EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002

EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002

Projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice

Na projektu pracovali a publikaci vytvořili:

Ing. Tomáš Rosenmayer jako vedoucí projektu

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.

Ing. Pavla Pekárková

PhDr. Miroslav Pospíšil

Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

Ing. Zuzana Tůmová

Děkujeme Vzdělávací nadaci Jana Husa za podporu vydání této publikace.

ISBN 80-239-3404-X

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

OBSAH

ÚVOD...................................................................................................................................... 2

1 VÝZKUMNÝ PROJEKT EKONOMIKA NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ČR.............................. 3

1.1 Cíle výzkumu.............................................................................................................................3

1.2 Harmonogram ..........................................................................................................................3

2 METODIKA VÝZKUMNÉHO PROJEKTU ........................................................................... 3

2.1 Nadační subjekty jako objekty výzkumu ...............................................................................3

2.2 Sběr dat .....................................................................................................................................4

2.3 Zpracování a úprava údajů .....................................................................................................5

2.4 Vypovídací hodnota údajů ......................................................................................................6

3 TYPOLOGIE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ............................................................................... 7

3.1 Nadační subjekty podle zřizovatele........................................................................................7

3.2 Nadační subjekty podle činnosti, kterou vykonávají ............................................................7

3.3 Vícekriteriální typologie ..........................................................................................................8

4 NADAČNÍ SUBJEKTY V REGIONECH .............................................................................. 10

4.1 Metodika ................................................................................................................................ 10

4.2 Nadační subjekty v krajích a obcích..................................................................................... 10

4.3 Nadační subjekty podle typologie v krajích........................................................................ 11

5 LIDSKÉ ZDROJE ............................................................................................................... 12

5.1 Metodika ................................................................................................................................ 12

5.2 Zaměstnanci nadací .............................................................................................................. 12

6 MAJETEK NADAČNÍCH SUBJEKTŮ K 31.12.2002 ......................................................... 13

6.1 Metodika ................................................................................................................................ 13

6.2 Nadační jmění ........................................................................................................................ 13

6.3 Ostatní majetek nadací ......................................................................................................... 16

6.4 Majetek nadačních fondů ..................................................................................................... 18

7 PŘÍJMY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 ............................................................. 20

7.1 Metodika ................................................................................................................................ 20

7.2 Příjmy nadací ......................................................................................................................... 20

7.3 Příjmy nadačních fondů ........................................................................................................ 23

8 VÝDAJE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 ............................................................ 25

8.1 Metodika ................................................................................................................................ 25

8.2 Výdaje nadací......................................................................................................................... 25

8.3 Výdaje nadačních fondů ....................................................................................................... 28

PŘÍLOHA: INFORMAČNÍ HODNOTA VÝROČNÍCH ZPRÁV NADAČNÍCH SUBJEKTŮ ...... 30

Úvod .............................................................................................................................................. 30

Sbírka listin ................................................................................................................................... 30

Informační hodnota výročních zpráv ......................................................................................... 31

Závěr.............................................................................................................................................. 32

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

ÚVOD

Nedostatek ekonomických a jiných statistických údajů o neziskových

organizacích, který je stále naléhavěji pociťován

v oblasti veřejné politiky i v neziskovém sektoru samotném,

přivedl v roce 2003 Katedru veřejné ekonomie Ekonomicko-

-správní fakulty Masarykovy university v Brně a Brněnský

institut rozvoje občanské společnosti TRIALOG k rozhodnutí

založit první výzkumné a analytické pracoviště v ČR, které

se bude trvale a systematicky věnovat studiu ekonomiky

neziskových organizací. Na podzim roku 2003 tak vzniklo

Centrum pro výzkum neziskového sektoru (CVNS). Jeho

prvním výzkumným úkolem se stal „Projekt zmapování

neziskového sektoru v České republice“, který si klade za cíl

v letech 2003-2006 popsat v několika etapách nejdůležitější

subsystémy neziskového sektoru v ČR, postupně z těchto

dílčích map seskládat jeho celkový obraz a ve spolupráci

s Českým statistickým úřadem a představiteli neziskového

a veřejného sektoru vytvořit systém trvalého sledování neziskových

organizací.

Prvním subsektorem, který jsme se rozhodli prozkoumat,

byly nadace a nadační fondy. I když nadační subjekty představují

v celku neziskového sektoru velmi malou a výlučnou

skupinu organizací, považovali jsme je ze dvou důvodů za

nejvhodnější pro začátek našeho dlouhodobého úsilí o popsání

ekonomiky českého neziskového sektoru. Jednak jsou

nadace a nadační fondy zatím v českém prostředí nejlépe

probádanou a zároveň nejsnáze probádatelnou skupinou:

jedná se o dobře definovaný a poměrně malý základní soubor,

který má svou fungující celostátní reprezentaci (Fórum

dárců) a zpracované databáze adres a základních údajů

o každé organizaci. Druhý důvod byl metodický: výzkum

nadačních subjektů nám v mnohem větší míře, než by to

bylo možné u jiných subjektů, umožnil vyzkoušet různé druhy

sběru dat, vyhodnotit efektivnost různých výzkumných

metod, prozkoumat dostupnost a kvalitu různých zdrojů dat,

ověřit úplnost a aktuálnost existujících adresářů a databází

i celkově vyhodnotit ostatní podmínky a předpoklady pro

provádění ekonomického výzkumu neziskových organizací

v České republice.

Na projektu „Ekonomika nadačních subjektů v ČR“ pracovalo

CVNS společně s Fórem dárců - Asociací nadací a Asociací

nadačních fondů, a to zejména při přípravě metodiky,

plánování práce a konečném zpracování výstupů. Naším

společným zájmem přitom bylo, aby výsledky výzkumu byly

přínosné kromě jiných také těm, jichž se nejvíce týkají, tj.

nadační komunitě v ČR. Nejdůležitější a nejzajímavější údaje

a zjištění, které výzkum přinesl, předkládáme nyní veřejnosti

v této zprávě. „Ekonomické výsledky nadačních subjektů

v roce 2002“ jsou „popisnou“ zprávou, která přináší sebrané

údaje v přehledné a srozumitelné podobě, avšak nenabízí

jejich podrobné analýzy a interpretace. Těm se budeme

věnovat v dalších výstupech projektu, které budou brzy

následovat. Tuto „datovou“ zprávu zveřejňujeme proto, aby

se údajů v ní publikovaných mohly chopit i jiné analytické

týmy a mohly na jejich základě vytvářet vlastní analytické

studie, diskusní dokumenty, strategické úvahy a návrhy, které

obohatí veřejnou politiku i odbornou a obecnou diskusi

o neziskovém sektoru.

I když cítíme při příležitosti zveřejnění této zprávy uspokojení

nad výsledky našeho výzkumu, víme zároveň, že jsou ještě

velmi neúplné a nedokonalé. Potvrdila se naše očekávání,

že návratnost dotazníkového šetření bude nízká, že adresáře

a databáze budou nespolehlivé a že výroční zprávy jsou

jako zdroj srovnatelných dat využitelné jen v omezené míře.

Výsledky výzkumu mají proto daleko k úplnosti a reprezentativnosti,

jakou bychom si představovali. Jsou spíše první

sondou do ekonomiky nadačních subjektů a prvním krokem

na dlouhé cestě ke konečnému výsledku. Domníváme se

však, že se tento první krok podařil: máme první cenné poznatky

o dosud neprobádaném teritoriu, vidíme jasně směr

další cesty a poučili jsme se o tom, co na tuto cestu budeme

potřebovat.

Závěrem je mou milou povinností poděkovat všem, kteří se

podíleli na realizaci našeho prvního výzkumného projektu

a na vzniku této zprávy: pracovníkům CVNS a externím spolupracovníkům

ing. Pavle Pekárkové a ing. Zuzaně Tůmové

za dlouhé měsíce tvrdé práce; partnerské organizaci Fóra

dárců za vytrvalou podporu a spolupráci; Nadaci C. S. Motta,

Nadaci Open Society Fund, Nadaci VIA, Trustu pro občanskou

společnost ve střední a východní Evropě a Velvyslanectví

USA v Praze za podporu CVNS; a Vzdělávací nadaci Jana

Husa za podporu projektu „Ekonomika nadačních subjektů

v ČR“ i za podporu vydání této publikace. Zvláštní poděkování

patří respondentům našeho dotazníkového šetření

- nadacím a nadačním fondům. Jim především je tato zpráva

věnována.

Miroslav Pospíšil

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

1 VÝZKUMNÝ PROJEKT EKONOMIKA

NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ČR

Výzkumný projekt Ekonomika nadačních subjektů

v České republice je součástí základního výzkumného úkolu

Centra pro výzkum neziskového sektoru (CVNS). Tento

výzkumný úkol nese název „Projekt zmapování neziskového

sektoru v České republice“ a jeho uskutečnění je plánováno

na dobu tří let:

1. etapa (2003-2004)

● Projekt Ekonomika nadačních subjektů

2. etapa (2004-2005)

● Projekt Ekonomika obecně prospěšných společností

● Projekt Ekonomika církví a náboženských společností

● Projekt Ekonomika politických stran a hnutí

3. etapa (2005-2006)

● Projekt Ekonomika občanských sdružení

1.1 Cíle výzkumu

Cíle výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů

jsou celkem tři:

a) Provést základní empirický ekonomický výzkum nadačních

subjektů (nadací a nadačních fondů) v ČR.

b) Publikovat výsledky a výstupy výzkumu.

c) Nastavit trvalý systém sběru a analýzy údajů od nadačních

subjektů a vypracovat pro něj metodiku a nástroje.

1.2 Harmonogram

06-09/2003 Metodická příprava výzkumného

projektu

10/2003 Rozeslání dotazníků všem

nadačním subjektům

11/2003-03/2004 Sběr dotazníků a ostatních dat

04-06/2004 Zpracování údajů

07/2004 Publikování popisné zprávy

2 METODIKA VÝZKUMNÉHO PROJEKTU

2.1 Nadační subjekty jako objekty výzkumu

Nadace a nadační fondy jsou v rámci neziskového sektoru

specifickými institucemi, což s sebou při jejich zkoumání

nese určité výhody i úskalí, jež bylo nutné zohlednit.

2.1.1 Výhody

Právní úpravu nadačních subjektů definuje zákon č. 227/1997

Sb., o nadacích a nadačních fondech, přičemž tyto subjekty

jsou zákonem definovanou institucí - „účelové sdružení

majetku zřízené za účelem dosahování obecně prospěšného

cíle“ - objekt výzkumu je tedy jasně stanovený a zkoumané

prvky, jednotlivé organizace, vykazují obdobné vlastnosti.

Zákon 227/1997 vstoupil v platnost dne 1.1.1998 a významně

zredukoval počet do té doby existujících nadací v České

republice, které byly právně upraveny příslušnými paragrafy

v občanském zákoníku. Ke konci roku 1997 bylo u nás evidováno

přes 5000 nadací, s platností nového zákona se musely

stávající nadace nejpozději do 31.12.1998 přeregistrovat

a v roce 1999 zde bylo již jen přibližně 1000 nadačních subjektů.

I když každý rok vznikne dalších přibližně 60 nových

nadačních subjektů, stále se jedná o relativně malý rozsah

základního zkoumaného souboru.

Vznik nadací a nadačních fondů je podmíněn povinností

registrovat se v nadačním rejstříku, který je veden krajskými

soudy. Na těchto soudech je zároveň veřejnosti přístupná

sbírka listin obsahující základní údaje o nadačních subjektech.

Zákon 227/97 ukládá nadačním subjektům povinnost

vypracovat každý rok výroční zprávu o činnosti, jejíž

povinnou součástí jsou i ekonomické údaje, jako např.

přehled o majetku a závazcích, přijatých nadačních darech či

poskytnutých nadačních příspěvcích. Roční účetní závěrka je

přitom přílohou výroční zprávy.

Nadace a nadační fondy mají svoji zastřešující organizaci

- Fórum dárců - sdružující nadace a nadační fondy, které se

přihlásily k pravidlům etického chování a které se podílejí na

rozvoji českého nadačního prostředí. Fórum dárců zastupuje

nejen členy sdružení, ale podporuje také ostatní dárce (firmy,

jednotlivce) a zprostředkovává informace i o dalších nadačních

subjektech, např. prostřednictvím publikací Adresář

nadací a Adresář nadačních fondů, Newsletter, E-News.

