuje1 – úro<strong>ve</strong>ň vrcholová: působení v reprezentaci nebo v 1. či 2. nejvyšší soutěžidospělých či minimálně dorostu2 – úro<strong>ve</strong>ň výkonnostní: působení v soutěžích dospělých či minimálnědorostu v nižších než 2. nejvyšší soutěž3 – úro<strong>ve</strong>ň rekreační: působení jen v rámci spontánních PA, v rodině, <strong>ve</strong>škole, ne v organizovaných soutěžích4 – nehrál fotbal: bez účasti <strong>ve</strong> spontánních či organizovaných soutěžích0 10 20 30 40 50 60 70 80 90Procentuální četnostiKategorie0 – jev se nevyskytuje1 – úro<strong>ve</strong>ň vrcholová: působení v reprezentaci nebo v 1. či 2. nejvyšší soutěžidospělých, či minimálně v dorostu2 – úro<strong>ve</strong>ň výkonnostní: působení v soutěžích dospělých, či minimálnědorostu v nižších než 2. nejvyšší soutěž3 – úro<strong>ve</strong>ň rekreační: působení jen v rámci spontánních PA – v rodině,<strong>ve</strong> škole, ne v organizovaných soutěžích4 – úro<strong>ve</strong>ň nesportující: bez účasti <strong>ve</strong> sportovních pohybových aktivitách241/2013
odborná studiea silnou vnitřní motivací vycházejícíz rodinného prostředí byla i v rozhovorechsdělená potřeba, touha „splnitotci přání a sen“.DiskuzeVýsledky této studie rodinnéhokontextu fotbalových reprezentantůČeskoslo<strong>ve</strong>nska <strong>ve</strong> třech <strong>na</strong> sebe<strong>na</strong>vazujících generacích od 60. letdvacátého století po současnost dokládají,že rodinná atmosféra, mezigeneračnípřenos, prvotní socializacea raná sportovní socializace i přenoszájmů a zaměření mezi sourozenci jevýz<strong>na</strong>mným fenoménem vývoje sportovníkariéry v budoucnu.Konkrétně pro volbu fotbalu jedůležitá role otce jako motivátora(směrovatele) k orientaci nejen propohybové aktivity obecně, ale zvláštěpro fotbal (bývalí hráči, či pozdějitrenéři různé výkonnostní úrovně).Roli matky lze definovat jako rolipodporovatelky pohybových aktivit,s nimiž je srozumě<strong>na</strong>, a tvořitelkyzázemí. Na adekvátní atmosféru ranésportovní socializace usuzuji také zezapojení sourozenců do pohybovýchaktivit.Zjistil jsem, že <strong>na</strong>příklad jevy u<strong>ve</strong>denév grafech 2 a 3 (otec – fotbal,sourozenci – sport) existují poměrněvyváženě <strong>ve</strong> všech třech sledovanýchgeneracích, bez ohledu <strong>na</strong> dobovýkontext sociální, ekonomický,politický či kulturní. Naopak jev25Graf 4Procentuální četnosti1009080706050403020100Kategorie1 – ano2 – nev grafu 4 (rodinné prostředí, výchovaa role rodičů) vykazuje nejvyšší nárůstčetností u současné generacefotbalových reprezentantů.Na základě získaných dat lzepředpokládat <strong>ve</strong> všech sledovanýchgeneracích fotbalových reprezentantůexistenci „fotbalové rodiny“ jakov čase poměrně stabilní malé sociálnískupiny se specifickými charakteristikami.Za tyto považujeme domi<strong>na</strong>ntnípůsobení generačního přenosus otce nebo sourozence <strong>na</strong> budoucíhoreprezentanta v rámci rodinnéhoa fotbalového kontextu a menší, ažzanedbatelnou závislost <strong>na</strong> makroprostředí,tedy <strong>na</strong> dobovém kontextu společenského,rodinného a fotbalovéhoprostředí. Za další charakteristickýrys přetrvávajícího modelu „fotbalovérodiny“ považujeme roli matkyvytvářející zázemí rodiny většinou sedvěma, ale i více dětmi.Téma „rodinné prostředí“ vnímámjako smysluplné a důležité i z hlediskaširších souvislostí společenských,neboť jsme v současné době svědkyprobíhajících změn modelu tradičněpojaté rodiny. Odborníci konstatujítendence k individualizaci rodinya někteří dokonce hovoří až o krizirodiny. Z těchto důvodů jsemv příspěvku oz<strong>na</strong>čil za poměrněpřekvapivý názor 83 % současnýchreprezentantů, kteří jsou přesvědčenio výz<strong>na</strong>mu a vlivu rodiny <strong>na</strong> vývojjejich fotbalové kariéry. Je logické,Procentuální vyjádření vlivu rodinného prostředí a výchovy,role rodičů <strong>na</strong> hráčskou kariéruP183P2P36514817Kategorie352že rodinné prostředí nelze „vyjmout“z kontextu prostředí společenskéhoa fotbalového. S takto komplexně pojatýmproblémem v jeho širších souvislostechse všichni členové realizačníchtýmů denně <strong>ve</strong> fotbalu setkávajía řeší jeho <strong>ve</strong>lmi variabilní projevyv každodenní trenérské praxi (problematikavztahů školního a fotbalovéhoprostředí, vzdělání, komunikace klub– škola – rodi<strong>na</strong>, trenér a tréninkovýproces, působení ma<strong>na</strong>gementu,fotbalových agentů, médií, výz<strong>na</strong>mosobnostních charakteristik – charakteru,hodnotové orientace, atd.).Na závěr diskuze několik poznámek.Při interpretaci těchto výsledkůje nutno brát v úvahu, že data publikovanáv tomto příspěvku jsou <strong>na</strong> jednéstraně redukovanou a dílčí informací.Na straně druhé byla získá<strong>na</strong> v rozhovorechs nejlepšími hráči tří fotbalovýchgenerací, tedy hráčů úspěšných,a to <strong>na</strong> úrovni národní a často i mezinárodní.Výz<strong>na</strong>m rodinného prostředí,výchova a role rodičů byla převážnědůležitým pozitivním je<strong>ve</strong>m <strong>ve</strong> vývojijejich hráčské kariéry.Zkušenosti trenérů s působeníma vli<strong>ve</strong>m rodinného prostředí, respekti<strong>ve</strong>rodičů nejsou však v praxi vždytak pozitivní a jednoz<strong>na</strong>čné.Rodi<strong>na</strong> – rodinné prostředí jetéma <strong>ve</strong>lmi široké a složité, rodi<strong>na</strong>hraje výz<strong>na</strong>mnou úlohu, a to nejen<strong>ve</strong> sportovním vývoji. Trenéři jehovýz<strong>na</strong>m a roli vnímají, což dosvědčují52i zkušenosti <strong>na</strong>př. R. Helštý<strong>na</strong>, a to<strong>na</strong> úrovni klubové (Baník Ostrava)i reprezentační (U17), který konstatuje,že „…zájem a podpora zejmé<strong>na</strong>nejužšího kruhu rodiny pro většinuhráčů z<strong>na</strong>mená nejdůležitější jistotu,oporu a zázemí“. V širším kontextu setéto problematice věnoval také v BaníkuOstrava J. Hynek (nyní FC DuklaPraha) a <strong>ve</strong> své kvalifikační prácipro získání trenérské licence „Trenérmládeže ČMFS (nyní FAČR)“, řešil<strong>na</strong> základě dotazování hráčů dorosteneckýchkategorií poměrně širokouproblematiku propojení, vztahů a vazebv rovině „fotbal – škola – rodi<strong>na</strong>.“Výz<strong>na</strong>m rodinného prostředí profotbalovou kariéru výstižně vyjádřil2. 3. 2013 v rozhovoru pro deník„Sport“ <strong>na</strong> téma Milan Baroš také Pa<strong>ve</strong>lVrba. Cituji: „Bary šel svou cestou,za podpory táty, a vlastně ani jinámožnost než ta, že bude dělat fotbal,neexistovala. Celá rodi<strong>na</strong> i on tomupřizpůsobili všechno“.ZávěryRodi<strong>na</strong> – rodinné prostředí jevýz<strong>na</strong>mným faktorem v procesu:• prvotní socializace – přejímánískupinového způsobu chování, názorů,hodnost• rané sportovní socializace – postojek pohybu, zatěžování, k ú<strong>na</strong>vě,úspěchu, neúspěchu, k utváření individuálnívýkonové motivaceVliv užší rodiny se projevuje:• <strong>ve</strong> vytváření návyků – rodinnévzorce chování, rodinná interakce• v mezigeneračních vztazích – rodiče,prarodiče, sourozenci• v mezigeneračním přenosu – otcové,matkyLze konstatovat, že atmosféra, klimaa orientace zájmů, potřeb a hodnotv tomto specifickém typu „fotbalovérodiny“ výrazně ovlivňovala sportovnísocializaci, zájmy, zaměření i rozhodovánífotbalových reprezentantův průběhu jejich sportovní kariéry.Výstupy pro praxi1. V souvislosti s výběrem pohybovýchtalentů pro fotbal diagnostikovatrodinné prostředí <strong>ve</strong> smyslupředpokladů k mezigeneračnímupřenosu, zájmové a hodnotové orientacejejích členů a podobně.1. Podpora zapojení do pohybovýchaktivit by neměla být orientová<strong>na</strong>pouze <strong>na</strong> instituce či komunálnípolitiku, ale i <strong>na</strong> rodinu s cílemzajistit kvalitu rané sportovní socializacedětí již v předškolníma mladším školním věku.1/2013
odborná studieSouborcvičení1) Manipulace s míčemHráč válí míč různými způsoby chodidlem (a),vnějším, vnitřním a přímým nártem (b).<strong>na</strong>vazující <strong>na</strong> článek Dr. Votíka <strong>na</strong>bízí sadu 15 cvičení, která se jeví jako vhodná k využití rodičůči prarodičů při individuální práci se svými dětmi či vnoučaty, a to vzhledem ke dnes tolikchybějícím volnočasovým sportovním aktivitám malých adeptů fotbalu.122) Přihrávání a zpracování míčeHráč nebo dvojice si přihrávají míč o odrazovoustěnu. Klademe důraz <strong>na</strong> techniku přihrávkya zpracování míče.Obměny■ zpracování míče do klidu a jeho odehránírůznými způsoby (po zemi, vzduchem; vnitřním,přímým, vnějším nártem, vnitřní stranou nohy);■ zpracování míče prvním dotykem levou nohoua druhým (třetím) pravou nohou a <strong>na</strong>opak;■ odehrání míče prvním dotykem;■ fotbalový „squash“ – trestný bod za odraz míče<strong>na</strong>d čarou nebo mimo prostor mezi čarami.3) Přihrávání a zpracování míče<strong>ve</strong> dvojiciHráči si <strong>ve</strong> dvojicích přihrávají míč, klademedůraz <strong>na</strong> zpracování míče.Obměny způsobů přihrávání: po zemi, vzduchem(„volejem“), po odrazu („halfvolejem“); přímým,vnějším, vnitřním nártem, vnitřní stranou nohy.Obměny způsobů zpracování: <strong>na</strong> místě, do pohybuvlevo nebo vpravo prvním dotykem a druhým (třetím)stejnou nebo druhou nohou, odehrání prvnímdotykem.344) Přihrávání <strong>ve</strong> dvojici po zemiHráči si <strong>ve</strong> dvojicích přihrávají míč po zemi prvnímdotykem, jedním nebo dvěma míči.565) Přihrávání <strong>ve</strong> dvojici vzduchemHráči si <strong>ve</strong> dvojicích přihrávají vzduchem jednímnebo dvěma míči.Obměny■ hráči si <strong>na</strong>dhazují míč sami;■ míč si vzájemně <strong>na</strong>dhazují hráči <strong>ve</strong> dvojicích;■ hráči si přihrávají pravou nebo levou nohou,libovolně;■ hráči si přihrávají přímým, vnějším, vnitřnímnártem, vnitřní stranou nohy.6) Žonglování s míčemHráč odehrává míč nohou („nožičky“) a hlavou.Obmě<strong>na</strong>: S<strong>na</strong>zší varianta „nožiček“ se provádís jedním nebo dvěma mezidopady <strong>na</strong> zem.7) „Mininohejbal“Hráči si <strong>ve</strong> dvojicích přihrávají míč přes pomyslnousíť, kterou tvoří <strong>na</strong> hřišti o <strong>ve</strong>likosti cca 3×3metry <strong>na</strong>př. půlicí nebo pomezní čára, resp. lavička.788) Žonglování se dvěma míčiHráč odehrává („nožičky“) střídavě levou a pravounohou dva míče po <strong>na</strong>dhození z ruky zpět do ruky.9) Hlavičkování <strong>ve</strong> dvojiciHráči si <strong>ve</strong> dvojici přihrávají hlavou míč v seduproti sobě.Obměny■ po vlastním <strong>na</strong>dhození, nebo po <strong>na</strong>dhozenípartnerem;■ soutěž dvojic o největší počet odhlavičkovanýchmíčů bez přerušení.2691/2013
