02.09.2015 Views

INFORMAČNÍ SERVIS

číslo 6/2007 - Svaz měst a obcí České republiky

číslo 6/2007 - Svaz měst a obcí České republiky

SHOW MORE
SHOW LESS

Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!

Leverage SEO-optimized Flipbooks, powerful backlinks, and multimedia content to professionally showcase your products and significantly increase your reach.

Zaměření na znevýhodněné<br />

městské oblasti<br />

Řešení problémů v těchto oblastech by mělo<br />

být založeno na zlepšení úrovně bydlení tak,<br />

aby bylo udržitelné a energeticky úsporné.<br />

Není možné se obejít bez propojování<br />

městské ekonomiky a politiky zaměstnanosti<br />

a proaktivního přístupu ke vzdělávání dětí<br />

a mladých lidí. To musí být doplněno podporou<br />

zaměřenou na úspornou a udržitelnou<br />

dopravu ve městech.<br />

V Chartě jsou obsaženy jasné požadavky na<br />

členské státy i na EU. Ty musí zajistit dostatek<br />

prostoru pro aktivity měst (to se týká<br />

pravomocí měst nebo např. analýzy dopadu<br />

národních i evropských politik na města),<br />

musí také zabezpečit předvídatelný finanční<br />

základ pro rozvojové politiky měst (zahrnuje<br />

informační servis č. 6/2007 strana 14<br />

Vodohospodářství ve městech<br />

Rakouský svaz měst zorganizoval v polovině měsíce dubna tohoto roku další seminář<br />

pro partnery projektu C2ENET, tentokráte ve dnech 16. a 17. dubna 2007 ve Vídni pod<br />