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

Nadační subjekty jsou ze všech typů neziskových organizací

v České republice zatím nejčastějším objektem výzkumu

a odborných článků obecně. Je to dáno jednak tím, že

právní forma nadace prošla v 90. letech minulého století

bouřlivým vývojem, jednak tím, že se část nadací stala příjemcem

jednoho procenta finančních prostředků získaných

z privatizace českých podniků prostřednictvím Nadačního

investičního fondu.

I když jsou nadační subjekty v různých zemích definovány

různě, objevují se snad ve všech zemích po celém světě. Tato

skutečnost dovoluje jak možnost srovnávat výsledky z ČR

s jinými zeměmi, tak převzít metodiku jejich sledování ze

zahraničí.

2.1.2 Úskalí

Úskalí výzkumu nadačních subjektů představuje především

jejich velikost, protože s výjimkou členů Fóra dárců, příjemců

příspěvků z Nadačního investičního fondu a několika

dalších, zejména firemních nadací, se v nadačním sektoru

pohybují převážně menší instituce, které jsou institucionálně

vágní a nestálé. Velká část nadačních subjektů nemá

žádné zaměstnance, jejich činnost je vykonávána dobrovolníky

a nadšenci v jejich volném čase. V takových případech

je potom velice obtížné dohledat sídlo takové organizace,

jelikož se, z výše uvedených důvodů, často jedná o soukromou

adresu členů správní rady. S přestěhováním těchto lidí

se pak logicky mění i sídlo organizace.

Nadační subjekt však také z rozličných důvodů může dočasně

přerušit svoji činnost nebo ji dokonce ukončit, aniž

by česká legislativa po něm vyžadovala, aby o tom musel

někoho informovat. Jediný úřad, který může údaji o aktivitě

nadačních subjektů disponovat, je finanční úřad, a to na základě

podaného či nepodaného daňového přiznání. Finanční

úřady však nemají povinnost tuto informaci zveřejňovat. Kolik

v současné době existuje neaktivních nadačních subjektů,

bohužel nevíme.

2.2 Sběr dat

Jak už jsme uvedli výše, jedním z hlavních cílů výzkumného

projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR bylo provést

základní empirický ekonomický výzkum nadačních subjektů.

Ke splnění tohoto bylo třeba vykonat tyto činnosti:

a) Vyhledat a analyzovat existují informace o nadačních

subjektech.

b) Provést dotazníkové šetření a získat tak nové, dosud neznámé

údaje.

2.2.1 Dotazníkové šetření

Rozsah dotazníkového šetření byl dán úplným souborem nadačních

subjektů. Do tohoto souboru byly zahrnuty všechny

nadace a nadační fondy, které vznikly do 31.12.2002 včetně.

Ze souboru byly vyřazeny ty organizace, o kterých jsme do

15.10.2003 (tedy ke dni zahájení výzkumu) zjistili, že vstoupily

do likvidace. Úplný soubor nakonec obsahoval 346 nadací

a 879 nadačních fondů, celkem 1225 nadačních subjektů.

Návratnost dotazníkového šetření činila celkem 9,88 %,

(z toho 15,90 % v případě nadací a 7,51 % v případě nadačních

fondů). K 31. lednu 2004, dva měsíce po uplynutí lhůty

k navrácení, přišlo zpět 55 vyplněných dotazníků od nadací

a 66 od nadačních fondů, celkem 121 nadačních subjektů.

2.2.2 Nadační rejstřík

Výpisy z nadačního rejstříku za jednotlivé nadační subjekty

lze získat prostřednictvím portálu JUSTICE, který spravuje

Ministerstvo spravedlnosti (http://www.justice.cz).

Z jednotlivých výpisů jsme za každý nadační subjekt zjišťovali

údaje o zřizovateli a v případě nadací také údaje o výši

a struktuře registrovaného nadačního jmění.

2.2.3 Výroční zprávy

Sběr výročních zpráv byl prováděn čtyřmi způsoby:

● Početně nejvýznamnějším zdrojem výročních zpráv v našem

výzkumném projektu byla sbírka listin. Podle § 26

zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech,

a navazujícího zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

(§ 27 až 33), musí každý nadační subjekt ukládat každoročně

výroční zprávu do sbírky listin, která je přístupná

veřejnosti. Prozkoumali jsme sbírky listin na všech sedmi

rejstříkových soudech v Brně, v Českých Budějovicích,

v Hradci Králové, v Ostravě, v Praze, v Plzni a v Ústí nad

Labem včetně jejich poboček. Počet výročních zpráv

uložených ve sbírce listin nadačních rejstříků nedosáhl ani

jedné třetiny z celkového počtu nadačních subjektů (bližší

informace jsou uvedeny v příloze).

● Podobný způsob sběru byl uskutečněn v sídle Fóra dárců,

kde se vyskytují výroční zprávy jak jeho členů, tak i dalších

nadačních subjektů.

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

3 TYPOLOGIE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ

Otázka typologie nadačních subjektů je klíčová při hledání

takové struktury tohoto subsektoru neziskových organizací,

která by napomohla jeho budoucí analýze. Při vytváření

typologie jsme postupovali od jednoduchého ke složitému.

Nejdříve jsme tedy sledovali nadační subjekty podle jednoho

kritéria, a teprve nakonec jsme použili pro stanovení výsledné

typologie nadačních subjektů více kritérií zároveň. Tato

výsledná typologie nám posloužila k analýze všech významných

ukazatelů výzkumného projektu Ekonomika nadačních

subjektů v ČR.

3.1 Nadační subjekty podle zřizovatele

Zdrojem dat pro naši analýzu podle zřizovatelů se stal

obchodní rejstřík dostupný veřejnosti přes informační portál

českého soudnictví (http://www.justice.cz). Rozsah analyzovaných

údajů pokryl celý základní soubor, tedy všech 346

nadací a 877 nadačních fondů. Ke každému subjektu byly

skuteční zřizovatelé zařazeni podle právních forem do následujících

kategorií:

● fyzické osoby, včetně podnikatelů;

● soukromé obchodní společnosti (akciové společnosti,

společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti,

komanditní společnosti, družstva);

● neziskové organizace (nadace a nadační fondy, obecně

prospěšné společnosti, občanská sdružení, církve a náboženské

společnosti a jimi zřizované církevní právnické

osoby, veřejné vysoké školy, odborové svazy, profesní

a jiné komory, zájmová sdružení právnických osob);

● veřejná správa (stát, kraje, obce a jimi zřizované organizace

- organizační složky, příspěvkové organizace, státní

a jiné transformované fondy, atd.);

● smíšené (zřizovatelem jsou dva a více subjekty z předchozích

kategorií).

Údaje o zřizovatelích jsou objektivními údaji. Co to znamená?

Uveďme si příklad: škola se rozhodla zřídit nadační

fond k potřebám získávání dalších finančních prostředků od

rodičů žáků, ale i od dalších dárců, např. podnikatelů. Aby

nadační fond mohl splnit podmínku vyplývající z § 2 zákona

o nadacích a nadačních fondech o tom, že nadační příspěvky

lze poskytovat pouze třetím osobám, byl do nadačního

rejstříku formálně uveden jako zřizovatel ředitel školy.

V takovém případě je tedy v našem výzkumu uvedena jako

zřizovatel fyzická osoba, i když případová studie by pravděpodobně

potvrdila domněnku, že za zřizovatele je spíše

nutno považovat danou školu, tj. instituci veřejné správy.

Údaje, které jsou publikované v této zprávě, představují

pouze souhrn základních údajů o zřizovatelích nadačních

subjektů. Při sběru dat jsme sledovali i takové charakteristiky,

jakými jsou počet zřizovatelů, konkrétní právní formy nebo

země původu zřizovatele v případě zahraničních zřizovatelů.

Pro zájemce jsou tyto údaje k dispozici na vyžádání.

3.2 Nadační subjekty podle činnosti, kterou

vykonávají

Pro klasifikaci nadačních subjektů podle činnosti, kterou

vykonávají, byla použita Mezinárodní klasifikace neziskových

organizací (ICNPO), konkrétně jejich 29 podskupin (v tabulce

3.2 jsou uvedeny jen ty podskupiny, ve kterých se nadační

subjekty vyskytovaly).

Pro tuto analýzu byly použity údaje jednak z navrácených

dotazníků a z výročních zpráv nadačních subjektů, jednak

opět posloužily údaje z nadačního rejstříku a z výše uvedených

adresářů (činnost toho nadačního subjektu, který byl

zřízen při nějaké instituci - škole, nemocnici, památníku, byla

stanovena právě podle této instituce).

Každý nadační subjekt mohl být zařazen jen do jedné

kategorie. V případě, že jsme o něm neměli dostatek údajů

a nemohli ho tak zařadit do žádné z podskupin ICNPO, je

takový subjekt uveden v položce Ostatní/Nespecifikované.

Tabulka 3.1 Nadace a nadační fondy podle zřizovatelů (N4)

Zřizovatel Nadace Nadační fondy

Počet % Počet %

Fyzické osoby 171 49,42 463 52,79

Soukromé obchodní společnosti 42 12,14 44 5,02

Neziskové organizace 45 13,01 75 8,55

Veřejná správa 47 13,58 240 27,37

Smíšené 41 11,85 55 6,27

CELKEM 346 100,00 877 100,00

Tabulka 3.3 Nadace a nadační fondy podle vícekriteriální typologie (N4)

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

Kritérium Typologie Nadace Nadační fondy

Počet % Počet %

Instituce Školské 30 8,67 332 37,86

Zdravotně-sociální 23 6,65 134 15,28

Kulturní 21 6,07 47 5,36

Církevní 7 2,02 30 3,42

Zřizovatelé Firemní 39 11,27 49 5,59

Vládní 25 7,23 35 3,99

Způsob dosahování poslání Grantující 93 26,88 40 4,56

Operující 40 11,56 29 3,31

Ostatní 68 19,65 181 20,64

CELKEM 346 100,00 879 100,00

● Školské nadační subjekty (při školách, při školních zařízeních)

jsou přidružené k mateřským, základním, středním,

vyšším odborným, veřejným i soukromým vysokým

školám, včetně center odborné přípravy. Činnost je uskutečňována

ve čtyřech směrech: (1) investice do školního

zařízení, (2) rozvoj výuky, (3) podpora žáků a studentů

- žákovské soutěže, odměny (nejedná se o stipendia či

sociální pomoc studentům) a (4) pořádání akcí, maturitních

plesů, výletů, zájezdů, letních a zimních výcvikových

kursů. Školské nadační subjekty jsou zřizovány jak samotnou

institucí, u které byly zřízeny, tak fyzickými osobami

(ředitel školy, učitelský sbor, absolventi, rodiče žáků).

● Zdravotně-sociální nadační subjekty (při nemocnicích

a sociálních zařízeních) jsou přidruženy k nemocnicím,

jejich jednotlivým oddělením, různým sociálním zařízením

rehabilitačním a ozdravným centrům. Činnost je uskutečňována

ve čtyřech oblastech: (1) investice do zdravotnického

zařízení, (2) zlepšování péče o pacienty a klienty

zdravotně-sociálních zařízení, (3) podpora výzkumné

činnosti dané instituce a (4) podpora vzdělávání pracovníků

dané instituce.

● Kulturní nadační subjekty (při kulturních památkách

a zařízeních) mají hlavní účel: (1) oprava konkrétní

kulturní památky nebo péče o konkrétní kulturní dědictví

či pamětní místo, (2) zřízení a provoz kulturního zařízení

(muzea, galerie, atd.) a (3) pořádání festivalů a jiných

kulturních akcí, atd.

● Církevní nadační subjekty byly zřízeny pro: (1) opravu

církevních památek nebo (2) šíření náboženské víry.

● Firemní (podnikatelské) nadační subjekty jsou zřízené

nějakou soukromou obchodní společností a jsou s ní stále

určitým způsobem pevně spjaty. Převážná část příjmů

pochází od zřizovatele nebo od dalších firem s ním spojených.

● Vládní nadační subjekty byly alespoň částečně zřízené

institucí veřejné správy. Jejich úkolem je: (1) podílet se na

financování určitého odvětví v regionu, (2) dbát o rozvoj

obce nebo regionu, (3) podporovat sociálně znevýhodněné

občany obce a (4) opravovat kulturní památky na

území obce. (Pozn. do této kategorie byly zařazeny také

tzv. kulturní fondy transformované dle zákona 318/1993

na nadace.)