odborná studieSouborcvičení10) „Rychlé nohy“Hráč odehrává míč mezi vnitřníminárty <strong>na</strong> místě (a), za pomaléhopohybu vpřed (c), s otáčením<strong>na</strong> místě i za pohybu (b).11) Slalom s míčemHráč <strong>ve</strong>de míč mezi kužely.Obměny■ kužely jsou posta<strong>ve</strong>ny v přímcenebo v rozesta<strong>ve</strong>ní vyžadujícímmenší či větší změnu směru(vzdálenost mezi kužely volímepodle vyspělosti hráčů a cíle cvičení);■ různé způsoby <strong>ve</strong>dení (přímým,vnějším, vnitřním nártem, volně;pravou, levou nohou);■ před každým kuželem postupnězařazujeme <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čení klamavýchpohybů.12) Vedení míče sezměnou směruHráč <strong>ve</strong>de míč podél kuželů(plná stopa oz<strong>na</strong>čuje nohu <strong>ve</strong>doucímíč). Na každém úsekumezi dvěma kužely musí hráčstihnout požadované změny způsobu<strong>ve</strong>dení míče a směru:a) hráč zahájí změnu směru <strong>ve</strong>denímíče vnitřním nártem pravénohy, následuje <strong>ve</strong>dení a změ<strong>na</strong>směru vnějším nártem pravénohy a celý cyklus se opakuje,variantou může být <strong>ve</strong>dení míčelevou nohou z druhé strany kuželů;b) hráč zahájí <strong>ve</strong>dení míče vnějšímnártem levé nohy a při změněsměru pokračuje vnějším nártempravé nohy, opačně z druhéstrany kuželů;c) hráč zahájí cvičení vnitřnímnártem pravé nohy a při změněsměru následuje vnitřní nártlevé nohy, opačně z druhé stranykuželů.Se změnou směru <strong>ve</strong>dení míčehráč postupně zařazuje klamavépohyby a zvyšuje dy<strong>na</strong>miku pro<strong>ve</strong>dení.13) Vedení míčekolem kuželůHráč <strong>ve</strong>de míč přímým, vnějšíma vnitřním nártem s obkrouženímkuželů. Vedení míče mezi kuželyprovádí volně nebo přímým nártem,při změně směru, kde je tovhodné, postupně zařazuje klamavépohyby. Mění způsoby obcházenía obkroužení kuželů:<strong>na</strong>vazující <strong>na</strong> článek Dr. Votíka <strong>na</strong>bízí sadu 15 cvičení, která se jeví jako vhodná k využití rodičůči prarodičů při individuální práci se svými dětmi či vnoučaty, a to vzhledem ke dnes tolikchybějícím volnočasovým sportovním aktivitám malých adeptů fotbalu.a) obejde první kužel vnějším nártempravé nohy a druhý vnějšímnártem levé nohy (volnýmpočtem doteků nebo <strong>na</strong> 2 až 3doteky);b) obkrouží první kužel vnitřnímnártem pravé nohy a druhývnitřním nártem levé nohy(volným počtem doteků nebos minimálním počtem doteků);c) obejde první kužel vnějším nártempravé nohy a obkrouží druhývnitřním nártem levé nohy(volným počtem doteků nebos minimálním počtem doteků);obdobně provádí hráč cvičenívnějším nártem levé nohya vnitřním nártem pravé nohy;d) obkrouží první kužel vnějšímnártem levé nohy a druhý vnějšímnártem pravé nohy;e) dvojitě obkrouží první kuželvnějším nártem pravé nohya druhý levým vnějším nártem;f) dvojitě obkrouží první kuželvnitřním nártem levé nohya druhý pravým vnitřním nártem.14) Vedení míčese zašlápnutíma vyraženímdo nového směruHráč <strong>ve</strong>de míč mezi kužely 1a 2 pravou nohou (PN), před kuželem2 jej zašlápne a <strong>ve</strong>de ke kuželu3 levou nohou (LN).Obměny způsobu <strong>ve</strong>dení míče:přímým, vnějším, vnitřním nártem,volně; pravou, levou nohou(různě se kombinují způsoby<strong>ve</strong>dení a vyražení s míčem).15) Vedení míčes prohozenímHráč <strong>ve</strong>de míč k „brance“z kuželů, brankou prohazuje míča obíhá ji zprava, za ní co nejdří<strong>ve</strong>přebírá míč a <strong>ve</strong>de jej k dalšíbrance, kterou po prohození obíházleva. Prohození míče předcházejíklamavé pohyby.Obměny <strong>ve</strong>dení míče: přímým,vnějším, vnitřním nártem, volně;pravou, levou nohou (různěse kombinují způsoby <strong>ve</strong>denía vyražení s míčem).Obměny prohození míče: vnitřnístranou nohy, vnějším, vnitřnímnártem; levou, pravou nohou,vnitřní stranou pravé nohyza levou nohou a opačně, patičkouapod.10111213a b c14 15Připra<strong>ve</strong>no <strong>ve</strong> spolupráci s <strong>na</strong>kladatelstvím Grada.271/2013
odborná studiePa<strong>ve</strong>l MaluraSrovnávací studie fotbaluv České republicea <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskuČím dál více aktuální se začíná jevit otázka společnésoutěže klubů v Čechách a <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku. Hovoříse o větších tržních možnostech, stejně jako o zvýšeníkvality takovéto soutěže oproti stávajícímu stavu. Příznivcispolečné soutěže také věří, že o zápasy <strong>ve</strong> společnéČeskoslo<strong>ve</strong>nské lize by byl mnohem větší divácký zájem.Jaká jsou srovnání fotbalu v těchto dvou zemích?Co máme společného a conás <strong>na</strong>opak odlišuje? Právě<strong>na</strong> tyto otázky se pokusímeodpovědět v tomto článku.Divácká přitažlivosta infrastrukturaZ mnoha důvodů není divácký zájemv obou zemích optimální. Hlavnímdůvodem je obecně nižší zájemo fotbal v obou těchto zemích. Nášsport se musí o nejvyšší oblíbenostdělit s hokejem a nízká důvěryhodnostfotbalového prostředí v obou zemíchnávštěvnost oslabují. Argument,že návštěvnost odpovídá počtu obyvatel,neobstojí, neboť v sousednímRakousku je průměrná návštěvnostmnohem vyšší, ačkoliv úro<strong>ve</strong>ň rakouskésoutěže <strong>na</strong>d soutěžemi v námisrovnávaných zemích jistě nedominuje.Nelze ani tvrdit, že <strong>na</strong> vině jsoujen nekvalitní zázemí stadionů, neboťzejmé<strong>na</strong> v České republice docházík výraznému zlepšování, jak lze aleodvodit z příkladů klubů, jako jsouJablonec či Teplice, <strong>na</strong> výraznémzvýšení zájmu o prvoligové zápasy seto zásadně neprojevuje. Také <strong>na</strong>příkladv Žilině udělali pro své fanouškymaximum, nicméně ani její zápasy sepřes dlouhodobé úspěchy <strong>na</strong> domácími mezinárodním poli a vysokou atraktivituhry v posledních letech netěší<strong>na</strong>dstandardnímu diváckému zájmu.Vzhledem k <strong>na</strong>ší dlouhodobé společnéminulosti je patrné, že problémy v tétooblasti mají i stejné příčiny.28a) Obecně nižší zájem o fotbal spojenýs nižší kupní silou obyvatelstva.b) Nedůvěra fanoušků v čistotu fotbalovéhoprostředí, jež je bohuželmnohdy oprávněná.c) Špatný obraz fotbalu v médiích.V obou zemích je <strong>na</strong>příklad hokejprezentován mnohem pozitivněji.d) Nedostatek úspěchů <strong>na</strong> mezinárodnímpoli. To, že díky minimálníkonkurenci <strong>na</strong> vrcholných hokejovýchtur<strong>na</strong>jích je umístění meziprvními pěti prakticky pravidlem,zejmé<strong>na</strong> v Česku, zatímco <strong>ve</strong> fotbalelze tohoto cíle dosáhnout jenvýjimečně, přiklání rafičku úrovnědiváckého zájmu výrazně <strong>na</strong> hokejovoustranu. Pokud se <strong>na</strong>opak podařídosáhnout výrazných úspěchů<strong>na</strong> mezinárodním poli, evidentněse to u diváků projeví, jako <strong>na</strong>příkladv Plzni.Průměrná ligová návštěva v loňskémroce se v Česku pohybovalaokolo 4500 <strong>na</strong> utkání. Z tohotoprůměru se vymykají tradiční baštySparta Praha, Baník Ostrava, SlaviaPraha a také Plzeň, kde po <strong>ve</strong>lkýchúspěších zájem o fotbal několikanásobněvzrostl. Naopak nejhůře si <strong>ve</strong>douv Příbrami, Budějovicích a Dukle.Překvapivě špatné jsou návštěvyi v Boleslavi a Jablonci, a to <strong>na</strong>vzdorykvalitnímu zázemí stadionů i poměrněvysoké atraktivitě hry.Průměr <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku je zhrubao polovinu nižší: 2200 diváků. Relativněvysoké návštěvnosti se těšízejmé<strong>na</strong> Tr<strong>na</strong>va a Slovan, slušně si<strong>ve</strong>de ještě Žili<strong>na</strong> a Trenčín. Su<strong>ve</strong>rénněnejhůře <strong>na</strong> tom v roce 2012 byly <strong>na</strong>opakNitra a Košice, jejichž poslednívzájemné utkání sledovalo méně než800 platících diváků.Návštěvnost je palčivým problémemv obou zemích, <strong>ve</strong> srovnání paksice lépe vychází Česko, avšak jdevíce méně spíše o otázku geografienež prokazatelný úspěch <strong>na</strong> polimarketinku. Díky tomu jsou příjmyz fanoušků v rozpočtech klubů jenminimální položkou a nejsou rozhodujícív ekonomice klubů, jak tomůžeme pozorovat v zemích, kde jefotbal mnohem populárnější. Klubyse tak musí spoléhat <strong>na</strong> přízeňa ekonomickou sílu svých mecenášůa u těch šťastnějších <strong>na</strong> zájem a podporuměstských zastupitelů, která je<strong>ve</strong> vyspělých zemích <strong>na</strong>prosto běžná,v Čechách a <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku však spíševýjimečná.V oblasti zázemí pro fotbalovéfanoušky vítězí jednoz<strong>na</strong>čně Českárepublika. Zázemí prakticky všechprvoligových fotbalových stadionůs výjimkou Hradce Králové, Ostravya Dukly Praha má <strong>ve</strong>lmi slušnouúro<strong>ve</strong>ň. Stadiony Slavie, Sparty Olomouce,Teplic nebo Slovácka splňujíty nejvyšší standardy. Naopak <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskusnese srovnání s mezinárodníkonkurencí jen stadion MŠK Žili<strong>na</strong>.Fotbalové prostředí vytváří také stadionTr<strong>na</strong>vy, ale ten již dávno nepatřík nejmodernějším. Zde se však blýská<strong>ve</strong> slo<strong>ve</strong>nském fotbale <strong>na</strong> lepší časy.Výstavba nového stadionu v Tr<strong>na</strong>vězačne zanedlouho a mimo to Slo<strong>ve</strong>nskávláda kromě výstavby národníhostadionu v Bratislavě schválila v nedávnédobě projekt výstavby 21 moderníchstadionů, <strong>na</strong> nichž se jednotlivékluby budou podílet s 10‐15 %.Není tak možná daleko doba, kdyčeský fanoušek bude jen obdivněvzdychat při pohledu <strong>na</strong> slo<strong>ve</strong>nskouinfrastrukturu.Fotbalové svazyOrganizace Českého fotbaluČeská nejvyšší fotbalová ligaspadá pod fotbalovou asociaci Českérepubliky. Podle FIFA má Česká republika686 256 registrovaných hráčůa 4108 klubů. Celkový počet hráčů jeněco málo přes jeden milion v celéČeské republice. Celkový počet profesionálníchhráčů v českých nejvyššíchsoutěžích je podle FAČR 1709 hráčů.Organizace Slo<strong>ve</strong>nského fotbaluSlo<strong>ve</strong>nskou nejvyšší fotbalovousoutěž řídí Unie fotbalových klubů,vytvořená v roce 2009. Tato unie mávlastní právní subjektivitu s vlastnímajetkovou odpovědností za neplněnísvých povinností. Členové jsou pouzefotbalové kluby, které se účastní prvnínebo druhé nejvyšší fotbalové ligy.Unie fotbalových klubů je partnerskáorganizace Slo<strong>ve</strong>nského fotbalovéhosvazu. Podle FIFA má Slo<strong>ve</strong>nsko428 968 registrovaných hráčů a 2432klubů. Celkový počet hráčů <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskuje něco přes 600 tisíc.Oblast reprezentaceA týmyV obou zemích je reprezentačnítým samozřejmě prioritou číslojed<strong>na</strong>. Z dlouhodobého hlediska jeopět jednoz<strong>na</strong>čně úspěšnější Českárepublika, jejíž reprezentační týmza období po rozpadu federace dosáhl<strong>ve</strong>lmi výrazných, <strong>ve</strong> své zemi však<strong>na</strong>prosto nedoceněných úspěchů. Nechyběl<strong>na</strong> žádném mistrovství Evropya získal <strong>na</strong> těchto šampionátech jednustříbrnou a jednu bronzovou medailia z tohoto hlediska patří český fotbalk nejúspěšnějším v Evropě. Na mistrovstvísvěta se však Češi podívalipouze jednou. Mnoho českých1/2013