názvem „Vodohospodářství ve městech“.<br />

Zástupci z rakouského Ministerstva životního<br />

prostředí prezentovali problematiku právní<br />

úpravy na evropské i národní úrovni vztahující<br />

se k nakládání s vodami, provozování<br />

vodovodů a kanalizací. Základem pro jakékoliv<br />

nakládání s vodami v členských státech EU<br />

jsou především Rámcová směrnice o vodách<br />

(Water Framework Directive), dále Směrnice<br />

o čištění městských odpadních vod a tzv. nitrátová<br />

směrnice. První jmenovaná by měla<br />

být již dávno implementována v právních<br />

řádech členských států (2003), zejm. naplňovat<br />

požadavky zpracovávat plány povodí,<br />

využívat nejlepší dostupnou technologii<br />

s odpovídající ekonomickou výhodností, aby<br />

bylo dosaženo dobré jakosti (stavu) vod do<br />

roku 2015, resp. 2027. Náklady na provádění<br />

opatření k zajištění těchto cílů by měly<br />

být kryty z prostředků znečišťovatelů a také<br />

z prostředků obyvatelstva, kteří využívají<br />

přírodních zdrojů vody pro svou potřebu<br />

formou vodného a stočného (nelze brát jen<br />

jako platbu za poskytované služby). Do konce<br />

roku 2010 by měly členské státy EU zajistit,<br />

aby veškerá voda využívaná obyvatelstvem<br />

a podnikatelskými subjekty byla použita<br />

efektivně s minimalizací negativních dopadů<br />

na životní prostředí včetně omezení jejího<br />

množství v závislosti na potřebě (tj. omezení<br />

plýtvání).<br />

Pro téměř polovinu „starých“ členských států<br />

(7 z 15, např. Francie, Španělsko, Velká<br />

Británie, Itálie, Německo, ale i Rakousko) je<br />

problematické splnit požadavky dané tzv.<br />

nitrátovou směrnicí, zejm. je to způsobeno<br />

nedostatečným sledováním povodí a od<br />

toho odvíjející se nepropracovaný „reporting“<br />

Evropské komisi. Dodržení maximálního<br />

limitu 50 mg/l dusičnanů v povrchových<br />

nebo podzemních vodách určených k využití<br />

jako zdroje pitné vody má zajistit dobrý chemický<br />

stav vod.<br />

Nově připravovaným legislativním opatřením<br />

EU je návrh směrnice o předcházení rizikům<br />

povodní (Flood Risk Management), která by<br />

měla stanovit základní principy chování jednotlivých<br />

členských států mezi sebou – opatření<br />

proti povodním provedená státem na<br />

horní části toku nesmí zhoršit rizika povodní<br />

pro stát na dolní části toku oproti stavu před<br />

provedením opatření. Na základě této rámcové<br />

směrnice by měly být identifikovány<br />

oblasti potenciálně postižitelné povodní,<br />

zpracovány plány povodňových rizik a jejich<br />

řízení, resp. odstraňování a omezování, konkrétní<br />

provedení bude opět ponecháno na<br />

jednotlivých členských státech.<br />

Po velkých povodních v Rakousku v roce<br />

2002 byly zpracovány plány protipovodňových<br />

opatření, vymezena záplavová území<br />

a konečně umožněn dálkový přístup občanům<br />

ke všem informacím týkajícím se<br />

povodňových rizik v daných oblastech. Byly<br />

zpracovány scénáře vývoje povodní pro<br />

30letou, 50letou a 200letou povodeň (Vídeň<br />

dokonce i pro 1000letou povodeň). V Rakousku<br />

probíhají tzv. rychlé povodně, vzhledem<br />

k množství menších horských toků (2/3 území<br />

Rakouska v horských oblastech) stačí pro<br />

způsobení povodně i navýšení hladiny toků<br />

využití strukturálních fondů pro integrovaný<br />

rozvoj měst, stejně tak jako nové nástroje viz<br />

např. Jessica). Vše musí doprovodit dostatek<br />

informací a prostoru pro spolupráci. Národní<br />

i nadnárodní úroveň veřejné správy by měla<br />

podporovat partnerství mezi městy a venkovem<br />

a sdídlet s nimi odpovědnost za politiku<br />

soudržnosti.<br />

Všechny tyto informace mohou znít představitelům<br />

měst jako libá hudba, dokud se<br />

však nezačnou v České republice dotazovat<br />

na to, jak tyto krásné myšlenky uskutečnit<br />

v praxi. Libá hudba se změní v děsivé skřípání.<br />

U nás doma o integrovaném přístupu<br />

nikdy neslyšeli, téměř každý resort má svůj<br />

operační program, a běda, kdyby chtěl někdo<br />

tyto resortní chlívečky propojit! Bandurskou<br />

spustí zejména ministerstvo práce a sociálních<br />

věcí a ministerstvo školství. Tato ministerstva<br />

o integrovaném rozvoji propojování<br />

sociální problematiky s hospodářským rozvojem,<br />

zaměstnaností a podporou znalostí<br />

obyvatel nikdy neslyšela. Nerozumí vůbec,<br />

co po nich ty podivné samosprávy požadují.<br />

Se zvědavostí čekáme na vystoupení komisařky<br />

Hübnerové, která bude přítomné ministry<br />

na setkání informovat o tom, jak jsou urbánní<br />

dimenze a podmínky pro integrovaný rozvoj<br />

měst zachyceny v národních strategických<br />

rámcích a v operačních programech těch<br />

členských států, které měla Komise možnost<br />

posoudit. Nezbývá než doufat, že po přečtení<br />

příslušných dokumentů České republiky<br />

Komise zmíněná ministerstva v integrovaném<br />

přístupu alespoň částečně proškolí.<br />

Milena Jabůrková<br />

oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu<br />

i jen o 0,5 m (u „standardních povodní je<br />

navýšení cca o 1,5 m). V havarijních plánech<br />

jsou vymezeny dvě zóny podle možných<br />

rizik, a to riziko ztráty na lidských životech<br />

– červená zóna, riziko ztráty, škody na majetku<br />

– žlutá zóna.<br />

V Rakousku 80 % povodí dosahuje dobrého<br />

chemického stavu, asi 15 % mají bezpečnostní<br />

nebo smíšené riziko jakosti vod a cca 5 %<br />

jsou povodí na hranici stanovených limitů.<br />

Dobrý chemický stav automaticky neznamená<br />

dobrý stav povodí, je to jen jedno<br />

z kritérií. Dalším měřítkem je dobrý ekologický<br />

stav v povodí, tj. poměrné kritérium, kdy<br />

se zkoumá odchylka od přírodního normálu<br />

(např. osídlení vodním ptactvem, osazení<br />

vodním rostlinstvem apod.). Dobrého ekologického<br />

stavu dosahuje v Rakousku něco<br />

přes 25 % povodí, 40 % povodí je na pomezí<br />

a zbytek (asi 35 %) v pásmu rizika, přičemž do<br />

něho jsou zahrnuty i řeky využívané pro říční<br />

plavbu a rekreaci. Nutno dodat, že o mnoha<br />

povodích nejsou komplexní informace.<br />

Další část semináře byla věnována praktickým<br />

příkladům soukromo-veřejného partnerství<br />

mezi obcemi a vodohospodářskými<br />

společnostmi realizovaných v různých<br />

zemích Evropy na zajištění zbudování a provozování<br />

vodovodů a kanalizací pro veřejnou<br />

potřebu. Rakousko se nepotýká s problémy<br />

financování těchto projektů z evropských<br />

strukturálních fondů, jelikož smlouvy jsou<br />

uzavírány na dobu maximálně 5 let (jde<br />

o jakousi formu ochrany veřejných prostředků<br />

a zabránění dlouhodobé monopolizaci<br />

v dané lokalitě).<br />

Na závěr ještě jedna zajímavost, 60 % veškeré<br />

elektrické energie vyrobené v Rakousku<br />

pochází z vodních toků.<br />

Mgr. Pavel Drahovzal<br />

legislativně právní odd. Kancelář Svazu

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!