● Grantující (poskytující granty) nadační subjekty jsou

nezávislé a svého poslání dosahují převážně poskytováním

nadačních příspěvků třetím osobám.

● Operující (realizující vlastní projekty) nadační subjekty

jsou nezávislé a svého poslání dosahují realizací vlastních

projektů, nikoli prostřednictvím třetích osob.

● Ostatní jsou nadační subjekty, o kterých jsme neměli

dostatek potřebných údajů, ať již to bylo tím, že takové

údaje o sobě nikde neuvedly, nebo byly činné zatím příliš

krátkou dobu (vznik v průběhu roku 2002) na to, aby

mohly být hodnoceny.

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

4 NADAČNÍ SUBJEKTY V REGIONECH

è Nejvíce nadačních subjektů sídlí v Praze a ve velkých

městech. Jedná se především o grantující, firemní

a operující nadace a nadační fondy.

è V menších městech naopak působí nadační fondy

zřizované při institucích (školské a zdravotně-sociální),

a také nadační subjekty zřizované veřejnou správou.

4.1 Metodika

Pro srovnání údajů podle sídla nadačních subjektů jsme použili

databázi Fóra dárců. Tato databáze je průběžně aktualizovaná,

neboť slouží k informování nadační komunity, a oproti

oficiálnímu sídlu zapsaném v nadačním rejstříku podává více

informací o tom, kde se skutečně činnost nadačního subjektu

odehrává.

4.2 Nadační subjekty v krajích a obcích

è V Praze sídlí nejvíce nadací jak v absolutním, tak v obou

relativních počtech. Jihomoravský kraj si ve všech

ukazatelích drží druhou pozici.

è Nejméně nadací vzhledem k počtu obyvatel sídlí v kraji

Vysočina, a dále ve Středočeském, Moravskoslezském,

Ústeckém a Pardubickém kraji.

Absolutní údaje nevypovídají dobře o počtu nadačních

subjektů vzhledem k velikosti kraje. Z tohoto důvodu tabulky

4.1 a 4.2 udávají také relativní počet, který zohledňuje

velikost jednotlivých krajů podle počtu obyvatel. Tabulka

4.1 kromě toho ukazuje také relativní počet zohledňující

ekonomickou sílu jednotlivých krajů podle velikosti jejich

HDP.

è V Praze také sídlí vysoký počet nadačních fondů, a to

i vzhledem k počtu obyvatel.

è Relativně vysoký počet nadačních fondů je zřizován

také ve Zlínském, Jihočeském, Královéhradeckém,

Jihomoravském a Olomouckém kraji, tuto skutečnost

potvrzuje srovnání s vyrobenou produkcí v daných

krajích (viz index 2).

è Nejméně nadačních fondů vzhledem k počtu obyvatel je

zřizováno ve Středočeském, Ústeckém a Libereckém kraji.

è Nadace jsou soustředěny do největších měst. Nadační

fondy najdeme i v menších městech a obcích.

Tabulka 4.1 Nadace a nadační fondy v krajích (N4)

Kraj Nadace Nadační fondy

Počet % Index 1 Index 2 Počet % Index 1 Index 2

Hlavní město Praha 156 45,09 13,43 29,01 238 27,14 20,48 44,26

Jihočeský 14 4,05 2,24 12,08 75 8,55 12,00 64,69

Jihomoravský 42 12,14 3,74 19,45 108 12,31 9,63 50,02

Karlovarský 9 2,60 2,96 17,89 16 1,82 5,26 31,80

Královéhradecký 11 3,18 2,01 10,90 62 7,07 11,30 61,44

Liberecký 12 3,47 2,81 15,89 15 1,71 3,51 19,87

Moravskoslezský 18 5,20 1,43 8,04 68 7,75 5,39 30,39

Olomoucký 17 4,91 2,67 16,30 58 6,61 9,11 55,63

Pardubický 8 2,31 1,58 8,92 37 4,22 7,30 41,27

Plzeňský 12 3,47 2,18 10,66 24 2,74 4,37 21,33

Středočeský 16 4,62 1,42 8,10 35 3,99 3,10 17,72

Ústecký 12 3,47 1,46 8,72 26 2,96 3,17 18,90

Vysočina 6 1,73 1,16 6,54 33 3,76 6,38 35,97

Zlínský 13 3,76 2,19 12,44 82 9,35 13,82 78,49

CELKEM 346 100,00 3,39 16,03 877 100,00 8,60 40,64

Index 1 = počet nadačních subjektů na 100 000 obyvatel k 1.1.2003 (zdroj: ČSÚ)

Index 2 = počet nadačních subjektů na 100 mil. Kč HDP v roce 2001 (zdroj: ČSÚ)

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

Tabulka 4.2 Nadace a nadační fondy podle velikosti obce (N4)

Velikost obce Nadace Nadační fondy

Počet % Index Počet % Index

0-199 0 0,00 0,00 3 0,34 1,48

200-499 3 0,87 0,46 13 1,48 1,97

500-999 10 2,89 1,12 19 2,17 2,13

1000-1999 11 3,18 1,20 18 2,05 1,96

2000-4999 13 3,76 1,15 55 6,27 4,87

5000-9999 18 5,20 2,00 57 6,50 6,32

10000-19999 18 5,20 1,88 77 8,78 8,03

20000-49999 29 8,38 2,40 127 14,48 10,50

50000-99999 37 10,69 3,04 114 13,00 9,35

100000 a více 207 59,83 9,80 394 44,93 18,65

CELKEM 346 100,00 3,39 877 100,00 8,60

Index = počet nadačních subjektů na 100 000 obyvatel

4.3 Nadační subjekty podle typologie v krajích

è Více než polovina grantujících (56%) nadací, a téměř

polovina firemních (46%) a operujících (43%) nadací sídlí

v Praze.

è Také ostatní typy nadací jsou nejvíce zřizovány v Praze

s výjimkou zdravotně-sociálních, kde vede Jihomoravský

kraj.

è Také grantující (53%), firemní (47%) a operující (41%)

nadační fondy mají své sídlo především v Praze. Ve

Zlínském (70%), Olomouckém (60%), Moravskoslezském

(53%) a Jihočeském (52%) kraji tvoří školské nadační

fondy více než polovinu všech fondů.

è V Moravskoslezském (12%) kraji hrají důležitou

roli firemní nadační fondy, v kraji Vysočina (33%)

a v Královéhradeckém (24%) kraji zdravotně-sociální,

a konečně v Plzeňském (25%) a Královéhradeckém (15%)

kraji vládní nadační fondy.

Tabulka 4.3 Počty nadačních subjektů podle typologie v krajích (N4)

Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM

Hlavní město Praha 57 49 18 8 41 5 73 29 114 394

Jihočeský 39 10 11 2 2 7 5 3 10 89

Jihomoravský 48 20 10 7 7 5 13 7 33 150

Karlovarský 8 2 1 3 2 1 1 1 6 25

Královéhradecký 24 16 4 0 0 10 3 1 15 73

Liberecký 7 3 0 1 3 2 5 0 6 27

Moravskoslezský 39 8 3 2 10 2 5 5 12 86

Olomoucký 38 7 5 4 3 2 7 2 7 75

Pardubický 12 3 4 1 5 2 5 4 9 45

Plzeňský 3 3 1 1 1 10 5 1 11 36

Středočeský 8 8 4 2 3 3 5 7 11 51

Ústecký 7 1 2 3 5 6 4 3 7 38

Vysočina 13 11 3 0 0 2 2 3 5 39

Zlínský 59 16 2 3 6 3 0 3 3 95

CELKEM 362 157 68 37 88 60 133 69 249 1223

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

5 LIDSKÉ ZDROJE

è Nadační subjekty zaměstnávají zhruba 400 pracovníků.

è Nejvíce pracovníků zaměstnávají grantující nadace

sídlící v Praze.

è Pouze 25% zkoumaných nadací uvedlo, že má alespoň

jednoho zaměstnance.

5.1 Metodika

Údaje o lidských zdrojích jsme původně sledovali v dotazníkovém

šetření v podrobné struktuře, a to včetně údajů

o správních a kontrolních orgánech a dalších osobách

spjatých s nadačními subjekty. Nezískali jsme však dostatek

údajů a rozhodující způsob sběru dat, tedy získávání údajů

z výročních zpráv, si vynutil zúžení sledování lidských zdrojů

pouze na zaměstnance. Konkrétně se jednalo o tyto základní

ukazatele:

● Zaměstnanci na plný pracovní úvazek.

● Zaměstnanci na částečný pracovní úvazek.

● Pracovníci ve výkonu civilní služby.

● Dobrovolníci.

I přes toto zúžení se zvolený způsob sběru dat vzhledem ke

kvalitě údajů o zaměstnancích ukázal jako ne zcela vhodný.

Nadační subjekty nemusejí počty zaměstnanců podle

platných právních předpisů ve svých výročních zprávách

uvádět, záleží pouze na jejich libovůli. Nejnižší vypovídací

hodnotu mají samozřejmě údaje o dobrovolnících, protože

jednak o nich nadační subjekty ve svých výročních zprávách

neinformují, jednak významový obsah tohoto termínu ještě

stále není v neziskovém sektoru v ČR ustálen. Část neziskových

organizací si pod pojmem dobrovolník představuje

jen osoby pracující pro organizaci opakovaně (v roce 2002

ještě nebyl v platnosti zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické

službě), např. členy správních a kontrolních orgánů, jiné

neziskové organizace chápou dobrovolníka jako jakoukoli

osobu pracující pro organizaci bezplatně. Uvedené údaje

o dobrovolnících je tedy nutné brát pouze orientačně.

V této části navíc uvádíme jen údaje o zaměstnancích pracujících

v nadacích, a to z toho důvodu, že údaje za nadační

fondy měly nízkou vypovídací hodnotu. Pro rámcovou představu

uvádíme údaje o zaměstnancích, které evidoval v roce

2002 Český statistický úřad:

Počet placených pracovníků

Nadace 226

Nadační fondy 186

5.2 Zaměstnanci nadací

è Více než dvě třetiny (70%) zaměstnanců na plný

úvazek zaměstnávají grantující nadace. Významným

zaměstnavatelem jsou také operující (16%) nadace.

è Nadace sídlící v Praze zaměstnávají 73% všech

zaměstnanců na plný úvazek, avšak jen 30% pražských

nadací udávalo, že má alespoň jednoho zaměstnance na

plný úvazek.

è Pouze ve dvou dalších krajích - v Jihomoravském

a v Libereckém kraji - zaměstnávají nadace více než 5

zaměstnanců na plný úvazek.

Tabulka 5.1 Zaměstnanci nadací podle jejich typologie

Typologie

Počet nadací ve Počet nadací uvádějících

Zaměstnanci na Zaměstnanci na Civilní Dobrovolníci

výzkumu

zaměstnance plný úvazek

částečný úvazek služba

Školské 12 1 1 3 39

Zdravotně-sociální 12 2 2 3

Kulturní 12 1 4 4 1

Církevní 4

Firemní 25 4 4 5 5

Vládní 19 3 11 2 2 78

Grantující 73 28 115 30 12 370

Operující 20 9 27 5 4 126

Ostatní 10

CELKEM 187 48 164 52 19 618

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

6 MAJETEK NADAČNÍCH SUBJEKTŮ

K 31.12.2002

è Velikost registrovaného nadačního jmění k 31.12.2002

dosáhla 3 387 milionů Kč. S ostatním majetkem námi

sledovaných nadací byl celkový majetek nadací téměř

4,5 miliard korun. Majetek sledovaných nadačních

fondů dosahoval necelých 200 milionů Kč.

è Více než třetina nadací má zapsané nadační jmění

v nejnižší možné výši, tedy 500 tis. Kč. Dvě třetiny

nadací má nadační jmění menší než 2 mil. Kč.

è Dvanáct největších nadací vlastní více než polovinu

veškerého nadačního jmění.

è Zatímco nadace investují svůj majetek přibližně

rovnoměrně do peněžních prostředků, cenných papírů

a nemovitostí, majetek nadačních fondů je tvořen

převážně penězi.

è Téměř tři pětiny nadačního jmění všech nadací vlastní

nadace sídlící v Praze.

è Téměř tři pětiny nadačního jmění všech nadací vlastní

nadace, které obdržely příspěvek z NIF.