odborná studiereprezentantů dosahovalo výraznýchúspěchů i v zahraničí.Naopak Slováci se výrazněji prosadilijen <strong>na</strong> posledním mistrovstvísvěta v JAR, kde svou první účast<strong>na</strong> <strong>ve</strong>lkém tur<strong>na</strong>ji proměnili <strong>na</strong> účastv osmifinále. V minulosti jim také<strong>na</strong> mezinárodní klubové úrovni scházelihráči, kteří by <strong>na</strong> sebe dokázalivýrazněji upozornit.V současné době lze kvalitu obouvýběrů i přes drtivé vítězství Čechův posledním vzájemném utkání oz<strong>na</strong>čitjako srov<strong>na</strong>telnou. Slováci majíbezpochyby nejsilnější pofederativníhráčskou generaci a hráči jako Hamšíkči Škrtel jsou osobnostmi výz<strong>na</strong>mnýchevropských klubů. Další hráčijako Pekarík, Jendrišek nebo Šestákse dokázali prosadit v Bundeslize.Naproti tomu Češi zažili <strong>ve</strong>lký ústupz bývalé slávy. Ve <strong>ve</strong>lkoklubech dnes<strong>na</strong>stupují jen Čech a Rosický, několikdalších jako Hübschman nebo Kadlecsi drží výz<strong>na</strong>mné pozice v kvalitníchevropských klubech, ostatní, zejmé<strong>na</strong>mladí hráči tepr<strong>ve</strong> hledají svou cestu.Mládežnické reprezentačnívýběryPřestože organizace a systémvýběru je v obou zemích praktickytotožný a nelze v něm <strong>na</strong>jít žádné výraznérozdíly, také zde české výběryjednoz<strong>na</strong>čně dominují. Čeští mladícise pravidelně kvalifikují <strong>na</strong> <strong>ve</strong>lkémládežnické tur<strong>na</strong>je, a co více, získali<strong>na</strong> nich i několik medailí. Nejvýz<strong>na</strong>mnějšíje jistě zlatá z ME U212002 nebo stříbro z <strong>MS</strong> U20 2007.Také zde se české reprezentační výběrydrží <strong>na</strong> evropské špičce. Slo<strong>ve</strong>nskévýběry se <strong>ve</strong>lkých tur<strong>na</strong>jůopět prakticky nezúčastňují. Přestonelze říci, že by poměr talentovanýchhráčů výrazně převažoval <strong>na</strong> českoustranu. Naopak si dovolím tvrdit, žeslo<strong>ve</strong>nští hráči mají somaticky lepšípředpoklady pro zvládnutí nárokůsoučasného fotbalu, zejmé<strong>na</strong> pokudjde o rychlostně a dy<strong>na</strong>micky vyba<strong>ve</strong>néhráče. Rozdíl lze spíše přisouditkvalitnějšímu zázemí v práci s mládežív klubech České republiky a díkytomu i většímu výběru talentů nežu slo<strong>ve</strong>nských sousedů.Oblast výchovy mládežeAni v této oblasti se postupy a organizacefotbalových svazů přílišneliší. Systém soutěží byl donedáv<strong>na</strong>prakticky totožný. Oba svazy hledajícestu k lepší kvalitě výchovy hráčůdrobnými reorganizacemi a opětovnýminávraty k předešlým systémům.Informace a předávání zkušenostímezi oběma zeměmi probíhají bezproblémů a <strong>ve</strong>lmi častý je i mezinárodníkontakt. Slo<strong>ve</strong>nské kluby jsoučasto zvány <strong>na</strong> tur<strong>na</strong>je do Čech a <strong>na</strong>opak.Rovněž častá jsou mezinárodnípřátelská utkání jak <strong>na</strong> reprezentační,tak klubové úrovni.Solidně propracovaný je systémsportovních center mládeže SCM,<strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku ÚTM, který fungujev obou zemích. V obou je také největšímproblémem obcházení pravidellicenčního řízení pro získání statutuSCM, udělování různých výjimekapod.Ani jed<strong>na</strong> ze zemí nemá zpracovanousvazovou metodiku prorozvoj mládeže, která by byla prokluby závazná, jako je tomu <strong>na</strong>příkladv Rakousku nebo Holandsku.ČeskoB mužstva v soutěžích <strong>MS</strong>FL,ČFL a divizíchJuniorská liga – vítěz získá prémii 500 tisíc,druhý celek 300 tisíc a třetí 200 tisíc korun.Celostátní liga U19Soutěže starších dorostů v oblastechSoutěže mladších dorostů v oblastechOblastní žákovské soutěže se závěrečnýmtur<strong>na</strong>jem o mistra republikySlováci se s<strong>na</strong>ží tento problém řešitfunkcí metodika ÚTM v každémklubu, jehož plat je svazem částečnědotován. Úkolem metodika je dohlížet<strong>na</strong> tréninkový proces ÚTM a podávatpravidelné správy o práci ÚTM.V Česku je za kvalitu tréninkovéhoprocesu zodpovědný <strong>ve</strong>doucí trenérSCM. V obou zemích se však kontrolaomezuje hlavně <strong>na</strong> vypisovánívýkazů a informace o testování hráčů.Svazy s výjimkou vzdělávání trenérůbezprostřední kvalitu tréninkovéhoprocesu a výchovy mladých hráčůnijak zásadně neovlivňují. S<strong>na</strong>ží sezejmé<strong>na</strong> přispívat <strong>na</strong> odměny trenérůu mládežnických týmů, díky čemužse kvalita práce s mládeží v klubechpřece jen zvýšila. FAČR kromětoho zaměstnává také profesionálníTab. 1 Systém mládežnických soutěží v Čechách a <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskuSlo<strong>ve</strong>nskoB mužstva <strong>ve</strong> třetích a čtvrtých ligáchNa Slo<strong>ve</strong>nsku o jejím zřízení uvažujíCelostátní liga U19Soutěže starších dorostů v oblastechCelostátní liga U17Soutěže mladších dorostů v oblastechOblastní žákovské soutěže se závěrečnýmtur<strong>na</strong>jem o mistra republikyTraktor TYM T503, 51 HPProfigrass je výhradním zástupcemv České a Slo<strong>ve</strong>nské republice pro:• závlahové systémy TORO,stroje pro údržbu trávníkůTORO• stroje pro údržbu umělýchpovrchů SMG• stroje pro koseníse sběrem Gianni Ferrari• <strong>ve</strong>rtikutátory, fukarya sběrače Trilo• stroje pro zakládání a ošetřovánítrávníků Blec, Sisis, Koro a ImantsToro Reelmaster 3100ImantsSchockwa<strong>ve</strong>Hrotový provzdušňovačToro ProCore Série SRZávlahové systémy Toro• Pprofigrass s. r. o.je prodejcem traktorůTYM 23-100 HPwww.profigrass.czHolzova 9, 628 00 Brno-Líšeňtel.: 544 234 046, mobil: 602 770 142e-mail: 29 profigrass@profigrass.cz1/2013
odborná studieTab. 2 Fi<strong>na</strong>nční podpora mládeže ze strany fotbalových svazůČeskoDotace <strong>na</strong> trenéry SCM 30-70 000 Kčměsíčně podle splnění kritérií licenčníhomanuálu SCMVedoucí trenér sportovních tříddotace 20 000 Kč měsíčněPTM – v krajích 22-25 000 Kč v závislosti<strong>na</strong> úrovni zkušeností, vzdělání apod.Jednorázová dotace <strong>na</strong> rozvoj mládeže<strong>ve</strong> výši 2 000 000 Kč pro kluby první ligysvazové trenéry v jednotlivých krajíchPTM, kteří mají mimo jiné v gescivýběr hráčů pro krajské mládežnickétýmy a vzdělávání trenérů v krajích.V poslední době je také patrná většípřísnost ze strany FAČR k dodržovánípravidel daných novými licenčnímipodmínkami a dochází zejmé<strong>na</strong> k tlaku<strong>na</strong> zvyšování kvality zázemí a trenérů,kteří v oblasti rozvoje mládežepracují. Fi<strong>na</strong>nční podpora je ze stranyFAČR rovněž <strong>stále</strong> výz<strong>na</strong>mnější.Z tabulky 1 je patrné, že slo<strong>ve</strong>nskýsystém je totožný s tím, který bylu nás před reorganizací soutěží v sezóně2011/12.Oblast vzdělávánítrenérůObě země mohou školit své trenéry<strong>na</strong> nejvyšší licenci UEFA Pro.I další systém vzdělávání je praktickytotožný a vychází z pravidel UEFApro vzdělávání trenérů. Český fotbalovýsvaz však vyškolil mnohemvíce trenérů UEFA Pro než slo<strong>ve</strong>nskýprotějšek. Nedostatek příležitosti prostudium nejvyšší licence a problematicképřijímací řízení <strong>ve</strong>dlo mnohoslo<strong>ve</strong>nských trenérů ke studiu v sousedníchzemích a zejmé<strong>na</strong> v České republice.Český svaz pak <strong>na</strong>bízí <strong>na</strong>vícvzdělávací bonus <strong>na</strong> možnost získánínejvyšší licence se specializací <strong>na</strong>výchovu mládeže, kterou rovněž jižmnoho trenérů využilo.Spolupráce mezi oběma svazy jepříkladná. Dochází k časté výměněnázorů a informací, jed<strong>na</strong> stra<strong>na</strong>respektuje druhou a práce trenérůz Česka <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku stejně jako<strong>na</strong>opak je <strong>na</strong>prosto běžným a <strong>ve</strong>lmičastým je<strong>ve</strong>m.30Slo<strong>ve</strong>nskoMetodik ÚTM dotace 500 eur měsíčně,klub doplatí minimálně 500 eurTrenér U19 ÚTM dotace 500 eur měsíčně,klub doplatí minimálně 500 eurTrenér U15 ÚTM dotace 500 eur měsíčněklub doplatí minimálně 500 eurTrenér přípra<strong>ve</strong>k ÚTM dotace 500 eurměsíčně klub doplatí minimálně 500 eurOblast profesionálníhofotbaluV oblasti profesionálních soutěžíje systém mírně odlišný. Zatímcov Česku v první a druhé lize hraje16 týmů 30 soutěžních kol systémemkaždý s každým doma a <strong>ve</strong>nku,<strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku hraje <strong>ve</strong> stejnýchsoutěžích 12 týmů, <strong>ve</strong> 33 soutěžníchkolech každý s každým, nejpr<strong>ve</strong> domaa <strong>ve</strong>nku a poté se odehraje prvních11 vzájemných zápasů z úvodu ligya výhodu domácího prostředí získáprvních šest týmů z prvních 22 zápasů.Slo<strong>ve</strong>nské týmy tak v sezóněodehrají v lize tři zápasy se stejnýmsoupeřem, což zápasům z<strong>na</strong>čně