è Ostatní majetek u zdravotně-sociálních nadací je větší

než jejich registrované nadační jmění.

6.1 Metodika

Majetek nadačních subjektů je uváděn v pořizovacích cenách,

v případě nepeněžního majetku je tedy jeho hodnota

uvedena bez oprávek. Toto opatření bylo učiněno z důvodu

možnosti srovnání údajů o registrovaném nadačním jmění

a ostatním majetku nadací.

Údaje o nadačním jmění nadací byly čerpány k 31.12.2002

z výpisů z nadačního rejstříku. Jak bylo uvedeno výše, v roce

2002 probíhalo druhé kolo rozdělování finančních prostředků

z Nadačního investičního fondu. I když příslušnou částku

měla každá nadace vložit do svého nadačního jmění, nemusely

být všechny finanční prostředky k 31.12.2002 v nadačním

rejstříku ještě zapsány. Do údajů o nadačním jmění byly

proto přičteny také zbývající, nezapsané prostředky druhého

kola NIF.

Sledované ukazatele majetku nadačních subjektů vycházejí ze

znění § 3 odst. 5 a 6 zákona 227/1997, čemuž plně neodpovídají

jednotlivé účty aktiv v podvojném účetnictví:

● Peněžní prostředky: peníze, ceniny a peněžní prostředky

uložené na bankovních účtech včetně termínovaných.

● Cenné papíry: akcie, podílové cenné papíry (podílové

fondy) a ostatní cenné papíry (dluhopisy a depozita).

● Nemovitosti: pozemky a stavby.

● Movité věci: samostatné movité věci a soubory movitých

věcí, drobný dlouhodobý majetek, zásoby.

● Jiná majetková práva: patenty, licence či autorská práva.

● Jiné majetkové hodnoty: např. umělecká díla, starožitnosti

nebo drahokamy.

Do výsledných údajů o majetku byly z podvojného účetnictví

zahrnuty všechny položky kromě oprávek a účtů časového

rozlišení. V položce výčet majetku ve výpisech z nadačního

rejstříku nebylo v několika desítkách případů uvedeno, co

tvoří nadační jmění nadace, nebylo tedy zřejmé, zda jsou to

peníze na bankovním účtu, cenné papíry nebo movité věci.

V takových případech jsme předpokládali, že se jedná o peněžní

prostředky uložené na bankovním účtu, neboť jinak by

byl výčet majetku rozepsán.

Ostatní majetek nadací a majetek nadačních fondů jsme

dohledávali z výročních zpráv a účetních závěrek jako rozdíl

mezi celkovým majetkem a nadačním jměním. Stal se tak

problematickým snad u všech nadací, protože skutečná výše

nadačního jmění k 31.12.2002 se mohla lišit od částky uvedené

ve výpisu z nadačního rejstříku. V takových případech

byla rozdílná částka zahrnuta do ostatního majetku nadace.

Řada nadací ve svých výročních zprávách neuváděla ostatní

majetek, proto jsou údaje zpracovány jen za 167 nadací, tedy

přibližně o 20 subjektů méně než v případě ostatních ukazatelů.

Ostatní majetek byl srovnáván s nadačním jměním

pouze u těch nadací, které uváděly údaje o ostatním majetku.

6.2 Nadační jmění

Údaje o struktuře a velikosti nadačního jmění jsou ovlivněny

třemi skutečnostmi:

1. Výše nadačního jmění jedné firemní nadace, která vložila

do nadačního jmění cenné papíry převyšující hodnotu

250 milionů Kč.

2. Transformované kulturní fondy mají oproti ostatním

vládním nadacím mnohem vyšší nadační jmění.

3. Jiná (autorská) práva mají zaregistrované ve svém

nadačním jmění v podstatě jen dvě nadace.

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

6.2.1 Nadační jmění dle typologie

è Nadační jmění církevních (97%) nadací je tvořeno

převážně nemovitostmi.

è Jiná práva (autorská práva) mají v nadačním jmění

zapsané vládní a grantující nadace.

è Významnou část nadačního jmění kulturních (37%)

nadací tvoří movité věci.

è Vysoké nadační jmění mají v průměru vládní (29 mil.),

církevní (19 mil.) a grantující (17 mil.) nadace.

è Nízké nadační jmění mají v průměru školské (2 mil.),

kulturní (2 mil.) a zdravotně-sociální (3 mil.) nadace.

Graf 6.1 Průměrná výše nadačního jmění dle typologie

Tabulka 6.1 Nadační jmění podle typologie (N3)

Typologie Peníze Cenné papíry Nemovitosti Movité věci Jiná práva CELKEM Počet Průměr Maximum

Školské 41 442 9 086 1 350 1 975 53 853 30 1 795 14 397

Zdravotně-sociální 31 294 33 854 5 445 2 626 73 219 23 3 183 23 000

Kulturní 7 678 19 934 1 800 17 576 46 988 21 2 238 18 391

Církevní 4 408 127 949 132 357 7 18 908 87 216

Firemní 54 600 331 936 1 928 5 372 393 836 39 10 098 250 500

Vládní 314 088 109 918 152 825 1 784 147 793 726 408 25 29 056 292 793

Grantující 534 818 426 002 443 308 10 834 132 926 1 547 888 93 16 644 255 613

Operující 124 333 33 795 87 339 6 931 252 398 40 6 310 55 206

Ostatní 97 169 8 727 32 630 8 321 5 000 151 847 68 2 233 37 942

CELKEM 1 209 830 973 252 854 574 55 419 285 719 3 378 794 346 9 765 292 793

6.2.2 Nadační jmění podle velikosti

è Čím větší nadace, tím více investuje do cenných papírů

a do nemovitostí. Čím menší nadace, tím více zapisuje

nadační jmění v penězích a movitých věcech.

è 38 největších nadací vlastní více než tři čtvrtiny celkového

nadačního jmění všech nadací.

è Nadace, které neobdržely NIF, neinvestují do cenných

papírů.

Graf 6.2 Nadační jmění podle velikosti

Tabulka 6.2 Nadační jmění podle velikosti a nadační jmění příjemců NIF (N3)

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

Velikost jmění Peníze Cenné papíry Nemovitosti Movité věci Jiná práva CELKEM Počet

500 63 570 500 500 430 0 65 000 130

501-600 7 764 200 3 475 4 908 0 16 347 30

601-1000 9 169 306 4 391 7 643 993 22 502 30

1001-2000 35 238 0 12 811 6 439 0 54 488 44

2001-5000 32 349 1 543 29 332 16 564 0 79 788 25

5001-10000 93 926 45 181 9 859 64 5 000 154 030 20

10001-20000 197 549 181 993 18 302 19 371 0 417 215 29

20001-50000 291 439 202 810 161 529 0 0 655 778 22

50001-100000 148 784 247 190 305 099 0 0 701 073 11

100001 a více 330 042 293 529 309 276 0 279 726 1 212 573 5

CELKEM 1 209 830 973 252 854 574 55 419 285 719 3 378 794 346

Z toho NIF 777 938 721 746 485 273 6 636 0 1 991 593 71

Z toho ostatní 431 892 251 506 369 301 48 783 285 719 1 387 201 275

6.2.3 Nadační jmění podle krajů

è Vysoké nadační jmění mají v průměru nadace v Praze

(13 mil.), v Jihomoravském (14 mil.) a Libereckém

(11 mil.) kraji.

è V Karlovarském (78%), Olomouckém (70%), Pardubickém

(65%) a Zlínském (62%) kraji zapisují nadace do

nadačního jmění především nemovitosti.

è Cenné papíry jsou zapsány především v nadačním

jmění u nadací, které mají sídlo v kraji Vysočina (67%),

v Plzeňském (56%), Ústeckém (51%) Libereckém (42%),

Moravskoslezském (42%) kraji a v Praze (31%).

Tabulka 6.3 Nadační jmění podle krajů (N3)

Kraj Peníze Cenné papíry Nemovitosti Movité věci Jiná práva CELKEM Počet Průměr Maximum

Hl. m. Praha 660 237 617 513 569 411 32 353 131 933 2 011 447 156 12 894 255 613

Jihočeský 21 573 18 391 32 378 598 0 72 940 14 5 210 25 000

Jihomoravský 270 080 113 757 36 162 3 261 152 793 576 053 42 13 716 292 793

Karlovarský 6 458 0 23 401 0 0 29 859 9 3 318 20 846

Královéhradecký 38 536 500 0 3 860 0 42 896 11 3 900 15 589

Liberecký 73 539 56 243 2 712 381 0 132 875 12 11 073 51 243

Moravskoslezský 26 127 20 647 541 2 002 0 49 317 18 2 740 25 580

Olomoucký 7 274 26 095 87 935 4 826 0 126 130 17 7 419 87 216

Pardubický 7 957 0 14 964 0 0 22 921 8 2 865 5 648

Plzeňský 38 842 51 737 2 163 0 0 92 742 12 7 729 37 683

Středočeský 30 013 10 000 14 076 1 770 993 56 852 16 3 553 30 413

Ústecký 12 056 28 792 13 253 2 053 0 56 154 12 4 680 29 223

Vysočina 1 636 12 108 1 488 2 965 0 18 197 6 3 033 12 608

Zlínský 15 502 17 469 56 090 1 350 0 90 411 13 6 955 36 730

CELKEM 1 209 830 973 252 854 574 55 419 285 719 3 378 794 346 9 765 292 793

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

6.2.4 Nadace podle velikosti nadačního jmění a typologie

è Největší podíl nadací s nejnižším možným nadačním

jměním 500 tis. Kč najdeme mezi firemními (56%),

školskými (47%) a zdravotně-sociálními (43%) nadacemi.

è Grantující (52%) nadace převažují mezi nadacemi

s nadačním jmění 10 mil. a více.

è I mezi grantujícími nadacemi však největší skupinu tvoří

ty, které mají jen základní nadační jmění 500 tis. Kč.

Více než polovina jich má v nadačním jmění méně než

2 mil. Kč.

Graf 6.3 Počty grantujících nadací podle velikosti nadačního

jmění

Tabulka 6.4 Počty nadací podle velikosti nadačního jmění a typologie (N3)

500 501 601 1001 2001 5001 10001 20001 50001 100001 CELKEM

-600 -1000 -2000 -5000 -10000 -20000 -50000 -100000 a více

Školské 14 2 4 6 1 1 2 0 0 0 30

Zdravotně-sociální 10 1 2 5 1 2 1 1 0 0 23

Kulturní 7 6 2 3 1 0 2 0 0 0 21

Církevní 1 1 0 0 2 0 1 1 1 0 7

Firemní 22 3 1 4 3 1 2 1 1 1 39

Vládní 4 4 2 2 2 4 1 2 2 2 25

Grantující 26 5 5 13 3 4 17 12 6 2 93

Operující 11 6 6 1 6 3 3 3 1 0 40

Ostatní 35 2 8 10 6 5 0 2 0 0 68

CELKEM 130 30 30 44 25 20 29 22 11 5 346

6.3 Ostatní majetek nadací

6.3.1 Ostatní majetek podle typologie

è Nadace neinvestují ostatní majetek do cenných papírů,

jednoznačně převažují peníze.

è Firemní (33%) nadace mají relativně vysoký podíl

v cenných papírech, zdravotně-sociální (62%) zase

v nemovitostech.

è Zdravotně-sociální (79%) nadace mají většinu majetku

v ostatním majetku, také majetek operujících (51%)

nadací tvoří z více než jedné poloviny ostatní majetek.

è Naopak církevní (95%) a grantující (79%) nadace mají

většinu majetku zapsanou v nadačním jmění.

Graf 6.4 Nadační jmění a ostatní majetek nadací podle

typologie

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

Tabulka 6.5 Ostatní majetek podle typologie (N2)

Typologie Peníze Cenné Nemovitosti Movité Jiná CELKEM Počet Skutečný Průměr Maximum

papíry

věci práva

počet

Školské 8 940 46 2 132 11 118 10 30 1 112 2 299

Zdravotně-sociální 47 660 80 979 2 652 131 291 11 23 11 936 64 615

Kulturní 6 793 1 800 7 322 7 196 25 23 136 12 21 1 928 10 090

Církevní 4 093 1 566 5 659 4 7 1 415 4 659

Firemní 74 022 42 325 13 273 129 620 23 39 5 636 46 189

Vládní 125 941 5 872 23 870 11 816 167 499 17 25 9 853 99 272

Grantující 218 610 26 676 76 364 39 877 352 361 879 60 93 6 031 46 793

Operující 157 010 12 828 56 706 10 709 1 262 238 515 20 40 11 926 95 115

Ostatní 19 238 371 45 19 654 10 68 1 965 16 001

CELKEM 662 307 89 501 245 658 89 266 1 639 1 088 371 167 346 6 517 99 272

6.3.2 Ostatní majetek podle krajů

è V Jihomoravském (74%), Pardubickém (73%), Zlínském

(70%) a Středočeském (55%) kraji tvoří většinu ostatního

majetku nadací nemovitosti.