ubírá<strong>na</strong> atraktivitě.Všechny profesionální kluby pakještě startují v Národním poháru,který se v obou zemích hraje od prvníhokola vyřazovacím způsobem.Nejpr<strong>ve</strong> <strong>na</strong> jeden zápas a v závěrečnýchkolech pak <strong>na</strong> dva zápasy domaa <strong>ve</strong>nku. Finále pak rozhoduje jedenzápas <strong>na</strong> neutrální půdě. V Česku jeto Pohár České pošty <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskuSlov<strong>na</strong>ft Cup.Přestože oficiální příjmy slo<strong>ve</strong>nskýchklubů nejsou z<strong>ve</strong>řejňovány,má se za to, že oproti české lize jsounižší. Z u<strong>ve</strong>dených tabulek vyplývá,že Český fotbal přece jen do<strong>ve</strong>de vygenerovatvětší fi<strong>na</strong>nční prostředkynež jeho slo<strong>ve</strong>nský protipól. Klubyv České republice inkasují větší fi<strong>na</strong>nčnídotace jak <strong>na</strong> profesionálnísoutěže, tak <strong>na</strong> podporu mládeže.Na druhé straně slo<strong>ve</strong>nští svazovífunkcionáři jsou mnohem úspěšnější<strong>ve</strong> vyjednávání vládní podpory promnohé fotbalové projekty (výstavbastadionů, sportovní školy apod.)Nicméně příjmy z marketinkovýcha televizních práv pokryjí rozpočtyklubů v obou zemích maximálněz 10-15 % a <strong>na</strong>příklad svému polskémusousedovi mohou obě zemějen závidět.KlubyRozvoj mládežeTaké v klubové výchově mládežev obou zemích je patrných mnohospolečných z<strong>na</strong>ků vycházejícíchz dlouhých let společného rozvoje.Přestože obě země ušly kus cestya úro<strong>ve</strong>ň práce s mládeží se pozvol<strong>na</strong>zlepšuje, společné nešvary zatím zůstávajízachovány. Jedná se o nízkouindividualizaci a specializaci tréninkovýchpodnětů pro mladé hráče, nedostatečnouimplementaci nejnovějšíchpoz<strong>na</strong>tků, přílišnou zaměřenost<strong>na</strong> výsledky v soutěžích a zejmé<strong>na</strong>v drtivé většině klubů <strong>na</strong>prostouabsenci jednotné metodiky rozvojemladých hráčů. Úro<strong>ve</strong>ň výchovy takzávisí pouze <strong>na</strong> kvalitě jednotlivýchtrenérů, náplň tréninkového procesu,Tab. 3 Profesionální fotbalGambrinus Liga Corgoň LigaPočet týmů 16 12Sestupující 2 1Liga mistrůEvropská ligaTab. 4 Příjmy z marketingových a televizních práva jejich rozdělení v klubech první a druhé ligyČesko (zajišťuje STES) Slo<strong>ve</strong>nsko (zajišťuje UFA)Základní částka 7 500 000 Kč Kolem 25–30 000 eurVítěz ligy12 000 000 Kč oficiální částky nejsou z<strong>ve</strong>řejněnyDruhý 6 000 000 Kč oficiální částky nejsou z<strong>ve</strong>řejněnyTřetí 3 000 000 Kč oficiální částky nejsou z<strong>ve</strong>řejněnySestupující 1 500 000 Kč oficiální částky nejsou z<strong>ve</strong>řejněnyVítěz druhé ligy 1 000 000 Kč oficiální částky nejsou z<strong>ve</strong>řejněnyCelková částka 163 000 000 Kč oficiální částky nejsou z<strong>ve</strong>řejněnyVítěz hraje druhé předkoloLigy mistrůDruhý hraje třetí předkolo ELTřetí hraje druhé předkolo ELVítěz hraje druhé předkoloLigy mistrůDruhý hraje třetí předkolo ELTřetí hraje druhé předkolo ELVítěz Národního poháru hraje třetí předkolo EL hraje třetí předkolo ELUmístění v žebříčku UEFA 2012 18 26stejně jako systémy hry a obsazeníjednotlivých postů vychází pouzez trenérovy vůle, nikoliv z potřebklubu a požadavků moderního fotbalu.Větši<strong>na</strong> klubů postrádá základnífilozofii výchovy mládeže a nemáloz nich nechává řídit mládež lidmi bezdostatečného vzdělání a potřebné praxe.Díky tomu je v klubech kvalitajednotlivých týmů <strong>ve</strong>lmi proměnliváa střídají se tzv. slabé a silné ročníky.Zatímco možnosti sportovních tříd<strong>na</strong> základních školách jsou solidněvyužívány v obou zemích, obrovskýmplusem Slováků je za<strong>ve</strong>denísportovních tříd s podporou ministerstvaškolství <strong>na</strong> specializovanýchstředních školách, které v Čecháchjednoz<strong>na</strong>čně scházejí. To umožňujemnohem větší prostor pro tréninkdorostenců v dopoledních hodinácha jednoz<strong>na</strong>čně zvyšuje možnosti tréninkovézátěže. Ne <strong>ve</strong> všech klubechjsou však tyto možnosti <strong>na</strong>plno využívány.Vyhlášenými svou prací s mládeží<strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku byly donedáv<strong>na</strong> klubyz Nitry, Bánské Bystrice a Dubnice,ale fi<strong>na</strong>nční situace těchto klubů nenív současné době zcela komfortní, cožse <strong>na</strong> kvalitě výchovy bohužel přecejen projevilo. V současné době se tako pozici lídra perou kluby FK Senica,kde <strong>na</strong> výchovu mládeže kladou <strong>ve</strong>lkýdůraz, který se jistě projeví v pozdějšídobě, neboť se jedná o <strong>ve</strong>lmi mladýklub. Žili<strong>na</strong>, kde se projevují <strong>ve</strong>lkéin<strong>ve</strong>stice do mládeže z let 2007-2010,zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> počtu odchovanců v ligovémkádru, však v poslední době rovněžsvé pozice opouští. AS Trenčín,který má v současném kádru mnohovlastních odchovanců a staví zejmé<strong>na</strong><strong>na</strong> mladých hráčích, s nimiž dokáže<strong>na</strong> slo<strong>ve</strong>nské scéně hrát <strong>ve</strong>lmi kvalitnífotbal. Stejně jako u nás se však s<strong>na</strong>žípráci s mládeží věnovat <strong>ve</strong> všech slo<strong>ve</strong>nskýchklubech a v mnohých z nichse samozřejmě podařilo vychovat vynikajícímladé hráče.Oproti minulosti, kdy českýmmládežníkům vládl Baník Ostrava,dnes <strong>na</strong> české mládežnické scénězcela jednoz<strong>na</strong>čně dominuje SigmaOlomouc, která se svou filozofiía způsobem práce nejvíce blíží klubůmvyspělého fotbalového světa,a také Sparta Praha. Dá se však říci,že s<strong>na</strong>hu o kvalitní práci s mládeží mádnes větši<strong>na</strong> českých klubů. Nižší zaměření<strong>na</strong> mládež lze s<strong>na</strong>d vysledovatpouze v Jablonci a Liberci, kde je početvlastních odchovanců v ligovýchkádrech <strong>ve</strong>lmi nízký.Vzájemné mezinárodní souboje<strong>na</strong> úrovni klubů i reprezentací jsou<strong>ve</strong>lmi vyrov<strong>na</strong>né a obecně nelze říci,že by kterákoliv z obou zemí <strong>ve</strong> vzájemnýchutkáních převyšovala.Tréninkové a materiální zázemíStejně jako v profesionálním fotbalemají v této oblasti dnes <strong>na</strong>vrchčeské kluby. S výjimkou BaníkuOstrava, kde se podmínky pro rozvojmládeže za poslední několikaletéobdobí jednoz<strong>na</strong>čně zhoršily, urazilyostatní ligové, ale i některé druholigovékluby obrovský kus cesty vpřed.Tréninková zázemí mládeže zejmé<strong>na</strong><strong>na</strong> Spartě Praha, ale i <strong>na</strong>příkladv Budějovicích, Olomouci i v mnohadalších klubech jsou <strong>na</strong> <strong>ve</strong>lmi dobréúrovni a mladí hráči ze Slo<strong>ve</strong>nskao nich mohou jen snít. Zde vytváříslušné materiální zázemí zejmé<strong>na</strong>Senica a Žili<strong>na</strong>. Ostatní se potýkajís menšími či většími problémy. To jejeden z důvodů, proč poměrně mnohomladých hráčů ze Slo<strong>ve</strong>nska užv nízkém věku hledá štěstí v zahraničí.Oproti Česku je toto číslo mnohemvyšší. I zde se projevuje zejmé<strong>na</strong> větší1/2013
odborná studiefi<strong>na</strong>nční síla českého fotbalu oprotislo<strong>ve</strong>nskému kolegovi.Profesionální fotbalČeská prvoligová scé<strong>na</strong> se jevíjako <strong>ve</strong>lmi vyrov<strong>na</strong>ná. I když z dlouhodobéhohlediska <strong>stále</strong> vládne SpartaPraha, v krátkodobém horizontu se<strong>na</strong> trůn dostávají fotbalisté Liberce,Slavie a v poslední době Plzně.Dlouhodobě kvalitní výsledky vykazujetaké Jablonec a Mladá Boleslav.V poslední období se o slovo hlásítaké mladý tým Olomouce. Kvalitnívýsledky zaz<strong>na</strong>menával také BaníkOstrava, ten však v poslední době svépozice <strong>na</strong>opak vyklidil. Přestože lzehovořit o <strong>ve</strong>lké vyrov<strong>na</strong>nosti českéšpičky, <strong>na</strong> evropské úrovni zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lyzásadní úspěch pouze Sparta,Plzeň a v nedávné minulosti také Libereca Slavie.Na Slo<strong>ve</strong>nsku vládnou prvoligovéscéně pouze dva kluby, a to MŠKŽili<strong>na</strong> a Slovan Bratislava. Klub zeŽiliny se pak dokázal výrazněji prosaditi v pohárové Evropě. S mírnýmodstupem se v poslední době objevujeklub ze Senice.Na kvalitě jednotlivých klubovýchtýmů se také logicky projevuje přecejen větší fi<strong>na</strong>nční síla a stabilita Českýchfotbalových klubů.Sportovní koncepcea filozofie klubůČeská nejvyšší soutěž je oprotislo<strong>ve</strong>nské mnohem agresivnější, vícevyrov<strong>na</strong>ných zápasů vyžaduje od hráčůvyšší nároky <strong>na</strong> koncentraci, kondicia práci v defenzivní činnosti.Navzdory číslům návštěvnosti všakbyla slo<strong>ve</strong>nská první liga minimálněv nedávné době techničtější, ofenzivnějšía atraktivnější pro oko diváka.V současné době se však hodně projevujehorší fi<strong>na</strong>nční situace <strong>na</strong> slo<strong>ve</strong>nskéfotbalové scéně a úro<strong>ve</strong>ň malinkopoklesla. Navíc i v Česku díkyčím dál více ofenzivní filozofii klubůčeské špičky se styl hry začíná měnit.Přesto <strong>stále</strong> platí, že <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku seoproti české republice <strong>na</strong>jde poměrněvyšší počet <strong>ve</strong>lmi zajímavých hravýcha kreativních hráčů, z nichž mnozí <strong>na</strong>jdouuplatnění nejen v české soutěži,ale i v Evropě. Naopak Češi zpravidlapřevyšují slo<strong>ve</strong>nské protějšky taktickoudisciplínou. Stojí také za pozornost,že mnoho českých hráčů, kteří sev české soutěži nedokázali výraznějiprosadit ani v klubech nižší prvoligovéúrovně, se <strong>ve</strong> slo<strong>ve</strong>nské soutěži<strong>na</strong>opak výborně etablovalo díky vícetechnickému stylu hry i <strong>ve</strong> špičkovýchtýmech a potažmo v pohárovéEvropě.Budeme-li vnímat sportovní koncepcia filozofii klubu jako schopnost<strong>na</strong>stavit dlouhodobě dosažitelné cíle,31Tab. 5 Rozpočty prvoligových fotbalových klubů v Čechách a <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku.Sezó<strong>na</strong> 2011/2012 v českých korunáchRozpočet Česko Slo<strong>ve</strong>nsko200–300 milionů Sparta Praha100–150 milionů Mladá BoleslavSlavia Praha, Plzeň, Jablonec,70–100 milionůOstrava, Olomouc,Teplice50–70 milionů Liberec, Bohemians PrahaHradec Králové, Dukla Praha,30–50 milionů České Budějovice, Příbram,Slovácko, Viktoria ŽižkovMéně než 30 milionůTab. 6 Počet titulů mistra republiky českýcha slo<strong>ve</strong>nských klubů po roce 2002ČeskoSparta Praha 2003, 2005, 2007, 2010 MŠK Žili<strong>na</strong>odpovídající možnostem klubu a odpovídajícímstylem hry jich poté dosahovat,vybrat k nim správně osobnosttrenéra a tu dlouhodobě, <strong>na</strong>vzdoryobčasným výsledkovým výkyvůmrespektovat a podporovat, stejně jakovybrat dle svých možností odpovídajícítypy hráčů, pak v České republicev koncepční práci s prvním týmemjistě vynikají kluby Sigmy Olomouc,Dukly Praha a Jablonce. Nejvíce všakv současné době <strong>na</strong>de všemi ční ViktoriaPlzeň. Na opačný pól pomyslnétabulky lze jistě zařadit kluby z ČeskýchBudějovic, Příbrami a Ostravy.Nejlépe si v poslední době ne<strong>ve</strong>dla aniobě pražská S.Na Slo<strong>ve</strong>nsku v této oblasti vynikajíkluby FK Senica, AS Trenčín,Zlaté Moravce a také patrně nováčekz Myjavy. Druhou stranu mince reprezentujíBanská Bystrica a Nitra,ale <strong>ve</strong>lmi tvrdý trenérský chleba majítaké v Žilině, Slovanu Bratislavaa Košicích.Styl a systém hry.Rozesta<strong>ve</strong>ní hráčů.Slo<strong>ve</strong>nský fotbal vždy více tíhlk technickému a ofenzivnímu projevu.Vynikal v něm zejmé<strong>na</strong> klubze Žiliny, ale pohledný útočný fotbalje vlastní také Senici nebo Trenčínu.Jak již bylo řečeno dří<strong>ve</strong>, ofenzivní hraje slo<strong>ve</strong>nským hráčům vlastní, rezervyjsou však <strong>stále</strong> zejmé<strong>na</strong> v agresivitěherního projevu. Což lze pozorovatprakticky u všech slo<strong>ve</strong>nských celků.V českém prostředí se ofenzivnístyl hry prosazuje více zejmé<strong>na</strong> v posledníchtřech letech, pod vli<strong>ve</strong>mvýborných výsledků Viktorie Plzeň.O atraktivní ofenzivní styl se všaks úspěchem s<strong>na</strong>ží i celky Olomouce,Jablonce, Liberce, Dukly Praha neboSlovan Bratislava, Žili<strong>na</strong>,Tr<strong>na</strong>vaPrešov, Senica, Ružomberok,Trenčín, Du<strong>na</strong>jská Streda,Banská Bystrica,Nitra, KošiceZlaté MoravceSlo<strong>ve</strong>nsko2002, 2003, 2004,2007, 2010, 2012Slavia Praha 2008, 2009 Slovan Bratislava 2009,2011Slovan Liberec 2002, 2006 Artmédia Bratislava 2005,2008Viktoria Plzeň 2011 Ružomberok 2006Baník Ostrava 2004Klub Artmédia Bratislava měl v době svých úspěchů stejného vlastníka jako současný SlovanMladé Boleslavi. Pokrok směremk atraktivnímu stylu hry je patrnýzejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> mnohem vyšším počtuvstřelených branek, než tomu bylov minulosti.Přes počáteční zpoždění dnesvšechny české i slo<strong>ve</strong>nské prvoligovécelky v souladu s dlouhodobým evropskýmtrendem praktikují zónovouobranu, obvykle se čtyřmi obránci, výjimkoubyl s<strong>na</strong>d jen celek Hradce Králové,hrající <strong>na</strong> tři obránce. U většinyklubů je patrná s<strong>na</strong>ha spíše o rychlýpřechod do protiútoku bez zbytečnýchkomplikací, důraz <strong>na</strong> herní domi<strong>na</strong>ncia držení míče je v Česku patrný <strong>na</strong> <strong>hře</strong>Plzně, Olomouce, Jablonce a v mezíchkvality kádru i Dukly Praha.Na Slo<strong>ve</strong>nsku se o domi<strong>na</strong>ntní herníprojev s<strong>na</strong>ží zejmé<strong>na</strong> Žili<strong>na</strong> (v této sezónědíky výrazně omlazenému kádruse jí však tolik nedaří) a Trenčín. Jesamozřejmě jasné, že atraktivita hry jepřímo úměrná kvalitě kádru jednotlivýchklubů, a platí, že jen málokdy seněkterému z nich podaří překročit svůjstín tak jako v loňské sezóně <strong>na</strong>příkladPříbrami.Nejčastěji hrají české a slo<strong>ve</strong>nskékluby v rozesta<strong>ve</strong>ní 4-2-3-1, 4-3-3nebo 4-1-4-1. Rozesta<strong>ve</strong>ní se dvěmaklasickými hroty je spíše výjimkounebo variantou v průběhu zápasu. Aniv této oblasti tedy nelze <strong>na</strong>jít zásadnírozdíly.Největší rezervy v obou zemíchlze <strong>stále</strong> <strong>na</strong>jít zejmé<strong>na</strong> <strong>ve</strong> schopnostiklubů udržet dlouhodobou herníkoncepci. V připra<strong>ve</strong>nosti hráčů paktaké bez rozdílu zaostáváme v koncentracia dy<strong>na</strong>mické práci s míčem.Také v oblasti výběru místa a účelnémpohybu hráčů <strong>stále</strong> obě země za Evropouzaostávají. Blíže k vrcholu všakdnes mají české týmy.I v oblasti kondiční přípravy jsouobě země prakticky srov<strong>na</strong>telné, cožplyne se shodných podmínek pro přípravui systému soutěží. Stále stejněpracujeme se dvěma přípravnými obdobími,z nichž zejmé<strong>na</strong> v zimním jedůraz <strong>na</strong> nespecifický rozvoj kondičnípřipra<strong>ve</strong>nosti vysoký. I zde a přibližněstejnou rychlostí začí<strong>na</strong>jí pronikatnové trendy, čím dál tím více klubůzaměstnává kondiční specialisty.Z toho také vyplývá, že v oblasti kondičnípřipra<strong>ve</strong>nosti nejsou patrné mezihráči obou zemí zásadní rozdíly, kdyžpomineme již několikrát zmiňovanévětší předpoklady slo<strong>ve</strong>nských hráčůk rychlostně-dy<strong>na</strong>mickým výkonům,jež se však příli<strong>ve</strong>m mladých hráčův české lize začíná také smazávat.ZávěrVezmeme‐li v úvahu všech<strong>na</strong>fakta, můžeme vyhodnotit, v čemby nová soutěž mohla být přínosema v čem <strong>na</strong>opak nikoliv.V oblasti marketinku by bylaspolečná liga patrně přínosem. Vzniklby nepochybně větší prostor proprezentaci sponzorů a tím i jejich většíochota k in<strong>ve</strong>stování. Obávám sevšak, že i vzhledem k většímu počtuklubů by se fi<strong>na</strong>nční prostředky z<strong>na</strong>čněrozmělnily a tudíž přínos pro klubyby byl v řádu jednotek procent, nevěřímvšak, že by došlo k tak výraznémumasivnímu nárůstu, že by to zásadněovlivnilo ekonomiku klubů, zvláštěpřihlédneme li k tomu, že náklady<strong>na</strong> cestování a ubytování by <strong>na</strong>opakvzrostly. Otázkou je, zdali by novásoutěž mohla využít štědrých dotačníchprogramů Evropské unie neboby soutěž byla atraktivní pro <strong>ve</strong>lkételevizní společnosti. Potom by mohlbýt fi<strong>na</strong>nční přínos jistě mnohem zajímavější.Samozřejmě že ekonomickýpřínos by ocenily zejmé<strong>na</strong> kluby, kterélze již dnes v <strong>na</strong>šich podmínkáchoz<strong>na</strong>čit jako relativně bohaté. Naopakpro ty chudší by se situace až toliknezlepšila, <strong>na</strong>opak by mohlo dojítk opaku v případě, že by společnousoutěž nehrály.Divácký zájem a počet atraktivníchzápasů by jednoz<strong>na</strong>čně vzrostl.Zápasy by měly i větší mezinárodnínáboj a zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> slo<strong>ve</strong>nské straněby týmy jako Plzeň, Sparta a Slaviapřitáhly do hlediště více diváků, hlavněv úvodních ročnících. Nejsem sivšak jist podobnou odezvou <strong>na</strong> českéstraně, zde by nárůst návštěvnostinebyl patrně zvláště zřetelný, s<strong>na</strong>ds výjimkou zápasů se Slovanem Bratislavaa patrně Tr<strong>na</strong>vou. I zde je všakpotřeba počítat s postupným snižovánímzájmu, neboť jak jsme dří<strong>ve</strong>u<strong>ve</strong>dli, ani jednu ze zemí dnes nelze1/2013
odborná studieoz<strong>na</strong>čit jako ryze fotbalovou. Nehleděke snížení zájmu o fotbal <strong>ve</strong> městech,hrajících jen národní soutěže.Infrastruktura stadionů by se dostala<strong>na</strong> vyšší úro<strong>ve</strong>ň zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> slo<strong>ve</strong>nskéstraně, ale jsem přesvědčen, ževzhledem k <strong>ve</strong>lmi příznivému vztahuslo<strong>ve</strong>nské vlády k fotbalu k tomu dojdetak jako tak.Pro reprezentace obou zemí bysoutěž patrně žádný výrazný kvalitativnípřínos neměla, neboť již dnes tvoříjádra reprezentačních týmů hráči, hrajícív zahraničních klubech. Na tomtofaktu by se mohlo jen těžko něco změnit.Hráči hrající společnou soutěž byvšak měli za sebou více těžkých utkánía tudíž by jim přinesla i více zkušenostínež dnes a jejich šance <strong>na</strong> účastv národním týmu by se zvýšila.Naopak pro mladé hráče a jejichvýchovu by společná soutěž z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>laspíše zhoršení dnešních podmínek.Pro mladíky, kteří dnes <strong>na</strong>stupujív ligových oddílech zcela běžně, byse konkurence zvýšila, neboť <strong>ve</strong> špičkovýchklubech společné soutěžeby vzrostla poptávka po zkušenýcha starších hráčích. Naopak kluby, ježse dnes <strong>na</strong> výchovu mladíků prioritnězaměřují, by mnohdy hrály jen národnísoutěže a jejich talentovaní hráči byzůstali o silnou konfrontaci ochuzeni.Společná soutěž by tak pozitiva přineslamožná jen pro špičkové mladíky,jakými byli v minulosti Rosický, Barošči Hamšík. Je potřeba však znovuzdůraznit, že zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nskutakto výjimeční mladíci následují právěHamšíkův příklad a opouštějí svouzemi již v raném věku (Lalkovič, Rusnák,Vojtuš), což by společná soutěžjen těžko změnila.V oblasti vzdělávání, výměny informacía fotbalové kultury by nedošlozměnou soutěže k žádné výraznézměně. Jak bylo u<strong>ve</strong>deno výše, obězemě mají v těchto oblastech k sobě<strong>ve</strong>lmi blízko.Sečteno a podtrženo, společnásoutěž by měla přínos zejmé<strong>na</strong> proekonomicky lépe situované klubyv obou zemích. Přinesla by jim většíekonomické a marketingové možnostii větší šanci získávat kvalitní hráčez menších a chudších klubů i vyššíšance prosadit se poté v pohárovýchsoutěžích.Pro ty chudší stejně jako pro širšífotbalovou základnu by hrozil spíšeopačný efekt a je otázka, co by toudělalo s fotbalovou budoucnostíobou zemí. Ekonomické nůžky by seještě více rozevřely, což by mohlo mítpro menší kluby <strong>ve</strong>lké následky.Nová soutěž by přitáhla <strong>na</strong> tribunystadionů a k televizním obrazovkámvíce diváků, přinesla by všaktaké větší náklady pro kluby a nutnostvyřešení spousty organizačníchotázek. Pro rozvoj fotbalu jako celkuby bylo přínosnější se ještě nějakýčas věnovat rozvoji <strong>na</strong>šeho sportuv každé zemi zvlášť, zlepšit jeho kulturui obraz před <strong>ve</strong>řejností a