è Cenné papíry hrají významnou roli v ostatním majetku

nadací, které sídlí v Libereckém (47%) kraji.

è V Pardubickém (56%) kraji tvoří ostatní majetek více než

polovinu celkového majetku. Také v Libereckém (41%),

Jihomoravském (37%), Středočeském (37%) a Zlínském

(33%) kraji hraje ostatní majetek významnou roli.

Graf 6.5 Nadační jmění a ostatní majetek nadací ve

vybraných krajích

Tabulka 6.6 Ostatní majetek podle krajů (N2)

Kraj Peníze Cenné Nemovitosti Movité Jiná CELKEM Počet Skutečný Průměr Maximum

papíry

věci práva

počet

Hlavní město Praha 565 950 24 380 97 580 72 793 203 760 906 78 156 9 755 99 272

Jihočeský 2 250 1 800 1 515 1 038 6 603 6 14 1 101 4 726

Jihomoravský 14 646 10 956 83 865 2 984 154 112 605 23 42 4 896 64 615

Karlovarský 2 156 2 185 4 341 4 9 1 085 2 148

Královéhradecký 264 264 2 11 132 243

Liberecký 44 080 40 448 1 628 86 156 8 12 10 770 46 189

Moravskoslezský 2 853 46 71 2 970 7 18 424 1 153

Olomoucký 1 499 107 4 532 20 6 158 8 17 770 2 869

Pardubický 2 081 4 800 18 715 89 25 685 5 8 5 137 24 093

Plzeňský 9 909 6 601 16 510 3 12 5 503 15 946

Středočeský 3 860 409 10 970 3 855 1 000 20 094 7 16 2 871 17 127

Ústecký 1 031 515 1 546 5 12 309 1 289

Vysočina 401 150 262 813 3 6 271 508

Zlínský 11 327 30 782 1 611 43 720 8 13 5 465 36 478

CELKEM 662 307 89 501 245 658 89 266 1 639 1 088 371 167 346 6 517 99 272

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

6.4 Majetek nadačních fondů

Majetek nadačních fondů je tvořen téměř výhradně peněžními

prostředky a v menší míře movitými věcmi. Cenné

papíry mělo v držbě 5 nadačních fondů, dalších 9 nadačních

fondů udávalo v majetku nemovitosti.

Graf 6.6 Průměrná výše majetku nadačních fondů podle

typologie

6.4.1 Majetek nadačních fondů dle typologie

è Kulturní (201 tis.) a školské (298 tis.) nadační fondy mají

v průměru velice malý majetek.

è Firemní (3 mil.), zdravotně-sociální (1 mil.) a grantující

(1 mil.) nadační fondy mají naopak v průměru větší

majetek.

Tabulka 6.7 Majetek nadačních fondů podle typologie (N2)

Typologie Peníze Cenné Nemovitosti Movité Jiná CELKEM Počet Skutečný Průměr Maximum

papíry

věci práva

počet

Školské 24 803 575 1 686 5 092 32 156 108 332 298 2 469

Zdravotně-sociální 36 374 1 382 5 068 6 134 48 958 41 134 1 194 11 572

Kulturní 2 699 121 2 820 14 47 201 812

Církevní 3 727 1 523 712 5 962 10 30 596 2 029

Firemní 38 809 16 488 1 632 56 929 17 49 3 349 21 138

Vládní 1 418 857 1 181 3 456 8 35 432 1 397

Grantující 27 730 3 720 263 4 392 36 105 37 40 976 6 161

Operující 4 913 1 230 6 143 14 29 439 2 402

Ostatní 1 976 1 563 91 3 630 9 181 403 1 619

CELKEM 142 449 22 165 10 960 20 585 0 196 159 258 877 760 21 138

6.4.2 Majetek nadačních fondů podle velikosti

è Více než 90% fondů má menší majetek než 1 mil. Kč.

è Větší majetek než 5 mil. Kč je u nadačních fondů zcela

výjimečný.

è Čím větší majetek má nadační fond, tím více ho investuje

do cenných papírů a nemovitostí. Naopak, čím menší

majetek má nadační fond, tím více ho ponechává

v peněžních prostředcích a v movitých věcech.

Graf 6.7 Počty nadačních fondů podle velikosti jejich

majetku

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

Tabulka 6.8 Majetek nadačních fondů podle velikosti (N2)

Velikost majetku Peníze Cenné papíry Nemovitosti Movité věci Jiná práva CELKEM Počet

0-50 1 032 6 1 038 47

51-100 2 496 261 2 757 38

101-200 5 000 844 5 844 40

201-500 13 308 518 1 001 14 827 44

501-1000 28 783 913 1 382 4 273 35 351 48

1001-2000 16 242 1 382 3 987 7 781 29 392 20

2001-5000 35 413 3 720 263 6 374 45 770 15

5001-10000 13 282 4 810 29 18 121 3

10001-20000 21 905 16 21 921 2

20001-50000 4 988 16 150 21 138 1

CELKEM 142 449 22 165 10 960 20 585 0 196 159 258

6.4.3 Majetek nadačních fondů podle krajů

è Nejmenší majetek vykazují nadační fondy sídlící v kraji

Vysočina (177 tis.).

è Cenné papíry tvoří většinu majetku nadačních fondů

v Moravskoslezském (59%) kraji.

è Nemovitosti tvoří většinu majetku v Olomouckém (56%)

kraji.

Graf 6.8 Struktura majetku nadačních fondů ve vybraných

krajích

Tabulka 6.9 Majetek nadačních fondů podle krajů (N2)

Kraj Peníze Cenné Nemovitosti Movité Jiná CELKEM Počet Skutečný Průměr Maximum

papíry

věci práva

počet

Hlavní město Praha 81 239 4 295 709 4 777 91 020 73 238 379 11 572

Jihočeský 6 203 1 563 1 070 8 836 26 75 340 2 402

Jihomoravský 15 899 2 529 18 428 31 108 594 3 109

Karlovarský 916 307 1 223 6 16 204 513

Královéhradecký 8 306 670 831 9 807 9 62 1 090 6 161

Liberecký 1 423 1 382 7 521 3 333 6 15 556 1 397

Moravskoslezský 8 954 16 488 2 313 27 755 20 68 1 388 21 138

Olomoucký 4 158 6 373 798 11 329 24 58 472 5 107

Pardubický 2 696 2 368 5 064 8 37 633 2 571

Plzeňský 702 773 1 475 4 24 369 1 374

Středočeský 6 336 263 2 716 9 315 12 35 776 4 013

Ústecký 1 357 857 1 185 3 399 8 26 425 1 397

Vysočina 1 258 211 305 1 774 10 33 177 687

Zlínský 3 002 399 3 401 22 82 155 769

CELKEM 142 449 22 165 10 960 20 585 0 196 159 259 877 223 21 138

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

7 PŘÍJMY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE

2002

è Příjmy nadací dosahovaly v roce 2002 více než

1 100 mil. Kč, nadační fondy měly příjmy 250 mil. Kč.

è Více než polovina nadací a více než čtyři pětiny

nadačních fondů mělo celkový příjem nižší než

1 mil. Kč.

è Nejvýznamnějším příjmem nadačních subjektů jsou

dary, jen grantující nadace a vládní nadační fondy

získaly nejvíce příjmů z dotací a grantů.

è Nadace sídlící v Praze získaly více než 72% příjmů

všech nadací.

7.1 Metodika

U příjmů se projevila výhoda toho, že jsme sledovali peněžní

vyjádření − neziskové organizace dokáží docela snadno

identifikovat své zdroje. Problematické je snad jen získávání

údajů o obdržených darech z účetních závěrek subjektů

účtujících v soustavě podvojného účetnictví. Dary lze podle

jejich účelu, na základě platných právních norem, účtovat

celkem třemi způsoby: jako přijaté příspěvky, jako jiné

ostatní výnosy, ale také přímo do fondů. U posledně jmenovaného

způsobu přitom z účetní závěrky nelze zjistit výši

takto poskytnutých darů. Naštěstí většina nadačních subjektů

komentuje údaje z účetní závěrky v textu samotné výroční

zprávy, takže takové informace lze dohledat. V opačném

případě nebyl nadační subjekt zahrnut do výsledné statistiky

(viz příloha).

Příjmy jsme sledovali v mnohem podrobnější struktuře

než jiné ukazatele, v této publikaci však vzhledem k jejímu

omezenému rozsahu uvádíme jen údaje v základních třech

ukazatelích. Podrobně rozepsané jsou ostatní příjmy nadačních

subjektů, další údaje poskytneme na požádání. Sledované

ukazatele příjmů nadačních subjektů:

● Dary, v tom dědictví; dary od fyzických osob; dary od

soukromých obchodních společností a ostatních právnických

osob. Vzhledem ke způsobu sběru dat (nadační

subjekty často ve svých výročních zprávách nerozlišují původce

darů), nebylo možné zjistit strukturu dárců u všech

subjektů.

● Dotace a granty, v tom granty; dotace od státu; dotace od

kraje; dotace od obce. Tyto ukazatele zachycují také granty

a dotace ze zahraničí.

● Ostatní příjmy, v tom úroky; dividendy; příjmy z pronájmu;

příjmy z prodeje majetku; příjmy z reklamy; příjmy

z loterií tombol a veřejných sbírek; příjmy z kulturních,

společenských, sportovních a vzdělávacích akcí; půjčky;

jiné příjmy.

7.2 Příjmy nadací

7.2.1 Příjmy nadací dle typologie

Údaje za grantující nadace ovlivňují příjmy několika málo

subjektů, které regrantují prostředky ze zahraničí.

è Firemní (86%), operující (76%), zdravotně-sociální (76%)

a církevní (72%) nadace mají převážný zdroj příjmů

z darů.

è V průměru mají nejvyšší příjmy grantující (10 mil.),

operující (6 mil.) a firemní (5 mil.) nadace. Naopak

nejnižší příjmy vykazují školské (387 tis.) nadace.

Tabulka 7.1 Příjmy nadací podle typologie (N2)

Typologie Dary Dotace a granty Ostatní příjmy CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum

Školské 1 972 0 2 677 4 649 12 30 387 1 011

Zdravotně-sociální 20 231 475 5 864 26 570 12 23 2 214 14 513

Kulturní 6 308 4 304 4 256 14 868 12 21 1 239 4 929

Církevní 12 572 299 4 545 17 416 4 7 4 354 9 428

Firemní 99 655 467 16 130 116 252 25 39 4 650 23 928

Vládní 9 705 14 353 39 245 63 303 19 25 3 332 15 725

Grantující 277 387 335 640 114 408 727 435 73 93 9 965 130 602

Operující 99 169 3 890 26 690 129 749 20 40 6 487 77 531

Ostatní 18 395 0 827 19 222 10 68 1 922 16 001

CELKEM 545 394 359 428 214 642 1 119 464 187 346 5 986 130 602

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

è Grantující (46%), kulturní (29%) a vládní (23%) nadace

získávají poměrně velkou část svých příjmů z dotací

a grantů.

è Vysoké příjmy z nájemného vykazují církevní (26%)

a vládní (24%) nadace. Jiné položky ostatních příjmů jsou

nevýznamné.

è Školské (25%), vládní (25%) a zdravotně-sociální (13%)

nadace získávají podstatnou část svých příjmů z úroků

a z držby cenných papírů, avšak s výjimkou vládních

nadací se jedná o nízké částky na jednu nadaci.