tepr<strong>ve</strong>po vybudování opravdu silnýcha ekonomicky a sportovně stabilníchproduktů, uvažovat o spojení soutěžív obou zemích, které by měly přínospro celý fotbalový segment, a nikolivjen pro nejužší špičku.MUDr. Pa<strong>ve</strong>l Malovič PhD., MPHDoping a srdcovocievnysystém futbalistuŠpička dopingového ľadovca sa z času <strong>na</strong> čas vynorí z vlnobitia kulís a zákulisiašportov a jej hrot má vždy iné meno. Raz sú to stimulačné látky <strong>na</strong> podporumozgo<strong>ve</strong>j činnosti, inokedy a<strong>na</strong>boliká alebo rastový hormón, v poslednomčase je to erytropoetín. Látky, ktoré pomáhajú umelo, neprirodzene pre ľudskýorganizmus, zvyšovať psychickú i fyzickú výkonnosť, spôsobujú nezvratnépoškodenie srdcovo – cievneho aparátu a celkového zdravia, náhlu smrť.Napriek tomu sú <strong>stále</strong> medzišportovcami - profesionálmi,ktorí so vstupom enormnéhoobjemu peňazí do súťaží pociťujúneu<strong>ve</strong>riteľnú motiváciu, konzumenti„tichej plazi<strong>ve</strong>j smrti“ a, žiaľ, nájdememedzi nimi tiež futbalistov. Aleaj športujúci amatéri, túžiaci po tom,aby „dobre vyzerali“ a podobali sa vysnenýmsval<strong>na</strong>tým idolom, boli silnía <strong>stále</strong> v dobrej forme, neváhajú hltaťbez rozmyslu <strong>na</strong>jrozličnejšie pilulky,ktoré im majú pomôcť dosiahnuť vytúženývzhľad aj výkon v čo <strong>na</strong>jkratšomčase. Najstrašnejšie <strong>na</strong> tom je to,že <strong>ve</strong>k chlapcov a dievčat s<strong>na</strong>žiacichsa umelo pôsobiť <strong>na</strong> svoj organizmusje čoraz nižší a nižší. Situácia pripomí<strong>na</strong>drogový trh.ÚvodŠportovanie predstavuje fenomenálnuaktivitu člo<strong>ve</strong>ka. Prináša mupocit uspokojenia i sebarealizáciea malo by prispievať k upevňovaniujeho zdravia. Vývoj v oblasti špičkovéhoprofesionálneho športu prinášazáro<strong>ve</strong>ň neustálu s<strong>na</strong>hu o zvyšovanievýkonnosti vo všetkých jeho od<strong>ve</strong>tviach,dosahovanie rekordov a záro<strong>ve</strong>ňi rozširujúci sa počet pretekárov<strong>na</strong>jvyššej výkonnosti. Núti tak alezáro<strong>ve</strong>ň hľadať aj nové spôsoby podporyako cestu k vrcholným výkonomzracio<strong>na</strong>lizovať a zefektívniť. Od začiatkunovodobej histórie športu patrík týmto aktivitám okrem inováciítréningových metód, regeneráciea štandartnej i <strong>na</strong>dštandartnej lekárskejstarostlivosti aj farmakologickézasahovanie do tréningu i ovplyvňovanievlastného pretekárskehovýkonu. Podporné prostriedky, či užpovolené alebo nepovolené, v podobeliečiv a potravinových doplnkov,tak sprevádzajú šport „ruka v ruke“od jeho súťažných začiatkov. Neskôrsa stávajú zaujímavými pre o<strong>ve</strong>ľa väčšiemnožstvo nesúťažne a rekreačnešportujúcich ľudí, amatérov, ktorí sichcú upraviť postavu a získať <strong>ve</strong>ľmirýchlo lepšiu fyzickú aj psychickúvýkonnosť. Ide teda o zásadný a negatívnyvplyv aj <strong>na</strong> neorganizovanúšportovú činnosť (organizovanášportovú činnosť je telesné cvičenie,duševné cvičenie alebo ich kombinácia,<strong>na</strong>pomáhajúca udržiavaniua rozvoju telesnej kondície a duševnejkondície, ktorou sa športo<strong>ve</strong>cv príslušnom športovom od<strong>ve</strong>tvízúčastňuje <strong>na</strong> prípra<strong>ve</strong> <strong>na</strong> športovúsúťaž alebo <strong>na</strong> športo<strong>ve</strong>j súťaživ rámci amatérskeho športu aleboprofesionálneho športu, ktorésú vykonávané podľa športovýchpravidiel vydávaných príslušnýmšportovým zväzom).321/2013
odborná studieDopingV s<strong>na</strong>he dosiahnuť čo <strong>na</strong>jlepšíšportový výkon sa pri organizovanomaj neorganizovanom športovanírôznou mierou používajú tiež látkya metódy, ktoré protirečia kultúrešportu aj princípom ochrany zdraviaa klasifikujú sa ako doping.Doping je v príkrom rozpores etikou športu a princípmi ochranyzdravia športujúceho. Smernica prekontrolu a postih dopingu v športe(2) definuje doping ako:a) používanie látok patriacich do zakázanýchfarmakologických skupí<strong>na</strong>kými sú: liečivé prípravkyobsahujúce a<strong>na</strong>bolické látky, peptidickéa glykoproteínové hormónya ich a<strong>na</strong>lógy, beta-2agonistov,látky s antiestrogénnou aktivitou,diuretiká a iné maskovacie látky,stimulanciá, <strong>na</strong>rkotické a<strong>na</strong>lgetiká,glukokortikosteroidya - alebob) používanie rozličných dopingovýchmetód (rôzne typy transfúziíkrvi, farmakologická, chemickáa fyzikál<strong>na</strong> manipulácia).Užívanie preparátov, ktoré súklasifikované ako dopingové látky,je exaktne určené <strong>na</strong> liečbu choréhopacienta a záro<strong>ve</strong>ň je podmienenéindikáciou lekára – špecialistu. V lekárňachsa vydáva len <strong>na</strong> lekárskypredpis a má svoje preskripčné obmedzenia.Môžeme teda klasifikovaťšportujúcich, ktorí si svoj výkon zvyšujúnedovoleným spôsobom pomocoudopingových preparátov za chorých? V určitom zmysle áno...Keď prezident Natio<strong>na</strong>l Academyof Sports Medicine v ChicaguBob Goldman položil v roku 2000americkým adeptom <strong>na</strong> olympijskúúčasť otázku: „Keby Vámbola ponúknutá nepovolená látkazaručujúca, že zvíťazíte a nebudeteprichytený a us<strong>ve</strong>dčený, užil by steju?“ Zo 198 opýtaných 195 odpo<strong>ve</strong>daloÁNO ! A čo viac – <strong>na</strong> o<strong>ve</strong>ľa„silnejšiu“ otázku: „Užívali vyste zakázanú látku, ktorá by Vámzaručila, že <strong>na</strong>sledujúcich päť rokovbudete víťaziť v každých pretekoch,<strong>na</strong>priek tomu, že Vás tálátka neskôr zabije?“, odpo<strong>ve</strong>dalaviac ako polovica opýtaných tiežÁNO... (1)Futbalisti a ďalší športovci môžuužívať nepovolené podporné preparátylen v prípade ordinácie lekára– špecialistu, samozrejme všakpokiaľ majú tzv. terapeutickú výnimku(TUE) – povolenie športovaťAutor článku Pa<strong>ve</strong>l Maloviča záro<strong>ve</strong>ň užívať tento liek. S<strong>ve</strong>továantidopingová agentúra (WADA)za týmto účelom vytvorila Medzinárodnúnormu <strong>na</strong> udeľovanie terapeutickýchvýnimiek a národnéantidopingové organizácie (NADO)aj medzinárodné športové federácie(ISF) majú vytvorené postupya mechanizmy pre ich udeľovanie.Výnimky sa zvyčajne týkajú rozličnýchakútnych situácií (1.pomoc,diagnostické metódy) ako aj rôznychchronických ochorení (diabetes, rôznetypy alergií, astma). Pokiaľ športo<strong>ve</strong>cpožiada o TUE <strong>na</strong> Slo<strong>ve</strong>nsku,môže mu ju udeliť alebo zamietnuťAntidopingová agentúra SR, ktorý máza týmto účelom vytvorenú Komisiupre terapeutické výnimky (TUEC),pozostávajúcu s nezávislých odborníkov.Tá posúdi liečbu zakázanoulátkou alebo metódou podľa príslušnýchpodkladov a vystaví Certifikáto súhlase (alebo nesúhlase) s ichužívaním (2). Napriek Hippokrato<strong>ve</strong>jprísahe a jednoz<strong>na</strong>čným direktívamaj etickým princípom sa nájdu príslušnícilekárskeho stavu, ktorí z rôznychdôvodov a príčin spolupracujú<strong>na</strong> zdravotnej deštrukcii športujúcichjedincov podávaním preparátov, ktorésa <strong>na</strong>chádzajú <strong>na</strong> listine zakázanýchpodporných prostriedkov, prípadnepomáhajú dotyčným v experimentovanís inými látkami za účelom nedovolenéhoa zdravie ohrozujúcehozvyšovania výkonnosti.Najfrek<strong>ve</strong>ntovanejšími látkami,ktoré sa používajú <strong>na</strong> nepovolenézlepšovanie výkonnosti športujúcicha výz<strong>na</strong>mným spôsobom atakujú srdcovo– cievny systém, sú určite a<strong>na</strong>bolickésteroidy a erytropoetín v rôznychkombináciách s amfetamínmi,afrodiziakami a hormónmi. Vo futbalesa s týmto javom síce nestretávame ažtak často, ale „vývoj nezastavíš“, a takje <strong>na</strong><strong>na</strong>jvýš vhodné <strong>na</strong> to upozorniť.Problematickými konzumentmi takýchtopreparátov nie sú ani tak registrovaníhráči, ale skôr návštevnícirôznych typov posilňovní a zákazníciinternetových lekární všetkých <strong>ve</strong>kovýchskupín – už od 12-ročných (!),kde prebieha nedovolené podnikanies liekmi a nelegál<strong>na</strong> distribúcia zakázanýchpodporných prostriedkov, ktorápatrí medzi vrcholovú ekonomickúaktivitu čierneho trhu.. Ide o mimoriadnerizikovú „šedú zónu dopingu“,takmer bez šancí <strong>na</strong> kontrolu a postih.A<strong>na</strong>boliká a iné prostriedky s a<strong>na</strong>bolickýmúčinkom výz<strong>na</strong>mne negatívnepôsobia <strong>na</strong>jmä <strong>na</strong> srdcovo-cievnysystém.Trestne – práv<strong>na</strong>zodpo<strong>ve</strong>dnosťU<strong>ve</strong>dené okolnosti a ďalšie faktyz praxe viedli zákonodarcu poskytnúťtrestnoprávnu ochranu pred závažnýmiškodlivými následkami spojenýmis ich podávaním <strong>na</strong> iné ako liečebnéúčely, prijatím Trestného záko<strong>na</strong> číslo300/2005 Z. z. účinného od 1. januára2006. Ochranu zdravého telesného,duševného a mravného rozvoja osôbmladších ako osemnásť rokov predich ohrozením podávaním a<strong>na</strong>bolickýchlátok <strong>na</strong> iný ako liečebný účelposkytuje ustano<strong>ve</strong>nie § 176 ods. 1spomí<strong>na</strong>ného Trestného záko<strong>na</strong>:Zdravie osôb starších ako osemnásťrokov a morálne, etické a výchovnéprincípy športu (duch športu) pred ichohrozením vyplývajúcim z neoprávnenéhopodávania a<strong>na</strong>bolických látokchráni ustano<strong>ve</strong>nie § 176 ods. 2.Páchateľom môže byť fyzickáosoba (odlišná od osoby, ktorej saa<strong>na</strong>bolické látky podávajú), ktoráv čase činu dovŕšila 14 rokov (t. z.odo dňa <strong>na</strong>sledujúceho po dni štrnástich<strong>na</strong>rodenín) a bola príčetná (dokázalarozpoz<strong>na</strong>ť protiprávnosť činua ovládať svoje ko<strong>na</strong>nie). Spravidlapôjde o osoby zúčastňujúce sa <strong>na</strong> telovýcho<strong>ve</strong>a športe – športovci medzisebou, pomocný personál športovca(lekári a nemocničný spolupracujúcipersonál, tréneri, ma<strong>na</strong>žéri, agenti,členovia štábu), rodičia alebo osobynelegálne obchodujúce s a<strong>na</strong>bolickýmilátkami. Postihuje sa len ko<strong>na</strong>nieosoby, ktorá a<strong>na</strong>bolické látky podávaa nie toho, kto ich užíva. Aj prípadnáokolnosť, že a<strong>na</strong>bolické látky boliosobe podávané s jej súhlasom alebo<strong>ve</strong>domím, je z hľadiska posudzovaniaviny páchateľa bezvýz<strong>na</strong>mná. Podanieje akýkoľ<strong>ve</strong>k spôsob poskytnutia a<strong>na</strong>bolickýchlátok osobe, <strong>na</strong>pr. predaj,darovanie, výme<strong>na</strong> a podobne.Dopinga srdcovo‐cievnysystémVäčši<strong>na</strong> užívaných dopingovýchlátok zvyšuje dráždivosť centrálnehonervového systému tým, že stimulujúuvoľňovanie neurotransmiterov<strong>na</strong>jmä však norepinefrínu <strong>na</strong> nervovýchzakončeniach. Odstraňujú takpocity fyziologickej ú<strong>na</strong>vy, a pretomôže dôjsť o<strong>ve</strong>ľa skôr k stavu preťaženiaa <strong>na</strong>dmerného vyčerpania alebonáhlej smrti v dôsledku akútnehozlyhania <strong>na</strong>dobličiek alebo srdca.Známkami toxicity sú nepokoj, tras,zmätenosť, nechutenstvo, halucinácie,úzkostné stavy, samovražednésklony. Chronické užívanie dopingovýchlátok, či už jednotlivo alebov rôznych kombináciách, nezriedka<strong>ve</strong>die k ire<strong>ve</strong>rzibilnej hypertrofii srdcas poškodením myokardu, k nekrotizujúcemuzápalu ciev a malígnymporuchám rytmu (3). Užívanie dopingovýchlátok <strong>ve</strong>die často aj k drogo<strong>ve</strong>jzávislosti a toxikománii (1).Za a<strong>na</strong>boliká a iné prostriedkys a<strong>na</strong>bolickým účinkom sa považujúa<strong>na</strong>bolické androgénne steroidya stimulátory ich sekrécie, rastový331/2013