Graf 7.1 Struktura příjmů nadací dle typologie

Tabulka 7.2 Ostatní příjmy nadací podle typologie (N2)

Typologie Úroky Dividendy Nájemné Prodej majetku Reklama Veřejné sbírky Kulturní akce Půjčky Jiné

Školské 254 922 21 102 7 321 1 050

Zdravotně-sociální 2 337 1 136 630 240 17 1 135 369

Kulturní 351 719 372 230 89 478 1 038 979

Církevní 36 4 492 17

Firemní 4 830 4 543 1 200 5 046 234 277

Vládní 11 391 4 649 15 299 3 068 973 20 528 3 317

Grantující 13 787 20 364 44 204 19 829 1 642 2 521 6 105 5 956

Operující 4 935 2 036 13 897 129 225 13 2 160 350 2 945

Ostatní 98 300 1

CELKEM 38 019 34 369 80 115 28 644 2 953 4 401 10 821 350 14 542

7.2.2 Příjmy nadací podle velikosti

è Pro nadace s příjmy do 100 tis. Kč jsou největším zdrojem

příjmů ostatní příjmy.

è Největší nadace podle příjmů získávají příjmy především z

dotací a grantů.

è 11 nadací s největšími příjmy dosáhlo 58% příjmů všech

nadací.

è Nadace, které obdržely příspěvek z NIF, vykazují 70%

příjmů všech nadací.

Tabulka 7.3 Příjmy nadací podle velikosti a příjmy příjemců NIF (N2)

Velikost příjmů Dary Dotace a granty Ostatní příjmy CELKEM Počet

0-50 209 29 444 682 31

51-100 329 102 455 886 12

101-200 964 100 849 1 913 14

201-500 3 505 380 2 781 6 666 21

501-1000 9 083 1 137 8 277 18 497 26

1001-2000 17 305 4 108 12 833 34 246 23

2001-5000 33 729 7 862 16 564 58 155 18

5001-10000 48 651 6 473 49 429 104 553 14

10001-20000 151 144 31 102 61 524 243 770 17

20001-50000 107 116 34 176 51 016 192 308 6

50001 a více 173 359 273 959 10 470 457 788 5

CELKEM 545 394 359 428 214 642 1 119 464 187

Z toho NIF 304 843 321 721 161 192 787 756 61

Z toho ostatní 240 551 37 707 53 450 331 708 126

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

7.2.3 Příjmy nadací podle krajů

è Nejvyšší průměrný příjem (12 mil.) vykázaly nadace

v Libereckém kraji.

è Nadace sídlící v Moravskoslezském (78%) a Jihočeském

(74%) kraji získaly nejvíce prostředků z ostatních příjmů.

Také ve Zlínském (47%) a Ústeckém (40%) kraji hraje

tento druh příjmů významnou roli.

è Dotace a granty jsou významných zdrojem prostředků

především pro nadace sídlící v Praze (39%)

a Jihomoravském (31%) kraji (zahraniční zdroje), a také

v Pardubickém (64%) kraji (dotace od obce).

Tabulka 7.4 Příjmy nadací podle krajů (N2)

Kraj Dary Dotace a granty Ostatní příjmy CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum

Hlavní město Praha 360 812 313 022 138 683 812 517 89 156 9 129 130 602

Jihočeský 3 184 997 11 997 16 178 6 14 2 696 12 336

Jihomoravský 37 333 25 603 19 003 81 939 23 42 3 563 41 970

Karlovarský 831 0 253 1 084 5 9 217 598

Královéhradecký 340 170 1 000 1 510 3 11 503 796

Liberecký 95 729 50 9 068 104 847 9 12 11 650 55 337

Moravskoslezský 2 280 204 8 826 11 310 7 18 1 616 6 184

Olomoucký 4 907 315 2 166 7 388 10 17 739 2 580

Pardubický 5 001 12 500 2 076 19 577 5 8 3 915 13 796

Plzeňský 14 674 1 518 7 277 23 469 5 12 4 694 11 329

Středočeský 6 412 1 250 3 210 10 872 9 16 1 208 6 120

Ústecký 2 798 1 805 3 058 7 661 5 12 1 532 5 674

Vysočina 4 244 910 1 038 6 192 3 6 2 064 4 325

Zlínský 6 849 1 084 6 987 14 920 8 13 1 865 7 496

CELKEM 545 394 359 428 214 642 1 119 464 187 346 5 986 130 602

7.2.4 Příjmy nadací podle jejich velikosti a typologie

è Třetina grantujících nadací má celkový příjem menší než

500 tis. Kč.

è Nadace s příjmem větším než 10 mil. Kč najdeme

nejčastěji mezi grantujícími (64%) a firemními (21%)

nadacemi.

Tabulka 7.5 Počty nadací podle velikosti příjmů a typologie (N2)

0-50 51 101 201 501 1001 2001 5001 10001 20001 50001 CELKEM

-100 -200 -500 -1000 -2000 -5000 -10000 -20000 -50000 a více

Školské 2 3 0 2 4 1 0 0 0 0 0 12

Zdravotně-sociální 2 2 2 0 2 1 2 0 1 0 0 12

Kulturní 4 0 1 2 1 1 3 0 0 0 0 12

Církevní 0 0 0 1 0 0 1 2 0 0 0 4

Firemní 1 1 1 5 4 4 0 1 5 1 0 25

Vládní 6 1 2 0 4 0 1 3 2 0 0 19

Grantující 9 3 7 7 6 11 9 5 7 5 4 73

Operující 1 1 1 3 3 4 2 3 1 0 1 20

Ostatní 4 1 0 1 2 1 0 0 1 0 0 10

CELKEM 31 12 14 21 26 23 18 14 17 6 5 187

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

7.3 Příjmy nadačních fondů

Graf 7.2 Struktura příjmů nadačních fondů dle typologie

7.3.1 Příjmy nadačních fondů podle typologie

è Mezi příjmy nadačních fondů jednoznačně převažují dary.

è Vládní (60%), operující (28%) a kulturní (18%) nadační

fondy získávají relativně velkou část svých příjmů z dotací

a grantů.

è V průměru mají nejvyšší příjmy firemní (3 mil.),

grantující (3 mil.) a operující (1 mil.) nadační fondy.

Naopak nejnižší příjmy vykazují školské (202 tis.)

a církevní (303 tis.) nadační fondy.

è Firemní (97%), zdravotně-sociální (91%), církevní (85%),

kulturní (66%), školské (65%) a operující (61%) nadační

fondy mají převážný zdroj příjmů z darů.

Tabulka 7.6 Příjmy nadačních fondů podle typologie (N2)

Typologie Dary Dotace a granty Ostatní příjmy CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum

Školské 14 363 523 7 140 22 026 109 332 202 17 507

Zdravotně-sociální 30 255 550 2 179 32 984 43 134 767 2 187

Kulturní 5 237 1 433 1 290 7 960 14 47 569 1 868

Církevní 2 593 70 368 3 031 10 30 303 9 759

Firemní 53 163 270 1 455 54 888 17 49 3 229 42 574

Vládní 367 3 948 2 316 6 631 12 35 553 3 102

Grantující 53 142 43 413 10 705 107 260 37 40 2 899 5 142

Operující 11 866 5 462 2 117 19 445 16 29 1 215 1 444

Ostatní 108 0 414 522 9 181 58 232

CELKEM 171 094 55 669 27 984 254 747 262 877 954 42 574

è Grantující (267 tis.) a firemní (59 tis. Kč) nadační fondy

měly v průměru vysoké příjmy z úroků.

è Nadační fondy nemají téměř žádné příjmy plynoucí

z držby cenných papírů.

è Školským (9%) nadačním fondům plynou často příjmy

z pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí.

Tabulka 7.7 Ostatní příjmy nadačních fondů podle typologie (N2)

Typologie Úroky Dividendy Nájemné Prodej majetku Reklama Veřejné sbírky Kulturní akce Půjčky Jiné

Školské 418 31 1 292 37 145 256 1 978 217 2 766

Zdravotně-sociální 687 9 687 50 66 339 341

Kulturní 43 395 528 97 227

Církevní 12 220 135 1

Firemní 1 004 283 139 29

Vládní 87 1 000 1 222 7

Grantující 9 879 371 38 183 18 7 154 55

Operující 55 139 857 92 733 241

Ostatní 50 90 112 155 7

CELKEM 12 235 411 2 246 1 447 1 881 274 5 054 762 3 674

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

7.3.2 Příjmy nadačních fondů podle krajů

Údaje za Královéhradecký kraj jsou zkresleny vysokými

příjmy jednoho nadačního fondu.

è V průměru největší příjmy mají nadační fondy v

Královéhradeckém kraji (4 mil.) v Praze (1 mil.), kraji

Středočeském (1 mil.) a Jihomoravském (1 mil.).

è V Plzeňském (59%) kraji převažují v příjmech dotace

a granty. V Jihočeském (47%) kraji převažují ostatní

příjmy.

Tabulka 7.8 Příjmy nadačních fondů podle krajů (N2)

Kraj Dary Dotace a granty Ostatní příjmy CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum

Hlavní město Praha 91 087 2 257 5 689 108 598 75 238 1 448 26 734

Jihočeský 3 779 2 010 5 198 10 987 26 75 423 2 187

Jihomoravský 35 198 1 748 1 241 38 187 32 108 1 193 17 991

Karlovarský 509 316 22 847 6 16 141 464

Královéhradecký 638 42 536 152 43 326 10 62 4 333 42 574

Liberecký 1 669 298 148 2 115 6 15 353 1 360

Moravskoslezský 13 102 752 1 236 15 090 20 68 755 6 647

Olomoucký 3 558 1263 1 882 6 703 24 58 279 1 713

Pardubický 1 172 302 481 1 955 8 37 244 631

Plzeňský 2 171 3 300 148 5 619 8 24 702 2 213

Středočeský 13 677 0 1 286 14 963 12 35 1 247 5 142

Ústecký 1 866 231 454 2 551 8 26 319 1 632

Vysočina 576 136 261 973 10 33 97 352

Zlínský 2 092 520 221 2 833 22 82 129 548

CELKEM 171 094 55 669 18 419 254 747 267 877 954 42 574

7.3.3 Nadační fondy podle velikosti příjmů a typologie

è 83% nadačních fondů mělo celkové příjmy nižší než

1 mil. Kč.

è Poměrně velká část školských (50%), církevních (50%),

vládních (50%), grantujících (48%) a kulturních (43%)

nadačních fondů měla v roce 2002 příjmy do 100 tis. Kč.

è Naopak většina firemních (65%) nadačních fondů získala

v témže roce příjmy vyšší než 1 mil. Kč.

Tabulka 7.9 Počty nadačních fondů podle velikosti jejich příjmů a typologie (N2)

0 51 101 201 501 1001 2001 5001 10001 20001 CELKEM

-50 -100 -200 -500 -1000 -2000 -5000 -10000 -20000 -50000

Školské 36 19 19 27 5 3 0 0 0 0 109

Zdravotně-sociální 7 3 9 13 1 6 3 1 0 0 43

Kulturní 5 1 2 2 1 2 1 0 0 0 14

Církevní 5 0 1 2 1 1 0 0 0 0 10

Firemní 0 2 2 1 1 3 5 2 1 0 17

Vládní 6 0 0 0 2 3 1 0 0 0 12

Grantující 11 7 3 6 4 2 1 0 1 2 37

Operující 3 1 2 2 1 3 3 1 0 0 16

Ostatní 5 2 1 1 0 0 0 0 0 0 9

CELKEM 78 35 39 54 16 23 14 4 2 2 267

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

8 VÝDAJE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE

2002

è Sledované nadační subjekty v roce 2002 poskytly

nadační příspěvky ve výši 880 mil. Kč, z toho 80%

poskytly nadace.

è Třetina nadací a více než polovina nadačních fondů

mělo celkové výdaje nižší než 200 tis. Kč. Méně než

500 tis. Kč vydala téměř polovina nadací a tři čtvrtiny

nadačních fondů.

è Z celkových výdajů dosahovaly výdaje nadací na režii

14%.

è Více než dvě třetiny nadačních příspěvků nadací

poskytly ty, které obdržely příspěvky z NIF.

è Dvě třetiny nadačních příspěvků poskytly nadační

subjekty sídlící v Praze.

è Kromě operujících nadačních subjektů převažují

výdaje na vlastní projekty ještě u kulturních nadačních

subjektů.

8.1 Metodika

U výdajů se projevil nedostatek ve sledování údajů v peněžním

vyjádření, a to dvěma způsoby. Za prvé to byla rozdílná

výše udělených a poskytnutých nadačních příspěvků. Tak

například nadace účtující v podvojném účetnictví může

poskytovat nadační příspěvky v několika splátkách, přičemž

v roce 2002 převedla pouze část splátek v témže roce udělených

nadačních příspěvků. Ve výroční zprávě přitom byla

samozřejmě uvedena výše udělených nadačních příspěvků

v daném roce.