odborná studiehormón a stimulátory jeho sekrécie,cytokiníny a rastové faktory s a<strong>na</strong>bolickýmpôsobením, erytropoetíny, inzulínya beta – 2 sympatikomimetikás a<strong>na</strong>bolickým účinkom. V každomprípade sa však charakter látky posudzujeindividuálne a rozhodujúcaje chemická štruktúra a biologickéúčinky látky.A<strong>na</strong>bolické preparáty zneužívajú<strong>na</strong>jmä za účelom zvyšovania objemusvalo<strong>ve</strong>j hmoty, zvyšovania sily, zaťaženiaa intenzity tréningu, zlepšeniašportového výkonu a zrýchleniazotavovania po tréningu. S užívaníma<strong>na</strong>bolických látok po dlhšiu dobua vo väčších dávkach je určite spojenévysoké riziko poškodenia zdravia.Ide predovšetkým o možnú devastáciusrdcového svalu a srdcovo-cievnechoroby, poškodenie obličiek aj pečene,nádorové ochorenia, psychiatricképroblémy (takzvané a<strong>na</strong>bolickéšialenstvo alebo steroidová agresia),poškodenie rozmnožovacích orgánov,závažné <strong>na</strong>rušenia rovnováhy hormonálnehosystému, zakrpatenie, zmenyochlpenia aj vzhľadu a podobne A<strong>na</strong>bolikású záro<strong>ve</strong>ň nositeľmi všetkýchatribútov drog – vplývajú <strong>na</strong> centrálnunervovú sústavu a tým tiež <strong>na</strong> správaniečlo<strong>ve</strong>ka. S ich konzumáciou jespojený vývoj závislosti a zvyšovaniatolerancie, spôsobujú abstinenčnýsyndróm, pričom osobitne v prípademladých, dospievajúcich ľudí, môžeich užívanie slúžiť ako vstupné štádiumpre užívanie drog.Srdce futbalistu je ľahko zraniteľnýterén, ktorý má množstvo špecifíka vždy nemusí predstavovať humánnečerpadlo adaptované <strong>na</strong> príslušnúfyzickú záťaž. Mnohé športovédisciplíny s prevažne technickýmia krátkodobými výkonmi ne<strong>ve</strong>dúk predpokladanej adaptácii srdca.„Učebnicovú“ predstavu tak spĺňajedinec zaťažovaný pravidelne vyššímobjemom a intenzitou vytrvalostnejfyzickej práce. V praxi aj písomníct<strong>ve</strong>sa stretávame s rôznymi kompromisnými,<strong>na</strong> druhej strane ale nie úplnejednoz<strong>na</strong>čnými názormi. Mnoho klinickýchnálezov u trénovaných vytrvalcovpripomí<strong>na</strong> zistenia typicképre organické ochorenie a niekedy bymohlo byť nebezpečné oz<strong>na</strong>čovať ichako „fyziologické“ zväčšenie srdca,resp. jeho adaptáciu. Je nutné myslieťvždy aj <strong>na</strong> niektoré vážne srdcovéochorenie (ischemická choroba srdca,kardiomyopatia.), ktoré by mohloviesť v súvislosti s extrémnou pohybovouaktivitou k ťažkému poškodeniuzdravia a náhlej smrti. Inokedy sastretávame s názormi, že intenzívnyfyzický tréning v náročných klimatickýchpodmienkach môže podporovaťvývoj hypertrofickej kardiomyopatie34a vyprovokovať malígne poruchy rytmu,<strong>ve</strong>dúce aj k náhlej smrti (4)Používanie a<strong>na</strong>bolických steroidov<strong>ve</strong>die k nekontrolovateľnej hypertrofiisrdcového svalu a zvýšeniukrvného tlaku. Pravdepodobné je ajzníženie hladiny vysokodenzitnéhocholesterolu a vznik sekundárnej hyperlipoproteinémie.Častejšie úmrtia<strong>na</strong> zlyhanie srdca u hráčov užívajúcicha<strong>na</strong>boliká sú vys<strong>ve</strong>tľované aterogénnyma trombolytickým efektom alebomodelom cievneho spazmu. Užívaniea<strong>na</strong>bolických steroidov v kombináciis <strong>ve</strong>ľkou fyzickou záťažou jednoz<strong>na</strong>čnezvyšuje pravdepodobnosť vznikuzlyhania srdca. Konzumácia a<strong>na</strong>bolíkmá za následok hypertrofiu myokardu,ale s postupujúcou hypertrofiounedochádza k adekvátnemu zvýšeniuprekr<strong>ve</strong>nia tkanív, a tak pri <strong>ve</strong>ľkýchnárokoch <strong>na</strong> srdcový sval dochádzav priebehu záťaže vysokej intenzityk nedostatočnému zásobeniu myokardukyslíkom, čo môže viesť ažk srdcovému zlyhaniu. Príjem a<strong>na</strong>bolickýchsteroidov môže viesť aj kuvzniku sekundárnej hypertenzie (5),a to <strong>ve</strong>ľmi často u dospievajúcich –15 až 18-ročných, u ktorých simulujeju<strong>ve</strong>nilnú hypertenziu. (6)„Populárne“ je aj pomerne rozsiahlezneužívanie stimulancií – nerazv podobe konzumácie voľne predajnýchliekov, <strong>na</strong>jčastejšie <strong>na</strong> zlepšovanievýkonnosti v športoch, kdeje potrebné zvýšiť toleranciu vočia<strong>na</strong>eróbnej záťaži. Medzi ne patríaj futbal. Nezriedka sa kombinujús a<strong>na</strong>bolickými steroidmi za účelomzvyšovania agresivity. U hráča takčasto vzniká závislosť, ktorá ho nútineu<strong>stále</strong> zvyšovať dávky. V priebehuzáťaže vysokej intenzity, často kombinovanejs nepriaznivými klimatickýmipodmienkami a dehydratáciou, saobjavuje rigíd<strong>na</strong> hypertenzia a malígneporuchy rytmu s následnou náhlousmrťou (7).Vo vytrvalostných športoch (cyklistika,beh <strong>na</strong> lyžiach, biatlon) sa pomernečasto vyskytuje užívanie erytropoetínu.Napriek sofistikovanémuprístupu podporných tímov športovcov,ktoré sa s<strong>na</strong>žia znižovať riziká<strong>na</strong>dmerného príjmu tohto hormónu,sa stáva, že konzument trpí celou škálou<strong>ve</strong>dľajších príz<strong>na</strong>kov („flue like“ –bolesti kĺbov a svalov, závrate, ú<strong>na</strong>va)s fatálnymi následkami v podobe zlyhaniasrdca, predz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ného rezistentnouhypertenziou, poruchami mikrocirkulácie,zvyšovaním viskozitykrvi a vznikom trombóz s možnosťounáslednej embolizácie (5).V súčasnosti stúpla obľuba užívaniarastového hormónu, ktorý okremakromegalie a zníženia glukózo<strong>ve</strong>jtolerancie, spôsobuje zvyšovaniekrvného tlaku (6).Pre<strong>ve</strong>ntívne prehliadkyšportujúcichKontrola aktuálneho stavu srdcaa jeho výkonnosti prebieha u športovcovrozličným a často nedostatočnýmspôsobom, prípadne sa nevykonávavôbec. V prípade organizovanéhošportu prehliadky závisia od direktívsúťažných poriadkov jednotlivýchšportových zväzov a pokiaľ ideo neorganizovaný šport ? Kontrolysrdcovo – cievneho aparátu spadajúvýlučne do kompetencií a fi<strong>na</strong>nčnýchmožností toho ktorého športujúceho.Tu <strong>na</strong>stáva etický a <strong>na</strong>jmä ekonomickýproblém. Na pracoviskách odborutelovýchovné lekárstvo, kde by saprehliadky registrovaných aj neregistrovanýchšportovcov mali vykonáva,predstavuje tento súbor výkonovnezanedbateľnú fi<strong>na</strong>nčnú čiastku. Idevšak o špecifické záťažové vyšetrenie,ktoré predstaví vyšetrovanému(a často aj jeho trénerovi, či lekárovi)skutočne aktuálny stav organizmu,resp. jeho ko<strong>na</strong>nie a chovanie podvplyvom fyzického stresu. V prípadenevyhnutnosti dochádza ku konzultáciis kardiológom, endokrinológom,ortopédom, neurológom alebo ďalšímišpecialistami. Nedostatočne fi<strong>na</strong>nčnesaturovaní jedinci často prehliadkyzanedbávajú, prípadne sa uspokojas návštevou praktického lekára, kdenezriedka dochádza iba k formálnemuvyšetreniu, ktoré k problému následkovfyzickej záťaže <strong>ve</strong>ľa ne<strong>na</strong>povie.A <strong>na</strong>vyše – <strong>ve</strong>ľmi často ani skúsenýklinik, ktorý nemá <strong>ve</strong>domosť o chápadláchdopingu mimo organizovanýšport, nepracuje dôkladne s a<strong>na</strong>mnézoumožného užívania zakázanýchpodporných prostriedkov. Problém jepravdepodobne v neinformovanostia nedostatočnej os<strong>ve</strong>te vinou nie prílišaktívnej publikačnej činnosti telovýchovnýchlekárov so skúsenosťamiv dopingo<strong>ve</strong>j problematike neorganizovanéhošportu.Zá<strong>ve</strong>rOdpo<strong>ve</strong>de <strong>na</strong> otázku, či sa dajúv ľahkej atletike, kulturistike a v ďalších„merateľných či nemerateľných“športoch, medzi ktoré patrí aj futbal,zlepšovať výkony bez nepovolenýchpodporných prostriedkov, teda dopingovýchlátok, nie sú ale vždy takéjednoz<strong>na</strong>čné. Mnohí farmakologickíšpecialisti, tréningoví experti a lekáritvrdia, že bez dopingu sa už špičkovévýkony <strong>na</strong> úrovni s<strong>ve</strong>tových rekordova viacnásobných víťazstiev jednoduchopodať nedajú. Doping je však„priama cesta do pekla“ a následkyjeho užívania sú invalidizujúce ažsmrteľné. A <strong>na</strong>viac – <strong>na</strong>jmladšia generáciahľadá medzi športovcami častosvoje vzory a keby sa nimi mali staťnejaké <strong>na</strong>dopované monštrá, neboloby to asi to pravé.Doping v športe nie je len vážnymporušením športových pravidiel, alečasto krát priamo ohrozuje aleboporušuje záujmy chránené normamitrestného práva. Slo<strong>ve</strong>nský trestnýzákon síce neobsahuje ustano<strong>ve</strong>niaupravujúce špeciálne skutkové podstatytakzvaných športových trestnýchčinov, ale <strong>na</strong>priek tomu by bolomožné <strong>na</strong> spoločensky <strong>na</strong>jzávažnejšieformy a prejavy ko<strong>na</strong>ní súvisiacichs používaním dopingu v športe aplikovaťviaceré z platných skutkovýchpodstát trestných činov.Boj proti dopingu vyžaduje aktívnupomoc všetkých, ktorým záleží<strong>na</strong> budúcnosti športu a zdraví športujúcich.Etické, morálne a výchovnéprincípy, s ktorými je používanie dopinguv ostrom rozpore, sú hodnotami,za ktoré sa oplatí bojovať.Šport by mal hrať dôležitú úlohupri ochrane zdravia, a preto je potrebnéinformovať a poukazovať <strong>na</strong> nebezpečnéškodlivé a <strong>ve</strong>dľajšie účinkyzakázaných podporných prostriedkovpre zdravie. Obmedzenie a konečnévylúčenie dopingu zo športu je náročnýcieľ, ktorý možno dosiahnuťlen uplatňovaním všetkých vhodnýchopatrení, vrátane využitia prostriedkovtrestného práva.Literatúra1) Jaroslav Malchárek a kolektív: Sila osobnosti alebo ako neprehrať sámso sebou. Občianske združenie Športom proti drogám 2009, 2. vydaní.134–139. ISBN: 97-8809-70100-3-42) Dohovor proti dopingu Rady Európy (T-DO) – S<strong>ve</strong>tový antidopingový kódex.Antidopingová agentúra SR 2012. Určené pre internú potrebu.3) Pa<strong>ve</strong>l Handzo a kolektív: Telovýchovné lekárstvo, Os<strong>ve</strong>ta/Avicenum 1988,2. vydaní, 126-1284) Zdeněk Placheta: „Sportovní srdce“ – desadaptace, maladaptace?Med Sport Boh Slov 1993;5) Miloš Štejfa a spolupracovníci: Kardiologie. Avicenum/Grada Publishing1995. 431- 433. ISBN: 80-7169-110-01: 6 – 86/ Pa<strong>ve</strong>l Jurák: Vedlejší účinky dopingu. Med Sport Boh Slov 2002; 11 (2):83-857) Jan Hnízdil a spolupracovníci: Doping aneb zákulisí vrcholového sportu.Grada Publishing 2000, 17 – 20. ISBN : 80–7169–776-11/2013