Za druhé je to povinnost nadačních subjektů vést odděleně

náklady spojené se správou. V našem sledování, tedy dle

peněžního vyjádření, nebyly do režie zahrnovány odpisy

majetku ve vlastnictví nadačních subjektů.

Sledované ukazatele výdajů nadačních subjektů:

● Nadační příspěvky - výdaje vynaložené nadačními subjekty

na dosahování poslání a poskytnuté třetím osobám.

● Výdaje na vlastní projekty - výdaje vynaložené nadačními

subjekty na dosahování poslání, které nebyly poskytnuty

třetím osobám.

● Režie - náklady spojené se správou bez odpisů majetku.

Problematickým se samozřejmě stává odlišení nákladů spojených

se správou nadačního subjektu od výdajů na vlastní

projekty, protože zákon o nadacích a nadačních fondech

tento pojem nezná, i když poměrně značná část nadačních

subjektů takové výdaje běžně má. Takové nadační subjekty

jsou pak nuceny vyložit si zmíněný zákon po svém a účtování

vlastních projektů řeší v podstatě třemi způsoby: (1)

považují vlastní projekty za nadační příspěvky, (2) vlastní

projekty evidují v nákladech spojených se správou a konečně

(3) je vedou samostatně. Poslední způsob se naštěstí vyskytuje

nejčastěji, což nám umožnilo sledovat údaje o výdajích

nadačních subjektů v požadované struktuře. Nejobtížnější

bylo určit, kdy se jedná o nadační příspěvek a kdy o výdaje

na vlastní projekt u tzv. institucionálních nadačních subjektů,

tyto údaje je tedy třeba brát jen orientačně.

8.2 Výdaje nadací

8.2.1 Výdaje nadací podle typologie

è Firemní (1%) nadace téměř nemají výdaje na vlastní

projekty.

è Kromě operujících (62%) nadací lze zaznamenat výdaje na

vlastní projekty také u kulturních (58%), školských (29%),

církevních (29%) a vládních (28%) nadací.

è Firemní (9%) a zdravotně-sociální (9%) nadace mají nízké

náklady spojené se správou.

Graf 8.1 Struktura výdajů nadací podle typologie

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

Tabulka 8.1 Výdaje nadací podle typologie (N2)

Typologie Nadační příspěvky Vlastní projekty Režie CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum

Školské 2 152 1 324 1 146 4 622 12 30 385 1 016

Zdravotně-sociální 26 688 1 122 2 741 30 551 12 23 2 546 15 393

Kulturní 4 162 8 303 1 873 14 338 12 21 1 195 5 492

Církevní 10 591 4 435 401 15 427 4 7 3 857 9 114

Firemní 74 971 953 7 427 83 351 25 39 3 334 16 671

Vládní 30 822 17 934 14 723 63 479 19 25 3 341 20 255

Grantující 542 034 35 938 93 828 671 800 73 93 9 203 216 144

Operující 13 711 47 809 15 121 76 641 20 40 3 832 25 286

Ostatní 359 73 118 550 10 68 55 441

CELKEM 705 490 117 891 137 378 960 759 187 346 5 138 216 144

8.2.2 Výdaje nadací podle velikosti

è Jen pětina nadací má celkové výdaje vyšší než 5 mil. Kč.

è Čím větší má nadace výdaje, tím menší je podíl výdajů na

režii.

è Příjemci NIF vydali na nadační příspěvky v průměru

zhruba 8 mil. Kč, ostatní nadace zhruba 2 mil. Kč.

è Celkové výdaje nadací na režii byly vyšší než výdaje na

realizaci vlastních projektů.

Graf 8.2 Počet nadací podle velikosti výdajů

Tabulka 8.2 Výdaje nadací podle velikosti a výdaje příjemců NIF (N2)

Velikost výdajů Nadační příspěvky Vlastní projekty Režie CELKEM Počet

0-50 341 5 289 635 35

51-100 298 25 304 627 9

101-200 1 706 611 535 2 852 20

201-500 4 098 783 1 753 6 634 19

501-1000 8 854 2 332 3 808 14 994 20

1001-2000 14 757 5 139 6 555 26 451 20

2001-5000 52 516 16 286 16 569 85 371 25

5001-10000 60 873 14 859 13 755 89 487 14

10001-20000 132 660 14 454 27 406 174 520 13

20001-50000 153 006 59 106 37 396 249 508 9

50001 a více 276 381 4 291 29 008 309 680 3

CELKEM 705 490 117 891 137 378 960 759 187

Z toho NIF 471 780 80 179 100 430 652 389 61

Z toho ostatní 233 710 37 712 36 948 308 370 126

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

8.2.3 Výdaje nadací podle krajů

è Téměř tři čtvrtiny všech nadačních příspěvků udělily

nadace, které mají sídlo v Praze.

è V průměru mají nejvyšší výdaje nadace v Libereckém

kraji. Tamní nadace mají též nejvyšší průměrné výdaje

na nadační příspěvky a nejlepší poměr mezi výdaji na

nadační příspěvky a ostatními výdaji.

è Nadace ve Zlínském (65%), Královéhradeckém (45%) a

Olomouckém (38%) kraji vykazují značný podíl výdajů na

vlastní projekty.

Graf 8.3 Poskytnuté nadační příspěvky na jednu nadaci ve

vybraných krajích

Tabulka 8.3 Výdaje nadací podle krajů (N2)

Kraj Nadační příspěvky Vlastní projekty Režie CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum

Hlavní město Praha 516 072 89 838 111 201 717 111 89 156 8 057 126 144

Jihočeský 8 841 3 204 1 194 13 239 6 14 2 207 10 254

Jihomoravský 49 023 7 584 7 987 64 594 23 42 2 808 30 202

Karlovarský 206 66 150 422 5 9 84 128

Královéhradecký 837 809 149 1 795 3 11 598 1 016

Liberecký 80 507 755 3 149 84 411 9 12 9 379 58 720

Moravskoslezský 8 178 1 005 9 183 7 18 1 312 4 829

Olomoucký 3 110 2 460 875 6 445 10 17 645 2 285

Pardubický 7 064 4 205 1 088 12 357 5 8 2 471 7 197

Plzeňský 15 491 1 605 17 096 5 12 3 419 10 350

Středočeský 6 009 208 5 111 11 328 9 16 1 259 6 223

Ústecký 4 150 926 982 6 058 5 12 1 212 4 388

Vysočina 4 521 677 595 5 793 3 6 1 931 4 307

Zlínský 1 481 7 159 2 287 10 927 8 13 1 366 5 326

CELKEM 705 490 117 891 137 378 960 759 187 346 5 138 126 144

8.2.4 Nadace podle velikosti výdajů a typologie

è Grantující (60%) nadace mají větší zastoupení mezi

nadacemi s výdaji vyššími než 10 mil. Kč. Nejmenší

průměrné výdaje mají školské nadace.

Tabulka 8.4 Počty nadací podle velikosti výdajů a typologie (N2)

0-50 51 101 201 501 1001 2001 5001 10001 20001 50001 CELKEM

-100 -200 -500 -1000 -2000 -5000 -10000 -20000 -50000 a více

Školské 2 1 2 3 3 1 0 0 0 0 0 12

Zdravotně-sociální 2 0 3 0 2 2 1 1 1 0 0 12

Kulturní 4 1 0 2 1 1 2 1 0 0 0 12

Církevní 0 0 0 1 0 0 2 1 0 0 0 4

Firemní 5 0 2 3 4 2 4 1 4 0 0 25

Vládní 3 1 4 2 2 2 0 2 2 1 0 19

Grantující 9 4 7 6 6 8 12 6 5 7 3 73

Operující 1 2 2 1 2 4 4 2 1 1 0 20

Ostatní 9 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 10

CELKEM 35 9 20 19 20 20 25 14 13 9 3 187

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

8.3 Výdaje nadačních fondů

Graf 8.4 Struktura výdajů nadačních fondů dle typologie

8.3.1 Výdaje nadačních fondů dle typologie

è Režie nadačních fondů se pohybuje u všech sledovaných

skupin kolem 10%.

è Kromě operujících (64%) nadačních fondů byly i výdaje

kulturních (79%) nadačních fondů z převážně většiny na

vlastní projekty.

è Největší výdaje mají v průměru firemní (3 mil.)

a grantující (3 mil.) nadační fondy.

Tabulka 8.5 Výdaje nadačních fondů dle typologie (N2)

Typologie Nadační příspěvky Vlastní projekty Režie CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum

Školské 11 423 7 132 1 429 19 984 109 332 183 2 011

Zdravotně-sociální 18 191 7 484 3 731 29 406 43 134 684 5 805

Kulturní 322 5 632 1 198 7 152 14 47 511 3 376

Církevní 2 184 325 279 2 788 10 30 279 1 489

Firemní 44 717 2 732 4 349 51 798 17 49 3 047 20 040

Vládní 4 023 2 355 528 6 906 12 35 576 1 887

Grantující 88 785 309 5 416 94 510 37 40 2 554 39 508

Operující 4 862 12 886 2 316 20 064 16 29 1 254 5 141

Ostatní 13 279 292 9 181 32 234

CELKEM 174 520 38 855 19 525 232 900 267 877 872 39 508

8.3.2 Výdaje nadačních fondů dle velikosti

è Jen čtyři nadační fondy poskytly nadační příspěvky

v celkové výši přesahující 10 mil. Kč.

è Tři čtvrtiny sledovaných nadačních fondů mělo výdaje

menší než 1 mil. Kč.

Tabulka 8.6 Výdaje nadačních fondů dle velikosti (N2)

Velikost výdajů Nadační příspěvky Vlastní projekty Režie CELKEM Počet

0-50 498 389 374 1 261 70

51-100 2 002 1 145 537 3 684 51

101-200 1 424 2 024 762 4 210 28

201-500 7 840 6 822 1 697 16 359 53

501-1000 11 252 2 544 1 785 15 581 23

1001-2000 18 517 9 485 2 656 30 658 21

2001-5000 15 304 11 311 4 748 31 363 12

5001-10000 21 659 5 135 2 512 29 306 5

10001-20000 14 867 620 15 487 1

20001-50000 81 157 3 834 84 991 3

CELKEM 174 520 38 855 19 525 232 900 267

Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002

8.3.3 Výdaje nadačních fondů podle krajů

Údaje za Královéhradecký kraj jsou ovlivněny vysokými

výdaji jediného fondu.

è Ve Středočeském a Ústeckém kraji a v kraji

Vysočina překračují výdaje na vlastní projekty výdaje na

nadační příspěvky.

è Výdaje nadačních fondů jsou v průměru vysoké

v Královéhradeckém (4 mil), Jihomoravském (1 mil.)

a Středočeském (1 mil.) kraji a v Praze (1 mil.).

Tabulka 8.7 Výdaje nadačních fondů podle krajů (N2)

Kraj Nadační příspěvky Vlastní projekty Režie CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum

Hlavní město Praha 71 476 11 469 11 154 94 099 75 238 1 255 30 838

Jihočeský 5 224 3 655 2 067 10 946 26 75 421 3 336

Jihomoravský 28 071 5 812 1 848 35 731 32 108 1 117 15 487

Karlovarský 585 446 86 1 117 6 16 186 641

Královéhradecký 39 392 800 567 40 759 10 62 4 076 39 508

Liberecký 1 737 554 363 2 654 6 15 442 1 655

Moravskoslezský 12 857 2 126 1 204 16 187 20 68 809 6 427

Olomoucký 1 900 4 342 565 6 807 24 58 284 1 570

Pardubický 914 555 211 1 680 8 37 210 385

Plzeňský 4 817 62 381 5 260 8 24 658 2 145

Středočeský 5 599 7 013 530 13 142 12 35 1 095 5 141

Ústecký 332 440 324 1 096 8 26 137 607

Vysočina 462 504 101 1 067 10 33 107 422

Zlínský 1 154 1 077 124 2 355 22 82 107 543

CELKEM 174 520 38 855 19 525 232 900 267 877 872 39 508

8.3.4 Nadační fondy podle velikosti výdajů a typologie

è Nadační fondy s vyššími výdaji než 10 mil. Kč nalezneme

jen mezi grantujícími (75%) a firemními (25%) nadačními

fondy.

è Více než dvě třetiny zkoumaných školských (69%)

nadačních fondů mělo menší výdaje než 200 tis. Kč.

Tabulka 8.8 Počty nadačních fondů podle velikosti výdajů a typologie (N2)

0-50 51 101 201 501 1001 2001 5001 10001 20001 CELKEM

-100 -200 -500 -1000 -2000 -5000 -10000 -20000 -50000

Školské 35 26 14 25 8 0 1 0 0 0 109

Zdravotně-sociální 8 6 7 9 3 5 4 1 0 0 43

Kulturní 5 1 0 4 2 1 1 0 0 0 14

Církevní 3 3 0 2 1 1 0 0 0 0 10

Firemní 0 2 2 1 2 4 2 3 0 1 17

Vládní 2 2 1 1 3 3 0 0 0 0 12

Grantující 6 9 2 9 3 4 1 0 1 2 37

Operující 3 2 2 1 1 3 3 1 0 0 16

Ostatní 8 0 0 1 0 0 0 0 0 0 9

CELKEM 70 51 28 53 23 21 12 5 1 3 267

PŘÍLOHA - Informační hodnota výročních zpráv

PŘÍLOHA: INFORMAČNÍ HODNOTA

VÝROČNÍCH ZPRÁV NADAČNÍCH

SUBJEKTŮ

è Jen necelá jedna třetina nadačních subjektů splňuje

zákonnou povinnost ukládat svoji výroční správu ve

sbírce listin na rejstříkových soudech.

è U třetiny nadačních subjektů nejsou složky nadačních

subjektů ve sbírce listin na soudech vůbec založeny.

è Informační hodnota výročních zpráv zkoumaných

nadačních subjektů byla celkově nízká.

Úvod

Výroční zprávy nadačních subjektů představují v zahraničí

významný informační zdroj, jenž slouží nejen potřebám veřejnosti

jako současných či potenciálních dárců či žadatelů, ale

i k analýzám ekonomického chování těchto subjektů. V této

souvislosti jsme považovali za důležité prozkoumat obsahovou

strukturu výročních zpráv také v České republice. Svou

pozornost jsme zaměřili především na ekonomické údaje,

které by mohly poskytovat základ pro možný trvalý sběr dat

o nadačních subjektech.

Zkoumání informační hodnoty výročních zpráv v rámci

výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR

se tedy zaměřilo na dva cíle:

1. Zjistit, zda nadační subjekty plní princip publicity, tedy

zda ukládají výroční zprávy do sbírky listin na rejstříkových

soudech.

2. Zjistit, zda zveřejňované základní ekonomické údaje ve

výročních zprávách vyhovují stanovené struktuře podle

§ 25 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních

fondech.

Sbírka listin

Na rejstříkových soudech má každý subjekt evidován spis, ve

kterém jsou uloženy všechny dokumenty týkající se nějakým

způsobem soudního řízení (vznik nadačního subjektu,

změny v nadačním rejstříku, apod.). Tento spis je neveřejný

a nahlížet do něj mohou jen dotčené osoby.

Podle obchodního zákoníku má mít každý subjekt založenu

ještě jednu složku v tzv. sbírce listin, ve které by se podle

právních předpisů měla nacházet výroční zpráva. Při našem

výzkumu jsme na soudech narazili na dva problémy: Za prvé,

na některých rejstříkových soudech nebyla tato složka u řady

nadačních subjektů vůbec založena. Za druhé, v mnoha

případech složka, i když byla založena, neobsahovala výroční

zprávu.

Náš první průzkum sbírek listin ukázal, že zákonnou povinnost

obsaženou v § 26 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích

a nadačních fondech, o tom, že každý nadační subjektu musí

ukládat výroční zprávu do sbírky listin, splnila jen necelá

polovina nadací a přibližně čtvrtina nadačních fondů.

Tabulka 1 Výroční zprávy za rok 2002 ve sbírce listin nadačního rejstříku

Výroční zpráva za rok 2002 ve sbírce listin Nadace Nadační fondy CELKEM

Počet % Počet % Počet %

Přítomna 169 48,84 234 26,62 403 32,90

Nepřítomna 71 20,52 289 32,88 360 29,39

Složka ve sbírce listin nezaložena 106 30,64 356 40,50 462 37,71

CELKEM 346 100,00 879 100,00 1225 100,00

Tabulka 2 Výroční zprávy ve sbírce listin podle rejstříkových soudů

Krajský soud Přítomna Nepřítomna Složka nezaložena CELKEM

Počet % Počet % Počet %

Brno 71 33,02 143 66,51 1 10,47 215

České BudějovIce 29 31,11 63 67,74 1 1,08 93

Hradec Králové 33 23,74 1 0,72 105 75,54 139

Ostrava 59 27,70 93 43,66 61 28,64 213

Plzeň 22 35,48 29 46,77 11 18,74 62

Praha 165 37,83 12 27,68 271 60,49 448

Ústí nad Labem 24 43,64 19 34,55 12 21,82 55

CELKEM 403 32,90 360 29,39 462 37,71 1225

PŘÍLOHA - Informační hodnota výročních zpráv

Informační hodnota výročních zpráv

Způsob sběru všech výročních zpráv, jejichž informační

hodnota byla posuzována, je popsán v kapitole 2. Všechny

získané výroční zprávy byly hodnoceny na základě připraveného

formuláře.

Podle § 25 odst. 2 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních

fondech obsahuje výroční zpráva „přehled o veškeré

činnosti nadace nebo nadačního fondu za hodnocené období

a zhodnocení této činnosti, a to zejména

a) přehled o majetku nadace nebo nadačního fondu a o závazcích

nadace nebo nadačního fondu,

b) u jednotlivých nadačních darů poskytnutých nadaci nebo

nadačnímu fondu v hodnotě nad 10 000 Kč přehled o osobách,

které je poskytly; pokud dárce požaduje zachování

anonymity, musí být jeho anonymita zachována,

c) přehled o použití majetku nadace nebo nadačního fondu,

d) přehled o osobách, jimž byly poskytnuty nadační příspěvky

k účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond

zřízeny, v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, a zhodnocení,

zda a jakým způsobem byly nadační příspěvky použity;

pokud byl nadační příspěvek poskytnut fyzické osobě

ke zdravotním nebo jiným humanitárním účelům a tato

fyzická osoba požaduje zachování anonymity, musí být její

anonymita zachována,

e) zhodnocení, zda nadace nebo nadační fond při svém

hospodaření dodržuje pravidlo stanovené pro omezení

nákladů souvisejících s jejich správou (§ 22),

f) zhodnocení základních údajů obsažených v roční účetní

závěrce a výrok auditora doplněný o závažnější informace

ze zprávy auditora; roční účetní závěrka je přílohou výroční

zprávy.“

Podle této zákonem vyžadované struktury jsme hodnotili

obsah výročních zpráv. V následujícím textu jsou podrobně

popsány některé sledované ukazatele.

Přehled o majetku a závazcích

Na základě průzkumu výročních zpráv jsme zjistili, že informace

týkající se majetku uvádí podrobně či upokojivě okolo

dvou třetin nadačních subjektů. Zbylá část nadací a nadačních

fondů neuvádí svůj majetek a závazky vůbec.

Tabulka 3 Přehled o majetku a závazcích

Majetek Nadace Nadační fondy

Počet % Počet %

Podrobně 46 25,84 36 14,75

Uspokojivě 71 39,89 120 49,18

Neuvedeno 61 34,27 88 36,07

CELKEM 178 100,00 244 100,00

Pravidlo omezení nákladů na správu

V rámci výzkumu jsme nezkoumali dodržování pravidla

omezení nákladů na správu, ale jeho uveřejnění ve výroční

zprávě. Zjistili jsme, že se tímto kritériem ve výroční zprávě

nezabývá více než polovina nadací a téměř dvě třetiny

nadačních fondů.

Tabulka 4 Uveřejnění pravidla omezení nákladů na správu

Pravidlo Nadace Nadační fondy

Počet % Počet %

Uvedeno 82 46,07 90 36,89

Neuvedeno 96 53,93 154 63,11

CELKEM 178 100,00 244 100,00

Výrok auditora

Pokud nadace plní svoji povinnost zveřejňovat výroční zprávu,

uvádí většina z nich - více než čtyři pětiny - v této zprávě

i výrok auditora. U nadačních fondů je situace poněkud

odlišná - asi tři čtvrtiny nadačních fondů výrok auditora ani

revizora neuvádí. Takto vysoké procento absence je způsobeno

především tím, že provádění auditu u nadačních fondů

není ze zákona povinné.

Tabulka 5 Výrok auditora

Výrok auditora Nadace Nadační fondy

Počet % Počet %

Uveden 147 82,58 24 9,84

Pouze revizor 3 1,69 34 13,93

Auditor i revizor 1 0,56 3 1,23

Neuveden 27 15,17 183 75,00

CELKEM 178 100,00 244 100,00

Účetní závěrka

Účetní závěrku uveřejňují více než čtyři pětiny nadací. 56%

z počtu sledovaných nadací uveřejňuje její úplnou verzi.

U nadačních fondů je situace poněkud horší - účetní závěrku

uveřejňuje pouze 56% z nich a úplnou verzi uvádí méně než

čtvrtina nadačních fondů.

PŘÍLOHA - Informační hodnota výročních zpráv

Tabulka 6 Účetní závěrka

Účetní závěrka Nadace Nadační fondy

Počet % Počet %

Úplná verze 100 56,18 54 22,13

Částečná verze 46 25,84 83 34,02

Neobsažena 32 17,98 107 43,85

CELKEM 178 100,00 244 100,00

Přijaté nadační dary a poskytnuté nadační příspěvky

Splnění zákonné povinnosti jsme samozřejmě zkoumali

i v případě zveřejnění přijatých nadačních darů a poskytnutých

nadačních příspěvků. Zjistili jsme však, že informační

hodnota údajů o nadačních darech a nadačních příspěvcích,

jsou-li vůbec publikovány, je velmi problematická.

Problém je obsažen již v § 25 odst. 2 písmena b) a d) zákona

o nadacích a nadačních fondech. Nadační subjekty totiž

vůbec nemusí uvádět přijaté dary i poskytnuté nadační

příspěvky, které jsou nižší než 10 tis. Kč. Vzhledem k velikosti

nadačních subjektů v České republice se tak může jednat

o poměrně vysoký podíl darů a příspěvků, který zůstává

nezveřejněn. K nízké informační hodnotě však přispívají

i samotné nadace a nadační fondy, když sice jmenují dárce či

obdarovaného, ale neuvádí u něho konkrétní částku, kterou

daroval či obdržel. Když si k tomu ještě dárce či obdarovaný

nepřál být jmenován, nedozvíme se z výroční zprávy o přijatých

darech a poskytnutých nadačních příspěvcích vůbec

nic. Splnění zákonné povinnosti může totiž znít třeba i takto:

„Nadaci XY poskytli dary přesahující výši 10 000 Kč dva

dárci, oba si přáli zůstat v anonymitě“.

Získávání údajů o přijatých darech a poskytnutých nadačních

příspěvcích z výročních zpráv je také znemožněno

faktem, že tyto údaje nelze někdy zjistit ani z účetní závěrky,

pokud je zveřejněna. Děje se tak v případě podvojného

účetnictví, kdy jsou zmíněné účetní případy zapsány přímo

do fondů.

Závěr

Ze získaných poznatků plyne jednoznačně, že informační

hodnota zveřejňovaných výročních zpráv je celkově velmi

slabá a rozhodně neposkytuje jejich potenciálnímu uživatelům

dostatečné informace o situaci uvnitř nadačního

subjektu. Představa, že by se výroční zprávy ve své dnešní

podobě mohly stát zdrojem pro trvalý sběr dat a pro následný

výzkum nadačních subjektů, je vzhledem k výše uvedeným

skutečnostem nereálná.

EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002

Don't wait! Try Yumpu.
Start using Yumpu now!

products

Features

Resources

Developer

Company

Pro Features

Help & Support

Integrations

Plans & Pricing

Company

EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002

Delete template?

Save as template?

Don't wait! Try Yumpu. Start using Yumpu now!

products

Features

Resources

Developer

Company

Pro Features

Help & Support

Integrations

Plans & Pricing

Company

Don't wait! Try Yumpu.
Start using Yumpu now!