aktuální informace z uefaEvropské šampionátyUEFA rozhodla, že se závěrečnétur<strong>na</strong>je evropských šampionátů rozšíří.ME 2016 <strong>ve</strong> Francii se bude hrátv 10 městech: v Bordeaux, Lyonu,Nizze, Lensu, Lille, Marseille, Paříži,Saint Etiennu, Saint Denis a v Toulouse.Poprvé se závěrečného tur<strong>na</strong>jezúčastní 24 reprezentačních týmů.Následné ME 2020 se uskutečnízcela novým způsobem <strong>ve</strong> 13 městechrůzných zemí. Pro zápasy<strong>ve</strong> skupinách a osmifinále má býtkapacita hlediště 50 000 diváků, pročtvrtfinále 60 000 a pro semifinálea finále 70 000 diváků. Dva stadionybudou mít výjimku a to jenom 30 000kapacitu a tak i FAČR vážně uvažujeo podání kandidatury.S těmito změ<strong>na</strong>mi, jimiž se uskutečňujíplány předsedy UEFA MichaelaPlatiniho chce UEFA zlepšit i již fungujícíForum elitních trenérů, jež se mározšířit o další kvalitní klubové trenéry.Otázky dopinkuAntidopinkový program, (jako něm také informuje článekMUDr. P. Maloviče <strong>na</strong> straně 32) bylv průběhu let výrazně zkvalitněn. Jakkonstatoval předseda příslušné komiseDr. Jacgues Lie<strong>na</strong>rd <strong>na</strong> ME 2012v Polsku a <strong>na</strong> Ukrajině byly kontrolyprováděny u všech 16 účastnickýchmužstev a to jak před zahájením bojůtak i po všech utkání ME. Hráči se podrobilijak zkouškám moči tak i kr<strong>ve</strong>,přesto nedošlo k žádnému případu,kdyby byl porušen antidopinkový řád.UEFA rozšířila antidopinkové kontrolyi <strong>na</strong> další svoje soutěže a to ženské,juniorské a i futsalové. Dr. Lie<strong>na</strong>rddodal: „je možné konstatovat, že jsmežádné dopinkové přestupky nikde neodhalili,UEFA ale musí zůstat <strong>ve</strong> střehu,protože se takové případy mohouobjevit třeba i v blízké budoucnosti“.Seminář rozhodčíchUEFA v ŘíměKoncem led<strong>na</strong> se uskutečnilv Římě kurs pro špičkové rozhodčíUEFA a to historicky poprvé společnýjak pro mužské tak i ženské rozhodčí.Tato myšlenka byla motivová<strong>na</strong> comožná nejlepší přípravou ženskýchrozhodčích <strong>na</strong> letošní fotbalové MEžen. Pierluigi Colli<strong>na</strong> zodpovědnýza rozhodčí v UEFA konstatoval:„Poprvé se sešli a zúčastnili se technickýchi praktických zkoušek společněmužští a ženské rozhodčí, jsemabsolutně přesvědčen, že se jednáo dobrou iniciativu, protože ženskýfotbal a k tomu náležející rozhodčíse stávají <strong>stále</strong> důležitější!“ V Říměbylo 45 rozhodčích z listiny FIFAa 29 z národních FS. Všichni se podrobililékařské prohlídce, včetně zrakovékontroly, a samozřejmě i testůmFIFA v angličtině. Komise rozhodčíchUEFA jim připravila i speciální videaz minulé i současné sezóny.UEFA proti změnám<strong>ve</strong> FIFAV Nyonu se spolu s exekutivou sešlipředsedové a generální sekretáři všechfotbalových svazů sdružených v UEFAk projednání budoucího složení komisíFIFA a jejich statutů. O případnýchzměnách <strong>ve</strong> statutech by se totiž mělojed<strong>na</strong>t <strong>na</strong> kongresu FIFA <strong>na</strong> Mauritiujiž 30. a 31. květ<strong>na</strong> 2013. Zástupcivšech 53 národních fotbalových svazůse shodli nepodpořit <strong>na</strong>vrhované změny,které by byly pro Evropu nevýhodnéa <strong>na</strong>opak podpořit dosavadní zněnípříslušných statutů, které je pro UEFAodpovídající jejímu výz<strong>na</strong>mu a posta<strong>ve</strong>ní<strong>ve</strong> světovém fotbalu.Řešení fi<strong>na</strong>nční stability<strong>na</strong>dále prioritouJiž třetím rokem se zabývá UEFA<strong>ve</strong>lmi vážně <strong>stále</strong> se zvyšujícím zadluženímněkterých fotbalových klubůa tím i dluhy celého evropskéhofotbalu. Předseda UEFA MichaelPlatini tvrdí: „Mnoho fotbalovýchklubů, mezi nimi i známých jmen jekonfrontováno s fi<strong>na</strong>nčními problémy.Největší výzvou je a bude i <strong>na</strong>dáledostat výdaje pod kontrolu a v rámcipříslušných hranic je i udržet. Budeto ještě dlouhá cesta“. Platini záro<strong>ve</strong>ňupozorňuje, že UEFA musela v minulostiuplatnit příslušné sankce již proti37 klubům, kterým zakázala startovatv evropských pohárech.V Evropě v průměru činí v klubechplaty a odměny hráčů, trenérů a ma<strong>na</strong>gementuaž 65 %, zatímco v Německutyto náklady činí jen 52 % rozpočtuklubu. Pro zajímavost činí tato položkav Itálii 71 %, <strong>ve</strong> Franci 70 %, v Anglii68 % a <strong>ve</strong> Španělsku 61 %. Nejkritičtějšísituace je <strong>na</strong>př. v Gruzii, ČernéHoře, Řecku, Walesu a Polsku kdečástka osobních platů činí 80–99 %.Nelze se proto divit, že předsedaUEFA Michael Ptatini upozorňuje,že pokud kluby nezmění svoji situacibudou následovat další zákazy startův evropských soutěžích.FRANTIŠEK STEINERPřipra<strong>ve</strong>no ze zahraničních materiálů.35 1/2013
aktuální informaceZprávy z AEFCAVdnešním vydání otevírámenovou rubriku <strong>na</strong>šich informací,která se bude pravidelnězabývat zprávami, aktuálnostmi a informacemiz nejvyšší mezinárodnítrenérské organizace AEFCA (Allianceof European Football Coaches'sAssociations), jejíž členem je i <strong>na</strong>šeUnie. Dnes budeme věnovat převážnoučást <strong>na</strong>šeho příspěvku historii tétoorganizace.Tendence k založení této organizace,která by reprezentovala <strong>na</strong> mezinárodnímfóru trenéry z evropskýchfotbalových zemí, je možno zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>tv druhé polovině 70. let, kdyzačí<strong>na</strong>jí sílit s<strong>na</strong>hy o založení tétoinstituce zejmé<strong>na</strong> díky iniciativě německýcha francouzských trenérů,které vyvrcholily dne 12. 1. 1980, kdyse osm zemí rozhodlo založit prvníevropskou fotbalovou trenérskouorganizaci, jež by pomáhala rozvojia podpoře trenérského řemesla.Iniciativou výše u<strong>ve</strong>dených zemí(Německo, Francie, Dánsko, Holandsko,Rakousko, Švýcarsko, Dánsko,Španělsko a pozorovatelů Islanda Lucembursko) byla tedy založe<strong>na</strong>první evropská trenérská organizace(první název UEF, později UEFT ažk dnešnímu AEFCA), která si zvolilaza svého prvního předsedu Rakuša<strong>na</strong>F. Leidla.Dnešní AEFCA má své oficiálnísídlo v Karlsruhe, prezidentem jeDr. Jozef Vengloš (Slo<strong>ve</strong>nsko) a generálnímsekretářem K. H. Raviol(Německo), mezi její vicepresidentypatří i člen <strong>na</strong>ší Unie Zdeněk Si<strong>ve</strong>k.AEFCA v současnosti sdružuje 46trenérských organizací z celé Evropy(další jsou zatím mezi čekateli).Mezi své hlavní úkoly řadí:• reprezentaci všech svých členůa všech evropských licencovanýchfotbalových trenérů• podporu trenérského vzdělávání<strong>na</strong> všech stupních• spolupráci s UEFA a FIFA, které jifi<strong>na</strong>nčně dlouhodobě podporují• důsledné propagování principů FairPlay v trenérském povolání• podporu rozvoje evropských fotbalovýchtalentů• organizaci mezinárodních sympoziík problematice trenérského povolánía řadu dalších zadání, která siAEFCA dala do své mezinárodnístrategie.Unie českých fotbalových trenérůse přidala do této organizace ažpo sametové revoluci, a to díky iniciativěa aktivitě renesanční fotbalovéosobnosti <strong>na</strong>ší fotbalové historieDr. V. Jíry, v té době předsedy Českoslo<strong>ve</strong>nskéfotbalové asociace a vicepresidentaUEFA, který v závěruosmdesátých let a začátku devadesátýchlet vytvářel podmínky, aby sepodobná organizace založila i u nás,což se podařilo v roce 1994 (čehožse již nedožil) a kdy se prvním prezidentemUČFT stal V. Ježek, kterýs pomocí prvního sekretáře Z. Sivkazačal postupně budovat základy<strong>na</strong>ší organizace (a také realizoval nášvstup do UEFT).K nim se záhy přidal J. Křenekse svou iniciativou vydávat časopisFotbal a trénink. Dalším prezidentemse stal L. Novák a vývoj pokračovalaž do dnešních dnů, kdy UČFT <strong>ve</strong>deing. Verner Lička.zdeněk si<strong>ve</strong>kSlavnostní podpis nové smlouvy meziUnií českých fotbalových trenérů aUnií fotbalových trenérů Slo<strong>ve</strong>nska…FOTBAL A TRÉNINK, VYDÁVÁ UNIE ČESKÝCH FOTBALOVÝCH TRENÉRŮREDAKČNÍ RADA: PhDr. Zdeněk Si<strong>ve</strong>k, PhDr. Jaromír Votík, PhDr. Ladislav Borbély, JUDr. Ladislav Valášek,Ing. Jaroslav Hřebík, ma<strong>na</strong>žer: Jiří Křenek, čestný člen redakční rady: František Steiner.Realizace: Agentura G.D.K. Sport M.Grafická úprava: DKS graphics & DTPČasopis rozšiřuje prosdřednictvím iKiosk: První novinová společnost a. s.; Předlatné: Agentura G.D.K. Sport M.Více <strong>na</strong>: www.casopis-fotbalatrenink.czISSN 1212-3390… se uskutečnil dne26. břez<strong>na</strong> 2013v příjemném prostředílázeňského hotelu Flórav Trenčianských Teplicíchza účasti celkem devítizástupců <strong>ve</strong>dení oboutrenérských organizací.Novou smlouvu o spoluprácipodepsali za českou stranuprezident Unie Ing. VernerLička (<strong>na</strong> snímku vlevo)a za partnerskou slo<strong>ve</strong>nskouUnii její předsedaJaroslav Jambor.36 1/2013
Change language